Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ve stredu (Wednesday-) 28. iijna (October) 1936.
tisLon
VALECNA A POVALYNA INFLACE AMU MRNOVOU A TZALL. t, VETOVA valka, vedena, nebYvalYmi prosttedky lidskYmi, hospodatskYmi a techS nickYmi, pkinesla vAem zadastnenYm zemim i narodfim nesmirne ochuzeni. Vyderpanost a podlomeni sil na sklonku valky dolehalo *dem o2 na. morek. Valka neskondila na bojiSti. Rozhodnuti nebylo dilem zbrani, ani vYsledkem statednosti. SkutednY konec byl ptiproven daleko za bitevni earou, ye vysttebanem zazemi. Odtroubeni na boji gti bylo pak nepochybne poslednim vojenskYm vYkonem, na kterY stadil jeAte pin3i dech. Vit'ezove byli v to dobe od pora2enYch male k rozpoznani. Zehrali si spoleene a bez rozdilu na gpanelskou chiipku. Ptime vSrdaje na svetovou valku 'udavaji se na ohromnou sumu 80 biliont dolaru ($80,000.000.000). Vedle ptimS7ch vSrdajfi vznikaji za valky dargi ztraty neptime, do kterYch zahrnuji se ztraty za znidenY majetek, poSkozeni prumyslu, zylaUni vydani na zurodeni valednYch pfljdek, naklady na pense, valedne na.hrady pro vitezne stay a pod. Tyto ztraty udavaji se na 70 biliont dolaru. V tom nejsou jegte zahrnuty obrovske a nenahraditelne ztraty, ktere vznikly pobitim desiti milionfl zdravS/ch a silnYch mukl a zmrzadenim dalaich patnact milionu lidi v nejlepSim mu2nem veku. Syetova valka znidila za 4 a pal roku nahospodaiene jrneni nekolika generaci a spottebovala osmkrat tolik, co v'Sechny valky' za poslednich 230 let v celern svete. President columbijske university Buttler udal r. 1934 vAechny valedne naklady na 400 bilionfr dolarfi, co2 potvrzujI take nejnovejSi statistiky nemecke. Nikdo nemohl bYti v pochybnostech, 2e straS"live nideni narodnich hodnot a statkil v letech 1914-1918 nema'e rastat pro civilisovanY svet bez trestu. Versailleske rozdeleni bojujicich stran na viteze a poratene, uloieni vkch pomyslitelnYch biemen na bedra poralenYch mohlo mit jedine jakYsi vYznam mravni. Stfizlive narodohospodatske pozorovatele vAak uspokojit nemohlo. Tern se zadaly jeyit pomery jinak. Ihned po vypuknuti valky stahly valeici mocnosti zlato z vnittniho obehu a nahradily je vSTrobky tiskatskeho lisu. Koala, vlada tiskla piing mnoho. Na sklonku valky zmizela prakticka menova, yzajemnost sveta a papirove penize, natiStene v neslYchanem mno2stvi, zilstaly v obehu bez jakYchkoliv nmluv. KaIda mocnost zapasila s vlastnimi menovS7mi problemy a jen nekolik lidi na svete si uvedomovalo nalehavou pottebu svolat v§eobecnou hospodatskou poradu a ustanovit kontrolni vS7bor, poveteny vyAettenim svetoveho hospodatskeho stavu, posuzovaneho jako nedilnY celek. Led nikdo jej tehdy nevidel jako nedilnY celek. Prortetelnost chtela, 2e penize po leta samodinne pracovaly — lide meli za to, 2e jeji blahodarne dilo bude jiste zdarne pokradovat, jakmile se jen pomery ponekud ustali ... Ka2dY stat se snail jen o to, aby o gidil druhe. KaidS, vitez pevne rozhodnut aspori nem na
viterstvi vydelat. KaLlY stat se proto pokouS'el upravit si s yYm zpilsobem menu . . . Ka2cla valdici vlada byla vysoce zadlu2ena a inflace byla proto velmi pohodlnou nahraZkou statniho bankrotu. Celt' svet byl pfeti2en dluhy a bylo by patrne velmi prospelo ke zlepSeni stavu sveta, kdyby bylo do'Slo k zamerne, soudasne a rovnomerne inflaci vSech men. PodobnY svetovY bankrot by byl razem uleheil svetovemu hospodalstvi, jea by se tim zbavilo tefteho biemene a osvail se. Bylo by mo2no fidit hospodatstvi na novo menove firovni podobn3"7m zionsobem,
Poii g teni na iivot je nejlep§im bezpeenYm zajigtertim rodiny. Je nejtieelnejSi ochrannou rodiny pied nahlou smrti jejiho
