Vestnik 1936 06 10

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W .Q t Texas. under the Act of Congress of August. 24th, 1922 ---CISLO 31.

(Wednesday) 10. CERVNA (JUNE) 1936.

WEST, TEXAS, ye stiedu, ROtNili (VOL.) XXIV. MINIMMINIMMO■

UZEL SVETOVE VALKY. JEVNY rozklad stare dinske rise trva, ji2 25 rokt. t ina stala se uzlem svetovrch Z uddlosti, o nich2 vi zapadoevrop. vetejnost velmi mak). Jednak je tina ptiliS' daleko a vlastnich starosti na zapade je ptiliS mnoho.

Za druhe je ka2de zpravodajstvi o situaci a udalostech velmi neptijemne vkm interesovan3"r m velmocem. Staraji se velmi svedomite o to, aby zprav bylo co nejmene., aby nikdo nestrkal novinakskY nos do choulostivYch veci dalneho v3ichodu. Velmoci posunuji sve hranice na fizemi 1Vvale rise ainske. Posunuly hranice jig tak daieko, 2e vSechny tteci plochy jsou tesne na sobe. Anglia zabrala Tibet. 0vSem, 2e ne formalne, dnes se u2 takove veci nedeji. Naa budit svetove pohorkni anexemi?

Tibet je formalne docela samostatnST stat. Na fizemi b3"7vale einske rise je dnes mnoho formalne docela samostatmich state. Japonci okupovali Mandairsko, severni tinu a vnittni Mongolii, ale formalne se nestalo nic, okupovane zeme jsou "samostatnYmi staty". Na dalnem vYchode se toti2 formalne vfibec nevaldi, pouze letadla shazuji bomby a tanky upravuji hranice. Mezi anglickmi a japonskYmi hranicemi v tine lei Lidova republika mongolska, tanu-tivska a narodni republika Sikiang.

0 rozdilu mezi narodni a lidovou republikou jegte pohovof-ime. K villi informaci nutno podotknout, Ze Sikiang je nzemi 133'7valeho einskeho Turkestanu. Tyto al republiky meti pies dva miliony atvereenich mil, tem & . polovinu plochy bYvale Ilk ainske.

Uzlem valky na vS7chode je nyni Lidova, republika mongolska. Zde se bezprosttedne sttetly sovetske zajmy s japonsk3"Tm imperialismem. Vlada Sovetskeho svazu nenynk dopustit, aby Japonci udelali z Lidove republiky mongolske svuj "samostatn3-7" stat. Z hranic tato zerne monotota odfiznout celou vYchodni Sibii a ruske ptimoti od matetske zakladny. Sibitska transversalka be2i blizko mongolskS7ch hranic, a nekolika leteclOmi fitoky z Mongolska mononpine znieiti 2eleznieni spojeni .‘T chodni Sibiie s Ruskem. Situace je zde neobyeejne vana. Stalin uainil prohla.§eni, v nem2 dal zcela srozumitelne najevo, 'te kaalY japonskY pokus o nadvladu v Mongolii povede k otevtene valce mezi Sovetskin svazem a Japonskem. Dosud je to valka vedena skryte ye forme sraZek mezi mongolskYmi a mancl2urskYm vojskem. A valka mezi sovety a Japonskem by jiste neznstala lokalisovana na dalnY vYchod. Nejde jen o to, ie hranice temet vkch velmoci st3ikaji se dnes v tine. Zde je v danem okamIku spoleanYm nepiitelem vgech Japonsko, ktere okupuje krok za krokem nejdfile2itelAi kraje tiny, vyvola ya panasiatske hnuti a vytladuje dumpingovYm lir-• vozem zbO2i vkchny ostatni konkurenty z asijskYch tarn. JaponskYmi vYboji je dnes ohroen nejenom SavetskY svaz, ale tee zajmy Atneriky a britskeho imperia. Anglicans by pottebovali porazit pomoci Sovetskeho svazu Japonce. Ale na druhe strand nemaji nejmenMho zajmu na torn, aby v MU vznikaly dalg

V. Bonin. lidove nebo narodni republiky. Proto by pottebovali porazit pomoci nekoho SovetskY svaz v tom okam2iku, jakmile by zvitezil nad Japonskem. K takove slune stoji zde ochotne Hitlerovo Nemecko. A kdo potom parazi Nemce, kdyZ by se jim podatilo zvitezit nad SovetskSim svazem, oslabenY'm valkou na \TYchode? Situace dokonale zauzlend a vAichni ,enwo.awro....mooass“.••• ■■■•■■■•■•■■■■••■■•••■,..w.wrimaiwp•Modimoo

Nerike Netikej, ze 112 je pozde!

Dej hlavu vYg! Jednou se, piiteli, poznaS, porozuma Netikej, ze uz je pozde!

Je to jen klam.

Netikel, neboj se toho, 2es zfistal sam!

Netikej, ze 112 je pozde!

Jdi, zaani zas!

Nakonec piece jen sklidig bohatY klas. ;f,.,40.0411woaroliewo-swo.o..•• ■o•nwoespou.amko■ovio.....nown....

citi tihu teto spletitosti. Jen proto nejsme jeSte v nova svetove \lake, ponevad2 nikdo nechce zadi prvni a v gichni by chteli ptijit ,posledni. Jen proto je valka na vYchode vedena stale jea'te v drobnem a v zasttene forme mand2ursko-mongolskYch sraZek. Prod do'Slo k zauzleni valeone situace prave na nzemi Lidove republiky mongolska? Ta situace zde nevznikla nahodou, ani pies noc, nYbr'Z je vYsledkem 251eteho vYvoje veal na Dalnem vS7chode. Roku 1911 byla revoluci s yrena dinska monarchie a nastal rozklad rise. V listopadu 1911 sjeli se do Urgy mongolAti kne2i a knilata, vyhlasili samostatnost Mongolska a do vela vlady postavili hlavu budhisticke cirkve v Mongolsku, velekneze Bogdo Gegena, v nem2 byl vtelen sam bah. Neni dnes tajemstvizri, Ze celY tento pievrat deal vlastne konsul carskeho Ruska v Urze pomoci penez a kozakii, ktere mel pro svoji osobni ochranu. Proto take carske Rusko uznalo hned autonomii Mongolska a uzavielo s nim smiouvu, v niz "samostatna" mongolska vlada davala Rusku vsrhradni pray() na stavbu drah, test a telefonnich linek v celem Mongolsku. Krome toho ddvala smlouva vYhradni pra y() obchodu s Mongolskem ruskYm kupctiim, osvobozovala je ode vkch dani a cal. Koneane Mongolove na teto "samostatnosti" neprodelall. Soldateska dinskeho cisatstvi tadila v zemi tak bezohledne, 2e i sprava carskeho Ruska byla ulehaenim ba i pckrokem proti ptedalemu stavu. A vtelenemu bohu Bogdo Gegenu bylo rozhodne ptijemnej§i brat carske rubliky z Petrohradu, neit odvadet taely do Pekingu. Sovetska vlada v revoludnim 2a,ru devatenacteho roku la vgechny nerovnopravne smlouvy s cizimi narody vdetne smlouvy carskeho 'Ruska s

Mongolskem. Tehdy ji ani ye snu nenapadlo, jak brzy bude nucena vtahnouti vojensky do tailed Mongolska. Roku 1920 porazili bolkvici Koleakovu armadu na Sibiii. Rojovne nejzdatnej,S1 east Koleakovy armady, tak zvand "divoka divise", vedend baltskYin baronem Ungernem, unikla na fizemi Mongolska. Ungem byl poloilenec vynikajici odvahou. a bezmeznou ukrutnosti. Jeho kteti nemeli na svete ji g co ztratit, vtahli do Urgy, prohlasili Mongolsko samostatnYm kralovstvim, posadili na trfin Bogdo Gegena, ponevad2" byl vtelenYm bohem a dobrou zasterou kalde vlady pro lid. Novou vladu v Mongolsku uvitali radostne Japonci a posilali Ungernovi karavanni cestou pies Kalgan zbrane, sttelivo a penize.

S badly proti lidem, tuna i rostlinstvu.

E "Vojenslich zdravotnickYch listech" uV vadi major zdravotnictva MUDr. Josef Petraeek iadu dokladn o torn, Le. se Nemci pokusili na konci valky ntoditi take bakteriemi.

0 mo2nostech bakteriologicke valky je mezi odborniky dosud spor. Jedni tvrdi, ze pokus naka2livYch chorob by postihl nejen neptitele, ale take vlastni vojsko, zejmena pii obsazovani dobytYch nzemi. Bakterie nerozezna "ptitele" od "neptitele". Naproti tomu vsak stoji skuteanost, ze kaZda velka valka ptinesla nova zbrane, ktere mely neptitele pfekvapiti a k Nemci. se skuteone ji.2 o bakteriologickou valku pokusili.

Major Petradek cituje o torn doklad z knihy francouzskeho generala lekate Georgesa: "V bteznu roku 1917 byl za francouzskou frontou zateen nemeckY agent, u ktereho byla nalezena kultura nernoci ozhtivky, ktera napada, kone. Mel a sebe take 'Stated, kterYin mel auto nakazu vtirati konim do nozder". NemeckY agent mel nadobku s naka2livinou. Nadobka byla v dVojitem, kovovem a dtevenem pouzdie.

Podobne pokusy agentil, kteii byli stejne vypraveni, byly zji§teny na nekolika mistech za francotaskou .frontou. Ptipadil ozhiivky bylo u koni ye francouske armada' za valky zjAteno 20,800. Pokus nakaziti vojenske kone ozhtivkou a ruSiti tak bojovnou schopnost armady ueinili Nemci take v Rumunsku. V srpnu 1916 bylo Rumunsko pied vstupem do valky. V to dobe poslal nemeckY konsul v Brakve nemeckemu vojenskemu atak pii vyslanectvi v Bukure'Sti zasilku nadobek s ozhtivkou. Byla stejne vypravena jako v ptipadech, zji§tenYch ye Francii. Po yypovedeni valky byla last teto zasilky nalezena za p?itomnosti zastupce americkeho vyslanectvi. Nemecke ptipravy k bakteriologicke valce byly zjiSteny take v race 1918 v zakopech, Nemci opu'StenYch. ye- SvS7carsku bylo zjiSteno, k se Nemci pfipravovali roz§itovat v Rusku nakazu cholery. Konedne take ye zprave o nynejzbrojeni, kterou francouzsky sim (Pokratova,ni na strand 9.)

