Oran Slovanske Podp or iici ednoty Riau Texas. 10
1-,
ode
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of CongresS o August, 24th, 1922. ROtNili (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 21. kijna (October) 1936. CISLO 50.
11
NARODNI VOLBY YE SPOJEV CH STATECII. PT
ARODNI volby ve Spoj. Statech bYvaji
valy rozhodujici od podatku zaloteni nagi Americke Unie. 2e mame nekolik politickYch stran v poli pri kalde volby, tak mame priletitost sly get ty ruzne nahledy a ruzne sliby pro zlep geni pomerit vgech lidi ve SpojenYch Statech. Dye hlavni strany, t. j. demokraticka a republikanska, vtdy mely, a maji do dnes, ty velke musy volie0 na sve strand. Ty ostatni strany nemaji vyhlidky, to by se dostaly k rizeni vladni maginy. Vge to, co maji ony mengi strany ye sve platforms, maji to same ty hlavni strany. Strana republikanska mela vtdy na sve strand' velkobankeke, tovarniky a ty ruzne velke 'trustovni spoleenosti, ktere se valy snatily pomoci vysokeho cla draSe prodavat sve vYrobky a dovaSeni sem surovin z jinYch semi beze cla. Dostaly tafka ve gkere suroviny z jinYch zemi, kde je lacinejti prate delniku — lacineji net je mohl nag rolnik ph drat gi delnicke praci vypestovat. Nasledky takove republikanske velkokapitalisticke prakse, rolnici ve Spoj. Statech byli ochuzovani, a kapitalisticka, strana bohatla dim dal, tim vice. Nejen, to nova stroje zmengily pottebnY podet delniku, ale oni tyto stroje obsluhovali detskou praci, za velmi snitene mzdy, takte mnoho tisic a miliony dorostlYch delniku zustalo bez prate. Za republikanskeho vladareni pod Coolidgem a Hooverem behem dvanacti let bavina klesla na gest a pet centil za libru. P genice 40 do 60c bugel a kukurice 20c; prasata a hovezi dobytek od 2 do 4c za libru. Banky v mnoha mistech uzavkely dvere. Jelikot lids nemeli dim platit yyptidene penize na vysoke procenta. 21eznfeni drahy oznamovaly ztraty ph katde p011etni sprave, a ten obyeejnY nadennik a delnik, necht' to bylo v meste neb na farms, nemohl dostati praci, aby z toho mohl Sit jako &ova. Ani za doby otroctvi — meli se otroci lope net obyeejni delnici. Otrok sta.,' penize a byl majetkem otrokare, tak tento se musel o otroka starat, aby na nem svilj kapital neztratil, kdetto ten obyeejnY delnik nepatkil nikomu a tak se o nej nikdo nestaral, takte byl odkazan na almutny, kde byla jaka k dostani. Hned po nastoupeni demokraticke vlady s Rooseveltem v de/e, poealo se planovat a vypoeitavat jakYm zpilsobem by bylo motno zmengit ten ohromnY podet nezamestnanYch lidi, jak ye masts, tak na farmach. A jakYrn zpOsobem by bylo motno zachranit zadlutene farmy a mestske majetky, to velke vet gine potkebneho lidu a jak zachranit banky, aby vkladatele neztratili co tam slotili. Bankam byly povoleny vet gi Vijay na nizke Uroky a na delgi splatky, a tim byly zachraneny vklady, ktere tam lido uloSili. 2eleznicim byly povoleny dalgi piijoky na opravy atd , takte mohli vice lidu zamestnavat na opravach a j. RolnikOm byly'pUjeeny penize na bavinu, pgenici, Ott a tabak a dobytek a vlada pfevzala pfe-
pfebyteene zasoby, takte se cena v gech rolnickych vYrobkil zdvojnasobila, a miliony lidu dostalo zamestnani nejen na farmach, ale take na rfiznYch podnicich vladou financovanYch, takte 'Ahem krat giho easu mame k 0eekavani, to ve gkery tivot americkYch obaant bude uveden do prirozeneho beau. To vg e republikani dobke vedi, ale to Rooseveltova vlada tada vet gi obeti, t. j. vet gi dane ad tech, co maji vetgi vYdelky, tak to privilegovand tfida rada by dosadila k via& takove lidi, kterYm by mohli porueit jake zakony ma Mat. Mezi ty hlavni vtdce republikanske stra1.4111111.1•10.11.11■041.1.111111.0■0.1■04•1•00■111..1110.4111.1.1•1•041■0■ 04=1,1.10,0■••
Slovanska Podp. Jedn. State Texas piljeuje penize na dobre farm a sice obnosy od $1,000 do $10,000 na dobu deseti ai 20 midi s firokem 5, procent pro eleny a 6 proc. pro neeleny. Pi gte o format iadosti na tajemnika Hl. tiadovny: J. R. Rubella, Fayetteville, Texas. .41110.04111.041110.0■0•111111.011111.1.11.1411•1•0.0111..1111.0.1111•11.411./.11.04111.1411011.0.111.1.
