0 ari SI ovartske Podp ora tci Jednoty State Texas. „0 0-0
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.
notNIK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ve stiedu
(Wednesday) 18. listopadu (November) 1936.
CISLO 54.
BOJ 0 PREAT VE SVETOVE DOPRAVE. TERSI Anglidan pronesl vYznamna slova: "Transportation is civilization". K -- Doprava je civilisace. Ale doprava je krorne toho take bojem — bojem novych, technicky dokonalejaich prostfedka proti sta Om a obranou starYch, ktere se brani odsunuti do stareho aeleza, proti novYm. Prase nyni jsme svedky trvaleho zapasu mezi aeleznici a dopravou po silnicich, boje vozu jezdiciho po kolejich a dokonalYmi silnienimi vozidly, a zapasu vaech pozemnich a vodnich dopravnich prostfedkil proti letectvi. Kdy zaeal boj mezi jednotlivSrmi dopravnimi prostredky? Ve staroveku pomahal ph doprave v p •iznivem ptipade vitr. Nebyl-li, nebo neval-li ye smeru dopravy, byla jedinou hybnou silou sila lid!. Normalni, nejvice pouaivane lodi stfedomokeske kultury — male triery — majici nosnost asi dneanich 300 registrovanYch tun, potfebovaly k svemu pohybu 120-200 veslaffi (a stejnY podet muse na smenu) a rentabilni provoz na nich byl moanY jedine proto, ze veslaki byli otroci, valeeni zajatci, nebo zlodinci. Pici dobrem vetru bylo mono temito lodemi plouti rychlosti asi 8 uzlii. V pozemni doprave byly pornery jeate mnohem nepfiznivejai. Vezmeme si na pi-. dva velke, duaevne zcela kontinentalne (suchozemsky) vyvinute kultury velkYch narodil staroveku — kulturu einskou a fimskou. Obe tyto vysoke staroveke kultury se vyznaeuji airoce rozvetvenou a dobte vybudovanou site silnic. Tato sit' vaak slobeila pfedevaim fleelum vojenskYm. Umariovala rychlou dopravu zprav, zasob a valeeneho rnaterialu a slouaila mimo to cestovan! vysokYch hodnostaffi. Doprava zboai se vyplacela jen pro zboti vysoke hodnoty, nebot' pti levnejaich produktech byly dopravni naklady ph vzdalenostech 100 aa 200 mil nekolikrate vyaai flea: cena samotneho zboai. Pro dopravu velkYch nakladt pfichazela v ilvahu jen doprava vodnimi cestami a proto take tehdy nemohlo bYti ani feel o nejakem boji mezi dopravnimi prostfedky. Tento boj zaeal aa ye 14. a 15. stoleti mezi dvema raznYmi prostfedky namotni dopravy. Lide se totia nautili vyuaivati sily vetru, i kdyl prase neval ye smeru jizdy, alma se vyrnYtila temef apine lidska sila. Ale veslove lodi se nevzdaly bez boje. Zatim co vaechny lode velkYch objevitela, lodi obstaravajici svetovY namotni obchod a lodi namotnich hrdinft byly hnany vetrem, mely na pt. jeate ye Francii as do Velke revoluce valeene galery, pohanene vesly nejtelaich zloeinca — galejnika — stale jeate velkou alohu jako ochrankyne pkistava. Boj mezi pozemni a vodni dopravou byl vaak many teprve as temek v novoveku, nebot' sttedovek posunul dopravu pc) souai znaene . apine z dodozadu. Vozy byly vyfazeny tem & pravy osob, lido cestovali na konich a v nositkith a i pro dopravu zboai bylo stale vice a vice pouaivano nakladnich mezka, osla, volt]. atd. Vetaina feudalnich potentatt, ovladajicich pornerne male twin', udelala —9.2 na male
Dr. Pollog. vYjimky — velmi mad° pro zvYaeni silnieni dopravy. Ta byla naopak ubijena komplikovanYmi pravy celnimi a mYtnimi a raznYmi poplatky, vymahanYmi jednotlivYmi vladati pima byla doprava hlavnim zdrojem pfijrrra. Tak na pf. zlornila-li se osa vozu nebo kolo a zboai se vysypalo, paticilo vae, co se dotklo pady, perm,
Prot
stall Clenem S. P. J. S. T..