8trana 2.

Oddil dopisovatelski Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklacia ye smyslu stanov Tiskovemu Wborti k vlastnimu rozhodnuti.

Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku:Prosim laskave o pine uvetejneni jmen ptispivatelti na eskoslovenskou vSfsta yku sebranSl ch bratrem Frankem Tesatem a mnou zaslanSich, je2to bylo vytykano,ze obnos u jmena jednoho darce byl chybn'Srm a jeden dame opomenut, coz bylo pravdepodobne chybou sazede u 6echoslovaka. Mo2no-li, uvetejnete ye Vestniku. Dekuji.

Jmena claret: Frank Tesat $25.00 Frank Zimmermann 2.00 Rudolf Vavra 2.00 Robert Sveter 5.00 L. Elzner 5.00 Louis Hanus 10.00 John Broi 2.00 Josef Hastik 2.00 Emil Vala 2.00 Chas. Pra2s14 2.00 Kadledek's Garage 5.00 Josef Kokut 2.00 Dr. B. J. Omelka 2.00 Joe Smilek 2.00 Anton BilSt 5.00 C. Florian 1.00 Frank Kratk* 10.00 Joe Kalousek 5.00 Edward Hrukka 1.00 Chas. Hrukka 5.00 C. A. Kneblik 1.00 A. A. Le gikar 1.00 F J. Olexa 1.00 Chas. V. Kilnar ml.

5.00 A. E. Petra g 1.00 Frank Hanka 10.00 John Stareala 1.00 James Marakek 1.00 Hoek Bratti 5.00 Alfons Btezik 1.00 James Kincl 1.00 Cyril Knebl 1.00 Fred Buri 1.00 Matej Cecalek 2.00 L. A. Kueera 2.00 Celkem $129.00 Bratr Frank Tesat po me zasila dodatedne za: R. F. Buzek 2.00 Pan Habrnal 1.00 S pozdravem Vag S. P. StudnienSr. P. S. - SebranV obnos $3.00 zasilam br. Kubenoyi.

VgELICOS Z HOUSTONU. Nyni kdy2 jsou noviny stale piny o Townsendove planu a starobni pensi a o zpilsobech, jak mohou bSTti opatteny prosttedky pro jeji vyplaceni, je tteba si take vzpomenouti tech, kteti byli vytazeni z teto podpory, ac jsou jinak pine na ni opravneni, v padu, 2e by byla uskuteenena. Na tuto okolnost poukazuje elanek v The Tribune ze dne 29. kvetna, yydavane v Hallettsville z Ora soudce Chernoskyho v ni uvetejnenST pod nazvem: "Citizenship and pension to citizens in fact, now barred".

Soudce Chernosky poukazuje na toto bezpravi, pike nasledovne: V deskem ptekladu as no.sledovne: . . .je tu mnoho starch lidi, Nemcit, Oechtl, Francouzu, vedit, dokonce Anglidanu a jinde v cizine rozenS7ch v nagem statu jicich, kteti tu v Texasu 2iji ji g od 25 do 75 let a dole, zde se trvale usadivkich, mnozi z nich projevili Umysl stati se oboany t4to zeme, vykonavali sve obeanske povinnosti, platili hlavovou daft i dal\ ze skrovneho majetku jet

VESTNIK. si snad nahospodakili, mnozi z nich sem jsouce pouze par tSidna neb mesicu stati, tak ie mnozi z nich neznaji jine vlasti net-li teto, tak2e lze tici, ze tu 2ili vkly, ptispeli velmi platne ku vybudovani nageho statu a nyni, kdy2 dosahli vysokeho mnozi z nich 85 let a vice, tak jsou nyni vyloudeni z dobrodini zakona o starobni pensi.

Mnozi z nich dali statu zdarne syny a vnuky, z nich nekteti krvaceli a zrnirali na krvi prosakle zemi Francie za posledni svetove valky.

Tito stall pionyrsti otcove zasiouii si, aby byl vzat na, patilenY ohled, tieba, se narodili v cizine, protoie ylastne obeany jsou. Uznavame, ie eerno gi a Mexikani mail pray째 na podporu (starobni pensi) a piece tito neueinili, ei nepiispeli nieim ku zbudovani, neb velice malo, jako ti staii piistehoyalci.

Soudce C. H. Chernosky je prvnim z pra y -niktherposlybdzravikona o starobni pensi. toti2 statni pense, jet by se dotkly tech. kteti temet ce1S7 svilj 2rvot zde stravili, ptispeli platne ku vybudovani statu a nyni, kdyi by meli brati podilu na dobrodini starobni pense. byli by z nej znenim klausule zakona vyloudeni, tteba federalni zakon je z toho nevylueuie a federalni vlada bude na statni pensi ptispivati.

Soudce Chernosky se vynasna211 v rozhovoru s nekterSrmi eleny texaske legi.slatury a kongresniky a senatory ye Washingtonu ptesvecleiti o tomto bezpravi, jez zneni texasskeho zakona o starobni pensi eini starSrm dobr9m a 2adoucim obeantiM, kteti se pouze provinili tim, 2e nejsou obeany die zneni zakona, ac vlastne fakticky obeany jsou, pHspeyke ku vybudovani statu. V elanku se elni zminky o nahledech poslancti, jako2 i o ptedloze Coolidge-Kerr, ku ktere2 die nahledu soudce Chernoskyho mohly by b9ti ptipojeny iiste dodatky, jimiz by bezpravi statnich zakonti o starobni pensi vuci dlouho v statu usedlSrm ptistehovalcum neobeanum bylo odeineno. Pravni 1,Y rvody soudce Chernoskyho byly poslanci uznany, toti2 temi s kterSrmi o zneni cloWneho zakona hovotil, ale ptedloha Colidge-Kerrova asi nebude miti mnoho nadeje aby byla v nynejkim zasedani kongresu projednana a bylo by as malo platno vypracovati nejake dodatky k ni.

Faktem je, ze z dobrodini zakona o starobni pensi bude vyloudeno dosti, ba hocine pHstehovalcii, ne jen snad naki narodnosti, ale i jinSTch, kteti jsou k nemu jinak pine 째pra y -nei,postradjcuzlegnihobeanstvi, ktereho si pro rtizne okolnosti neziskali a neb tteba dues, za ptisnejkich po2adavkii naturalisadnich zakontii ziskati nemohou. Nevim, joke zakony jsou di snad jegte budou ptijaty statni starobni pensi v jinS7ch statech, ale, kde bude zaviseti tato podpora na legalisovanem obeanstvi ptistehovalce, bude tim mnoha jinak dobrStm starin lidem ktivdeno. Federalni zakon neeini 2adneho rozdilu mezi obeany neb neobeany pH ptispivani statism na tuto pensi, ale take v nem neni 26,dneho zneni, ze staty mush platiti pensi starobni bez rozdilu. PodobriSi dodatek by mohl 13S7ti legalisovan kongresem, ale tu se vynotuje otazka, zda by obstal zateikaci zkoukku pravni kotroverse ohledne vmekova.ni se do jurisdikace a svrchovanosti Rozdelenim agendy starobni pense mezi staty a federalni vladu byl vytvoten kamen firazu pro vS1klad konstituenosti zakona, a2 se budou hledati prameny pkijmit pro vyplaceni pense. Nejlepe by bylo, kdyby agenda starobni pense byla ptesunuta na federalni viadu. Kde v Evrope bylo uzakoneno starobni pojigteni, zrovna tak jak invalidni a firazoye v2dy bylo zcentralisovano, znaeilo to uniformitu a vyloudeni rozporti v provadeni zakona.

Nahledy, jet soudce Chernosky uvadi ohledne rilznSich defektii onoho statniho pojiWent, respektivne statni pensijni podpory stoji za uvaieni a je dobte, 2e bylo na ne poukazano. Ona klausule v zakone, jet vy2aduje pine obdanstvi a ne de facto, ukkodi mnoha nakim lidem jet si obeanstvi v eas neziskali neb ziskati si opomenuli. 1010 by se v

Ve sttedu, dne 10. eervna 1036. tom ohledu neco uciniti statnimi legislaturami.

Redaktor hallettsvillske The Tribune doprovazi obkirnSi elanek z pera soudce C. H. Chernoskyho pekn3im komentat em.

S. P. StudnionSr. El Campo, Texas.

CtenYm isidilm; S. P. J. S. T. na uvalenou.

Cteni spolubratti a mile sestry!

Ptichazi pomalinky eas fla gella sjezdu v East Bernard, okresu Wharton. Jak to vidime, bude asi velmi zajima ySr . Ptijdou na ptettes rozliene veci, opravy i v tizeni na gi Jednoty. Mill broth a sestry, jest yam vgem dobte znamo, 2e se bude neco jednati ohledne stehovani Hlavni ttadovny. Jak vime, mesto Temple se otevtene o ni uchazi. Toto nas povzbudilo, a tak my take y am davarne vedet, 2e i nake mesto El Campo by si Atadovnu ptalo miti, tak vas 2"aclame, byste nakemu mestu dali vase nejlepki uvaZeni.

El Campo ma asi 5000 obyvatelt, d ye dobre banky, pies ktere jdou miliony dolara rodne.

Dvanact kostelti, nejvetki z nich jest ka.tolickS7 , kterV stal $65,000; velikou High School s gymnasium, ktere obsahuje asi na $200.000; tti prvni ttidy hotely, tti porky, City Hall, prvni ttidy hasiaske zatizeni, nekolik velkoobchocit, rS72ovS, mlyn, olejarnu, Elco Feed z ktereho se odesila ptiblane 100 2eleznienich kar mesidne, mimi toho co trucky odvezou. Tti pohybliva divadla, dve chladirny, kde se eisti a odesila ptiblitne 50 kar odistenSlch krocanti a jine drAbe2e rocne. Deset bavinenSr ch eistiren (d2inn), tti easopisy: Svoboda, El Campo News a El Campo Citizen (mame i dost mista pro Vestnik.) Mame highway ktilovatku: Cis. 71 od severu na jih, cis. 12 od vSrchodu k zapadu a take v g echny hlavni silnice cementove.

