Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. (Wednesday) I. Zerv,ence (JULY) 1936. ROONIK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, ye stiedu OISLO 34.
POHODLI A JISTOTA V AMERICKEM LETECTV VROPANE maji stale je gte o americkem letectvi to nespravnou pfedstavu, to se E Americana honi jen za letec. rekordy a nedbaji na jistotu a pravidelnost s yYch lereckYch trati, vojenskeho i sportovniho letectvi. Odbornici yam vaak povi o pravern opaku, rozdil je zpilsoben tim, le o skuteenYch, dalekosahlYch Uspe gich tisk zpravy neptina gi, aspoil ne v tak pkistupne forme jako pfinagi pfekonani rekordil anebo letecka negtesti. Kdyby se vaak pfepoeet1 Pbeet katastrof americkeho a evropskeho letectvi na uletnutou mili, vy gla by Amerika se znaenYm viterstvim. A ph torn je tfeba uvaait, to americke linky vedou nad nejrtiznej gimi povrchy zemskYmi a v extremnich pomerech meteorologickYch, ye dne i v noci. Americana jsou si dobfe vedomi sy Ych nedostatkii a usilovne pracuji na jejich odstraneni. Jejich laboratofe jsou nejdokonaleji vyzbrojeny a vysledky skuteene dychtiye oeekavany v celem svete. Zpravy jejich národniho ustavu pro letecka badani (National advisory committee for aeronautics) — N. A. C. A. Reports — jsou tigteny ye vetgim naklade pro cizinu, ne'lli pro domaci pottebu. Jedna z otazek, kterou bylo americke letectvi zamestnano vice nal na ge, byla v posledni clobe ta, proe praskaji pomerne easto zalomene hfidele. VelkY podet pracovnikil byl ihned zamestnan badanim v oboru, dosud velmi vzdorujicim lidskemu duchu — v otazce vibraci a chveni leteckYch motoru a vrtuli. Chveni, ktere pilsobi nejvaanejai gkody, neni ono, ktere citime, nybrl to jine, pro eloveka nepostfehnutelne, o vysoke frekvenci, ktere se mute vyskytnouti i pfi normalnim chodu. Motor i vrtule maji svoje vibrate, kdyl pak periody vibraci souhlasi je vYsledek bud' zlomend vrtule nebo klikova hfidel. Nejprve se myslelo, le chveni je zpiisobeno vlivem deformace vrtule za behu; proto se 'dala vrtule do obalu, kterY nedovolil deformaci, vYsledek byl zase takovY. Nakonec se do glo zase k dfivej gimu tegeni, ae se pohonnY agregat vyzkou gi pfedbetnYmi zkougkami a pak dle vYsledkii se bud' motor pfekonstruuje, nebo se zmeni jak cestovni tak maximalni pasmo rychlosti, anebo se vyzkougi nekterY ze zpusobtt tlumeni vibraci zvlagtnimi zakizenimi. Vrtule je neobyeejne &Malta. east pohonu letadla. Je znamo, le na pf. vitezne letadlo ze zasodu LondYn-Melbourne, De Havilland Comet vzdorovalo dlouho jakYmkoliv pokusilm dostat je do vzduchu, as teprve jedna z mnoha zkou genYch vrtuli se ukazala tou pravou. Vrtule maji take svoje zku gebni itstavy a site ye Wirght-Fieldu, kde jsou tti velke a nekolik mengich stanic. Nejvet gi stanice je pro zkougeni vrtuli at do prameru 15 yarclii, ktera je pohanena elektromotorem o 6000 ks. pfi 720 otaakach v minute. D ye men gi stanice maji motory o 3 a 4 tisicich ks. To jsou pokusne stanice. Zkugebni stanice zkou gi jit hotove vsr -robkyat,levuhnjpr50odi silou dvojnasobnou, nelli je sila v letu, pak 100 at 200 hoclin na ptislu gnem motoru za vyvinovani tahu neb tlalti; jakY bude v letu, a nakonec se zkougi v letir. Dnes poulivO amerie-
ke letectvo skoro vYhradne kovovych vrtuli se stavitelnYm stoupanim. Take motory doznavaji mnoha dal gich zlepgeni. Posledni novinkou je Humid vibraci, kte-. rY na svych svetoznarnych motorech zavedla firma Wright. Napad konstruktera teto firmy mohl bYti povalovan na prvY pohled za blaznovstvi. Av gak kolik takto oznadenYch napadu stab se nezbytnosti? Jiste mnoho, zvlagte kdy se fantasii obdatenY konstrukter spoji se suchYm matematikem, 'jako tomu bylo v tomto pfipacle. Tito dva vypoeetli a zkonstruovali tlumie vibraci ye forme noveho zdroje vibraci, nebot' na miste protizavali klikove hfidele dali jakesi kyvadlo, ktere behem otadeni pfi svem omezenem kyvu zpilsobuje vibrace, ov gem tak velike a s takovou periodou, to se ru gi s vibracemi motoru, nebo-li je tlumi. Toto zatizeni bylo vyzkou geno v 1000 hodinove zkougce na kaldem druhu motoru, jejl firma vyrabi a osvedeilo se dokonale. S kali:1*m takovYm zlepgenim jde soubeIne i molnost zvY git cestovni rychlost a tim podstatne vyznam i pohodli letecka dopravy. I ph stalem zvygovani rychlosti se podet nehod zmenguje. Jiste take vlivem dokonalYch, vetainou automatickYch pfistrojil pro tizeni letadla, pro jeho vedeni pfi neviditelnosti a koneene pro jeho hladke pfistavani