Vestnik 1936 09 09

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress o (Wednesday) 9. zali (September) 1936.

WEST, TEXAS, ye stredu RaISIK (VOL.) XXIV.

August, 24th, 1922. tiSiO 44.

PADESAT LET SOCHY SVOBODY. ETOS slavi zlate jubileum symbol SpojenYch Statt, socha Svobody, postaveL no, na cstrove Bedloe pri vjezdu do newyorskeho piistavu. Pied 50 lety, 28: tijna 1886, byla po ptesne desetilete praci dokondena. Letos se pkipravuji velke oslavy na pamet odhaleni sochy, jich2 se zileastni i president SpojenYch State. Jejich program i cela ceremcnie bude pry pfesnYm opakovanim slavnostniho odhaleni z roku 1886. VYznam sochy "Svobody, nesouci svetlo svetu", jak se dilo nazYva, je mnohostrannY. V jistem smyslu symbolisuje toto monumentalni a rornanticke dilo moderni dobu, jeji Weedy a omyly a tydi se ye zpetnem historickem pohledu jako -meznik mezi Udabim starym a novYm. Socha Svobody, ad odznak SpojenYch Statti, neni dilem arnerickYm, nYbrZ evropskYm. Je to upominka, dar socialise nejpokrokovejti zeme stare Evropy kdysi nejodbojnejti a nejpokrodilejti zemi sveta. Francie darovala tuto kolosalni postavu, zpodobujici Zenu-svetloncte, SpojenYm Statilm. Darovala jim na oslavu 100. vYrodi americke nezavislosti. Tedy dar revolucionate revolucionati, demokracie jedne demokracii druhe. Svobcda v podobe teny, dr2ici v ruce pochodefi a nesouci na Wave paprskovitou aureolu, stoji u vjezdu do ptistavu new= yorskeho, jako kdysi staff etvrtY ze sedmi dila sveta, 32 yd. vysokY RhodskY kolos — podoba to boha slunce Apolona — u vyznamneho mesta antickeho. Je prvnim pozdravem Noveho sveta tomu, kdo ptiji2di z Evropy, je vyznanim politicks viry SpojenYch Statt a je i orientaenim bodem, majakem a etiketou. ftikame, Ze tim je, ale socha Svobody tento vYznam jig tak docela nema. Jeji obrovitost zanika dnes na pozadi mrakodrap y Manhattanu, ktere ji znaene ptevytuji. Neni jiZ davno New York tim, dim je Patili Eiffelka o dva roky mladti, tati2 orientadnim bodem, ponevad2 ji z ulic mesta neni videt. ZUstala jen maidkern. Byl roku 1931 zesilen 40 reflektory, vrhajicimi zak z pochodne. ZUstala take odznakem statu, viditelnYm i v noel, ponevad2 je nyni osvetlovana 108 reflektory od blavy k pate. Neni bez zajimavosti, Ze toto nave osvetleni sochy zasvetila rcku 1931 sledna Jose Lavalova, dcera ministra Lavala na tests do SpojenYch Statil, jig podnikia se svym otcem. Ale socha Svobody neni ji g take uptimnYm poselstvim a pozdravem Ameriky novYm ptichozim. Neni ji2 ani vyhrtitlou a rnementem tern, kteti by to, co symbolisuje, neuznavali. Naopak je zvettelou znadkou, temet obchodni znadkou na dele Ameriky, na, jeji pravY vYznam se zapomind. Nebyl to nikdo menti ne2 Charlie Chaplin, jen pied 20 lety geniaine vystihl paradoxni rozdil mezi symbolickYm vYznamem sochy Svobody a americkou skutednosti v grotesce Vystehovalec. Vidime tam v duchapine &love souvislosti, jak se hrc3,a, sccha Svobody naklani a kymaci a jak za chvili trei vYsmetne za mid2i celnice, obstavene policisty, ktefi hrube nakladaji s chudYmi ptistehovalci. Mnoho z ideAlt americke svcbcdy bylo od prvnich dml nezavislosti, pohtbeno a duch demokracie i socialni rovnosti se nekolikrat zachvel v samYch

kotenech. Dnes je socha Svobody sve'dkem nadeji, ktere pied padesati lety start' svet kladl au/drive do sveta noveho, a doufejme, ze je symbolem tile, k nemu2 si.Amerik y klesti cestu krisi, ji2 zavinil kapitalismus a ficta k ziatu.

"Svoboda, nesoudi svetlo svetu", je jette sedikem jinYch dvou period vYvoje moderni civilisace. V pravem slova smyslu oddeluje dobu starou a novou, pokud jde o technickY pokrok a uZiti jeho vYsledkii. Malokomu je snarl zna-

Velike zmeny organisaini usneieny v houstonske poracie naiich zastupcii.

Odmena organisitora zvYgena na '70 procent z roeni premie. Deleni komi gneho ai na jiste vYjimky odstraneno.

Sestry ppi. ternoska a F. J. Olexova ml. ustanoveny organisatorkarn, i, pro dagi vypsina oznamka.

Okrsky pitsobnosti organisatoriim znovu vymezeny a HI. tradovna vyhraiuje si prim), vyslati zvlaStniho zastupce tam, kde ustanoveny organisator sve poslani zanedbava. etyri tisice novych &Lena do dne 40. jubilea naSi S. P. J. S. T. — nag ell a ridge vespolne Usili do eervence 1937.

Diichodova (annuity) pojistka zavedena bude HI. U?. v ease nejkratSim. Podrobnejti zpravu naleznete na strance redakeni.

mo, ze tato socha je podivnou smesi dvou stavitelskych i vYtvarnYch smelt a kultur: Odvozene, pfechodne kultury stavitelske a sochatske, ktera– nepouZi,vala stavebniho materialu otevtene, nYbr2 jeho charakter zakrYvala, a noveho stavebnictvi 2elezneho. Sochu saran padle Rhodskeho kolosu sochate Oherise z Lindp vytvotil francouzskY sochak Frederic August Barthold, tY2, kterY navrhl imposantni, ale stejne staromilskY symbol viterstvi Francie nad Nemci, Belfortskeho Iva ye Vogesach. Ale jeji kostru, ktera je pedlive schovana obalem, vypodet1 a zkonstruoval zakladatel moderni architektury, Francouz Gustav Eiffel.

Socha je tota uvnitt duta,. a je vypInena jen Zeleznymi vzperami a traversami, mezi nimi2 se vinou schody a beha zdvi2, jet dopravi navttevniky na ochoz pochodne, z neho2 bYval krasnY pohled na Manhattan.

Spoluprace sochate stare generate s odv.a2nYrn a revoludnim duchern EiffelovYm je praye zajimava pro dobu, kdy tato socha vznikla.

Pked rokem 1876, kdy byla dopravena do Ame-

riky prava ruka sochy Svobody, postavil Eiffel jiZ vettinu svYch smelYch ZeleznYch visutYch mostu a mei za sebou svou nejznamenitejSi praci, GarabitskY viadukt, kterY je dodnes povaZovan za mistrovske dilo stavitelske techniky a noveho stylu architektcnickeho. Po race 1886, kdy byla socha Svobody dostavena, pokradoval Eiffel nerutene v budovani mostiA, observatoki, nadra2i a propusti v Suerskem kanalu a venoval se studiu vedy nejnovejti, aerodynamiky. Soudasne kdy v Americe dokoneovali po desitilete namaze sochu Svobody, podal Eiffel stavet svoji patiZskou vet a byl s ni hotov jig roku 1888, tedy o rok dkive, ne2 mela bYt odevzdana vetejnosti.

Stavby, tyeici se do nezvykle vfte, jet se nam za dob minulYch zachovaly, nemely jen vyznam architektonicky nebo proste teelovY. Egyptske obelisky a pyramidy, anticke chramy a sochy, sttedoveke katedraly byly ptedevtim pytnYm vYrazem doby, jeji dovednost a rule pozvediy hrnotu vysoko k oblakum. Pamatnik, tyaici se do vyte, byl symbolem yule jedince nebo duchovniho zapalu, kterY soustked'oval silo lidskeho ducha i tela k teto obtiZne a cliimysine praci. Nechybelo tech, kteti tvrdili — a to mnczi tvrdi jette nyni — Ze lidstvo neni dues schopno vzepnout se tak mohutne a odva2ni> k 1,Ytinam, jako to dovedli lide minulosti. Mcderni spoleenosti pry chybi knuta despoty, kterY hnal sve delniky na takovYch sta y -bach,noleskYzap,jen2soval ky a cele rodiny. na dile tak slo2item a vzneSonem, jako byl gotickY chram. Cetli jsme i tvrzoni, ze demokracie vubec nezanecha po sobs Zadny stavitelskY vYtvor, podobnY nateremu z minulych sedmi diva sveta. Toto tvrzeni usveddila z nepravdy Eiffelova vet a Eiffelova konstrukce sochy Svobody. Obe tyto monumentalni stavby vznikly na podatku noveho Udobi spoledenskeho vYvoje a oslavily vuli a, durnysl moderniho eloveka jests drive, net se pokrok nati civilisace projevil v 2ivote vtednim. ftika se, Ze ani socha Svobody, ani Eiffelova vet v Patili nejsou stavbami fidelovYmi nebo ze neslouZi uceiUm obecnYm. Neni to tak zcela pravda. Socha Svobody je vYtvor hodne luxusni, ale ma svuj Udel. Jednak byla rozhlednou, jednak majakem, ale hlavne byla a je symbolem duchovniho vyznani americke statni politiky. To neni tkol zcrla bezvYznamnY. Eiffelova vet posloutila konkretneji lidem i vede. Je rozhlednou, je odznakem moderni PatiZe, ale je i dtlelitou meteorologickou stanici. V jejim vrcholku je umistena laboratot pro aerodynamicke. studia a vet je majakem pro leteckou dopravu. Obe stavby vtak ketily nejaktualneji problem dnetniho spoledenskeho 21vota, toti2 otazku Usporne stavby budov s velkYm obsahem, stojicich na nejmenti plote.

Moderni doba ma nouzi o stavebni plochu a Gustav Eiffel pomohl natim hospodatiim a cbchodnikam z fizkYch, kdy vybudoval vysoke veZe ze teleza, stojicim na malem podstavci.

Na jeho zkutenostech a vYpodtech se tydily americke mrakodrapy, odznak moderni Ameriky.

Jan Kueera.

Strana 2,

V2T

OHLEDU na kritiku,R. L. Daniel-se, statV niho Komisaie Pojig t'ujiciho Departmentu z Austin, ze Jednota uklada mnoho penez do bondu v nekterYch okresech, zde podavam ptehled ulo2enYch penez v bondech (Book Value) kniZni cenu, die okresti nasledovne: Obnos.

Okres.

20,000.00 Angelina, 5,000.00 Bell, 46,055.48 Bexar-Medina-Atascosa, 31,000.00 Brazoria, 8,000.00 Briscoe, 4,250.00 Brewster, 8,000.00 Burleson, 18,500.00 6,000.00 Calhoun, 13,800.00 Cherokee, 5,000.00 Colorado, 328,206.77 Cameron, 3,687.50 Comanche, 5,000.00 Cottle, 5,000.00 DeWitt, 23,000.00 Dimmitt, 23.000.00 Duval, 9,950.00 Eastland, 4,160.00 Ellis, 5,000.00 El Paso, 1,750.00 Fayette, 10,000.00 Fort Bend.

48,000.00 Frio, 27,000.00 Gaines, 5,000.00 Galveston, 5,000.00 Gonzales, 6,000.00 Grimes, 77,642 21 Harris, 35,500.00 Haskell, 130,696.65 Hidalgo, 18,000.00 Hill, 4,925.00 Hopkins, 2,000.00 Houston, 98,923.73 Hudspeth, 5,000.00 Hutn, 3,000.00 Jackson, 3,000.00 Jasper, 4,500.00 Jones, 46,000.00 Jefferson 5,000.00 Karnes 1,950.00 Kent 3,000.00 Kimble 5,500.00 Knox 2,000.00 Leon 9,000.00 Liberty 3,640.00 Limestone 9,000.00 Live Oak 15,000.00 Lubbock 4,000.00 Lynn 5,500.00 Marion 60,000.00 Martin 10,000.00 Matagorda 3,000.00 Newton 34,770.00 Nueces 5,000.00 Orange 29,000.00 Palo Pinto 1,000.00 Panola 10,000.00 Potter 2,000.00 Refugio 5,000.00 Robertson 6,000.00 San Jacinto 1,000.00 San Patricio 1,800.00 Somerville 5,000.00 Stonewall 5,000.00 Trinity 5,880.00 Tyler 5,000.00 Webb 5,000.00 Wharton 9,805.00 Willacy 1,990.00 Wood , United States Government.

2,275.00 Home Owner's Loan Corporation 10,200.00 Federal Farm Mortgage Co. Grand Total $1,392,857.34 Z teto zpravy vysvita, ze vzdor tomu, jsme takokka prodali vet§inu bonda v okresu Hidalgo s velkYmi ztratami, Jednota °pet zakoupila v torn samern okresu, ovSem jineho vydani, jiste bondy, take koncem eervna t. r. /name v Hidalgo County za $130,696.65 bondt, book value. V okresu Cameron Jednota vlastni za $328,206,77 bondii, book value, trZni ceny,

Pretool XII. sj zdu.

(Pokraeovani.) tedy celkem v obou okresech Jednota vlastni za $458,903.42, dill 33%. DruhYmi slovy, mame ttetinu vaech bona). investovano v techto dvou okresich., a to je prave, na, co naS komisat, R. L. Daniel, PojiSt'ujiciho Departmentu, narali, abychom co nejvice se dr Z . eli z Rio Grande Valley Yen, nechceme-li miti dalai ztraty. PojiSt'ujici Department vZdy odporueoval, abychom nekupovali piuiia mnoho bona jednoho vydani, obzvla S . te ne v jednom okresu.

Z vSToonich zprav podanYch H. U. do Austinu za roky 1033, 1934, 1934 a 1935 vysvita, ze Jednota ptijala na Arocich z pujeek na majetky a. bondu jak nasleduje: Pit em troku z piljeek na majetky (Mortgage Loans): 1933 — $64,353.28 — 5.90 proc. 1934 — $76,055.14 — 7.32 proc. 1935 — $65,439.63 — 6.02 proc. PrumernSr tuck za 3 roky 6.41 proc.

Ptijem Aroka z bondt.

1933 — $23,515.84 — 1.86 proc. 1934 — $57,680.74 — 4.03 proc. — 1935 — $76,563.14 — 5.83 proc. PriimernSi iirok za 3 roky — 3.91 proc.

Tedy prtimernS7 ptijem Orokti z bondu za 3 roky byl o 21/2% menSi ne2 z piljeek na majetky. Dale na nak solvenci za rok 1934 ptibylo 2.38% a za rok 1935 byl ptirtistek pouze 1.16%, take rok 1935 nebyl tak skvelYm pro naS'i Jednotu jak byl rok 1934, vzdor tomu, ze pramerna cena, standard bonds, dobOch bondti koncem roku 1935 byla ponekud lepai ne2 byla koncem roku 1934.

Ze dne 31. prosince 1934 vS7roeni zprava ukazuje "None Admitted Assetts," neptipustne zdroje $290,925.27 Ze dne 31. prosince 1935 zprava ukazuje "None Admitted Assets", neptipustne zdroje $204,089.18 Mimo toho behem roku 1935 bylo odpoeitano co ztrata na bondech $187,641.42 Tedy celkem $391,730.60 Vzdor tomu, ze Jednota vydelala na nekterYch bondech, ze dne 31. prosince 1935, Jednota byla na valuaci bondil o $101,205.33 horai, nee byla, koncem roku 1934. Ptieina toho jest, ze Jednota vlastni jiste bondy 2-3 ttidy, a to jscu nasledky investovani penez do lacinY'ch bond& Z tohoto dOvodu komisat pojiSt'ujiciho departmentu odporuauje abychom delali pujeky proti majetkum, a pak jestli ndm zbudou penize na hotovosti, abychom kupovali prvottidni bondy, i kdybychom meli platiti premii, ale abychom se chranili bondti 2-3. tfidy. NaOe Jednota nema- pravo spekulovati s bondy, jeji povinnosti jest chraniti vdovy a sirotky a ukladati penize do jistSrch investici.

Majetky vlastnene Jednotou, ktere byly pro daily za rok 1933, 1934, 1935 a'Z do konce eer y -na1936,celkm8jtibyoprdansledovne: 18 farem (1248 1/2 akru). Staly Jednotu $32,224.78. Prodany za $34,456.65. 6istY vYteZek z farem $2,231.87.

MestskY majetek. Stal Jednotu $8,152.56. Prodan za $7,575.00. Ztrata na mestskem majetku byla $577.56.

Spolkova sin. Stala Jednotu $2,500.00. Prodana za $2,500.00. Nebyla 2adna ztrata neb vYdelek.

Celkem tyto majetky staly Jednotu $42,877.34 a prodany byly za $44,532.65. 6istY v-Sidelek ze vSech majetkti byl $1,654.31.

Nemam piehled majetku, kterSi Jednota vlastni a co ktert majetek ptines1 najemneho, ani pfehled piljeek proti majetkam, o kterSich y am podal podrobnou zpravu br. Marek. Chci y am podati ptehled tak zvanY "Vendor's Lien Account" co'Z bylo ptipoeitano k pujekam, jak jsme se rozchazeli s br. Markem co2 delalo koncem roku 1935 rozdil $38,811.00, polo'tku kterou chtel miti vysvetlenou br. Sulda.

Dne 31. tijna 1935 Jednota koupila od Brs. Grace Brooks z Greenville, Texas, $60,000.00 notu proti 648 akrum pozemku v okresu Came-

Ve sttedu, dne 9. zaki 1936.

1011 WID. No. 15, za kter011 jedilOta platila $2,500.00 Dne 15. prosince 1935 Jednota koripila od houstonske banky v Houston, Texas, $20,000.00 notu proti 187 akrum pozemku v okresu Cameron, Texas, WID. No. 15 za kteroti platila $3,000.00 Dne 31. prosince 1935 Jednota pou&la jeden bond eislo 26, Cameron okresu WID. No. 15, ku zaplaceni dalSi Bane proti vySe udanYm pozemktim v obnosu $500.00 Dne 31. prosince Jednota pouzila tirokove kupony z Cameron County WID. No. 15, zaplatila proSle dame proti vyse udan9m pozemlann v obnosu $32,805.00 Dne 31. prosince bane v9lohy (Legal Expenses) $6.00 Celkem $38,811.00 Pkenos $38,811.00 Od noveho roku byly dalSi v9daje.

3. ledna 1936 Jednota zaplatila Electric Co., ktera, drZela judgment proti WID. No. 15, v Cameron County, za vodu $2,000.00 31. ledna 1936 v9lohy (legal expense) $10.00 31. ledna 1935, C. E. Carter, za abstrakty $250.00 Celkem

$41,071.00 Ode a- te se: 29. &lora 1936 Jednota prodala Mr. McLeod 10 akru pozemku v Cameron County WID. No. 15, za $448.20 Zb9va, 30. eervna 1936 $40,622.80 Dne 13. prosince 1936 s br. Nesudou a br.

Hurtou, Menem dozoreiho v9boru porovnavali jsme v iikadovne br. Kacike v Temple, zda-li on ma vSechny abstrakty pil kaZ"de pujece Jednoty, a shledali nasledovne: Ptiblane ze 470 piljeek pouze 17 abstraktil schazelo, neb nebyly Spine a sice: 8 abstrakty bylo zaslano br. C. H. Chernoskemu.

3 abstrakty nebyly Spine.

1 abstrakt drZi. majitel.

4 Vijay maji tak zvan9 Guarantee Title.

1 piljeka nema vilbec abstrakt, a to je pozemku, kter9 Jednota vlastni v okresu Ellis.

Kde abstrakty nebyly Spine, neb schezely, jsou to piijSky uCinene piked easem, kdy Jednota nevy2adovala abstrakty.

Dale doznavam a jsem jist9, ze bratti Nesuda i Hurta dosveddi ze br. Kacit ma vSechny abstrakty a dopisy ulaeny v torn nejlep§im pokadku, ze neni Zadne obtiZe vyhledati kteroukoliv piljeku. Abstrakty jsou ulo'eny ye First National Bank v Temple.

Broth delegati, jedinou kritiku, kterou jsem mel vady, a zajiste jako Glen Jednoty, ne H. mel jsem na to pravo jako ka gd9 jin9 Glen podati svuj usudek a to bylo, abychom nekupovali tuze mnoho bondu jednoho vydani a ne tuze mnoho bondii v jednom okresu, obzvlaSte, abychom se &len co nejvice z Rio Grande Valley, ale na prvnim miste, jak odporueuje na'S pojift'ujici department, abychom hledeli delati Vijay na majetky.

Dovolil bych si podati nasledujici odporudeni: Odporueuji, aby H. U. drZela ptesn9 seznam neb zapisky VSech mineral rights, mineralni prava. Jednota obeas leasuje pozemek na olej, neb kdya prods svaj pozemek, z ktereho east° si zadrM jistou eastku "mineral rights", a z toho nejsou vilbec M,dne zaznamy, aekoliv tieetni vSrbor o to paddal nekolikrate. To jest pak, ovS'em, teako pro Udetni v3.7bor ptehliteti knihy.

Odporueuji, aby dozorei vSrbor byl zru gen a aby utvoten byl jeden Adetni vS7bor, portistavajici z 5 elenti a douf am, 'Ze bratti Nesuda, Valeik budou se mnou souhlasiti. VYbor aby mel Spine pravo nahlednouti a vyAetriti v ge, jinymi slovy, aby mel to same pravo, jak oddil pojiSt'ujiciho departmentu z Austinu.

Dale odporueuji, aby pajeky byly Many na deli dobu ne'l se delo do dnani doby, ovgem, aby se vyZadovala jista, splatka kaaleho roku.

Pravnik H. IT. aby nepodital tadne procento za obnoveni Vijay, ale aby mu byl dan ptislutnY ro6ni plat.

Bratil delegati, jest to m9m pkanim, aby vSe doble dopadlo, tak aby tento sjezd byl jeden z tech nejlepAich sjezdO na gi Jednoty, talc aby-

Ve stiedu, dne 9. zati 1936. chow. v budoucnosti pokraeovali ku ptedu UspeSne, aby byla di:1116ra a harmonie v cele nasi S bratrskym pozdravem, Robert Cervenka.

Na navrh br. Met. Pazdrala byla zprava br. pokl. J. N. Vavry piijata jak etena.

Nasleduje podani zpravy Adetniho vYboru, kterou podava Robert Cervenka..

(Zprava pkilo2ena pro tiskarnu).

Rob. Cervenka. * * * Br. Will Nesuda, co glen iteetniho vYboru Hl. U. podava zpravu, ktera zni: Jako nejmladk Glen iidetniho vYboru, moje zprava bude jen kratka. Br. ptedseda, taj. teetnik podali ji g to, co jsem mel na programu. Jejich zpravy jiti dtive, ne2 byly podany, mel jsem ptile2itost ptehlednout a opine co jsem mel vypracovano, se shoduje s takie by bylo zbyteene zde opakovat to same.

Chci jen tolik podat, 2e pot posledni 4 roky vSichni 3 elenove ireetniho vYboru meli deli zkuSenost v fieetnictvi a znaji svoji praci. teetni vYbor prumerne ka2dYch 6 mesict ptehlitel knihy. SeSel se asi o 2 as 3 dni pied schUzi H. U. a pracoval od 8 hod. rano as do 11 a 12 hodin weer.

Praci jsme si rozdelili mezi sebou asi takto: Br. Cervenka si vzal knihu bondovni a piehlizale2itosti bond& jako, splaceni lel uroku, kapitalu aneb zaneSeni na knihy novYch bond& Br. Valeik si vzal revidovani check& jestli byly odhlasovane, na•spravnY obnos vystavene.

Br. Valeik a moje maliekost dohromady jsme revidovali ptijmy od iadu, jestli spravne plati; tam jsme shledali, le nektere tady pravidelne aneb zUmyslne zUstavaji pozadu s placenim ptispeyku a tim jednota je zkracena na majetku i Uroku, na tu sumu u vSech onech tad& a tu bychom ladali sjezd, aby v teto veci udela.1 ureite usneSeni a opravy.

Te2 jsme shledali, 2e od posledniho sjezdu vic jak 1/3 tadu mely abytek; na pul etvrteho sta clenu, merle jak bylo pti sjezdu v Ennis, take to vzalo blizko 2000 novYch &en& aby udelalo ten ptirustek 16 1/2 set novYch elent od posledniho sjezdu.