Neco o koresu Wharton: Nag okres Wharton jest uznan r za nejbohatki v Texasu. Jest mezi ttemi nejvySkimi s vypestovanou bavInenou iirodou. V okresu se rodi ptibliine $1,000.000 rftovS 7 krop rodne. je zde dobytkatstvi, mlekatstvi, drithe2nictvi, zelinakstvi atd. Na ge zemaky z tdoli teky Colorado jsou uznavany co vysoke ttidy jakosti a urodi se jich zde tisice kar roene. Mame jedno lo2isko siry, ktere zasobuje 85% celeho sveta; za minu1S7 rok vyslali 1,200.000 tun siry, ktere. ptinaki asi $24.00 tuna. Tento ptijem je pis ibli2ne $28,000,000 rodne a nejlepki jest, ie zasoba teto jest odhadnuta dostatedne na 600 rokii. Tento dal n5,m plati asi 65% vkech dani v okresu.

Mame 5 rozdilnS7 ch majorovVch olejovS7ch poll, jedno leii asi etyti mile vSrchodne od El Campo.

Okres Wharton ma asi 12.000 deskeho lidu, z tech jest 2069 co plati rozdilne dane, a platili asi $91,000 dane roku 1934 (die statistiky v Austinu). Mame osm SPJST tadti asi s 1100 eleny, a poloha pro Ceske formate mezi Corpus Christi a Houstonem je dostatedna pro 20.000 rodin.

Nage mesto El Campo se naleza v aeskem okoli Texasu, neb asi 130 SPJST. Mai ma bli2 do El Campo net by mely do Temple.

Za tim iteelem nag e okolni lady, obchodni komora i mestska rada v El Campo, zveme vegkere delegaty vkech tadti, by s nami byli tteti nedeli v eervnu, to jest 21ho, by se na nake mesto podivali. Zaroveri se bude neco probirati, co se odekava ye sjezdu. ()bed vas bude odekavati.

Rozumejte, broth a sestry, tento na g podin jest na g osobni, jak vidite, 2e se hlasime o Hlavni iitadovnu, a zaroveri budete lope pHpraveni do sjezdu, kdy2 se neco dozvite pled easem a se poudite. Minime vas fgehny uctit podle yogi chuti. Ptijd'te mezi nas.

S pozdravem, W. J. Horeeka, L. C. Vychoperi, J. J. Vychoperi, broth.

V rovnovaze demokraticke spoleenosti musi bSlti kaidS7 konsument zaroveri vyrobeem.

Rozdelovitni statkil: pkidelem a smenou.

Ve st•edu, dne 10. eervna

100.

PREKVAPENKA U RADU gTEFANIK. V sobotu, dne 30. kvetna uspotadal tad 8tefdnik veselou ptekvapenku nekolika svYm jichg hlavy zdobi mangelska koruna po Ctvrt stoleti. Byli to man gele Klimovi a Volkovi a ne g; tato merenda se pine rozpoutala, doglo i na maniele Bedanovi.

Skoro byl bych tuto domaci oslavu omegkal, jelikog poslednich nekolik tYdnil nekde me telesne fistroji pravidelne nefunguje a ja jsem snadno veder ukoleban v narue Morfeovu, neohligeje se pranic na to, ge si tim zbyteene givot zkracuji, nebot' kdy elovek spi, tak vla,stne. negije. Mel jsem vgak ku vytize,ni nelakou zale gitost na West End a tak jsem tam zabloudil a pak take trochu z je gitne mar-. nivosti. Podatilo se mi toti g prohandlovati meho oceloveho valacha, na nem g zub dasu a marasmus stati vykonaly sve zhoubne dilo, za herku lepgiho vkiledu. Chudak slouzii mi poctive, ale bylo mi jej srdedne lito, neb byl terdem jizlivYch poznamek myth kamaradti a ja jsem musel bezdely je sna geti s nim. Nu a tak jsem tam zajel s mou vyhandlovanou kobylou, aby jim jak se tika zat'al gilu vyttel zrak. Ona je ta safraportska chlubivest lidskemu tvoru vrozena.

Ku zvYgeni slavnostni nalady nagel jsem tam jig vge ptipraveno, u bdru br. Keldrek ogettoval kohoutek jako zazraenY praminek, oclkudg proudila chmelovina, bratr Walter ptitahl dve eutory vinedka, sestry v kuchyni zas uchystaly papanidko, bratr Mraz pak ptigel se svou nerozluenou harmonikou.

Po slovnim uvodu bratra Beeana, je g blahoptal oslavencilm, dostalo se jim peknYch pHpominek na tento pamatnY den. Byly to pekne umelecky provedene darky sestrou Otvrtnikovou, pivni d gbanek ze dteva v Cechach zrobenY a jine drobnosti a mamuti kytice ze zeleniny s venovanim: "Ode v gech dobrodincr od taclut, kteti miluji gprYm a veselost". Chutnd zdkuskova vedete nasledovala na to a pak nezbytnY taneeek. Mesidek pane svitil, kdy jig hodne pozde po prinoci odjadel jsem doOslavenctim i ode mne srdedne blahopram.

S. P. StudnianY. Yoakum, Texas.

Tak nage oslava letogniho Tom-Tom v ramci stolete slavnosti jig je \red minulosti. Ze to byla nejvetti a nejokazalej gi slavnost co kdy v Yoakum byla, byl jednohlasny fusudek. Na 40,000 lidu zde bylo, z nichS bylo vice nag 25,000 nagich rodakt, kteti pti gli ze vgech kondin Texasu nam pomoci oslaviti ten prvni den 5. derma, kterY byl OeskY den v Yoakum. To bylo vgude hudby, kapel, veselosti, okraglenYch povosti a tisice spokojenYch lidi. Byla to radost videti a poslouchati v ge. MalebnY prryod jednu mill dlouhY s 30 kapelami mel takovy reinek na navgtevniky, g e jeden vYskot za druhYm bylo sly geti na ygech stranach. V prtivodu nejpeknej gi okraglenem rozhlasovaelm busu seal na g pravnik p. Emil J. Motis s jeho vnukem, Jerry Dobbs. Je to nejlep •i a nejpeknej g i na celem jihozapade a stal $16.000. Na busu tomto byla kapela Lightcrust Doughboys z Ft Worth s p. Motisem, ktera je daleko g iroko znama jako radiova orkestra na 7 velkych rozhlasovacich stanicich, a nea pHbyla do Yoakum, udinili pozdrav Oeskemu dni pies techto 7 stanic. Tti dal gi radiove orkestry, zname daleka giroko, byly tag v parade a pak rdinkovaly z platformy p. Motise. Po pillvodu y e 12 hodin se ujal kormidla na platforme pravnik Emil J. Motis, obtadnik deskYch a radiovYch orkester a tiditel 6eskeho dne v Yoakum, a program zadal. Ptedstavil nazi kralovnu, sl. Barnett a ta vitala tisice ptitornnYch a pak ptedstavila Wm. McCraw, teenika dne, nageho statniho navladniho z Austinu, kterY fitedne otevtel nazi devatou slavnost tomatr. Pak p. Motis ptedstavil na geho deskeho senatora, L. J. 8ulaka z La Grange a Jos. V. Frnku z Columbus na kratke proslovy, a dalsi osoby na platforme, a ti jenom pozdravili obecenstvo a zase usedli. Na to byl potadan ten slavnY kontest deskYch orkester pti velkem jasotu a Joe Richter orkester z Yorktown obdrtiel prvni cenu, Konvidka °rite-

VEsTiltic seer z Worthing obcir gel druhou a Lone Star Ambassadors ze Snook v okresu Burleson obdrtieli treti. Prvni dva hrali deskou hudbu obrovskem tanci na ulici v patek a v sobotu veder. Na to p. Motis ptedstavii etyry radiove orkestry, Musical Millers of Hearts Delight ze San Antonio a Adolf Pavla g a "His Gold Chain Boys", ktere obe hraly samou deskou hudbu, pak Lightcrust Doughboys z Fort Worth a Hill Billy's, vgechny zname z radiovYch program:I a obecenstvo fichvatne sledovalo kagdY kus hudby a to bylo jasotu. Po torn zataneili Besedu a KatolickY Sokol z Moravie obdrgel premii. CelY program z platformy, kterY zacal ve 12 hodin a trval a g do etytech, byl zanegen s tancem Besedy do "Moving Pictures" a kterY znazornil deskeho ducha pH 6eskem dni, tedmi, hudbou, tancem a zpevem. Pan Motis pravil, Se to byla jeho nejvetgi slavnost v celem jeho givote, kde deskY dttch, deskY spelt, deska tea a veselost mela vrchol slavy v anglickem meste, kde je jenom asi 20 deskYch rodin a tedy claVa slavnosti jeho "s bohem".

Emil J Motis.

Caldwell, Texas.

Mili bratti a sestry!

Jest pted sjezdem a ka gclYm dnem jsme blige, ale nic ureiteho nemame, jenorn nemocenskou podporu jsme mleky odhlasovali, slava!

Jenom dva dopisy byly proti, tak mame vyhrano. Sjezdu ptedlogim rozpodet, jak ziskati fond a jak vyplacet a za deset minut bude vge hotovo. eta v gechno a rad. tIsudek mrj jest, ze vgichni co pigi, mini to dobte pro Jednotu, ale uraiteho nemaine nic a jestli to v ge co jest sapodato, ma WI vytizeno ve sjezdu, bude z toho zmatek, anebo tam budeme 14 dni. Ty bandy nam byl Bert dlugen. NebYti tech bona', vge by kiapalo na v gech osmi cilindrech.

