Vestnik 1936 11 04

Oran 51ovanske Podpor

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ye stkedu (Wednesday) 4. listopadu (November) 1936. iSLO 52.

KOUZELNIC1 CHEMIE. ft EDSTAVTE si klubko z jedineho vlakna, valici jednu libru, piedstavte si p vlakno tak jemne, ae rozvinuto by sahalo od Atlantiku as k Pacifiku. Tento zazrak chemie, jea vystavovali amerieti chemikove na nedavnem sjezdu v Kansas City, je nejnovelalm druhem urneleho hedvabi. Odev, zhotoven' z tohoto hedvabi lze skryti celY v dlani. Zde chemikove opet pfekonali pHrodu — bource morukveho — a vyrobili hedvabi o vlaknech o tietinu teneich, nea jsou vlakna'hedvabi ptirozeneho. Zdokonaleni metod v eisteni dtevoviny, jea slouai za surovinu k jeho vyrobe, zlepeeni chemickYch rortoka a jakoa i zdokonaleni stroja, to vk ptispelo k uskuteeneni tohoto zazraku moderni chemie.

Jako pohadky z "Tisice a jedne noci" se &toll zpravy o novYch a piekvapujicich objevech kouzelnika chemie u nas i v cizine. Vá g dam, vase Aaty, automobil a celY svet kolem vas se meni dotekem jejich kouzelneho proutku.

Z vody, ye ktere byla madena kukutice pH vYrobe kukutieneho akrobu, ziskali chemikove cukr s podivnYmi raznorodYmi vlastnostmi. Ve sve nejeistal forme chutna, sladce a osvedeuje se jako nahraaka obyeejneho cukru ve strove diabetikt. Pasobenim kyseliny dusiene se veak meni na vysoce vYbuanou latku, o aeincich mocnejeich nea u nitroglycerinu. Ma vaak pied nitroglycerinem tu vYhodu, k k ni neni tteba ptidavati netedne latky, nitroglycerin se musi michati s hlinou, aby bylo moano prakticky ho uaifi ye forme, zname pod jmenem dynamit. Alitak "kukutienY dynamit" je jia sam o sobe latkou tahou. Tato nova vYbukaina najde mnohostranne pole uaiti, zvIdate v hornictvi, v pitmyslu stavebnim, pti vykopavkach atd. Podle spolehlivYch vYpoota lze takovYm zpasobem roene zuaitkovati asi 1 milion liber tohoto cukru chemickYm procesem, vynalezenym prof.

Edwardem Bortowem, ptedsedou Americke chemicke spoleenosti.

Dr. J. Williard Hershey, profesor MacPhersonove koleji, ukazuje, 'te smelost modernich chemita se nezastavuje pied aadnYmi hranicemi.

Nedavno oznamil ptekvapenYm kolegam, ae vynalezl nem co se hodi pro lidske plice lope nea ptirozenY viduch.

Vzduch, jeja dYchame, obsahuje dusik, kyslik, new kyslieniku uhlieiteho a ureite mnoastvi vzacnYch plynu. Prof. Hershey chtel zjistiti, lze-li tuto smes nahraditi neeim jeale lepeirn. Provtd1 mnoho pokusa na koekach, myaich, moreatech a opicich, zkoukje na nich vlastnosti nejraznejaich smesi plynt. Pti torn shledal, 'ie zvitatam se dati nejlepe ye smesi hello a kysliku. Jeho vynalez bude miti jiste dalekosahlY vYznam v lekatstvi, zvld'ate v ledeni chorob, vznikajicich ze gpatneho okyslidovani.

Beane zpravy z Nernecka hlasi, ae tamnejAim chemikam se podatilo proniknout tajemstvi vYroby umele gumy, ale v zapeti po to pkichazi zprava, k v Americe byla ztizena tovarna na vYrobu umele gumy v Deep Water Point, s roeni vYrobou asi jednoho milionu liber.

Zvlaate daleaitou rilohu bude miti za valky, kdy bode muset ptirozenou gumu Upine nahradit,

Jeji vYroba byla umoanena objevem jeji zakladni suroviny — sloueeniny obyeejneho acetylenu, zvane vinylacetylen — za kterY se vynalezci J. A. Nieuwlandovi dostalo Nicholsovy medaile, nejvy'aa. iho to vyznamenani, ktere mute udeliti americka, chemicka veda.

"Toto pole badani vyaaduje vetai odvahy nee pole bitevni", prohlasil chemik, kterY Nieuwlandovi udilel toto vyznamenani. Znalci dobie sn ai l krajni nebezpedi, s kterym je spojeno provadeni pokusa s malo znamYmi derivaty acetylenu a Father Nieuwland, pine si vedom nebezpeei, tisicekrate se vystavoval moanosti, ae bude rortraen nenadalYm vYbuchem nove latky."

Fotografove mohou thaiti z pkipadu, kterY se nedavno stal etytem mladYm chemickYm badateltn, kdy se prave zabYvali ptipravou fotograficke emulse. Ke svemu ptekvapeni shiedali, novinovy papir, povleeenY vrstvou teto emulse, zeernal na mistech, kde se -mela objeviti bimista a zbelel na mistech, kde mel zeernat.

Po podrobnem zkoumani uvideli, ae tu zcela nahodou ptipadli na novou latku pro fotogra-

KDO SE NA CELY SVET DIVA .

Josef Kalus Ko se na celY svet diva cize, chladne, povykne, a ku bratiim nema lasky, ani k matce, ani k aene, pro nikoho ani slova srdeeneho, uptimneho, ma rad nade vae jen sebe — radim tobe: varuj se ho!

fovani, ktera, dovoluje zhotovovani fotografii, ania je tieba negative jako ptechodneho stadia. Prohlaauji, ae nova emulse se hodi jak pro filmy, tak i pro plotny a papir. Prace s touto latkou se deje standardnimi metodami a s obvyklymi rortoky.

Novo kovy se vynotuji z dilen modernich alchymista. Chemikove Mellonova astavu pro pramyslova badani v Pittsburghu vyrobili si zvlaatni .slitinu oceli, ktere bude naptiati uaivano jen k vYrobe jakostnich holicich eepelek.

Jine kombinace s raznYmi kovy vedly nedavno ke vzniku slitiny tungstenu, ktera nahrazuje olovo jako ochranu proti paprskam RoentgenovYm a radiovYm. JinYmi novinkami jsou slitina aeleza, hliniku, niklu a kobaltu, ze ktere se nyni vyrabeji nejsilnejal trvale magnety na svete, a slitina nerezavejici oceli, spojujici krasu s pevnosti, ze ktere se nyni staveji nove typy aeleznianich vote. Je tolik novYch slitin a tolik objeva v tomto oboru, k sami vynalezci sotva stooi sledovat fae, co udelali jejich kolegove.

Aby potidila seznam vaeho, co je dnes znamo o slitinach aeleza a oceli, InknYrska nadace mesta New Yorku zamestnava 150 mute, majicich projit celou svetovou technickou literaturou — podnik, jedinY sveho druhu v historii vedy.

At' se to zda, sebe podivnegim, pravda je, jeden z nejmene znamSrch kovil je samotne

lezo! eiste ielezo je skoro mythem. e 2elezo, ktere zname, se mu malo podoba, bylo dokaze.no nedavno, kdy2 nekolika americkSrm badatelrim se podatilo ziskati doposud nejeist21 lezo ye vodikovem plameni. Gelezo, ktere takto vzniklo, nerezavi v Cistern kysliku a vode ani po mnoha mesicich.

Doposud nezname a nevidene barvy se naskytnou lidskS7m zrakfim v podivnem novem svete, vytvotenem modernimi kouzeiniky. Britati nedavno k objevill novou modt pro natery a tisk. Doposud pou2ivali ultramarin, objevenS7 roku 1704, a pruska objevena v rote 1826, dosahia taktka monopolniho postaveni ve vYrobe tohoto barevneho odstinu. Zadna z nich v gak nemela vAechny vlastnosti dobrych barviv — lesk, barvivost, odolnost proti svetlu a teplu, jako i proti kyselinam, airavinam a jinYm rozpustidlam. Nove barvivo, pokttene nazvem "klaaterni modt", vyhovuje vkm temto poaadavkam. Mimo to piedstavuje nejbliaal stupinek k idealnimu odstinu modre barvy pro barvotisk.

Ptiklady, vzate jen namatkou, jako tyto, ukazuji, jak pronikave zasahuji pokroky chemie do vkch oborfi podnikani a do celeho 2ivota.

Nejpozoruhodnej21 zmeny v gak vnesou snad prave blizko k yam, do vakho domu.

Za nedlouho, na ptiklad, vyjde dtevenS7 nabytek ripine z mody. Ptedmety, ktere se od jak2iva zhotovovaly ze dieva nebo ze 2eleza — radiove sktinky, zatky do lahvi, kuklky — delaji se nyni z umelSTch latek, vytvotenS7ch v chemikove zkumavce. A to je teprve jenom zacatek, pravi odbornici. Ptedstavte si stoly, sidle a postele z techto lesk1Srch plastickS rch latek, stale eiste, neposkvrnene a neporukne nejmen2im 2krabnutim! Prozatim jedine ponekud vy22i cena techto latek se stavi v cestu jejich vkobecnemu rozkteni. Podati-li se snait jejich cenu tak, aby mohly soute2it s dtevem a kovy — cos je docela mo2ne, jak tvrdi William Haynes, chemickSr znalec v New Yorku — pak se moderni technice naskytnou zcela netukne mo2nosti. "Je jenom jedno prrimyslove odvetvi", pravil jinS7 vynikajici chemik, Dr. John E. Teeple z New Yorku, "kde by vyloudeni dieva zprisobilo stragivou katastrofu: vS7roba staro2itnosti."

Dokonce i nadvlada skla, jako2to latky pro vS7robu okennich tabuli, se chSrli, zda se, ke konci, ponevad2 nedavno byly vynalezeny nove umele prthledne latky. Zatim co jejich cena pro domacnost je posud dosti sporna, mail piece celou iadu velmi dobrSrch-vlastnosti. Jednou z nich je jejich ohebnost, take se daji snadno pkizprisobit zakkivenSrm plocham. Tato jejich vlastnost se ji g uplariuje pti vS7tobe letadel.

A nezda, se take, *te vodni para dohrala svou filohu? Chemikove vynalezli zvleAtni latku, kterd nahradi vodni paru v topeni2tieh. Jejim podkladem je bila, vlodkovita sloudenina, znama jak dyphenyl — chemicky pkibuznSr umele geraniove voriavce — ktera se vypatuje pti teplote asi 500 st. F. Ponevad2 ma v sobe vice tepla net pasa a lze ji zahtati na vy221 teplotu bez nebezpedi vftinu vysokeho tiaku, nova teplo(Pokradovani na strane

Strana 2.

Oddil dopisovatelskf.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

NAg ODBOJ A REVOLUCNi HNUTi VE FRANCII R. 1914 A BITVA 9. KViC■ TNA R. 1915.

Houston, Texas.

28. eeryna, po zprave o srbskem atentatu, jsme vgichni v zahraniei vycitili valnost chvile, kdy na nas v cizine ,bude, abychom hrali otevtenou hru, kdy na gi doma nemohou yetejne jednati, a to jsme tet potvrdili v tYZ den pii slavnosti v Chaville a pii zajezdu jednoty patiZskeho Sokola do Bonnevalu. Kdyt po slavnosti a po zavodech s francouzskYmi gymnasty pti banketu nam tamej g prefekt ntedlotil telegram a projevil soustrast k smrti naslednika trimu, byl velmi piekvapen, kdyt v odpoved' jsme "Kde domov mrij?" a dali destne slovo, ae budeme, kdyby do g° k valce, jako Cegi, stati po boku Francie. Slovo jsme take dodrteli.

26. eervence 1914 po yyhla geni valky rakousko-srbske cela desks kolonie v Patiti gla prrivodem pies namesti Svornosti pied rakouske vyslanectvi, tam vlajici aernotluty prapor byl strten a ptedsedou socialne demokratickeho spolku "Rovnosti" v blate rozglapan pit zapeni "Hej, Slovane" s vYktikem "a bas l'Autriche-Hongrie". Francouzska policie rozehnala nas v domnence, se chceme na vyslanectvi ritoditi. Nekolik nas bylo raneno a nekolik i zateeno. Tento ein mel velkou ozvenu po cele Francii a vgechny easopisy se o torn rozepsaly, uva.clejice, ae v Rakousku jsou narody nesouhlasici s jeho politikou protislovanskou. V to dobe jsme se sousttedili pod jmenem "Ceske kolonie" a po vyhla geni francouzske generalni mobilisace byl ustaven zvla gtni vYbor, ktery se vedl pod tizenim Hoff ana a Kratkeho. Tak dosahl povoleni pobytu ye Francii pro vgechny Cechy a Slovaky a nebyli jsme jiz ve Francii poeitani za Rakugany.

5. srpna ye zvlagtni schrizi za picedsednictvi prof. Denise a pana Garat, poslance a starosty mesta Bayounu, bylo usne geno, ae vgichni, schopni k slutbe v poli prijdou jako dobrovolnici do pole a ostatni neschopni budou pomahati podle potteby. Tak se stalo; dne 22. srpna 1914 byli jsme piijati do francouzske armady s ostatnimi cizinci, pii odvodu, kterY se konal v patitske invalidovne, pti gel toutebne odekavanY den, vstoupeni do vojska. Mnozi slabi hog, kteti nebyli pkijati, vychazeli se smutnou tvati jako neschopni, take mnoho nas go k odvodu dvakrate za tyto slabe, aby tadny nezristal doma. Po kratkem cvideni ye zbrani v meste Bayonnu jsme ode gli do pole v tehdej gi francouzske uniforme, t. j. 'dervene kalhoty, modry kabat a aervena eepice.

Ptideleni jsme byli pluku prvni cizinecke legie, v nemt jsme tvoiili prvni setninu, tak zvanou "Nazdar". Pied odchodem na frontu byl nam venovan desk' prapor od dam mesta Bayonnu a odevzdan po slavnostni piisaze. Bylo malo tech, kteii meli oko suche v teto chvili.

Prave kdy se odehravala bitva na Marne a s ni celY osud Francie a snad i cele Evropy, obsadili jsme boligte u Champagne, kde jsme piisli hned do prvnich linii. Poeala zakopova valka a tak jsme ztravili celou zimu 1914-15.

Ve dne v noci jsme pracovali s lopatou v ruce nebo odrateli ritoky Nemcri. V Champagni jsme meli celkem male ztraty, 3 zabite, mezi nimi byl 161etY Jaroslav BrzickY, a nekolik ranenYch, pozdeji jsme zmenili posice sve na sever blite k Anglidanrim, pit eemt jsme prokolem Patite, kde katcly zanechal tolik znamYch a mnozi sve matky. Piijeli jsme do Artois o tYden dtive k obnoveni prvnich linii a seznani krajiny, kde jsme byli ureeni k prvnimu ritoku dne 9. kvetna. Meli jsme po prve ukazat v boji svou schopnost a pra y° na osvobozeni nagi vlasti. To byl ideal nas vgech a Odell jsme, ze koname svou povinnost.

-v-EsTNIIt

Prot° jsme se my, Ceti dobrovolnici citili silnYmi, protote se o nas v ptednich tadach opirala yeena sila na geho lidu. To byl na g' ideal jig od prvni chvile, kdyt jsme citili chmury valky vystupovati nad sebou, za kterou s neobyeejnou radosti kraeeli jsme v pied.

Bylo k prilnoci, kdyt jsme vy gli k obsazeni posic, z kterYch jsme men zasaditi nepiiteli rozhodnou ram_ Pies tak napjatY okamtik humor nikoho neopustil, po easteenem rozbiti nemeckYch opevneni francouzsk'm delosttelectvem jsme vystoupili v 9 hodin 40 min. ze zakopu s volanim Nazdar! a ye etvrt' hodine dobyli prvnich linii nemeekYch a ye 12 hod. jsme meli nemecke zakopy za sebou. Na g ritok byl tak rychlY, ze ani francouzske deosttelectvo nestadilo na gemu postupu. Skoro polovina nagich hochil lit padla nebo zristala leteti 8 tetkYm zranenim, Nemci, kteti zristali na aivu v zakopech jich je gte nekolik dobyli.

V to chvili vgichni nag dristojnici jiz padli, takte na g nadporudik Dostal sam se ujima yeleni k dobyti cele vesnice Neuville St. Vast pted nami letici, letime pied vesnici a nadporueik Dostal sam vzptimen a s vYktikem: "Ku piedu!" chce s nekolika dokoneiti dilo zadate, ale nahle klesa s prostielenou hrudi.'Nedoekal se radosti, violet sve hochy, 'Ceske dobrovolniky na vrcholu viterstvi. Trapne bylo, kdyt jsme se rozhledli dozadu a zalohu nam slibenou nebylo nikde violet, as po dlouhe dobe nekolik setnin Zuavri pti glo zesiliti nage lady. CelkovY postup nag byl asi 8 km a pro rychlost, kterou jsme gli, nebylo moano dopraviti zalohu v eas, ze vgeho Ceho jsme dobyli, zachranili na konec jen pies 4 km. Jake risili bylo vynaloieno u kaIdeho jednotlivce a jake obeti, kolem 1200, protote nam bylo ieCeno, abychom mnoho easu neztraceli. V tomto ritoku padlo pies 45 na gich hochri s praporeikem Bezdeekern v Cele, kterY i s praporem byl pochoyan.

Od to doby nag prapor se stal nezvestnYm, timto deem byl konec na gi setniny Nazdar, ponevadt zbYvalici dobrovolnici byli zatadeni po nekolika do ostatnich setnin, na g legie. sam jsem byl ranen a letel v nemocnici v meste Lyonu, kde rids bylo na 20 pohromade. Zde nas nav gtivil nynej gi president Dr. Bene g na sve ceste ze S yYcar do Patite, a piinesl prvni zpravy, ktere jsme sly geli z nag vlasti. Byli jsme hrdi na na ge doma, doufajice, se nage abet nebudou ptineseny nadarmo, v to dobe zaroveri nag 8tefanik vymohl od francouzske vlady piistup nagich dobrovolnikri do letectva v poCtu asi 12. Po to bitve zridastnili jsme se jeate v gech bitev jak u Verdunu, tak u Somny a v Champagni u Bois d'Hangard a Remege a posledniho fitoku s deskoslovenskou armadou u Vouziers.

6eskoslovenskSrm dobrovolnikrim se dostalo od francouzske vlady na 300 valeenYch na 40 vojenskYch medaili, 22 kilzu sv. Jilt ruskYch, 2 belgicka vyznamenani, 4 velkobricka a 16 vyznamenani eestne Legie francouzske. Celkem dostali na g dobrovolnici na 600 citaci za sve hrdinske Ciny v Cizinecke legii.

Od Arrasu k Somme, od Champagne k Verdunu at k Elsasku jest zaseto nekolik set nagich milYch drahYch srdci. Jejich chrabrost, jejich nekoneend °bet' bude vtdy pro nas svatou pamatkou a nejlep gim ptikladem pro budouci polOoleni. Jejich jmena budou chloubou nag Ceske kolonie v Paiizi. Nevahali ani minuty polotiti tivot na oltat narodni svobody tak jak, bylo povinnosti katcleho uptimneho aecha, kteremu bylo dopiano byti v cizine ye chvili, kdy se rozhodovalo o dejinnem okamtiku nagi domoviny.

Dnes vice net kdy jindy vidime, jak prvni abet byly ceny nejvygg. Ti, kteii zristali u Artois, ukazali viteznou cestu tern, kteii se bili pozdeji pod Zborovem a na Piave.

Tu zasilam piseri, kterou jsme v gichni velice radi zpivali, napev pisne asi katolY bude znat.

Jmeno pisne jest: BilST kviteeek.

1. Kdyt jsem magiroval ku hranici, tizil gedk Karlik mou depici, mou Cepici full Karlik 9edS,..

Ve stfedu, dne 4. 11stopadu 1936. kdy jsem magiroval naposledy, pies Teronske proudy ve Francii, kam mne lakal kvitek rudobilS7, kvitek kterY hrozi gibenici, kvitek pro mne za hranici.

Refr. Tam jsem si ten kviteeek, smel za baret tarn jsem veal take prod, zaa jdu bojovat.

2. Za baretem kvitek rudobilk, verne 'Ceske srdce pod kogili, a v torn srdci zjevnou vlasti tutbu, nastoupil jsem u legie sluttu; nastoupil jsem hned u druhe roty, novY baret s kvitkem, nove boty, nadgeni za prava vlasti k spel jsem opet ku hranici.

Refr. Tam jsem si ten kviteeek, smel za baret dat, tam jsem vedel take prod, zae jdu bojovat.

3. Do boje nas tahly dlouhe fady, byl jsem mezi svYmi kamarady, v krutern boji raku gackych vrahil, vzpominal jsem na tu na gi Prahu, za tu Prahu, matku vlasti, muaeme sve aivoty hrde klasti, nage krev s francouzske kdyi se smisi, jiste nagi Prahu vzktisi.

Refr. Tam jsem si ten kvitedek, smel za baret dat, tam jsem vedel take prod, zae jdu bojovat.

4. DoCkali jsme se to velke slavy, nage roty °pet u Teronu porazily, porazili hmotnou frontu vrahil, a my zieli nahle na gi Prahu; nage Praha, kterak s proseb vstiva, a s ni nage stare. desks slava, rozzatila nam vstkic tuto chvili a s ni kvitek rudobilk.

Refr. Rudobilk kvitedek svobodu nam dal, s rudobilYm kvitedkem, desk' narod vstal!

S bratrsk'm pozdravem, Jerry Baletka.

Anton, Texas.

Ctend redakce!

Druhou nedeli v kijnu odbkvali jsme rude schrize S. V. S. a S. P. J. S. T. V teto sch0z1 jsme uvedli do S. P. J. S. T pana Max Bayera a jeho manaelku Julii Bayer, na pojistku 65 letech nashromatclena. Pan Bayer na $2000 a pi. Bayer na $1000. A do S. V. S. p. J. W. Kubacaka. Schrize byla hodne tiva a protkina zpevem.

Nag bYvalY tajemnik Slovanskeho Sdruieni p. R. Vrubel cestoval del gi dobu kdesi po sveto a kterY se srieastnil teto schOze, vyslovil se, se byl ye mnoha zabavach a schuzich za, tu dobu co cestoval, ale ae tak nad geneho, narodniho a spoleeenskeho ducha nikde neni tak jak' je zde u nas.

Mili krajane, Slovanske Sdruteni by mein bYti zavedeno vgude kde obyvaji Slovane. Heslo sdruteni je udrtet pit tivote slovanskou mluvu v teto zemi. Na ge mesidni poplatky jsou 1 cent na elena a dal gi ptijem z rtznYch zabay.

Sdruteni Slovan se ladneho neptl: Co jst?

Kde pattig ? Jak vetig a jak nevetig? Jen to po tobe tada abys byl tadnk dlovek. Tyto spevky a riazne sbirky jsou urCeny pro udrtovani matekske gkoly a pestovani zpevu v osadach.

Pkitomne nam tu trochu pteprcha a hodne se ochladilo. Sbirani baviny je prave v torn nejsilnejeim proudu, a nrody jsou dosti dobre.

Ptigti schtize se bude odbYvat v dome p. pi. Mikeskovkch, Wilson, Texas, druhou nedeli v listopadu. Pkijd'te, kdo mil9ete.

S krajanskS7m pozdravem,

Ve stiedu, dne 4. listopadu 1936.