DetskY odbor je tea u mnoha tadiI zanedbanY a br. Valaik mysli, .e tam se asi deti nerodi.

Moje maliakost ptehli2ela piijmy a vydani spojene s ka2dYm majetkem.

Mrioho majetku nebylo pojiSteno. Po ptehlidce bylo na to upozorneno, a vec tato byla uspokojive opravena.

Ptijmy z farem byly .tak-tak uspokojive.

Meli jsme stitinost, 2e v jednom okresu nebylo neco v potadku, vec tato byla ptedana pra y -nimuradckvySet blouspkjive vyrovnano. Pkijmy z majetku v meste jsou daleko neuspokojive. To neni Zadneho vina, ale jen okolnosti, a nevidime, kde by byla mo2na oprava.

PUjeky na majetek byly taktet prozkoumany jako majetek. PojiSteni Deed of trust Jednote, a attorney's opinion, kde nebyly po prvni ptehlidce na miste, byly opravene pa upozorneni na tuto vec.

Zde chci upozornit, 2e by bylo zahodno, aby byla pfesnejSi kolekce &old' a splatek ptijeek, neb jestli se to neudela, budou pfljeky proti majetku to nejSpatnejSi misto pro ukladani penez.

Br. Valeik bude mit dalk zpravu a odporueeni Udetniho vYboru.

Tyto zpravy ka2dY podava, sam za sebe, aby vkchni jsme meli ptiletiitost sam za sebe promluvit.

Will A. Nesuda.

Br. Stepan Valeik co Glen fieetniho vYboru H. U. podava svou zpravu Ustne a odporueuje,

by H. U. zavedla knihy pro tady a takte2 apeluje, by byli dosazeni elenove na Udetni vYbor skuteene schopni. (Zprava pkijata).

Br. mistopiedseda, kterY zaujal misto co ptedseda, oznamuje delegatfim, by vzali zpravy ireetniho vyboru v Avahu. Na to br. fteetni vysvetlil ohledne knih pro tady, ktere mail bYti zhotoveny u 6echoslovak Pub. Co.

VESTNTYZ Br. C. H. Chernosky pted H. U. yyzYva br.

65rveilku, by objasnil stitinost, 2e mu bylo zabranovano do obchodnich zale2itosti Jednoty nahlednout. Br. Oarvenka 26.dosti vyhovuje.

Br. Jos. Holasek navrhuje odroeeni dopoledniho zasedani. Piijato. Jos. Frnka oznamuje, 2e jest ptitomen naS kongresnik Hon. J. J. Mansfield, kterY by rad sjezd oslovil, nalezaje se na trysts do Houstonu, co2 pochvalne ptijato. Br. Jos. Frnka piedstavuje p. kongresnika, ktery se ujima slova a poukazuje, on naS eeskosiovenskY lid zna mnoho let, kterY jest uznavan za jeden z tech nejlepkch loyalnich °bean& Byl odmenen hluenYm potleskein a ptipadnYmi slovy mu bratti Frnka a Valeik podekovali.

St. Valeik, piedseda, John Holeeek, Jos. Vytcpil, John Staga, Chas. La2novskY, tajemnici.

Protokol odpoledni schfize konane dne 5ho srpna 1936.

Br. piedseda Stepan Valeik zahajuje schuzi o 2he hodine odp. a pkikroeuje k dennimu pokadku eteni jmen. Br. Eng. Jelinek podava navrh, by od eteni jmen bylo upuSteno. Podporovan. PM hlasovani byl pkijat jednohlasne.

Ptikrodeno k eteni protokolu z dopoledni schtIze. Po pfeeteni protokolu dava br. Jos. DuSek ml. navrh, by protokol byl pkijat, jak byl eten. Podporovan. Br. ptedseda dava, hlasovat o protokolu a ten jednohlasne ptijat.

Br. Haisler navrhuje, by br. piedseda jmenoval dva eleny; kteti by udr2ovali poiadek, by vyslanci nebyli ruSeni. Br. piedseda ptedava jmenovani dvou elenti mistnimu piedsedovi tadu Cis. 28, Karel Jon6,S. Ptikroeeno k eteni dopisfi a telegram& br.

Jan Holeeek tajemnik, hlasi, tie doSlo 13 telegramti ohledne stehovani Utadovny, co2 odloZeno na dobu pozdejk.

Dale doSel dopis od tadu Mora yska Orlice els. 145, kde se doporuauje, aby Vestnik byl na dale vydavan u Cechoslovak Pub. Co. ye West, a sjezd zvolil opet br. Moueku za redaktora.

TiskovY vYbor podava svoji zpravu, ktera zni: My, ni2epsanY tisk. vYbor podava.me ctenemu 12. sjezdu naSi Jednoty nasledujici zpravu: Posoudili jsme nekolik horkYch dopisti, ktere nam byly br. redaktorem zaslany. Litujeme, le ctenY 11t' sjezd v Ennis sobs zvolil tiskovy vYbor, avSak zapomnel ureit onomu vYboru smer, kterYm2 by se mohl ridit. Ptimlouvame se, aby tento sjezd tak ueinil, eim2 by se usnadnila prace redaktora i tiskoveho vYboru, a tak ptedeSlo se rUznYm neptijemnostem mezi redaktorem a elenstvem.

Karel La2novsky, Jos. KruSinskY a Jan GajevskY, tiskovY vYbor.

Br. Fr. A. Marek podava navrh, kterY2 byl podporovan, by zprava byla pkijata. Jednohlasne ptijato.

Br. piedseda sjezdu vyzYva fieetniho Ed. Marka, aby zodpovedel sedm otazek br. Steinerovi. Br. fieetni hlasi, 2e otazky se zmenkly na poeet Sest a otazky tyto br. adetnik zodpovedel.

Br. Jos. Zemanek se take, kolik bylo yyde16.no na bondech, za posledni 4 roky. Br. iieetni vSe vysvetluje.

Br. K. Navratil se dotazuje na ten rozdil mezi br. 6ervenkou a br. Teetnikem.

Br. Jan StaSa dava navrh na 10 minutovou ptesta.vku, podporovan a ptijat.

Po ptestavce podana zprava rozdilu $38,811.00, co2 uspokojive vysvetleno.

Sti2ni vYbor podava, sve rozhodnuti v sale2itosti br. Adama Sykory, ktera zni: My, co sti2ni vYbor, jsme vyslechli a pteeetli sti2nost br. Adama Sykory od tadu 149, kterY 26t16., aby Glen, kterY ma pojistku na $500.00 platil jen polovici poplatku na $1000.00 v chem Cisle. My, co vYbor nemti2eme nic menit neb to spada v pravornoc, sjezdu.

Ed. Snanka, pied., John F. ElSik, Frank Janota, J. J. HoSek, Chas. Navratil.

Br. Fr. Steiner podava navrh, by ona z61e2itost byla odlo2ena na dobu pozdejSi. Podporovakinia. tPo.tedseda dava hlasovat a jednohlasne p Br. Jos. Frnka podava navrh, 2e by tajemnici meli bYt za svoji praci odmeneni, a aby

Strana 3, Sin Miln0 denniho platu bylo dana $3.00 denne. Br. Jos. Valeik podava navrh na $4.00 dol. denne, kterY byl podporovan. Br. Jos. Vesely podava navrh na $2.00 denne, podporovan. ° Er, ptedseda (lava hlasovat o navrzich. Pti hlasovani obdriel vetSinu navrh br. Valeika na $4.00.

Br. Met. Pazdral podava navrh, kterY byl podporovan, by bru. ptedsedovi sjezdovemu bylo dano $25.00 za jeho praci po dobu sjezdu.

Navrh pkijat.

Br. J. F. BouSka navrhuje, aby tee br. mistopiedseda byl odmenen. Br. mistoptedseda se vzdava, odmeny, cos s dikem ptijato.

Br. John Gajevsky dava navrh, by sleena Marie Kalouskova jako zpravodajka do ang. novin byla tee odmenena. Navrh podp. s dodatkem br. Jana Stak, by obdr2ela denni plat v-yslancU a cestovne. Br. ptedseda dava hlasovat a navrh vetknou ptijat.

Br. Bolf dava navrh, aby br. fleetnik byl odmenen platem po eas sjezdu. Br. fleetni odmita jakYkoliv plat, s pochvalou ptijato.

Br. Keprta &Na navrh na zajezd do sirovYch poll. Navrh tento byl zamitnut neb br Gallia navrhuje, 2e nam ptedleha mnoho prace a kdo bude chtit, muse tam zajet na sve vYlohy po sjezde. Od zajezdu upuSteno.

Br. piedseda piedvolal tiskovy vYbor ku piedneSeni jejich zprav a pokynti. Zpravu tuto ptedeita br. Fr. Aneinec elanek po elanku, ktera zni: CtenYm delegattm XII. sjezdu S. P. J. S. T., odbYvaneho ye dnech 3,. 4., 5., 6., a 7. srpna 1936 v East Bernard, Texas!

My, ni2epsanY tiskovy vYbor, odporueujeme nasledovne: 1. Organ budi2 vydavan jednou tYdne v nynejSim formatu obsahujicim ne merle ne211 12 stranek Cetby.

2. Nabidky na organ musi bYti podany sjezdu v zalepenych obalkach nejdele ve Ctvrtek rano pti zahajeni schtze. Vydavani organu bud12 zadano sjezdem Ceske texasske tiskarne, ktera poda nejvYhodnefti podminky naSi Jednote.

3. Obsah organu buditi jak nasleduje: a) Zajmy Jednoty, b) dopisy Clenu, c) easove Avahy, d) redakeni tivahy, ktere nemaji obsahovati vice jak jednu stranku, e) zprava H. EMI, f) zabavna, Cetba, g) 2' enska a detska, besidka, h) adresat tadu, je2 ma uvetejriovan bYti jednou mesiene, 1) Uryvky z dejin eeskYch a dejin tacit!. a 2ivotopisy zasloutiilYch bratril a sester Jednoty, j) pro kulturni, dejinne a informaCni alanky v anglickem jazyku odporueujeme ne vice ne2li 2 stranky k pou2iti.

4. Odporueujeme, by v kaIdem aisle vychazela Ceska .Skola pro male ditky v detskem oddeleni.

5. Odporueujeme ptijimani oznamek do organu Jednote nezavadnYch. 6. Nemistne polemiky a osObni nesvary, pro neb proti politicks neb nabo2enske elanky nemaji v organu bYti uvetejnovany.

7. VSechny dopisy musi bYti pinYm jmenem pisatele podepsany.

8. Odporueujeme, by H. U. k vuli ziskani naSi mlade2e do detskeho odboru obeasne nechala natisknout detske hry, basnieky a podobne a zasilala je tadtim bezplatne na po26,dani.

9. Odporueujeme, by H. U. uzavtela podrobnou pisemnou smlouvu s vydavatelem organu, jen2 obdr2i nabidku a jem&E tisk zadan, 2e bude platiti jen za eisla oPravnenYm elentun zasilana.

10. Redaktor at' bydli v torn miste, kde jest organ vydavan a jeliko2 pokladame redaktora zodpovednYm za obsah organu, budi2 tento clan pod zaruku, jeji2 vYSi urai sjezd.

11. TtielennY tiskovY vYbor budit ustanoven sjezdem, jemu2 redaktor zaSle zavadne elanky a vYbor tento at' rozhodne o jejich uvetejneni.

12. Erie tiskove prace at' jsou ponechany na starosti H. tT. Tato vSak pii zadani tiskovYch praci ptesahujicich obnos $50.00 at' jest zadana spoleene H. U. a tiskovYm vYborem a at' se (la pkile2itost vSem eeskYm tiskarnam v Texasu, jsou-li Cleny Jednoty, by mohly podati svoje nabidky, a ktera nabidka bude nej yYhodnejSi, to at' jest prace zadana.

13. Velikost pisma ma, bSiti osminkove na de-

L, bodovem tadku na noYinakskem papire ynejsi j akosti.

14. Redaktor nerna uvekejriovati vice jak jeden dopis znejici o to same veci cd jednoho du.

Edward M=eek, Frank Aneineo, F. J. Moraoek, Frank Dressler, R. Kok, W. C. HruSka, Frank Kadanka.

Br. J. Kubena navrhuje, by H. U. zadavala tisko ye prace, tiskarnam jen2 jsou eleny naSi Jednoty, bez obteZavani tiskoveho vYboru.

Navrh piijat. hr. john GajevskY dava ku elanku 10., aby do toho elanku byla, vtalena slova "take politieky"; schvaleno. Br. Muniza doddvd, e snad pornYkeno na 2 stranky anglicke Cetby, proti aemn2 on protestuje a podava. vysyetieni. Br. An6inec pekraduje ve eteni. Br. Jos. Kalousek dava, dodatek, by kdy2 budou any 2 stranky anglickeho tisku; byl Vestnik zvetSen. Br. Aug. Morris vysvetluje, .2e dve stranky neize pkidati do organu. Br. F. Maly navrhuje, by organ byl zvetSen o 8 stranek v ptipade piteti anglicke Br. Muniza dodava, by i bez ang. eaSti byl zvet. .en na 24 stranek eetby. (Schvaleno.) Na to br. Aneinec dava, znovu vysvetleni a na dotaz, zda-li maze tiskovy vYbor to udelat, 2ada1 be. Marka i br. Steinera, jestli zvetSenim organu naSe solvence se nesnik. Br. Steiner pravi, 2e solvence to unese. Olanek 2. piijat bez zmeny.

Br. I. J. Gallia oznamuje, 2e jest mezi nakmi eleny 80 procent roiniku, aby v organu byly elanky rolnickeho obsahu uvekejriovany, pro-. pada — neb br. Jan StaSa paukazuje na to, ae mime jiz zde TexaskY rolnik, kterY jest organem RVOS a takove alanky otiskuje. Br. W. A. Nesuda dodava, aby bylo pokraeovano v otiskovani elankt pro dal.. Br. John StaSapoukazuje, aby nebyla anglicka Cast pkipukena do organu. Br. Jos. Zemanek zase poukazuje cpak a uvadi, ze ho Cast anglcka, neudela hcr§irn Oechem a pkimiouva se za zavedeni tohoto anglickeldo eteni.

Br. Frank Moueka jako redaktor vysvetluje a pkirrilouva se jen za eatinu.

Br. Jos. Frnka ptimlouva se za Cast v anglicke keel, ze by molly naSe deti Cisti a psati do organu.

Br. Frank Aneinec znovu objas.riuje a za anglickou east se pkimlouva.

Br. Ed. .Mieek objasriuje; 2e on jako pfedseda tiskoveho vYboru byl proti anglicke easti a byl proti navrhu.

Dale Jan Gajevsk;7 podal navrh na skoneeni debaty, kterY byl podporovan a pki hlasovani prijat vetSinou.

Dvou strankova, ptiloha do Vestniku byla vypuSt'eria. Klasovani pro anglickou 2 strankovou ptilchu ve Vestniku, 56 blast proti 63.

Dalk Cinky nezmeneny a2 na elanek Cis. 7, kterY byl prijat s dodatkem br. Kalouska, aby H. U. objednala •na jeji utraty detske pomucky do organu. Cis. 8. nezmenen. 6islo 9. prijat s dodatkern br. J. R. Kubeny vypustit 11, zaruku redaktora. Cis. 10 nezmenen. Cis. pkijat s dodatkem br. J. R. Kubeny, aby H. U. pracovala s redaktorem, a vydavatele byli eleny Jednoty. Br. Muniza dava navrh, by tisk byl vetk; jeho navrh vSak propadl.

Br. Fr. Kcfnovec dava navrh, by Vestnik vychazel y e Ctvrtek. Navrh br. Fr. Kofnovce propadl.

Br. John GajevskY navrhuje, aby br. redaktor uvekejnil jen prvni dopis od jednoho tadu o to a sane veci, case zabavnich a spolkovych zaleiitosti tyke; pitat vetknou.

Br. ElSik navrhuje, by tato zprava pkijata byla s temi opravami a dodatky, co2 pkijato.

Br. Jos. Kopeck upozorriuje br. tadove zastupce, by se nepodileli na hlasovani, ku kteremu nejsou opravneni.

Br. Aug. Knelt podava svoji zpravu jako pravni radce, a is e by to vzalo piilis dlouho, podal ji jen astne a struene.

Br. Jan Pavlas navrhuje, by zprava tato byla ptijata. (Pitata jednohlasne).

Dozorei vYbor podava svoji zpravu ustne, kterou podava, br. Fr. Aneinec a T. H. gkrabanek. Zprava ptijata.

Na to br. pied. vy0ve, br, taj. by eet1 jmena

plitomnYch zastupcit mimo oniO.Senycii.

Jos. Frnka dava navrh na odroeeni zasedani v 6:30 hod., pkijato. Br. pkedsecla vSak 2a.da, by vyslanci zfistali sedet, 2e jest pi'itorrien McDonald, komisat zernedelstvi a vaienY senator L. J. Sulak. Br. Met. Pazdral predstavil pana McDonalda, kterY uptimnYmi, slovy aslovilanglicke veci pritomne, s pranim zdaru tomuto sjezdu.

Takte2 senatora L. J. Sulaka pkedstavuje br.

Met. Pazdral. Senator Sulak oslovuje delegaty v veci Ceske, v ktere Zaida, by sjezd neopcmenul vzpominkcu na prvniho buditeie naSeho, zesnuleho Augusta Haiduka, preje zdar tcrnuto sjezdu. Proslovy obou pan g prijaty boutlivYm potleskem. Br. Met. Pazdral podekoval obema hosttm za srdeand slova.

Pfedseda, Stepan Valeik; tajemnici: John Holeeek, Jos. Vytopil, Chas. Le2novskS7, John Stab..

Zapis ze schfize, konane dopoledne due 6ho. srpna 1936.

Schrizi zahajil br. Stepan Valeik presne v 8 hod. rano a pkikroduje k dennimu po•adku, Cteni jmen vyslanct.

Br. tajemnik pkedeita jmena vyslaneft a po druhem Cteni neptitomni byli E. ZapalaC a E. Chalupa, cba nahradnici. Oba omiuveni.

Pfikrodeno k bodu druhemu, eteni protokolu. Tajemnik pkedeita protokol ze schfize odpoledniho zasedani dne 510 srpna, kterY ptijat jak Cten.

Br. Jan Hurta omluven z neptiton-mosti pi% podavani zprav ve yeerejkm odpol. zasedani.

Po oprave protokolu dava be. Jos. DuSek ml. navrh, kterY byl podporovan, by protokol byl ptijat, jak byl Cten. Jednohlasne pkijat.

Br, pfedseda vyzYva, br. Jana Hurtu, Clena dozoreiho vYboru, by podal svoji zpravu.

Po pfeeteni sve zpravy br. Jan H. Hurta doporueuje, by dozorei vYbor byl zruSe.n, neb jest nepraktickY pki dneSnim systernu, co2 sehvaleno.

Br. Fr. Kofnovec podava navrh, ktery- byl podporovan, by zprava dozoreiho vfooru byla ptijata jak , byla Ctena. Pkijato.

Br. ptedseda vyzYva, by ptikrodeno bylo ku podani zpra yy nemoc. vYboru. Br. John Toupal pteddita, zpravu. Po pfeetteni teto, jest da.na k volne debate. Br. Toupal, sestra M. Kaderova, br. Muniza a br. Fr. Boll a Jos. tuba se primlouvaji o zavedeni nemocenske podpory. Na to zprava dodana zpet ne,mocenskemu yYboru k tprave dle pokadu a k oeislcvani a bude pozdeji na navrh be. J. J. Vyviala.

Foam navrh br. F. A. Bartonem na 10 min. ptestavku, pkijato.

Po uplynuti 10 minut void br. pkerlseda vyslance k dalkmu jednani.

Br. Jan Gajevsky objasnuje yyslanctim stran ubytovani.

Br. P. K. Mikeska dal navrh pro znovu uva2eni na zavedeni dvou stranek v anglicke keel ye Vestniku, kterY byl podporovan, a kterY2to navrh dava ptedseda k odhlasovani.

Br. Luka'S dava, navrh, by bylo hlasoyano listky. Navrh podporovan a yetknou prijat.

Po seeteni hlasu volba vypadia nasledovne: Pro znovu uvaleni 241 hlasti — proti znovu uva,2"eni 220 hlast. Jeliko2 navel nedostal patfebnou dvou tfetinovou yetSinu, navrh propadl.

Br. Fred Mieulka podava navel, by byla Jana jakasi odmena za eisteni sine, kterY byl podporoyan. Br. Jan GajevskY oznamuje, 2e tad Cis. 28, Karel JonaS si podcbne sam vy kidi. S diky ptijato.

Br. I. J. Gallia oznamuje, 2e jest zde dopisovatelka do Houston Chronicle a Cini navel, by ona. dopisovatelka byla odmenena zlatYm pinicim perem se znaakou S. P. J. S. T. v eerie 5 dol. Navrh pkijat. Na to byla sleena Gladys Sands pfedsedou ptedstavena, ktera ku sjezdu promluvila. Na to byla br. pied. pfedstavena sl. Matenka Kalouskova, kterO2 tez ku sjezdu promluvila.

Br. E. Jelinek dava navrh, kterY byl podporovan, by sleena Matenka Kalouskova, dostala tea odmenu za jeji praci, je2 po dobu zjezdu kona v novinach a jine prate, a aby byla odmena takYm platem jako tajemnici sjezdovi.

Pfedseda dava o navrhu hlasovat, kterY

ire stfedu, (ine. 9, zati 1938. prijai; a jeduoilia-sne zchvalen. Tel ma Wti sleena Marie Kalouskovo. odmenena pinicim perem v cene 5 dol. se znaekou S. P. J. S. T. Na to dava ptedseda znovu ptedeitat opra7 venou zpravu nemocenskeho vYboru.

Br. Cerveny a Jos. Dueek ml. navrhuji, aby otazka nemocenske podpory byla ptedlotena ku hlasovani az bude-li pit ata. Br. Steiner narnita, 2e ma bYti etena jak opravena. Nasleduje navrh br. F. A. Marka, kterY pkijat, by zprava byla ptipuetena k debate.

Br. Jan Gajevsky navrhuje, by bylo zavedeno oddeleni nemocenske podpory. Po deli debate br. Jos. Dueek ml. dava navrh na ukoneeni debaty, pkijato. Na navrh be. Jos. Zemanka upueteno od hlasovani listky a hlasovano tvednutim ruky. Ptija to.

Hiasovani vyznelo velkou veteinou pro dobrovolnou nemocenskou podporu.

Po delei debate br. E. Jelinek dodava, by zprava byla opet vracena vYboru k oprave.

Br. John KlinkovskY' navrhuje, aby vYbor tento byl zvetten, co2 ptijato. 61eni jmenovani do tohoto vYboru byli: John KlinkovskY a Aug. Kacit.

Br. Eleik navrhuje odroeeni zasedani dopoledniho a jelikoZ jest 12 hod. tento se odroduje do 2 hod. odpoledne.

Ptedseda: St. Valeik; tajemnici: John Holeeek, Jos. Vytopil, Chas. LaZnoVskY, John Stara.

Zapis odpoledniho zasedani dne 6. srpna 1936.

Schtzi zahajil br. ptedseda ptesne ye 2 hod. cdpoledne a ptikraduje k dennimu poildku — Cteni jmen vyslanct.

Br. Frank Kofnovec podava navrh, kterY byl podporovan, by.od Cteni jmen bylo upueteno.

Ptedseda dava, hlasovat o navrhu, kterY byl jednohlasne ptijat, a pkikroauje se k bodu druhernu, Cteni protokolu z ranniho zasedani.

Br. tajemnik ptedeite, protokol. Po pfeeteni protokolu byly oznameny opravy.

Br. F. K. Bueek a Jos. Frnka se ptimlouvaji, aby byl . zaveden nemocenskY odbor.

Br. C. V. Adamek a Jos. Cuba podavaji navrh, by nemocenska, podpora byla dobrovolna.

By byla nemocenske podpora zvlaet' vedena.

Schvaleno. Cteni dopisq.

TiskovY vYbor odeVzdava, zapeeetene nabidky na tisk Vestniku.

Br. ptedseda nechava pietist nabidky na tisk. Nabidka einena od 8ulak a tapal znela na 1 dol. o 24ti strankach Vestniku. Nabidka .0echoslovak Pub. Co. byla tea na jeden dollar 24 stranek. Na to ptikrodeno k hlasovani, ktere vyznelo nasledovne: Cechoslovak 346 hlasil.

