Or ari 5Iovanske Podpor
baatered as second class mail matter,
ROtNIK (VOL.) XXIV.
January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(Wednesday) 17. CIERVNA (JUNE) 1936.
eiSLO 32.
2ELEZNICE PPF ON AUTO. OK1J 1830 pfi stavbe prvni anglic. 2elez. drahy Liverpool-Manchester uhodil R pieds. zvlaat.. pro stavbu teto Z'eleznice zvoleneho vYboru dol. snemovny na Jifiho Stephensona, smelou otazku: mute-li sestrojit lokomotivu, ktera by ujela za hodinu jednu anglickou mill. Kdy'2 Stephenson klidne phsvedeil, stuprioval pan pfedseda svoji odvahu: "A co dy e mile za hodinu?" Vynalezce bez rozpakri znovu pfisvedeil a svou odpovkli ud doeela odzbrojil pochybovadneho zastupce lidu. Kdy2 se tehdy vydal prvni vlaeek britskeho imperia na slavnostni zahajovaci jizdu, byla to ovtem udalost, o nil mluvil svet: pokrokovci s nadtenim, konservativci s fismetky a pesimistickYmi proroctvimi, de bude brzo konec tohoto nes1STchaneho zprisobu dopravy. Na zahajovaci jizdu po trati Liverpool-Manchester byli pozvani nejznamejti osobnosti vedecke a umelecke. Nekteil z nich se dokonce svezli na prvni lokomotive, fizene vynalezcem, ing. Stephensonem. Mezi temito tt'astnYmi byl proslulSr tehdy anatom a fysiolog J. Mueller, kterSr vylidil sve zaltky takto: "RychlY pohyb viaku lze pozorovat jen na pfedmetech, mizejicich se za v r a t n o u rychlosti pied oeima jedouciho divaka a na rychlosti vetru, jej2 zpilsobuje i pii ripinem bezvetti rychla, jizda viaku. Ale za to uti nee° zkusi. 0 ty je dostatedne postarano. Vklyt' iliasnYr himot jedouciho viaku vyplati vt'echny ovce, voly a kone na loukach. Kone se plati a utikaji, asi jako utikali pohanati bohove pied kfest'anskYmi svatYmi. Tfikrat vjitdi lokomotiva s pkivesnYmi vozy pod zem a projiidi dlouhYmi podzemnimi tunely, kde se Clo y& mita v naproste tine. Zaznivaji hrozne zvuky, ale prisobi to efektne.• Zdalo se mi pokaZde, kdy'Z vlak vjel do tunelu, de slyAlm Charontiv hlas z podsveti. Avtak sotva je vlak nekolik minut pod zemi, ji2 se opet titi druhYm otvorem tunelu, jako kdyz se vytahne met z pochvy." Slavna hereeka Ellen Kemble zaznamenala sve dojmy z jizdy na Stephensonove lokomotiye poetidteji: "Maid, vesela matinka sklada se z pece a lavice, na nil stoji kotel, napinenY vodou, aby hasil jeji Zizeil, kdyZ padi kuptedu. Jak zvlaatni pocit vzbuzovala tato jizda na stroji, kde pfieina pohybu je taktka rieviditelna! A pii torn je to pohyb nejvYS lahodnY. Prudee val vitr a zaviral mi odi. Kdy2 jsem je ripine zairkela, staval se pocit letu kouzelnY a tak zvlattni . . . A piece jsem se citila naprosto bezpeena a nemela jsem strach. Mistr Stephenson sta.' se mnou na lokomotive, je to tvrirce techto zazrakri. Jsem do neho tilene zamilovana. Je to asi padesat ad petapadesatiety mid, ma utlechtilou tvaf, ktera starostmi zbrazdena nese stopy hluboke my glenkove prate. Jak vyklada sve myalenky, to je zvlattni, originalni a vtipne. Vskutku mne poplet1 hlavu." /eleznice bude znamenat konee kavalerie! 2.eleznice mela ovtem sve zaryte odpriree a to nejen v prostSrch, nevzdelar&h vrstvach. Jette kratee pied zahajenim dopravy na prvni, nemeeke ieleznidni trati Norinberk-Fuerth,
Hrozny netvor a vesela hraeka. ✓prosinci r. 1835 vydal profesor bavorske university Lops pamflet proti tomuto "dilu d'ablovu". Hlavnim argumentem pana profesora bylo, de parni doprava zniei chov koni a tim take kavalerii a delostfelectvo. Ve svem spisu stratil tteenY Bavorak sve poklidne krajany touto hroznou perspektivou budoucnosti: jakmile vypukne valka, zaplavi neptatelske eety jezdct Bavorsko, ktere bude bezbranne, ponevaa nebude mit koni. 0.01111.
(.1110.<.10><H111.1.