Crosby, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Dnes se chci zminiti o °slave eeskoslovenske samostatnosti, je2 se konala u tadu cis. 142 gtefanik v Houstonu, Tex., a ji2 jsem byl siidastnenY. Musim piiznati, '2e se potkala s velkYm 0spechem. PkednaAka, jiz mel Dr. K. Hollub, deskoslovenskY konsul, musim kici, 2e bych si ptal poslouchati jej teaniti dasteji, neb tak plynne a srozumitelne veru Indio teenikt dovede se eesky vyjadtiti. Divadlo, jet sehrali tamni ochotnici, "Kde domov mid?", bylo ze vAech divadel, je2 kdy snad sehrali, to nejkrasnejk. Aspori co ja, kdy jsem slysel. ObzvlaSte ty hlavni Ulohy, je2 sehrali br. a ses. 8vestkovi, jako ueitel Novak a jeho man2elka Betynka, pak jejich babieka, ses. Pavia Studniend. To byla skuteene trojice, '2e nemohla bYti lope jiZ sestavena. A jak ta babidka s t'emi vnoudatky svojimi, Slavkem a Zderikou, jake krasne povidky jim vypravela, veru, mnohe oko muselo zaslzeti. To se ilea. slovy popsati, to jen ten kdo byl staastnen pochopi. Abych nezabral mnoho mista, tak konaim s br. pozdravem, S. Kelarek.

Ennis, Texas.

Bratte redaktore!

Tak v nedeli, dne 25. tijna sehran byl ochotniky Tel. Jednoty Sokol 2i2ka v Dallas, na oslavu samostatnosti nak stare vlasti div. kus, "Tatiekovi to nejlepk", einohra z valeeneho ovzduAl o 3 jednanich, a jak jsem minule napsal po sehrani kusu "Babieka, 2e dallas§ti v2dy voli dobre kusy, musim poznovu napsat, 2e lepAi kus nemohl b't vybran ku dni tak vYznamnemu.

Pies celY kus, obecenstvo jest udr2ovano v takovem napjeti, ze takika slyk jeden druheho dYchat, a jak by ne, kdy2 kus byl obsazen samYmi dobrYmi ochotniky.

Vrchni velitel Karel Zikmund z Mirovic, — Alois Sill, Bedtich HronskY — Lud. TabernY — Eduard JirkovskY — Jos. Juralk, HradeckY, — B. Zvolanek dtstojnici. Pavlina, chot' Hradeckeho — Marie Stranska, Martha, jejich dceruAla, Katetinka HoupY, Kadenka, slu2ka u HradeckYch — Rt2ena Kopeekova, Tomdeek, desatnik — 'roma§ Kopeeek.

Musim alespori z easti popsat, o eem kus "Tatinkovi to nejlepei" pojednava. Hned vyta2eni opony jest na scene Pavlina a maid Martha, ktera chce ad maminky vedet, kde maji tatinka. Matka vysvetluje diteti, 2e byla malinka, kdy tatinek odeAel do valky. Na to ptichazi slu2ka Kadenka a prosi milostpani, 2e vojaci se vraceji, by ji dovolila s malou Martou se podivat na vracejici se vojaky, zdali se take vratil jeji Toma.Aek. Ale ponevad2 se vice divala po TomaAkovi, nedala pozor na Martu, take dite vbehlo pod kone vrchniho velitele, kterY seskoeil s kone a slibil malieke, 2e pro ni udela co bude moci v jejim 2ivote, neb 2e mu ptipomind jeho dceru'Aku, ktera mu zemtela. (Tento slib hral v dalkm jednani velkou roli).

V tem2 jednani vystupuje JirkovskY a HronskY, kteti maji sdelit Pauline, choti Hradeckeho, 2e bude jeji mu2 postaven pted valeenY soud pro neuposlechnuti rozkazt, 2e velel k itoku, kdy vrchni velitel naridil Astup. Aby ale Pavlinu uAettili bolesti, tu ji sdelili, 2e jeji mu2 jde jako svedek k vojenskemu soudu. Ale Kadenka, slu2ka u HradeckYch, vytahla cele tajemstvi na jejim TomaAkovi za misu knedli1071, Toma'Aek ovAem ji nakizoval, aby nic netikala, cos ona slibila 2e nic nepovi, pakli to pani na ni nepozna. (V'stupy Kadenky a TomaAka pkivedly nos vkly k sobe, ae nemuseli jsme si stirat pot s oblieeje, pies to, 2e bylo dosti chladno neb obeas se potily oei). Ku konci I. jednani pkieel HradeckY, scena tato neda se popsat, tu radost male Marty, to shleda.ni se 2anou a zaroveri ten duAevni boj Hradeckeho, kdy2 ukladal malou Martu ku spani a pki torn na jeji zadost ji zpival "Spi det'atko, spi", pH dem2 opona sla dolt.

Druhe jednani bylo pied vojensk'm soudem, pine nedoelavosti jak soud skondi. Ko-

v2sTNIx neenY vYsledek byl smrt prachem a olovem pro neuposlechnuti rozkazu. no skoneeni soudu ptichazi HradeckY a sdeluje svYm kamoracitn, Hronskernu a Jirkovskernu, vYsledek soudu. V torn vchazi i vrchni velitel, tu pkedstupuje pted nej dustoj. JirkovskY a ádá na nem, by rozsudek byl vykonan na nem, misto Hradeckeho, 2e jeho nikdo v celem Airem svete ho nebude oplakavat, ze tadneho ji g nema, a,ni rodiat, ani bratril a sester. Vrchni velitel odporoval, 2e neni mono vykonat rozsudek na nevinnern. Kdy2 v§ak Jirkovsky stale se do2adoval, by on sam byl zastielen, bylo znat na vrchnim veliteli jak prodiva vnitkni boj. V torn se rozhoduje, 2e v tomto ptipade udini vYjimku. Natidil Tomaekovi, by pkivedl nejake male d'eveatko -, ktere na ulici potka.

TomaAek ptivadi malou Martu. Ne2 devaatko bylo ptivedeno, vyndal velitel asi jak ta2ka dva klaciky, jeden pekoe malouanY a druhY Upine eiste bilY. A rozhodl, kteremu device onen malovanY klacik do ruky, ten 2e bude zasttelen. JirkovskY souhlasil. PHveden HradeckY. Velitel zavelel delem vzad a ruce do zadu. HronskY objasnil deveeti, 2e jest to hra na skovavaeku a odevzdal diteti ony klaciky.

Marta chvili pozoruje ony klaciky a pak povida: "A, tatidek se schovava., ale ja, mu dam ten klacik nejkrasnejei", a vklada malovanY klacik do ruky tatidka. Tato scena byla tak citove sehrana, 2e v sale bylo hrobove ticho.

Na to velitel nechal odvest device, po optani di jest a zavelel aelem vpked a odebira klaciky, kde shiedal, 2e HradeckY ma onen pekoe malovanY. Tu velitel povida, 2e rozsudek bude vykonan, jen'Ze v tomto ptipade odsoudilo Bite sveho otce, a s pohnutim s jeviAte odchazi, pii dem2 opona jde dolt.

Tieti jednani bylo cele dojemne, neb Pavlina, chot' Hradeckeho, byla ptimo zdrcena, nepomohlo ute'Sovani Jirkovskeho a Hronskeho. ani slu2ky Kaeenky. Koneene se rozhoduje, ze jej";te sama piljde velitele prosit o milost. Na jeviAti zustava, jen maid Marta a vyhli2i oknem.

V torn jde okolo okna vrchni velitel a povida: "Na koho eeka, malieka?" V torn vAak poznava male deveatko Hradeckeho. Vchazi do pokoje na vyzvani male Marty s otazkou: "A kde je maminka?" "Ma. a pkivede mne tatidka. A vezmi mne na klin". Celou spoustu otazek dala maid. Marta vrchnimu veliteli, jedna dojemnefti druhe. V torn ptichazi Pavlina, matka. a kleka na kolena pied velitelem, av§ak ten pravi, ze neda se nic zmenit. Tu maid Marta kleka sama pted velitelem a povida: "Pane velitel, dej mi tatidka". Kdy2 i ji odporoval, tu maid Marta povida: "V2dyt' jsi mi slibil. pro mne udelde co budu ehtit, a proto ja chci, by jsi mi vratil tatieka. Tu velitel piee na kus papiru a diva TomaAkovi, by poprava nebyla vykonana. Pti teto scene; kdy2 maid Marta prosila velitele na kolenou by vratil ji tatioka, ptesto, ze br. Sili jest keznik, bylo znat jak se mu hias chveje, ale to nic, Louis, ty jsi alespori, ad rozechven, mluvil, ale ja. vetim, 2e mnohY z nos z hlediete nebyl by mluvil vubee. — Ptichazi HradeckY a shledava se s choti a Martou. Marta se vek mu kolem krku a pH torn jde opona dolt.

Musim ptiznat, 2e v nedelnlm divadle ochotnici vSe, co v nich bylo, vlastne piekonali sarni sebe. Z yldet' mala Marta, (dceruAka asi 6ti leta man2elt HoupYch). To neni mor2no ani uvetit, 2e do to male eernovlase hlavinky mci2no se takove uloze vejit, neb po veechny tii jednani byla na jevi gti. A ta eista, ked eeska! Zde opet videt, 2e jeji maminka a i babieka Zastoupilova, maji na tom pinY podil, 2e devaatko tak diste mluvi. A pH torn vzpominam, jak pied easem mluvil jsem s jednou te2 maminkou "Ceskou", ktera mi povidala, 2e nemohou jejich kluka naudit eesky, 2e jde mezi amerivke kluky, a co ho naueeji, 2e venku zapomene. Dle toho soudim, 2e ty ditky, ktere hraji v kuse "Babieka", Vrlovi, a ostatni, a pti tomto kuse maid 'Katetinka Houp'ch, asi kdy pkijdou ze skoly, zaviraji je rodiee do klec, aby se nedostali na ulici.

Jak jsem videl po obe divadla v Dallas, vyrtsta. bratiim DallaskYm div. odbor z mladYch, jenom jim dati vice pede a odmenu, kdy hraji,

Strana S. alespori b'yt tak dobti a pkijit se na ne podivat.

Nedelni divadlo bylo uspokojive navAtiveno, ale navAteva piece neodpovidala tomu, jak psala sestra OndrtAkova, v Amerikane, 2e jest coo divadlo potadano na oslavu samostatnosti Ceskoslovenske Republiky, to nemela Sokolovna staelt pojmout navetevniky.

Po divadle vyhravala hudba br. Vacl. OndrtAka pod jeho vedenim, take jeete ta mlade2 se dosti vytaneila.

Konairo svoji fivahu o nedelnim divadle a znamenam se s pozdravem, Karel La2novskY. Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku a v gichni etouci tento list! — Jak yam bylo znamo, Telocviend Jednota Sokol Taylor pro velice Apatne podasi nemela vetejne vystoupeni na 25. tijna a proto se usnesla, by obecenstvo, ktere se talk) na yetejne vystoupeni, by nebylo zklamano, vystoupiti dne 8. listopadu, v padu 'Apatneho podasi by nic nebylo. Program by byl ten start, co byl v oznamce ve Vestniku uvetejnen. Proto vas, drazi ptatele zvu jmenem T. J. S. T. na naAe vetejne vystoupeni. Budou neinkovat Jednota Seaton, Floresville a Taylor, pak budou pkitomni bratil ze 2upy Jizni z Dallas. Vy, eeskoslovenskY lide, v2dy a vAude jsi byl na prvnim miste pro dobrou vec a svou mateHtinu, proto i my doufame a teAime se na vase pkijeti k nam dne 8. listopadu na Bayersville, v sini tadu VyAehrad Cis. 48. S.P.J.S.T. 0 vse bude nale2ite postarano, vYbor na vS'e co je ustanoven se eini, by kaldY ptitomnY byl nale2ite obslou2en, bava te2 bude vesela po celY den a veeer pH krasne Ceske muzice, kaklY si mt2e dle yule poskoeit, o jidlo zase naAe Ceske maminky se postaraji, by WO dostal porci velkou za manepoplatek. Piti bude vAeho dosti, jidla a2 do hojnosti a veselosti nade v'Aecko. Prato drazi ptatele, krajani, bez rozdilu jste uctive zvani Telocvienou Jednotou Sokol Taylor na jejich vetejne vystoupeni dne 8. listopadu na Bayersville. Pro Apatne podasi nebylo by 25.dne vystoupeni. Na shledanou a na zdar jsem za T. T. S. T., K. F. Chalupa. zpravodaj Sokola.

Pad Woodrow Wilson cis. 146. v Galveston, Tex. Mill bratti a sestry! ✓ posledni schuzi jsme se usnesli zalo2it skY odbor, proto vas vAechny eleny 2adam, byste se do ptiAti schtze, dne 8. listopadu dostavi li, abychom mohli hochy a deveata zapsat a v prosincove schtzi uvest do tadu.

NOA tad tee bude oslavovat devitilete za.lo2eni, tak to oslavime pii jednom.

O dule2itosti Detskeho odboru neni tteba se rozepisovat, neb jest to naei povinnosti, jak Clenskou tak i narodni, abychom se starali a budoucnost oak ratolesti, na gi mlade2e, ktera v budoucnosti zaujme mista naAe. Proto kakly bratr a kakla sestra uptimne smYkejici, nenechaji se nutit a ptihlasi svoje ditky, tak vykonaji jen svoji eestnou a Clenskou povinnost a pak se smele mohou nazYvat narodni pracovnici, jinak jsou to prazdna slova, skutek utek, jak tikame.

My nesmime se spolehat na ttedniky Hl. Uiadovny, 2e za rids vykonaji vAe. My sami musime pracovat, a to kalclY Glen, bez rozdilu, a pak oni snaze naAi milou jednotu povedou, ku dobru nos vAech. ✓ minule schtzi piijali jsme do tadu s pkestupnimi listy od tadu C. 100, Pokrok Mlacle2e, bratra Jan ValuAek a sestru Emilii Valueek. Od tadu Pokrok Houstonu sestru Portacci Emilie.

Picestupni listiny si vy2adal bratr Charles Shilk a sestra Anna Shilkovaa ku tadu 8tefanik Cislo 142. Bratru a sestte ShilkovYm ptejeme mnoho dobra, byli oni dva, kteti s nami od zalo2eni tadu svorne pracovali. ✓ taclu na§em pokraeujeme dobte, ale mnohem lope bychom pokradovali, kdyby eleni nekteti venovali aspori tolik easu a namahy, co venuji ultra pojiWujicim spolednostem, ziska.vat eleny nom, tak ale zda se, 2e ty zasady a psani zristavaji jen na papite, a pak se dela co se chce, ttebas pra y* opak, za co horuji.

S ptatelskSrm pozdravem yam vAetn bratil a sestry, J. Vesely, tat

Strata Rad gtefanik, eislo 142. v Houston, Texas.

SrdeenY pozdrav na v gecky bratry a sestry a nage ptatele. Tak varn musim oznamit, jak se nam yydatilo a jak jsme Oslavili 18. vYroeh teskoslovenske republiky — "nadherne"!

Za teastenstvi konsula Csl. rep. Dr. C. J. Holluba, tat ptedsedy HI. ttadovny br. Chernoskeho s celou rodinou. Ptedna gka byla krasne., vy vgichni, kteti jste jit sly geli dr. Holluba kdekoliv ptedna get vite, jak on dovede posluchade svou teal uchvatiti.

Siri byla pri ptednake i pH divadle v pravem slova smyslu nabita, jak se vyslovil jeden zdejgi novinat, kterY pia gel a oteviel dvete pravi, tam nemohu jit, jsou tam natladeni jako herinci. Nemyslite, ptatele, to na ten den by mely bYt vgecky mistnosti, kde se oslavuje a potadaji divadla, vklycky piny? To neni gpatna, vac, to je narodni pycha, hrdost to je gte nag lid deskoslovenskY v America nevynaira, a nevymte.

Divadlo "Kde domov mtj?" bylo tet krasne sehrano, v gichni se einili a ta nage babieka, to jak ta krasne a citlive ' je perla tadu Stefanik, hraje a i ty detieky Baletkovy a maid Irena efeikova, v tech si tad vychova, dobre pracovniky pro pozdefgi easy. Mezi II. a III. jednanim byl tivY obraz pies 40 mladYch na jevi gti, nekteti v narodnim kroji, jini meli kroj sokola a sokolky. Sestra H. Teperova znazorriovala matku, v bile kite tehnala narodu. Kolem hrobu hocht ze Zborova kledely na ge cletieky a drtely katde zelenou ratolest a sbor B. Smetana zazpival piseri "Ho gi od Zborova". K ukondeni bylo posledni poctou padlych hochtm zatroubeni vedirkou br. Berkou.

Udinkujici na hyena obrazu, mall i velci byli: Baletku, Berkt, Bedant, Uugratt, Sopeakt, Klimt, Kovatt, Sefciku, Kovolt, Buryt, sl. V. Kincl, sl. H. Svestkova, pi. efdikova, sl. aernochova, sl. A. a B. Brdvcove, pi.

H. Tepera, sl. J. Filipkova, Si. E. Kunetkova, sl.

D. Storm, br. Klima, br. F. Bedan, br. Mitcha, br. Baletka, br. Berka a pi. Hamilton a mnoho jinYch bylo v kroji.

Byli jsme hrdi v ten den v gichni 8tefanici, s jakou velkou mladou silou jsme se mohli postavit na jevi'g te. Pravda, to teastni byli jen na ti\rem obraze, ale to nad geni ut je v nich. Povatte, ze ty maminky jim gily eel& nova kroje, jedna gila pet krojii pro sve deti, prosim, tomu se tekne obetavost. Jedna maminka chtela dati ony kroje spolku, ale d ye jeji dceru gky ji prosily: "Maminko, nedavej ty pekne gaty prya, my budeme v nich je gte hrat."

Ja vetim, bude-li tad 8 tefanik stale tak pekne pokraeovat, bude miti brzo dobre vlastenecke a pracovite sily.

Srdeene diky panu dr. Hollubovi za peknou ptednagku a vgem, kteti nas piisli navgtivit.

Ne'kteia pHjeli hodne z daleka, a tern path velkY dik. Tet dekuji br. a sest. dallaskYm za pujeeni sokolskYch kroju a ses. B. Valeikove za pravi s tim spojenou, br. Ka gparovi a ses. Markove za obleky, tat br. a sestram Vajove, Svestkova, br. aloudek a jini, kteti obohatili na gi kuchyri, br.

Ba.rkovi za yYpomoc, sestte M. Kulhankove-Valove za napovidani pH divadle a v gem, kteti j akYmkoliv zptsobem nam pomohli. 'regime se zase na shledanou dne 29. listopadu na divadlo, 6. prosince na Mikulakskou zabavu a na vanodni svatky 25. prosince zase divadlo. Tak piejeme na gi mlade hereece sl. Hilde Svestkova brzkeho uzdraveni. Zminena sestra byla operovana doktorem Hollubem na slepe sttevo. Piapad byl dosti tetkY, a bude pry. zdrava. Operovana byla v sobotu rano. Jeji mamince chci ptipomenouti, aby se tak nestrachovala o ni, ale neni divu, vtclyt' je to jejich jedindeek, mamindino zlato. Tak sledna Kuntekova ut je zdrava jako rybieka. Tak byla operovana na slepe sttevo. Pani Filipkova chce si take poletet, je tet nemocna, ma velky nachlad. Tak sestry, nastava nam povinnost, abyste sly potegit na ge pacientky. Br. Sebek uk v nedeli byl take mezi nami, ut i tandil. Tak jsem yam toho napsala v ge, co jsem vedela. S pozdravem, Karla Ctvrtnhkova.

Romany, psane tenami se dtou daleko snadneji a obsahuji mnohem merle nesnadriS7ch slov, me/ romany napsane mu2i.

Otto Jespersen.

Vc3 stiedu, dne 4. listopa.du 1936.

Rad Morayska Oriiee els. 145, v Penelope, Tex. Bratti a sestry, zdeluji yam, ze jsme neodbYvali schtzi prvni nedeli v listopadu pro gpatne cesty. Tak se jistotne dostavte na pia gti nedeli, t. j. 8. listopadu, budou-li cesty lep gi, a tat bychem sobe odbyli vyrodni schtzi, t. j. volbu tednikt na pia gti rok 1937. V padu nepiazniveho potash, tak at prvni nedeli v prosinci. Tak sobe to vemte na vedomi vgichni i ti, kteti jsou s placenim pozadu, by pti gli a se vyrovnali, anebo poslali penize. Jest to ku konci roku, tak aby Udetni vYbor motel dati knihy do potadku, a br. fleetni tet yam s chuti udeld. Tak na to nezapomerite a dostavte se v hojnem podtu.

S bratrskS7m pozdravem, Frank Hegar, taj.

Do Snook a okoli!

Rad Slovan Cis. 9. oznamuje, 'te bude paddati barbecue na den 11. listopadu, pia kterem spolkove sestry_ budou miti bazar. Tak vas v gecky zveme a kdo mukete, ptineste neco na ten bazar. Tak sestry giji deku, ktcra, bude dana do vYhry.

VYbor bazaru.

Rad Svaz C'echoslovarril e. 92. ye Fort Worth.

Cteni bratia a sestry!

Dne 8. listopadu jest pravidelna tadova schtze, do ktere by se meli vSichni dostavit, nebot' jest to posledni schtze pied voibami, aby se obeznamili a uvedomili si, koho 'volit pro ptigti rok. Dostavte se v gichni o 2 hodinach a po ukoneeni schtze miltete se volne pobavit. Jest ted' dobre podasi, tak toho hled'te vyutit.

Na ge zabava nedelni, dne 8. listopadu, jest odlotena na den 15. listopadu. Ptenechali jsme tji Sokoltm, ponevadt tam chteli mit Adolfa a jeho hochy ze Schulenburgu, ale je gte nejsou jisti jestli je dostanou, ale jestli ne, tak jim nekdo jinY bude hrat a na ge dye zabavy budou dye nedele za sebou. Zabava dne 15. listopadu bude posvicenska, na ktere si pochutnate na jaterniekach se zelim a v ge ostatni, co k posvicenske vedeti path, zapit dobrym pivem a pak si zatandit po starodesku pH dobre hudbe br.

Blatka a zazpivat: 0 posviceni v gecko to voni, a ta kdale. Nevynechejte tuto zabavu a doved'te sve ptatele.

V nedeli, dne 25. listopadu bude Mikulagska, tak se hled'te na ni tet ptipravit. Dal gi bude oznameno v nasledujicim disle Vestniku.

Na posvicenskou zabavu jest vstupne a zaeatek jak obydejn.e a o dobre pobaveni a vzornY potadek se postara, zabavni vYbor.

Se srdednym pozdravem na v gechny dtenate a p. redaktora zustava, H. Z. Na shledanou v sini 2615 N. Houston Street! ftid Fort Worth, &slew 154.

Milli bratti a sestry!

Zase ptichazim s paru tadky, abych yam dala vedet, byste se v g ichni dostavili do pti gti schtze dne 8 .listopadu. Budeme piajimat zase noy ell° dlena. No jen kdyt nas piabYva. Pia posledni schtzi jsme ptijali 11 novYch olent, a pane jsme se pobavili, ze se tadnemu nechtelo domt. KatclY si ptal, bychom se easteji tak sesli pobavili se. Tak nezapomerite na schtzi 8. listopadu. Se sesterskYm pozdravem, Anna Milan, dop.

Fort Worth, Texas.

Ctena redakce, sestry a bratti!

Pro tentokrat nemam dasu na psani, tedy varn vg em oznamuji, te dne 8. listopadu Sokol potada zylag tni tanedni zabavu, pti ktere budou vyhravat Adolf a jeho ho gi anebo "Gold Chain Bohemians" ze Schulenburg, Texas.

Mnohdy nam bylo tedeno, prod je sem nepozveme, tedy v nedeli budou zde, nebudou-li mit nejakou ptekelku. VyzYvame v gecky ye Fort Worth a okoli,'by se teto zabavy steastnili.

Za vYbor Sokola, A. Tobola.

ZA F. A. PARMOU. V sobotu min. tYdne zemtel v Granger pan F. A. Parma, dlouholetY tinny ptedseda Bratrstva K. J. T. a posledne jeho destnY ptedseda.

ZesnulY zasloutil se o rozmach uvedene krajanske podpurne organisace a ziskal svoji bodrou povahou, destnosti a netistnou slutbou humanite mnoho a mnoho piatel. test budit jeho parnitce!

Dime Box, Texas.

Ptatele, chci podat kratiekY tivotopis nageho spolubratra, Tom Kocurka.