Sulak-Tapal Co. 121 bias& Po pkeeteni vYsledku volby br. Jos. Holasek jmenem Oechoslovak Pub. Co. vtele dekuje vyslancum za znovuzvoleni a feel je diivera, ktera jim byla udelena.TeZ br. ta,pal dekuje za tapal- gulak Co. za hlasy jim odevzdane a pfeje zdar Vestniku.

StiZni vYbor podava zpravu.

My, co stani vYbor jsme vyeettili obe strany stiCnosti ses. Marie Kubena a jejiho zastupce Fred Fojtika proti H. U. S. P. J. S. T. skrze prodani farmy a shledali jsme, ze farma tato byla zakonite prodana a ses. Kubenove, vtechny papiry zakonite podepsala.

Ed. Snapka, pied.; John F. Eleik, Chas. Navratil, J. J. Hoeek, Frank Janota.

(Pokraeovani ptieti tYden.)

Z AUSTINU SE SDELUJE, ae z 526 graduanta, kteti graduuji z university, nalezame take eeska, jmena a site: Rose Marek z Caldwell, Allen Anthony Chernosky z Rosenberg, Ludvik. Hrneit ze Schulenburgu a Charles Chovanetz ze Shiner.

PEEKVAPENI BADATELU. U indianskeho kmene Zuni, jenZ patti ke skupine Pueblo a sidli na hornim toku teky Zuni v Novem Mexiku, objevili narodopisci timske eislice. Indiani je vykezavali do kamene a do kosti — prave tak jako stall ftimane.

Deset piei X, pet V, eisla 4, 6, 7, 8, 9, 11, 15, 21 pik stejne jako R,imani. Poeitaji na prstech jako veichni primitivni narody, ale d ye ruce s rostaZenYmi prsty znamenaji deset jen tehdy, jsou-li oba palce zkilZeny. Tyto zkfliene palee se pak staly znakem pro eislici X.

Ve stfedu, dne 9. z611 1936.

Oddil dopistriatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti. kid Krasna cis. 96.

Rosenberg, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Budeme odbYvat tadovou schiazi v nedeli dne 13ho zati 1936. Budem platit etvrtletni poplatek na Hl. itad 40 cent eleni a 25 centti elenkyne, a 35 centfi doplatek na sjezdove vylohy, jak eleni tak i elenkyne. Jelikot bratti a sestry jste nekteti hodne pozadu s placenim, tedy piljd'te se trochu vyrovnat. S bratrskYin John Marek, taj. pozdravem, Vysvetleni ku protokolu z XII sjezdu.

Cteni bratii a sestry!

Pii eteni protokclu, mnohY br. delegat, kterY sone delal poznamky shleda. to v protokolu neni yee jak sjezdem usneeeno a proto chci pfedem na to upozornit. Ptedne usneeeno, by veekere tabulky byly protokolovany, aveak z duvodu, to pak byly nektere tabulky meneny, musi tyto laYt, vypracovany, jsou to: Detska, poeinaje od 1. roku na miste dvou let; pak tabulky D, E, F, ktere jsou ptistupny die starch tabulek od 18 let, json- zmeneny od 16 let a proto jestli tyto zmeny nejsou doposud vypracovany, budou uvetejneny pozdeji a yeecky pak budou dany do stanov.

Zaroveri upozorriuji, to sjezdem opomenuto vypustit elanky, jet se tYkaji Utednikti Hl. Ut. die usneeeni sjezdu, povinnosti jejich vypracuje Hl. Utadovna, a elanky stare tedy z protokolu yypneteny. Co se tyre platebnich tabulek, ostavaji poplatky tak jak byly.

Nasledkem ptehozeni poznamkovYch listfi neni zaneeeno v protokolu Cast z teei dp. P. Kaepara, kde on apeluje, by bki. delegati neopomenuli die motnosti povolit penetitou eastku na pcmnik zesnuleho Augusta Hajdueka, cot timto ooravuji.

Jetto stanovy vejdou v platnost at od noveho roku, jsou tyto protokolovany tak, jak jscu opraveny sjezdem, rozdil bude jen ten, to pti tprave stanov nekterY elanek bude ptenesen do pattieneho mista.

Prvni Cast protokolu uvetejnena ye Vestniku jest asi jedna Ctvrtina protokolu sjezdoveho. S bratrskYm pozdravem, John Holeeek, taj. XII. sjezdu.

Kvitovani darkd pro Bazar u kadu gtefanik, Cislo 142.

Houston, Texas.

Od ses. DlouhY ze Sheldon behoun, ses. 8ilkova nadobi, ses. Klimova haekovane detske eaty a tti Cepice, ses. Sobeakova deeku a srcleeko, ses. Baletkova ornamentniho konieka, ses.

Kostkova konvici na kavu, pi. dr. Hollubva detskou vyeivanou zasterku, jedna pani z Dallas zaslala vyeivanY eateaek, ses. Mitchova, vyeivanY ubrus, ses. Botoriova misku a prasatko, ses. Kelarkova luncheon set, ses. Teperova dva kvetinove stromeeky, ses. Langrova vyeivanou zasterku, ses. P. Valova elektrickou lampu, ses. otvrtnikova, dva kvetinove stromeeky, ses. Vajove, tti poletakky na ependliky, si. Marie Vajovd vanity set, ses. Beeanova dva sklenene talite, sled. Taubrovkdetske sttevieky, ses. Kunetkova 50c, ses. V. Sebkova poletat, pi. Jindtieka Earliova ruenik, pi. Holubova s grocerii jeden hrnec, ses. Volkova etyki zastery, ses. Kleekova "loundry bag" a dve deaky, ses. Schovajsoya luncheon set, ses. MaraSkova luncheon set, ses.

Koyatova luncheon set, ses. L6.,vestkova luncheon set, br. Svestka sktinku na cigarety, ses. Filipkova pokrYyku na postel, ses. Studniend dva behouny, jeden ruenik, dva limeeky, jednu taStieku a tti deeky. Do kuchyne ses.

8ilkova koldee, ses. Vajova ko16.6e, ses. Baletkova, 1 kvart smetany a vejce, ses. Buryova 1 kvart smetany a mleko, Veisum grocerie 5 lb kavy, ses. Ungratova mouku, hottici a mleko,

ITESTNIK

p. Nemec, rnlekat 1 kvart smetany, ses. P. Valova 1 kvart smetany, pi. Studniend kolaee a okurky, br. Klima dva dorty a yeechen pernik do stanku, bti. George a Frank Klima a dve dortove srdce, si. Voltrova 5 lb. uzenek a dva bocb n jk.y demaciho chleba, ses. Suldova Sunku, Birdsall Cash Store debaneeek s cuktenkeu.

Doufam, to jsem nikoho neopomenula. \Teem darcflm mnonokrate srdeene dekujeme a yeern naSim odkupniktun dekujeme teZ, to ptiS'li a odkoupili darky od nas a tak nas podpotili. stalo asi 5-6 darn, ktere budou pti nejblitei ptilelitosti yydraZeny. VSem srdeene dekujeme, kteti svcu praci a ochotou nam ptisli vstkic a pomohli nom, jak se tika, to ye spojeni je sila, vice rukou =oho zrntite neki kdyt jich pracuje jenom par.

Tet srdeene dekujeme za navetevu z Dallas a to pi. B. Valeikove a p. Nesudovi.a to ptivezli sebou rodinu Lekvskych kteti, myslim, jsou jit asi doma v Kalifcrni.i. Jejich na,liSteva nas velice potelS• ila. Tet i druhYm ptespolnim hostfun dekujeme, mezi nas a nebali se dente.

0 divadie se trninovati nemohu, neb jsem_ byla zarnestnana v kuchyni, jenom co jsem zaslechla, to divadlo "Tylova costa' naeemu obecenstvu moc a mac se libilo, a pry zase bude sehrano pekne divadlo a to posledni nedeli v za i.

Rodine CiinYch vyslovuji moji nejuptimnej61 nod ztratou jejich draheho maleho syndeka, kterY plece podlehl opateninam, Mare utrpel asi pied ttemi tYdny a nebylo mu pomoci. SrdeonY pozdrav vSem atoucim.

Pavia Studnieria.

Houston, Texas.

Moo videl, neco slykl! A neco jit eet1 jako odezvu pc Ceskoslovenskem dnu v Dallas. — Omluvte, prominte, jestli nebylo vSe jak bychorn si vedyt' uvedomneme si, to co neni lidske, neni dokonale. Slykl jsem, to v Dallas nevyeli vsttic, obzvlaSte v Sokolovne. Musim sc ptirniuyit, to Sokolovna nebyla tim, co eeskoslcvenskY den tvotilo, byla pouze zastaventekem naeeho lidu. Ze nebylo postarano, by se katderau vyelo vsttic a pod., tu odpovidarn, to veichni co jsme byli neastni, jsme ten pamatroY den, a schazelo-li nam neco, meli jsme jako muZi se postavit do tad pracujicich, tak jako jsem udelal, kdy2 v nedeli odpoledne cestou k naknau stanoviSti ptijdem na pana Sikoru, kterY pravil, to program zapoene at ye 4 hod. odp., a aby nebylo 'nedorozumeni, tak helim ku brine, aby bylo nejak vetejne ohla.kno, aby se rtizne nemluvilo. KdyZ cestou potka.m pan.a Frank Le'S'ovskeho z Cameron a ten ml pravi, Ze slysel, to o 3 hod. to zaene. Tu vidite, to mne na to Zadny nenajimal, ale snaeil jsem se, aby nebylo zmatku, kdy2, pak u brany mne rekli, to Radio to ytechno jfit cznamovalo. Tedy jsem tomu byl rad. A tak men jini pomoci, kde pained. to pottebovalo a pak z -Who rnillsin mit radost vkchni.

Dale, ti, co tvoitili program, nemeli bYt tak vysta yeni takovemu vedru, zkouSka Besedy vabec n.emusela bYt, ponevad2 to neni jako cvieem: pvcstnych, a jak ji2 eechoslovak o torn psal, Ze to rnelo bYt weer, jak guverner pravil, te to bylo dilstojne pro celou vetejnost. Zase ekola! Nehleciejrne hanky, ale jak jsem pravil, bud'ine lidrni a pornahejme chyby odeiriovat; rad bych znal aloveka, aby neklopYtnul.

Na hudbu a zizev jsem se tail, ale nic jsem z tohc nedostal, a nikdo jinY. Skoda, nevyhavovalo to pro tu vele. Kdyby to bylo slyeet tak, jak nasleho hosta Frant. Soukupa, pak bychern ani na to norko tolik nemysleli.

Na vSechnn si nevznomenu, o eem jsem chtel psat, a co nejhla-JnejSi, abych nedopsal, • Buckholts, osa.da kdysi tak hluena, uYedomeudelala na true piknik. A kdybych neznal osadu av of sit a dobreho lidu, nezmirioval bych se a torn. Marti za to, to ka2d3'7 kde peebYYO, jest hrdY na sve misto, jako Cyclon, Seaton, TernplE:, na vys2ani celeho viaku k na:Semu dnu, vim Se Seaton a Buckholts bYvaly si svor-. ny y praci pro biaho osady, dnes Buckholts zastouptly :Facie eivly. A to rmouti ty, kteti jsou pyS'ni na osadu, ktera poZivala tak hlueneho

Strait& 5.

jmena i mezi jinonarodovci.

Nahodou byli jsme v Buckholts a a men prvr ni zabavu v nove postavene sini, a tu musim prozradit, to bylo nebezpeene karou nebo pe'Sky se cestou pustit, tak rozpustili, ohro2ovali syYm chovanim vetejnost. To asi sin nebude sloutit cti, a proto vy, kteti jste v2dy stall na strane cti, nedopust'te! V Buckholts jsou take lido jako v Bell counte ,a jak rozdil ukazuje, kdo se snati svoje okoli zvelebit. To bed' nasi snahou, neb tato ptinesli nisi ptedkove a s tim jsme ptieli do teto tame.

Na zdar!

A. R. Hamusek.

Rad Vyzovice, cis. 114.

Fairchilds, Tex. Cteni bratti a sestry!

Veichni jste zvani, abyste se zffeastnili ze dne 13. zati odpoledne. Jak asi katclY vite, jest to schnze etvrtletni, tak se hled'me dostavit v poetu co nejveteim. Zarcveri, sesttiaky, mame katda p •inest neco na svaeinu, neb po schfizi si udelame svaeinu a bratti .to neco lepeiho obstaraji na uhaeeni tizne. Tak na shledanou, a se sestersloYm pozdravem Marie Kaderova, taj.

Itad TexaskY Kvet Cis. 158.

Kaufman, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V nedeli, dne 6. zati 1936, byl u nas v Kaufman uveden do naei mil- Jednoty SPJST. novY tad TexaSkY Kvet els 158. Naee hlavni Uta,dovna byla zastoupena. a siavnostni tea i uvedeni naSeho noveho tedu tidil a urovedi hr. Torn H. Skrabanek z Ennis. Texas. Eratr Skrabanek se irkolu sveho zhostil znamenite a pekne objasnil a vysvethl tern naSim no-,7Ym elenum vyhody a dirlelitost pcjiSten1 u naSi. stale na poeet vzitstajici, S. P. J. S. T. NejlepSi pki torn slavnostnim uvadeni tadu bylo, to zaealo i prS'et, ne rnnoho, ale dint to se pekne oehladilo, a jak ty ptitomne sestry povidaly, pr‘Selo , nam na gesti. Tak se taime, to nas navy tad TexaskY Kvet nam vSem bude k radosti, elenft to nam bude ptibYvat a prava 1S.tska i svornost bratrska to bude v nakm tade . vedycky panovat. Uvedeni tadu bylo don nove zvolenal° tajemnika, a ja dekuji timto, jtmenem tadu TexaskY Kvet cis. 158, bratrevi za jeho kra.sne uva.deci obtady i za peknou tee, kterou nas oslovil i za penaitY dar, kterY naeemu tadu daroval.

A jak se tad uvedl hned se volili novi fitednici, a zvoleni jsou jak nasleduje: Ptedseda br. Frank Urban sr., mistaptededa br. Jan Urban, tajemnik !or. Frank Kofnovec sr., fidetnik br. Joe Urban, pckladnik br. Jerry Urban, prtivodce br. Frank Kofnovec jr. "(Metni vYbor: ses. Marie FranciS Urban, ses. na KrasuckY, br. Anton Kofnovec. NemocenskY vybor: br. Frank Kofnovec sr., br. Frank G. Urban a ses. Vlasta Urban.

Jeete bylo jednano kdy budeme mitt schtze, tedy ujednant, to 1. nedeli v mesiei, a dovY poplatek to bude na zaeatek 5c -mesiene.

Veichni, co se pi ihlasili a i veichni k uvedeni dostavili a 4 si zaplatili hned na rok ptedem a ostatni zaplatili mesieni poplatky, ale pravite se jim 5% sratka zamlouva, to ptieti mesic si zaplati take na rok ptedem. Tet nam bylo mile seznameni se se sestrou 8krabankoyou z `nnis, Tex., a naee sestry se feel, to nas zase oba, jak Vy br. 8krabanku, tak i Vase mantelka ses. S ' krabankova, brzo navetivite, kde budete valy radi videni.

Jsem s br. pozdravem na yeecky, Frank Kofncvec, taj. . Pozn. red. — Vaeim snaham, praci na poll bratrstvi a humanity r3feji zdar. Necht' vas tad roste, svorna spoluprace vynese kYteny utitek.

Pozdrav!

Cestovani.

Parnik vjltdel do ptistavu athenskeho, kdyt se jeden zbohatlY American zeptal namotnika: "Co je tarn to bile na tech horach?"

"Snih, pane."

"Walt jsem si to hned myslel," bruel si Ameriean„-"a pied chvili tu nejaky blupak povidal, ze je to ftecko".

Strarte, S. 6PANELSKt lid bojuje dnes te2ce o svou svobodu. Bohata, krasna a irrodna zeme — a piece tolik chudoby v ni po cela staleti. Kletbou narodil je jejich glechta, zvla gte je-li ji tolik jako ve 8panelsku a je-li lid tak ubohY a malo vzdelanY, jako ' pan es lskY lid ,do nedavna byl. Na jedne strane stare a slavne university, nejkra.snejS'i poesie sveta, nejtvotivejk umeni vYtvarne — a na druhe strane miliony lidi, neznajicich eisti ani psati, nemajicich ani slugneho pribytku, celY 2iyot hladoyejicich a naveder odpoeivajicich na lozi ze ztuchle sla,my — tot' obraz 8. panelska, jet trpelo, aby svYm utrpenim pripravilo dny znovuzrozeni slavneho naroda. Kdo se s tohoto hlediska na zmatek nazorii, na krvavy spad uddlosti, na salajici nenavist bratro yraledne valky obaanske, pochopi, 2e z tako yeho minulosti musilo vyjiti takoye 8panelsko. Kdo procita z mdloby a te2keho spanku choroby, procita tetko a zvolna se probird k jasnemu vedomi a chladnemu rozumu. Tak je tomu i ve 8panelsku.

Lace, ktera, Jednu velikou zaruku rozvoje a budoucnosti 8panelsko skYta: je to jeho lid, pracovitY a zdravY, zcela jinY lid, ne2 jakYr v na gi dui vytvoilly fale gne predsta yy z cestopisnYch causerii a dejepisnYch povidek. Neni lenognYch 8panelt, je ts videli po yrchni cestovatele na ulicich Madridu, Valencie a Barcelony (ponevad2 se nedostali do vinic, tovaren, pristavil a dilen), neni jich aspori vice, net je povaledil jinde. gpanelska, zeme, zalita sluncem, rodi vic net nak, ale 2ada, te2ke prace, ktera, je daleko hat placena. Hektar cukrovky dava u nas dosud lepgi vYnos net ve 8panelsku hektar krasnYch vinic. Nasledkem sankci seznamili jsme se letos vic ne2 kdy jindy s produkty zemedelskeho Spanelska. Za neuveritelne nizkou cenu 2 at 3 Ka prodavaly se chutne gpanelske OESKOSLOVENSKE literature a zvlagte VI, literature pko mlade2 postradame knihy, ktera, by byla nejzajimavel gi pro poueeni lidu a povzbuzeni narodniho sebevedomi. Mame, pravda, v krvi v gechna slayna jmena nagich dejin od praotce 6echa a2 do dne gka — i jmena genifr, najme literarnich, aekoli na priklad o 2ivote svYr ch vynalezcii a vituosu toho vime velmi malo. Chybi vg ak jedna z nejpoyzbudivej g ich knih, ve ktere by byly sneseny zajimaye podobizny Oechosloy akU, kteri podivuhodnou shodou okolnosti byli primYmi svedky prevratovYch uddlosti v cizine. Piislovi, ae "Oech vg ude bratry ma" je konec koncri. prazdne. Ale to, 2e temer v kaale historicke uddlosti hral nejakou roll Oechoslovak a 2e v cizine jsou ctena jmena eechoslovalca, o kterYch doma giroke vrstvy lidove nevedi takika nic, to u2 by byl cluvod, abychom koneene men popularni sbornik, v nem2 by 2ivotopisy techto podivuhodnYch Cechoslovaku byly shromaldeny. Na prikladech uvidite, koho myslim.

Kolonisatoii Ameriky.

Velmi dule2itou - roll pri kolonisaci objevene Ameriky hrali Morava,' bratti, jejich pamatku dodnes Oechoameridane cti. Nespoeetna ecska jmena nejstar g ich osad americkYch dokazuji, ae v prvnich dobach koloriisoce men Moraveti bratri znadnY vliv pri zakladani pr y g skYch sidel. Vime take, 2e dik jejich-nichbelo nabo2enske organisaci byla prave jejich soustava sou2iti v osadach davana za vzor a napodobovana sousedy, take y e skuteenosti dala zaklad k demokratickYm zasadam celeho americkeho statnictvi. JinYmi slovy byli to Oechoslovaci, kteti byli pri torn, kdy2 se tvorily staty, jet pak se spojily y e velikou Unii. A prece u nas v Oeskoslovensku — — co vime opravdu o techto Mora y skYch bratrich? Zeptejte se ditete ye gkole, slygelo-li za celou dobu sveho ueeni mluvit o prvnich 6echoslovacich, jejich priklad a vzornY divot byl znarn zakladatelrim SpojenYch state!

Chalupieka — Salypicka.

Kdo z vas kdy sly g el jmeno Chalupiekovo?

A vida, zase je to jmeno g loveka, kterY byl pH velke udalosti a hral v ni znaenou roli. Jakub Arbes o nem vypravi v kra,sne novele, ktera, se jmenuje "Prvni marseillaisa z eeskYch plic".

VESTN I K

Jake je dnegni '‘anelsko. pomeran6e, meli jsme to rane zemaky, kvetak, ovoce, hrozny §panelske, vSe° to velmi laeine. V torn je take jedna z otazek 'Spanelskeho lidu: smeSna tram ze zemedelske produkty, uboha mzda za te t. kou praci. Jak tomu bylo ve gpanelskem prilmyslu, o torn nejlepe sveded 2alostna &oven Spanelskeho delneho lidu, stale vteni v priimyslovYch sttediscich a extremy, ktere se zmochovaly S'panelskeho lidu zcela podle jeho zjittene nalady. Zatim se v ptitmi ptipravuje boj o svobodu lidu: pracuji penize slechticu, kteti se boji pozemkove ref ormy, pracuje tadovY klerus, kterY si zvykl na vflvu na Spanelskou lidovou duSi, ptistupuji k tomu stare osobni nenavisti, pkikre socialni rozdily, neuspokojene touhy a ptani.

Jak iiji.

Tak vzplala Spanelska revoluce, tak se rozpoutala obeanska valka gpanelska. Je nutno znati gpanelskY lid, videti jej na vinicich a polich, na ulicich a v tovarnach. Od detstvi nabo2ne vychovanY 8' parrel, je-li toho potrebc., dovede bYti vrouci a citlivY, stejne jako bojovnY a neirprosnY. Svfij divot haji tako. A veru je malt' rozdil mezi 2ivotem most gpanelskYch a marockYrch. Jen odlignost kraje, bile chalaty berberske, fezy a turbany, ale zpilsob Evota je skoro stejnY, morske U2iny jen pramalo deli divot, jako islam a f a Lalismus pramalo rozliguji poyereivou a yznetlivou dugi lidovou. Pastyit s hor priji2di do mesta na svem osliku, obtaenem konvemi mleka. Obsluhuje sveho zakaznika, oslika spouta roubikem tak spolehlive, 2e ani nej yrtohlayej giho osla nenapadne pomygleni na ritek. Ve '8panelsku neni spolkir na ochranu z yikat, ktere by zbavily oslika pout, neni tam take smyslu pro ochranu

Z galeyie poclivuhodriSrch Cechoslovakii.

112 v titulu poznate ptibli2ne, 'Cello se to zireastnil ten prostY deskY muzikant Chalupieka. Byl elenem kraloyske kapely tesne pied vypuknutim Velke revoluce. A mel odvahu, ae v predve'er vgech historickYch uddlosti spustil na svou trubku marseillaisu na kruchte v kostele, kde u oltare Ludvik XVI. a Marie Antoinetta.

ZpUsobil vlastne, ae marseillaisa, do to chvile neznama, nahradila pari2skemu lidu revolueni popevek "Ca ira!" a stala se hymnou revoluce — hymnou Francie. To neni Arbesem vymySiena postava pro povidku, to je skuteend historicka osobnost. A — u nas o ni nikdo nevi!

Adgek Debureau.

Navazujeme-li ihned na Chalupieku, setkavame se s Jean—Gaspardem Debureauem, jehot praye jmeno zni Jan Ka gpar Dvorak. Kdo byl, o torn nam v jedne ze svYch studii povi Jan Neruda. Nejlep gi komik pari2skY v dobe Napoleonove, miladek samotneho cisare. On, gagek, a Talma, traged, to byly dva poly kulturni Pari2e. Od potulneho komedianta a2 k hvezde divadla Funambules. — Zeptejte se ye Francii, vedi-li, kdo je Debureau! A zeptejte se v jeho vlasti. Uvidite rozdil.

"Il divino Boemo" V te2e dobe v Italiisiril sla yu oeskeho jmena Josef Slavik, deskY Paganini, "il divino Boeomo". Zeptejte se v Italii, znaji-li jeho jmeno. Uslygite chvalu a potlesk. A zeptejte se doma! Povedi yarn: "Jo, nekdy asi pied tremi roky sem privezli na Vykhrad jeho kosti a nem se o torn psalo v novinach." Jmeno Slavikovo je asi stejne popularni jako DvotakaDebureaua a tak nezname, jako Chalupiekovo.