Ta svetova valka nam neubli gila skorem nic a tady paru bondri nadela takovy ramus. Kdyby byl zajem vet gi o kupovani pozemkti, byly by peruse nage zajiste ulogeny v pozemkovYch notach, ale jelikog byl ptebytek penes, uznali nazi tiditele ulo giti penize tak, aby nee() pHnesly. Ale Se to dopadlo jinak, jsem jistY, nikdo z einitelt to neminil Spatula a vedome.

Neni jednoho Mena v nazi Jednote, tie by byl neztratil, at' byl jii v obchode, anebo v jinern zamestnani. Ztratili jsme v gichni a nejvice rolnici, ani do dne gka nevedi, jak si stoji, pracuji bez oddechu a nevedi gadnY, jestli jeho vYrobky zpeneti anebo ne.

Jest mnoho bankovnich fistavr i jednotlivdi, co maji hocIne papirt, ktere dnes nemaji cenu, a mezi nirni jest i na ge Jednota, a budou za to vineni nazi vYkonni rtednici.

Nechci, aby si nekdo vysvetloval, ge se zastavam anebo nadleheuji zodpovecinost nagich rtednikr, ale co jsme ztratili nemu geme nikoho za to drSeti zodpovedneho. Tak jest to jig ztraceno a magna ge jest to nejlep gi kola pro ptigti vedeni H. k, ze daji pokoj bondium a ra.cleji prjei penize rolnikfun na menk procento.

Vedeni naH HI. ttadovny melo by bYti die zpOsobu bankovniho. etyki placeni atednici by vseridili jak se patti pod dozorem la a vae by kiapalo tak, jak to ma bYti. Takto mame dva placene fitedniky, ostatni jenorn vypujeene za cestovne a male slane. Na nich gettime, jim vyditame a na druhe strane se protrhne hraz a v gechny ryby i s nasadou jsou prye. Dokud byla na ge Jednota male, a slat* tak to u glo, ale nyni kdyg zmohutnela, vy gaduje vice sil a to zku genYch. Dejte do H. Utadovny Ctyti osoby: ptedsedu, mistoptedsedu, tajemnika a fidetnika a pokladnika. Zaplat'te jim mzdu a vybor tiditelu bude jejich panem. Nebude-li nekterY z placenYch fitednischopnY zastavat grad ku spokojenosti, dosadi se tam jinY, jako v ka gclem jinem zavocle se deje.

Dale, my take vy gadujeme mnoho od nag ich Atednikt, my chceme, aby pti eastYch ptileg itostech nam udelali tedniky a nekdy se ani nepostarame, aby nebyli vyru govani a v mnohych ptipadech ze slu gnosti nic negadaji a sami tim ztratu utrpeli.

Take jsem videl zajem o zvet geni Vestniku.

Ano, bylo by tteba vet gi Vestnik, ale bylo by tteba, od ktereho adu to vySlo, aby udali for-

Strang 3. velikost, kolik strailek a jakou detbu si pteji aby ti, jeti se budou zajimati o tizeni Vestniku vedeli, na gem maji se zakladati jejich nabidky.

Nekdo si rekne: co ten toupai nam bude rozkazovat, co mame Mat. Ale ja jsem vady slylel o jakesi klice, anebo 'Ze to meli jiz upeeerie ptedem a ledacos podobneho, ale to jste delegati zapomeli, ze vy jste ti pekati, a jestli budete jisti cizi pedivo, to zale gi na yes samych.

Jest hojne nynej gich i eltivej gich fitednikti co pracovali o blaho na gi Jednoty. Dejte jim uznani negli odsuzova.ni a jestli se vam nelibi nynej gi vedeni, tak ve sjezdu sobe zvolte ittedniky, ktere sobe ptejete. Test dosti schopnYch muiu v nagi Jednote, co vyhovi pogadavkfim na ne vlogenYch a jsem jistY, ge se nikdo nedopusti hrubYch uraaek, co g by spige vedlo v neprospech nagi Jednoty a ta agitadni prate by gla na zmar misto ku prospechu a ka gdY vite, Se to neco stalo..

Take mame nynej gi i ptede gle vydavatele Vestniku, kteti maji nemalou zasluhu na zbudovini nagi Jednoty a radeji jim dejrne ni negli nevciek.

Jestli dostanu nejakou cpravu. na tento dopis, tak ji ptijmu. Ja jsem. jig na, to zvyklY, neb neni nic aby nemohlo bYti zlepgeno.

Pteje ptigtimu sjezdu mnoho zdaru jsem s bratrskYm pozdravem, John Toupal.

Rid Vyzovice, Oslo 114.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam oznamuji, ze druhou nedeli v 6ervnu budeme mit schtizi a jest to sense etyrtletni. Tak se hled'te v gichni dostavit a sve:, povinnosti zapravit. Zadatek schtze o dvou hod. odpoledne. Tak nezapomerite na tuto schrzi, neb je mnoho dfileSiteho jednani ted' pted sjezdem. Se sesterskYm pozdravem, Marie Kaderova, taj.

Do Taylor a okoli!

Ptigti nedeli, dne 14. dervna osada Taylor bude potadati taneeni zabavu ve prospech 6eskeho dne a yYstavy v Dallas, v sini tacit]. Vygehrad S.P.J.S.T. na Bayersville. Jest gadoucno, aby krajane se tato zabavy sreastnili v podtu co mo gno nejvetvim Jest to snad posledni ptilegitost, kdy mri geme ptispet k spechu oeskeho dne a nazi vYstavy. Osada Taylor jest posud mezi, prvnimi deskYmi osadami v Texasu ohledne finaneni pomoci a doufame, ge toto mesto si udr gi. Pomorte ze vgech sil. S pozdravem, Anton Stibotik, ptedseda.

PROPAGACNi PREDNASKY DRA '.10SEFA S. ROUtICA Ota v novinach oznameni na geho deskoslovenskeho pana konsula Dra. Holluba o torn, ge Dr. Jos. S. Roueek navativi v polou eervna nag stat na svem ptedna gkovem tourne se svou choti, zagel jsem do jeho fitadovny, abych zvedel bliggi. Vejda tam, zastihi jsem tam jednu z jeho hesounkYch neteti, sleenu Edith Hollubovou, uditelku. Sledna, Edith je velmi slienou damou se zoubky jak perliekami a praveho slovanskeho typu, jen g vynika i po etytech generacich aklimatisace americkeho poclnebi.

Tegi mne, ge Dr. Roueek, pou givajici zvuaneho zavita do Texasu, ji g proto, je rodem Pra gan a ge studoval na staroslavne pra gske universite, o ni g jsme Casem za myth mladYch let robili trochu neomalene pisne a posmegky. viz . . . . Ta pra gska, universita, tam kantoti jak jelita a bouda na spadnuti, my v hlave mame rampouchy a ruce jak placadky na mouthy a to jsme rebelanti a to jsme rebelanti!". Ale z to university nam vygli a vychazi stale velci lido a Oe§i a zvlagte Pra gani jsou na ni hrdYmi a to pravem. Ma, slavnou minulost, face spojenou s pohnutymi dobami nagich clejin. Dr. Hollub jig vysvetlil pane celY reel ptednagkoveho tourne Dra. J. S. Roudka a jeho choti a doufam, tie na ge spolky a tady uchopi se tett) yzacne ptiletiitosti a ptihlasi se o prednagky Dra. Jos. S. Roudka.

S. P. StudnidnY.

Stran g`` 4.

Galveston, texas.

Miii bratti, sestry 2 redakce Vestniku!

Ptichazim zas trocha mezi vas, aekoliv vim, te•je Vestnik dopisy ptepinen. Nektere dopisy jsou velice zajimave a pouene, ale nad nekterYmi se opravdu musi jeden zamyslet a Mot si: co asi je to za dlovek, to takY dopis unite psat, ku ptikladu ten Zahotan. No, redakce musi mit meth trpelivosti s temi dopisy a jests si jdu pobesedovat mezi vas, na, to v gecko, ale snad se nekde najde trochu misteeka i- pro mne. To vite to bych nepsala, kdybych nemusela, ale mam naporudeno psat.

V nedeli, dne 14. eervna tad Rozkvet e. 62. a kroutek Ceske. Beseda potadaji spolednY desky piknik v City Party Camp. Zaeatek v 10 hod. dopoledne pri Ceske popularni hudbe p.

Pekate. V poledne bude podavan barbecue obed za malt' poplatek. Dale bude v gelijake pobaveni, jako divei soft ball, dostihy a jine. VYbor se v gemotne stare., aby v ge bylo v potadku. Tak zvu tad Woodrow Wilson Cis. 146. a vgecky krajany z blizka i z daleka, tak pkijed'te, neb litovat nebudete a kteti se vypravujete na vYlet do Galvestonu, tak tet nezapomerite. Kteti se minite letos podivat do Galvestonu, tak vemte si dovolenou o par tYdrit (Hive a dojed'te na toho 14. eervna. Obeerstveni vgeho druhu bude k dostani. Take si dovoluji pozvat redakci Vestniku a zvla gte redaktora, take personal Cechoslovaka. Radi vas uvidime.

Taktet zveme p. V. Kuderu, rodinu z West, Dallas, Ft. Worth a Taylor.,.Ptijed'te se vykoupat do to slane vody a pak se mezi nami pobavit. Radi vas uvidime a take v gechny krajany.

Asi ut ukondim, neb miij dopis se moc prodlutuje. Na shledanou v nedeli, dne 14. eer y -na1936vCityPar mp,'zveasgchny za vYbor, Jennie Coeek. kid V Boji za Svobodu cis, 139.

Danbury, Tex. Na uvatenou vgem elentm na geho tadu!

Na podnet br. ptedsedy mam uloteno, bych vam vgem dal touto cestou vedet, by vgichni pokud motno, jste se dostavili do schtze. po 3 mesice jsme tiadnou schtzi pro nedostatek elent nemohli odbYvati. A eas kvapi. Sjezd jest jig ptede dvetmi a my nyni dik br. F. B. Stainerovi a br. J. 8uldovi, dozvidame se, s jakou fitasnou nedbalosti a lehkomyslnosti nagi fitednici od Hl. Ut. mrhaji na gimi, tak tetce mnohdy sehnanymi penezi. Spravne to napsal z Taylor C. V. Adamek. Proto jest dtletite bychom se se gli dohromady a porokovali o to lied, by na g delegat do sjezdu vedel elm se ma fidit.