Dne 27. kijna jsme doprovodili na posledni testa na hititoy sv. Josefa, pana a spolubratra Tom Kocurka, nejstar giho to osadnika v okoli Dime Box, a snad i v okresu Lee, aspori z na gi ndrodnosti. Pan Tom Kocurek se narodil asi roku 1857 v mesici bkeznu, v okresu Fayetteville, pti Rabskriku, takte p. Kocurkovi neschazelo mnoho do 80 rokt.

Ptatele, tito stall osadnici by nam mladgim, mohli rancho tici o tehdej gim tivo 'LC neb dnegni moderni tivot mtteme fici, 'te byl asi jak jedna a sto. Ano, dnes deti techto starYch osadnikil nevi ani polovici, jak se tehdy kW, jaky oni rneli kru gnY tivot. A ti vnuci, ti teprve tcrnu nebudou vetit, kdyby jim to ten dedeeek chtel sebe lepe vylotit.

Pan Torn Kocurek se ptistehoval do okresu Lee asi v race 1883, a to do Dime Box. Byl zakladajicirn elenem tadu Texaska Orlice Cis. 13, a byl vgude, kde bylo tteba pomoci.

Zanechava po sobe pet synt, tti dcery a dye sestry. Synove, Jarom Kocurek, na fume.

Josef Kocurek, vedouci obchod v meste Dime Box. Ludvik Kocurek, vedouci Statni banku v Dime Box. Jitik Kocurek, poStovnY v Caldwell, v okresu Burleson a nejmlad gi Tom Kocurek, bydlici v San Antonio. Dcery, Albina, provdana, za Josefa PolanskYho v Caldwell, vedouci teleznY obchod; Klara, pro ydand za Julius PolanskYho, pracujiciho v obchode sveho gvakra Jos. Kocurka, v Dime Box. Nejmlad gi z deer, Lidie, provdand za A. J. Pape v San Antonio. Sestra Franti gka Krupa, asi 83 roky stare., v Dime Box, a jedna sestra, (neni mne znamo ktestni jmeno), pani Kolajova v Ganado, okres Jackson, Tex. ZesnulY tat zanecha.va, 28 vnukt a jednoho pravnuka. Pan Tom Kocurek zeintel v Brenham y e Francis Hospital, kde pobyl asi 14 dni pled svou smrti.

Jelikot zde mama jhk delgi vas de gtive podasi, cesty jsou velice gpatne, piece mel nas spolubratr velikou ifeast na pohtbu, jak naginct tak i cizonarodovet. Pochovan byl vldpp.

Motlem a UrbanovskYrn. Vldp. UrbanovskY delal tee nad zerntelYm v anglicke keel, a adkoliv je to mladY kazatel, je vYbornYm tednikem v anglicke keel a na ginec mush bYt nad takovYm kazatelem hrd. PortstalYm scieluji moji nejhlubg i soustrast a spolubratru zemtelemu, Tom Kocurkovi, pteji lehkou zem a pokoj yeenY. Jos. Mikulin.

Rad San Antonio, eislo 133.

Ctene krajanske yekejnosti v San Antonio a okoli oznamujeme pota.dani taneeni zabavy darn San Antonio els. 133. pti gti nedeli 8. listopadu v krasne mistnosti San Antonio Athletic Clubu, 217 Nabogdoches ulici, (bYvalY Turner Hall), pti z brusu nova kapele a to ptipravujeme ctene na gi vetejnosti ptekvapeni, neprozradime o nova kapele, ktera Alpine zdarma teinkovat bude, neb 'dist* vYnos ureen jest do fondu "Ceske VYstavky v Dallas, Al pine nic.

Nova kapela rozhodne ptekvapi katdeho, nejen vystoupenim, nYbrt i vYkonnosti, neb jak jsme sem tarn meli ptiletitost sly get, jsme ptesvedeeni, te dovede rortodit i zarputileho neptitele tance. Zadatek v 8 hodin veder. Jak vY ge uvedeno, distY vYnos zabavy ureen je pro fond Ceske Vystavky. Piajd'te a plavedte sve zname, Potadajici VYbor. neb vgechny 'active zve, Fad SlovanSti Bragg cis. 34.

Caldwell, Texas.

Mili bratti a sestry! — Na vedomost yam davam, abyste se dostavili do pti gti schtze kortanou druhou nedeli, neb jedna sestra ptistoupila do naSeho l'adu ,tak ji chceme tadne uvesti. Proto, vy bratia' vezmete sebou i sestry. Potom pa schtzi miltete jeti na Frengtat na piknik. A kattlY, kdo jste dluten, tak jiste piajd'te do schtze a zapravte sve povinnosti, neb naSe pokladna je skoro prazdna. Tak na shledanou v nedeli, 8. listopadu.

S bratrskSun pozdravem, J. G. Charanza.

Ve Stkedu, dne 4. listopadu. 1936.

Rad Placedo cis. 97.

Placedo, Texas.

Mill bratti a sestry!

Uvedomuji vas, abyste se vSichni dostavili do ptiS"ti sehfize ,neb 'name v teto schtizi duletite jednani, ktere vraaduje pritornnosti veech elenu. ✓ padu Spatneho poeasi, schtize se odbYva na tieti nedeli tento mesic.

S bratrskYm pozdravem, J. L. Elaik.

Dvfir cis. 89.

Rosebud, Texas ✓ minule schazi ujednano, aby vYbor, kterY byl zvolen pro t eskY den a vYstavu v Dallas, p3dal zpravu co jsme vykonali a odesiali pro ten freel. Jmena vsech nepiE Od vYborti vybran° a odeslano $41.50; na:a tad els. 89, $15; spolek RVOS. cis. 8, $10.00, a v minule schtizi dobrovolnou sbirkou na zbYvajici dluh pro vystavu $5.35. Uhrnem $71.85. Kd.o maete, ptispejte i sebe menSim darkem, neb jim v Dallas to pomil2e, aby byl diuh vyrovnan.

Ve schtlzi v mesici listopadu mama, k projednami, co se tYka kaZdeho elena naSe.ho tadu, proto dostavte se liaichni. V minuie schtizi piistoupila do Jednoty a tadem byla prijata, ses. Mary Mynatova a v ptisti schtizi budeme ptijimati ses. Lidii A. Heringovou a br.

Emila Mynake.

Bratii, kdo mame platit noty, anebo kdo jsme pozadu s placenim mesienich poplatky, vyrovriejme to a udelame tim raciest br. fleetnimu i pokladnikovi. V -hynejS'im obdobi poeasi neni jiste a lads kdy bude ye sclauzi mnoho, davam navrh, abychom si odbyli volby fednikinneb v padu .nepohody v prosincove schtizi pti men'ai navteve, toto by bylo vYhodneji; to jest jak se dohodneme. Ptijd'te, sestry a bratti a mladAi .eleni, co =Ono vgichni, jest to dillelite.

Neni zrovna krasnY vzhled na ten Boai svet.

Pomalu prSi skoro kaZdY den, se stromil listi opadava, inn, slzave udoli. Ba ylna je jak komu se urodila, jednem vice, jednem merle, a na ty se diva nezaplacenY dluh. Ti, kteti si uZ pomohli, tern se ji‘a nelibi dneAni vlada a zda se jim, Ze to bylo lepSi pod Henry Fordem, Rockefellerem, zkratka kapitalem. Na'a president zachranil americkY lid od toho, co dnes proZivaji tteba ye 8panelsku. Nea nee° takoveho, rozhodne je lepal a pro nas lacinejg, tieba nekteti vytYkaji, Ze na'S president hromadi dluh, co2 ale je zrovna yypoete.no do jiste miry. Ti, kteti zapomneli na ty, opravdu ale easy a zapominaji zasluh a na uznani riakmu presidentovi Rooseveltovi, maji srdce asi ,na prave strane. Nea diky Bohu, zrovna jich mnoho neni a vim to jiste, ze vetSina nenecha si malovat straku na vrbe, nebildou hiedet na sliby, ale pfijdou tam, kde jsou tiny. Chyby nekde jsou, ale nezapominejme, ze od chyb se utime. Ale pravdou zilstane, Ze jmeno nynefAiho presidenta bude zaznamenano v historii Ameriky, protole nastoupil vladu v nejhork krisi a tim se zapsal svemu narodu pismem nesmazatelnYm. Nebylo, a dosud se nenarodil elovek, aby se zavdeeil v.' ,e,ra a naAe pfislovi pravi: Kdo pro celek pracuje!o neYalu se doeka'a. Mual a lidu to vedi, jsou pripraveni na to, proto je to zrovna nepiekvapi.

Na druhou nedeli, pfesne o dvou hodinach na shledanou!

S bratrskYm pozdravem, Anton Ulienik, taj.

AAA Ruzovy

FronAtina vice nee jakYkoli jinY jazyk je pfibuzna one latink ktera byla kdysi slovni menou celeho ciVilisovaneho sveta. je to jazyk jasnY, pfijemnY, pfesnY a proto je ne;jlepgim prostted1,::era mezinarodnis literarnich a vedeckYch stykfi.. Doufam, ze jednou ptijde doba, kdy vaichni Za.ci. vaech narobudou nuceni ueiti se ji. Volna a dokonala vYmena my'alenek, ktera by z toho vznikla, by byla pro lidstvo nesmirnYm dobrodinim.

John Galsworthy.

Matka cdpouSti vZdy: proto je na svete.

Dumas, ate°.

Strana 5.

VESTNIK

Rakouslicr bantirot pied stopetadvaeth lety.

Y, Frantieek I., z Bozi milosti cisat rakousky, kral uherskY a ZeskY . ", tak zaeina manifest, ktery milovanym rakouskYm narodUm sdelo yal, k cena bankocetli se sni2uje na petinu. Manifest byl zaslan Yeem Utadtim v rakouske provincii, zapeeetenY, s ptisnYm rozkazem otevtiti pedet' zrana dne 15. biezna 1811 a uyest jeho obsah ptesne hodinu pote vgeobecnou vedomost. Ve Vidni, v Praze a jinych velkYch mestech rise byla natizena policejni a yojenska pohotovost; fikady se obavaly odporu a protestu okbrakneho lidu. Ale nic se nestalo, "milovani rakoueti narodove" nebyli jate tak daleko, dali si libit i to, le misto deseti zlatych meli najednou pouze dva, Ze ten, kdo nekolik dni ptedtim prodal svtij diem C.i statek za 1000 zlatYch, mel pouze 200 a Ze dane a poplatky musely bYt placeny petinasobne v bankocetlich nebo v t. zv. " yyplatnich listech", ktere zastavaly Wolin pkedchodne meny a mely petinasobnou cenu dosud platnYch bankocetli.

Rakouske finance byly nasledkem valek a mizerneho hospodakeni v beznadejnem stavu uz od let devadesatYch 18. stoleti. Propukaly demonstrace z hladu, ktere se dokonce obracely proti "milovanernu zemepanu". VideriskY lid se srocoval pied hradem a cisat pan, aby jim ukl, , musel poukt jineho schodiete. VidenskYch pana se zmocnoval strach, vklyt' men pied oeima ptiklad revolueni Francie, proti nil spoleene s Pruskem, pies finaneni obtik bojovali. Ale nezdary na bojietich zhoreo yaly situaci Boma.

V Rakousku panovala tlasna drahota, penize pozbYvaly na eerie, protok statni tiskarna tiskla bankocetle podle potteby, pranic se neohliZejle na to, jsou-li take skuteene kryty. Doelo to tak daleko, k za deset zlatYch stfibrne "konveneni mince" se platilo al 120 zlatYch na papite. RakouskY deficit dosahoval obrovske vY'Se a pohyboval se jeden eas kolem 35 milionfi zlatych. Spekulace a lichva kvetly, Uroveh vet§lny rakonskYch narodii klesla na firoven. Zebrak.u. A pti torn ohrolo yal viteznY Napoleon rakouske mocnatstvi na Zivote. Tento stay trval pies dvacet let, a2 koneene se Viden rozhodla k drastickemu prostfedku. Tvarcem tato tak ovane finaneni reformy byl bYvalY vrchni komoti kralovstvi '6eskeho hrabe Josef Wallis, kterY sice o finananich vecech nemel ani potuchy, ale sn.ad pra y& proto, ze nebyl zdrOovan finanenim vedenim, se rozhodl pro drastickY prostfedek.

Tak za.zili rakou gti narodove uZ pied jeden a etvrt stoletim inflaci a statni krach, kterY pak temet do• posledni pismenky se opakoval po skoneeni svetove valky. Revoluce ov§em tehdy nevypukla, pti§la aZ 38 let pozdeji a jeji ptieiny byly jine, ale ptece se lidu zmocnilo rozeileni, ktere se jevilo v dem.onstracich proti teznikfim, pekatam, Ziff= a — proti cisati panu. ktery byl zprvu tajne a pak vetejne anonymnimi letalty na poulianich rozich obvinovan, Ze se statnirn bankrotem obohatil a Ze sedi na pokladech, zatim co jeho poddani stradaji.. Dal° to tak daleko, Ze cisat se vial nucena vetejne proti temto povestem zaltroeit prohla genim, "le Zadneho pokladu nerna, a kdyby jej mel, le by jej venoval ye prospech sv7:7,--171 rnilovar(,c.,h • Pies to ale zmizely sttibrne penize • z obehu a na jejich misto nastoupily nove statovky, kterYin no tak smutnYch okuSenostoch nikdo nedavekoval.

Koneene, po dlouhe dobe, se narodove jak told, upokojili, revoluce byla zdrZena, ale ptece mono statni krach a roku 1810 a v'e, co jej ptedchazelo, oznaeit za prvni ottes rakouske statni autority, probouzeni lidu k vedomi vlastni sily, kterou potlaeit se nepovedlo ani Metternichovi.

Rad Moravgti Bratii Cis. 6. ✓ ne.d..1 .11, 8. listop. ve dye hod. odpoledne koala, se naae Padova schfize. Budeme pitimati nave eleny, proto dostavte se k uvadeni v poetu co nejvetgm.

S bratrskYm pozdravem, Fr. Pibil, taj.

0 • •'` • RESOLUCE SOUSTRASTI My, nilepsanY resolueni vYbor tadu Komensky Cis. 20. S.P.J S.T. v Granger, Texas, timto projevujeme jrnenem naeeho tadu KomenskY uptimne citenou soustrast pozilstale rodine nad Umrtim jejich milovane manZelky, rnatky, statenky a naei spolusestry pani Army St'asnY, ktera zemtela po delei nemoci dne 17. tijna 1936 ye staid 73 let a dne 18. fijna byla pochovana na katolickem htbitove ph Granger.

Zesnula sestra pattila do naeeho kadu od zaloleni Jednoty pi-es 39 let.

Za tad KomenskY eislo 20. S.P.J.S.T Jno. P. Trlica, August Vitek, J. H. Huser, Resolueni vYbor.

Dana v Granger, Texas, dne 28. tijna 1936.

RESOLUCE SOUSTRASTI Jeliko2 nefiprosna Morana zasahla opet v nag kruh spolkovY a vyrvala z nag eho sttedu nak zakdadajici elenkyni, sestru Anna E. Mikeska, manklku br. Jan E. Mikeska, ktera zemtela 20. tijna t. r. po delei trapne nemoci ye staid 80 roku a polikbena byla na druhY den na Slo yakovem hititove v Noy em Tabote. fZdd NcvY Tabor Cis. 17. S.P.J.S.T. timto vyslovuje vtelou soustrast naeemu statiekemu bratru a opuetenYm ditkam. Vette, Ze Va g bol jest i na g bol. Odpoeivej v pokoji a budiZ Ti zeme lehkou po tak mnohem trapeni.

Za tad NovY Tabor cis. 17. S.P.J.S.T. Jos. N. Vavra, Jan Masai-, Resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepodepsany resolueni vYbor tadu Svornost Jihu eis. 15. projevujeme timto jrnenem tadu nag i uptim.ne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich otce, dedeeka a nakho spolubratra Jcsefa Ilotelice, kterY dokonal svoji pozemskou pout' dne 5. kijna 1936.

ZesnulY byl clobrYm elenem, vkly byl dbaly na svoje povinnosti. Proto Vy, zarmouceni pozfistali vime, Ze zarmutek Va g jest velkY, aveak budil Vam alespoti dasteenou fitechou, Ze my uptinme soucitime s vami ye Vaeem zarmutku. best budi2 jeho pamatce!

Demo v Buckhoits, Texas, dne 31. tijna 1936.

W. E. Kukl, L. S. Svetlik, Ed. Pog iyal, Resoludni vYbor.

PAN RICKETT. SlavnY anglickY finanenik Rickett ,ptijde do banky, ale zapomnel si svou uredni legitimaci a iitednik mu odpira vyplatit penize. Marne se Rickett vykazuje v'SelikYmi papiry, Utednik trva na strohem prilkazu totoanosti. Rickett vyjednava, dlouho sem a tam, at koneene brati: "A vy, kterY takto se mnou zachazite, mate vy svid prilkaz u sebe?" Utednik se usmeje, sahne do naprsni kapsy, zbledne a vyktikne:"Nekdo mi ukradl taku!" — "Tady je", tekne pan Rickett, "mimochodem jsern yam ji vytahl!" — "Och, pane, to yam ihned vyplatim vas S'ek, nemohu pochybovati, Ze jste sla y -nYRicket!"

Veoer referuje fitednik o celem ptipadu tediteli banky. Reditel se zachmuti: "Nevim, nevim, jestli jste se nenapalil! Kdyby to byl skuteene Rickett, ten by y am taku sotva vratil!"

V:§e by bylo dobre, kdyby se jen ovropske narody drZely smluv tak, jako se drZi penez, ktere dluZi SpojenYm Stattim.

"New York American".

V Zadne jine zemi na svete neni tolik muain kteti mohou Ziti v pomernem blahobytu a narodu nepkispivaji nieim, nez armadOu deti, ktere stat musi "West London Observer".

Strana 6.

Houston, Texas Ctend redakce!

Prosim za uvetejneni myth par tadek do nateho Vestniku,neb ut se teeim, to at bude zveteen, bude vice co Gist.

Po oslave 28. tijna ut mame, tak nam nastave, starost jina.

Kroutek Hlahol potadal svoji pravidelnou schfai dne 29. kijna, a mam podekovat veem, kteti nas tak v hojnem poetu navetevuji naZich divadlech, neb to je na'Se odmena za nagi praci, kdyt herci vidi na gi prostornou sin zapinenou do posledniho mista, pak jest dobra nalada k dalei praci.

Kroutek Hlahol bude hrati ptieti divadlo dne 22. listopadu, totit "Princeznu z farmy", neb nam byla doporueena bratry z West, kde byla hrana s velkym fispechem, neb jejich auditorium pojme hodne lidu a muselo bYti opakovano. Oznamka bude uvetejnena ptiete.

Sestry, dostavte se v hojnem poetu do naei sesterske schrize, dne 5. listopadu, neb pied sebou program vanoani a Gas kvapi; neb sestry chteji potadat nadilku pro naZe ditky a kroutek Hlahol ma vybranY kus, drama, pro ten den, den 25. prosince, cot ptipadne tohoto roku na patek, takte budeme miti do konce roku co delat.

S pozdravem, Ridena Hanusova, taj. krout. Hlahol.

Rad Pokrok Sweet Home, dist° 63.

Bratti a sestry, jak je yam vSem znamo, 'Ste bratti naZeho tadu, ptichodi doba voleni tadovYch Utednikt a rtiznYcl vYbort, prohlednuti knih a nejduletitejti, placeni Umrtnich ptispevkt. Na to by mel katdY bratr a sestra parnatovat, neb to jest nejdfiletitejZi platit spravne na svoji pojistku, neb nevime kdy ptijde ta zubata a zavold nas kterehokoliv, nevime kdy a jak a kde. To jsou slova, ktere by si mel katdY vetipit do hiavy, katdY elovek by mel nest nejakou sumu pojieteni; davame pojistit svoje domy, stodoly a druhe veci, a ty se daji nahradit, ale tivot eloveka se nede, postaviti zpet, jak ten domek nebo stodola. PojiSteni pottebuji ja, moje rodina a katdY elovek, zajistit pevnou, zarueenou pojistku, jake ma naZe Jednota S.P.J.S.T. A take u naeeho tadu si vyzvedli pojistky nasledujici: sl. Clara Kutae, J. E. Ressler v odboru C. Take chci ptipomenout bratrilm, kteti mail pfrjeky na sve certifikaty, aby se do schfize dostavili a kteti jsou vzdaleni, aby dali veal, co my fitednici mame delat, aby bylo vee vykizeno do noveho roku.

Jsem zvedav, co nate H. U. udele, s na gi nemocenskou podporou, o ktere bylo mnoho debatovani v poslednim sjezde. Druhou vet uvadim, to by pomohlo naei Jednote, kdyZ jednatel najde prospekta nebo mineno eloveka, kterY se o pojieteni zajime„, jednatel by mel poslat jmeno toho prospekta H. U. a ta by mela jistemu prospektu posilat dopis nebo nejakou literaturu. Doufam, to by to melo velikY vliv na prospekty. ftad Pokrok Dallas oznamuje vinobrani a pH torn to budou mit chutne jaternice Gi jitrnice.

My tady na Sweet Home mame chutne jelita, at' br. Steiner ptijede, dame mu kus ochutnat.

Br. Bartoeovi take nazdar, puntik a dost.

S bratrskYm pozdravem, Joe N. Morris, tajemnik. ftici Tioga, eislo 5.

Ctene, redakce Vestniku!

Koneene se nam to slunce zase ukazalo, neb nam zde preelo bez ptestani tti a pfil dne a tti noci, takte sobe nernfiteme natikat na sucho, kdy katda, brente byla rozvodnena, to to vypadale jako male. teka. Nadelalo to hodne ekody na pozemcich, ale pSenicim nam to pomohlo, neb se krasne zelenaji, vlahy je dostatek, takrust chtej nechtej. te Tak jsme krasne oslavili toho 28. tijna, neb jsme meli taneeni zabavu, jent se nam krasne vydatila, takte se katdY tvatil spokojen. Br. F. Jureeka k nam promluvil a jeho tea se katdemu velice libila, neb nam vysvetlil jak zde zalotili tad R.V.O.S eis. 103. a to bylo pouze 5 alenn pti zakladani. Se/raze byly poildany po domovech. Tet nam vysvetlil, za jakYm irdelem oslavujeme dne 28. kijna, pro nas tak pamatnSr

VESTNiK den eeskoslovenskY. Vysvetloval, jak tatieek Masaryk a president Wilson pracovali a jeden druhernu pomahali ohledne Ceskoslovenska.

Br. Juredkovi se zajiste dostalo uznani za jeho zajimavou fed, neb on co tekne, tak mute bYti katdy jist, to jest to pravda, neb br. Jureeka jest, jak se tile, z tech starch lkijen jest jit u konce a nastava, nam zas listopad, takte ptipada druha nedele na den 8. listopadu. Tak eleni jsou tadani, by se dostavili do schfize o jedne hodine odpoledne, neb bude volba Utednikt, a tet zveme br Jureeku, by nas poctil svoji nexttevou, neb ho radi uvidime mezi nami.

Sebranou bavinu jit mame a prodanou take a penize jsou pryd, tak nam nezbyva net zase jenom to tivoteni a starost, jak uhajit to tivobyti.

Dnes jest sobota a zas zaeina„ preet. To ut jest k zoufani, takove poeasi, to by elovek utekl, ale kam, kdyt je vAude to blato.

To bude vSe, at zas podruhe, jestli br. redaktor neskoprni nad mYm psanim.