General Zach.

Dr. Vilem Gabler nam pied lety vypsal 2ivotopis mute, pied jeho jmenem yam cela Jugoslavie s Acton smekne. SrbskY general Franti gek Alexander Zach vychoval svemu narodu stateeneho krdle Sjednotitele Alexandra.

Jeho divot je zajimavY a pestrY. Vzpominali jsme v techto dnech Ludevita Stura a meli bychom vedet, 2e Zach prvni shroma2dil slovenske dobrovolne vojsko r. 1849 a 2e se 8tfirem a

Ve stredu, dne 9. zati 1936. pevcir, naopak neni temer rodiny, ktera by nernela klece se zajatYm ptaekem v okne. 8panel pro piseri dovede bez litosti vzit ptaeeti svobodu — a v teto maliekosti je take kus rysil jeho povahy.

Do lepSi budoucnosti.

Pestra smes krve o2ivuje sve2est naroda. Se starotimskYm profilem vystrida se semitskoarabskY typ, potkate se se gpanelskYmi tidy a cikany, Maury a Berbery, zvla gtni lid jsou Baskove, potomci starYch Keltii, horale pyrenejai maji tolik spoleeneho s Gaskorici, ale v gechny tyto prvky poji 14.2 ohnivY duch ,tYri divot a ruch . . . Vedle d yanactivalce Rolls Royce ktheeji deveata s nadobami pro vodu, v jakYch jegte Kristus v Kan' Galilejske menil vodu ye vino, u jednoho chodniku jsou upoutani nag motocykl retizkem a zamkem a biblicke oslatko roubikem a popruhem, na te2e uliei se setka yate s caballerem, yystrojenYm podle nejnovej gi anglicke mody, a cikanka v gatech zagleho stoleti yam za pul pesety zatanei ohnive fandango . . . To je 8panelsko, jeho lid a jeho divot. Je to docela jinY lid, net jak jsme si jej my predstayovali. Zna teakou praci, a nikoli sladke lenokni (aekoli i praco yitY pod gpanelskYm sluncem rad si odpoeine), je pilnY a spotivY, je yznetlivY i velkomyslnY, hrdy a pohostinnY. 8panelskemu lidu otvird se lepgi vchod do noveho aivota mezi svobodnYmi narody. Trnitou cestou jde za svou svobodou, vykupuje ji krvi a bolesti, nejdra2 gi dani, kterou mute narod platiti, ale doufa, 2e stane jednou mezi ostatnimi svobodnYmi narody jako stra2 demokracie a pokroku. A2 se probudi i mlade 8panelsko kulturni, rozkvete zase strom velike kultury naroda, z neho2 vypudely tak mohutne haluze, jako Cervantes a Calderon, Goya, Velasquez, Murillo .. .

Hurbanem jako general gel v deputaci k cisari.

Ale to je jen malt' zlomek pestreho 2ivota Zachova. Nepostadilo by misto, kdybychom men vypsati, pH kolika historickych uddlostech byl jen tento jedinY Oechosloval! A prece — — pohled'te do eitanek, kde se doetete o vgech mo2nYch pampeliekach, ale nedoetete se, kdo byl Zach! tech, kterjr mluvil s Juarezem.

Ani pin popravy eisake Maxmiliana v Mexiku nechybel Cech. Jmenoval se Josef 8ramek. Prosty, jako jeho jmeno. Peed deviti lety jsem s nim mluvil v Praze. Zil v opu gtenosti a chudobe, nem& nic, net sve bohate vzpominky. Byl jedinY Oech v Maxmilianove armade, ktera se vypravila do Mexika. A else* ho vyslal, aby vyjednaval s Juarezem. Vi dnes vribec nekdo 0 tomto primem svedku popravy Maxmilianovy?

Mo2na, ae slygite jeho jmeno po prve!

Galerie by byla phi& Opakuji, ae zname snad vgechna jmena syYrch historickYch lidi. Zname jmena svYch spisovatelri, v Ustech lidu Hje Havlieek, a2iva Macha, Nemcova a v gichni ti, kteri tvoti Slavin naroda eeskoslovenskeho. Nemame ygak nikde ani nab& ke knize, pine bohatYch ()sun nagich lidi, kteri za hranicemi spolupro2ivali historicke uddlosti jako drile2iti svedci. Do teto galerie by priglo jegte mnoho jmen z doby star gi i noye, krome tech, je'2 dnes namatkou uvadim.

Byl by v ni zajiste objevitel Jugoslavie pro nase drobne lidi — Geistlich, jehot hrob je v Bake a jeho2 jmeno znaji od Zagrebu at ke Splitu. Bylo by v ni jmeno Behounka, kterY za2i1 dobrodru2stvi v Modrem stanu s vYpravou vzducholodi "Italia" i jmeno Vojtecha, spolupracovnika Byrdova, z novejeich. Objevila by se v ni postava Eskimo-Welzla. Bylo by v ni ovgem jegte mnoho a mnoho prune slygenYch jmen. Ale byla by to kniha, ktera by na g obzor rozgifila o vedomi, ae 6echoslovaci se pravorilatne freastnili na vYvoji svetove historie, kulKuzma. tury i jejich objevri.

Byl by platil celeho vola.

"Jak to prijde, skiepniku, dal jste mi porci ryby a ted' mam platit celeho kapra?"

"To je u nas zvykem."

"To je dobre, 2e jsem si nedal hovezi pedeni."

Ve stfedu, dne 9. zati 1936.

Strana 7.

VESTN4K

30.00 Najemne z aadovny 4.80 Telefon 52.09 Poetovne 5.85 Elekttina.

28.00 Potteby v nradovne PEIJEM OD RADU ZA MESIC SRPEN 1936.

21.19 Cestovne a schtize Aid Den Za D. 0. Na Umr. H. E. 500.00 Slane ntednika 1. 10. dervenec 192.40 7.20 75.00 Slane vSmomoc 2. 18. srpen 16.70 .65 331.17 Vestnik, 6,114 odberattlu 3. 16. dervenec 30.82 .45 .46 Vestnik, poetovne 1.95 4. 20. eervenec 3.50 229.04 14.10 Dary 400.00 .30 6. 25. srpen 1.00 69.40 .90 HOTOVOST U POKLADNIKA $334.34 3.95 7. 16. dervenee 153.75 5.55 DETSKY ODBOR: 8. 16. dervenee .80 81.13 1.65 PMJEM: .90 9. 21. srpen 2.26 233.19 11.55 Od r adu, na inurti $247.33 1.35 10. 21. eervenec 1.20 84.95 1.35 Hotovost z minuleho mesice 576.87 1.50 11. 12. srpen .50 39.55 .60 Celk.em $824.20 .90 12.-12. eervenee 30.90 VYDA.Ni: 42.20 14. 15. dervenec 49.80 1.35 tspory 11.77 .15 15. 10. eervenec 3.60 147.52 7.50 HOTOVOST V HANCE 818.43 3.15 15. 20. srpen 3.60 144.42 7.50 22 BONDU 13,740.00 12.90 16. 18. srpen 66.12 3.75 MAJETEK $14,552.43 29.65 17. 12. srpen 3.30 428.88 14.70 PREHLED MAJETKU JEDNOTY: .30 18. 28. srpen .20 8.05 .30 ' Bondy $1,373,385.99 6.45 19. 20. dervenec 97.41 1.35 Hypoteky 1,105,463.98 4.20 20. 20. eervenec 2.00 285.01 77.60 Hypoteky, Mortgage 1,000.00 .60 21. 10. srpen 33.10 Ptijeky cortifikatti 321,675.78 .45 22. 18. srpen 42.00 .30 Majetek 196,026.92 1.05 23. 12. srpen 115.74 3.90 Hotovost v bankach 38,441.56 24. 18. dervenec 25.96 589.44 36.30 Ulaeno za meters (elektricke) 15.00 1.35 25. 17. eervenee 9.96 343.28 20.10 U najemnikti • 20.00 .45 26. 21. dervenee 38.25 1.20 U jednatelt 1,627.85 2.25 27. 21. dervenee 107.19 3.30 U pokladnika 334.34 54.40 28. 17. eervenee 7.88 319.66 16.20 ✓ Detskem Odboru 14,552.43 .60 28. 29. srpen '7.32 '300.01 17.70 Celkem $3,052,543.85 29. 11. dervence 1.80 263.35 11.10 Dluh nedospelm dedicinn 27,682.78 4.95 30. 10. dervenec .20 67.32 2.55 MAJETEK $3,024,861.07 7.00 31. 21. srpen 75.52 .30 S bratrskSan pozdravem, 1.95 32. 21. eervenee 24.59 1.50 Edward L. Marek.

9.45 33. 21. eervenee .60 136.06 6.15 Dne 30. srpna 1936.

4.20 34. 20. srpen 27.99 .45 2.40 34. 20. 1 den 3.10 108.92 6.50 SOVETSKt DIPLOMAT SE V PRAZE NUDIL 3.90 36. 8. 1 Glen 7.19 2.10 A CO MU Z MOSKVY DOPORMLI 37. 20. srpen .20 24.25 2.10 1.35 Nedavno zeintelS7 bSrvalSr zahranieni mini38. 20. eerven 135.25 23.25 5.55 str sovetskeho Ruska Cieerin znal dcb'e 'de40. 12. srpen 3.44 255.18 17.40 2.40 skou literaturu a hudbu. Ve vzpomince na Ci41. 20. srpen 81.19 1.50 4.75 aerina, pie autor, jak prvniho diplomatickeho 42. 20. srpen 42.30 1.30 kurS7ra,kterY jezdil z Moskvy do Prahy, pie43. 25. eerven, eerv'e, srpen 102.98 25.05 1,019.90 12,447.78 $247.33 kvapil Ciderin pranim, aby pi•ivez1 z Prahy Ja44. 21. eervenec 1.67 34.96 1.05 roslava Vrchlickeho "Damokltiv mee". Kdy2 45. 26. srpen 128.26 5.10 PREHLED PRIJMU A VYDANI ZA MESiC si jeden Glen sovetske mise v Praze ste2oval, 47. 25. eervenec 292.74 5.18 15.95 SRPEN 1936. t'e v Praze pry je nezajimavSr odpovedel 47. 28. 2 eleni 31.14 mu Cieerin poukazem na Dvotakovy "Slovan48. 16. dervenec 4.80 Pft,IJEM: 119.05 6.60 ske tance", na dila Nerudova a Jiraskova a na $12,447.73 49. 16. dervenee 1.70 120.40 Od tad& na 7.65 pohled s Vyeehradu. A doporail mu, aby si 2,011.79 50. 10. eervenee .60 Splatky hypotek 52.88 1.35 zaeel do nektere ptedmestske hospildky po1,503.26 51. 10. eervenee Splatky pujeek certifikatn 1.90 63.59 5.25 slechnout vaenive spory eeskYch lidi. "V malo484.39 52. 24. eerven Uroky z pujeek certifikatn 74.80 40.10 ktere narodni povaze je tolik skryte revolue814.35 53. 24. derven Uroky z hypotek 12.15 5.55 nosti, co v Ceske," pravil Ciderin.

16,012.35 54. 10. kvet., der'en 22.68 Splatky bondti 355.15 99.00 1,430.99 55. 26. dervenee troky z bondti 2.80 81.71 4.35 ROZSTEIZENE SUKNE JEN PRO SVOBODNE. 162.50 56. 11. derven Najemne z majetku 2.60 50.58 18.95 Dneeni moda rozsttienS7ch sukni neni vlast56.96 57. 13. eervenee Splaceno za praci v pnjekach 55.00 1.65 ne modou, ale ptedpisem zakona z devateho 4,105.98 58. 13. srpen VSidelek, prodej boncla 42.25 .30 stoleti pied Kristem. Lykurg, proslu1S7 zakono39,030.35 62. 20. dervenec 1.80 35.47 Celkem 3.90 32,964.49 darce, daval tehdy Sparte zakony, jet' zalaily 63. 19. srpen Hotovost z minuleho mesice 2.20 163.95 6.30 $71,994.84 ✓ pozdejeich stoletich jeji moc a slavu. Mel pH 64. 16. eervenec 45.40 4.35 UHRN tom podobne starosti jako zakonodarci moder65. 10. srpen .60 81.28 1.95 VYDANI $11,277.78 ni doby. Mladi mai se nechteli 2enit a genera66. 18. eervenec, srpen 88.95 1.20 Na ninth 702.02 love natikali, ze v prieti svetove valce zustane 67. 21. dervenec 1.57 Na umrti, nedospe13.7 m dediciim 124.66 1.50 131.71 Sparta bez vojaka, Lykurg to asi zkoueel s Na nmrti, nedospelS7m dedictim, took 68. 18. dervenee 2.00 94.48 3.45 4,414.13 mladeneckou dani a odmenami pro novoman70. 14. srpen 1.54 124.41 Hypoteky 7.95 3,000.00 &ly, ale marne. Posleze jako ma znal sveta 71. 16. 'derv., eerv'nee 2.00 Ptenos na H. R. 130.40 3.40 5,464.00 a lidskSrch slabosti, vydal zakon, svobodne 72. 14. srpen Piljeky certifikatu .20 91.26 3.90 375.00 Spart'anky maji nosit rozstiitene sukne. Tohle 76. 27. dervenec Zalohy jednatelum 1.00 52.18 1.50 103.00 77. 10. eerven Lekatske prohlidky pnsobilo; jako muz . pf• isnS7ch mravii vydal i 22.25 14.05 363.78 druhSt zakon, ze vdanSrm '2'enam se svadne roz80. 16. eervenec Comm. Novi eleni .20 68.13 2.70 39.01 81. 14. eervenee Pojieteni proti ohni na majetek 2.46 148.36 stri2ene sukne zakazuji.

9.45 76.98 84. 11. dervenee 13.02 Opravy atd. na majetek 223.75 11.85 Pestevani okurek so nevyplaci. Pted nekolika 215.64 85. 17. srpen Dan na majetek 20.55 1.35 lety zaealo se na Btecla ysku s pestovanim o7,215.82 86. 25. dervenee Majetek 70.78 1.80 kurek salatnic a nakladaeek po vzoru kraje 57.21 87. 9. eerven Splaceno za praci v pujekach 1.40 70.02 18.40 znojemskeho. Mnozi zmedelci videli tehdy v o4.50 89. 14. srpen 1.30 Pravni na hypoteky 50.10 3.90 kurkach -svou zachranu. 1.17ncs veak stale kle112.70 90. 25. srpen Pravni na majetek 29.08 1.05 Letos ceny okurek pestitele npine zklama$38,441.56 91. 18. eerv'nee, srp. 13.40 19.50 HOTOVOST V BANKACH 371.62 ly. V pondeli nakupovaei zaCali platit za 1 kg 92. 20. eervenee 10.12 25.75 PRIJEM NA HLAVNI RAD: 223.91 nakladadek 5 Mau. I kdyt je letos okurek $1,019.90 2.40 93. 24. srpen 42.05 Od tadil 2.10 • nroda, a pestitele si nevedi s nimi rady, je 3,000.00 94. 21. srpen Francs z umrtniho fondu 1.40 84.60 2.10 to smeena cena a zemedelce od pestovani oku4,019.90 95. 12. srpen .40 42.90 Celkem 2.10 rek v ptietich letech odrad'uje. Mnozi hospoda4,238.81 97. 19. derv'nee, srp. 3.60 Hotovost z minuleho mesice 137.20 7.50 ti se jiz podle toho zatizuji a misto pdstovani 8,258.71 98. 14. eervenec UHRN 58.14 1.65 okurek, zakladaji mlade vinice. Tech bSrvalo v 99. 12. srpen .75 VYDANI: 24.70 davnSrch dobach na Btecla ysku hojne.

A,475.81 100. 28. eerv'nee, srp.

Sjezd 64.16 1.50

Finaneni zprava ue'etnilca Hlavniho Radu.

101. 14. srpen 102. 24. dervenec .80 105. 17. eervenec 3.00 107. 18. srpen 6.11 108. 21. eervenec 110. 27. srpen 7.00 112. 16. srpen 113. 14. srpen 115. 10. doplatek 116. 12. srpen 117. 27. srpen 118. 8. eervenec 119. 26. srpen 120. 18. eervenec, srpen 1.60 121. 11. srpen 122. 16. srpen 125. 24. aervenec 3.20 126. 28. eerven 1.20 128. 11. srpen 1.90 129. 10. srpen 130. 1. kveten 130. 12. derven 132. 13. srpen 1.98 133. 20. eervenec 1.20.

135. 19. srpen 136. 18. eervenec 137. 12. srpen 138. 14. srpen 138. 28. 4 eleni 139. 16. srpen .60 140. 16. srpen 141. 17. srpen 7.62 142. 21. aervenec 1.20 143. 16. srpen 144. 26. srpen 6.46 145. 26. dervenec 146. 18. srpen 1.20 147. 11. srpen 4.94 148. 20. dervenec 149. 18. eervenec, srpen 150. 10. eervenec, srpen 2.22 151. 28. srpen 152. 1. eervenec 1.30 153. 13. srpen 4.84 154. 21. tervenec 156. 26. eervenec 157. 26. srpen

41.30 52.25 31.30 83.04 142.73 65.96 162.59 10.01 95.45 45.85 27.14 32.06 2.90 57.50 51.31 38.43 34.40 82.11 28.80 28.56 160.97 158.97 22.16 94.74 59.18 31.75 5.60 52.53 64.86 28.10 16.75 43.41 123.44 43.90 15.15 69.67 53.05 10.63 134.93 26.50 9.04 40.10 21.01 14.88 50.75 23.40 23.14

2.10 29.05 1.65 6.45 10.80 3.30 8.55 1.05

VESTNIK

3trana.

Pop

1

c■ Is4no

.

Stt,i Text s

triedni. Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

• • REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. co., Rest, Texas Piedplatne 65e roene. Do stare elasti 1111.05 roene.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Jiadovny, Fayetteville, Texas.

AreAkere dopisy, pfedplatne, oznamky, budleti adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

orga isitoriL Schiize v Houstonu v aterST 2. srpna veeer konala na'Se. Hl. U Uiadovna ve sborovne sine kadu Pokrok Houstonu ptedbeLiou porad ohIedne zlepS'eni organisaeni price, na ni2 brali podil bratki piedseda soudce Chernosky, tajemnik J. R. Kubena, neetni Ed. L. Marek, Will A. Nesuda, pravni radce Aug. Kacit. -nove zvoleni: mistoptedseda Stepan Valdik a pokladnik Fr. B. Steiner. Dlouho do nod probirany v tato schilzi jednatlive body celeho planu, stanoveny ur- eite smernice, z nich't d ye diale2ite nosleduji v daISI east tohoto referatu. Ve stkedu v 8:30 rano zahajil piedseda soudce Chernosky schuzi dostavi y'Sich se organisatorti a to: Jos. Franta, Fr. H10,ek„John KlinkovskY, K. Navratil, Jos. 'Papal, J. Bartek, J. Urubek, Ign. Senkyiik, Fr. Kadanka, Au g. J. Morris a Fr. Moudka. Vyutednici Hi. ttadovny byli ptie tomni, do satirize pozdeji dostavil se br. I. J. Gallia. Zapisovatelkou byla sleena MatenkaKalouskova.

Br. piedseda v zahajovacim proslovu yyzvedl dtileMtost obeasnYch porad organisatorti, na nichz yzajemnYm podanim zku5enosti, poznatkfr — mnohe svizele naborove prate daji se omezit, nektere ptedejit. Zku,knosti, easove nutna zapracovanost ptinaSeji rove Uspechy a proto'k na2S nabor noveho elenstva jest yelenutnY a bude . 'lactate konan soustavne, porady zastupcti trkazaly se nezbytnYmi a budou pokadany nejmene jednou behem roku. Br. piedseda vyslovuje zastupcilm sraj i cele HI. dik i uznani za poctive ptieineni, ktere vyneslo aZ" doposud krasne ovoce a dour, Mdoucim upravenim jistYch nedostatkA dosavadnich pravidel organisadniho systemu.. z p r a v a komiSneho byla nejbolavej'Si nich strankou, nove snaky vykali se jeSte lepSimi.: Ne'Z zahajena bude vecna diskuse, b:. ptedseda oznamuje podrobnosti schilze, konane ulAi HI. Ut. minuleho vedera a dte nasledujici usneeni: HI. tfa,dovna ve schilzi 1. srpna se jednomy gem ustanovenYm erganisa--sineu sla,byv toriim povolena byla odmena 70ti procent z prve rani pronie na vegkere jinni ziskane poS. P. S. S. T.. Dale julnamyijigteni. pro Hi. sine usneSeno, fie HI. triadevna nebude earnenovel tiadneho pomocnika kterehokoliv organisatora. Koneene jednoroysine usnegern, tie fadne ustanoveny organisitcr matie die sveho pfani ve svern stanovenem pa sebi gti zaplatit dva dolary odmeny na kaZdY tisic poji gteni tomu, kdo mu pomffie ziskati noveho elena. V pkipa.dech, kde rodiee neb poruenik poiadaji organisatora, ie by si pfali dati mu svoje ditky neb svefence do nag Jednoty a tenth jim pojistku napige, jen v takovYch pfipadech organisator zaplati rodiefim neb poruenikovi 25 procent jam 70ti procent komi gneho z prve

roeni premie. K vuli sprivnag mu pochopeni davame pfildad: Zastupce obdrii na ziskanou pojistku $10 odmeny; rodiee neb poruenik maji privo na 25 procent teto odmeny eili dostanou zpet dva a pul dolaru.

Nasledovaly zpravy jednotlivYch zastupcii a protok byly z east razu obchodniho, pomijime je, ptinesly poueeni a uHtek tern, jim2 patfly. Po skondeni referatt jednotlivYch organisatoru, nastala volna, debata, co by meta bYti zavedeno, co opraveno a konedne co zrukno, by se spolednYm risilim dosahlo tech nejlepSich vYsledku. Dostavilo se poledne, sestileky tadcve mely v pkilehle restauraani mistnosti ptipraven spoleanY still a pochutnamieka nekolika drulna. To2 vsici zasedli a ukajeli po-

Snaiivirm sestram naskyta se dobri tosty

Hlavni tiadovna pkijme nekolik sester za organisatorky. Pighlagku pogete na tajemnika: R. J. Kubena, Fayetteville, Tex. Pole ptisobnosti je velike, pomery dreeika naznaeuji dobre vysledky tene, sleene energick-e, piicinlive. Odmena (komigne) upravena byla v posledni schfizi HI. IA% jiste uspokojive. Hlaste se ihned!

tieby hlasiciho se 2aludku. V jednu schtize opet zahajena a dopoledni hlaiSeni jednotlivYch zastupcti a nasledovaVgi rozprava vynesla urCite drisledky. Toti2', pied dopolednim odroeenim schtize zasedla HI. Uiadovna ku kratSi porad y a v teto jednomyslne usnekny tyto novoty: Ukazala se potteba ustanoveni sester za organisatorky, ja by pracovaly mezi damskYmi kluby, spolky a krouky, kam mu2i. nemaji natolik ptihodnY ptistup jako elenkyne podobnYch organisaci. Usnekno uvetejniti v orgauu v torn smyslu oznamku. Zaroveri ustanoveny organisatorkami pkitomne v sini damy: pi. C. H. Chernosky a pi. F. J. Olexova mlad§i. Br. piedseda jmenoval S'estialennY vYbor, kterY vypracuje plan z ylaStnich odmen pro snaHve zastupce. Ptijaty zasady: navy organisator dostane 70ti procentni odmenu za ziskane pojiUeni teprve, as napik za 5 tisic dol. obchodu; jestli2e novY Glen pkestane platit mesieni ptispevky — tadovY tajemnik oznami to HI. ttadovne a tee organisatorovi, jeho povinnosti bude, pokusit se ptimet takoveho elena ku spravnemu pineni spolkovYch povinnosti a kdyby i to nepomohlo, organisator ma pray() na svoje komine jen v torn padu, platil-li dotyanY Glen vice nez tti mesice. Ptiklad: novY elan piatil 4-6 a vice mesicia a potom vystoupil di byl pro neplaceni pkispevkil vylouden.