Tet jsme dostali dopis a pozvani na do El Campo, dne 21. eervna, kde maji se sejiti delegati do East Bernard, a porokovati si mezi sebou, co se ma vykonati na sjezdu East Bernard. Ja myslim, to jest to dobra myglenka, ptipravit se ptedem a nenechat se pak uktieet ye sjezdu. A myslim, to letos to pujde do tuheho, neb to tit ptesahuje meze.

Jak daleko lope by ueinili ti delegati, kteti na sjezdu neumi nic jineho netli ku vaemu, co se jim tam povesi na nos, kYvnout, aneb ktieet, aby se pokradovalo (dle Steinera). Ja myslim, to takovY delegat jest bud' k tomu zjednan, a neb neumi si uvedomit, ae tim podryva, praci jinYch, kteti pti gli do sjezdu pracovat a ne "kevat" a kazit praci jinYch. Takove ye sjezdu nepottebujeme.

Nu, prozatim dosti o torn, jeate bude letiitosti dost.

Tot nezapomerite, schtze bude odbYvana v nedeli, 14. dervna.

S bratrskYm pozdravem, za tad cis. 139.: V. Landa, taj.

Rad Krasna, eislo 96.

Cteni bratti a sestry!

Rad bude odbYvati schtizi druhou nedeli tento mesic a site 14. Bude se platit na Hlay.

Rad dtvrtletni poplatek, a co mame pozadu na knize tea. Po ptipade, to bychom zase 1012 palm), to vodieky dostali, tak schfize bude o tSr den pozdeji. S bratrskYm pozdravem, John Marek, tajemnik.

VIST14iX

Ve stieclo, dne 10. dervna 19a6.

Lad F. B. Zdrfibek, cis1a 112, M111 brattia sestry!

Nezapomerite na schtzi v iiervnu, kdyti nebyla schtze v kvetnu, tak to musime vynahradit. Jen jestli zase nebude pr get. A prived'te s sebou nove eekatele. Ut je tomu delSi dojsme cosi potichu s novYrni eleny, a nag organisator tea. Dne 12. kvetna jsem byla poZvana na svatbu ses. Lydie Mayer, s p. Archie Porker. Byli sezdani v lutheranskem kostele v Damon, Tex. Lydie je bYvala sl. Mayerova a bYvala guyska dobra sokolka. Novomanteltm p'teji mnoho zdaru V ty velke lijaky byl pti MayerovYch rozvodnenY potok, a ten novomanael jel na pane kobyle obhlednout dobytek pkes vodu, a malem to se neutopil. 8testi, to umi plovat. Kobyla se utopila a on se zachranil. Dnes, dne 5. dervna jell mladi mantele s mati ses. Mayerovou do Rosenberg. Stavili se u mne a vypravovali, kolik meld tea vody. Sestra Mayerova mi vytidila pozdrav od ses. Smajstrlove. Tegi me, sestro vase vzpominka. Na torn obrazku ve Vestniku je tetko poznat, ktera je maminka Smajstrlova. V gecky mlade a hezke.

Dne 2. eervna byla zde svatba sl. Anna Maroul s br. Ed. Sugen. Zdavka byla v katolickem kostele v Needville a v dome rodiet meli °bed pro blizke ptatele. Tet ternto novomantelum pteji v ge dobre.

Zapominam napsat, to u Mayert tet men svatebni ()bed v dome matky nevesty. Meli barbecue, ale kdyt tehdy moc pr gelo, myslim, to je to netegilo.

Br. Jan Ka gparek z Needville ua del gi dobu churavi a br. Vaclav Mazae tet churavi. Pteji jim, by se brzo pozdravili.

Dovidam se, to ses. Kutejova je nemocna.

Pteji ti ses. brzke uzdraveni. Pamatuje g, ses. na ty vesele schfize u tadu Cis. 70? Kdyt bYvaly solvate ye akole tam pti vas, co nas sester bYvalo ye schtzich? To se muselo do schtize katdY mesic jeti na koearku, od nas to bylo 7 mil. Clovek rad vzpomind na tu vaechnu nost bYvalou u tech tad& To se muselo zpivat k zahajeni schtze i pti uvadeni Menu, po schtzi tea. Dnes kdyi jsou ty auta, tak se sloecha jeate nekam jinam ze schtze. lit musim jit na spani. Na zdar I Rozi Mikeska.

venskou Virstavku vytvotil peknou a velikou mapu Texasu, na ktere jsou plasticky znazorneny vSechny podrobnosti a j0, je do detailt presnou, dle navodt. Dra lienryho Mareshe, jent pro vypracovani teto mapy sebral potrebne informace od pavolanYch autorit a jent ✓ to sve idee uplatnil. Na vyhotoveni mapy se podileli take oba bratti na geho tadu, Frank 0lexa st. a ml. Mapa je unikem a velkym dilem, na kteret mohou by ti Dr. Maresh a Fr. Dirotak ml. a oba Olexove hrdYmi. Nagli jsme toho na vYstave vice, ale nyni obmezuji se jen na nee°, o ostatnim se zminim ptigte. Tech dojint a vaeho toho, co jsme videli bylo tolik, to se to nekolika slovy naortnouti neda. Zastihli jsme tam Dra. Josefa KopeckYho v pilne praci, Dra. Henry Mareshe a jeho chot', pana Jurenu a sl. Mary Parmovou. Vgichni tak obetave pracovali a kdo tu praci ptehledne, uzna, jaka velka prate to byla. Zanechal jsem jim tam ku pomoci soudce ChernoskYho a sam jsem zhruba si prohledl vYstavu, abych si o ni mohl uciniti jistou ptedstavu a pied tim jsem venoval celou svou pozornost zahajovaci slavnosti, jet byla veru okazalou. Ta naae eskoslovenska vYstava bude nam peknYm pomnikem. Tern, kdot se na jejim uskuteeneni podileli, path dik vaech texaskYch 6echosiovanii. Ve druhem eeskem stanku na vYstaviSti, kterY byl postaven chicatskou importerskou firmou Machovou, setkali jsme se se sestrou Venugi Kuderovou, choti bratra Va gica Kueery, odenou ✓ hezke narodni bluziece, usmivavou a stale hezounkou. Druhe hezke tenske stvotenidko, zdobici tento pavilionek, pattilo kdys Houstonu, bYvala sl. Matenka Kadledkova, dnes chot' bratra Rezka. Poslala po nas pozdrav vaem houstonskYm drutikam. Jako meteor sletivgi s nebe zjevil se nam br. M. BilY, syn bratra Jana Bileho, take Houstorian, jent tam minu1S7 tYden ptijel. Take zdravici Houstonu a kamaradtm. Pani Kostohryzovou z Temple jsem tituloval nekolikrate sleenou, ale to je jeji vina, vypacla tak hezky a mlade. Ptedstavil mi ji soudce C. H. ChernoskY- v na gem deskem vYstavnim stanku.

S. P. StudnienY. Pot. red.: Druha Cast dopisu uvetejnena bude ptigte. Pozdrav!

Rad Karel Jonag, eislo 28.

Ctene sestry a bratti!

Stare ptlslovi jest, to do ttetice vaeho dobreho, tedy oznamuji na gi schtzi po tteti, snad tentokrate nezamokneme. Opakuji, bychom se siidastnili teto schtze v pinem poetu, by podobenka nageho elenstva byla co nejvetgi.

Dale jest na gim ptanim, by byly zvla gt' vzaty podobenky ve gkerych ptedsedt od zaloteni du, a proto jsou tada.ni bratti Jos. HrubY a br.

J. J. Novosad, by se dostavili. Taktet DetskY Odbor chceme zvlagt'. Vegkere podobenky budou otisknuty v na gem organt, nebot' nagi bratti vydavatele Vestniku slibuji vydat zvlagtni slavnostni eislo Vestniku, ktere bude pro katideho dlena Jednoty ceneno co pamatnik a ja vetim to i bude.

Schtze bude zahajena druhou nedeli tento mesic o jeclne hodine odpoledne, a po schtzi budou zakusky, obeerstveni a pobaveni. Douf am, to naae spolusestry nezarmouti naae mlsne jazyky. S bratrskYm pozdravem, John Holedek, tajemnik.

Vlastenec, eislo 45.

Cteni bratti a sestry!

V kvetnove schtzi bylo usne geno, pozvati naae sestry, aby se dostavily do schfize dne 14. dervna a potiadati je, aby s sebou ptinesly kogiky dobte napinene na svaeinu a braai se men postarati, abychom tizni netrpeli.

Ale jelikot nag br. Zatopek na ten den potada piknik na Midway, proto zamY glend beseda bude odlotena at do schtze v dervenci a to na prvni nedeli dne 5. a ne druhou jak obyeejne, neb br. delegat by v teto nemohl bYti ptitomen. Jelikot tato bude posledni pied sjezdem, jsou vaeci bratti a sestry tiadani, aby se ✓ pinem podtu dostavili.

Schfize ptig ti nedeli, dne 14 eervna bude zahajena v 1 hod., abychom meli dosti easu jeti na vy g e zminenY piknik vyslechnouti naae kandidaty. S bratrskym pozdravem, John H. Ellik, tajemnik.

CESKOSLOV. VikSTAVKA V DALLAS. Bratru Frank Olexovi st. zanily oci samou radosti minulou sobotu, dne 6. eervna. A jak by ne! Dovr gil jit gedesatku a na podest teto udalosti uspotadali mu bratti a sestry tadu Pokrok Houstonu kardinalni ptekvapenku, doprovazenou vgim, co je tteba ku takove, ptekvapence. Aby si neptecpal snad taloudeeek, o to se postarali pkitomni, jicht tam byl, vice net slugnY houfek a od fist k ustum ala chvala na vgechny ty chutne vYrobeeky naaich sester kuchatinek. Pisatel, vrativ gi se ze zahajeni dallaske centenielni vYstavy se soudcem C. H. ChernoskSlm se take sfieastnili ptekvapenky a gratulovali bratru Olexovi. Litovali jsme, to jsme tam nezastihli bratra Frank Dvotaka ml., kterST pro vlstavu, totia pro na'Si deskoslo-

Rad Svaz Cechoslovanu, eislo 92.