S bratrskym pozdravem, Chas. HejnY. VtKAZ NOVYCH CLENt ZA MESIC RIJEN, DLE RADU, TRIDY POJISTKY, STAR' A OBNOSU POJISTENI. Rad Vida Stitt Obnos BCDGHI 1 27 500 23 500 41 500 27 1,000 42 500 52 500 26 1,000 38 500 41 1,000 18 1,000 36 500 30 1,000 44 500 30 500 1 9 37 500 13 1 18 1,000 1 20 47 500 20 1 40 1,000 20 1 31 1,000 20 1 29 1,000 20 1 37 1,000 20 1 36 500 20 1 23 500 20 1 28 1,000 20 1 36 1,000 23 12 25 500 24 1 30 500 24 1 18 1,000 24 1 20 1,000 24 1 30 500 25 1 26 1,000 25 1 37 500 1 25 16 500 1 25 17 1,000 28 1 18 1,000 28 1 30 1,000 28 1 20 1,000 1 28 26 1,000 28 1 16 1,000 1 29 44 1,000 1 29 42 500 1 29 41 500 1 29 41 500 29 1 22 1,000 29 1 16 500 1 29 31 1,000 29 1 18 1,000 29 1 28 500 1 29 43 500 1 37 54 1,000 40 1 22 1,000 29 1 29 1,000 1 40 20 1,000 47 1 17 1,000 54 1 20 1,000 63 1 30 1,000 79 1 21 1,000 80 1 27 1,000 80 1 47 1,000 81 1 22 500 84 1 20 1,000

Ve stfedu, dne 4. listopadu 1936.

1 81 86 88 88 88 88 88 88 88 88 88 88 88 88 89 89 89 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 92 102 108 108 108 108 109 112 127 130 130 130 135 138 138 140 142 142 142 148 154 154 154 154 154 154 157 157 158 1 Poj iSteno ✓ tide B - 37 PojiSteno ✓ tride C-55 Pojieteno ✓ tkide D -20 PojiZteno ✓ tide G Poj ieteno ✓ tkide H PojiZteno ✓ tilde Celkem pojieteno

16 24 49 17 35 35 22 25 31 48 21 49 26 31 26 22 21 43 34 21 19 21 29 • 37 36 16 27 22 16 20 53 24 41 26 30 25 46 31 35 31 16 16 37 20 17 40 24 16 37 36 43 18 43 25 23 26 44 36 34

1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 3,000 500 500 5,000 1,000 500 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 500 1,000 500 500 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 500 1,000 1,000 500 1,000 1,000 5,000 1,000 500 1,000 500 1,000 500 1,000 2,000 1,000 1,000

elenfr

120 dlenil

29 1 500 4 19 1 500 102 39 1 1,000 127 DETSKt ODBOR 20-leta dogivot.

Do 16 let flact 1 6 7 20 1 24 1 2 25 4 29 1 88 2 92 3 127 5 154 Pojieteno v tride dol6 let - 22 Menu PojiSteno v ttide 20-lete doZivot. - 3 dleni S bratrskS7m pozdravem, Edvard L. Marek.

Dne 29. tijna 1936.

Polovina toho, co snime, udrtuje na t'ivu nas, druha polovina doktory.

John D. Rockefeller,

Zni zp riva tiZetnika Hlavniho Ikadu.

PMJEM OD itADU ZA MESiC MJEN D. O. Na nmr. kid Den Za 20.64 1. 23. 1 61en 180.21 2.00 1. 13. zati.

14.85 2. 6. rijen 30.82 3. 13. zati 239.49 4.00 4. 20. zati 177.10 11.40 5. 19. tijen 69.40 1.00 6. 25. tijen 223.95 7. 15. zati 78.83 .80 8. 25. zati 238.12 2.26 9. 13. tijen 95.50 1.20 10. 21. zati .20 39.90 11. 13. tijen 32.05 12. 13. zati 109.20 .60 13. 22. tijen 49.80 14. 6. srpen 47.65 14. 21. zati 151.42 3.30 15. 6. zati 144.42 3.30 15. 23. rijen 104.44 16. 20. tijen 506.68 3.30 17. 16. tijen 8.05 .20 18. 24 tijen 129.21 19. 21. zati 293.46 2.00 20. 1. srpen 270.26 2.00 20. 20. zati 33.10 21. 6. tijen 42.00 22. 16. tijen 112.28 23. 15. tijen 28.44 ,, 637.46 24. 23. zati 382.31 11.26 25. 19. zati 37.65 26. 13. zati 110.74 27. 20. zati 341.63 7.32 28. 6. zati 230.98 2.00 29. 6. Mil 67.37 30. 6. zati 74.62 31. 20. zati 24.59 32. 20. zati 113.86 .60 33. 20. zati 27.04 34. 20. tijen 104.07 3.10 35. 13. zati 18.75 .20 37. 22. rijen 31.05 37. 29. 1 elen 125.10 38. 24. sip., zati, 62.55 38. 9. dervenec 126.34 3.10 39. 27. zati 257.06 3.44 40. 15. tijen 41.94 40. 29. 2 eleni 79.25 41. 15. tijen 42.20 42. 13. tijen 37.13 2.74 44. 13. zati 91.60 46. 1. dert, srp., zati 414.65 5.18 47. 23. zati 122.30 5.40 48. 13. zati 116.10 5.40 48. 13. tijen 100.00 1.70 49. 21. zati 52.88 .60 50. 6. zati 64.14 1.90 51. 20. zati 108.70 52. 20. srpen 24.30 53. 17. srp., zati 419.11 54. 29. dert., srp., 22.68 72.76 2.80 55. 23. zati 107.67 5.20 56. 13. eert, srp., 54.35 57. 9. zari 42.25 58. 13. rijen 23.70 59. 16. 6er"e, srp., zati, 38.06 1.80 62. 20. zati.

227.46 2.20 63. 21. tijen 46.00 64. 15. zati 1.20 189.54 65. 15. zati, tijen 90.25 66. 24. zati, tijen 120.75 1.57 67. 21. zati 94.48 '2.00 68. 16. zaii.

183.33 .40 70. 15. tijen 65.24 1.00 71. 15. zati.

92.51 .20 72. 13. rijen 62.21 73. 15. tijen 53.18 1.00 76. 21. zati 2.06 32.79 78. 15. tijen 1.80 79. 29. 1 Lien 91.48 .20 80. 15. zati 2.16 151.93 81. 15. zati 14.63 82. 7. eervenec, srp., 44.85 83. 23. eerven 1.80 1.80 44.85 83. 24. eervenec 13.12 188.01 84. 13. zati

Strana 7.

VESTNIX

Ve fated% dne 4. listopadu 1936.

1936.

H.E. 133.55 21.30 54.85 17.55 .90 5.55 63.75 94.95 1.35 .60 4.20 1.35 1.35 85.50 7.50 3.75 14.70 .30 59.50 9.60 177.75 .30 3.90 315.35 185.60 25.45 3.90 184.45 137.40 48.40 41.80 1.50 6.15 .60 69.45 2.10 39.00 6.00 17.55 1.50 1.05 1.50 6.75 31.80 70.75 6.75 101.10 1.35 24.00 4.30 6.30 17.10 2.85 9.50 14.65 .30 2.65 8.20 46.15 31.85 45.75 29.30 1.65 3.45 8.20 36.20 3.90 3.60 25.65 27.20 32.40 10.70 .90 6.60 4.20 94.20

85. 28. tijen 86. 8. 1 Glen 86. 27. zati 1.40 87. 2. srpen 34.51 88. 26. zati 1.30 89. 15. tijen 90. 21. tijen 10.12 92. 19. zati 2.60 93. 15. tijen 1.40 94. 22. tijen .40 95. 7. tijen 96. 17. tijen 1.80 97. 17. tijen 98. 15. zati 99. 14. nijen 100. 28. nijen 101. 15. tijen 80 102. 22. srpen 103. 13. zati .20 104. 29. tijen 105. 19. zari 106. 19. eert,srp.;'tzati 106. 23. 1 Glen 3.00 107. 15. rijen 5.91 108. 29. zari 109. 27. 1 Glen 110. 19. tijen 9.08 112. 15. rijen 113. 14. rijen 114. 15. rijen 1.00 116. 14. rijen 119. 27. rijen 120. 15. rijen 1.60 121. 7. rijen 122. 8. rijen 125. 21. zari 3.20 126. 27. zari 1.20 128. 15. rijen 1.90 129. 15. rijen 130. 29. srpen 132. 19. tijen 1.98 133. 19. zari 8.41 135. 16. tij en 136. 20. zani 137. 14. nijen 138. 75. Hen 139. 15. rid en .60 140. 1. zani 141. 20. nijen 141. 22. 1 Glen 141. 29. 1 elen 7.62 142. 24. zari 1.20 143. 17. rijen 144. 23. tijen 12.92 145. 7. zati, rijen 146. 19. rijen 1.20 147. 7. nijen 16.34 148. 21. zari 149. 20. zati, Nen 150. 13. rijen 2.22 151. 25. fijen 152. 9. zari 1.30 153. 15. nijen 6.64 154. 26. zati 156. 8. zati 156. 25. nijen 157. 2. 2 eleni 157. 22. tijen 158. 22. tijen

21.55 13.70 59.91 73.79 399.49 80.14 29.08 205.38 41.90 84.60 42.90 35.40 68.60 59.29 24.70 29.38 54.55 50.25 52.45 22.75 31.30 116.44 27.81 83.04 174.91 27.93 63.89 232.00 12.97 55.04 49.15 2.95 47.10 69.11 38.43 31.66 117.21 28.80 34.91 213.69 23.98 93.02 80.18 28.35 5.60 56.63 28.10 15.95 41.30 2.70 10.75 123.44 53.97 15.15 129.99 56.90 10.63 270.64 26.50 4.52 36.90 93.04 16.93 63.03 25.73 25.73 10.10 8.37 28.51

324.98 14,360.97

1.35 48.75 6.75 95.90 2.25 1.05 75.55 2.25 2.10 2.10 .60 3.00 1.65 .75 9.20 2.10 1.05 39.65 .45 10.40 34.45 6.45 39.65 3.60 9.50 1.05 1.20 1.95 .70 1.50 1.50 9.90 49.90 .15 3.15 13.50 .90 16.15 6.75 23.30 .45 1.65 1.35 10.05 2.25

HOTOVOST V BANKACH PRIJEM NA HL. Od tada Hotovost z minuleho mesice

$47,943.23 $3,318.30 2,233.42

Celkem Vydani: Najernne z afadovny Telefon Pottovne Elektfina Pottebne v idadovne Cestovne a schaze Slu2ne atednika Slu2ne, v3ipomoc Vestnik, 6,156 odberatelri Vestnik, poStovne Telegramy Express

$5,551.72

HOTOVOST U POKLADNIKA DETSKY ODBOR. Pkijem: Od tadt tarok z bonchl Hotovost z minuleho mesice

$4,070.47

$ 30.00 3.60 94.52 4.65 309.38 121.04 500.00 75.00 333.45 .43 .58 8.60

$ 324.98 130.00 1,191.21

65.20 .60

Celkem Vydani: tspory HOTOVOST V BANCE 22 banda

33.20 7.20 1.95 47.55 11.05 1.20 3.90 9.80 1.35 5.10 2.70 2.70

MAJETEK $15,382.14 PitEHLED MAJETKU JEDNOTY: Bondy $1,364,255.99 Hypoteky 1,096,736.32 Pajoky certifikata 348,637.75 Majetek 205,041.68 Hotovost v bankach 47,943.23 Ulo2eno za meters (elektricke) 15.00 U najemnika 20.00 U jednatelu 1,467.36 U pokladnika 4,070.47 ✓ Detskem odboru 15,382.14

2.10 1.50 3,318.30

PREHLED PlkiJMU A VYDANI ZA MES1C EDEN 1936.

Pi em: $14,360.97 Na Umrtni od tacit 17,274.13 Splatky hypotek 1,753.91 Splatky pujeek certifikatu 2,030.10 troky z piljeek certifikatn 4,129.99 troky z hypotek 7,636.25 Uroky z bond)).

671.57 Najemne z majetku 469.12 Splaceno za praci v ptijekach 320.00 Prodej majetku 494.50 Prodej majetku (vSrdelek 22.50 trok z hypotek (colateral) 1,000.00 Splatka z hypotek (colateral) Celkem Hotovost z minuleho mesice

$79,856.43 thrnem Vydani: $ 6,107.70 Na amrti 411.83 Na, amrti nedospelS7m dedicrim 97.72 Na amrti nedospelS/m dedicilm arok 3,289.51 Hypoteky 17,816.88 Pujeky certifikatil 300.00 Zalohy jednatelam 153.50 Lekakske prohlidky 686.02 Comm., novi eleni 387.04 Comm., prodej majetku 1'7.87 Opravy atd. na majetek 903.19 Dari na majetek 40.90 Pravni na majetek 469.12 Splaceno za praci v pujekach 196.56 Cestovne na bondy 8.00 Pravni na hypoteky 2.36 Exchange na bondy (bankovni) 1,000.00 Bondy 25.00 Urok na bandy (pteS1Sr)

$50,163.04 29.693.39

1,646.19 4.05 1,642.14 13,740.00

Celkem Dluh nedospelStm dedicarn

$3,083,569.94 27,090.21

MAJETEK S bratrskSim porthavem,

$3,056,479.73

Dne 30. Hjna 1936.

Edward L. Marek.

Uvedomeni eleniim tadu Ennis, Cis.25.!

Bratti a sestry!

Je y am mama, 2e kakIST rok odbvame v listopadu Nrrroeni schazi, proto i letos se bude odb3ivat schaze 8. listopadu. Take nem ptipadnou volby tadovS7ch atednika Jste byste se v hojnern poetu sadastnili a zvolili si akedniky takove, co by pracovali pro dobro du a cele Jednoty. Proto ptijd'te do schtze v gichni a berte na volbach zajem. Zaroveri jsou v3ibofi tadani, by dali tadove knihy do pota.dku. Tedy nezapomerite na den 8. listopadu a dostavte se vSichni. S pozdravem, John Hrabina.

61ovek je jen tehdy At'asten, dokud neni

S't'asten.

Rousseau.

Strana 8.

VESTNIK

kdyt nag tri strojovi sateci se stiidaji. Musite pH katdem sebelepe sestavenern stroji poditati na — vrtochy, jankovitost. Vydavatele spoleenosti Oechoslovaka po zrale &ate rozhodli se zakoupiti novY — druhy Linotype, modernejti tredni Organ Slovanske Podporujici Jednoty prveho. Ut nam v tiskarne ytechno klape. Jsme pripraveni zmoci prevzatY tkol a doufame, te Statn Texas. se ho zhostime k uspokojeni naafi obsahle obce Official Organ of Slavonic Benevolent A etenarske. ciation of State of Texas.

OsmY listopad 1620. Oesky lid r. 1618 jen neREDAKTOR—FRANTA 3/10MICA—EDITOR patrne jest zodpoveden za stratnou poratku na Vydavatele — Publishers Bile Hoke a ztratu samostatnosti, protote sve OECHOSLOVIK PUBL. co., postaveni proste dedil. Cetti stavoye obratnou "A est, Texas politikou vymohli slavnYm kraloy skYm dekretern svobodu viry, a ad byli vitezi, zarueili prePredplatne 650 rodne. Do stare vlasti •1,65 motene meneine bpinou rovnopravnost. Roku ro'en6.

1611 °pet mistrnou diplomacii ziskali od krale Subscription. 65e a year in advance. uznani, ze kraloy stvi Ceske prestava, bYti dedieEurope $1.65 a year. nym a meni se ye stet volebni a dale slib, Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Dladovny, za tivota krale Matydee nebude se jednati o Fayetteville, Texas. prittim panovniku. Presto do testi let byly vteVetkere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlei cky politicks vysady zruteny, tYmt cisatem, adresovany na Vestnik. West, Texas jent na ne prisahal a te zachovali stavove i pres tyto nejhrubti uratky zakonnY klid, te neVistnik has the largest circulation of an, povstali se zbrani v rukou, jak bylo jejich svaCzechoslovak Weekly in South. te pravo a neprominutelne, povinnost, za to jim Videri ukazovala jen zpupnou pohrdlivost, neSpoluprace buduje. Potetitelnou zpravu privtimajic si steskii a protestb, uratejic stavovnag dopis tajemnika radu Woodrow Wilson ske zastupce a cynicky prekrucujic a runic i zaels. 146. v Galvestone, bratra VeselYho, v dovazky majestatu. Nasledovne stavum r. 1618 pisovatelske east t. disla zarazenY, v nemt onezbYvalo, netlise podrobiti ye vtem, anebo se znamuje zaloteni Detskeho Odboru a pilsobivYpustiti do zoufaleho boje na tivot a na smrt. mi slovy nabada spoludleny k vydatne spoluDnes nezatracuje soud dejin stave, te se dali v praci. Neni dosti silnYch slov k zdfirazneni odboj, vnucenY jim surovYm nasilim; bYvali by letitosti existence D. Odboru, na jehot rilstu byli slaboti, kdyby byli dale jho snateli. Net vizavisi budoucnost nateho Bratrstva, jako katele na stave jest, a kruta, te v odboji neobstali, te organisace dalti, ktera usiluje o sve zajitteni, byli porateni. Titet stavo ye, kteti se dali r. dali zdarne pokradovani vyteene pbsobnosti.

1620 poraziti, pied tim r. 1608 a 1611 se osvedMnozi zapominaji na mnohe tetkosti a svizele eili vYbornYmi politiky, tat tlechta, ktere, se po starch zakopnikii, z nicht mnohYm bylo za jedne bitve vzdala, dovedla potom po desitileti tetko uhajit tivobyti, tetko se jim stradal cent v cizich slutbach hrdinsky zapasit a umirat, k centu, ale dinili tak obetave, jen aby udrteli pro pouhou nad'eji, te se zas vrati do milovane sviij eeskY spolek, kterY byl jedinym ttoeittem vlasti.

Nebyla tedy neschopna a schatrala. sti, aby rodina neztistala oputtena, v padu nett?,, stavove prohretili se na narode, ponevadt bez centu. Pojitteni bylo a je v takovYch pripaporutili prirodni zakon, jent vladne vedne. To dech velkou pomoci. A nebylo to jen pojigteni, jest zakon, jent udrtuje narodni soudrutnost byl to take spoledenskr tivot, kterS7 spojoval ty vtech &era' a spine, vedomi elena naroda s yenage tatiky ke spoleene praci, byla to deivera domim alena druheho ve spoleene vedomi najednoho k druhemu. Co dalo namahy, prate a rodni. Bitva na Bile Bore nebyla east valky nasebeobetovani net si v osade zbudovali spolkorodni a svate, protote obecnY lid s ni necitil.

You sin, net se zorganisoval takovy prospivajiStavove prilis sobecky poyYtili svuj zajem nad ci spolek. Ale bylo to konemo s driverou, te my narodni a proto odpudili od sebe vrstvy lidove. budeme po nich nasledovat, je nahratovat. Na — TM sta let to vzalo, net hrdinsky tsili a obty VOW zadatky se zapomina jako na dobro a div a Attu budici houtevnatost vernYch sync filevu, jet' tisiciim nage Bratrstvo behem uplyesl. naroda prinesly odvetu — ktera pritla ye nulch let prokazalo. Kam speji mnozi dnes? Ci viteznYch radach legionarskYch roku 1918. To je to viva, 2e dosud mladou chasu ve svAj kruh byla nejkrasnejti a nejsilnejei odpoved' za poneziskali? Vitezi piece ten, kdo neplade, nehorobu, hrde znovuvztydeni praporb. dsl. barev, tekuje nad tetkostmi udobi, nSTbrt vyhrne si ktere v divem zmatkli na Bile Hote (at na vYrukavy a pusti se do prate. Venujeme mladeti jimku a k nesmrtelne parnatce hrstky chramak) pozornosti a pole. Nepotetlame easteji dibrYch Moravanii u Bile Hvezdy) byly zahazevadla a Ceske programy, v nicht' se mladet zdony. konaluje v fedi, pozvolna sblituje se spolkovSrm Pravda o gpanelsku. Obyvatelstva ma 8pativotem, poeina chapat, prod mela by vstoupiti nelsko net° pres 24 milionii a na obou stranach v tady, mezi net ptinaleteli &dove, dnes jejich nett'astne valky obeanske bojuje asi 120 tisic rodide. Piljde to a vlastne jde to ui, galvestonlidi, cot je, poditame-li dobre — prive pfil propadnY diikaz, to neni pozde, masti centa vSeho obyvatelstva. Podet d ye ste etyricet terial te na dosah ruky, spoluprace loyalnich tisic lidi se zbrani v ruce, poeet die zpra y delneze prinati ovoce. Ket jini vbrzku nasleduji! ho tisku zhola nepravdepodobnY — einil by zaeisla mluvi. Neptehlednete vSrkaz novSrch 'dese jen pouhe procento, asi stejnY dil, jako 130 nt za mesic tijen, zaslanS7 k uvetejneni bratrem tient v pomeru tele S.P.J.S.T. . . . Domysleme neetnikem Markem. Je to druha radostne, zpratuto skuteenost dobre. Vyjdeme z uptimneho va v t. lisle. V Galvestonu zalotili broth D. Odpredpokladu, te tpanelske yojenske povstani bor — vYkaz nam sdeluje, to v rijnu Jinni brabylo podniceno obavami pied domnelou rudou tri organisetori ziskali 124 'dent a 25 ditek. Je reVoluci. Mohli bychom to pripustit, to protito peknY prinos, testa k yyteenemu cili: 4,0000 revoluce vypukla &iv net vlastni revoluce. V novYch do Jubilea S.P.J.S.T. — pomaloudku se katdem pripade se ujiet'uje, te se stretly oba krati. ZbYva ji jests notna east net na g organiideove svety. A zde jsme skuteene u jadra yeti. satori — sestry i bratti — uminili si tiditi a Mame se pravo ptat: Jake to jsou opravdu ideposilovati se znamou pisni smeleho napevku: je, k nimt se 24 miliont lidi, 99 procent vteho "Byt' i testa daleka, to Sokolika (nate organiobyvatelstva cholla zcela neeinne? Jake maji satory) neleka, ... " Zdar novemu a opetovnetyto ideje opravneni, kdyt se prokazalo, te domu snateni! \ vedly rozplamenit pravo pal procenta obyvatelVydavatele nageho organu jsou ptinraveni. stva pro jednu a pal procenta pro druhou straPosledni dva tYdhy tiskarna eechoslovaka pronu? A konedne" Jake, je to virbec zeine za Pyredelavala itdobi generalniho domaciho nejemi, ktera strpi, aby miziva hrstka yYstred`mufovani kaset" pisma, tiskatsk3-7ch list (presnich zivlu prevladala nad drtivou yettinou nasu.), objemneho adresate Vestniku a stale se roda, pustotila pied jeho zraky celou zemi, plezvetgujiciho adresaate nestranneho narodniho nila a borne, mesta, rozpoutavala besy, tifila Vdeniku Cechosloyaka a nezbytnS7ch "verkii" hrtzu, vynatela costive ortely nad sty a tisici potadne tiskarny. Prod? Nat' spolkovy organ odpfirct, pachala zloeiny na tenach a na debude od 1. ledna zvet gen o osm stranek detby. tech, probouzela zdivotele pudy a vatne, naplJeden sazeci stroj by k tomu ticelu nestaail. I. riovala zemi a lid zoufalstvim a hnala ho do

Ve sttedu, dne 4. listopadu 1936. zkazy! Tuto zaha,du, vychazejici z pomerA 1:100, z ohromujiciho nezajmu na smidasnYch udalostech, lze \rem tetko vysvetlit .. .

Jak by se vedlo lidem kolonii, ktere by dnani Nemecko dostalo pod svou vladu — o tom nejlepe svedei slova nekdejtiho osidlovaciho komisate v Nemecke VYchodni Africe, Pavia Rohrbacha, ktery prohlasil: "Africke rasy jsou trvale pod nag trovni a museji bYt proto vedeny. Cinime si pravo na podil pracovni sily domorodeho • africkeho obyvatelstva. Jedine tim, te domorodec tvori hodnoty ye sluthe vytti rasy, od ktere se uti, ziskave, pram) na tivot. Oernoch nahledne autoritu bile rasy jen tenkrate, kdyt uciti zaroveri jeho silu. Teprve, kdyt dostal toto pouteni a za podminky, to je nadale s nim tak zachazeno, pal se z neho hodne dostane." Ovtem obyvatele bYvalYch nem. kolonii "zkusili pravo na tivot" jit za cisarskeho Winecka. Jit tehdy byl v nich zaveden pro domorodce trest vyprasku karabadem. Pravo zbieovat ternocha mel katdY beloch. Dopustil-li se dernoch po druhe kradete, byl podle plattrYch ustanoveni v nem. koloniich bez milosti popraYen. Toto "ueeni africke rasy" yedlo k eastYm povstanim ueenYch i mudenYch domorodcb, ktere. byla rdousena bezohlednYmi masakry.