Zastupce dostane komi gne za tyto mesice. Kdyby ale novY Glen platil ptispevky toliko prvni tki mesice a pkestal platit — zastupce nema, naroku na odmenu. Jestlik kterYkoliv organisator ye svem distriktu ochabne ye sve Hlavni ttadovna. sobe vyhraZ'uje vyslati do jeho prisobi'Ste schopneho zastupce, resp. pomocnika mistniho crganisatora a ten opravnen jest za ziskane pojiSteni k polovienimu komiSnemu. V ptipadech, kdy okrskovY zastupce nsmiak ziskati nektere osoby z diavodu osobni antipatie, starchneshod, nedorozumeni a pod, — kterYkoli jinY organisator ma pray° mistnimu zastupci nedostupne osoby nav'Stivit a jim pojfSteni uzavtit. Ve'Skera tato nova pravidla maji pusobnost do 31. prosince 1936, po tomto datum HI. ttadovna rozhodne, budou-li mit dalSi platnost di budou-li pozmenena a,nebo nektera z nich vtibec zrukna. Jednotlivi zastupci byli po oznameni techto pravidel zani ohledne rozmeru sveho prisobiS'te a nekterym ptidano pole, jinYm pozmeneno a Ye vSech ptipadech k uspckcjeni dotyoneho zastupce. Br. piedseda sclehlje, ze HI. Ur. ma v ptiprave novou, dnedni dobs vyhovujici pojistku — duchodovou. Vysvetleni annuity pojistky: Olen po dosaeni preiteho stati dostane

Ve stredu, tine 2. zaki. 1936. na kaaIY tisic drachodove pojistky jistY roeni obnos eili malou pensi. Kdyby zemkel net by celY obnos pojistky mu byl rodnimi davkami vyplacen — zbYvajici dostanou jeho dedici. Zajiste, kdyby kdykotiv od treinnosti teto pojistky, piny obnos vyplacen bude dedicum.

Tato pojistka je bezpeenYm ' zaopatienim pro stall. a bude ptijata velkYm poatem rozmyslnYch °tar rodin vdeene. Ptineseme o ni pojednani obSirnefSi co nejdtive. — Ptidti nay misteptedseda, br. Stepan Valeik k uzaveru nejvY'g uditeene porady oslovil bratry zastupce a jak on dovede: slovy jadrnYmi kladl jim na srdce co maji na sve pouti a co nemaji delat.

"Jste zastupci tkimilionove bratrske organisace" — mezi jinYm br. Valeik pravil — "jste posly nejvet'Siho Bratrstva Texasu, vase poslani je g echetne a rozseva lasku, humanitu, rodove sourueenstvi. Vase prate je stte2ena, va2ena, kritisovana. Vystupujte mukre, eestne, bud'te v'Sude a za ka'Zcle okolnosti gentlemany, majice stale na pameti koho zastupujete, pamatujte, se sebemenS1 mylnY ci nepromytlenY vyrok, chovani a jednani konec konodnese nak Jednota. Bud'te svYm spoluobeantrm radci, ptately, pomocniky a chcete-li, sluhy. PoctivYmi sluhy k vytizovani potteb ZIvotniho poji*Steni u mocne S. P. J. S. T. A koneene, kde se yarn naskytne ptilettost, tote jest te2 vaSI nepsanou povinnosti, burcujte spolurodaky k snaham kulturne osvetovYm, tlucte na dvete rodove neuvedomelosti, poma.hejte ktisit rodovou ospalost, neeinnost, mrakoty. Hlavni ttadovna nabizi vam vSemokiou napomoc, vysila, vas do Sireho Texasu v diiveke, ze ji nezklamete, Se vedomi sveho postaveni snaLti se budete ke cti svoji a cele naafi sbrattone rcdiny. VaSi praci — zdar!"

Nasledoval srdeanY doslov br. ptedsedy a kolem kste P. M. zasedlo se k vedeti, pH na neastnici bavili se srdeene, sdilne a s vYsledkern schfize naprosto spokojeni.

Ude se staraji tisickrat vie, aby ziskati behatstvi, nez vzdelani rezumu a srdce, ac je pro nage kesti jiste dfile gtejgi, co elovek jest, neti co elovek ma.

Pamatujme na Perikla! Zamestnaval se na namesti statnimi povinnostmi pod modrou oblobou. Nepfitel jeho jej spattil, postavil se za neho a spilal (nadaval) mu a spilal. Peri7 kles si ho nevSimal a pracoval dale. Kdy2 vypravil, "Set doma. Neptitel za nim a spilal mu slovy silnej:Simi a silnefSimi. Kdys Perikles doSel dona, obratil se k otrokovi 'se slovy: "Doved' toho eleveka domii, je tma, posvet' mu na cestu" Navgtevy v redakci. V patek zastavili ye West mantele A. Harnuskovi z Hcustonu, vracejice se domil ze zajezdu v Detroit a Chicago.

Br. Hamusek navStivil pofadatele v jeho domove (pracuji obyeejne doma v klidu) a be-hem pillhodinky jsme si pohovorili o ledaeem, ponejvice vAak o naich spolkovYch ilkolech doby nejblisai. — V pondeli zastavili se letmo v redakci: nat tajemn ik HI. Ur. br. J. R. Kubena, jeho syn a dceruSka. Jell na demokratickou konvenci do Fort Worth. Navetevy nas mile pote'Sily.

Listarna. Pczdrav z El Paso obdrteli jsme od ktefi si tam za' mantelit Rob. Cervenko-dch, jeli na kratSi prazdniny. Diky!

Br. J. J. Zemanek z Needville poslal nam ukazkou nekolik kouskil siry u nich modernim zpusobem dobYvane s pozvanim, bychom pkiletitostne k nim dojeli a sirove pole si prohledli.

Srdeene diky za exemplar"' Outeho zlata i pazvani. Pozdrav ct. rodine i jemu!

NejmenovanY pkitel postal nam 'isle newyorskeho "The Sun", obsahujici iadu informadnich dlankir o vztazich mezi kapitalem a Praci.

Oislo ma, 86 stranek a prodava, se po — ttech centech. Naklad brazen je pfijmem za °main, ky, ktere vydavatelum pa kryti vYdajti pfiriaAeji je§te slu'SnY zisk. Za laskavost neznarnemu pkiznivci srdeene dekujeme. — Sestra. X. adresovala sviij dopis — Vestnik, Fayetteville, Texas — cot zavinilo zpozdeni dorneeni dopisu a nasledcvne odklad do eisla pfikiho. * Knihovna je take gkola, a to kola pro mladei a pro dorostle, v nia uei mnoho moudrYch Havlieelc, ueitelfiv. .

Ve stfedu, dne 2. tali 1936.

EKRETAft orby Wallace se svYm gtabem poS radcff uvatuje o programtt produkce plodin pro rok pti'Sti. Net takovY plan bude ptesne vypracovan ptedchazeti budou porady farmakskYch vudcu v ruznYch oblastech Sp. Statal, na nich vyslechnou vladni zastupci pkani, navrhy pestitehl rifznYch plodin a teprve potom sestaven bude plan na rok 1937.

Omezeni osevu obili, korny a krmiva bude pravdepodobne velmi sniteno.

Anglie ptipravuje se zavest narodril milici die americkeho vzoru aby celila zvYeeni nemecke armady. Nucene odvody v Anglii jsou die stavajiciho zakona motny pouze v eas valky.

Odborn list "American Machinist" oznamu je zvYS'enou poptavku ciziny po vS'elikYch strojich, col pomaha, na gemu strojnickemu myslu. Nemale starosti tovarnikilm pusobi nedostatek schopnYch kovodelnika a mistru specielni strojatske vYroby.

V prvnich sedmi mesicich tohoto roku vyvezeno bylo z Kanady do Soustati 179.000 kusft hoveziho dobytka v cene $7,110.000. Jenom v dervenci t. r. dovezenO sem 31.000 kustf v cene $1,121.000, kdetto v eervenci 1935 pouze 7,100 kusu v eerie $292.000.

Argentina ma letos nejvetei Urodu korny, jakou kdy mela. Nasledkem neobyeejne male itrody korny ye Sp. Statech, poeita se na dovoz z Argeritiny asice kolem 50,000.000 buSlu, ktera, bude spotkebovana ponejvice ye statech pobketnich anebo jim bltzkYch. Maio potegitelnou zpravu dostali rolnici vyprahlYch state stkedozapadu. Tajemnik Smithsonianskeho Ustavu ye Washingtonu, dr. Chas.'

Abbott, die svYch pozorovani kolisani vodnich sralek prohla guje, ze nieive sucho potrva do ENSACI srbske literatury v poslednich dvou letech mono nazvat dve knihy autora, do te doby vekejnosti celkem neznameho, prof esora botaniky na belehradske universite dr.

Stevana Jakovljeviee. Vydal r. 1935 knihu '1914', videeny denik jedne polni baterie od zaeatku valky do konce roku 1914, do vyhnani Rakutagaml z Belehradu a celeho Uzemi Srbska. Z jara 1935 vytel II. dil knihy "Pod kfitem" (Pod krstom), ye kterem je vylieena tragedie srbske armady a naroda v zime 1915-16, znamY ustup Albanii a shromateleni zbytkii naroda na °strove Korfu. tspech knihy byl ohromnY, sensadni, u kritiky jednohlasne, u vojenskYch odbcrnikil a hlavne u etenakstva; po to strance ujistil mne nakladatel Geca Kon, ae maloktera, kniha byla v poslednich letech tak &Lena, jako knihy Stevana Jakovljeviee. Srbska Akademie udelila autorovi na dtkaz uznani nej yyeSi cenu za terarni dilo v minulem rote 1936 (9000 dinarif).

V techto dnech vydava autor IT. dil knihy: Umirani a vzkfi geni (Umiranje i vaskrs), historii boja na soluriske fronte. Wecky tri dily budou dohromady celkem epopeji srbskeho naroda ye svetove valce. Soueasne s III. dilem vyjde preklad vkch tri dila do nemeiny; o desky pkeklad se prave jedna a vyjde patrne co nejdrive.

Stevan Jakovljevie, typickY syn 8umadije, vystudoval v lete 1914 filosofii a mel jit na zaeatku S'kolniho roku jako suplent na gymnasium v provincii. 8e1 v'Sak ke sve baterii jako student-poddustojnik (rotnY) a' s tou baterii protil dlouha, etyki leta valky proti Rakousku, Nemcum, Bulhartm. Jako Barbusse v "Ohni" lici "livot jednoho roje", vypisuje Jakovljevie tivot sve baterie, a v to jedine kapiece srbske armady cbroli se mikroskcpicky osudy srbskeho naroda ye svetove valce. Se svou baterii proMaya zmatky na zaeatku valky, tetke boje s Rakugany na Ceru, v kukutienYch polich Maevy, na Save, ustupy a postupy, s ni eeka, kdy Rakug any vyhnali za Savu, Dunaj a Drinu, nedaleko Belehradu, co bude dal. Protiva hrazy prvYch boja s Nemci, technicky nesrovnale lepe vyzbrojenYmi net byli Srbove, vYpad Bulk:art, a potom teZkY ustup.

Kritiky temer jednomyslne kikaji kniham JakovljevidovYm "roman"; ale neni to roman, ani jako Remargtv, ani jako 13arbus.stiv, zdade,

VESTNIK

Co tSiden dal. r. 1938, col oveem neize brati doslovne. Proroctvi tYkajici se tivlu prirodnich jen v mart) pripadech se vypinila. Guverner vladni organizace zarnedelskeho averu vydal oznameni, die nej2 farmaram v oblastech suchem postiZenYch vlada prodlouZi aver a oni nebudou nuceni odvadeti splatky letos pripadle. Jak by mohli, kdya sucho a desna vedra vse v poll znieily?

Nemecko prodloutenim vojenske sluZebni lhaty potkebuje penize na vydaje velke, ar•mady. Vlada zvYS'ila proto dane na teZkY prftmysl a sloe 25 procent na rok 1935 a 50 procent na rok 1937. NemeckY delnY lid Zije mizerne, nacisti dosud nespinili svoje sliby o odstraneni nezamestnanosti, zvYkni mezd, navratu blahobytu. Pozorovatele odkrYvaji zaclonku nad pomery v Reichu a napovidaji, ze nespokojenost rozmaha se v Nemecku elm dal vice, uvnitr to vre a diktatura se masam lidu prejida. . .

V nekolika oblastech vysukneho sUedoz6,padu vydatne de gte situaci polep§ily. Administrace nouzovYch praci ma za to, Le priznive podzimni. poeasi make znaene zmirniti potkebu vYclelkove podpory farmarii, kteil katastrofalnim suchem prisli o tri etvrtiny sveho obvykleho prijmu. Obe Dakoty, Kansas a Nebraska maji kolem 75.000 farmaka, jen musi nyni podporovat.

Dlouho odekavana zprava vYboru na vyAetreni pomera suchem postitenYch planin byla dana na vetejnost. Zakladni odporudeni, podatimto vYborem presidentu Rooseveltovi lze shrnout do nekolika bode a to: Vylidnovani texaskeho Panhandlu, severozapadniho Nov.

Sensace srbske literatury ka ne. Tolsteno "Vojna a mir". Ani memoiry to nejsou. Je to proste "valeenY denik jedne polni baterie", reportat, a to reportal skveld, jedineene krasna, presna a pri torn umelecka, film osuda dloveka ye valeenem viru, armady, naroda.

Srbska literatura je pomerne dost bohata na lieeni valky, memoiry clastojnika, volevadca, ale vk to je bud' literatura "patrioticka", nebo studie a odborne lideni bitev, akci, t. zv. operaci, jako mail Nemci nebo Francouzi; lieeni s plany bitev, yYpoetem vojenskYch jednotek a Uvahy strategicke a vojenskYch odborMkt, jim elovek nerozumi a ktere nezajimaji net odborniky. Knihy Jakovljevidovy v§ak liei strategii — utrpeni, bolesti, strasti, slasti i humor —lidske duk a srdce, eloveka, many.

Bez retoriky, emfase, ale teple a se vzZeiVna darem vypracovacim predvadi pied oei eten67 re divot tak, jak byl. Zustava pouhYm, ale vYm elovekem, Ziznicim po Zivote a strachujielm se smrti a "jenZ zabiji, a.by sam nebyl zabit". Tento rys vynika zvlUate ye II. dile "Pod kriZem". jakovljevid nepodlehl obecnernu v Jugoslavii pathosu "albanske Golgoty", nybrZ vylieil astup prostince, pravdive, as prirodopisne, jak se jevil dui eloveka a davu, a vyhail ten astup grandiosne. Je jedineene, jak velkolepe vystihl tragedii naroda, jen ustupoval ze zeme, z domova. Masy sedlakt, pokud je hazeli sem tam doma, vedely, ae ho.ji domov, to jest sva pole, pole, nivy, jrneni, deny, krby, dedictvi po otcich, dedech. Ale najednou stanuly na hranicich a mail jit dal. Kam? Frye od nodomovii, krba po otcich! Masy selskeho lidu • nerozumely, na okamZik stanuly, armada se pohnula, disciplina jen jen ae nepovolila. Ale jen na okamZik. Jdou dal proto, aby udrZely silu naroda, ten je tvurcim einitelem statu, ten dobude zpet pole, a ten na polich vystavi nove domy, domovy, vypracuje novY divot. V6ecko. co zustava za arniadou, v'tecko znielt, aby to nedostali nepratele! Nicili zasoby, mouku, sane, vozy, postroje, strelivo, dela, pu§ky, naboje, vkcko stravil chef] a pohltily propasti rek.

Kritika oznaduje knihy Jakovijevieovy za nejlepM vylieeni valeenYch udalosti v srbske 1iteratufe vabec a ceni je predevffin pro pravdiVost. - oeskY etenak sleduje lideni, se zajmem

Strana Mexika, Colorado, zapadni easti Kansasu a Nebrasky, Wyomingu, vYchodni Montany, severni Dakoty a jiZni Dakoty — nesmi bYti dale triadno; jednotlive farmy musi bYti postaeitelne zyetgeny k zaji§teni rozumne bezpeenosti vSz -nosu;edklanpozrstbudiZvenoa zachove pady a vodyo za kaZdou cenu odstraneno budi2 rentovani, ktere jedine zavinilo ochuzovani ptidy a yeekera podpora vlady i state at' smeruje k napomoci bezzemkt t. j. necht' prislune &erne korporace pomahaji jednotlivcarn k zakoupeni vlastni pady; zmena obhospodarovan i planin jest bezpodminedna, ureite procento pady musi bYti oseto travinami. GelkovY program musi bYti planovan k udrZeni dosavadniho obyvatelstva v techto oblastech, poetem 2,500,000 duel, na nich je zavislo daNich 10,000,000 osob.

NewyorskY magistrat prevzal doeasne prodej mleka nasledkem zdraZeni jeho velkYmi dodavateli. Tito prodavali kvart za 15 centff, mestske prodejny dodavaji ho za lie kvart a chudine za 8c. Mayor La Guardia se o tomto zikroku proti velkomlekaitm vyslovil, "chteji-li boj, budou ho miti."

Mistokral Habek Rodolfo Graziani zahajil tyto dny kampari k obsazenl dosud neporolienYch ee„sti Habek. Armada domorodcu vyzbrojend motory pod vedenim vysokYch dastojnikt vydala se z Addis Ababy do pole die plant váleenYch. Vlastenecke organisace oslavily 6. zati v Meau, 27. mil od Patite 22. vYroei vitezne bitvy na Marne, jen pkivodila naproste zhrouceni svekepYch Germane, kteri prepadli v roku 1914 Francii a chvastali se, ze na Vanoce bude PariZ prosit o mir. PYcha predchazi pad. mimokadnYm: Literarne, jako dilo velike umelecke ceny; potom: ti, jejicht kosti hnijf na Ceru, na Save, byli vet6inou vYkvetem nakho lidu, prvni, kte?l byli vrZeni do masakru; Jakovljevie se u nich na chvili pozastavi. Ale je6 . te s jineho hlediska etete s velikYm zajmem tyto knihy: Vojak, s nimi se to setkavate, je prave takovy vojak, tvrdY, vytrvalST, hrdinskY, &loved< Zelezne vale, neztracejici hlavu ani na okam.21k, nikdy neselhavajici, ale stale elovek, jako byli ti, kteki prvni bojovali o svobodu nakho naroda a v jejichZ tradici je budovana a vybudovana na§e armada. Na gi legionaki nielm si nezadaji pied vYkvetem evropskeho vojaka, pied vojakem srbskYm. To elovek shledava na kaZde strance JakovljevidovYch knih a 'proto tyto jedineene knihy vlevaji velikou daveru. Jejich cena pro brannou vYchovu naby byla nesmirna. i Jan Hajsman.

D.- BET SKE OSTROVY BUDOU ZBAVENY PEKLA. Francouzska, vlada hodla zrutit babelskS7 otrov. Je to jedna z eetnYch reforem, jez ma Biumova viada v programu. Naklady trestanecke kolonie na babelskem ()strove cini asi 80 miliorra franka (skoro 130 milionti KC) roene.

Prijmy cele kolonie Cayenne eini v gak jen dva miliony franku (pies tri miliony KC) ro6ne.

Hospodarske vYsledky trestanecke kolonie nestsji za Pee. Za cela desitileti postavili trestanci jen 70 kilometre silnic a 45 kilometre drahy. fReku trestanca neni moZno zabranit, pramerne uteee kaZdY '6estY. Vet gina trestanc4i umira, tuberculosou a tropickou horeekou. Ministr kolonii Mcutet a ministr spravedlnosti Rucart wypraco]Jali u9 osnovu zakona, jim bude belskY ostrov jako trestanecka kolonie zrukn.

Odsouzenci si budou odpykavat sve tresty ye francouzskYch trestnicich. Jen ti, kteri uz na babelskem ostrove jsou, maji si tam sve tresty odpYkat.

Picycnei ncmocnice. Italove jsou si vedomi, 2,e habekkY vYvoj, budou je§te dlouho platit krvavymi obetmi. Pro dopravu nemocnYch a ranenych z Habek do Italie maji osm plovoucich nemoenic, z nichZ nejmen§i pojme tisic lidi.

Jsou to bYvale pkepychove parniky, clokonaie 'npravene.

!Kraft 10.

VitISTNtiE

PAVLA DVOAAKOVA:

Jen jednou man() srdce dit.

ROMAN (Pokraeovint) 4 A JAK tam buded dlouho?" zeptala se proslzenSrm hlasem.

"Rok a snad jedte dole — " nedomluvil, protote pojednou vstala, a spedne odedla.

Charvat osamev, dival se do tmy. Zvedal se vitr a tulle listy potom zadaly Selestiti svS7m podivnSr m zvukem. Jako by se rozevirala obrovska kniha. Wade dole ozval se hlas kytary a pak toutiva pisen. Charvdtovi pomalu klesala hlava na prsa.

Slava serenady zaletala az k nemu. Mladi je dnes, pani ma, nebude zitra jit — Nebude a neni a nebylo — tahlo mu hlavou. "Prod .ivot ho ptidel pokoudeti, kdy2 dodel na prah podzimu? by mohl vyvolati v sobe vuni kvett, kdyt zrezivelo v nem vdechno barvami podzimu?

2i1 v odtikani tolik let, mel si to uvedomiti. A zase ho napadla slova Vavrova dopisu. Ze by nebylo diva, kdyby se do ni zamiloval, kdyby uvetil, to vratilo se k nemu jeho Noc pomalu otdeela hvezdami, jet se rozzatily zatim v pine sve krase. Divaly se na neho jako trochu uslzene oei. A on jedte seal. Slydel Helenu, jak neklidne ptechazi ve svem pokoji. "Na co asi mysli, ze nema pokoje? Prod vedel do jejiho tivota? vdak za to? Co je &ova?"

A Charvat citil, to je v nem horkS7 soucit s celSma oslavovanSim lidstvim, vydanS7m nahode a natesti jako lodieka na nejistem moti.

Marta byla udivena, kdyt dostala telegram, v nemt ji Charvat oznamoval, te se vraceji domu. Vedela, ze puvodne chteli ye Francii stati o tti nedele &le. "To jiste zase nee° vlezlo jemu do hlavy a at' chtela nebo nechtela musi do Prahy. Zasteskne se mu po hrncich a po tech ostatnich ohavnostech a neda se udrget. A chystala se, to Charvata naletite ptivita. Ale, kdyt uvidela jeho a Helenu, zapomnela na svou nevrlost vudi Charvatovi a divala se po obou ztrapene.

Charvat mel nee° talostneho v adich a kamenneho v tvati a Helena vypadala jako by ji titilo zle svedomi.

"Co se to jen tam asi stalo?" myslila si, kdyt odedli katdS7 do sveho pokoje.

"2e by tam nee° vyvedla? Ale, co? Zamilovala se? Ale to neni tiadnS7 Mich. Prod by se tvatila tak provinile?"

Nemohla se dodkati, as Helena sejde dole.

"Jak jste se tam men, Helenko?" zaeala lhostejnSrm hlasem.

"Je tam krasne, at srdce boll", vzdychla Helena a dost.

"No, vypravujte mi nee° piece —" pobidla ji.

"A co bych vim, Marto, vypravovala. Vdechno jsem vam napsala."

Marta se rozhodla, to zaene jinak.

"Poslydte, Helenko, myslila jsem Si, te se vratite jinak."

"A jak jsem se mela vratit?" zeptala se unavenSm hlasem.

Marta si sedla k ni a objala ji v pasu. "fteknete mi, Helenko, co se vam stalo?"

"Nit se mi nestalo."

"Ale nezapirejte, poznala jsem to na vas, hned jak jsem vas uvidela. Helenko, vas neco trapi a vy si nee() vyditate. Prod to nechcete povedeti stare Mart& Ulehei se yam. No tak, Helenko. Co to je?"

"Nic, nee° se vam zda, Marto."

"Nic se mi nezda, vidim to."

"Netrapte mne, Marto", iekla sklieene Helena. "Trapim se ut tak dost. Jsem sobecka a Apatna, jsem tak Apatna, Marto", rozslzela se.

Marta se poplaAila jit nadobro.

"Co to mluvite, Helenko? Jak byste mohia byti Apatna?" A divala se na ni vyde'Ser4ma oCima.

"Nemohu yam to fici, Marto. Neptejte se mne." A najedn'ou objala Martu a rozedtkala se. "Jsem tak nedt'astna, Marto, tak nedt'astna."

Marta se rozplakala s ni.

Prod jste tam jezdili, prod' jste tam jenom jezdili", naiikala. "A jak vas to opatroval. To jiste behal po museich, snad se hrabal v hrobech."