Fort Worth, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V nedeli, dne 14. eervna ptipada pravidelna schtze a ptijixnani novYch elenkyri, tak se hled'te v g ichni dostavit jak obyeejne o 2 hodinach odpoiedne. Veeer pak bude taneeni zabava, pit ktere nam budou hrat Czech Revelers. Tak ptijd'te v gichni a ptivedle sve zname. Nebojte se tune, nebot' bude dost obeerstveni jako pivo, sody a zmrzliny Vstupne bude jak obydejne. Jak jsem sly gela, to mame na sini peknY tadovS7 odznak, kterY tam ut davno mel bYt. Lepe nekdy neali nikdy. 28. dervna bude zabava a hudba bude Jetkova kapela z West, Texas. To bude nee° noveho a tak se na to v gichni teate a ptijed'te vgichni z blizka i zdali do sine 2615 N. Houston St. Se srdeenYm pozdravem na v gechny krajaHelena Zichadek. xiy

Ve stkedu, dne 16. dervna 1936. lionston, Texas.

Tit jsem to zas mezi vami. Ja vini, drazi, si myslite, to nemam nic jineho na praci nezli vid'te? Ale kdepak, vtdyt' jsem byla vdera v takove pekne tvestkove aleji a tech tvestek tam bylo pino pinoudko, stromy obaleny at se yetve lamaly. To, pkatele drazi stoji za povtimnuti a jak lacine a tady ye meste tak drahe. A vice kde to bylo? U Josefa gebka. Jit jsme je dlouho nevideli, tak jsme museli za nimi. Pozdravuji vtecky '8tefaniky. yam musim vyridit, le pry mate pfijit vaichni na divadlo "Rozmysli si Matenko". Bude hrano v krojich. 20. eervence v sobotu veder mame party, eili "Den °tea". Tak tat nezapomerite prijit. Tet krasnY kus bude sehran 12. dervence na podest 80. narozenin Karla Ha ylieka Borovskeho a Bed'ficha Smetany. Tak nezapomerite, jsou to same pekne veci. Na tech partach bude tat teenit Ned S. Jacobs, kandidat do fitadu smirdiho soudce. Tak na shledanou v nedeli 14. dervna!

Karla Otyrtnikoya.

Add Jaromir cis. 54.

West, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam timto, to nate pravidelna schtize, odlotend za ptidinou potadani bathru, bude se odbYvati druhou nedeli v t. j. dne 14. t. m. a bratti a sestry jsou tadani, by se do schtze v pinem poetu dostavili.

S bratrskYin pozdravem, Popp, tajemnik.

Emil Galveston, Texas.

Ctenemu obecenstvu!

Beseda Klub a tad Rozkvet dis. 62. pada, velkY piknik, spojenY s rozlienYmi zabavami a zavody o ceny v City Party Picnic Camp v nedeli, 14. der yna. Zaeatek o 10 hod. rano at do ??? C'hutna jidla, zmrzlina a obaerstveni roz/ieneho druhu bude k dostani, ale hlavni pochoutkou bude vYteene barbecue, ptipravenatim odbornikem, p. Jos. Kaluta. Jeho barbecue uspokoji toho nejvettiho labutnika.

Mnoho zdejtich prominentnich obehodnikil darovalo pane a utiteene veci, ktere budou unity co odmeny v rozlienYch hrach.

Zdejti sportmeni najdou mnoho zabavy v "Turkey Shoot", kterY se bude potadati odpoledne. Nekolik mistnich yYznamnYch obchoclnikii slibilo sloutiti na "soudnim vYboru", jak se vyjacitil Henry Nichols jr., ptedseda Beseda Klubu, pod jeho vedenim se stfileni to povede.

Divai "teams" Gulf Cleaners z Galvestonu a "Red Slackers" z Hitchcock, Tex. budou hrati "soft ball' odpoledne, cot dodo slavnosti ptitatlivosti.

Pan Vaclav Kudera, statni organizator z Dallas se dostavi k nam na ten den a bude mit zajimavou tee tYkajici se deskYch dna na vystave v Dallas.

Pozvanky byly take zaslany mistnim politickYm kandidattim na kratke teal tYkajicich se jejich schopnosti. Jett° budeme miti "P. A. System" (microphone a loudspeakers) od radiove stanice zdejti K L U F, jest jisto, to vtichni tednici budou dobte slyteni. Tuto vYhodu obstaral Adolf Dutek ml.

Pekatova hudebni devitidlenna, orkestra z Damon, Tex. bude hrati at se budou hory zelenati. Vstupne bude 25 centii osoba. Deti pod 12 mkt zdarma.

Timto zveme tad Woodrow Wilson Cis. 146., vtechny natince jak z Galvestonu tak ptespolni, aby se teto slavnosti sfidastnili hned ze zadatku a tak byli ptitomni "Flag Raising Ceremony", kterou doufame provesti vzhledem k tomu, to ten den jest oficialne oznaden co "Flag Day".

Na tt'astne shleclani v natem krasnem meste oleandrovem, Galveston, Tex., dne 14. dervna v City Party Picnic Camp, Zabavni vybor.

Cestujici se tale domaciho °beam, jak daleko ma na geleznieni stanici. "Hodinu!" dostal v odpoved'. — "A neni mane si cestu zkratiti?" — "6, ano! Budete-li hodne utikati, budete tam za ptl hodiny!"

VESTN t K

Jazz 1av 20 let sveho trvani.

AZZ vznikal site jiz roku 1915, v to dobe zrale k explosim na frontach, i v Zazemi, ale skuteend jeho historie zadind az o rok pozdeji, kdy se objevil Paul Whiteman, aby mu dal pekne zakony. On sam "nevynalezl" jazz. to etyti neznami poulieni muzikanti, kteti v New Orleansu delali reklamu pro jakousi soutea a volili k tomu fidelu etyii co motno nejmene skromne vypadajici nastroje, pozoun, klarinet, trubku a buben, s nimit provozovali reklamni skteky bez ladu a skladu — doprovatene fantastickYmi pohyby ceMho tela. Nevedouce o torn, ptitli ye svem reklamnim koncertu na zajimavY rytmus, jeho si povtiml nahodou kolem jdouci manager Josef K. Gorham, kterY si zejmena dobte • jak tato synkopicka, hudba "laze pod ktiti" eernochilm, mezi posluchadi. "Nova hud: ba" rozvatnila vtak i Ameridany: strhavali depice, kiobouky, kabaty a koneene i limce u krku a jail se taneit podle tech fascinujicich sicken etyk nastroja.

Tak objevil manager Gorham tento muzikantsky dtytlistek, zvanY Brownav orchester, ktery byl tipickYm tim, to ani jeden z hudct neznal noty. Mr. Gorham najal ty dtyki chlapiky, aby "koncertovali" v Lambove kavarne ✓ Chicagu. Ta byla denne ptepinena. etyti potulni Sumati-cikani z New Orleansu byli Chicagem poktteni na jazz-band, dill "orchester, kterY provozuje novodobou americkou hudbu".

Zany nebylo jedine kavarny, aby nemela svfij jazz-band. Do jednoho takoveho jazzbandu vstoupil Paul Whiteman, pozdeji "kral jazzu." Jeho otec byl teditelem konservatote.

Byl vzdelan ve zcela vatne hudbe. V testnacti letech byl dlenem symfonickeho orchestru, ale kdyt zaslechl prvne jazz, byi touto hudbou, provozovanou zasadne bez not, tak hypnotisovan, to se sam stal jazzovYm hudebnikem.

To byl vtak ptivodni americkY jazz, ye kterem o saxofonech, banjech a podobnYch strojich neni ani potuchy. Nic, net: pozoun, klarinet, trubka a buben. Dovedete si to ptedstavit? Tak vypadal jazz r 1916, pied 20 lety.

Ani v New Yorku, kam se ptestehoval, neprorazil s napadem, aby hudebnici hrali jazzove skladby podle not. To bylo zase jen to stare beng-beng, slejp-beng, hipp-hurej! a klapani nohama, pohazovani hlavou, rukou, tilene jeky a skteky, "zaklety duch poulioniho hiuku v eloveku". Whiteman vial, to ti, kteti dovedou dist noty, vatni hudebnici, jazz hrat nebudou — a nezbylo mu, net angatovati zcela mlade studenty, kteti byli jazzem nadteni — — ale do not se divali jako ponocnk do pojednani o chlorednanu drasliditatem. Musil je ueit, nejen hrat na nastroje, ale take list noty.

Nastroje byly dopinen y, hralo se podle not, Whiteman skladal, Whiteman udil, Whiteman dirigoval. Neni nutno yypraveti dal. Vtichni se pamatujete na vpad jazzu do Evropy nekdy ✓ rode 1924. To byl Whitemanav jazz, ne onen z chicagske kavarny Lambovy. A panoval zbesile pinYch deset let. Teprve nyni zaeind ustupovat, zanechavaje za sebou jen jedinou stopu a pamatku: synkopickY rytmus, kterY je hlavnim znakem povaleene doby. Jako by v nem nezutil jen duch ulieniho hluku, ale hlavne vybuchovaly nevyhasle, slzami z ylhle granaty bojitt' svetove valky, ye ktere se zrodil, tkaredY, misty i nevIcusnY, ale neodolatelnY. Zpracovavame vat skvostnY vias se stejnou peal, jakou prokazuje mladY mantel sve choti. Nate ondulace jsou trvanlivejti, netli late slona. Provadirne nate vYkony rychlosti Move koule. Nati zamestnanci jsou tak laskavi, jako otec, kterY nema pro svou dceru vYbavu a hlecla pro ni tenicha. UVitame vas jako sluneeni paprsek. — Reklama kadetnika v Pelhtimove.