PM vzpoure domorodcri v Nem. VYchodni Africe r. 1905 bylo podle dobrozdani profesora Schillinga vyyratdeno nem. kolonialnim vojskem 150,000 domorodct. PM dnetnim stanovisku hakenkrajclert k menecennYm rasam nebylo by postaveni kolonialnich narodt pod nemeckou vladou lepti, spite naopak.

Dcera, matka a babieka. Dcera si ptidava Leta do gestnacti, pak snad udava nejaky eas yek podle pravdy, ale po dvaceti se ji leta zastavi.

Matka o veku nemluvi, babidka si yeak nejakST rok pkida. Dcera si maluje obodi, rty, nehty, matka se pra gkuje a ptiderveni tvate, babikka se myje obydejnj,"rm ni3"Tdlem. Kdyt zkou gi dcera nold7 klobouk, tika o katdem, te ji dela usedlou, matku zas dela katc1S7 starou. Babidka vgak tekne: "Copak jsem nejake fanfarum, abych si vzala takovou fu gku na hlavu?" Ale koupi si ji piece. Babieka kdysi litala pti kvapiku a todila se rada pti mazurce. Matka tandi rada valdik. Dcera vlede s namahou telo foxtrottu. Matka se zlobi s dcerou, te beha neustale s kluky, a babieka spine, ruce a vzdycha: "To je ted' mladet. To za myth let nebylo!"

PM torn je vtak obe hryze svedomi, protote si vzpominaji, jake byly samy. Dcera kritisuje ptitelkyne pri zabave. Matka ji drbe pti spolkove a babiece ptekypela polevka, protote si o ni klepla se sousedkou. Dcera se nernifte doekat, at bude tenou, matka leckdy lituje, te ji je, a babieka, mluvi-li se o techto vecech, si libuje, te u2 ma ty hlouposti za sebou.

Lidske telo je velmi nedokonalY stroj; dostane-li se pod automobil nebo spadne-li s pilaw poschodi, bYva vetAinou k nepotiebe.

CelonaNeoslySte volani eerveneho rodni kampari dobrovolne sbirky ye proepech O. Mite zapoeala. Cerveny Krit vznikl 23. srpna 1864 na konvenci zastupcb testnacti evropskYch state v Zeneve. Byla to prvni mezinarodni mluva, jit stanovena nedotknutelnost ranenYch vojakil i se strany nepratelske. V tmluve stanoveno tetriti vojenskych ambuanci a nemocnic, chraneni obyvatel, kteri pomahaji ranenYm a vymena po ledeni za neschopne vojenske slutby uznalYch vojinit V roku 1906 dotlo k revisi a daltimu rortiteni tenevske konvence, ktera r. 1929 podrobena znovu opravam.

Oerveny Kra prokazal ye svetove valce iftasnou einnost a nesmirne dobrodini. V Evrope zridil O. K. Ulna 11,000 nemocnic s vice net 800,000 lirtky. Usiloval ytemotne o zmirneni trpkeho tivota zajatcb, staral se o rankle vojaky, organisoval socialni pomoc civilnimu obyvatelstvu postitenernu valkou. Ukoneenim valky einnost O. K. n.eptestala. Rpku 1932 uvedena v tivot mezinarodni pomocna unie, jet ma nkol organisovat pomoc v ptipade. pohrom tivelnich, obeanske valky, velkS7Ch PotArii, kdy pomocne prostiedky postiteneho statu ptesahuji jeho silu a motnost. OervenY Krit proto nesporne zasluhuje nejen nate nejlepti sympatie ale hlavne, na g beinne podpory. Olenskfr rodni ptispevek je pouhY dolar, ovtem, kdo mtte, ma volnost ptispeti tastkou vetgi.

Ve stiedu, dne 4. listopadu 1936.

VASTNIK

KOUZELNICI CHEMIE. (Dokondeni se strany 1.)

Od stfedy do stiedy.

nosna latka jit nalezla utiti v mnoha pramyslovych procesech.

Take domaci lednieky neutly pozornosti chemikove. Nedavno se vyskytly na trhu lednieky se "suchYm ledem", tuhou to kyselinou uhliditou, jet konaji dobre slutby zvlatte v horkYch krajich, kde ledovny jsou pomerne daleko a kde neni elektrickeho proudu. Such led se vlodo isolovaneho vnittniho oddeleni tak, aby neabsorboval teplo ptilit rychle, ponevadt jeho teplota 109 st. F. pod nulou by jinak zmrazila lite, co je v lednidce. Jeho chladici &inky, ptenatene pomoci plochYch, kovovYch per do cele lednieky, ize regulovati, tak aby teplota v ledniece neklesla pod optimum. Novou vYhodou, plynouci z vypa •ovani sucheho ledu, je atmosfera kyslieniku uhlieiteho, vytvotena uvnitt ktera zpomaluje rozvoj bakterii a zamezuje vzniku zapachu u potravin.

Rendliky ze skla, vynikajiciho zvlattni odolnosti proti vysokYm teplotam, na kterYch je =trio ptipravovati pokrmy na kamnech, jsou vysledekem nedavneho zdokonaleni skla, take je nyni mono utivat ho k vYrobe obvykleho kuchyriskeho naeini. Za timto zdokonalenim leti cela historie chemika, kteti se stali kuchati v laboratoti, kde zkouteli rozlidne druhy skla, zhotoveneho podle 1500 receptu. Tuny brambor a nesdetne hamburtke fizky se smaaily jejich panvich. Mnoho z toho dostali hladovi psi, kteti z tohoto velkoryseho pokusu meli poteSeni net sami chemikove. Nektere z pokrma se jim spalily na'ilhel, cot jim nevadilo, aspoli videli, te jejich sklo opravdu vzdoruje vtem teplotam. Koneene cloth badatele k receptu, kterY tak dlouho hledali a kterY je ztelesnen ye sklenenem nadobi, ktere se nyni objevilo na americkYch trzich.

2adnSr ptedmet v domacnosti neni dost bezvYznamnY, aby si ho nevtimli moderni technikove.

A tak chernikove as do nejmentich podrobnosti pomahaji ptetvotovati svet tak, aby se nam v nem vtem lope a pohodlneji

LE kongresnich zaznama cena presidentD skYch voleb aosahla u obou stran sumu $9,016,973. Republikanske vYlohy byly as dosud stanoveny na $6,160,000, demokrate vydali na volby $2,856,000.

Nasledkem velke zasoby krocana, jich bude letos o 4,000,000 vice net r. 1925 a o 1,000,000 vice net r. 1932 — cena posvicenskeho obedu bude letos levnejti. Odbor zemedelstvi udava, do trhu ptijde 20,000,000 krocant a deny budou mime.

Chicagske "velka, jateeni etytka" zvytila svemu delnictvu mzdu o sedm procent. titednici techto spolednosti odhadli, 'te nejakYch 18 at 20 tisic jejich zamestnanca bude miti ze zvYteni prospech, nebot' budou dostavat o 2-3 miliony dolarti roone vice ...

Firma Sears Roebuck rovnet rozdeli svaj zisk z prodeje zbai za $500,000,000 r. 1936 mezi svych 45,000 zamestnancii a to zvlattnim bonusem $1.75 z dilce.

Dle ptehiedu kancelate Dunn and Bradstreet maloobchod se lepti, prodeje uplynuleho tYdne byly od 8 do 20 procent nad prodeji z r. 1935 a 2 do 5 procent nad prodeji ptedchazejiciho tYdne. V zemedelskYch oblastech se silneji kupuje od zadatku t. mesice. VYroba piednich mysla byla posledniho tYdne vetti, vytizovany byly zdrtene objednavky.

Behem poslednich Ctyi let president Roosevelt urazil po teleznici 100,000 mil na zvlattnim vlaku, kterY je peelive chranen a nadherne vypraven. Mili pted presidentovYm vlakem jede vtdy lokomotiva co bezpeene opatteni. Vlak sam sestava z lokomotivy nejmodernejtiho vzoru, vozu pro zavazadla, dva vozy pro zpravolaje, fotografy a detektivy, klubovni vaz, kde se ji a odpodiva a koneene presidentav soukromY vaz. President ma lotnici, salon opattenY ndbytkem, podobnYm tomu, jakY je v jeho akadovne v Bilem dome. V piedu vozu je jidelna pro nekolik osob. Kdy president cestoval pro kampari, vYlohy cestovani platil demokratickY narodni vybor, kdyt jede na atedni cestu, pak jsou vYlohy placeny na fleet Bileho domu. KacIST z adastnika testy presidentova vlaku musi si koupiti listek.

Nemecko uznalo italskY zabor Habete po vyj ednani italskeho zahranieniho ministra Ciano s Hitlerem, nemeckYm ministrem zahraniei Neurathem a ministrem vzduchoplavby Goeringem. Pti konferenci byla ueinena dohoda techto dvou fatistickYch state s ohledem na obeanskou volku ye 8panelsku. Program teto dohody obsahuje: Obe zeme poskytuji souhlas ke kulturnim vYmenam mezi fatistickYm a nazistickYm statem; Italie a Nemecko spojuji se k podpoie povstalca ye 8panelsku; Italie uvoluje se podporovati fsili Nemecka o vytvoteni "za,padniho Locarna" s vyloudenim Ruska; Nemecko bude podporovati italskY potadavek ve Sva.zu narodt, aby svazOvY pakt byl revidovan a tkrtnuty z neho elanky o trestnYch sankcich; Italie a Nemecko zavazuji se spolupracovati k vyteteni problema Podunaji; Nemecko slibuje Italii podporu v hospodatskem zutitkovavani podrobene Habete.

Federalni odbor pokladu zahajil ptipravne prate k vybirani dani podle zakona o socialnim zabezpeeeni. Podle tohoto zakona bude delnictvo povinno platit 1 procento ze sve mzdy na starobni pensi a zamestnavatele tea 1 procento.

Dle odhadu tuto dari bude platiti asi 26,000,000 zamestnanct raznYch obort. Kdy se zapodne s vybiranim teto dane, nebylo dosud rozhodnuto.

Nemecko podporuje sve kolonisty, nebot' z ptikazu vlady nakoupili obchodnici letos kavu pouze u nemeckYch plantatnika ye VYchodni Africe. Polske noviny tadaji, aby podle nemeckeho ptikladu take pond obchodnici s kavou se zasobili jenom u svYch kolonistil a nakoupili kavu u polskYch plantatnikti v Proslula Eiffelova vet v Patiti byla nejvetSim magnetem vYstavy v r. 1900. Na nove svetove vYstave ptittiho roku bude stare, Eiffelova vet opet hrat dtlelitou alohu. Patitska, mestska rada odhlasovala na zmodernisovani vete 3 a 1/2 mil. frankt. Budou ztizeny moderni vYtaby, v prvnim pate bude ztizena velkYrn nakladera restaurace.

UNCLE JOE JANAK ZESNUL NAHLE. V pondeli rano roznesla se mestem West bolestna a ptimo ohromujici zvest, sdelujici nahlou smrt jednoho ze starch usedlika, vte°beetle znameho a milovaneho spolkoveho novnika, pana Josefa Janaka. Jette den pied tim, v nedeli, podilel se na obkadech svatku Vtech svatYch na mistnim krasnem kat. htbitoy& Poiadatel sam v sobotu s nim ye meste hovotil a adkoliv posledni doby stetoval si na vrtotivost srdce, kdo by se byl nadal, te nas tak nahle opusti. Mel smrt krasnou; rano vypravoval se s delnikem do sveho tterkoveho dolu a najednou bezhlesne padl na zem, srdce, a mei dobre, desk& uptimne srdce — vypovedelo. ZesnulY byl znam po vtech natich osadach, mezi jinone,rodovci — vysloutil si za sve starostlive slutby kat& snad pozoruhodne krajansk6 veci — nazvisko Uncle Joe. Bral tivou adast v otazkach samospravy i statni politiky, byl dlouholetYm dinovnikem spolkt, posledni roky starostou mistniho Kat Sokola, obean vzornY, otec rodiny starostlivY, 6echo-ameridan zrna dist& ho. Narozen ve Fayetteville, kde zanechal nekolik sester a jinych ptibuznYch, pied 30 roky ptestehoval se do West, kde za dva tydny mel se dotit veku petasedmdesatky. Jak se na ten den tall, jak peelive konal ku svYm narozeni/lam pfipravy, na katdou maliCkost ve vettim metitku chystane oslavy pamatoval, net — 0sud rozhodl jinak. Jeho svice tivota dohoiela.

Nebyl natim dlenem, stal verne a poctive v jinem tabote, net byl poctivcem, dobrakem, uvedomelym krajanem. Tyto tadky venuji jeho svetle pamitce a. co kapieku hojiveho balsamu jeho bolestne postitene rodine. Budit mu zeme Iehkou!

Mussolini pottebuje pro svou politiku pevne zakotvenou Malou dohodu, aby mel hrozbu proti Mad'arsku, jet pfilit koketuje s Nemeckem a LondYnem a dokonce by se rad° dehovotilo i s Jugoslavii.

"Deutsche Allgemeine Zeitung"

Strana 9.

Pad Madridu odekava se kadym dnem. 6trnext nedel tedeho zakalu, padleho na odi Evropy, bylo min. sobotu vysttidano tydnem patnactYm. VYzva madridske vlady, v nit hleda nekolik tisic stateenYch lidi, kteti by chteli pornoci v braneni Madridu proti povstalcam, dava otazku ut nekolikrate polotenou- Kolik vlastne sil, jakY poeet bojujicich se zireastriuje stra gneho zapasu? LondYnske "Times" odhadovaly pomer sil takto: PovstaleckY general Mola ma asi 15,000 dobke vyzbrojenYch mutt., stejnemu poetu veli general de Llano. General Franco ma. asi 17,000 vojaka a dobrovolnikt. Krome toho veli asi 35,000 mutt. ye 8panelskem Maroku. Je tedy vtech povstaleckych vojsk 50 at 60 tisic muZu. StejnYm podtem brani se fatistam strana vladni, take na obou stranach bojuje 120140 tisic mutt..

Legislatura schvalila omnibusovou danovou ptedlohu, jet ma vynesti pies sedm milion y doktere pajdou do fondu starobni pense. K navrhu senatora Smalla, ptijat dodatek, jim podet pensista se omezuje a pense bude ptiznana toliko osobam nelnuznejtim. Zaroven bude zrutena ttidlenna komise pro starobni pensi a jeji Ukol 'Aldan odboru kontroly.

Guverner vydal se na agitadni cestu pro nynejti administraci do Noveho Mexika. Dalti mimokadne zasedani zakonodarny letos nebude.

LondYnske Narodni sdruteni starych panen, majici at dosud 40,000 elenu, zahajilo hnuti na vybojovani pense neprovdanYm tenam, startim 55 let. Aby toto Sdruteni mohlo uplatniti svaj vliv na Brady, bylo by jich tkeba nejmene 100,000. Na thradu pense starym panam bylo by tieba kolem 4 miliony liber.

Spolkova censovni fitadovna vydala zprivu, die nit podet obyvatel Texasu udava se na 6,117,000 a Spoj. Statti na 128,429,000 duti. Texasu behem roku pkibylo tedy 400,000 duti.

Z WEST DO WEST. Dramaticky odbor Slavie sehraje v nedeli 8. listopadu prvni divadelni pkedstaveni teto sezony a pro tadouci zmenu dosavadnich her nimetu veseloherniho, ptedseda Slavic a raiser ochotnika dr. Jiki G. Pazdral vybral kus velnY, lidovY vYsek ze tivota: "Rodne hnizdo". Dej pasobive napsane hry upouta navAtevniky od prvni sceny. Ut drahnou dobu nebyla ve West sehrana lidova hra hodnotnejti "Rodneho hnizda". Zabavna, poudna, protpikovana zdravYm humorem a majici sceny tolik tklive, podmafiujici. Olenstvo okolnich tadil jak vtici osadnici maji mimotadnou ptiletitost pobaviti se na nedelnim divadle Slavie, katclY die sve chuti a zaloteni. Matete se od srdce zasmat a — vy stati hospodati — neeemu ptiudit, na vyhranenem ptikladu vziti si mravni ponauCeni.

Divadlo zadne v 8 hodin veder ptesne. Opozdilci pochopiteine nebudou miti mista k usazeni, dostavte se proto radeji spite.

EVROPA ZUSTAVA POZADU. Evropa vdedi za sve vedouci postaveni ye svete ptedevtim prilmyslu. Pada a podnebi vettiny evropskych zemi nejsou tak dobre, aby utivily tiroke vrstvy obyvatelstva jen vYnosem zeme.

Evropske narody mohou nalezti chleb a praci jen tehdy, budou-li si moci volnou vYmenou za pramyslove vyrobky dovateti potraviny a suroviny z tech zemi, ktere pkiroda v tomto ohledu obdatila lepe net nas. S tim vetti pozornosti musime sledovati vYvoj v dalekych zemich.

A to vidime, 'te malicherna politika uzavirani se sobe navzajem vede jenom k tomu, to mimoevropske zeme ptichazeji k pramyslove sobestaenosti. HospodalskY vYvoj se ovtem neda vynutit nasilim. Cim vice se budou jecinotlive staty o to snatit, tim vice se bude hospodifstvi obracet tam, kde svoboda riodnikani jette neni tak omezena.

Proseedek proti blecham. Blechy z latka, z petin a pradla lze odstraniti silici levandulovou, jet se po haiku, petinach nebo prattle jemne rozprati. Latko i pradlo nabude tak ptijemne vane, jit hmyz nesnaSi. Podobne ize vlotiti do Mica nebo pradelniku nekolik e'erstvych kvett levandule. Tytel ireinky ma silice z otechovYch listi nebo derstve listovi otechoye, jet za tim fidelem mono tet do Mika nebo pradelniku vklada,ti.

vE swim

Strana 10. .:.

,.„

NaKiiirovatkich v.

Zivota ROMAN Napsal Joie, Musil.

AK SE ROZHODLA, ze se pfesvedei, a proP to zvolala:

"Ano, ja jsem to volal," zaznelo za dvefmi.

"Volal jsi mne, Pavie?"

"Ale ten hlas, to se mi nezda laSti Pavlov, ten hias ja jsem jit nekde slytela, ale kde?" uvatovala panimama. Piece vtak vstala s postele a tla vzbuditi Pavlu, se kterou se po chvilce vratila do loinice. Baly se vtak obe jiti dale.

"Tak prod nejdeme dale, matinko. kikala jsi mi, ze otec mne vola," fekla Pavia.

"Poekame, az nas otec tavola," fekla panimama, aby se Pavia uklidnila.

Ve svetniece panovalo stale ticho.

Vitout stal nedaleko dveti a Sembera zhroucen seal na tidli.

Pojednou Vitout pferutil mleeni: "Myslim to jit tenske budou dekat — dnes naposledy si jette zahrej na hlavu me rodiny a ptedstav mne," fekl ironicky. embera sedel jako zafezan, na slova Vitoutova virbec nereagoval.

Vitout tedy otevlel dvefe sam a pravil: "Tak pojd'te dal, eekame."

Vitoutova s Pavlou vetly.

Sotva Vitoutova ptekrodila prah, padl jeji zrak na neznameho otrhance.

"Co to znamena? Co se zde deje, muti," obratile se cela udetena k Semberovi.

"Co se zde deje? Tenhle dareba, kterS7 se sem vedral a kter' je patrne silent', ma utkvelou piedstavu, ze on je pravSrm Vitoutem," ozval se 8embera.

"Jakte?" vzkfikla Vitoutova.

"To se jette ukate, kdo tim darebakem je.

Ty tedy, Sembero, chcet piece vte hnat do krajnosti? Dobte tedy, budit." Pak se obratil k Vitoutove: "Boteno, vracim se dnes k tobe, ja, pied Bohem tvtj pravV mut, tenhle zde je podvodnikern. Zneutil nati napadne podobnosti v bitevni vtave, kde jsem byl tetce zranen, zasadil mi pak sam jette smrtelnou ranu a v domnence, ze ja jsem mrtev, zmocnil se pak myth dokumentil. Sam sebe nechal prohlasiti za mrtveho a prohlasil se za mne. Dal co nasledovalo, je vam vtem znamo. Pokud mne se tSTee, nedivte se, ze se tak pozde vracim. Kdyt pfitel jsem k vedomi, letel jsem v rusks polni nemocnici a po uzdraveni byl jsem odeslan do zajateckeho tabora, odkudt byli jsme poslani na Sibii, do odlehleho kraje, kde protili jsme celou fadu let, nevedouce, co se vilbec ve svete deje. Jestli je valka, nebo konec, to nikdo z nas nevedel; tim merle, to nate viast je svobodna, 'ze byla prohlatena eskoslovenska, republika. Kdy2 jsme to zvedeli a pokoueeli jsme se o navrat domu, veechny naee snahy se rozbijely o neustupnost sovetskYch fitadu. To bylo ptidinou toho, 2e se tak pozde vracim. A nehrorte se mne, to se vracim v takovem stavu. Utrapy cesty, kterou jsem prodelal, byly prim° stratlive — — — " "Jetta Kriste, jak je to lite hrozne," zairpela Vitoutova.

"Never teno — never'!" zvolal Sembera.

Pavla zirala vyjevena s jednoho na druheho a zdalo se, to pochopila dosah kriticke situate.

"Boteno, zapkisaham to pti pamatce nati lesky vet, ze mluvim eistou pravdu! Zeptej se tohoto zde," ukazal na Semberu, "at' ti iekne, kde jsme se po prve poznali! Vim, ze mat dosud schovane moje dopisy, plines je sem, my oba pak budeme psati a podle pisma poznat, kdo z nas je ten pravS7."

"Odpust', Vitouti — odpust'," tebronil Sembera, vrhnuv se pied Vitoutem na kolena.

"Dobie — jdi tedy do tivota s mS 7m odputtenim. Jak jsem ti jit pied chvili fikal, vezmi s sebou ty penize, ktere jsi na mem statku zahospodatil, a odjed' ihned za hranice, aby ses vyhnul trestnimu fizeni. Lida budou o veci mlu-

vit, doslechne se o ni detnictvo a jit to ptijde.

Jedno ti tveho praveho jmena nikdo z nas neprozradi, aby tvoje deti, ktere si dobyly v lidske spoleenosti eestneho mista, netrpely za tve bidacke jednani. To bude nejrozumnejti, kdy odjedet do ciziny; pro tebe bude to sile nejkrutejti trest, jak& milte jenom existovat bude se ploutit sam a sam a nikdy se nebudet modi ptihlasiti ke svSan &tem, protote tim okamtikem mohl bys zkazit jejich ttesti. pykati za to, ze jsi dal piednost bidnernu mamonu pied svSimi detmi," mluvil rozvatne Vitout.

"Zachovam se podle tve rady, Vitouti, jen jetete nekolik okamtikil mi zde dovolte pobSti, abych si mohl potkebne veci slotiti. Bud'te zde sbohem," iekl Sembera a chvatne vytel z pokojika.

Vitoueova, ktera zirala tupe s jednoho na druheho, pojednou se v mdlobach kacela k zemi.

Pavia se k ni s natkem vrhla.

Vitoue take hned klekl k omdlele.

Pokoueeli se ji vzkfisiti.

Vzali ji a odnesli do lotnice.

Pavia ptinesla vodu a jala se (=Bele matce omS7vati oblieej.

Vitoutova zahy otevfela oei.

"Byl to sen — nebo skuteenost?" otazala se Pavly.

"Byla to skuteenost, Boteno," odpovedel za Pavlu Vitout.

"Pavie, oh, kdo by se byl nadal, ze my se za takovS7chto okolnosti shledame! Pojd' sem ke iekla Vitoutova.

Vitout pfistoupil k posteli a vzal do svVch vyhublSrch rukou ruce sve teny a polibil ji na eelo.

"Pavlo, pfivitej se s otcem!" dela Vitoutova.

Pavia pfiskoaila k otci, zavesila se rukama na jeho 'Siji a nic nedbajic jeho uepineneho a otrhaneho zevnejeku, ptitulila se k nemu a polibila ho nekolikrate na jeho zarostly oblidej.