ny path Rockefelerove a v gecky Standard olejove podniky — Morgan a jeho spojenci, Mellon a jeho spojenci, Du Pontove a jejich spojenci, Henry Ford a General Motors, a jini, jichS kapital se podita ne na sta miliony ale na tisice Oni se nenarodili s temi biliony, ale vypoeitavYm a vychytralYm obchodnim tirenim vytloukli tyto biliony z ostatniho lidu nag i svobodne Ameriky. Oni se odvolavaji na konstituci, aby je chranila pied ostatnim dem a vladou demokratickou. Ta konstituce ma mnoho dobreho a jiste elanky by mely ostat nemeneny, jako je svoboda tisku a slova, svoboda naboSenskeho udeni, vYber poroty pri v gech soudech, neobmezene volebni pravo a jine. Ale Se take konstituce — jako stall Sidovska archa umluvy — pottebuje opravy kaSdYm pokolenim, jak se easy meni. Kdyt obyeejnY ()bean je postaven pied soud, tak musi bYti dvanact ze dvanacti porotcil, aby jej mohli odsoudit. Kdeito na g nejvyggi soud z deviti soudett pet, mute prohlasit salon za neplatnY pause vetg inou blast, kterY Po bedlivem zkoumani byl prijat od kongresu a senatu SpojenYch State'. Tedy jeden soudce z deviti prida-li se k to neb one strand' tech etyr soudct, svYm jednim hlasem celou praci senatu a kongresu mute schvalit aneb znidit. To by melo bYt zmeneno co nejdfive. Bud'to v gichni soudcove by men jednohlasne zakon pkijat aneb jednohlasne zavrhnout. Av gak jests lope, co usnese kongres a schvali senat, do toho by se nemel nejvyggi soud michat. Kdyt mesic jasne sviti na cestu katdemu stejne, to se ozve rnnohy pejsek a rad sobs na
ten mesidek a stiny jeho za gtekne. A tak to eini mnozi na Roosevelta, jako Al Smith, kterY byl od Roosevelta nominovan za presidenta zde v Houstonu v roce 1928, ale to byl poraSen a pak jests se tlaeil do toho sameho utadu v konvenci v Chicago v roce 19327 kde Roosevelt byl nomin.ovan a zvolen. On Smith, chteili narok na gentlemana a dcbreho demokrata, mel Rooseveltovi podat blahoptejnou ruku hned v to konvenci. Ale on jako muria stahnul klobouk ra odi . a z konvence ihned jako nepodakenY kludina a ode gel. NYni celou silou pracuje proti Rooseveltovi. Dale snad nag John Kirby, houstonsky bYvaly milionat a kral pil vYchodniho Texasu, take pfeskoeil na reoublikanskou stranu proti Rooseveltovi a "Chrarime konstituci!" Ano, vici, tigki a lvi take kfiei: pust'te nas na svobodu, ktera konstituci zarueend kaldemu. Ale co tomu maji Mei oveeky, kilzlatka a jejich jehriatka? Temi vlky, tigry a Ivy jsou ty bilionakske korporace a my obyeejnY lid — temi jehriaty. Chceme-li ty slabs chranit, musime volit pro Roosevelta a jeho presidentske volitele — neopomerime ty ostatni gkrtat. Maji-li nejake opravy se cleat, necht' se delaji stranou demokratickou, ktera byla vkly na strand' v geobecneho lidu — tak na to hledi Vag, I. J. Gallia.
28. Nen. DEN FROHLAgEN1 SAMOSTATNOSTI A NEODVISLOSTI ZEMI eESKOSLOVENSlitC11. 12 Po osmnacte budeme oslavovati vYrodi ndrodniho svatku, kterY ma pro nas vYznarn nejen lokalni, narodni, ale i v gelidskY, nebot' ode dne 28. kijna 1918 jest narod nas rovnocennY vgem narodum ostatnim, rovnY mezi rovnYmi, jest narodem samostatnYrn, se svYm svrchovanYm.statem. Tento slavny den je tak obrovskeho yYznamu pro narod deskoslovenskY i celou Evropu, protote nebylo" jit myslitelne existence samostatnosti naroda na geho a piece dotlo k jejimu uskuteeneni. BYvaly doby, kdy narod na g mocnY a velkY byl cten celou Evropou, kdy hlas jeho slygan bYval s velkYm respektem. Led Sel, vlastni vinou, stalYmi spory a nesvornosti u Slovant tak prislovednou, do gel at k Lipantim a Bile Hoke, kde ztratil svou statni samostatnost. A i v teto, pro narod na g tak smutne dcbe, vyskytli se Jida gi z vlastniho na.roda, ktetl zaprodavg e svou narodni Best i hrdost svemu narodu se small a tupili jej v jeho utrpeni. Nebylo jiS lasky a Ucty k matte vlasti, celY narod zmalomyslnel tak, to nebylo ani viry v teto temnote a pokokeni v pkichod Osvoboditele. Netrvalo dlouho a narod na g upadal v zapomenuti, svet na g pomalu zapominal, vynikli-li nekteri z na gich lidi, 6ech neb Slovak, na poli (Dokondeni na strand' 9.)