na souai i vode, v mlze i noci. Jest jisto, ae kdyby letecka linky v Evrope mely stejne vybaveni jako maji dnes americke, ae by se staly aktivnimi, rychlej gimi i pohodlnej gimi. Plati to Mayne o letani v noci, nebot' linky, ktere na dlouhe vzdalenosti letaji jen ve dne, ztraceji 50 procent sve jedine vYhody a to rychlosti. Pohodli vzdugneho cestovani je take jil z konkurenenich citivodu den ze dne stupriovano. Komfortni zafizeni kabin, at' se tyre molnosti odpoeinouti si na loli, bYti obsloulen eig nikem, kouliti, molhosti pracovat za sklopnym stolem pfi vYborne isolaci hluku motoru i otfesfr, patil dnes k standartu, zvygovanemu velikosti letadla. Je zajimavYm, to americke lidove letectvi neuainilo dosud takoveho pokroku jako letectvi dopravni. PiljatelnYm vysvetlenim by mohlo bYt grave to, ae Americana miluji komfort ye vgem a vgude. To potvrdil take vYsledek rozsahle akce, ye ktere no o zjigteni, joke letadlo by melo nejvet gi molnosti prodeje. Zjistilo se, ae by to muselo bYt dvousedadlove letadlo se sedadly vedle sebe, s motorem 100 ks, se starterem, s cestovni rychlosti kol 180 mil a jeho cena le by smela bYti nejvY ge 700 doNavrhir s dokonalYm ke genim bylo samozfejme mnoho, ale kdy2 se znovu zjigt'ovala kapacita trhu uk'azalo se, ae by kupcil bylo jen 35.000, col je na Ameriku skuteene velmi malo. Pramysl ovg em ihned opustil toto pole a tak zustala sama vlada, ktera tak aspori ziskala molnost zkougeti ye syYch Ustavech vgechny dodane modely prototypii neb prototypy samy. Zjistilo se, le nejdulelitelgi otazkou zustal motor. LevnY, vYkonnY a spolehlivY motor. Zkoug ely se proto motory automobilove. Jsou vyrabeny ve velkYch seriich, takle jsou nepomerne laein'ejti netli motory letecka.
Jerde pottebuji reduktoru, nebot' jejich vysoke je nutno sniliti na vhodne pro vrtuli a vyhovujici reduktor je zase velmi draha Vyskytla se proto i te geni, kdy byl nahon hfidele motoru na vrtuli proveden pomoci klinoveho temene. Av gak automobilovY motor je pfi pohonu letadla stale namahan svoji skoro nejvetai vykonnosti, talde dlouho nevydr2i. Zustalo se tedy zatim u motoru leteckeho. V ramci N. R. A. schvalil kongres nekolik zakonti, ktere finanane zajistily prtmysl pH budovdni zatizeni k vYrobe lidovYch letadel, takie mono o6ekavati v brzke dobe jedineeny rozmach lidoveho letectvi americkeho, ktere se bude jiste honosit vet gi jistotou a pohodErn, pied lidovou aviatikou kterekoliv jine zeme.
podnik naiich ye Snook. E etvrtek 25. t. m. potadal fad Slovan disIo V9. y e Snook svirj tradieni piknik, letos ze 4. eervence pfelo'lenY na 25. eer yna nasledkem rolnickeho okrskoveho snemovani v Bryan a samosebou, jak obvykle, mel obrovskou vg tevu sveho 61enstva, osadnikti, hosta z cele. lady mist pfespolnich. Pokadatel pozvan byl na piknik co eeskY feenik, anglickYch meli pfihla geno dosti a nutno zde vyzvednouti, ae tamnej gi obecenstvo projevilo vg em keenikum podivuhodnou livost, vyslechnu yge celou fadu vice merle delg ich proslovt v klidu a do konce. To se vaude nepfihazi a to je fikaz chvalitebnY. Do Snook jsem se skuteene tesil — na shleclani s fadou broth a hlavne, bych shlecil a posoudil jejich nova vybudovanY spolkovY sta.nek, k jehol slavnostnimu oteffeni byl jsem loni pozvan, nel pro nehodu musil zastat doma. Olenstvu faclu Slovan nutno k jejich spolkovemu domovu gratulovat. Srdeene a upkimne! Nova sin je jedna z nejvetaich, moderne planovand a provedend. Dvorana neobvykle rozmerna, postaaitelne vysoka, svetla, vzdtdnd. Po bocich jsou zatizeny hluboke verandy — zprava pro hudbu — zleva jakYsi observa6ni polootevfenY damskY budoar, jeviate ponekud v pomeru hledi gte male (cid se vaak snadno rozgifiti, postranni gatny pro ochotniky a novinka, nad jevi gtem zfizen dal gi pozorovaci pokoj, kterY slouir k ukraceni chvile, pobaveni se mual hrou domina, aneb s dvaatficeti loupelniky. PH vchodu umistena je uvnitt gatna zleva, clamskY salonek zprava. Strop Aeelne lomenY, celY vnittek i strop kryje lisoyard, dkevita lepenka, osvetleni elektricke vaude a dostateene. Na otazku po akustice, informator br. F. Smotek odvetil, ae je dobra, pfi divadle pry sly get kalde slovo, col je nemalo clulaite. Stara sin nevyhovovala malosti, z ni zachovale dfevo upotfebeno do nova, spoleenou dohodou a napomoci clams fdd Slovan honosi se stankem vskutku clastojnYm. Prostorne setaditte aut u sine bylo malem zapineno, kdy dojeli jsme se genou na misto (Pokra d . ov4ni na strane 9.)