"Ne, ne, Marto."

"Ale ano, piece ho znam. A jak se to nedtesti mohlo stat. Kdo to byl?"

"Ale, Marto', zeptala se Helena, zardivajic se, "co si to myslite?"

"Jen se nestyd'te, vtdyt' ja byla taky mladd..

Tak, kdo to byl? NejakS7 Francouz?"

Helena, ttebas mela jedte v oeich slzy, se usmala. "Ne, Marto, hadate dpatne, nebyl to Francouz, kloudne jsem ani tam s mutem nepromluvila."

Marta divala se na ni zpytave a pak si vzdychla: "To jsem blazen, co by to mohlo bS7ti?

Prod byste byla nedt'astna? At' si tikate, co chcete, jste zamilovana. To bych nesmela tenskou."

Helena se zardela a skryla svou tvat na Marta-13'Th mohutnS7ch fradrech.

"Tak vidite, Helenko", tekla dobrotive. "Za to se nemusite stydet, to nemate zapirat. Vite, ja, to vim ut davno. Ale to jsem vam ut nebo ne? Jak jste se, kdyt jste mela tu horeeku, piela se s yYm srdcem. Tak kdo to je? Je tenatST? To by bylo zle, ovdem, to by bylo zle. Jsou site ted' ty rozvody, ale myslim, Helenko, ze byste se nedopustila tak tetkeho hiichu, vziti mute jine a snad i &tem."

"Ne, Marto", usmala se, "to bych nedokazala.

A ted' o torn ji g nemluvte. Jednou snad yam to povim, a pak pochopite, prod jsem nemohla mluvit."

Marta jista jit, to se nic nedovi, .ustala ye vyptavani. Ale zustalo v ni fella starost, zvladte. kdy2 zpozorovala, to s Charvatem se deje rovnet neco nepochopitelneho. Sotva promluvil, neusmal se, byl stale tak student', jako by byl z kamene. A nehladil jit Helenu, nedival se na ni tim milym, dobdm pohledem. Neudlo ji, ae se spike vyhSta jejim °dim.

A pak ji tekl tu novinu, jit ani nemohla uvetiti. Bylo ji divno, prod najednou beha po idadech, co shani, o co se stare,. Kdyt k jejimu pohordeni, protote to odsuzovala, vratila se Helena do gymnasia, aby je dodelala, myslila, to to bylo to,, ale nebylo. Charvat staral se o cosi dal a jedte horliveji. Kdyt ji tekl, ae za Vden odjitdi do Turecka, vyvalila na neho odi, pak se polekala, nezblaznil-li se, nakonec, vzpomenuvdi si, to fit jednou byl cele mesice v nejake zemi, kde tiji nejaci Inpomyslila si, to by ho mohlo posednouti zase nejake blaznovstvi.

"Do Turecka? Mezi mahometany, kteti mail kolik ten.?'

"Ut nemaji", iekl bez fismevu. "Nechci nic slydet" a znelo to tak ptisne, ae Marta opravdu onemela.

"Budete se starati o Helenu, tak jak umite. Myslim vdak, to si stadi. Ostatni jsem u sveho advokata. Co budete potiebovati, to vam 'vyplati. Helenu v nidem neomezujte."

Marte tekly slzy jako hrachy. "A musite tam, milostpane? Mam o vas takovSr strach. Ti Turci utezdvaji lidem hlavy a nejmene nosy a ubych tam, milostpane, na vakm miste nejela."

"Za tden pojedu", tekl jen, nedbaje jejich 'obay.

Marte se vyjasnilo, prod Helena byla stale nepokojnejdi a stisnenejdi. Ona tedy to vedela. Proto to dkola, Marta zalezla do sveho pokoje a usednuvdi, zadala ptemSrdleti. Citila, to rnusi dukladne si vdechno srovnati v hlave. Nebylo tady nee° v potadku. To Turecko a to studovani nespadlo s nebe, Helena nikdy o nieem takovern nemluvila a Charvat, ttebas byl vtclycky trochu potrhlY, neudelal by tohle, kdyby — ani kdyby. Vypada to, jako by utikal. A to clevee, to se na neho diva tak talostne, kdyt si mysli, ae ji nikdo nepozoruje. "Panenko Maria", sepjala v duchu ruce sleena Marta, "a mne to nenapadlo, ja myslila na nejakeho Fran-

Ve stfedu, dne 9. zit' 1936. couze a on je to nad profesor."

A Marta tasla, jak netasla ani jako dite.

"Takove, krasna, mladieka. a zamiluje se do neho, rozbrueeneho a protivneho. Marta myslila takhle nevybrane na Charvata, protote se v ni zadal proti nemu zvedati hnev.

A on, jako by nevidel, neslytel. Ze se trapi, do toho jako by mu nic nebylo, radeji jede do Turecka, krut'ak, kruty. A tika, mel rad jeji matku, pane rad, kdyt mate nechat takhle trapit dceru. Vadyt' to neni ani lidske, takove dite, takovy andilek a jemu jsou milejti ty hrnce. Ale ona mu de, Turecko. Ale pak padla na ni bate& — Jak o torn zaene?

Nezmohla-li u neho nic tema svYma smutnYma ()alma, co by ona mohia zmoci slovy. A odjede-li, ona se jette ji tady utrapi.

Neni to jenom takovY rozmar, odmitla-li tohe hezkeho a mladeho in t en9r a— o tom Marta dobie vedela, protote poslouchala za dveimi — zamilovala se do neho dukladne. Co jen se ji na nem libi? horlila v sobe proti Charvatovi, ale citila zaroven radost. Nikdo se mu nevyrovna, se je mu petaetyticet, co na torn?

Ale co je to platno, kdyt s nim neni tacina tee. A zase se ji zmocnil hnev. Ma-li jette rad jeji matku, je to htich. Kdyby tila, jiste by byla rada. Vtclyt' je to, jako by ji poslala za sebe, jako by chtela odeiniti ktivdu, jit se na nem dopustila. A najednou si vzpomnela na doktora Vavru. Ten by to snad mohl dati dohromady. A nepustila jit ten napad — a aby Charvat nevedel, vyhledala Vavrovu adresu a napsala mu zmatenY dopis, z nehot Vavra vyrozumel jen to, to ma ihned pkijeti do Prahy.

A tak dva dny pied CharvatovYm odjezdem pit el.

XV. Helena byla ye tkole a Charvat kdesi v meste, mohia tedy Marta se diikladne vypovidati. Zadala od Adama, o prvnich mesicich v Praze, o pobytu v Horkach, a to jejich ceste k moil a jak se vratili. Povidala o torn, co videla, slytela, i tom deho se domYtlela. Doktor Vavra ji poslouchal nejdfive zaratene. Ten zmatenY dopis ho opravdu vylekal, myslil si halivi co se nestalo. Ale, 'am dale Marta mluvila, tim vYraz jeho tvate byl spokojenejti, at zadal se usmivati.

"Podivejme se, tak Artut chce jeti do Turecka?" zasmal se vesele.

"Kdyby jen chtel, on jede doopravdy a jede At pozitti a ona chuderka chodi jako stin a kdyt si mysli, ae ji nevidim, plaCe. Katde rano je jeji podutka promodena sizami. Srdce mi nad tim useda."

Nezdalo se vtak, ae by tohle doktora Vavru znepokoj ovalo.

"A vy myslite, to Artut jede do Turecka, proto to vi, to se do neho zamilovala?"

"Jiste. Hrnce jsou mu milejdi, net mantelstvi s takovSr m deveetem."

"Ja bych to tak jiste netvrdil. Co kdyt tam jede, aby utekl pokuteni?"

"Jakeinu pokuteni?" zeptala se zaratena.

"Cot Helena neni hezke pokuSeni?" zasmal se.

"Ale vadyt' ho dite ma tilene redo."

"A vi to?"

"2e by byl takovY vrtak?"

"Ut to asi takove je, vyjma, te by si myslel — a to by mohlo bYti u neho — to nemtiteme piijati jeji lasku. Petaetyticet, tediny, podzim, smetnost — jako bych slytel ty jeho argumenty, jimit se brani proti svernu srdci."

"Ale ja si ho podam a rozbiju jeho ostych na padrt'. Uvidite, ze ty dva dnes slepim tak budou drtet jako helvetska vira. Od deho bych byl notatem. Nejsem na pul paterem? Nestaram se o easne ttesti mantelii?"

Marta si oddechla, jistota notatova vratila ji radost.

K polednimu vratil se Charvat a piivital Vavru radostne, ttebas trochu udivene. "2es mi nic nenapsal?"

"Musel jsem narychlo. Ale, co jsem slytel?

Ze pry jede nekam do horoucich pekel — do Male Asie?"

"Ano, jsem rad, to jsi ptijel, za tii dny bys mne jit nezastihl v Praze, ale pojd' ke mne nahoru."

(Pokraovani)

Ve sttedu, dne 9. zati 1936.

QUIDO MARIA VYSKOOIL:

Tithe Bouie ROMAN (Polcradovani) OSLEDNi letni dny davno ji g zmrazil podP zimni vitr a v nedaleku se u g chystal snet-

nY vpad zimniho tadeni. Ptestaly obvykle prochazky a take do dilny Michalovy se na stehoval mraz, nebot' sklenend stiecha atelieru nedovolovala mistnast dobi'e protcpiti.

Za to ogivly opet veeerni besedy u VelichovYch, kamg mladY sochai dosud pilne docha.zel, netrpelive adekavaje vysledek soutege.

Lee ani vanoce neptinesly zmen, nebot' byly smutnejS1, ne g kdy pied tim.

Na gtedrY den ode gly Velichovy na htbitov a teprve, kdy g se vratily, zapoaaly s vlastnimi ptipravami k chude svatveaerni hostile, k nig take Tonar byl pozvan.

Pod malYm stromeekem eekal te g na nej ddrek: vy'SivanY kapesnieek od Andelky, nand prace, do nig zajiste vetkano i mnoho nadeji a sail do budoucna. Navzajem opet sochat cbdaroval sleenu Velichovu zlatYm krou gkem s modrYm kamenem .. .

Pies vSechny tyto vzajemne pozornosti nalada vgech se nenadnesla nad obvyklY poloteply ton. Teprve, kdy g pani Velichov a schystala pune a nee° domacich zakuskii, i vzpominky na mrtveho nahrazeny nadejemi tech, kdog zde zustali.

Asi k jedenacte se Michal poroueel.

Na vtech ve gich hlaholily zvony.

Tajemna noc byla zcela ptepinena jich radostnYmi poselstvimi. Na ulicich panoval ruch jako o polednach. VSechny chramy byly asvetleny.

Ani dome se nechtelo Tonarovi, nebot' mu ptipadalo smutno ztraviti tuto hodinu o samote.

Zatel tudit do svatojakubskeho chramu, kterY mel prave na ceste.

A zasnen pfeekal tu palnoeni obiady, zahalene v zlate oblaky svetel a kadidel. Sedel v zadni lavici a pti zvucich varhan a galmaji rozpominal si sveho mladi, jeho g neugil a pamatky syYch rodiet, z jichg lasky se tetil tak kratko.

Dnes vice net kdy jindy citil Michal svoji osiielost, sviij plant, neutitednY tivot. A piece si nemusil natikati!

Vtdyt' byla tu jette Andelka, jet vyplriovala pra,zdnotu jeho givota svoji- oddanosti, svoji bezmernou, davetivou laskou.

Andelka!

Jako stkibrnY zvon znelo to jmeno.

Jako teplY plamenek v srdci htalo!

S nim v dui odchazel konedne Tonar z kostela a vracel se do sveho bytu.

1Cdyt otevtel svaj pokoj, tas1 nad piivalem svetla, ktere sem mesioni noc nanesia.

Jasnota velika naplriovala tuto malou mistnost, takte se snadno dalo rozeznati vte, co tvorilo jeho ptislutenstvi.

A cot podivana, jet se rozevirala z Tonarova mladeneckeho bytu ve etvrtem poschodi!

Praha, jet se rozprostirala v udoli, byla vtecka sttibrna a oblaky par jako by kkidly andelskYmi nesend. Prilnoeni pivot z ni site jig vyproudil, za to v gak tim vice se sem nastehovalo pkizrakri dob velike, siavne minulosti.

Odarovan timto pohledem stal Tonar skoro hodinu u okna, podrobuje se ochotne vlivu, kterYm no.dherna., podivand na Libutino mesto se stfibrnou pohadkou svate noci priscbila.

Ani se odtrhnouti od ni nemohl, nebot' vale, zapomenouti ka gdodenni starosti a vtedni bedu nahrazovala vYhledy do jinYch, krasnejtich kvetri leptich mo gnosti a ideala.

Jimi zklidnen, usinal koneene Michal ye svem zimavem pokojiku. Teprve nyni se dostavila unava po protitem dni a probdele noci. Za to vtak byl spanek sochatriy tak tyrdY, to se z neho neprobudil &ly e, dokud, opozdend jitt-

VESTNIK ni potta nezaburcovala mu na dvete.

Vyskoeil rychle a oteykel dvete.

Vstoupil znamy mu listonog, podavaje mu zapeeeteny dopis velikeho formatu.

Tonarovi ttasly se ruce, kdy g jej oteviral.

Seznav vtak jeho obsahu, radostne vyktikl.

Jeho "Vzlet" obdrtel prvni cenu!

V. Pkiznive vykizeni poroty ye prospech dila Michalova navrhlo i tivotnim cestam pocteneho autora jinY smer.

Razem posililo v nem novou chut' k praci, uddlostmi poslednich mesicri znaene potlatenou.

Die zneni soutete bylo nutno poctenY model provesti v mramoru a tento rikol tive zaujal Tonara.

Hned, jakmile dopis obdrtel, rozbehl se s nim k VelichovYm. I ony mely bYti ileastny jeho aspechu.

"Viterstvi! Viterstvi!" jasal ji g. ye dvetich, mavaje dopisem jako dobytYm praporcem.

"Co se stalo? Vtecek zakite?" tazala se pani Marta, nechapajic ihned, co a jak.

"Cot nechapete? Moje prace obdrtela cenu.

Ma budoucnost, cesta do Paki ge a tisic jinYch krasnYch veci, vge je zachraneno."

Teprve nyni pochopily.

Pani Velichova uptimne blahoptala umelci.

Andelka stiskla mu mleky ruku.

"Cot vy se neradujete se mnou?" tazal se, udiven jejim klidem.

"Ma radost je ticha!" odvetila.

"Smi piece stejne jasati jako moje! Vgdyt' my oba jsme spoleene pracovali...

Teprve nyni se Andelka usmala.

"Ach, tenkrat!", zavzdychla jako v gt'astne vzpomince.

"Zase se to ftechno vrati!" sliboval.

"Jakmile ptijedu z Patite!"

"Kdy?" "Chcete tam tedy opravdu jeti tak brzy?"

"Hned na jaie, jakmile budu s praci hotov!"

Oei deveete sesmutnely pii tomto sdeleni.

Lee Tonar, sam sebou piilis zaujat, nepovtiml si toho. Nemel onoho dne nikde stani, nebot' silk se mu objevil v samem rritovem zakeni.

Take na odpoledni prochazce nenachazel smyslu pro nic, net pro sve plany do budoucnosti.

Andelky jako by ani nebylo.

A piece, kdyby se pozorneji zadival do jeji pobledle tvatinky, musel by z ni vyeisti vatne obavy jejiho srdce.

Net Tonar tak jig zabtedl ye sve nadeje, to tech, ktere hasly v jeho sousedstvi, ani nepozoroval.

"Minim, to do poeatku biezna budu s praci hotov," vykladal. "A potom s bohem, Praho, alespori na pul roku! Kde, mezi t yYmi tedivYmi zdemi, steti by se rozpuklo poupe meho talentu. Je tu ptilit zimavo a mne je tieba slunce."

Andelka poslouchala-ho se sevtenYm srdcem.

Jeji obavy se vracely. Citila, jak tetkY ji nastava boj proti tomto blahovYm snam a tuAlla, ze ji k tomu nestael sily.

Veeer, kdy znovu o vtem piemitala, nalezla jedinou nadeji v domnence, ze snad i Tonar vystkizlivi, a g se prvni vina jeho nad geni ptevali. Znala ho a vedela, jak rychle podlehal dojmilm a pamatovala dasto nepochopitelne pievraty v jeho povaze.

Byla proto odhodlana eekati, at i toto mocne vzruteni vykypi a nitro Tonarovo se opet stane ptistupno jejimu vlivu.

Lee tentokrate jeji dohady neslibovaly brz}cello spineni.

MladY sochai hned po vandeich meal s praci, venuje se ji s horlivosti i u neho at. ptekvapuj Z obrovskeho sloupu mramoroveho lakal uglechtile tvary krasne teny, jet se zdala bYti od nepameti zakleta v tomto bilem mramoru, ptivezenem ze zeme vednYch kveta.

Jako bile jiskry cdskakovaly zpod jeho opatrneho dlata drobouelce ttepiny, hromadici se u nohou sodhatovYch co svetlY popel nebo snih.

Oasto cele odpoledne yydrtela Andelka pozorovati tuto praci, jet ptipominala ji hodiny

strana it. minuleho gtesti, kdy tvotena byla hlinena sestkieka teto kamene â&#x20AC;&#x201D; obe rodne drutky te, ktera se svoji obetavosti stala se podnetem k jejich vzniku.

"My oba budeme ziti v tomto dile," iekl jedenkrate Tonar, zalibne prohli geje svoji "Lope bude, jeden-li v druhem zastaneme opravila ho sleena Velichova.

Ptistoupil a g k ni a pohladil ji po tvaki: "Jig zase pochyby?" vyeital ji jemne. "Cot nevi& ge zlo lze ptivolati?" varoval ji.

"Tolik se o tebe bojim. At odjede odtud z Prahy... tak daleko... Zda nezapomenet?"

"Nikdy!" sliboval ji a ohnive polibil.

Jeji nedrivera rortala ponekud pod timto plamenem.

"Kdybych tebe nemela, co bych byla...?"

"Prod o torn ptemYtlit, kdy je to vyloueeno?"

"Nemohu se nikdy zbaviti podobnych myglenek."

"Mat prijiti ke mne, rozplatil bych je!" radii ji.

"Piijdu po druhe," slibovala.

A ptitla.

Ba ptichazela nyni temet denne, zanedbavajic praci i domacnost. Jeji matka vedela o tom, a uvykla neptekateti sve dceii, ponechavala ji i pti torn apinou volnost.

V duchu vtak ani ona nebyla bez obav, jak se vyvine tento pomer, at Tonar odjede.

A snad jen proto o sve iijme se starala, aby zajistila dcetinu budoucndst, a g ji tu nebude.

Po dlouhem patrani se ji podatilo navazati styky s vysokYm atednikem na po gtovnim teditelstvi, kterY mel za chot-' jeji spolutaeku a jent rozhodoval o obsazovani mist.

Kterehosi dne navkivila pani Pavelcovou, ne bez jiste nedavery ve vYsledek teto nayttevy.

Led blahobytna chot' pogtovniho rady pit ala ji s ptekvapujici srdeenosti a zvedevti pravy ridel navttevy, ochotne slibila ptimluviti se u sveho mantela.

"Zde, v Praze, to asi hned s podatku nebude, ale take deskY venkov se neda. podceriovati.

Slutba je tam snazti, pomery givotni snesitelnejti," vykladala.

"Andelka bude jiste vdedna za v ge," za doeru prohlatovala pani Velichova a pina uspokojeni odchazela.

Pied svym ditetem vgak ani slovem nezminila. Prod take rozvinovati blahove plany, kdy nic jette neni rozhodnuto? Dost easu, at zaletitost dozraje. Je jiste lope postaviti delku pied hotovou vec, ne gli ptipravovati ji â&#x20AC;˘ dlouze na nejiste.

Tak se pani Velichova rozhodovala a ph torn teg ziastalo.

Andelka nemela tu geni o mateinYch zamerech. A bylo tak opravdu lepe pro obe strany, nebot' sleena Velichova, v teto dobe jette pkilig Ipic na Tonarovi, sotva mela by smysly pro nem jineho.

Tak v samYch yzajemne tajenYch ptipravach probihaly dny, tYdny, mesice.

Zima onoho roku, nestala a rozmarna, zvolna se dostavala v podruei nadchazejiciho jara.

Jako prvni poslove jeho drutiny objevily se nad hladinou Vltavy, dosud rozervanou tti ledovou, belogedi rackove, v graciesnich obloucich krou gice a slidice po kotisti.

Prace v atelieru Tonarove rychle spela ke svemu zaveru a sleena Velichova s rostouci obayou oaekavala okarntik, v nemt jeji ptitel odlogi dlato a prohlasi dilo za hotove.

Co bude potom?

O tech vecech se neodva gila ani ptemytleti.

Tonar odjede... Tot' jisto ! A ona?

Srdce se ji sevtelo pii to otazce.

Osiki a nitro jeji zpustne.

Hlasite zavzlykala. ptemYtlejic o tom.

"Co je ti?" zeptala se ji matka, na jeji pkitomnost zcela zapomnela.

"Nic! 'Nic! vyvracela chvatne vtecky domnenky.

"Snad piece...?" zvolna pronesla pani Velichova.

(Pokraeovexii.)

Straus 1$.

71Vga

Oddil dopisovateiski.

Mad Vlastenec els. 45.

Byl jsem potadan od zabavniho vSiboru, abych oznamil ve Vestniku, se pH ph gti schtzi, dne 13. zati, chteji potadati zahavu hned po schtzi, a tadaji elenkyne tadu, aby se do schtze dostavily a ptinesly s sebou nejake ty kotiky se zakusky, ate oni se o ostatni postaraji.

Odpoledne i veder ph taneeni zabave se nam zahraji nati Patkove. S bratrskYm pozdravem, John H. Eltik. /tad Svaz eechoslavanil els. 92.

Fort Worth, Tex. Cteni bratti a sestry!

V nedeli, 13. zati bude schtize v pravidelnST bas, tak se hled'te vtichni dostavit. Veder o 8 hodinach bude zabava ph hudbe F. J. Blatka.

V5ichni jsou uctive zvani, z blizka i zdali. 0 obeerstveni bude dobte postarano. Vstupne jak obyeejne.

Dne 27. zati budeme mit neco noveho, tak se ptipravte, nebot' nam phjede zahrat Slovadek z Waco, Texas. To bude nee°, co bude dobre pro vtechny, kteh radi uslyti neco noveho. Tak tedy na shledanou v sini, cis. 2615 N. Houston St. S pozdravem na vtechny krajany ztstava, Helena Zicha.eek.

podivat na statieky Huffovi, kde jsme se nej&iv zastavili. Po ptivitani jsme si trochu pamluvili a na to jsme ptibrali stare Huffy a jell k jejich dceti a zet'ovi Josef ZemankovYm k obedu • — neohlateni. Kdy't jsme tam phjeli, sleeny Zemankovy jia chystaly abed, neb tam meli navetevu z Dallas mlade mantely Pavelkovy. Pi. Pavelkova jest dcerou Zemankovych.

Ostatni Clef! rodiny Zemankove presovali seno na louce, ale brzy ptijeli k obedu. Pobesedovali jsme pies poledne a zajeli jsme k H. HuffovYm, a pak zavezli stare Huffovy don yt a jeke chvili pomluvili a jell jsme k domovu, a naveder jsme byli doma. Diky za pohosteni. V Blessing maji tento rok bidne trody, nasledkern mnoho dett't. Ale u Zemankt nouze nevidet. Maji velke staveni a -de pekne zatizene. A ted' zase pkikoupili hned vedle 80 akril pozemku. Dali za to 2 tisice dol. hotove, a vedle toho koupil 80 akrO p. Dedek, tea za hotoye, neb ten elovek by to jinak neprodal, patteboval penize. Tea jsem se tam u Zemanka seela s br. Jan Spurm;7m, tea na g davnY kterY tam farmuje blizko ZemankovYch a pomahal jim ph sene. Tea tam byl mladY Eda Zemanek, co bYvali ph Guy. Vtichni vyhliteji dobte. Zde kolem Guy nekteti lide udelaji 34 balu z akru baviny, a mohlo bYti i vice, ale take posledni date vee pokazily, neb preelo kaaelY den. 31ho srpna posledne, velice nam zde zapraelo. Na zdar!

Rozi MikeskOva.

Ve sttedu, eine 9. zati 1936. //Ali na Bayersville, se nad oeekt,vani znarrienite vydaril. Bratti se houaevnate drteli ve svem cvideni, jak prostnYch tak i na hrazde.

