0 gan 51ovanske Po4Cir
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. 1•11111.M.
41■11IIIC
ROCNiK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ve stiedu
(Wednesday) 25. listopadu (November) 1936.
eisLo 55.
JAIL SE STAL IVILSSOLD I FASISTOU. ..,
SUDKY o faSismu se li g podle toho, s jakeho hlediska se na nej kdo diva. U Existuje Id cela, doktrina o fa gsmu a mysticismu, kterY se z neho zrodil; o faSisticke taktice a jejich praktickYch vYsledcich; a vysoko nad tim vim se tydi osobnost mute, kterY vytvail a uskuteenil my genku faSismn. Studium vzniku a vYvoje faSismu je nerno2ne bez struene znalosti politicks kariery jeho ,. tvrirce a vridce. Mussolini, jernu2 je letos dvaapadesat let, nenarodil se na stupnich trrinu. V celem dotstvi a jinoSstvi nepoznal ne2 bidu, stradani a te2kY 2ivotni zapas. Jeho otec byl thud' kovat a bojovnY socialista. "Jeho mysl a srdce ptekypovalo socialistickYmi doktrinami", tekl o nem jeho syn a v techto nekolika slovech mame prvni a zakladni vysvetleni fagsmu, ktere dosud pine plati. 0 sobs napsal Mussolini ve sve autobiografii, 2e kdyi byl chlapcem, kaldY jeho den "za&nal a koneil nejakYm einem vole". Byl to veru slibnY hoch. Jeho prvni ueitel byl nahodou take socialista, take chlapec, kterY tak tikajic ssal socialismus s mlekem matetskYm, nalezl jej znovu ye slabikati. Nebyl vynikajicim 2akem ale ueil se dobte. Prate' rychle sttedni Skolou a v Sestnacti letech dostal uditelskY diplom. COY rok ueil male Italy Gist a psat, ale patrne to nedelal podle vkusu svYch ptedstavenYch. Snad 'o mozkri s yYch svetencri spolu se i vStepoval i socialistieke ideje. zaklady v ..j brzy propustili bez udani driRozoho voclri. Or av se v osmnacti letech bez prace a be' .,Jenez, rozhodl, 2e itaLske podnebi mu nef eddi a odeSel do 8vSrcar. Za tech nekolik let, co tam prail, chapal se jakekoli prace. Byl zednikem, tesatem, teznickYm pomocnikem, a tak dale. Ale pti torn stale studoval a na yStevoval kursy o narodohospodatstvi 2ive se pti tom zajimaje o politiku, ktera byla jeho va.'Sni. 6erpal ispiraci z Marxe a mluvil tak vo„Snive, '2e brzy na nej padlo podezteni. Byl postupne yypovidan z jednoho kantonu do druhello, a2 na konec mel zapovezeno skoro cele 8vS,carsko.
Vratil se do Italie a hlasil se k vojenske slu2.be. Na vojne se naueil a pochopil smysl discipliny. Byl znamenitYm vojakem, ale pro jeho povest radikalniho revolucionate na nej hledeli podezirave a tak nedosahl vytou2eneho povYSeni. Vojenska disciplina a smrt jeho velmi milovane matky jej dokonale zkrotily. I rozhodl se stati znovu ueitelem, lee nikoli v Italii, ilYbr2 v Rakousku, kde dostal misto vYpomocneho ueitele v jedne vesnici v trident,ske provincii. Tam se setkal s pozoruhodnYm chlapikem, iredentistickYm agitatorem Cesarem Battistim, jeho vliv mel bYt rozhodnY na celY jeho p •iAd vYvoj. Prave v tomto vlivu musime hledati zarodek faismu.
