an Slova.nske Podpo jicuJednoty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. RO5NIK (VOL.) XXIV. (Wednesday) 15. eervence (JULY) 1936. WEST, TEXAS, ye stiedu tiSLO 36.
BUDITELSKI? (JtIN PPACi ALOISE JIRASKA. ill)NOHO bylo ji2 napsano o literarnim vYznamu spisovatele Aloise Jiraska, ale jedna stranka v 6innosti Jiraskove nebyla, a ani nem:12e bYt, dosti docenena. Je to buditelskY fidin jeho del. JakY vYznarn ma histor. roman v na gem no,rodnim uvedomovani, takovY je i po strance narodni (mimo jeho cenu umeleckou) vYznam dila Jiraskova. Co podavala a dosud podav4 z na gi minulosti gkola obecna, na kterou jsou odkazany prave giroke vrstvy eeskeho naroda, je piing chude a matne, aby mohlo roznitit a udrZet pro celY iivot v srdci prosteho ptis/u gnika naroda lasku a zaniceni vlastenecke, jemut je 'dr:1y a vgude 2ivYm podkladem narodni historie. K vlastnimu narodnimu uvedomeni u kaideho jednotlivce pilsobi teprve jeho dalgi, mimogkolske vzdelani, ktere naleza na ptednagkich, schtizich a hlavne v oath& A tu je pfirozeno, ze mimo 6etbu novinovou nejvetgiho rozgiteni dochazi detba zabavna. Mnohernu a mnohemu zabavne spisy jsou du gevni strayou a jedinYm pramenem, z nehoi rozgituje svoje poznani. A tu historicka 6etba zabavna, povidky i romany nabkvaji sveho vYznamu a ceny pro narodni i politicke uvedomeni lidu. V ni seznamuji se s velikou minulosti sireho naroda a s jeho 2ivotnim zapasem s némec t v im, s jeho stalYm bojem za svobodu svoji, narodni i za svobodu v geho lidstva, za svobodu svedomi. A prave oboji to stranka deskS7ch dejin narodnich tak silne se odra21 v historickYch pracich Aloise Jiraska. V kolika CeskYch dugich a srdcich Jirasek budil prvY zajem, pochopeni a lasku k velikYm mugiim nagi lepgi minulosti! Budil v nich narodni hrdost a sebevedomi, budil v nich snahu sfidastniti se poctivou spolupraci na dile, ktere jest dejinnym poslanim deskeho naroda. Kdo dovede odhadnouti, jak tim Jirasek zmno2i1 fady tech, kdo2 jsou uvedomelYmi pfislugniky sveho naroda, jim narodni ptislugenstvi neni pouhYm lhostejnYin faktem, nYbr2 pramenem mnohYch a teZkYch povinnosti, je2 si nejen uvedomuji, nYbf2 i pini? To je .pkxinY dein umelecke prace Jiraskovy, jejji2 troda bude takto zrati i po lidskYch srdcich. To je mravni vYznam jeho prace, jiste ne mengi, nei jakkin je znemo2neni deskeho kapitalu kulturniho umeleckYmi hodnotami jeha del. A nag slavnY spisovatel jest si toho pine vedom a zmifiuje se o svYch lieenich bojii nagich ptedku ye stati, kterou napsal na firedni vyzvani do StreffeurovYch "Polnich novin", vydavanYch i po desku pro vojiny v poll. Ptispevek Jiraskilv je tak dojimavY, 2e se jim jiste nagim etenatilm zavdkime: "Pozdray. — Byl jsem vyzvan, rozmili krajail& abych Vain v tomto listu napsal ilk° do pole. Rad bych, tuze rad neco mileho, co by Vas aspori na chvilku potegilo; citim vgak, jak nesnadno promluviti k ftenatilm megkajicim ne v tiche jizbe v poklidne dobe, ale k vojinum po tuhYch zapasech v poll, v hlubokem zakope, ye chvilku, kdy sotva ustalo htimani Oki a rachot puAek, kdy jen poutichla linIza
krvave bitvy. Moji dtenatove mezi Vami snad sobe vzpomenou, 2e jsem licil velike boje nagich pfedkil doma v eeskYch zemich i za jejich hranicemi a take v tech krajich, kde
PRVNI ZASTUPCE CIZIHO STATU NA CENTENNIAL V DALLAS — BUDE NAg DRAHY HOST, PREDSEDA eSL. SENATU DR. FRANT. SOUKUP.