A pak ty sestry v tom narodnim kroji ph tandeni Besedy, byly jako panenky vymalovane, tak jim krasne ten narodni kroj sluael, se byla radost se na ne divati. Take nate maminky, ktere nam piichystaly chutnou vedeti, se zna,' menite drtely, takte katdY navttevnik veeir ku byl s laskou obslouten. Tet nam ph tom vt'em teinkovala chvalne zname. "muzika de, ska" Joe Mikulajova, ktera svYmi CeskYmi kousky ptilakala hojne navttevnikt. Jmenem T. J. S. T. dekuji Veem, kteti ptijeli na rid§ yeeirek a tak ptispeli svoji hiivnou pro dobro Sckola. Maminkam, ktere jidlo prodavaly, tea path flat dik, neb ony to byly, ktere se o nag laenY aaludek postaraly a pkinesly to pro ndro•dni vec. Veem yam maminkam, rnuzikantam, navatevniktim naaeho veeirku jmenem T. J. S. T. jeete jednou srdeene dekuji a doufame, ae ptiete nas zase svoji navetevou poctite. Vesele se cvidi v nail sini, neb se bratti a sestry zase tee! na Oda..st v bliasi osade Seaton, kde mail vypomoci bratrum a sestram ph jejich slavriosti; dne 13. zati. Proto tak pilno v naafi sini se cviii. Doufam, z.e bratti a sestry v Seaton budou rad", kdya naee Jednota Sokol jim vynomtae.

Za Tel. Jed. Sokol Taylor a na zdar, jsem, K. F. Chalupa, zpravodaj Sokola.

2ABY, PADAJI S NEBE.

Ennis, Texas.

Mili bratti a sestry!

Tak jit v nedeli v Sokolovne "Pod tou flak. lipou". Bude to divadlo, ktere bude sehrano v nedeli veder, ku kteremu se konaji ptipravy, aby se y am ftem to libilo Ueinkuji vtichni do!Al herci, kteti se budou snatit vas uspokojiti a proto ptijd'te vtichni dne 13. zati. Divadlo bylo sehrano na sjezdu v East Bernard s velkSim uspechem. S pozdravem na vas a na shiedanou, Ochotnici.

Morayska Orlice cis. 145.

Penelope, Texas.

Bratti a sestry!

Ve schtzi dne 6. zati jsme do nateho tadu ptijali s piestupni listinou bratra E. W. Stuch1S7 a jeho mantelku sestru Marii StuchlY od tadu Nave Kvety cis. 35. Doufam, se se jim bude mezi libit. Jente nas bylo malo ptitomno. Tak bratti a sestry dostavte se do ptitti schtze v hojnem podtu, abyste se s nimi seznamili.

A vy, bratti, kteti jste s placenim pozadu, abyste se ptitli vyrovnat, br. teetni vas rad uvidi a penize ptijme. Tak nezapomerite.

S bratrslqm pozdravem, Frank Hegar, tajemnik.

P. S. — Srdeene zdravim br. redaktora Fr. Moueku a pieji mnoho zdaru v to nave posjezdove praci! brad

Mad F. B. Zdriibek cis. 112.

Guy, Texas.

Mili bratti a sestry. Ve schtzi 13. tali budeme uvadet novou mladou elenku k tadu, tak vy mladi, dostavte se vtichni uvitat v kruh yak sestru. Pak oznamuji schtzi S y. Obce na 27. zati, o 2 hod. odpoledne v sini Fossove na Guy. Schtze je svolavana za teelem agitace pro pohtebni spolek .svobodomyslnYch. Kdo byste si ptali phstoupit k tomuto spolku, ptijd'te do teto zminene schtize, kde yam dal ti vysvetli eleni Svazu Svob. z Houstonu, kteti hodlaji do teto schtze ptijeti. A ptivezou s sebou knihy elentm k rozptifeeni zdarma. Pkijd'te vtichni i vzdaleni krajan y jste zvani.

Br. Roman Pollak od Richmond je vatne nemocen, us etyti tSidny v Sugarland v nemocnici, a podstoupil tam dvoji operaci.

Dnes mi sdeluje ses. Havrlandova ze Sugarland, moje netet a Pollakova nevlastni dcera, ze tdtovi je velmi tpatne. Je zde v Guy na na ytteye ses. Rozi Huffova z Dallas u jejich rodiet Jos. a Rozi Waleikov3ich a ostatni rodiny. Vdera, 3ho, jela na y ttivit rodiee Huffovy a ostatni rodinu do Blessing, Tex., a zastavili se pro mne, a tak jsme jeli na Waleikove kale. Eda Waldik delal tofera. Jel i malk Viktor Huff se

Pad Ennis as. 25.

Ennis, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Ctenemu elenstvu tadu Ennis: — Bratti a sestry, eas pikovani je jia zde a proto pamatujte, to jste take se svojimi poplatky trochu pozadu. Baviny bude misty malo, proto nedekejte as prodate posledni balik a zaplat'te svoje povinnosti hned na zadatku, nebot' aivotni pojistka ma byti zaplacena prvni, a ne eekati as co zbude. Proto pkijd'te vaichni a zapravte svoje povinnosti. Pokladna je sucha, a proto vas aadam, by se v gichni vyrovnali. Buderne pottebovati asi $600.00. proto musime kolektovat.

Bratte Moueko, posilam Ti gratulaci k Tyemu znovuzvoleni za naeeho redaktora Vestniku, a teal mne, ae Ti 'zvedli sluane, nebot' za tak apatne sluane velice jsi nemohi pokraeovat a jeate ph tom pa celem Texasu cleat teenika. Jeate jednou pozdrav na celou Jednotu.

John Hrabina.

Robstown, Tex. Tak br. red. Vestniku usoudil, se Moravek je nemluva. Dekuji za kompliment, ale to o me teklo ua vice lidi a nelhali. To mate bajedne vyrateni, kdyt se takevi dva sejdou a jsou panechani, aby jeden druheho bavil.

Tak ten HoustonskY us i Tebe, br. Franto, omaloval? To si muses knee povatovat za dest, nebo veru je malo naaincu v Texas, na kterem neco zalezi, aby on jej nebyl "zrajtoval". Co kikain br. B.? Ze to byla Irk a No. One, a mei by se i na ptiatich sjezdech o to postarat. Ani nevetie Joso, jak jsem zhrdnul pa pfeeteni Tveho dopisu, ae jen eikovnY elovek, vypestuje gikovnou baylnu. Nu, a ja vypestoval na lOti akrech 11 balikt, to je eikovnost, co? Ovtem, tadnY press na dtine na majich balech nerozlamali, ale baly to jsou. Je to tu letos velice rozdilne. Kde je trochu v-yeei poloha, kde voda nezilsta.ne stat, je &oda vYborna, na nittich polohach je toho take malo.

Nat br. Fr. Sijansky, dtive tikal, co bude pies 100, rozdam. Nyni kika, co bude pies 150, ale tolik toho nebude; tak asi 115 bait ze 125 alma je dobr3'T krop, to by ani na Penelope neudelal. Inu, take tikovnY elovek.

Tak ua jsem se pochlubil, proto: Bye bye!

Frantitek J. Moravek.

Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Naae Telocviend Jednota Sokol Taylor se .6ini a v kaadem cvieeni je jich hodne ptitomno, a- je radost se podivat, jak kaadY bratr a sestra posloucha sveho vedouciho a pilne ku ptedu pokraduje. Vetejny veeirek, co sokoli

0 dettich tab nebo ropuch jsou zminky ye stark literatute — zpravy vtak bYvaji namnoze ptehnany — ale tolik je jisto, te existuji dente, ph niche padaji s nebe aivi tvorove.

Stane se to talc, ae silra vetrna, smret .' vyssaje nekde vodu i s organismy a zaiene ji od toho mista na vzdalenost tteba nekolika kiloCelkova, vaha zvitat, takto ptenesenYch, natiae dosahnouti i nekolika kilogram& Jednu z nejstaraich zpra.v z roku 200 podava Atheneus v kapitole, nazvane "De pluvio piscium" (0 rybim deati), kde pine, ae jest dacela obvyklYm zjevem, ae prai ryby. Phaenis poznamenava, ae jednou na Chersonesu preely ryby neptetraite tti (!) dny a Phylarchos zase pine, to rybi dente jsou obecne manly, to nekd.y prei take paenice a nekdy dokonce i taby.

Heraclides Lembas me v 21 knize svYch dejin tuto pasfra: V . paeonii a Dardanii preely dlo jich takove mno'astvi, nedavno aaby a spa to jich byly pine domy i cesty. Aekoliy ebyvatelstvo je zutive pobijelo a 'distil° od nich sve piibytky, piece vypukl za nekolik dni mor a tab nijak neubYvalo. Lide .51 s nimi nevedeli rady, - achy jim nalezly do veech nadob, ae je varili i smaiili s kaadYm To jest ukazka "trochu" ptehnane staroveke zpravy, ale mime i v evropskYch vedeckYch easopisech nekolik autentickYch zprav o tabich dettich mnohem pozdejaiho data. Podle jedne z nich za boure, ktera, zutila s neobyeejnou prudkosti v Birminghamu v Anglii 30. eery na 1892, padaly aaby v ptedmesti Moseley, kde se rozleziy po vaech zahradach. Nepachybne byly nassaty nekde vodni smreti, jea se zaroveti s bouh ptehnala pies Birmingham.

OBA JSOU FCRECE NORMALNi. Dva blazni se prochazeli po tstavni zahrade.

"To je hanebna, kiivda. Jsem docela zdrav a drai mne tu vu pit let", povida. jeden.

"No, ja piece take a jsem zde jia dokonce.

9 let. Popjd', zajdeme si oba k rediteli. Takhle to piece nejde. Vf.7dyt' jsme cba normalni. Koneene,', ptesve,derne se!"

"Co rnam v leve ruce?" povida prvY a &Iva si ruku za zada.

"Tramvaj", odpovida druhY. "Di, ty jsi ji videl, Yid'? To neplati!" leohyb.

Lekat: " y am schazi pouze pohyb. Mate kaadY den pa svern zamestnani probehnouti asi -deset mil. To se y am nechce, co?"

"Ne, ja jsem listonoa."

Ve

driP 9:

Strum 13.

KaNVARI — ZVONAILI CINARI svou hut' v ulici a ulil eel- vkm loronzova kaSna u Beiveaeru, ODIIAD BAVLNY DALEKO NInt — JEJICH ORGANISACE A PLATY. kern asi Sedesat zvonu. Pro Prahu jet jej uCinila slavnYna. Podie vyPOSLEDNiHO. ulil spolu s PtaCkem z Hory zvon kresu malice Terzia udelal pro kra- tterni vladni vYkaz odhadu AroNadpis techto tadek by se mohi "Patronus", t. j. otec zvonu, a to r. le vypoety a fezbar Peysser provedl dy baviny udan na 11,121.000 bait, take obratit, nebot' veechna tato 1509. Bartoe jej nazyva, "kralov- citevene modely. Sam chtel za liti coZ je'o 1,360.000 26101 Menu behem temesla spojovala prace lijecka, at skym". Slibili mu 1000, tisic mieen- cd centnyte i s iitratou za vosk a uplynuleho niesice. Cena vlakna jit slo o cin nebo bronz. Dobre se skych kop, ale nedostal listy modelovani po 28 zlatYch rYnskYch, semene pajde nahorti. * proto podpisoval slavnY Kutnoho- od knitete Karla Muensterberskeho zlatY po naeich 60 KC. Cisar i arci* ran Ondtej Ptadek, jen sleval ci- odkazuje tens, aby upominala. Ve- knae s mistrem smiouvali, bylo jim OBJEV itiMSKE SILNICE NA nove kititelnice i bronzove zvony a dle Prahy, kde, jak vime, byla pro- to mnoho. Jaroe se tedy spokojil s SLOVENSKU. nepochybne i pueky: artis fusoriae dukce vesmes eeska, vynikala i Kut- 22 zl. Podie rozpoetu mela bYti f onCestmistr S ' tefan Hyll z Dolnich Hora. Zejmena tu byla slavna tana z 50 centa medi a 12 centa cimagister, mistr slevaeskeho umeni.

2emberovic na jitnim Slovensku obPodetni ptevahu meli z techto te- rodina Ptadkii. Otec Prokop a syn nu. Cisat pospichal, aby dilo bylo mesel dlouho konvati, vlastne po- Ondrej ulili na 40 zvonu. Jejich hut' hotovo, jako by citil, to ma tivota jevil pied Casem rozsahle nasypy z tad, nebot' Zikmund Winter jich byla z nejveteich v eechach. na male, vskutku se fontany nedo- doby prvnich stoleti po Kristu. NyJak byli konvati a zvonati place- okal. Jaroe mohi zadit at v lute 1564, ni se mu podatilo sledovati tyto pro 15. stoleti napodital jen v Praze vie nez cele sto. Wintra zajimalo ni, to nebylo patrno jen podle smlu- tehot roku, kdy kral Ferdinand ze- nasypy v souvisle deice tri a pill kikrome jineho i to, to at na dva, tti vene celkove ceny zvonu, vyplYva m • el. Peysser vytezal spodek kaeto byli vesmes eeei, to to tedy bylo to i z va.hy hotoveho dila. Tak lito- ny a vetAi misu za mzdu 100 kap. lometru. Archeologove povaZuji ten temeslo 'Ceske, cot se pak udrtelo v myelSkY konvat z roku 1502 padita Kampion Brocco, kamenik, provedl to objev cestmistra Hylla za velmi platnosti i v stoleti nasledujicina, cent hotoveho dila po sedmi kopach bosirovani sloupu, hotejei misy a duleZitY, ale neni posud Presne zjikdy zase vyniklo umeni naSich zvo- deskYch nebo 14 mieeriskYch. U kut- duddeka na vrcholu za 130 kop. PH keno, elm vlastne nasep byl. Natenatt a kovolijct. Svfij tech dill po- nohorskeho Ptaeka poditali r. 1511 liti pomahal JaroSovi dovednY de- ri .archeologove se domnivaji, ze jde tadek meli oveem nejcItiv konvati, a cent o 120 librach noveho dila po sky lijec Vavrinec Krieka z Bytf g o mohutne opevneni. Podie jinYch -ky,jenZvAckyfigurvpail,zto v obou pratskYch mestech, z 16 kopach mieefiskYch. Cent zvo, nicht' Nove melo ulici i KonvalskOu noviny byl u Ondteje Ptadka po 3, Cet mel od Jaroee 75 kop a po hope nazora objevil cestmistr Hyl zbytky (dnes Jungmannova), i Zvonakskou ttech kopach deskYch. Zvonovina na stravu za tYden. Za tovarySe starotimske silnice. )o( obsahovala 4 dily medi, jeden dil slouZil pri dile Jaro gove Wolf Hof(dnes Stepanska, zvana pozdeji Profesor a rokou. Konvati obou /nest meli ne- .)inu. Prodal-li Ptadek zvon tricento- prucker, jena mel na mzde po pet ktere statuty spoledne; tak se shod- vy 15 kop, SesticentovY za 28 kop krejcarich od libry sliteho kovu.

Pan profesor prisel nahadou na li, to uCedniky poueteti a jedenactice-ntovY za 50 kop, mel Krejcar mei hodnotu asi jedne KC. navkevu k svemu 26,ku. Kc131 ode Vedle mistra Jaro'Se by bylo odtive etyr let. Kdyt se proti tomu hrubeho zisku z prvniho zvonu 6, u konstatovalo se, ze si zapomnel Staromesteti prohresili, byla z toho druheho 10 a. u ttetiho 17 kop, te- y eem tteba jmenovati i mnoho u- klobouk. I sedl 'Zak a napsal: takovo, nevole, to vypukla docela i dy zjevne nestejne, nebot' to zavise- melcu jinYch, nebot' v tomto adobi "Pane profesore, nehledejte klostavka tovaryki, ph. nit byl jeden lo na praci. Pit zpravach o zvonak- je znamo skoro na 150 mistra, , z bouk, byl jste tak velmi laskav a skYch a konvatskych i cinatskYch nich2 jich jen v Praze icasobilo pistaromestskY mistr zabit. Koireele zapomnel jste jej u nas." obou must spor srovnali, obnovili honoratich se veak zatim nikde ne- ne sto. starou zasadu jak byla a ptitutili mluvilo o platech tovarykl. Jako . by ij tak, to potom nemohl novornest- ich ani 'nebylo. Piece se yeak nee() skY mistr bez. staromestskYch (a main o torn dovidame v fidobi nakdy, totit v stoleti gestnaopak) udednika propustiti &iv net minul smluvenY Cas; roku nd- nactem, vyniklo temeslo zvonatske sledujiciho pridali jests jine kusy, vysoko nad ostatni -ptibuzne obory, aby byly spoledny obCma cechtim kdy \Teak zaroven kovolijectvi nabyjako ten, aby din kupovali spoleene lo charakteru i zjevne urneleckeho. na rovnY podil, neposluene Celedi I tenkrat byli puekati, zvonati a aby stihali ,oboji, tovarykim stejne konvati spojeni ve spolednem cechu platili, leta udednicka, necht' jsou konvatskem, jetto na podet bylo i take poetem stejna v obojim me- nadale konvatfi nejvic. Mezi puekahocIne zkusili v poslednich yeste. Ale i potom se ptihazelo, to ri kovolijci prvni misto zaujimali v drech, mnozi podlehli a ostatni meslnici z obou pratskYch must na dobe Tomas Jaroe z Erna. Byl trpi va2nou seslablosti celeho orptekupy vybihali, takte narovnani dusledne nazYvan puSkatem, a to v ganismu, zvla.§te 2aludku. Ty chceme touto cestou upozorniti o koupi cinu bylo tteba ktest'ansky slunach krale Ferdinanda I. Habsburskeho, jemut sloutil od zadatku na umluviti ha radnici znova.

Pokud jde o zvonate, nemeli jsme .ho kralovani, t. j. od r. 1526, ale jich patrne dlouho; lite zvony byly teprve z roku 1543 je znam dekret, vzacne, take jests vojsko knitete jimt se mu dostava, jakotto puekati Btetislava vezio z Polska r. 1039 Se 120, sto dvaceti zlatych rYnskYch zlatou koristi i zvony. Jinak bylo v rodniho platu se slibem, to od liti stoleti XIII., kdy byly zvony asi kustl, to jest pueek, obdrti po zcela bane, nebot' kdyt kamkoli ttetim zlatem. ZlatY rYnskY se rovptitahl kral Vaclav I., nesmelo se nal asi nakm 60 KC. • U mistra Jaroee se take vlastne po prve shlepro jeho odpor k zvoneni nikde zvaneti. Krome toho je znamo, to r. davame s jeho tovaryeem-pomocni1249 bylo biskupskou klatbou veec- kern, jakot i se zminkou, jak mel cennou taludecni silivku, ktera ko zvoneni v pratske diecesi zasta- tovarye jeho plat. pied lety byla znama v kaZde DIRECTiONS Prvni velka, prace Jarotova v trill el *el orea veno. Zvony umeli liti oveem i kenkrajanske rodine. Ted' jest °pet issft.ene tan. us JO '. at"vati. Tak k sv. Tornak lil r. 1405 Jan Praze byl oveem znamY velikY zvon vyrabena die stare, osvedeene err. waan konvat z TYna z 52 centYtil, zadet objednany od krale Ferdinanda pro formule a bude tim nejlepkm dostal 116 kop gross, to jest naeich svatovitskY chram. Jeho ptedchtidPAITELEM STARYM SESLAB7000 KC. V to dobe byl na Starem ce, slitY od videfiskeho zvonate roLirm LIDEM !

EVERACC) musts net jeclinY zvonat; do roku ku 1534, byl znieen za potaru z ro'RAPIDS IOWA Pfinese okamZitou a iadouci 1526 bylo mezi meSt'any Stareho ku 1541, nedoeel ostatne velke pochvaly.

Kdyt byl objednan novSH vzpruhu nejen v chuti k jidlu a mesta 29 konvatil a jen dva zvonaJinak bylo ovSem v mestecb byla s mistrem Jaroeem ueinena zaZivani, ale cele soustave. pratskYch veech, kde, jak bylo po- smlouva r. 1547; ale tepr y rok po, lekarnik, sclelte nom jeho vedeno, byla v Novem musts i cela tom objednal arcikni2e Ferdinand) jmeno a pinou adresu a objedZvonatska ulice. Tu vynikalo i ne- z Uher 400 cents medi a 40 cents nejte Primo od nas. cinu ze Slavkova.

A pak byl lit 1549 kolik zvonatskYch rodin, tak Ryboy& z nicht Jilek, Egidius, 111 mimo nelvetei zvon v kralovstvi. Zikmund jine zejmena do Plzne zvon za 300 zvanY, jent dodnes visi v svatovitkop, to jest za 18.000 KC, byli tu ske hlavni yeti.

Prvni liti se nezdatilo, teprve druHanueove, jejichkdila jsou rortrou(pokou vyplacene) eena po jitnich Cechach, dark byl he. Roku 1550 obdrtel mistr za to • 150, sto padesat tolar0. (tolar se . mistr Jira na Novem musts, jent vESTN1K zvony pro Slant' a pro Rakovnik. rovnal 90 KC), asi naeich 13,500 KC. kam dodal slavny zvon "Z"ebrak" Pak lil mistr Jaroe zvony po celY1 zvanY, ad i line. Rakovnieti mu sli- svfij tivot, lil vSak i puSky, dela a za ne 600 kop, naeich 36.000 KC. ruzne utitkove veal. Roku 1566 delal SlavnY mistr byl i Barto g Ci Barto- z natizeni kralova kolu v jilovskYch Ion* na Novem meste, jenz mei zlatYch horach. Ale byla to pied-

Si

Severovu

RKOU

WTI vH. 11.41.Y 11.1tme IAMOL. .11 ,,sces.rqd.

Lahev $1.25

're stteciu, dne 9 zati 1936.

V2STN1EE

Strana 14.

Umele dozravani ovoce. 13-2 nekolik let je znamo a provadi se umele dozravani ovoce. Ovoce otrhava se nezrale, kdy vzdoruje snaze nakaze, snaSi lope dopravu a da se umele dozrat teprve tesne pied tim, net se odevzda do rukou konsumenta.

To provadi se tak, to se umisti na das v komoie, do ktere se napusti plyn ethylen. Ovoce umele dozrale se ani co do barvy, ani co vilne a chuti neliSi od ovoce dozraleho phrozene. * * Elektricke vytapeni pficly. Jedna firma prodave, zahradnikilm zvldetni zaiizeni na elektricke vytapeni zahrady. V podstate je to dobie isolovanV drat, spojenk s thermostatern, jent se de, pfipojiti na jakoukoli sit'. Drat musi probihat pod zemi, v hloubce 10 at 20cm pod zahony, ktere je tfeba chraniti pied mrazy, zvlatite pied pozdnimi. * * Komu patei svet? Anglicke noviny pfinesly nedavno zajimavS7 pfehled o rozvrstveni kolonialniho majetku. Malokdo si uvedomi, to britska svetova fitie obsahuje vlastne dtvrtinu celeho sveta. Oiselne vyjadfeno meti plocha britskeho panstvi celkem 33 1/2 milionu etvereenich kilometril a obyvatelstvo jeji vita 450 milione. At dosud nezna historie tak rozlehle uzemi, spojene pod jedinou vlajkou,Nejblitei zemi je pak v evropskem rozvrstveni rise ruska s celkovm poetem obyvatelstva 170 milionti. Obyvatelstva tiny se odhaduje jen na 420 milioDnes je vic net polovina sveta ovladana vlastne velmocemi, Velkou Britanii, Ruskem, SpojenS/mi Staty, Japonskem a Francii. Po-

J. W. JUROk<A KREJti. Delame prvotkidni krejdovskou praci. Rychla a vlidna, obsluha a mirne ceny. Valme si VaSi prizne a pfejeme si s Vami obchodovat.

South Sixth Street and Avenue G. TEMPLE, TEXAS.

sledni tfi staty maji 140, 125 a 110 i — Nejlepe se fotografuje vegemilione obyvatelstva. Ma tedy Vel- tartan. ka 'Britanie vic net tyto ttl staty •1112M1.011121.41•111.2 dohromady.

2,4•11120■0

Jen kdyi sd ti to libi!

"Milostiva, v torn vypada bajeene.

Skutedne bajeene! Nernam pravdu, pane?"

"Hm. — je to zelene."