Zivotni pojistky S. P. J. S. T. jsou z'nejlepSich a nejlevnejSich, na gemu lidu naprosto vyhovujici a k tomu pine zarueene zakonitou reservou v easti pies miliony dolarfi. Detske oddeleni poskytuje pojistky nekolika druhii a fgechny jsou z nejlep§ich, jei maino ziskati. jako dtive. Led v zimnienim ovzdu§i prvnich let po valce nebylo nic podobneho moano. Zapas s valednYmi btemeny trval pies deset let. Deset let se 2ilo v eke sttidave konjunktury. Byl to vratkSr Zivot na neznamY fidet. Samovolne menove manipulace byly zaeatkem i koncem vAeho hospodaiskeho rozumu. Menova bezpeenost npine upadla. Spojene Staty severoamericke, ktere mely za s yYmi spojenci horu dollarovYch pohledavek, hledely zvY'S'it svilj blahobyt tim, 2e vyhnaly kurs dolaru do nadpozemske vYS'e. Dluh Evropy se tim zna.sobil a v Americe valne dekali, 2e evropske zlato k nim nyni zadne proudit pies celou Atlantiku. D1u2nicke staty vSak zatim sledovaly cile opadne. Nemecko, nejveth ze v gech valednYch diu2nikt, zadalo pustoSit svou menu aZ" na hodnotu pouheho papiru. V menSim rozsahu a podle sve potteby nasledovaly staty ostatni. Kolisal frank, libra. Dluhy se staly nesplatitelnYmi. Mezinarodni zavazky byly v teto fiskodne he 6ernYin petrem, ktereho jeden podstrkaval druhemu. Ve'S'kere. dirvera byla rozbita. Tak nakonec do glo k tomu, co strudne a jasne charakterisoval Roosevelt: "Jeden napaloval druheho, a2 je deft vzal vSechny " Menova, nejistota podvratila mezinarodni obchod. Po svetove krisi dilvery vypukla svetova krise hospodatska. Na ztracenou dobu velke mezinarodni &a yery bylo vzpomenuto uprostted nejhlubM hospodaiske krise v rote 1933. Po nendinnem vyzkouS'eni nejrAznejSidh prosttedka, v riich2 kaidS/ stat sel svou vlastni cestou a v nichZ se
zajmy notoricky rozbihaly, podatilo se v dervnu 1933 svolat do LondYna svetovou hospodatskou konferenci — "nejvetai konferenci vSech east." K LondSrnu se tehdy vzhli2elo s kromobydejnYmi nadejemi. Zdalo se, 2'e se tu koneene naskYta, ptileLtost k zdolani mnohaletych hospodatskych zmatidi a k obnoveni podminek, za nich2 se rozvijelo svetove hospodatstvi v normalnich a lep'Sich dobach. Uprava menove a averove politiky byla tu polo2ena na prvni misto. 2e1 prave pro tento prvni bod vznikly nejranej'ai zasadni rozpory, ktere posleze — po nedlouhem tr yani — vedly k odrodeni konference na neureito. VSechny nadeje byly tim pohtbeny. Tti roky byla otazka mezinarodnich menovYch dohod ponechana v klidu. Menova politika zustavala noddle vlastni veci jednotlivYch sta.Menove manevry pokradovaly. Staty provadely npravy vYlaradne podle svYch potfeb. fldinky byly zpravidla pochybne. Okam2itY prospeCh bYval brzy paralysovan protiopattenim ostatnich state. Nedorozumeni se trvale prohlubovalo. Teprve za tti roky po londYnskem nezdaru dochazi najednou k prvni yYznamne menove aprave, jet se deje v dohode a v souhiasu s ncjdnlelit;,JSimi penanimi mocnostmi. Kdyby tat men ova dohoda mezi Francii, Velkou Britanii a SpojenYmi Staty, o ktere byla podana v noel na sobotu fitedni zprava, byla sjednana pied tiemi roky na londYnske konferenci, oznadovala by se nepochybne za podatek nave hospodatske ery. Uji§t'ovalo by se, 2e "svet se rozhodl pro blahobyt". Dnes v‘Sak je situate ponekud odlfand. Vidi se dobte, to jde o ctnost, pti ktere spoluptsobila nouze. Nicmene rozhodujici prillom do svemocnYch menoyYch pray byl ut udinen. Menove otazky se konearie zadinaji resit v dohode, bez pfekvapovacich zamert, jako vec vetSich hospodatskYch celka. Linie postupu je tim udana. Zachova-li se vtdy a ifemi, pak lze skutedne poditat s definitivnim ukoneeni katastrofalniho obdobi nejisto.ty, nedtvery a rozvratu, ktere yzeglo z nidive valky a k valce nepochybne zase smetovalo. Nebot' hospodatska neptatelstvi vedou nejjisteji ke konfliktfun zbrani. .:.,....,,......<,...,.....,,...o....o...o...o...,,...o........<,....,,....o....4; 1 1 ,
Slovanska Podp. Jedn. State Texas pfajellje i 11 penize na dobre fanny ' 6
i I I
a site obnosy od $1,000 do $10,000 na dobu deseti ai 20 rokft s tirokem 5 procent pro eleny a 6 proc. pro neeleny. Pi gte o format iadosti na tajemnika Hl. 1:Jkadovny: J. R. Kubena, Fayetteville, Texas.
..:44...0...nowebeimolswelwrosommewo..:041.4m.o.ewaasoamo. ■44