FRANTISEK SOUKUP Aekoli do uzaverky t. C. nejsou manly piesne disposice piljezdu vziene nafitevy, zasloaiileho vlastence —rebdlanta, elena Ceske Mafie, vinIce strany socialne demokraticke, statnika velkoryseho a ptitomne piedsedy esl. senatu'dr. FranMica Soukupa, generalita, centenielni NTS,stavy i magistrat mesta Dallas eini horlive ptipravy k jeho uvitani, zaslouiene pocte. V sobotu odpoledne chysta se na, vSrstavigti uredni "recepce" s pfishignSrm fotografovanim, konsul Csl. dr. Hollub uspokada v nedeli veeer k pocte draheho posla osvobozene vlasti formalni banket v Baker hotelu, a nag lid chce miti milovaneho hosta take pro sebe, a proto uspotadan bude v nedeli v Sokolovni rodinnk abed, k nemui mimo pozvanych hostil mail moinost podileti se zastupci osad, spolkii, taborii. Pro tyto neni Unich pozvanekl Zkratka, dostav se kaidk do Sokolovny, zaujmi u postrannich stolii misto a sdilej priibeh rodinneho stolovani jak bude pokraeovati. ptemnozi z Vas je gte neda yno bojovali, v KarpatskSrch koneinach, tu, kde pled veky vznikly velike valky mezi kralem Vladislavem PolskS7m, kterS72 byl vzat za krale do Uher, na mlade det'atko krale Ladislava a mezi mateti krale Ladislava, v jeho jrnenu rozhodoval jeho "nej yyMi kapitan" Jan Jiskra od Vahu na vSrchod za Hurkienne, on a roty eeskeho, valedneho bratrstva. A snad si nekdo ze starobyleho Pracheriska, jea dalo nam malike naAich vojakri, Mikolage Al§e, tak ptipamatuje,
ze jsem vyliail udatenstvi piseckeho pluku nad Dunajem v jeskyni Veteranske, tenkrate, kdy ten jedenactS7 pluk mel jeSte sveho plukovniho dudaka. A snad ptipadne nekomu na mysl take setnik granatnickeho praporu plzeriskeho pluku, pan Jenik z Brattic, uvedomel3i vlastenec eeskY, jak on, otu'ZilS7 valeenik, byl dojat, kdyz kdy za paha! qpravy r. 1793 v Belgii zaslechl z nenadani v Soignies mate z vae zvonkovou hru. Byl dojat, nebot' mu plipomenula Loretanske zvonky, Hradeany, kralovskou Prahu, domov. I tentokrate bylo valdeni take, piece vaak naddalo takoveho napjeti sil v kaLle dobe Zimni valka loS7vala vzacnosti a vojaci travili mrazivS7 eas v zimnich bytech. Tu byl klid, ticho a dlouha chvile. A z to take pan kapitan Jenik z Brattic na zimnim byte u polesneho v Nemcich (r. 1795) dal se i do kucliateni a gitil slavu Ceske kuchyne jmenovite "ta'ZenSrm §trudlem", kterS72 jeho kvarVrskYm nad jine chutnal. A z osmnacteho, naaeho kralovehradeckeho pluku, vedl jsem nejednoho vojaka na dejfSte as/STY' skladeb. Ale to ted', co dnes. Snad ze pamatuji bojovniky celeho stoleti, ze jsem jako klouCe stareho Kudrnu, Pavelku, Stacha, hlomozneho Kadildaka, starce vysloutleho s delov,Vm ktakem, kteti bojovali u Lipska, jsem naslouchal yypravoy ani tech, kteti sloua bojovali v Italii pod "HradeckSim", 2e jsem take vide krvave bojfate, rok 1866, a 2e jsem, tenkrate studentik, psal psani, ktera2 mi diktovali raneni vojaci od adsla yskeho pluku? Ale co ty vybledle vzpominky dnes. Mno- * he z Vris jsem videl tahnouti z Prahy do boje, s pohnutSim srdcem hledel jsem na zachazejici lady, jea provazeli va S . i mili na posledni rozloueeni. Dnes bych naslouchal ja, Va§emu yypravoy ani, dnes byste Vy, stateeni vojinoy e a Ueastnici obrovslOch zapasri, jakSich nebylo co svet svetem, mohli sami vypravovati o nich, o svizelich polniho zivota, o take povinnosti. Ale vy mtftne mleite. Jen na domov byste se optali, na kterST vespolek v dru24ch hovorech u ohne, v zakopech i ye chvili samoty, na noeni straai vroucne vzpominate, kdy ty vzpominky vanou jako zneni zvonkti, jako draha, milena piseri." A proto snad dobte ptijmete tento list, tkeba ze Vam neptinaM ani kratochvile, ani zpravy, po ktere touaite. Ale pkichazi z domova, z mile vlasti a milie Vain kici a kika, Vam vAem krajawain od Sumavy az po Karpaty, jak na Vas vzpominame, s jakYm vtelSrm Udastenstvim a 2e z to due Vam plejeme, abystesti bylo s Vami, abyste bez pohromy a spokojeni se domil, do na.ruei sy Slch milS7ch. Bud'te zdravi, rozmili krajane! — Alois Jirasek." Otazka naSi republiky je otazkou svetovou. Evropa a lidstvo octlo se valkou a ripravou mirovou na stupni, ,na nernI nacionalni nism je pkekonan. Sovinism je vS'ude kocourkovstvim, nejen u narodri malych, nYbr2 i u velikSTch. Sovinism svou sleposti a malichernou panovaenosti valde se stal hrobem svobody a samostatnosti. T. G. Masaryk,