"NejnovejSi odstin zelene. A i lostive to sluSi bajedne."

"Mne se zelena. nelibi."

"Ale, Jill!"

"Tak prod mne sem vodiS, kdy nechcee, abych kekl, co se mi libi a nelibi? Stejne to neni pro mne misto — piny kram tienskSrch."

"Jai, vin, to chci, abys videl katde Saty chive, net si je koupim. Nechtela bych miti eaty, ktere by se ti nelibily."

"Tak dobte tedy, nelibi se mi zelene."

"Ale nemeses piece jen iici, ze se ti nelibi zelene, a a na torn zirstat. Je spousta zelenkch "Mne se nelibi tadriSi." "Ale tento odstin bude letos nosit katdk, pane."

"Ale proto je to potad zelene."

"Chtel bys, abych si je radeji nebrala, Jiti?"

"No, kdy jsou zelene!"

"NejnovejSi odstin, milostiva. A vypadate v nich opravdu bajedne."

"Mile se zelend ne—" "Vezmu si je tedy. VW, te_v nich budu hezka., DrahouSku, jsi moc hodnk, zes Sel se mnou. Nesnesla bych to proste, abych si koupila Saty, kdy to nemam s sebou, abys mi f•ekl, co se ti libi a co ne."

TAROKY! Hra tarokii, nejlepAi jakosti, nyni za $1.35, poStou vyplacene. Objednavky adresujte na: Cechosloyak, West, Texas. (dzl 0 Chudik, Lekaf: Teto mediciny vezmete denne tfi Nice . .

Patient: — Pane doktore, ja mam Boma, jen dve.

— Prosim te, co mluvi?

— No, piece se usmiva na dooku!

2.111101.0.12•0411■04.11102.11■02=1.2.1.1.0111.0.1•0411121•0 ■0111111111.

Rad Pokrok Houstonu Oznamuje poiad spoledenskkch zabav, jet od otevieni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bkti lakavSim dostaveniekem krajana a jejich pfatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptitni se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 13. ZAiti. — ILSE'S ORCHESTRA. ✓ NEDELI, 20. ZAft,I. — BAeA'S ORIGINAL ORCHESTRA. V NEDELI, 27. ZARi. — NESVADBA Z ROSENBERG. V NEDELI, 4. itiJNA. BAell'S ORIGINAL ORCHESTRA. ✓ NEDELI, 11. ZARI, — SIX PALS Z ROSENBERG. Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25e.

ZABAVNI VYBOR.

IN 1170 7olks said:

WHISKY MADE THIS WAY II

GOES DOWN EASY

Oznameni Cimrti a dikiivzdani. reejeme si zde oznamiti, le se Panu Bohu zalibilo k sobe na veenost povolati nasi draze milovanou manielku a matku

BERTU NAPKOVOU, ktera nahle zemiela v sobotu o 6. hodirte ranni, tine 29. srpna a poliebena byla na katolickem hibitove ve West v pondeli, dne 31. srpna.

Piejeme si zde podekovati dp. E. J. Poleakovi za vykonani pohiebnich obradfi v dome smutku, w kostele a na hibitove, za jeho kaifini a za slava fitechy, ktere pronesi a kterYmi snaiil se velkY bol nap zmirniti. Dale prejeme si zde podekcivati sousedem a viem naSim pratelnm za vie co pro nas ueinili v dobe smutku, dale dekujeme darciim krasnYch kvetin, nasiefim rakve, take katolickemu peveckemu sboru za zapeni smuteenich pisni pit pohibu v kostele a na hibitove a na konec piejeme si podekovati tak velkenau poetu, kteki prisli, .by zesnulou na jeji posledni ceste k veenemu odpoeinku doprovodili. VSem Vim odplatii to Bfih!

Henry gnapka, mantel.

Roman, Ernest, Rudolf, George, Method, Louis, synove.

Marie Barton, nevlastni matka, truchlici pozfistali.

Dino ye West, dne 1. zaii 1936.

IGHT! The identical, fine whisky formula old-timers approved now waiting for you in King. You'll say, "Mighty smooth whisky!"

90 PROOF

KENTUCKYSTRAIGHT BOURBON WHISKY

BROWN-FOR MAN Distillery CO., Louisville, Kentucky

eitrana lb.

Ve sttedu, cane 8. zati 1936, fr

C.H Ch ernosky PRAVNIK Vytizuje veakere soudni zfileiitosti trfadovue: 821 Bankers Mortimits Bnildine. vises rlici naoroti Kress Ivnriov4 HOUSTON, TEXAS.

GEO.E.KACI PRAVNIK Vytizuje ve gkere soudni a pravni zaleaitosti, abstrakty, posledni yule. atd.

TEXAS WEST, Telefon 146,

RED FRONT deski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepai soudkove a lahvove p1vo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvla6tni stoly pro rodiny.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLane) 06'Ni LEKAEI BrYle spravne ptipravene.

Cas dle umluvy.

Telefony: fitadov. 3248 - Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

Dr. H. 0. Halarni6ek Zubni Lekat Wiley Bldg.

EL CAMPO, TEXAS. Tel. Atadovny 130. Obydli 309. (dz)

Dr. F. J. Kienek Zubni Lela.

V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS oyaggigrkittgogagtytiimgogo ai

P an ueltel zkougi &aka: "Co musime Mat, abychom si zachovali zdrave a eiste zuby?"

"Musime si je eistit."

"Dobte, a kdy si je musime distit?"

"Rano, v poledne a veder " "VS7borne, a dim si je eistime?"

"Kartadkem na zuby."

"Velmi dobte. AM take kartaeek na zuby?"

"Nemam."

"Ma ho tvfij tatinek?"

"Ne." "Tvoje maminka?"

"Take ne."

"A jak to ptijde, te via vilbec neco o kartaacich na zuby?"

"Prosim, my je prodavame."

Nyni se mluvi na sfete 2;796 teemi. AnglickSr filolog Williamson na zaklade ptesnSrch a spolehlivSrch dat, pomoci cele iady vedeckSich spolupracovnikii vaech zemi vypodital tivSTh tedi na 2,796. Z toho 860 tedi Williamson uznava za hlavni, a to podle svetadilti: 48 v Evrope, 153 v Ash, 118 v Africe, 424 v Americe a 117 v Australii a na ostrovech Ticheho ocednu. Prof.

Williamson tvrdi, ae podet tivSrch jazykti klesa, nebot' tedi drobriSrch kmenfi se nahrazuji teemi vetaich naroda. Dle vSmoetti prof. Williamsona rodne mizi tti exoticke fedi a v budoucnu udenec odekava, jeate rychlejai vymirani fedi.

Pametliva dcera.

Pani Josefina ftehakova, Detroit, Mich., piae: "Moje matka prave vyutivala prvni lahev Hoboko. Mysli, te je mnohem lepai netli ktery-koliv jinST lek, kterV kdy brala. Byla zle nachlazena, toto ale jit fipine zmizelo. Spi nyni tea lepe a nema, vice zacpy." Dra. Petra Hoboko je cennSI rodinnSr lek ptipravovanS7 z bylin, kokinkii a listi uznane Wive hodnoty dle puvodni formulky Dra. Petra Fahrneye. Bylo ho poutivano v boji proti taxi* nezativnosti, nervose, boleni hlavy a koinim neeistotam. Netadejte je od lekarnika; mute loSti opatieno pouze od poveienSlch mistnich jednatelii. Pro informate plate: Dr. Peter Fahrney & Sons Company, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill.

ZPRAVA teETN1110 ViRORU, IILAVNI tEADOVNE S. V. P. S. 25110 SRPNA 1936.

Mein: Leden Ilnor Biezen Duben Kveten terven Oervenec &pen

Od 31ho prosince 1935 do 25ho srpna 1936. $262.44 762.34 225.64 92.67 229.37 127.71 175.18 332.49

82,207.84 2.75 162.73 197.57

Pienos a zmeny certifikatu Houston Bldg. & Loan Ass'n.

Mortgage Loans Uroky: Liberty County Road Bonds Nueces County Road Bonds Liberty Bldg. & Loan Ass'n.

Morgage Loans

$137.50 125.00 200.00 42.43

504.93

Celkem V banka.ch 29ho pros. 1935

$ 3,075.82 10,585.56

thrnnY pkijem

$13,661.38 $5,328.28 918.80 64.30 22.00 146.11 500.00 3.87 80:52 105.00

Liberty County Road Bonds Ohnove a boutkou ztrAty Occupation Tax Filing Fees Statni a osobni pfehliteni Slutne Vracene assessmenty Zasoby do fitadovny Dary ZbVva na hotovosti

7,168.88 $ 6,492.50

FINANeNt ZPRAVA SPOLKU S. V. P. S., 25. SRPNA 1936.

Hotovost v bankach: City National Bank of Houston Granger National Bank of Granger

$1,608.14 4,884.36 t 6,492.50

Bondy: Nueces County Road Bonds Liberty County Road Bonds

$5,270.84 5,328.28 10,599.12

Liberty Building & Loan Ass'n.

Liberty Building & Loan Ass'n.

4,593.90 5,000.00 9,593.90 1,265.71

Mortgage Loans Guardian Federal Saving & Loan Association of Dallas, Texas, ttadovni zatizeni

10,596.64 100.00

CelkovST majetek CelkovS7 majetek 25ho srpna 1936 Celkovk majetek 29ho prosince 1935

$38,647.87 37,228.17

$38,647.87

Ptirustek $ 1,419.70 ANI ME NENAPADNE JITI K DOKTOROVI. Robert Cervenka, Jos. Kalousek, Will A. Nesuda, t'detni. VYbor, 8./30. 1936 League City, Tex., 15. eervence, 1936. - JO mam velikou daveru v • Nonat. Kdyt me boll kris, pillotim naplast' z Nonat a je po bolesti. Uhodila jsem se do nohy. Noha je modra a zapaluje se. Sousedka ktiei: *late s tim k doktorovi!" Ani mi eeskY lekat a operate'', nenapadne jit s tim k doktorovi, 711 Medical Arts Bldg., protoae vim, te Nonat to vyleei. UHOUSTON, TEXAS. pot •ebila jsem posledni kousek, toTelefon atadovny: Preston 2553 tia pro jinou. - Mrs. F. W. V EAST BERNARD, TEXAS. Telefon residence: Lehigh 9745 Skalnik, Box 56.

Vyteka-li z rany mnoho neeistolittlEMEMEtWEgfifIRECEMPIRE4:10 ty, dava se naplast' viekrat net V NEDELI„ 13. zati. - SLOVAtKOVA ORCHESTRA Z WACO. dvakrate denne. Na suche bolesti se (Vstupne osoba 25c; deti zdarma.)

SPRAVNE VYKONANA POnedava nova naplast', dokud prvni HREBNi SLIT2BA. na tele drti. Prava mast' je s timto Kratke koncertni 'Oslo bude davano pied tanedni zabavou. Houslove, kornetove a klarinetove sola, anebo dueta a zpevy.

Trade Mark: V hodine aalu zarmouceni Na koncert vstup volnk. naleznou Edward Pace poPtijd'te easne a vyslechnete tyto &site pisne. htebni Ustav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypraV NEDELI, 20. ZARI. - SYNCOPATORS. veni dojemneho pohtbu. LevA., ow (Vstupne: par 40c.) ne cent' jsou na g' zasadou.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poAmbulaneni sluiba Stou 55c a $1.05. Ptejte se vaaeho leEDWARD PACE karnika neb jednatele, ale nic jineZabavy tyto potadany budou pri zname deske oblibene hudbe, na ho neberte, radeji piste ptimo na Pohtebni tiditel - elenem dobre podlaze, ochlazenS T, ptijemnSt vzduch, ptijemne asvetleni. naai adresu: 11 P. J. S. T. - Tel. 3606 Ditky zdarma.

MARIE LEIBIJNGER & CO. TEMPLE, TEXAS. P. 0. Box 285, Altadena, California.

0411111.

Dr. Karel J. Hollub

0.11.

.111.4.11.4

anecni

00/14

0•1•00411111.0

abavy

V RIVERSIDE PARK PAVILLION

NONAT

Strana 16.

ve stredii, One 9. zati 1936.

KIAZATKA• Barred, 2436. Amalie Fajkus od tadu PoOZNAMENI IJMRTI CIS. 2430. DO Partridge Rocks, White, Silver krok Slovanri Cis. 31, zemkela dne 2439, VeETMO. Laced Wyandottes, Reds, Austral17. srpna 1936, ye staid 48 let, piiorps, Buff, Black, Brown, White 2430. Emilie Marek od fadu Nova eina smrti neudana. K Jednote phLeghorns, Anconas, Assorted. Vtec- Ratolest Cis. 41, zerntela 4. srpna stoupila 13. imora 1910. Oislo certiky druhy zarudene vyzkouSeny. Pi- 1936 ye staid 73 let, byla ranena fikatu 2294, a dle stanov opravnePravidla lie o sni. )ne ceny pro dodavku N mrtvici. K Jednote ptistoupila 12. na jest k podpote v eastce $1000.00.

V Malem Oznamovateli rietujeme kvetnr. a Cervnu. Von ilaIndens bkezna 1905. Oislo certifikatu 2652 2437. Rorina Gerhart ad tadu 2 centy za slovo za kaZde uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku 1`..1faZoitery, Fayetteville, Tex. (22-dz a dle stanov opravnena jest k pod- livezda Miru Cis. 33, zemkela dne 17 srpna 1936, ye stati 75 let, na rapoke v eastce $1000.00. (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlattnim listku a pkilOZ7,-7;'! Dutra Karma do rentu, alE 2431. Tom Schovajsa ad tadu Den- kovinu. K Jednote ptistoupila 10. te k objednavce pkisluSnk obnos musi koupiti muly a poini nice Cis. 94, zemtel dne 31. dervence eervna 1906. Oislo certifikatu 10466, bud' postovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps). natadi. Hiaste se u: Joe Vytopil. 1936, star jsa 73 mkt, na broncitas. a dle stanov opravnena jest k pod(43) 1:C jednote ptistoupil 26. ledna 1907.1 pote v onstce $500.00. osobni dek, pkidejte 5c Ennis, Texas. na jeho vkmenu.

2438. P. W Rinn od radu CeskY Rolnik. Oislo certifikatu 5319, a die Ma-li bYti jmeno oznamovatele 116 AKRU FARMA DO RENTU, stanov opravnen jest k podpote v Prapor Cis. 24, zemtel due 25. srpna zatajeno a nabidky posilany admi- si 3 mile oa mesta Angleton v 01 1936, star jsa 63 rokri, byl ranen nistraci pod natd znaekou, tetuje- Tesu Brazoria. 90 akril v poll, ale Castce $1000.00.

2432. Marie Pteneik od kadu Hvez-1 mrtvici. K Jednote pkistoupil 11. me za oznamky "Na prodej", "Slu2by a prate" a podobne 25c zvlat't' za letos je jen asi 35 akril zdelano. Ne da Texasu Cis. 47, zemkela dne 4.1 srpna 1904. Obchodnik. Oislo certiznaeku a na pokovne, aby doSle do- ..o malo pisku, ostatni cornice, do- srpna 1936, ye staid 61 let, na srdee-1 fikatu 1429, a dle stanov opravnen pisy mohly bkti ihned odesilany. ry pastevnik, 4 svetnicovY domek, Pri oznamkach "Nabidnuti k snat- .crib a slepienik. Zrentuji z ttetilac ni vadu. K Jednote pkistoupila 7.1 jest k podpoke v eastce $1000.00. list. 1920. Oislo certifikatu 8054, a { 2439. Marie Havelka od fadu Oeku" neb "Ptijme se hospodyne" doplatek za znaeku a pokovne a etvrteho dilu. Jen rentYt, kterS: dle stanov opravnena jest k podpo-H chomoravan Cis. 106, zemtela dne 25. ma dobrY potah neb traktor, necht' te v eastce $1000.00.

50 cent& srpna 1936, ye staid 73 let, na reuDoplatek za znaeku budi‘Z pkilo- se hlasi. Piste na: John C'hovanec: 2433. Wm. J. Snapka od tadu Mo- matism a otravu krve. K Jednote Zen k obnosu, kterk posilate za o- 30x 113, Danbury, Tex. (43-44pd) znamku. rayska Orlice Cis. 145, zemtel dne 11. ptistoupila 13. ledna 1907. Cisco cersrpna 1936, star jsa 27 rokri, na ri- tifikatu 5819, a dle stanov opravnePRODA se ripine zatizend peMIErl Farmy do rentu! — Hlaste se '2eh sluncem. K Jednote pkistoupil na jest k podpote v eastce $1000.00. thrna.

Hlaste se neb pike: City Bau: W. A. Harrison, Wharton, Tex. 11. btezna 1925. Rolnik. Oislo certiS bratrskkm pozdravem, sery, East Bernard, Texas.

(43-44pd (44-45) fikatu C-25, a dle stanov opravnen J. R. Kubena, taj. H. ftaciu.

Jak si umeii jig v Egypte pomoci. jest k podpoke v eastce $1000.00. nor PitIJME SE slutne device na St'astnS, mug.

2434. Jos. J. Tschiedel od tadu vkpomoc do restaurantu. Vlastni Oestovatele dosud obdivuji stavitelpokojik, sluSnY plat dle dohodnuti. -ike umeni starch Egypt'anti a Ca- Pokrok Texasu Cis. 1, zemtel due 12.

"OZenil jsem se pted dvaceti lety, Fotografie iadouci. Pike na: Ant. ;to vynoti se otazka, jak s nejjed- srpna 1936, star jsa 75 rokil, na Buzek, Penelope, Tex. (44-46pd) aoduSSimi nastrcji mobil postaviti Brights Disease. K Jednote ptistou- a dosud jsem nepoznal stinnkcd tak mohutne stavby. Obrazky nam pil 3. srpna 1911. Rolnik na odpo- stranek manZelstvi." or? ZDARMA HARMONIKA za roz- prozrazuji, 2e znali ji2 razne fysikaleislo certifikatu 10050; a die "To se malokdy ptihodi; patrne a dovedli jich praktic- stanov opravnen jest k podpote v prodani 25 Mien semena po 10c id umdte dobte vychazet se svou pant."

7.y utivati.

A nyni stare papyrusy, balieek. Po rozprodani odeSlete $2.1-',,astce $500.00.

"To ani ne: Ona totil chudinka, 50 a my yam pogleme harmoniku. jet' uCenci rozlustili, prozradily narn 2435. Geo Kozeisky od tadu K. Hudba jako 3 hudebnich nastrojri. clalk tajemstvi, Ze znali ji2 i fond§ Cis. 28, zemfel dne 15. srpna zernkela pied dvaceti lety" Pike o semena: Farm Mail Order ohemicke. Znali je ovtem jen prak- 1936, star jsa 28 rokt, byl zabit Seed House, Dept. 2, Pisek, N. Dak. Jcky, anis si je dovedli vysvetliti. sTake automobilii. K Jednote pti(1t-pd) TU.y2' staveny byly chramy v Udoli 3toupil 16. eeryna 1936. Obchodnik.

Hra tarola nejlep gi jakosti, nykrahl, bylo tteba lamati velke skaln' Cislo certifikatu C-3000, a dle stani za $1.35, pogtou vyplacene. ObEar KRAJANUM NAVSTEVNIKEIVI Jak si pomohli? Do vytesa- nov opravnen jest k podpote v jednavky adresujte na: CechosloCentennial! Mame eiste svetnice k aeho otvoru ye skale vrazili kliny Ace $1000.00. y ak. West. Texas. (dz) pronajmuti za ptimetene ceny. Pill velmi tvrdeho dteva a vydatne je ma cesta do ykstaviSte. PiSte net., zrovna ptijedle. Telefon 87-1005. -polevali vodou tak dlouho, aZ skaPi. Frank Koriakovskk, 110 North u hloubeji rortrhly. Dnes vime, RAD BRATEII MIRU CIS, 346. C. S. A. (e. S. P. S.) Fitzhugh Ave., Dallas, Tex. (it) vyschle dtevo prudce pohlcuje yePOlkADA du a klin se rortahuje tak mocne, PRODAM — 4 muly a farmat- ze rozdrti i tvrdou skalu, v ndz vezi. ske natacli. Hlaste se u: 0. F. Cale 4 mile od Hillsboro, na Vaughn ceJedna o Masarykovi.

Na oslavu stoleti Texasu, zaroveri 401ete zaloieni (44-45pd) ste.

Pied valkou profesor Masaryk propagoval abstinenci. Na jedne or, PRODAM LACINO. 89 alma far- ptednake proti alkoholismu vypomu v nejeernejtim pasmu okresu eitaval jeho zie fiCinky. U jednohc V EADOVE SINI fIADU HVEZDA TEXASU S. P. J. S. T. Jackson; v dobfe odvodnenem di- stole sedeli take umelci. Jeden z striktu, 9 mil od Edna, 3 od Vander- nich — zne..mY mazavka — mel na ZA SPOLUCCASTI T. J. SOKOL SEATON A TAYLOR bilt, 6 od Bennview. Dostateene stole pied sebou sodovku. Po ptedstavby a dostatek dobre vody. Moje natce k nemu Masaryk ptistoupil a ztrata budig vntim ziskem. 0 po- podaval mu ruku. drobnosti pike: John 8t'astriS7, Rt "To jsem rad," tekl, "Ze na vas POP,AD: 2, Rogers, Texas.

(44-46-48-50) ptednaSla tak pdsobila."

10:30 rano zkontky. — Ve 12:00 hod. abed.

Umelec se zardel a povida: MAK, 5 liber za $1.00, poStovne Pokad vetejndho evieeni ye 2:30 hod. odpoledne: "Abych tekl pravdu, pane, prolevyplaceno. Mrs. P. Neshyba, Rt. 1.

1.

Nastup a uvitaci proslov — br. K. 8' imek.

Pleasanton, Texas.

(44-46pd) sore, na stole mam sodovku, abyste 2. Hry a zavody Z'actva. mel radost, ale pod stolem mam 3. Spoleona, cvideni Zactva.

HLEDAM DELNIKA, kterk se lest prazdnYch 4. Cvieeni s dlouhkmi ty6emi — braid z Taylor.

Masaryk se usmal a pokyvoval vyzna v rolnideni. Prace na delSi 5. Cvieeni se 6vihadly — aeny. dobu podle dohody. Pike: F. J. Pa- hlavou: 6. Bradla, hrazda — bratti z Taylor.

"Inu, kumStS7f.." vlas, Rt. 1, West, Texas.

(44-dz) 7. Stoletnice — prostno, muZu a Zen. Skotska.

8. eeska Beseda v narodnich krojich.

Air, PRIJMU RODINU na praci na farmu, plat die dohodnuti. 0 blilk Skot si koupil klobouk. Potka ho Volna zabava pki hudbe. — Vstup odpoledne volnk informace pike na: Leo KopeckY, ptitel a pta se ho, proe si koupil O jidla a chladne napoje bude postarano. / tak velikST, naee2 Skot jen su'Se doda.: 4815 Collins Ave., Dallas, Tex. (43-44chg) I — V2,dyt' to bylb za jedny penize. * * Hledam delnika na ptiSti rok I Rybai si rad zalovi.

V 8 HODIN — TANECNI ZABAVA. 1937, kterY rozumi dobte farmaitsk(fi I — Kolik byste tekl, VSTUP NA VECER — 40c a 10c. od 21 do 50 let staid. Plat $1.001ka, co jsem veera chytil. oeskou vetejnost, by pki gli se s nami pobagkerou fictive zveme ve na den od orani a od skl izeni 'arodyl — Poloviaku. ge 401ete jubileum, a zvla gte zveme eleny vgeeh vit a oslavit na * jak si ujedname. Aneb dam 12 akrit I okalnich tacit S. P. J. S. T. a jejich rodiny a ptatele. pole a na to si mtiZe naset kern a — 2e se nestydite, CloveCe! Vase Nezapomente na 13. zati! bavinu, anebo co bude chtit. MHe Zena lezi v nemocnici a vy tu popifictive zve, pfijeti hned pomoci sbirat bavinu. jite, jakoby nic. tlIOR. f Pigte hned na: Mrs. Joe F. Clawson, — No, vSak tu taky piju na jeji ftt. 2, Crosby, Tex. (44-45pd)lzdravi! illit---. 1111€01104414 We2,:r■W

Pouiivejte k oz Maly Oznamovate

1

TAROKY!

V NEDELI, DIVE 13. ZAki

ikadu Bratii Miru — 1896 — na Seaton

VELKOU SLAVNOST

VEER

V

/