"Tatinku, draliV tatinku," teptala vtele.

Kdy2 se vyvinula z Vitoutovy naruee, tekl: "Tak jsem se doslechl, 2e mac, Pavlinko, zitra pied svatbou," patrave se zahledel v jeji oKdft' neodpovidala, pokradoval: "Ptieel jsem v nejvyeei Bas, jinak bych byl ptieel o radost byti ptitomen svatbe sve dcery."

Sledoval katdV pohyb jejiho oblieeje a veal hned, co se v nitru Pavly deje.

Pavia pii otazce otcove zesinala. Uddlosti poslednich okamkku privodily, ze Pavla zapomnela Apine na to, 2e ma druheho dne pied svatbou. Po otcove otazce uvedomila si skutednost tak, jak se jevila. Svezla se pied otcem na kolena a zaprosila: "Tatinku drahY, nedopust', abych zitra musila k oltati s tim, jeji nemiluji!"

"Vstari, Pavlo, nejak se to zatidi. Poslye, Bo'ten°, neptipustim za 'ZadnYch okolnosti, aby Pavia stala se choti advokata embery."

"Udelej, jak vidik Pavie", tekla Vitoueova.

"Pavlo, rano, jak se rozedni, hned napieee dopis panu Semberovi, ze z va2nYch dilvoda vracie mu jeho slovo a 2e se jeho 2enou nemil2ee stati. Poprosie ho, aby sem dnes rano ji't nejezdil," del Vitoue.

"Otee, drahY otee, jak ti dekuji," zvolala Pavla. "S radosti vypinim hned tve ptani a jak vyjde slunce, hned pohilnek Tonda pobek do mesta."

"A Jindrovi nic nevzkalee?" ekadlil Pavlu Vitoue.

"Ale, tatinku — a jak to vie?" durdila se Pavla.

"Jsem veevedouci," smal se Vitoue.

Pavia odbehla do sveho pokojika, aby napsala dopis.

Vitoue se 2. enou osameli a dlouho jests vypravovali si o svYch oltivejeich starostech a radostech.

V. Ohniva sluneeni koule pozvolna vyeinovala se nad obzor.

Kvetnove jitro hYtilo svYmi krasami. Sluneeni paprsky, dopadajici na orosenou zemi, vzbuzovaly na jejim organismu pestrou mosaiku barev.

Dtevina probouzela se k 2ivotu.

Sloupy belaveho dymu stoupaly k obloze, eiste a modre jako rybi oko.

Ve stfedu, dne 4. listopadu 19$.

PasaCkove hnali stada dobytka, ktert rozbihal se po stranich a po pastvinich, kde pochutnaval si na orosene trave.

Take Habtinilv statek probouzel se k PrvY vkly vstal Habtina. TakovY uz je odveky na selskYch usedlostech, to hospodat musi prvni s lote. Sam sobe porueiti — povstati a buditi pak ostatni. Otevfel, jako katdodenne, dveke do svetnieky, kde Jindra spaval a zvolal: "Vstavej, Jindro!"

Na to slova obyeejne vtdy Jindra jako ryba vyskoeil a odpovidal otci: "Jit jdu, otee."

"Tentokrat veak Habtina odpovedi nedostal.

To nestavalo se dasto — snad nekdy, kdy se zdrtel Jindra do pozdnich hodin a tvrde usnul, musil Habkina do svetnieky a zattasti spadem.

Tak take onoho jitra, kdy se Jindra neozval, zametil Habfina do svetnice, aby Jindru zburcoval.

Sotva vstoupil do svetnieky, shledal, ze Jindrova postel je prazdna. Zakroutil nedtvetive hlavou, nebot' o bylo nee° neobvykleho — to jeete Jindra nikdy neudelal, aby byl celou not mimo domov.

Rozhledl se mimodek po svetnici a jeho zrak padl na Jindrilv psaci stul, kde uvidel leteti dopis. Anit jej rozbalil, pfitlo mu na mysl — tie Jindra odetel. Otevfel slain a seznal, to to, deho se zdesil, je skuteenosti.

"Jindro — muj Jindro!" pfetlo pies jeho rty v zoufalstvi. "Jd to veal, ze ten hoch pro to devee provede nee° nerozvatneho."

S dopisem v ruce jako smyslu zbavenS T, t'oural se van.

Kdyt dotel do sine, dolehlo k jeho sluchu hrabani a fehtani koni, kteti se hlasili o obrok.

Bezmytlenkovite se obratil a 'gel do staje a dal koritim obroku.

TakovY uz je zakon 2ivota na pude; v dobe nejveteiho dueevniho zhrouceni, v dobe nejteiSiho smutku, v dobe, kdy dlovek ptemoten bolesti pozbS7 va zajmu o vte, volaji to tyto zakony znovu do tivota — do prate, ktera vyledi uAtvanou duel Vracel se ze staje do kuchyne, kde panimama pfipravovala snidani. Sel nejak telce, at se toho panimama vtimla.

"Snad nejsi, Vojtechu, nemocen, to tak tette se vleeee?" fekla.

"Oh, cot by bylo o mne, Tonieko, jinn vac je zde — Jindra nam odeeel — — "Pro Krista Pana, co to povidae?"

"Jen to, co je pravda."

"A kam odetel?"

"To nevim — to asi nechal dopis — letel na jeho stole. Pfeeti jej, lepti na to vidit."

Habfinova mu dopis takkka z ruky vytrhla — oteviela jej a &tie: Drazi rodiee, at tento list dostane se Vam do rukou, budu jit daleko, na testa do sveta, kde chci hledati nove ttesti v tivote, ktereho jsem nemohi dosahnouti doma. Vy vita dobte, prod. Nevzpominejte na mne s hotkosti. Statek devzdejte sestte, ja nan nereflektuji. Pfeji Vam vteho nejleptiho, staleho zdravi a doufam, ze se jette uvidiJindra. me. Vat, Habfinova doeetlt a zustala stati jako bez ducha a po chvili jen ze sebe vypravila: "Bote, Bote, co nam to jen ten chlapec udelal!"

"Co budeme ted' delat? K demu nam je tieba, abychom se dale plahoeili? K eemu bylo cele moje tivotni dteni? Neznal jsem po eel* ivot jine snahy, net abych udrtel statek pro nit rod, a ted' jedinr dedic z neho utika. Oh, Bote, Bote, prod jsem se toho jenom dotit musel!

Prod jsi mne teto rally neutettil?" hofekoval Habfina.

"Tim vim je vinna Pavlina Vitoutcva. Jindra byl do ni celS7 zblaznen a ted', kdyt si bere toho advokata, Jindru to tak dojalo, to ujel do sveta," dela Habtinove..

"Tak ten svet ted' vypada, za poctivou selskou praci se kdekdo stydi — selske dcery touti po mestech, po panech — sedlak je jim sprosty.

Kam tohle vee jen povede?"

(Pokra6ovani)

Ve sttedu, dne 4. listopadu 1936.

QUIDO MARIA VYSKOeIL:

'riche Boure ROMAN AKE pottmistr nic nezpozoroval, zaujat T lit inspekci. Jen na teastniky vyjitd'ky se letmo zeptal, ptedpokladaje, to vYlet jiste damy pobavil a ze take strYc Seda se s fispechem zhostil sve kavalirske tlohy.

Nasledujiciho dne vstaval pak easneji net obvykle, take se s pani Andelou u snidane ani nesetkal.

A kdy k obedu Oita jeho chot' se jit na tolik uklidnila, ae vnejtich znamek v jejim choIrani ani ye tvati nebylo Klid domova, peOe o decko a v neposledni mire 1 vedomi bezpeenosti vratily pani Andelce opet rovnovahu, jet posilena jette tim, ae v nasledujicich dnech o Tonarovi nebylo slechu. Mohlo se tudit snadno ptedpokladati, ze se umoudfil, vida marnost sveho poeinani ate nadobro opustil plan, s jehot uskuteenovanim poeal tak vYbojne.

Led tento klid... mleeni Michalovo a vte, co melo podmiriovati jeho fistup, bylo pouze zdanlive.

Ctvrteho dne po onom setkani v horach, pani Svatoriova obdrtela od sochate dopis, po nem2 denne jin7 nasledoval.

Nebyly to vlastne listy, spite vYktiky srdce, zmitaneho nesmirnou tonhou, ale za to tim jisteji pfisobici, jako otravene tipy, po jejich jedu vtdycky se podleha.

Pant pottmistrova neodpovidala na ne sice, let nemela take odvahy spaliti je neetene. A piece — jakSrm nebezpeelm byly v jejim majetku!

Pottmistr neprohlitel ovtem dotle korespondence, ponechavaje jeji trident Matikovi, ten prase se nezdal bYti mlade pant vy Jit jit chtela ueiniti rozhodnuti v torn smyslu, aby fitednik dopisy Tonarovy proste nidil, kdy prose onoho dne, tentokrate na stolku v zahrade, nalezla novY, jeho obsah ji svrchovane rozrutil.

Nepatrala po tom, jakYm zpilsobem se dostalo psani v tato mista, zaujata a vzrutena jsouc zaroveri pouze jeho sdelenim, jet znelo: Andelo!

Cekam vas ureite dnes o desate v lukach za cukrovarem. Neptijdete-li,,,nesete sama zodpovednost za to, co se stane. Jsemt' odhodlan ke vtemu, byt' by mne to i tivot stalo . .

Michal.

Techto nekolik slov prorokovalo at print jasne katastrofu.

Nebylo v nich site jasne teeeno, co Tonar zamYtli, ale pant Svatoriova znala ho at ptilit dobte, net aby mohla pochybovati o torn, to spini, elm vyhrotuje.

Po malem vahani se rozhodla, ae vyhovi tddosti sveho ptitele, ale ze v katdem pripade se zasadi, aby skoneila tento nesnesitelnY pomer.

JakSrm zpilsobem to neini — o torn ovtem nemela dosti jasneho tuteni.

Led take ona byla ochotna podniknouti vie.

Doba se jevila nad obyeej vhodnou.

Pan 8ebestian mel onoho veeera schtzi zpevackeho spolku, a pant Velichove, nevychazela, jsouc ponekud churava. Mohla tudit Andela bez obav podniknouti, co si ptedsevzala.

Kdyt se setetilo, ueinila proto s klidem a rozvahou vtechny pripravy k vederni schtzce.

Nekolik minut po devate byla na ureenem miste. Znala dobte tuto osamelou cestu, vedouci od cukrovaru do luk, jet se jako nadhernSt zelenY stub rozprostitaly na hodinu cesty a v nicht vtdy bylo opojne vane, klidu a bezpee"nosti.

Vytla s odvahou, ae rozrazi tetez, kterym se ji stale tesneji snail Tonar k sobe ptipoutati, ale jeji odvaha zmekla cestou a vzpominkami.

Videla jia zdalky Michala . . . poznala ho die jeho prutne, sliene postavy a krev zahotela v ni, mytlenky a dobra ptedsevzeti zakolisala.

Bezdeene musela srovnati oba mute, kteti zapasili o jeji srdce a bylo tetko nahraditi jem-

VESTAL< nost a dobrotu Svatoriova charakteru, ohnivosti a vS7bojnosti sochotovou.

Srdce volalo ji zpet, krev vabila ku ptedu.

Snad piece pochybila, davti se zlakati k teto schtzce. Kdot vi, jakS7m nastraham kraeela vstlic. A zda z nich vyvazne vilbec?

Bezdeene zmirnila dosud chvatnY k -rok a zavahala.

Rozum jeate jedenkrate ji zavaroval.

Net bylo jit pozde!

Take Tonar zahledl Andelku a spechal ji vsttic.

"Jak vam mam dekovati, ae jste ptitla!" lab jit z dalky.

Jeho hlas znel naruaive, vroucne a lichotne zaroveri.

Podaval ji ruku a ona neodmitla.

Pozdeji pochopila, ae se tim dopustila prve chyby.

"Jak yam ma.m dekovati, Andelko! Byla jste jedinou moji nadeji . . . jedinou a posbedni "Fritla jsem jen na okamtik ... abych yam vyhovela. Rcete rychle, co si pfejete . . . ?"

"Nepfijde to vytiditi tak spetne," odpiral.

"Pojd'me kousek cestou .

"Ale jen kousieek "Jak si ptejete!"

Tonar rychle ziskaval pridy, domnele se podfizuje AndeleinYm ptanim.

Zvolna ktheel cestou mezi lukami. Zive dute nebylo v dohledu a ani ptak ze sna nevykttkl.

Pouze mala tieka tumela, halic se v pary, jet prosvetlovany mesicem a stinovany vrbinami, zdaly se piny taj emneho aivota.

Byla chvile, kdy kouzlo ptirody einilo lidska srdce ptistupnejti a dir ge poptavala ptizne i tem vabenim, jet jindy ureite by byla vady odmitnuta.

A tu prase v teto podajne chvili zchytralY Tonar poeal hovotiti.

Mluvil o sve minulosti, o ptihodach, jicht Andelka byla svedkem, o viterstvi, jea ona podminila Zminil se dale o nadejich, s nimit odejel do Patite . . . nezamleel ani sveho sriatku, jena ztroskotal dtive, neali se mu mohl stati poutem a z neho se oprostil veasnYm rozvodem . . . Konedne se rozhovotil i o svem ndvratu a o dtvete, kterou ma v boudoucnost, jestliae mu neodepte podpory, a jea ona jedina ze vaech ten, ktere v aivote potkal, mu rozumela, a jet dodnes zustala mu drahYm, vytoutenSim cilem i podminkou, bez nit nelze budovati budoucnosti.

HovOtil vroucne a mlada pant naslouchala mu s freasti.

Zprvu odpovidala mu jen jednoslabiene.

Pozdeji se IAA i ona rozhovotila. A kdy se nalezly spoleene zajmy, plany Tonarovy se poeinaly opravdu datiti die jeho pkani.

Hodiny mijely . . . Davno jia odbila desata a blitilo se k jedenacte. Lee pant Andela toho ani nepozorovala.

Bylo tak rozkotno v lukach, tak vabive v koupeli vzpominek.

Jen kvety u zeme a hvezdy ye vYtkach slytely, co si vypraveli tito dva mladi bide, jicha tivotni cesty se podruhe sblitovaly.

Vlna vine teptala o jejich slibech a do dalky nesla jejich blouzneni.

Mladr sochat se Pt pted chvili zavesil do sire ptitelkyne.

A kdyt neodporovala, ptitiskl jeji rame ke svemu, vatnivYm tim dotekem rozplanriuje jeji krev.

Teprve ridery veanich hodin vratily pani Svatoriove rozvahu.

Rychle se rozloueila.

Navkly, el se slibem?

Nikdo se nedozvedel.

Opatrne se vplikla do sve lotnice a spetne ulehla. V ptl hodine se vracel take pan ebestan ze schtze.

Pant pottmistrovo, nespala dosud, ale tvatila se, jako by zcela jia a davno podlehla otroctvi sna.

XI. Vladimir Malik, pottovni asistent, vedl celkem velmi jednotvarnSr tivot v 2ilinkove, kamt ptesazen z CeskYch Budejovic, v nicht poeinal svoji slutebni karieru.

Nevadilo mu, ae se z ruchu velkeho mesta dostal na venkov. Jeho soudnost ptesvedeovala ho, ae s jeho telesnYmi chybami neni pro neho

Strana 11. mista ye vybrane spolednosti velkome'stske, neoceni nikdy Oloveka die vlastnosti, nYlart podle kabatu.

A proto bez litosti se loueil s eeskYin jihem, aby na ()pane strane kralovstvi hledal klid pro marne touhy sveho srdce i pro studium jajimit se horlive zabYval.

Miloval zvlatte orientalni kulturu s jejimi EAhadami, magie a nabotenstvi i se vaemi kouzly, jimit rozkvetaji posvatne lotosy Budhovy.

V tilinkove die libosti se mohl Malik ve;novat svS7m libtstkam i studiim, nebot' v malem mesteeku zahy uvykli samotalskemu ittednieku, jena nikoho nevyhledavai a nikoho nerutil.

A piece i tento osamelec mel bystte vyvinutY smysi pro sve okoli a byl znalcem lidskYch povah.

Snad prave proto ptilnul k Svatoriovi, jeho spravedlnost a bezthonnost v ritadovani vynucovala si jen obdiv . . . a snad prave proto se nikdy nemohli smititi s pant Andelou, jejit tekavost zahy prohledl.

Lee ptes to se nestaral o jeji zaletitosti, pokud jimi ptimo nebyla dotOena Best jeho tefa.

Nikdy nebyl zvedav po obsahu dopist, jet pant Svatoriova dostavala, nebot' se to nestavalo tak easto, aby to vzbudilo Matikovo podezteni.

Teprve v poslednich tYdnech se podala mnoziti mlade pani a tu nebylo motno si toho nepovtimnout, zvlatte kdy se stalo zfejmYm, ae dopisy jsou stale od tehot odesilatele — muae!

Tutil nebezpeei, jea hrozilo krbu SvatorioTu, i usmyslil si, ae na svilj vrub vytetti zaletitost, jet se mu zdala podeztelou.

Pokud mei k tomu prtleaitost, pozoroval 1 pant Andelu. Lee jeji chovani /natio ho a svadel° na scesti. Chot' pana Sebestiana se doma chovala stejne usmevave jako dtive.

Ba zdala se jeate spokojenejti net jindy. Podezteni proti ni nikdo nechoval. A piece vie byla j en hra, otemetna, nehezka hra, vyvolana podratdenou krvi na oblouzeni dtvetivYch oei.

Start' svet lakal opet Andelu a pro toto mamive kouzlo ochotna byla opustiti matku, chote i deck°. Sama nevedela, dim ji Tonar zlakal k tomu osudnemu kroku, ale jeho sliby opojily mladou pant, jeho sladka slova otravila ji krev . chorobna vaaen nutila ji k okraji propasti.

Ani ptitomnost mateina, laskavost Svatoriova, ani fismev decka nevyleeily ji z jeji zaslepenosti. Podlehnuvti jedenkrate svodtm TonarovS7m, sama sebe povatovala za ztracenou v kruhu, kterY byl dosud jejim rodinnYm. Dtvetivost vaech pinla jejimu uteku, cot zmentilo jeji ostraaitost. Lee prave tato kolnost zavdala Matikovi prieinu k podezteni, nebot' spravne vytukl, ae tato berstarostnost mlade pant je pouze domnela., v katdem de vtak neptirozena.

Obnovil tedy svoje patrani, kdy2 kterehosi veeera zahledl chot' sveho tea ye spoleenosti miadeho muae — bylo to v den, kdy se Tonar po nekolikatS7denni ptestavce odvatil opet do 2ilinkova pro rozhodne slovo sve milenky — said vae, co videl a zpozoroval, Svatoriovi.

Ten ovtem nevetil.

Nebyl znaly ten a potom vedel, to Andela a Malik nejsou si prave ptatelsky nakloneni. Proto. i nyni vahal.

Podezteni bylo prilia teake.

Pan 8ebestian nemohl pochopiti, co by jeho pant podnitilo ke kroku tak osudnemu; vtdyt' piece nic ji neschazelo . . . Svatori vyplfioval katdou jeji mytlenku, katde ptani, sotva je vYslovila. Nikdy od ni netadal, eeho sama mu nevenovala.

Prod tedy . . . prod?

Byly zde ovtem rozdily veku. Ale zdat nepoukazoval na nej hned v hodine Andeldina rozhodnuti? Vtdyt' nenutil ji, aby ala za neho. Sama . . . dobrovolne tak ucinila. Prod tedy by nyni chtela odejiti?

Prod tedy prod? elm vice pottmistr pfemYtlel, tim pravdepodobnejti se mu zdala nesmyslnost Matikova podezieni. Ale jeho fitednik pfedlail mu zachyeeny list, kterY vinniky usvedeoval, vyprosiv si zaroven eestnY slib Svatotiv, ae ho neprozradi.

(Polaa6ovini)

Stran g_ 12.

VASTNiK

Zenska Illidka Dols matky synovi.

Helena Simpsonova.

RAW' HOCHU! Konedne se piece stalo to, D nae jsem eekala. Natel sis nekoho, komu chlet venovat vtechnu svou starost, otenit se s ni, odejdet z domu. Tak to same ma bit. Moena, ee mi neuvefit, kdya Ti feknu, 2e jsem rada.

Chci, abys byl tt'asten. Nevidim v Tobe syrij majetek, pkesto2e jsi na rime zavisel celYch petadvacet let.

Prvni, co udelat, je, 2e dat stranou vtechen cit (vim, ee to bude take). Pohlieej na to tak, jako by to byla obchodni zaleeitost. Urei si jiste pevne zasady pro svou budouci firmu a od tech se neuchyluj ani o krok.

Prvni zasadou je vzajemna zdvoillost.

Ne takovou zdvofilost, ktera se projevuje jen drobnYmi pozornostmi, otevlenim dvefi, sundanim kloboueku, zvednutim kufru do site, ale zdvofilost, ktere. se stala druhou pfirozenosti date, zdvofilost, vyplYvajici z pfirozene, samozfejme ochoty pots:6W sve, vlastni pfani a ovladati sve vlastni city ve prospech druheho.

Jizlivost a svehlavost yam musi vase vzajemna kazeri °del:4ft, tak, jako roznmna matka odpira nezkutenemu diteti tkodlive pamisky. Kdy2 tie se nedovedete ovladnout a vybuchnete hnevem, dbejte aspori toho, abyste nepokofili sveho druha.

V hlase bYva ureitY ton, prave tak, jako bYvaji uraita slova, ktere Ti ripine neodpusti eadna, 2ena. Rozktikni se a ona ustoupi, ale tekni ji neco posmetneho a ona Te bude nenavidet.

A ptedevtim, jsi-li s neeim nespokojen, yen s tim. Dej ji pfilektost, aby veci urovnala. Lasce se dafi jen v jasnem ovzduti vzajemne drivery.

Nezneueivej lasky sve deny k zpohodlneni. At' Te ma rada sebe vice, nikdy si nemysli, ae ji je to mile, kdy jsi nedbale obleeen a nedbale se chovat.

Neptivadej svou aenu do zbyteenYch rozpakri: chcet-li si pozvat na °bed pfatele, oznam ji to pfedem. Neni ji to pfijemne, potom shanet po celem dome, 'dim by uctila hosty.

Zdreit-li se mimo domov dole nee, obyeejne, nenechej ji &kat. Oznam ji to vady. 2enska, fantasie si pfi takovYch pfileeitostech maluje nejhroznejti obrazy nettesti. A kdy2 pfedmet vtech techto starosti koneene pfijde domri, najde 2enu v nejhorti nalade, reakci to pfedetleho napeti, a marne si lame hlavu, co se ji stalo.

Nabytek si vyberete spoleene. Neshodnete-li se v nedem, v barve tvaru, v neeem, kde penize nehraji roli, radeji ustup. Dum je vice jejim kralovstvim, nee' TvYm. Travi v nem cely den.

A znam aeny, ktere pomalu nenavidi yea s nimie museji it a o net se staraji proti sve Pokud jde o taty, nech ji, aby si je vybirala sama, pokud bere ohled na Tve pfijmy. Znam aeny lope nee Ty a tvrdim, ae eeny se neoblekaji, aby se libily muffin' nebo budily u svych pfitelkyri zavist, nYbre proto, aby se citily hezke.

Mej sebe v moci a bude miti v moci i ji. 2eny chteji, aby si mohly vakt mueti, ktere si vybraly za druhy na celokvotni pouti. Je jim velmi nemile, kdya je museji omlouvat, nebo litovat. Nemaji rady mueft, kteti se daji snadno okouzlit, nebo zastratit.

Chtejl, jako bytosti se zdravYm smyslem pro vedet, na 'dem jsou.

Dallas, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Po dlouhem Case °pet se charm pera, abych si trochu ulevila a neb zas neco chytla; nu dej se vide Matejova.

Dne 20. zafi fad ems. 84. odbYval svoji sonzi, v nic jsem byla pfitomna. Prisli mnoho veci na pfettes i na ony sjezdove vylohy. Bylo nas

nekolik nespokojenc9, neb tak jsme eleny do tadu nebrali a ani rodiee je tam tak nedavali.