■1•1111.
teski vfIs avka faktem. Diky obetavosti a pochopeni nageho lidu, ma dines deskSr Texas v Dallas v budove 7. vlastni stank, tieelem ktereho bude po 'gest mesien poueovati vekejnost, a zvlaite jinenarodevce, o bohatem dedictvi, zasluhich o Texas, vjr -znamusileTx khopfivdu. Zkugenosti prvnich tii dni flak rkstavIcy peesvedeuji mne, ze tieelu sveho dosaline v mire, ktere jsme si ani ve nepiedstavovali. Dr. J. Kopeck )4111111.1
011•111.0•1•111.1011111.0.110.0.111111..•• ■0•210111■0■.11111.4•111114.■
2eleznice je jiz staromodni. easy se meni a pomery v nich. Pled stoletim stall pfivrZenci pokroku na strand Zeleznie, dnes je pokrokove ji podeeriovat, ne-li zavrhovat a horovat pro auto, ktere pfekonalo svou rychlosti dopravu na kolejich. Jestlite ✓ zapoleni o rychlost — nikoliv ov:s'em o bezpeenost a pohodli — nemilZe draha dostateene konkurovat s autonlobilem, neni to vina koleji, Problem spodiva jinde: v navestni slutibe. 2elezne drahy zaealy se zevne viditelnYmi signaly. Nejdfive to byla bile natfend proutena koule na provazu. Tehdy ov gem vlaky Neste ✓ noci nejezdily. Koule nahote — trat' volna, koule dole— trat' uzavfena. Pozdeji byla koule nahraZena tereem. ZelenY tere — dale, rudY — stat! Tady hral nejdule'Zitejti filohu strojvildce. Pak pkitel telegraf. Stanice poealy telegraficky menit signaly, strojvedouci spadl ye sve odpovednosti o jednu pfieku nine a dopravni iffednik o ni vystoupil vyt. Dnes je telegraf dopinen telefonem a elektrickYmi navestnimi aparaty. Ale to v'Se dohromady zarueuje pouze nynejSi rychlost drah, nikoliv jeji zvYSeni. Jede-li vlak mezi dvema jinYmi na jedne koleji a ten, kterY je plied nim, zustane nahle pro nejakY defekt stat, narazi prostiedni na nej, a je nebezpeei, de take ten tfeti vjede do trosek prvYch dvou. Aby se tomu zabranilo, jsou zeleznieni linky rozdeleny v oddily, t. zv. trat'ova hradla a vjezd i vYjezd se pfesne iidi semaforovYmi signaly. Tato navesti jsou pfestavovana jednak dratovodem pomoci pak,
jednak samoeinnYmi elektrickymi vypinaei. Uhani-li viak 60 milovou rychlosti, ma strojvildce pouhY zlomek vtefiny, aby vide', je-li signal eervenY, bilY nebo zelenY. Na tomto zlomeeku vteiiny zavisi Zivot nekolika set lidi. K tomu nutno vziti v irvahu SpatnY rozhled, zpasobeny povetrnostnimi pomery, polohou krajiny nebo kratkou rortrZitost strojvedouciho, kterY je piece take jen elovek. A vgechny dosavadni vynalezy, jimia se namahaji technici eeliti Zeleznienim katastrafam, jsou stale jeSte odkazany na lidsky mozek, kterY mute selhat. Vlaky samy jedou a samy se zastavuji. V posledni dobe kidi se sled vlakt elalkovm zafizenim, tak zv. dispatchingem. VYpraVei vlaku diriguje v ureitem fistfedi telefonicky do vg ech stanic sled, kfiZovani a pfedji2deni vlakii a pozoruje jejich pohyb po trati ye sve kancelaki na kolejovem planu, elektricky osvetlovanem v mistech, kde viak dostihuje ureitYch trat'ovSich Usekt. Mezi moderni navestni aparaty patfi zajimavY samodinnY elektrickS7 yypinae, umisteny lokomotive a upozornujici strojvedouciho kmitavYm zatizenim pfimo pied jeho oeima na blilici se svetlo navestidla. Mezi kolejnicemi je v ureite vzdalenosti od ho navestidla pfipevnen jakYsi kovovy kartad. Tohoto kartdee dotkne se kovova de gtieka, upevnena, pod lokomotivou. V tom okamZiku zapne se proud, kterYm je uvedeno v dinnost navestni zafizeni na stroji. Kdyby vlak viak likes to, Ze nejbliZSI navestidlo ukazuje na "stfij", nezastavil, prisobi zabezpedovaci zafizeni na lokomotive tak, de bud' se rozezvuei sirena a upozorni strojvedouciho, nebo — u modernefaich strojri — prisobi na ventil, umisteny v prribCZnem brzdeni vlaku, eirnt vnikne do vzduchoprazdne prostory v potrubi vzduch a samoeinne zabrzdi viak. Radio bude vest vlaky. VSechny tyto signalisaoni systerny •vyhovuji viak jen do urdite miry. Vlaky totiZ nemohou jet stejnou rychlosti. Na jedne a te2e koleji jedou rychliky i vlaky, ktere zastavuji ve vaech stanicich. teditele dopravy musi kidit pohyb vlakil a pozorne je sledovat od stanice k stanici na zminenSlch jiz kolejovYch planech s eetnYmi svetelnYmi body, ktere oznaeuji jednotlive vlaky. Podle potteby a nepkedvidane nutnosti musi bYti jeden vlak zrychlen, rychlost jineho zmirnena a pod. Podle situate tfeba se okamZite rozhodnouti a jednati. A co Mat, kdyZ dobiha jeden vlak druhr, kdyi hrozi sralka, ponevad2 jeden z obou strojrridcil ptehledl signal, nebo stralnik trati ueinil chybu? V takovYch ptipadech zasahnou automaticka bezpeenostni zatizeni, jak jsme se je nahoie pokusili popsat, ktera zastavi vlak na trati. Ale ani to vt'e nestaei. Idealem je, aby kaZdY vlak byl ripine a naprosto v moci fedidopravy, kteti z centraly ,doziraji na celkovy provoz. Tohoto idealu mute bYt a bude dosaleno! Zeleznice bude tedy htmit po kolejich sveta se stale stupriovanou rychlosti a (Pokradovani na str. 9.)