Protoie toto Bratrstvo bylo zaloieno pionyry k vzijeranemu podporovani se Clew& a jejich &edict". Nak S. P. J. S. T. jest nestranna eeska organisace, ktera vede pojiit'ovaci obchod bezvfrdeleene, pouze jen ve prospech Pojiit'ovaci obchod Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas jest veden na zakiade zakonite znamena, ie finance Jednoty jsou poeetne bezpeene. Poplatky, ktere plati kaidSr Glen, jsou zajigteriy vedecky a S. P. J. S. T. udriuje piny obnos zakonite zalohy potiebne k vyplaceni kaide pojistky podle podminek v ni obsaien*ch. Zaloha S. P. J. S. T. jest tei zarukou, ie poplatky, ktere nyni elenove plati, nebudou se muset v budoucnosti zvygovat. Ditky pfijimaji se y e stall jednoho roku a neplati Zadne poplatky na vedeni Jednoty ani adove poplatky. g len intik miti vice nee jeden certifikat a pojistky jsou vyclavany od $500 do $5,000. jena byl jejim majetnikem. Ilk to pfispivalo jen k stalemu zhoraovabi stavu silnic. Obrat nastal teprve v 17. a 18. stoleti. Panovnici vetaich statnich dein, vzniklYch absolutismem, poznali dobfe, ze kvetouci provoz, dokonala vYmena statka a dobre udraovani a ovladani velkYch fizemnich celka neni mane bez dobrYch silnienich spoja. Zaroven nastala t.zv. pramyslova revoluce, t. j. zavkleni stroju, ktere aetkily lidskou praci, a stale hojnejai pouaivani mechanicke sily (zprvu vodni a vetru, pozdeji pary) v pramyslu i temeslech. Pro vYrobky, vyrobene snadneji a ye vetaim mncastvi pomoci stroja, a pro suroviny, dovaaene stale ye vetai a vetai mire ze zarnofskYch zemi, musely se hiedati nove trhy. Bylo nutno dopravovati velka mnoastvi zbai a surovin i na velke vzdalenosti ye vnitrozemi. To vaak nebylo =arm obstarati tehdejai dopravou "po ose" ani tarn, kde byly pomerne dobre silnice a pravidelna poatovni sluaba pro dopravu osob, zboai i dopisti. Proto byla venovana znovu pozornost pornalejai site a v zime mnohdy znemoanene, ale pfi torn mnohem lacinejai doprave po vode. Kde neposlouaila roda sama dosti huste rozvetvenou siti spla y -nYchvoditn,byludovankly.V
mnohSrch zemich byly staveny statnim naklarem, v jinYch pak — na pr. v Anglii a Americe soukromYmi spoleenostmi, ponejvice akciovYmi. Zdalo se, ae vodni, pkirozene i umele, testy, stanou se v budoucnosti velkYmi dopravnimi tepnami a to i v azemich kde byly vysoke hory. Tak na pf. aby bylo ulehdeno spojeni mezi Italii a Nemeckem, bylo v rode 1802 projektovano spojiti Mnichov kanalem se StarnberskYm a KochelskYrn jezerem, eima by se jen pit doprave obili udetfilo mane 35 tisic ziatYch. Ale silnice se nechtely jen tak nechat vytlaeiti z velkodopravy. Byly budovany dobre udreovane silnice, na nicha poatovni doprava a Ptychlodoprava" (mailcoaches-malles-postes) s dobte vypravenYmi stanicemi znamenala nejvetai rozvoj dopravy po suckle zemi, kratce piked zavedenim parniho aeleznieniho provozu. Se zavedenim vodni dopravy kandly a udraovanymi vodnimi cestami po fekach a rychlodopravy po silnicich, zaeine. vlastni boj mezi jednotlivYmi dopravnimi prostfedky a zapas s kaadYm novYm dopravnim prostkedkern, jemua se stavelo v cestu hluboke neporozumeni a odpor soudasnikii — nejenom airoke veiejnosti, ale i odbornika. Bylo to vaak ptedevaim boj kruha, interesovanYch hospodatsky na starYch dopravnich prostfedcich. Tyto zapasy se podobaji ter/1U vady aa do nejmenaich detailti jeden druhemu a opakovaly se ph. zavedeni aeleznic, paroplavby, automobilu i letecke dopravy. Boj proti neporozumeni a poveram mas. Lid byl vady naklonen hledeti na nove dopravni prostfedky (prave tak jako na nove vynalezy) jako na "dila d'ablova". Prvni aivi tvorove — vzduchoplavci, kohout, kachna a beran, padli za °bet' plavbe ye vzducholodi, nebot' sedlaci v Le Bourgetu; vedeni je zabili kosami a cepy, kdyi na jejich pozemcich pfistal balon, pineny vodikem, jehoa byli prvni aivou posadkou. Starostlivi otcove 'nest v Nemecku i jinde posilali aadosti a rekursy na v16.du, aby sly aeleznieni trati co nejdale od jejich mest, aby nebyla paakozena aivnost formanska. Prvni trat' Zeleznice v Line musela bYti pfenesena, nebot' "hluk teleznYch vozu rusil klid mrtvYch a znepokojoval dir ge ptedkir. Zpresa jedne anglicke parlamentni komise z poeatku let t • icatYch minuleho stoleti podaIra souhrn vaech stianosti ve •ejnosti proti parnim automobilam: "Ohroiovani provozu na silnicich vYbuchy kotlfi a jejich eastYmi poruchami, obtelovani lidi i koni na nezvyklYm pohledem, htmotem, koutem i parou, velke opotfebovani silnic". Vee to bylo slovo od slova vzorem pro stuanosti na automobily o etvrt stoleti pozdeji. Nejvaanejaim davodem proti novYm dopravnim prostfedkam byla vady jejich nebezpednost. Tak na pf. letectvi platilo velmi dlouho mezi airokYmi vrstvami ze nejmodernejai zpfisob sebevraady a jeate dnes, poslouchate-li v zastupech, pkihlilejicich provadeni vzduane akrobacie na nekterem leteckern dni, uslyaite jeate z tist nekterYch lidi a(Pokra6ovini na str.