Bylo jim feeeno, 2e jen ty same poplatky, jak pti vstupu do tadu a nic vic. A ted' pfijde vYzva, ye Vestniku, bez rozdilu tfid, na sjezd se musi platit. Vim clothe, ae na sjezd jsme museli vady platit my stafi alenove, ale dosud ne tak mot jak letos. I to uznam, ae kdybychom ty vylohy museli platit jen my stati elenove, co dreime starou pojistku, bylo by to na nas potadne hodne. Ale na druhe strane zas co je do fadu dostali, musim tici, tem mladym lhali, neb slibill neco, co nemohou vypinit. Jeke dobte, 2e nat. fad 84. si stoji dobte, co se penez tyre, a aby bylo vtude dobte, nas pokladnik Dural navrhl, aby se vtechny vylohy na sjezd pro vtechny eleny zaplatily ze spolkove pokladny, co e vtichni s povdekem ptijali. Ale hide tam, kde penez nemaji a kde rodide i za sve deti musi platit, je tu mnoho a mnoho mladYch elenri nespokojeno. Kdya tak nad tim pfemYtlim, zda se mne to vte, jak kdybych hrala divadlo. MinulY rok pino ye Vestniku, co se prodelalo na bondech, kolem pal milionku, 2e musi bYti s rifedniky zmena a mnoho a mnoho veci vtelijakYch. Vtichni jsme s dychtivosti eekali, jak v ge dopadne. A ono vge pfi starem, jen o dva 11kedniky vice — a co hlavniho, vets' platy vgem ritedniktim. Zde prave na to pohlikm jak na veselohru. Kdyby se byly vydelaly za posledni roky vetti sumy, tak jak byly ztraty, bylo by vte v potadku, ale tak? Napfed se MI:eel°, jak moje mamieka kikavala: "Ukfieuj!" a k posledu se kfiei: "Hossana!" Asi letos byli nektek delegati ve velmi dobre nalade, ee temi stovaky tak hazeli. Nu, z ciziho se lepti dela dobte druhYm. Tak se zvedly platy rifednikrim i pravnimu radci, kterY si ma pra y° zakonite na prijekach na 'Menu vydelat, a to je asi take dost. Dela ten ptidavek fikednikilm do roka, mimo lekate a pokladnika, asi 53 set do roka a za etyti roky? To mohly bYti tfi sjezdy a :nemuseli bYt eleni nuceni platit. Co by se melo starYm elenrim ulevit a mladYrn vice chuti dodat — vice se na ne klade.

Odpust'te,ze tak bez obalu vte pisi. Jsem elenkou 23 roky a s hrdosti mohou dinnou elenkou, ale posledni dobou tea i nespokojenou. Bojim se, aby to tak s nami nedopadlo jak mua dopadl v "Sons of Hermann" Po 25 letech vte pryd a ted' 5 let jako novY Glen, pfi vstupu 70c mesiene a ted' 2 dolary a 55c mesiene. To same jsem mela ja pfi "Woodmen of Amerika" Inu, ideva starYm elentlm, bratrska jednota, ktera ma pra y° zvednout poplatky, kdy je potfeba, jak nam laskave nas pfedseda ye stanovach pteeetl. mai nahled je ten, ee se inky platy nechat stare, ee d ye ste mesiene je ted' krasnY plat a Wee k najiti, a i toho jsem si jista, ee by i oni s radosti za onech podminek rikady draeli. A kdya ne, inu je lidi, kteti by to s radosti delali. Neb dnetdobou je ten dolarek velikY jako kolo u vozu.

Racieji ty svoje stesky jie ukonelm, neb to neni nic platno, a asi zas ty 4 roky nejak pfeekame — doeijeme-li do to doby.

S. pozdravem a pfanim vteho dobra, Boeena Jeaova.

Pozn. red.: Kandy k nati Jednote pfistupujici Glen mel by se pfedem seznamiti s naaimi stanovami. Ty ohledne sjezdu nafizuji, ee vydani sjezdove rozvrhne se na elenstvo. Sjezd jest nasim a rozhodujicim telesem, jeho usneteni, nevyboeuji-li z ramce zakona o pojitteni — jsou koneena, pravoplatna.

Dallas, Texas.

Ctena redakce a mili etenafi!

Divadlo "Tatiekovi to nejkrasnejti", sehrane naai sokolskou druknou ku ucteni pamatky 28. tijna, svatku to nas' svobodne stare vlasti, se dobfe vydafilo. V nedeli rano velmi prtelo. Ti, kteki s tim meli co einiti, trnuli uzkosti a k obloze pohliaeli, trhaji-li se ua mraky, ci bude prg et celY den. Nastudovani divadla de, hodne prate, kolik vederii zmarnenYch, v zime a defti po karach poulidnich mnozi musi jeti. Jsou s tim obtite, penetni y ydani a at pit de chvile k tomu urdend, ma bYti odloteno, pfijde to velmi za teeko.

Ve sttedu, dne 4. listopadu 1936.

U nas v Dallas /name dobrou dopravu, dobre testy ku Sokolovne, ale piece jen kdya pram nechcese mnohYm do dette. ftikavam, ae nas Sokoly nema Pan Brih rad, neb vady nam vetti programy nejakYm zprisobem zkazi. V nedeli jsem si uz myslila, to si asi tam nahofe povidaji, pros my zde na zemi oslavujeme dny svobody, kdyt si jich neumime vaaiti. Teprve tomu nekolik let, co prestala la htmit, jeate dodnes mnoho rany valkou nezhojene a 42 zase jest nova litice valky pfipravena. Vtechny zeme oslavuji primer', ale vady navzajem se nenavidi a k novernu vratcleni pfipravuji. Nebylo by divu, by v dny takove oblaka plakala nad na81 ubohosti. Mraena se trhaji a s duce pada tiha, do vedera daleko, snad se navatevnici sc . dou na divadlo, a tak se i stalo.

Sin se pomalu zapInuje a net herci se pfipravili, jest sal piniaky. Nav:Steva at pfekvapila, piece jeate dosti jeate tech, kdot v srdci lasku ku dni tak VS72110.TY1.11.6111.0 a lasku ku ochotnickemu umeni chovaji. Souhra byla velmi pekne,. Mantele Kopedkovi si za,se jednou spolu zahrali, oba velmi pane hraji. Bratri Sill, TobernY, JUrdak, Zvolanek, staff herd. Nia.tenka Stranska, dobra heredka, vady hraje procitene. Katutka Houpd, a aesthete, deveatko, s distou spravnou materttinou, podala svoji filohu tak pekne s citem, ae udivila vtechny navttevniky. V jejich rukou spoeival aivot neb srnrt jejiho tatieka a osud tomu chtel, ae smrt mu grinesla, ale svoji rortomilosti, vrouci prosbou tomu svemu tatiekovi milost, odputteni zase vyprosila. Tato seena byla velmi nagina,va, v sale snad tadnY ani nedYchal, tak tine bylo, vteciany zraky jen na tu malou hereeku byly ugrene. MA talent pfirozenY, vyroste z ni dobra ochotnice. Neuakodi, napig i-li neco o jeji rodine. Rodina HoupY-Zastoupilova jsou na„§"i radovi spolueleti, herd, hudebnici, dobil spOlkovi pracovnici. Male, Katerinka ma herecke umeni go rodidich, eeSkou fee po babiece a dededkovi, u kterYch jest vychovavana. A kdo zna bratra Zastoupila vi, jak tike on mlu.vi, zaburaci-li v to jeho tope, cele oaklandske predmesti ho slyti. proto tadnY div, ae jeho vnoudata tak pekne desky miuvi. Male umelkyni, hercum a vtem navttevnikam Tel. Jed. Sokol Dallas srdeene dekuje.

Pfipray te se na den 22. listopadu, zase se bude hrati hezkY kousek, veselohra "Nechod' tam, pojd' racg k nam." • V nedeli veder, dne 8. listogadu omladina pofacia, taneeni zabavu. Ob inky. ce1' sal bude okratlen, rtizne jine grekvageni pro navttevniky pfichystane, dobra kuchyne, peeena husa, zeli, knedliky, ob4- nkovY kolas, dobre pivo, pro damy kafieko a tance milovnikinn dobra hudba. Hudbu br. Vincent Ondrutek. Hoti maji nove moderni tanedni kusy, tak ae si mate katdY dle libosti zatanditi.

VYrodni. schtize, volba novYch Utednikil jest za dvetmi. Jest mnohdy zabavou poslouchati, jak by mel bYti ten di onen -arednik, obydejne toho vi hodne ti, co nejmene grace udelaji, neb kteri by si ph nejake sbirce diru do kolena nechali pro cent radeji vyvrtat. Koho volit? Star' jsou pry preaili, shnilY system spolkovY pry je mla,di ae jsou nedbali, jen plat vzit a jinak pry zmatky na, vae strany. 2enam to nepatri, deti tomu nerozumi. Tak a vtelijak se rozumuje pied volbami, po nich se na novo nada.va. Ale at' jest firednikem ten di onen, nate Jednota ma, dobre pojistky aivotni a katclY dlovek bez rozdilu by mei miti argon eastedni posmrtni pojisteni, neb penize, majetek muaeme ztratit, ale pojistku za tiva vyplacenou ne. Kdo chcete si vziti pojitteni, zavolejte tolefonem 87,32i4 a ja y am dam celY seznam naSich pojistek u Jcdnoty to nejlepti.

NezagOmente na Sokol y , tarn neni ale jest tarn narodni divot, ktery go calY rok burcuje a k tivotu probouzi sgale, by pomalu nrestali desky dYchat.

Kam se goal vYbor eeskeho Sdru:'Hli???

Jan Ondratk ,....C, dog.

Na sy S-ch cestach po Evrope pied v valee, I po vase, jsern v pravern sieve snr.yAn vojakem eeskoslovenske ideji narodni a statni byl, timto vojakem jsem dnes a zastanu jim as do smrti. — President dr. Benet.

Ve sttedu, dne 4. listopadu 1930.

ROLE 1857 ptivez1 selskk fasunek gestnaV ctileteho mladika do Prahy a slotiil ho pied domem cis. 3, v nynejSi Husove ulici na Starem meste pralskem. Spolu s nim vystoupil i zavalitk venkovan menSi postavy. Byl to Frantieek Dvofak se svym nejstareim synem Antoninem, nastavajicim posluchadem varhanicke ekoly.

Nebyla to cesta veseia, tfeba2e se majetnik vozu jmenovai Veselk — nebot' hlavou stareho Dvokaka, otce osmi deti, tahly teZke starosti.

Zionicichslo S'patne.

Hostinstvi a teznictvi ve Zlonicich Stark Dvorak byl opravdu jeate ze starkch dob.

Nemohl dobte pochopiti, prod eetnici kiadou takovou vahu na to,, aby merii podle novkch rakouskkch mer, ae ma bkti v potadku vedena kniha cizincu, Ze ma bkti dodr2ovana policejni hodina zrovna kdy2 se nekdy strkciim chce posedeti, a jine a jine veci. Byli i zli sousede, kteti ztrpeovali Zivot a odvadeli hosty do druhe hospody. Bkvalo ua' nekdy tak zle, Ze stark Dvotak sedal v prazdne 'Senkovne se svou zamilovanou citerou a hraval sve mile pisnieky sam sobe. A nejmilejei z nich byla: "Jd maul malovanou vestu."

A piece tento ustarank i •eznik a hostinskk mel tolik Lasky ke svemu synu, Ze mu nebranil, kdy ho srdce ta.hlo od keznickeho pultu k hudbe. Snad tu pilsobilo i to, 2e hudba byla nespinenkm snem tohoto Zivotem zkruSeneho mute. Kdy2 Antonin Dvorak vychodil varhanickou s polu, absolvovav soudasne i jeden rok nemecke 'Skoly pokradovaci u Panny Marie aria.ne, podal si Zadost za varhanicke misto u sv.

Jindfieha 29. listopadu 1859. AZ do 2. btezna 1860 Cekal na odpoved', a kdy koneane dovedel se, 2e mestska, rada udelila misto jinemu. Tehdejei otcove mesta ovSem nemohli koho odmitaji. Bylo tedy nutno hledati chleba jinak, ponevad2 z domova nemohl nic dekat. 2. kijna . 1859 byl proveden fendunk na jmeni jeho otce a v dubnu 1860 ocitl se stark Dvokal s rodinou na dlaZbe,, byla-li tenkrat oveem nejaka ye Zlonicich. Ztraviv posledni zbytky majetku, ode gel otec Dvotaktv na Kladno, kde se pokusil roku 1865 o novou existenci jako najemce hostince U 8u1ct. KdyZ zkrachoval i tam, zbkvala u2 jen jedna nadeje na chudou skkvu u chudkch deti. Hraval pak i po hospodach a bkval vdeenk za krejcarek, polojej kdo vedle neho, ad o nej nekdy ne2adal.

Nevime sice, jak to yee pfisobilo na skladatele Dvotaka, ale, pokud ho zname, milZeme si pkedstaviti, 2e mu bkvalo asi divne u srdce, kdy2 sam v teto dobe premyalival, jak se utviti z 18 zlatkch mesieniho platu. Kdy2 selhala nadeje na varhanicke misto, uchytil se Antonin Dvofak v kapele Komzakove a spolu s ni vstoupil i do prozatimniho divadla jako Men orchestru, jeho kapelnikem nebyl nikdo menai Bedkich Smetana. Tak se se gli pod jednou stiechou dva tvfirci 'Ceske hudby: jeden jako kapelnik, druhk jako violista. Ponevad2 pkijmy v divadle nestadily, pomahal si Dvoi'dk kondicemi. Ale ani tak nebylo mo2'no ani si klavir vyptijeiti a my'Slenka na vlastni klavir. zustavala nedostUnkin idealem. V tech te2kkch dobach byia jeho atociatem rodina skladatele Karla Bendla, u ni2 nebylo nouze o dobrk obed, ani o moanost zahrati si po nem na klavir. Obeasne pkehravani ovaem nemohlo uspokojiti ducha tak hladovejiciho po hudbe — byl to Wagner, jehoZ mei tehdy Dvoi.ak pinou hlavu — a tak se roku 1864 pfestehoval Dvotak ke svemu kamaradu z divadelniho orchestru, Maid Angrovi na. Havliekovo namesti C. 19.

Tam ve spoleenem byte, s pet spolubydlicimi, u stareho spinetu vznikla prvni velka orchestralni skladba Dvoi'dkova — jeho prvni symfonie c-moll.

Je nejvke pravdepodobno, ae je to ta g symfonie, kterou pozdeji Dvoi .ak ye svkch vzpominkach nazkval "Zionicke zvony". Zlonice to byly, kde ztravil nejSt'astnej§i chlapecka, a jinoeska leta, a v te2kkch dobach, jea na neho po pkichodu do Prahy, jevily se mu Zlonice asi jako raj, pink berstarostneho aivota, her a hlavne krasneho vnikani do poeatkii hudby orchestralni. — Ve slavne kapele zlonickeho varhanika Antonina Liehmana poznal pc, prve one kouzlo, jet skYta, dokonalY orchestr — a tato kapela byla na svem miste slavna.

steam Is.

vts

nvoraKova prvni a iteprovederta.

J. M. Kvet cke zvony znely jeate dlouho v hlave Dvotakoy e, kdy2 ua se jeho slavou pinil svet. Zlonicke vzpominky byly nezahladitelne, a jeate dnes pomnik na hrobe jeho ueitele Liehmanna vdeenost velkeho aaka k ueiteli, nebot' byl potizen za penize z koncertu, uspotadaneho Dvotakem ve Zlonicich po smrti Liehmannove.

Naposled byl Dvotak y e Zlonicich se svYm zetem Josefem Sukem. Suk mi jednou lieil, s jakYm zajmem ho Dvotak vodil po Zlonicich. Nic nebylo dosti nepatrne, aby nebylo bYvalo hodno pozornosti. Jak silne byly asi tyto vzpominky venkovskeho hocha, kterYm Dvotak zustal i v dobe skladani prvni symfonie, kdy mu bylo 24 let. Ostathe vime, ae zlonicke zvony byly v c-moll, a neni pfece dobte myslitelno, ae by byl Dvotak napsal v to dobe jeate jinou symfonii a take v c-moll.

Jake byly dalai osudy teto prvni symfonie velkeho mistra symfonii, o tom mtiteme z east vysloviti jen dohady. Snad je pravdiva historka, podle nit byla jedna symfonie Dvotakova v jeho mladYch letech zadana k jakesi souteai v Nemecku a nebyla mu vracena. Neni vylouCeno, ae je to prase tato symfonie. Svedeilo by o tom, ae byla nalezena jmenovcem DvotakovYm, slavnYm deskYm orientalistou drem Rudolfem Dvotakem, ktery bYval oast° v Nemecku pokladam za skladatelova bratra v Lipsku roku 1882 a koupena za 50 marek, cot byla tehdy pravdepodobne ueencova celomesidni gate. Skiadatel sam se domnival, ae ji znieil roku 1873, kdy znechucen netispechem opery "Icral a uhlit" a raznYmi kritikami — jak patrno, vadycky ztrpeovali kritikove umelcum aivot — spalil mnoho staraich praci. Nerd pochyby, ae tento akt ptehnane autokritiky ptipravil nas o mnohou vec, kterou bychom dnes motna, apendliekem hrabali. Uvatime-11, ae Dvotak skladal hojne ua na varhanicke akole, pti eemt nebeteme v irvahu jeho upine zadatky ve Zlonicich — mAteme ptedpokladati,- ae jeho herostratske nalade v roce 1873 padla za obet' velka tada skladeb. Pro tehdejai pomery je ptiznaene i to, ae Dvotak videl prvni svou skladbu, tiatenou at roku 1873, tedy kdyt mu bylo 32 let. — Myslime-li na tu dobu, nemuaeme se zbaviti ptedstavy, jak by prospelo mnohernu mlademu skladateli, a tim i Ceske hudbe, kdyby na halo obeas pkiela podobna nalada, jakou mel bohu2e1 Dvoi.o.k roku 1873.

Dvotak v pevne vice, ae symfonie je znieena, vracel se k ni pozdeji, jak k nevyderpane studnici napadfi hudebnich, a leccos ztoho, co mu z ni utkvelo v hlave, objevilo se pozdeji v nektere jeho skladbe. Markantnim ptikladem toho jsou klavirni Silhouetty z r. 1879. A pokud muaeme souditi ze skrovnkch zbytkii symfoniety, spoleene to ekolske prate Zaktii Dvokakovkch z roku 1892 na tema, dane Dvotakem, i pri ni mihiy se Dvotakovou hlavou jeate nejake reminiscence na prvni symfonii. Dr. Rudolf Dvofak, jeho zajmy byly i pri jeho smyslu pro hudbu pkedeveim vedecke, zalo2i/ koupenou partituru do knihovny a asi na ni zapomnel.

Teprve kdy2 se.roku 1923 dostala nahodou do ruky profesoru konservatofe J. Feldovi, poznal s uaasem, ae je to neznama symfonie Dvofo.koVa. Symfonii mel v ruce i Josef Suk, a znamk badatel o Dvoi. a.kovi in2enkr 0. Sourek napsal o ni v roce 1923 do Listil Hudebni Matice studii, zdtrazniv, ae pravou pkedstavu o ni si budeme mod. udiniti a2 pri Zivem provedeni. Jeho ptani, abychom symfonii slySeli, zustavalo dlouho pfanim, ad se o symfonii Casem zajimali i jini, pokud vim. Antonin Bednat a Ot. Jeremiaa. Ale nebylo dosti energie, potkebne k pfekonani pfekaZek. M koneane roku 1935 stale se, ae sifredaktor tohoto listu K. Z. Klima nemel nahodou nic lepaiho na praci a probiral se starkmi vkpisky.

A tu shledal, ae jsme stale jeate Dvotakovi dlu2ni jeho prvni symfonii. Jeho dlankem v Ceskem Slove loni na podzim byl probuzen svetovY za.jem o neznamou symfonii a cela vec uvedena do proudu a "post toto discrimina re-

rum" uslylime ne sice v Praze, nYbri v Brne.

Bude nam to sice ptipadati tak trochu jako malt pohlavek pro Prahu, ale nekdy bYve, i tento pedagogicky zavrtitelnY prosttedek zdravY, kdyt ma. tadouci uCinek. Doufame pevne, symfonii uslyaime take v Praze. Jen bychom neradi doufali zase tkinact let.

BUDOUCNOST AMERICKE PEVNINY. Spojene Staty neptedstavuji stalou pevninu.

Za dvacet let rozdrobi piseene boute a povodne tuto zemi tak, ae cela pevnina se za nekolik lidskYch generaci stane hotovou pouati. Aekoliv obranna zatizeni proti uCinkum ptirodnich tivld si vytadaji roenich nakladii dvou dolarti, piece ptedstavuje tato obrovske, Alma jen petinu akody, zpilsobene oddrobovanim dy tti biliony tun prsti. Jenom teka Mississipdy tri miliardy tun prsti. Jenom teka Mississippi unaai rok co rok 400 miliorra tun pady do Mexicke zatoky. Prudka, piseena, boute z 11. kvetna 1934 smetla z povrchu velkYch obilnatskYch state 300 miliontl alma trodne ornice.

Rozloha pustin, v net se promenily dtive kvetouci kraje, je ji g nyni vetai net rozloha state Illinois, Ohio, Maryland a Severni Kalifornie dohromady. Dalaich 125 milionu alma zemele z velke east neplodne a asi 100 milionA stihne v nejblitai budoucnosti stejnY osud. Cena dosavad znieenYch pozemkt eini vice nea 2 biliony dolaril a akody rok od roku roste. Podle odhadu ministra vnitra Ickese, jsou akody, zpiisobene vetrnYmi boutemi, dvacetkrat vetai nea akody, zpasobene povodnemi. Take vlada si jit zaaind uvedoniovati velikost nebezpeei a proto v novem zakonu o melioraci piidy ptiznavd statni podporu zemedelctim pro pesteni plodin, vatoucich a zlepaujicich palm. Mimo to bojuje proti tomuto nebezpedi planovitYm zalesnovanim; letoaniho roku bude na ptiklad vysateno 500 milionti stromii. Ale vaechna tato opatteni jsou podle iisudku znalcu jen kapkou na rorthavenY kamen.

DAME TVOU IENU eERNiM VOJAKUM. Obeanska valka apanelska je katclY den pina drastickYch vYjevii. General Queipo de Llano, vudce povstalcii v Seville, kteti Si tikaji nacionaliste, v proslovu do rozhlasu sdeloval toto.

"Halo, plukovniku Pedro Fernandez! Ve chvili, kdy vedea sve vladni oddily proti nam, tvoje 'aena, jet je naaim zajatcem v Seville, neztraci dasu. Je ji denne videt ye spoleenosti naaich stateenYch dtistojnikii, opojenou vinem- a netnostmi. Je mi to Tito, ubohY plukovniku, kterY jsi zustal tam a neptiael jsi k nam."

V jinem hlaaeni oznamuje: "Halo, kapitane Carlos Ortega! Myslii-li, tvoje krasna, aena je v San Sebastianu upine bezpeena, mYlg se. San Sebastian bude za nekolik dni v naaich rukou a via, ae vitezove, ovanuti koutem sttelneho prachu, nejsou rytitati k aenam. Zvlaate ne, kdyt jsou to deny mlade a krasne, jako tvoje. Radim ti, nech tu Cervenou bandu a ptejdi na naai stranu, pak spoleene s nami vejdea do San Sebastianu a obejmea svou term. Neptejdea-li, bude - tvoje aena dana pro poteaeni naaim dernYm vojaVim." Ze San Sebastianu bylo do Bilbaa odvezeno 625 rukojmi, aby jim palba povstalcu Guverner mesta vyjednava s povstalci, aby vitezove nestkileli zajatce. Povstalci slibili, ie .nebudou stkilet zajatce, bude-li jim mesto vydano, ale udinili • vkjimku pro anarchisty.

Habee'skk triufm mel, jak se zda, vzpruZujici UCinek na tednickou schopnost Mussoliniho.

