Oran 5lovanske Podp or itaJednoty atatu Texas. ■
fooMeNey
qaP1 ht
gt∎
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. OSLO 48. (Wednesday) 7. itijna (October) 1936. WEST, TEXAS, ye stiedu OCNIK" (VOL.) XXIV.
:11■410X(0400101.
OBtANSKE KREDO. AKO vg ichni Americana, povaIoval jsem valycky osobni svobodu za samortejmost. j Zdala se mi ptirozenYm 2ivlem, v nem2 lido byli stvoteni zit. Av§ak v dneSnich dobach kcmunismu, diktatury a vazaneho hospodalstvi musime si polokti otazku: "Co je tato individualni svoboda?" Ameridane se teaili vetSi svoboda mykeni, pohybu a vYberu net ostatni narodove. Nevazan 2adnym kastovnictvirri; a.mericky obean se mohl rozhlikt po svete kolem sebe a vzit si z neho co chtel, mohl-li. AvSak tato svoboda vydelavati si 2ivobyti je jen jinYm nazvem pro nejistotu. Stati amerieti pionYti to vyja,clilli struane a drsne: "Uchyt' se, dti nebo pojdi." Neni jineho vYchodiska pro eloveka, kterY byl vypu§ten na svet, aby si dela' co chce. Individualni svoboda je individualni odpovednost. Kdokoli eini nejake rozhodnuti, bete na sebe odpovednost za nasledky. Kdy2 prosti lids byli otroky a nevolniky, poslouchali a byli 2iveni. Svobodni aide platili za svoji svobodu, opustivk onu existenani jistotu. Je proto otazkou, stoji-li osobni svoboda za to strakive Usili, za to nikdy nekiesajici bitmeno a za risiko spolehani na sebe. Tato otazka je pro ka2cleho z nas osobni. Av§ak koneena, odpoved.' nemii2e bYti osobni, protok individualni svoboda nemfrie u'Z' dlouho existovat vyjma y e spoleanosti jedincU, kteid si ji svobodne zvoli a jsou ochotni za ni platit. Prato zkouSlou osobni svobody museji bYt jeji prakticke vYsledky v zemi, jeji statni zi'izeni a zpilsob 2ivota vyrostly z individualismu. Jedinou takovou zemi na svete jsou Spojene Staty. Zde, v novem svetadile, lido bez spolee. tradice zalo2i1 republiku na individualnich pravech. Povakiji za vYznamne, Se Ameridane postavili svoje domy daleko od sebe, kaIdY uprostted vlastni ptidy. Amerika je jedinou semi, kde kaMY alovek neciti podstatnou solidaritu a spojitost s nejakou spoleaenskou skupinou. Prvni Americana vyli z takovYch skupin v Evrope, ale ode§li odtamtud, protcde byli individualist& boutici se proti skupinam. KaIdY z nich si podia sveho postavil dtun odloueenY od ostatnich, uprostted americke divotiny. To je ryzi individualismus. Nemam 2adnYch ilusi o americkYch pionYrech; celkem vzato, byli to rebelanti a Evropa byla rada, 2e se jich zbavila. V nova vlasti byli divokS7mi spekulanty; hrali o pudu, kotikny, dtivi, pruplavy a osady. Byli to nevedomi y enkovane, zlatokopi, mak) vzdelani ueitele a advokati, delnici a vyderak. KaklY z nich urval co mohl, a Bert vezmi posledniho. Nemeli v sobe ani zbla spcleeenskeho ducha. Byli bezohledni individualist& Ale 'Cairn v§emu. To byl lidskY material Ameriky. Nebyl to material, idealni pro vytvoteni naroda. A AmeriCane jsou dnes nejnepokojnejkm a nejnespoutanejkm narodem sveta. Jsme soueasne nejtemperantnejk, jsme nadani nejvetk obrazotvornosti a jsme nejriiznorodejkm lidem sveta. Soueasne jsme nejvlidnejSim narodem na zemi; prindaime miliony drobnYch obeti, aby-
"Saturday Evening Post." chom zalevali penezi svet, uleheujice lidske utrpeni i v tak vzdalenS r ch koneinach, jako je Armenie a eina. VSude, v obchodech, na ulicich, na cestach a na farmach jsou Americana nejpkatelStejk a nejdrutnejk lido. V Americe je vice smichu a pisni, net kdekoli jinde na svete. To jsou nektere z lidskS tch vlastnosti, vyrostly z individualisrriu. Podivejte se nyni na tento podivuhednST zjev: vzr0st SpojenS7ch Statu. Evropa 150 let kolonisovala tento svetadil. Potom 8panelsko opanovalo mexickY zaliv a Floridu, Mexiko, Texas, Nova Mexiko, Arizonu a Kalifornii. Rusko se usadilo na severu. Francie ovladala potiei Mississippi, kokknovy obchod a missourske doly. Foetal atlantickeho pobtek, mezi divoeinou a motem byly rortrou'Seny anglicke kolonie. Ne VSechny anglicke kolonie se boutily proti Anglii. Ty, ktere se boutily, nernely mnoho od. vahy k boji a kdyt bylo po vkm, 13 kolonii bez spoleeneho zajm y nevedelo, maji-li se spojit nebo se prohlasit za samostatne staty. Jake byly v torn okamkku vyhlidky tato pevniny do budoucnosti? Bylo mokio s pravdepodobnosti oeekavati, ze tyto kolonie navzajem se svatici, rozdelene nabo2enstvim, spoleeenskou strukturou a hospodatskYmi zajmy, vydrii proti mocnYm silam, ktere ut chtely ptidu? Nebylo