Battisti jako socialista a vaSnivY vlatenec byl prase jako Mussolini prondsledovan pro svoje radikalni smYSIeni, je2 neslo pedet' marxismu. AySak pta.telstvi obou mu2tl melo ptinesti neceekavane vysledky: srdce obou nahle vzpanula k vlasti, v niz nezili. Socialismus a patriotismus staly se zativYm cilem Mussoliniho. A tiebas byly zdanlive tak protichridne, spojily se v nem v jeden harmonickY celek. Tu si Mussolini uvedomil, 2e jeho poslani nebylo ueeni mladYch, nYbr2 cbraceni dospeDEN DiKaINENi. Ve yam vani slyS, od Sumeni klasri Septa. Srdee sve neklidne stiS, srdce, je2 rado repta. Rozsevae odekl v setbu svou Vednemu svail, klas zatim 2lutavY zral, elovek jen valil a mail. Pro vkchny nametil dost, pri jednom sedli si stole, vitan je - ka2diekY host, sly§ piseri jasa.vou s pole. J. B. lYch. V to dobe Battisti vydaval malt' mistni list a v nem se Mussolini pokusil o sve prvni 2urnalisticke rispechy. Ale psal tak zutive, 2e brzy upoutal pozornost i rakouskYch ritadri. A kdy2 zaeal kazat, 2e Italie nekonei u Ala — tehdefg hranice mezi obema zememi —RakuSane se polekali a vypudili jej. Vrativ se do Italie, ujal se vedeni maleho socialistickeho platku extremni tendence. Brzy upoutal pozornost socialisticke strany. Roku 1912 Id ridil "L'Avanti", italskY nejdtiletitejAi socialistickY denik. Tehdy mu bylo petadvacet let. Byla to taka prace a velmi zodpovedna, pies to vAak stale studoval a rozeitoval svoje vedomosti, seznamuje se dokonale s politickYmi a socialnimi doktrinami francouzskYch a nemeckYch myslitelt. Minul rok 1912 a 1913, naae2 rok 1914 phnesl valku. Musolini pies svrij radikalismus byl velmi patrioticky. Valka byla pro neho nervovYm ottesem. Ihned postfehl, '2e se Italii naskytla ptile2itost ziskati nasilim, eeho by nikdy nedosahla vyjednavanim. Ale v cele viady stal mu2 jen2 tvrdil, 2e Italie dosahne mnohalo, kdy2 nebude delat vribec nic — Giolitti, velk vridce liberalri. Mussolini hlasal opaenou politiku. Masai osovobozeni z otroctvi Trojspolku a valku po boku Dohody. VetSina italskYch socialistri byla pro neutralitu; menSina projevovala sympatie s Nemeckem. Oba smery ostte kritisovaly Mussoliniho pro jeho stanovisko. Rortr:tla se prohlubovala do to miry 22 za nekolik rnesicti po vypuknuti valky u2 nebyl redaktorem L'Avanti a dokonce ani ne alenem strany.
15. listopadu 1914 se zrodil jeho z brusu novY list, Popolo d'Italia, jen se rychle stal nejetenejtim easopisem zeme a platformou Mussoliniho. Francie jej podporovala protote jeji velvyslanec Barrere byl proziravy mut, jent tuail skryte schopnosti Mussoliniho a vedel ut tenkrat, co motno oeekavati od toho nekdejtiho vaS'niveho socialisty. List Popolo d'Italia vedl odvatnou kampari za valeenou intervenci. 5. kvetna 1915 Gabriele d'Annunzio pronesl svoji slavnou fed pro intervenci a rozdmychal valeene nadteni v eel eItalii. Lids se zaeali hYbat. V Milane vypukly protinemecke nepokoje, aadajici valku. Giolettimu nezbYvalo, net odstoupit a tak byl ustaven kabinet Salandrriv, jena 24. kvetna 1915 vypovedel valku Nemecku a Rakousku. Musolini se okamtite dobrovolne na frontu, ale podivnY ptedpis, podle ktereho se nikdo povinnY tadovou slutim nemohl h15,sit jako dobrovolnik, znemotnil armade phjmouti jeho ptihlaAku. Avtak valka se vlekla a koneene byl povolan jeho rodnik. Odmitnuv hrde bezpeene misto v hlavnim stanu, gel ptimo na frontu, kde se brzy vyznamenal a byl povY§en na serianta. Chtel vstoupiti do dristojnickeho kursu, ale °pet mu v tom zabranila jeho povest revolucionate. Jeho tadost byla zamitnuta. A tak zristal na fronts, dostal tyf us, uzdravil se a gel zpatky na frontu, at byl Wee ranen v rinoru 1917, kdyt v jeho zakopu vybuchl granat a zasypal jej stkepinami, kterYch dostal do Vela celkem otyticet etyki. Trvalo celY rok, net se uzdravil. Po odchodu z nemocnice vratil se k svemu listu, protote ua nemohl sloutit. Bylo to kriticke obdobi pro Italii a Mussolini ihned zahajil kampan proti defaitistickemu duchu, kterY se zadal zmocriovat cele zeme. Koneane byla jeho prace odmenena vitezstvim na Piave, aby po ni nasledovalo zklamani s mirem versailleskYm. Tato uddlost byla meznikem dal gho vYznamneho obdobi jeho vYvoje. Rozhodnuti vyjednavadil miru bylo pro Musoliniho krutou ranou. Neni ptehanenim tvrdit, te tim byla urdena cela zahranieni fagisticka politika. Domaci situate nebyla o nic lepai. Komunismus kvetl v zemi materielne znieene a vyearpane valkou. V imoru 1919 vypukly v Milane vatne komunisticke nepokoje a Mussolini si zapsal do deniku: "Kdyt rudi pochodovali ulicemi, burtoasni majitele hotelri a obchodri spechali zavtit dvete a okenice. Odi se jim zaviraly strachem a rinavou." Unlit() slovy vyjadtil Mussolini svoje mirieni o burioasii, to jest o lidech, ktefi radeji zavirali oei pied nebezpeaim, net aby se mu odvatili delft. Zatim jeho nova doktrina ut zaeinala nabYvat obrysri, i citil, se nadetel eas, aby vypracoval taktiku. Potteboval pomocniky ale odmitl se spojit s vlastenci jejich strach byl vetti net odvaha. Chtel pracovat s odvatnYmi a pro vec vaAnive zaujatSrmi lidmi. (Pokradovinl na stran y 9.)