Kdy2 mluvil posledne v noel s balkonu palace Venezzia, rozohnil se tak, ae divak jia Cekal, Ze se objevi v kimske helme a purpurove tote.

V Italii je motna misto pro dva cisate, ale pro ostatni svet je jeden cisat v Italii vic net dost. Mnozi Tide ovaem rikaji, ae Mussoliniho slova jsou obvykla latinska pfekypujici frazovitost, ale to je pro nas ostatni malou iitechou, nebot' by to nebylo poprve, kdy nejakY elovek zadal neco kikat a na konec tomu sam uvet% "Manchester Guardian„"

• etrana,

VESTNiK

Puiku bez zpetneho narazu vynalezli nedesno ve SpojenYch Statech. ZpetnY naraz pti vYsttelu se zachycuje tlumicim pistem. Ten se pohybuje e vaici za nabojovou komorou; s tou je valet spojen s kanalkem, jim2 pti vYsttelu sem vnikne east plynu, ten stla61 doteenY pist a naraz se utlumi narazniekem za pistem.

Novy zpitsob po lekini hlinikem.

Prof esor elektrochemie na Kolumbijske universite v N. Yorku C. Fink vynalezl velmi iteinnY zptisob povlekani kovovYch povrchil ochrannou vrstvou ponotenim do rortaveneho hliniku. Dosud tento zgasob neuspokojoval, ponevaft se hlinikovY povlak rychle okyslieoval, vznikalo vnittni napeti a hlinik Apatne ulpel na povrchu. Zpusob Finkby zalek v tom, 2e se nejprve vhodne ptipravi povrch kovu a pote kov vhodne ponoti do rortaveneho hliniku. K povlekani se hodi jakYkoliv druh hliniku i jeho slitin a povlak mono barviti barvami organickYmi i neorganickYmi. PM pov16kani dratu nebo plechu hlinikem se postupuje takto: drat (plech) se nejprve protahne lazni some kyseliny„ pote lazni louhovou, naCeZ se ohieje do 6erveneho Zaru a pro'Wine komorou s vodikem, aby se povrch fipine odkysliCil. Pti tom kovovY povrch zarovefi vodik pohlcu-4 je a zpilsobi, 2e hlinik utvoti s ko-1 em stejnorodou slitinu, takte nemuie odprYsknout. Z vodikove ko y

y

y

Ve stiedu, dne 4. listopadU 1936.

Kalendif Amerik n

mory bezi drat (piech) nadrAou s rortavenYm hlinikem, a to hokejei okyslidenou vrstvou. Ne2 hlinikovY povlak utvrdne, zbavi se ptebyteeMame v zasobe kalendaf Amerineho hliniku. Drat probiha nadr2kan na rok 1937, ktery stoji 60c pokou rychlosti 3-75 m za minutu. tou vyplacene. PoM.ete money or0 der nebo poetovni znamky. Kdy2 CO NONAT VYLECILA. Taylor, Texas. posilate eek, po§lete 65c, neb vYmeNemohu vse vypisovat, ale aspoti na stoji nas 5c. toto: Jalovice me trkla rohem do NovYm pfedplatiteltim na Oechostehna, ze hned krev tekla. Jindy slovala poSleme PeCirkil nebo Ajsem se udetila do nartu, Ze velice otekl. Asi tti tydny zpet jsem si ob- merika kalenclat upine zdarma, starazila prst na noze. Jednou mne rYm predplatiteltm za .doplatek 25c. spadla pila na palec, kterY velmi Objednavky posilejte na: Cechozranila. To vSe Nonat vyleCila. Neslovak, West, Texas. (dz) het mne zarUstal do masa i to Nonat pomohla. Zadtela jsem si ttisku, kterou jsem nemohla dostat en. Dala jsem 2 krat Nonat a tiiSinclair Gasolin a Olej ska po sejmuti naplaste lezela enVaZime si VaAeho obchodu ku. Je to zazradna. mast. Mam za JOE TALASH o, '2e P. Buh dal Vam milost, jste ji vynaela. — M. Zicha.

Zapadni strana Court Housu Vyteka-li z rany mnoho neeisto- CALDWELL, TEXAS. (50-1-pd.) ty, diva se naplast' vicekrat neZ' dvakrate denne. Na suckle bolesti se nedava, nova naplast', dokud prvni na tele dr21. Prava je s timto Trade Mark: g

y

•

y

y

RadiovIny susi dievo. V jedne sovetske automobilove tovarne byl nedavno uveden do provozu zvlaM,n1 ptistroj, ktery pomoci utrakratkYch vin vzbuzuje uvnitt teles, jez jsou vystaveny jeho zateni, zvY§enou teplotu a ktereho je tak znamenite pou2ivano k vysou§eni citeva, potkebneho ke stavbe automobilovYch karoserii.

Valaiske Hounene Papuee s kolenYmi podeSvemi a nizkYmi gumovYmi podpatky. $1.85 Zenske nizke eerne $2.25 Zenske nizke barevne $2.00 MuZske nizke derne MuMke vysoke 6erne $2.65 §nerovaci.

2enske vysoke eerne $2.50 enerovaci PoUou vyplacene.

JOSEF HRADIL, SEALY, TEXAS

VANOCNi V f(PRA VY do ceskoslovensk a r

.Prva.

PIC%

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poStou 55c a $1.05. Ptejte se vaeeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste ptimo na nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. Box 285, Altadena, California.

Parniky z New Yorku:

5. Prosince EUROPA NEW YORK . . 10. Prosince HLM3U1G 15. Prozince REMEN .. 16. Prosince RYCHLIK 600, v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez piesedini.

VYborne ieleznieni spojeni z Hamburku.

In formate kterYkoliv agent nebo 515 COTTON EXCHANGE BLDG., HOUSTON

rok ous o u 0.E.,

AUJE

pokad spoleeenskYch zabav, je2 od otevi eni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajann a jejich ptatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main. .

✓ NEDELI, 8. LIST. — Zatopek z Baytown 11111..1.111.1.11111.i.NII•qP0111111t1.111

VE STIIEDU, 11. LIST. — Armistice Dance Junior klubu pti hudbe Nesvadbove.

OOKING for quality?

King is a whisky you know not only tastes good but is good. The formula "harks back" 66 years! 86 prco?

111111,11.171,0410.1.11111111.0•11111.0.11

✓ NEDELI, 15. LIST. — Ba6a Original.

11•1•0•1111.0.010.

0•■ •1511.1146

✓ NEDELI, 22. LIST. — Syncopators. olo. olome Hap o■•■• 0.1

VE

eTVRTEK,

26. LIST. — Thanksgiving Dance Junior klubu pii hudbe Syncopators,

Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25c.

Zeibavni

Ve stiedu, dne 4. listopadu 1636,

DR. F. J. KRENEK Zubni Lekak V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

DR. KAR. J. HOLUM teskk Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon dtadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

GEORGE E. KAM PRAVNiK • Vykizuje ve§kere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni vale, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

C. 11. CHERNOSK'

PRAVNiK Vyfizuje veSlere soudni zadditosti. tkadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

Dr. H. 0. HALAMICEK Zubni lekai Wiley Building EL CAMPO, TEXAS Telefon Ukadovny 130. Obydli 309.

or Proda se zanovni Dtenosn3 Remington psaci stroj s deskYm pismem a pouzdrem. Hiaste se nebo pate na Oechoslovak, West, Texas.

(11-dz.)

MYER'S

A-1 ATHLETE FOOT LOTION Nyni ye Va.§i lekarne neb objednavky pkimo od vyrabitehl, kterit pomffie k vyle6eni mnoha kcAnich neduhil.

Cena 50c Miley vyplacene.

WEST DRUG CO., West, Texas.

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLUZBA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ristav pohotovk k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohkebni kiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS

RED FRONT

Oeska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunee.

NejlepAi soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vino a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Z404tIli atoly pro rodiny. .— _ _

vPs KALENDAk i'l'AMERIKAN" NA ROK 1937 HZ VYgEL. V techto dnech vygel jig 60. rodik oblibeneho deskoamerickeho kalenclate "Amerikan" na rok 1937.

Tato publikace vyclavand jiZ od roku 1876 ma v Ceske Americe i ye stare vlasti ustalenou dobrou povest pro svaj bohatY a rozmanitY obsah, jasnY tisk na peknem a trvanlivem papiru a krasne illustrace. Tento novY rodnik ptina gi opet bohatstvi latky, dle osveddene tradice vydavatela vesmes puvodni ad znamYch a oblibenYch autort, a ptes sto vaInYch i Z'ertovnYch illustraci. V obsahu "Amerikana na rok 1937" najde etenak Best romann a povidek, z nich na prvnim miste jest nejnovej gi prate redaktora kalendate, spisovatele R. Jaromira Pgenky "Viterstvi v prohte". Je to rOmanek z doby jazzu, autOrnobilovYch masakra a konce Lindberghovy tragedie. p•spevky jsou "Na Kocande" od Bedticha Moravce, "Nemolem t'a zapomeniat'", od Jos. gacha, "Pod patou Ideprese", (dle inametu Ant. Psoty upravil R. J. P.), "Troji velikonoce" od dra Jos. gtDara, "Boj s p •eludem z UM" od inZenYra Aloise Hory z JfZni Ameriky. Mimo to obsahuje tento navy roanik kalenclate "Amerikana" dlanek o historicke zmene, na presidentskem stolci "deskoslovenske republiky se sedmi krasnYmi celostrankovymi vyobrazenimi, dale celou kadu kratgich povidek, eft a basni, ptehled nejdrilektej gich uddlosti Ceske Ameriky, bohate Klasobrani humoru a vtipt, oblibenou stat' "Z panteti starchdeskYch osadnikb. v Americe", pravidelnou rubriku "Nage rovy", mimo obvyklou east kalendatni a oznamkovou.

Timto rodnikem — gedesatYm — zustava kalendat "Amerikan" veren sve dobre povesti a pkinagi svYm etenattim mnoho chvil krasnYch a uglechtilYch poktkri.

Za 60 tenth jest kalendak "Amerikan" posilan pogtou kamkoliv, i do eeskoslovenska. — "Amerikan" jest v prodeji v kaklern tadnern ,:',eskoslovenskem knihkupectvi, nebo lze jej ptimo objednati u vydavatele na adresu: Aug. Geringer a Synove, 2520 S. Pulaski Road, Chit,ago, Ill., anebo 6echoslovak, West, Texas. tpine Spokojen Eduard Falher, Johnstown, Pa., pige: "Jsem yam velmi vdeenY za Vag lek Dra. Petra Hoboko. Tripe). jsem Zaludeenimi nesnazemi zavinenymi chybnYm vymitanim. Hoboko pravidluje moji stolici a pomaha mne vice neZ" kterYkoliv jinY lek, kterY jsem kdy ukval." Hoboko jest bylinny leeivY prosttedek jeho2 bylo s uspechem uiivano proti zdcpe, nepravidelne stolici, nezalivnosti, abyeejnYm nachlazenim, nervose a nespavosti zavinenYm neTravnym vymitanim.. Ne'Zadejte o nej lekarnika. Lze jej obdrZeti pouze od povetenych mistnich jednatelt. Pro informace pike: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney OONt LEKAftI Brkle spravne pkipravene. as die funluvY. Telefony: tkadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

Strana Umely kaueuk. Na sjezdu gvazu nemeckYch in genYna v Darmstadtu zdaraznil dr. A. Koch pet ptednosti umeleho kauduku proti phrodnimu. Za prve jest umelY kaueuk odolnejk vridi olejtm, zatim co pkirodni kaueuk benzinem nebo olejem bobtna. Za druhe jest umelY kauCuk odolnejk proti teplu, Za tteti jest trvanlirejgi, nebot' vykorttje asi o polovinu men gi opottebeni nejlepgich druhe vYrobka z pkirodniho kaueuku. Jest ta trvanlivejk co do starnuti. Latky, gumovane pkirodnim kaueukem, byly po urdite dobe porugeny, zatim co gumovani umelYm kaueukem bylo jegte bezvadne. Konedne umelY kauduk jest mene propustnY pro plyny, jako vodik, kyselinu uhlieitou nebo vzduch.

Svitici udice. Jeden American vynalezl signalni svitilnieku, ktera se v noel pkimontuje na prut tak, pki zakousnuti ryby do udice se

roz-

anecm

sviti. Vedeni je dtmysine zapnuto

k 'Shrike prutu, take vabec neptekali ph rybolovu.

Ultrazvuk pkivadi tkaskaviny -k vkbuchu. Rozkmita-li se kkemen;cava destiaka, ponotena do kapall-ny vysokofrekventnim elektrickYm proudem 10 KW o 1 Minoan petioc4 vzniknou zvukove viny, tak zVane ultrazvukove, ktere se lisi od nor= malnich ohromnou energii. Vyvo;lavaji v kapaline nejen tlak ai 8 atmosfer, ale take zahtivaji plynove nebo vzduchove bublinky, obsat'ene v kopaline aZ na 230 st. Celsia. A nyni bylo zjigteno, Ze mohou ptivest k vYbuchu i nektere tkaskaviny, ovgem jen tehdy, je-li v nich obsat'en vzduch. Jedny tfaskaviny se pkivedou k explosi tehdy, ponoti--11 se (v nepromokavem obalu do vody), druhe jit na pouhem vzduchu. Jenom tkaskaviny dusikate na ultrazvuk nereaguji.

abavy!

V RIVERSIDE PARK PAVILLION EAST BERNARD, TEXAS. V NEDELI 8. LIST. — Tanceni zabava zdarma i stoly. Hudba Rudy Grigors Orchestra.

V NEDELI, 15. LIST. — Gold Chain Bohemians. Vstupne 25c osoba deti ne stargi jak 13 let zdarma zae. 8:00 V NEDELI, 22. LIST. -- Barbecue a Rodeo. Vstupne na Rodeo 25c za osobu. Kapela Robert Brandla, z Placedo, Tex., ileinkuje ve dne i v noci. Tanec zaiatek v 8 hodin.

Zabavy tyto potadany budou ph zname Ceske oblibene hudbe, na dobre podlaze, ochlazenk, pkijemnk vzduch, ptijemne osvetleni.

Ditky zdarma.

MIPM1■110.........1111•■■■1111.11.11.1111i

Severiiv

LSAM PROTI KASLI Severas Cough Balsam) Poskytne rychlou a bezpeCnou rilevu od sipaveho kale a nastuzeni. PasobivY pro deti i dospele. Dostarite si lahev je gte dnes.

Cena 50c a 25c PIIED NACHLAZENIM SE UCHRANITE kaZdodennim vyplachovanim hrdla Severovym Antisepsolem. Je lahodnY a radi si nah zvyknete. Cena 50c a 35c.

Nema-li *crag lekarnik, pike na:

Strana 16.

VESTNIK

Poutivejte k oznamovin:

KOMU VERIT,

MaIf Oznamovatel

aby toho pak nelitoval? Choi se pkedstavit. Jsem 69 let stare.. ZemkelY syn me sestry, spisovatel dp.

Jintikich 8 Baar z Klende byl v oechach vysvecen na kneze zaroveri s jeho ptitelem dp. Martalkem, ted' y e Ford City, Pa. - V myth 69 letech jsem mnoho skusila, pied testi lety teNcou operaci mela, a od to doby jine nesnaze, zlou revmu vribec v prove noze, na ruce uzly se delaly, t. j. 2ily se kratily, prsty kkivily, kkeoe v nohach vribec v noel, tetlY dech a jine potite, jet vypisovat nebudu. Vekila jsem v odporueovani radiovYch kompres, co prodava p. Bernard Stki2, box 712, San Antonio, Texas, a 12. srpna je objednala. Dnes se mne moji znami ptaji co utivam, ze tak dobke vypadam. Jsem pokladnici ye spolku a kdyt nektere spolkove sestry mne teprve az ye schrizi vidi, to je diveni a vyptavani. Onehdy jsem se zachladila, ze jsem se al dusila, ve6er horkou radiovou vodu pila a raeliovy pas pkilohla a rano to bylo skorem pryd. StkitovYm kompresam mono vekit, jsem velice spokojena, pomohly mi, kdyt uz doktoki 1 nepomahali. Jiz za 3 tYclny utivani kompres znaena Uleva. Ted' noha jette poboliva, ostatni je jit skoro I 0. K. S pozdravem, - Mrs. Anna Wondrash, 2537 Kenilworth Berwyn, Ill.

Pravidla V Malem Oznamovateli riCtujeme 2 centy za slovo za ka2cle uvekejneni. Nejmenh poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiSte na zvlaknim listku a pkilotte k objednavce pkislutny obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni 6ek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod ria.S1 znaekou, ridtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c za znadku a na pottovne, aby doke dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Pkijme se hospodyne" obnag doplatek za zna6ku a pottovne 50 centu.

Doplatek za znaeku budit phlogen k obnosu, kterY posilate za oznamku.

Pronajme se 65 akrii dobreho pozemku v Ceske osade Bennview. Dobre stavby. Prodam levne farmakske nakadi a talnY dobytek.

Lawrence Danek, Bennview, Texas.

(52-pd)

ar

m Medi se ' ena neb divka k vteobecne domaci praci a k Adpomod ph otetkovani ditete. Domov, strava a $5 tYdne. Pouze spolehlive necht' se hlasi. Odporudeni se tada.

Piste na M. E. Allen, Dawson, Te(52-pd) xas.

gip

KDO CHCE Karty pro vyklaclani, nove vydani, ktere prave vytiSteno, vykladani na kaide karte jest v deske 'fedi a na strane v anglieine. Podaji Vam informaci o astrologii v obou teach, zasilame po obcIrteni JEDNOHO DOLLARU. Adresujte: JOHN ZRADA, 1722 W. 18th Place, Chi(52-7) cago, M. or STALE ZAMESTNANI pro Ce-

ske neb nemecke device, majici vzdelani ye vytti tkole, stall kolem dvaceti peti let. Ph posilani pkihlatley, plate anglicky, =Mete svoji fotografli a odporudeni. Take jest misto u sousedove rodiny pro device- k otetkovini 10 mesicri stare ditko, tedy dy e devdata mohou tadat o mista spoledne. Mrs. T. R. Brown, P. 0.

(52-53) Box 84, Longview, Texas.

Mr! Vydelivejte po dobu ueeni.

Neni to Skola. Jste-li mechanicky nadan, stari nepkesahujici 25 let a pkejete si nauelti se kemeslu, ktere plati dobrou mzdu ye 30ti dnech, v dobe jednoho roku ne mene $35.00 tYdn6 a zdali mete udiniti mali6kY investment, Otte hned na P. 0. Box 108, Temple, Texas.

(50-1-pd.)

Elektricka dulni lampa. Jak znamo, nosi hornici v dolech tak zv. bezpeenow lampu s dratenou sit'kou kolem plamene, ktere, zabranujel/'buchu tkaskavYch plynfi a throven ohlakije jejich pkitomnost. Teto vlastnosti dosud nernely elektricke lampy, az nyni sestrojil W. Thornton v Anglii tarovku, ktera nejen signalisuje ptitomnost tkaskaveho povetti, ale take meti jeho mno2stvi.

0

NovS, prostkeelek k eisteni Velmi dobrYm prostiedkem pro disteni ruznYch kovt, jako oceli, hliniku, cinu, galvanisovaneho Zeleza atd. je kyselina fasforeend, rortok kyseliny fosforedne a jate nekoli-

DODATEK PiliJMU PRO E. DEN ZA MESIC BizEZEN Nedopatienim vynechana byla 1 Cast clarcil pro O. Den ye vYkazu v1 poslednim disle uvetejnenem, cot timto doplriujeme.

Spolek RVOS. C. 10, Corn Hill 10.00 Spolek Kneitz C. 97. RVOS. 10.001 E,acl RritovY Dviir Cis. 89.

10.00 Spol. RVOS. C. 99 Rosenberg 2.001 Obec Galveston ze zabavy 50.001 ftdd DubovY Ha) C. 126.

45.601 Spol. 째tech C. 63. RVOS. Holman 10.001 ftdd San Jacinto C. 91. SPJST. 25.00 Jos. Shipula, Crosby, Texas 2.50 J. L. Svreek, West, Texas 1.00 Pi. R. Mikeska, Guy, Texas 1.00 ftad Slovansky Svaz C. 86.

S. P. J. S. T. 10.00 Frank Machart, Callahan, Tex 10.00 Robstown C. 117. SPJST 5.00 Spolek Robstown C. 105. RVOS 10.00 Osadni spolek v Robstown a okoli 5.00 F. Nestrojil st., Dallas 1.00 Lodni plachty z celofanu. Letos se objevily u nekterYch dlunri nepromokave plachty z celofanu. Po-1 nevadt dettive poeasi nema, na ne vlivu a jejich vaha se nezvet'Suje nasaklou vodou jako u jinYch placket, podrkiji si vYkonnY tvar, anii jsou prilia napjaty nebo povoleny.

Vynalezce tvreli, ze Cluny s temite celofanovYmi plachtami dosahnou vetg i rychlosti net Cluny s plachtami obyeejmimi, jak jiZ ulazaly zkuAebni plavby.

Mir! PitIJMOU SE man2ele na rand' v zapadni dash statu Texas k vykonivani price v dome a kolem domova. Musi bYti poctivi a spolehlivi. Odporueeni jest ts iadouci. Za odmenu mute si obdelavati firodu baHLEDAM k pronajmuti dilnu viny a jette mesioni mzdu hotove. kovakskou v osade, kde pottebuji Adresa: 1306 Medical Arts Bldg., dobreho kovake. Pitte na: Joe ShiDallas, Tex., Dr. E. L. Knox. (52-pd) pula, Crosby, Texas.

(52-53-pd) ii0r1 SAZENICE. 300 kusri mrazuvzdorneho zeli a 400 kusri Mute Bermuda cibule za $1.00 vyplacene.

Rychle vytizeni objednavky, uspokojeni zaruCeno. Hallettsville Plant farm, Hallettsville, Texas. (52chg)

Ve stkedu, dne 4. listopadu 1936.

Dkr SAZENICE zelove a salatu hlavkoveho, 400 za 65c, 600 za 90c. , Cibule michana, Bermuda a Creola, I 500 za 50c. Pottu platim a hned odetlu. Mrs. Emil Ba6a, Rt. 1, Box 16, Fayetteville, Texas.

(52-pd)

ka jinYch pkisad. Tento prostkedek do4ava kovfuni i odolnosti proti rzi. )0 TR2N1 CENY. V titerY, dne 3. listopadu 1936.

Bavina, middling 12.40c Korna v klasech, buS1' 85c Oves, bull 43c Nenice, bugl $1.10 Kuiata na smaZeni, libra ....8c-10c Slepice, libra lie Krocani, libra 11c Vejce, tucet, Cis. 1 25c Vejce, tucet, Cis. 2 13c Smetana, libra 24c

OLTE ALLIE ANDERSON-A Komisatem misto 2.

Budu-li zvolen, vynasnatim se inteligentnim zprisobem ketiti drilehte problemy mesta Houstonu.

MOJE HESLO: Poctiva a piesne sve povinnosti vykonavajici samospriva.

Tato oznamka jest zaplacena pkately a pkiznivci p. Allie Anderson-a Jr.

Divadlo v Seaton

v

S,

m Radu Hvezda Texasu cis. sehrano bude

v nedeli vecer 8. listopadu

a se zenit nebudu Veselohra o ttech jednanich.

OSOBY: Marketa Smetanova, maj. velkostatku ses. Kamila Fojtatek Rudolf ,jeji syn br. John J. KlinkovskY Matej Smolak, maj. pily a tovarny br. J. H. Hurta Rritena, jeho dcera ses. Zderika Pohl Kristian WIN:Oka, akad. malir br. Albert Mikeska An2ena Smolakova, sestra Mateje ses. Martha Kalenda 8antrUek, zahradnik br. Frank Sparihel Francina, slaka ses. Ludmila Klinkovska Retii vede - sestra Kamila Fojtatek

Po divadle Taneini Zabava Zaditek v 7:30 hodin veeer.

Vstupne: osoba 25c Kalcleho uctive zve DRAMATICKt KROUtEK SOKOLA V PADU Dark V SOBOTU, 14. LISTOPADU