pra y -depobn,musejiYtpony pod nejmocnejk vladou? Ale stal se privy opak. Mut, kteti se seki, aby vytvotili vladu, byli ptesvedeeni, 2e vaichni lido byli narozeni svobodni. I zalotili tuto noy ou vladu na nova zasade: VSechnu moc jedinci. Jak bylo mono takovou zasadu vtelit do viady? Nebylo main° uniknout faktu, ze katclou vladu musi ptedstavovat jeden mut, nebo nekolik mufti, kteki by vladli mnotstvi. Jak by bylo motno pkenesti moc vladce na katcleho elena tohoto mnotstvi? To neni proste motne. A proto byl problem rortaen znidenim samotne moci, pokud to bylo mono vabec provost. Vladnouci moc byla rozdelena na tki fiseky, aby nikdy jeden alovek nemohl drteti v§echnu moc. Funkce vlady byla rozdelena na tki east, z nicht katdou kontrolovaly dve ostatni. A nad tyto tti dasti bylo postaveno napsane prohla,.Seni politickSrch zasad, jet melo bS7t nejsilnejk kontrolou vSech tti, neosobni pouto, vlotene na chybujici lidske bytosti, kterSun bylo nutno svetiti tyto useky vkkonne moci. Ne bez ptieiny Evropane tehdy kriceli, ze tato vlada je anarchii, vypuStenou na svet. 26.dna vlada se nemil2e vice nriblilit anarchii a zustat ph torn vladou. Jakou budoucnost bylo mcdno ptedpovidat takovemu nedostatku via,dy za takove situate? Za necelYch sto let Rusko a Francie zmizely z americke pevniny. Spanelsko ztratilo Floridu, Texas, Nova Mexiko, Arizonu a Kalifornii. Anglie byla zatlaeena na sever. Celou nesmii;nou semi zabral jedinji narod, neklidne mnotstvi lidi, ovladanSich nejslab gi vladni formou sveta. Jak se to mohlo stat?
Charakteristickou znamkou americke historie je, te, se zda, jako by se v'Sechno del° dirou nahodc-u. Jako by nic nebylo chteno nebo ptedem planovano. Jini narodove ptijimaji ureite politicks smernice a provadeji je; jejich historii tvoti boj techto smernic. Ale Amerika krak ypted jaksi neptimo. V americke historii se vklyeky ptihazi nezamykene a zdanlive nerozumne. Podivejte se na tak 2ivotne dalektou otazku, jako je otroctvi. Vkide jinde v zapadnim svete bylo otroctvi zrukno dobte promykenYm zakonem nebo dekretem. Kdykoii byla tato otazka pkedickna americkemu narodu, v •Ldycky ohromna, vetkna hlasovala proti zru g eni otroctvi. A potom byl zvolen presidentem Lincoln na podklade volebniho slibu svobodne pady a kleznice k Tichemu oceanu. Stara hadka rozdeleni moci mezi stet a federalni vlady koneene propukla ve vaiku a jako dusledek vYsledku valky bylo zrukno otroctvi. Nikdo nezamYkel vyhnati Indiany ze Sttedniho zapadu. Indianske kmeny byly opet a ()pet uznavany jako trvali osadnici onech statn. To byia rozumna politika. Federalni vojaci usta.vidne vyhaneli bile osadniky z indianske pUdy. AvSak individualismus nikdo nezvladi a ii diani zrnizeli. Kal i fornie byla odtrZ"ena od Mekika tamer jako osobni ciobrodruktvi v dobe, kdy se nikomu ani nezdalo o slate v jejich kcpcich a rozumni vedeli, ze jeji ptida je bezcenna. Kamkoii se podivate v americke historii, vidite takove pady. Nikde neni videti SadnY plan, pevnY Urn:vsl ani ureitou politiku; 'dude jen anarchi.e, chaos. To je individualismus. A ten v necelem stoleti stvotil Ameriku. Ameridane by se mall dobte podivat na Ameriku — na tuto ohromnou, nesmirne rtiznorodou, naprosto nestandardisovanou, vaSnive jici, silnou, slabou, krasnou, nesjednocenou a nesmirne kvelnou semi. Jak muzeme bYt tak zpozdili a aplikovat na Ameriku evrcpskou ideologii? Evropane, zhruba odhadnuto, dovedou myslet v predstavach price, kapi.talu, systemu statu. Lze mluviti o pracovnich porn4ech v kde se pracujici trida ostte hsi od ostatnich vrstev; v Anglii, kde sama red pracujici tridy ji stavi stranou ostatnich; nebo v Benatkach, kde jen syn gondoliertv se mute stilt gondolierem. V Americe CiovCk pracuje, ale neni delnickYm problemem. Ani sto pra,cujicich lidi tam neni delnickou tridou. Je to sto milionu individualnich lidi se sto ny charaktera, sklond a ctia.dosti. Ka2dy z nich uprostked nejistot, katastrof a piileditosti nesporadane spoleenosti si tvoki sviij vlastni Lvot a naleza svoje vlastni postaveni v vote, jak nejlepe mute. Hospodafske zajmy se prolinaji, dlu'Snik je i vetitelem, vYrcbce je konsumentem, poji S . t'ovaci spoleanosti pestuji w'-• enici a farmat zaseda, v obchodni komore. Nekolik tisic mukd v Americe itch zlomky hoa zmatku patrne vlastni ohromne Cdstky penez. Ale hledejte ty penize a shledate, de tam nejsou, ze nejsou hmatelnou skutednosti; neni (Dokoneeni no strane 9.)