Ctnost dlovelca nemeti se jeho Asilim, ale jeho katdodennim chovanim.

Strana 7 5.

-Od sttedy .do s iedy Ve etyrtek minuleho tYdne nahle skonal na srdeeni vadu mhivdi domu zastupca J. W. Byrus, vyznadnY ptedak dernokratit a obdivbvatel p residenta Roosevelta. V roce 1909 zrolen byi • do kongreSu, v nemt pitsobil at do sve smrti.

• Korunovace Anglickeho krale Edwarda VIM byla stanovena na 12. kvetna 1937.

Senat schvalil 62 hlasy proti 14 rozpoetovou ptedlohu y e vyti 2.428 miliont dolart, v demt zahrnuta suma $425,000.000 na poclpinne a nouzove prate v ptittim fiskalnim roce. teskoslovenska vlada potadala narodni shromatdeni o povoleni $400,000,000 k narodnim obrannYm Udelum. Vlada 6s1. republiky ptipomina, ae vzhledem k vane politicks situaci v zahranidi je nezbytne, aby ptipravenost zeme k obran y byla co nejdfikladnejti.

Vetti Cast techto penez me bYti upottebena na ztizeni diikladneho opevneni pada' nemeckYch a mad'arskYch hranic. Na techto opevnovacich pracich ziska zamestnani velke mnotstvi nezamestnanYch. Distriktni navladni Garnet oznamil, ze ihned ptikrodi k ptislutnym opattenim pro ptedvolani dr. Townsenda a jeho pomocnikii pied soud, v clfisledku ptijate resoluce domu zastupcil, natizujici stihani odbojneho vticice pro nevathost a uratku pravomoci a dilstojnosti kongresu. Usveddeni soudem znadilo by nej y ytti pokutu $1.000 a trest vezeni v deice trvani jednoho roku.

Italie tada o brzke zruteni sankci. "Zakoneeni sankci bude znaeiti vstup Italie do tady spokojenYch narodt.", prohlasil Mussolini.

"Mocnosti Stkedozemniho more nemusi se obasati alp ine nideho. Italie ziskala ptatelstvi ftecka a Turecka a hodla si je udrieti. Nemame tadne potteby pro dernou armadu ani v Africe ani v Evrope. Sbliteni anglo-italske je netoliko tadouci, nYbrt nezbytne, a uoinim yte, co bude v myth siiach, abych je udinil skutednosti. Fatisticka Italie tong po miru a udini vtechno pro jeho zachovani. Valka v Evrope znadila by katastrofu pro Evropu."

Situate v Rakousku je pina nebezpedi. Kandla. Schuschnigg pokouti se o rozputteni domobrany knitete Starhenberga. Politico pozorovatele jsou toho nahledu, to kanclet svoje postaveni denne upevimje a za kratko bude s to si na domobranu dupnouti. Ii Duce mobilisival tajne armadu malem milion mutt podel severnich hranic Italie. Mocna, armada ma naznaditi, to Italie je ptipravena pro jakykoliv konflikt evropskY po ptivlastneni si Habete. Dale ma bYti Rakousku naznadeno, to Italie je ptipravena k zakrodeni v ptipade pokusu o nazistickY pud nebo dosazeni Habsburka Otty na rakouskY Sokolski telocvik zaveden byl v irske Je to uznani Tyrtovy metody, jet i v Rumunsku, v Jugoslavii a jinde razi si cestu.

V nedelli v noci skoneila vteobecne, stavka organisovaneho delnictva ye Francii naprostYm viterstvim zkaznenYch delnikit. Pod silnYm natlakem noveho premiera Leona Bluma, zamestnavatele ptistoupili na vtechny potadavky delnictva aside: vteobecne zvYteni mezd, uznani organisaci delnickYch, uznani zastupcil delnictva ke kolektivnimu vyjednavani se zamestnavateli.

Kongres horeene vykizoval men gi pfedlohy a odrodil se v prve ptli t. tydne.

KAPELA NA KONICH. DragounskY pluk eislo 4 v Klatovech zridil si kompletni dechovou kapelu na konich. Pr y -nesivytouplakYchvetradienich klatovskych jezdeckYch zavodech za Toast selkYch jizd a ministra narodni obrany F. Maehnika. Tato kapela na konich ma ytechny nastroje vojenske "kutalky". Nektere jsou ovtem uzpiisobeny jizde na koni. Tak klarinet s klapkami na 4 prsty, heligon menti, misto bubnu tympany a podobne. Takove jezdecke kapely byly obvykle v Nemecku. Nati "Jiskraci" prijeli ze Sibite rovnet s takovou kapelou a pti nekterYch plukovnich slavnostech jizdni kapelu si dali dohromady i v Postoloprtech.

Strana O.

D YLY

jednou etyti ostrovy .

Na vkch etytech ostrovech, stejne zahtivanYch tehnoucim tropickYm sluncem a stejne tarostlYch rozlotitymi kokosovYmi palmami, panaval mir a fitulna, spokojenost. S prvniho, nejzapadnejiho ostrova vyvateli na ,druha ostrovy na lehkych lod'ke.ch kozi mleko a vonici placky z mouky, na sousednim ostrove pletli ohebne koSiky a (elon proste obleeky z peti a listi podle sezony. Na dvou ostatnich lovili ryby a oslavovali povodne. Koralove podmotske Utesy Uporne i delikatne zadrtovaly cizi kora.by, chtejici vplout do Azkych ptistavfi, a obyvatelstvo si vdeene pochvalovalo svuj tichY tivot.

"U nas to neni takove, jako u druhych: nejsou tady ani zmije ani mor ani cizinci".

Cele vyzbrojeni vS'ech etyt ostrova zaletelo v devatenacti kopich, ttech pistolich bez kohoutkii a v jednom vojenskem bodlu z roku 1809. Bylo tam jate jedno delo, o nemi nikdo nevedel, jak se tam dostalo, v jeho Usti bydlila stard soya a jeho zaverem si mlade pokoleni rano rozbijelo kokosove otechy. To dokonale statilo k mirovemu soutiti ostrova, ktere bylo portfkvano jen hadkami, kdyt byly dodany gpatne vypeeene mouene placky nebo shnile a drobne ryby.

Ale nic neni vedne nejen pod severni luncu, ale ani pod tropickYm sluncem.

Stalo se, ze viny, je2 se s hukotem ptevalily pies koralove Utesy, samovolnYm pohybem vyhodily na odlehlY bteh zapadniho ostrova docela naheho, bileho dloveka.

"Utopenec," cltirazne konstatoval ptestarlY vfidce tuzeincti.

"Nebud' tak optimistickY," zadr2e1 ho malomyslne namestek, "kclyt se jim zattese, mute je§te otivnout."

A skuteene, pa teto neslotite operaci nahY elovek s filevou vzdychl, posadil se na pisek, po'Skrabal se v podpatdi a vecne se zeptal: "No tak, kdepak jsme ptestali?"

Tuzemci se na nej podivali lehce polekani, ale taktne mu nabidli snidani, leopardi kilti a name derstveho listi. NahY elovek se bez spechu oblekl, potadne se najedl a dotvykavaje posledni banan, sue opakoval: "Tak, kde jsme ptestali? Chcete odzbrojit nebo ne?"

"Ne," vydechl ptestarly vildce 'nemtitem".

"Prod?"

"Neptedvidali jsme odzbrojeni: nemame zbrane."

"Hloupost," zlostne ho pteru gil bYvalY utopenec. "Nejsou-li, tak budou. Kopi mate?"

"Mame. Tupd."

"Mohou se nabrousit. Pistole bez kohoutkti, poviclag ? Ptibiji se. Hlavni je vale k odzbrojeni, zbrane se najdou. Kolik kopi je na ostrove?"

OZORUJETE-LI lidi, kteti gpinavYmi prsty P cpou si do lig tolik vaty, at jim odporne aerna eouha, ven z boltcu, divite se, prod to pti dnanich vSeobecnYch vedomostech zdravotnickYch dosud delaji. Lehkym poSkrabnutim tak zneeisteneho zevniho zvukovodu mohou si site zpilsobiti v nem vYvin nesmirne bolestiyeti° netitu, nemohou vSak tim uchraniti vnittni sluchove Ustroji pied onemocnenim. Hlavne nemohou chytiti do neho, jak se stragne boji, nejaky prfivan, ptisobici pry bolestne pichani. — Vnittni ucho je totit proti veznimu vzduchu jit samotnou ptirodou zabezpeden° tim, ze na konci zevniho zvukovodu je ptidne postavena pevna blana, tak zvanY bubinek. BolestnY i nebezpeenY a jete dosud easto smrtelnY nahlSr zanet stkedniho ucha i vlekly, mnohdy od Utleho mladi do pozidniho stati neptetrtite trvajici hnisotok, neb aspori makvani uS1 mohou tedy vzniknouti a skutedne vznikaji — mimo tidce nahodilY zevni Uraz — jen prosttednictvim Eustachovy trubice, dili prosttednictvim vnittniho zvukovodu.

Neuvedamujeme si, ze o nem katdY vi, ale nedoslYchavi bezdeene ho poutivaji, kdyt si dopomahaji k lepSimu slykni otevtenim fist, nebot' vede z dutiny nosohltanove ke vnittni strane bubinku a tedy ptimo k vnittnimu sluchovemu astroji. Vzpomerime si ted', jak

Vt STNtK

Ocizbrojeni na rajSkSrch ostrovech.

Arkadij Buchov. "atyti."

"A na sousednim " "Devet."

"HroznY nepotaclek! Je nevyhnutelne ustanovit paritu pro ka2dY ostrov: devat kopi a ta.drid odinlouvami! Prosim, pospate si."

Vzrukni tuzemci zadali rano v fidernickem tempu vyrabet pet chybejicich kopi. Sktipely kamenne pily, palmy se kymacely a deti plakaly. Nebylo nikoho, kdo by mohl odvezti na sousedni ostrcv mleko a mouene placky, a kdyt tamni hospodatsky vYbor ptiplul na ptevrienem stromu, tekli mu kratce a dfirazne: "Tahni k eertu se s yYmi mouenymi plackami! Vidis, ze delame kopi! Vy jich mate devet a my etyti! Nejsme hlupaci . . ."

Neni maim, jakou formou to vykidil polekanY titednik na svem ostrovu, ale za pub hodiny tam vzkypela horeend prace.

"Ach, tak, hadi," usmal se jedovate mistni vfidce, "kopi &late? A potom snad na nas s temi kopimi? Do prace, deti, tette nove .. .

Devet matte, a petka novYch nam neuSlodi . . ."

Dva druhe ostrovy, ktere dostaly misto moudnYch placek a mleka neoeekavane zpravy o kopich, take nechtely bYt hlupaky, a ihned zadaly zhotovovat police, praky a cepy.

"JO jsem uz clavno nee° pozoroval," jemne uronil diplomat etvrteho ostrova, "gkoda, jsme se tak pozde vzchopili . . . Ostatne, vidime . . ."

Za tYden letela na katdem ostrove bora zbrani. Tuzemci chodili hladovi a podraldeni, ale spokojeni: . My to tem netadurn "At' to ted' zkusi Iukateme . ."

"No", zaclrtel je bibs' host. "Ted, zda se, motno odzbrojovat .. ." "aerta stareho," sure se ozval ptestarlY viidce. "JO jsem uz prodal celou zasobu sucheho dteva, a ted' bych mel vracet penize .

To nepfijde."

"Valej to dal," pkidal se k nernu namestek.

"Kdepak vracet!"

Poslali na sousedni ostrov delegaci, aby se podivala, kolik maji zbrani.

"Parita?" zlostne tam ptijali delegaci. "A nechcete tou paritou po hube? Nestadi, ze mate sto deset kopi a my d ye ste, a na druhych ostrovech, motna, maji po etytech stech ...?

A oni maji cepy a my cepy nemame Dejte, deti, cepy na 0101 vlasti

Finisavk virtok sto a jak silne bYvaji prilduchy nosni infikovany .bakteriemi kataralnich a hnisavYch i chtipky, spaly a jinYch povatlivYch nemoci. Ptedstavme si, ze pti tom bYvaji slitnice nosni tak zduleny,ze infikovanY hlen nemute bYti vymrskavan, nYbrt steka dozadu za dipek na klenbu nosohltanu prave kolem otvoru Eustachovy trubice. Tu snad koneane uznavaji lido domnele na prilvan trpici, vzduch, vniklY do zevniho zvukovodu, nemtte bYti ptidinou zanetu sttedniho ucha, nybrt bakterie, vnikle do neho vnittnim zvukovodem. Proo i kojenci, kteti jefte nebyli vyneseni do volne ptirody, nebo jen v zakrytern kodarku, bYvaji postiteni silnYm hnisotokem. Je chuba, objevi-li se semi sebou, t. j. tim, ze hnis sam sebou proderavi bubinek. Zanet sttedniho ucha se hlasi prudkou bolesti a horedkou.

Tu hned ma bYti k nemocnemu ptivolan lekat, kterY u g nim zrcadkem pozoruje, hromadi-li se za bubinkem hnis, anebo je§te ne.

Kdy2 je nahromaden, vyprosti jej nabodnutim bubinku v jeho dolni polovici, dint jsou pied pogkozenim hnisem uchraneny v horni polovici bubinku zarostle sluchove kustky. Timto umelYm uvolnenim odtoku hnisu predeveim se hned zmirni bolesti, ale je stejne dulegite,

V sttedu, dne 3. eervna 1936.

Na ttech ostrovech jedli jen karu, ale zbrojili. Na prvnim ostrove jedli mouene placky, ale chodili nazi a Mali kopi. Babieka, ktere bylo dy e ste let, se pokusila dovezt sousedam trochu mleka, ale tam ji prohlasili za valednou yyzveclaeku a utopili ji.

Tuzemci sedeli katdY na svem btehu, ozbrojeni pc) zuby, a oeekavali Utok.

"Maji kopi, sekyry a cepy . .. Budou jen tak seat se *slotenYma rukama! Davejte na ne pozor .. ."

Odtiznuti jeden od druheho nenavisti a podeziranim, atyti ostrovy hynuly v bide a zdivoeeni. Aby nezfistal nikdo pozadu za sousedy, promeriovali ye zbrane vkcko, co jim padlo do rukou. Z vesel delali dlouha bidla, a veslovat nebylo dim. Hrnce na peeeni kameny a chystali se bombardovati jinn sousedy. Dokonce 'St'avnate tykve susili jenom proto, aby jimi mohli rozbijet hlavy neptatelskYch deti.

"Hlavni je nezustat pod paritou," povzbuzoval je bily elovek. "Jeak tak tiTden a v gchni budou vyzbrojeni stejne ..

V noci odpovedni drtitele zbrani vyli pini bojovne energie na mesic. Kdyt na tletim ostrove vypukla cholera, na druhem vyhlasili naxodni svatek pod heslem, jet vydal bilY dlovek: "aim vice jich zajde, tim budeme klidnej. atvrtY ostrov hynul povodni. Jeho obyvatelstvo tonulo pled zraky sousedU, kteti na ne hazeli kameny a poeitali: "Jate dvacet ke dnu . .

BilY elovek si mnul spokojene ruce: "Ted' jen malidka kontrola zbrojeni, a v'Secko bude v potadku . . . Doporuduji konat prohlidky v noci, nahle a nikoli bez potart".

Ptehlidka zbrani minula dosti ruS- ne a ne bez vYsledkii. Na vSech ostrovech zastaly na givu jen osmdesat d ye kravy, etyri kozy a sedmnact tuzemca.

"Neni to mnoho, ale stadi to," tekl elovek a vyvesil na skale vlajku. "Z odzbrojeneho ostrova zustalo aspoti par kra y. Nyni mohou plijet naei."

"Naar prijeli na solidnim krigniku a vyMoteny prvni dastojnik se delikatne zeptal, vyskakuje z elunku na breh: "No jak? Provedl jste odzbrojeni?"

"Podle rozkazu. Mil gete klidne zatYkat. Doporueuji neveSet vildce. Mohou se hodit jako dozorci phi palnich pracich."

Bah. Ratite do elunku."

"Povesime je, BilY elovek zamaval rudkou a odjel ke ktitinig u. Tak se skoneilo odzbrojeni etyr rnirnYch ostrova pod ghoucim tropickYm sluncem. ze nabodnuti hoji se hladkou jizvou, nikdy nezeslabujici sluch. Protrhne-li vSak sam hnis bubinek, bud' udela otvor prilis veliky, ktery nikdy jig nezaroste, nebo zaroste-li, vytvori poprskovitou jizvu, ktera znemo gni jemne ottesy bubinku a nav gdy zeslabi sluch. Z domacich prostredka mute bYti phi zanetu stredniho ucha poutito jen teplYch obklada. Nikdy se nema, hnisotok odist'ovati nebo domnele lediti vysttikovanim ucha. Proudem vody mate bYt infekani hnis zatlaaen do miznich cev a jimi ke blanam mozkovYm. jejichg hnisavY zenet znadi rychlou smrt. iHAVi METEORIT SPADE DO MORE. Posadka a cestujici britskeho parniku Douglas byli sveclky jedineene podivane. Pled jejich °alma zapadl do mole meteorit. Lod' byla na vY a. i ostrova Seychell, vYchodne od africkeho pobte gi, kdyi se nahle za bileho dne zatmelo. Kapitan se v prvnim okamtiku domnival, ze se lod dostala do oblasti smr2ti. Za kratkou chvilku se tma protrhla straRivYm blYskanim a ozval se prudkY kovovY hvizd. Hned na to ztItil se do more thavY kolos, jehot draha na obloze byla vyznadena pruhy jisker a kout-e.

Po nekolika minutach se obloha zase vyjasnila a zazatilo slunce. V nevelke vzdalenosti od parniku klokotalo more a nad hladinou se vznaS'ely kotoude pary.

Ve stkedu, tine 10. dervna 1936.

Finaneni zpriva u'eetnika Filavniho PRIJEM OD it ADiJ ZA MESIC KVETEN 1936. !lad Den Za D. 0. Na iimr. H. 11.

1. 12. duben 1.20 $ 193.50 7.20 2. 19. kveten 14.70 3. 12. duben 31.82 .45 4. 19. duben 3.00 230.21 14.10 6. 28. kveten 51.52 72.05 .90 7. 15. duben 153.42 5.40 8. 26. duben .80 79.90 1.50 9. 21. kveten 234.34 2.26 11.55 10. 21. duben 1.20 83.18 1.35 11. 19. kveten 42.05 .50 .60 12. 12. duben 31.05 14. 15. duben 48.20 17.15 15. 24. kveten 3.60 160.20 7.05 16. 19. kveten 66.12 3.75 17. 12. kveten 396.18 3.30 14.50 18. 28. kveten .20 8.05 .30 19. 28. duben 100.66 1.35 21. 4. kveten 32.95 '.15 22. 15. kveten 43.70 .30 23. 14. kveten 115.84 3.90 24. 26. duben 21.62 578.90 36.00 25. 19. duben 348.07 9.96 20.05 26. 14. duben 38.25 1.20 27. 22. duben 107.19 3.30 28. 2. bkezen 1.50 285.45 85.00 1.80 29. 7. duben 226.09 10.85 30. 11. duben .20 67.92 2.40 31. 21. duben 76.25 .30 32. 9. duben 24.59 1.50 33. 22. duben .60 117.00 6.00 34. 21. kveten 27.99 .45 35. 21. duben 3.10 104.97 5.85 37. 19. kveten .20 21.00 2.10 37. 23. Doplatek 8.25 0.45 38. 22. duben 62.55 39. 27. duben 3.10 121.36 4.95 40. 19. kveten 2.94 266.83 15.15 40. 19. certifikat .25 41. 21. kveten 82.44 1.50 44. 15. duben 1.67 34.96 1.05 45. 21. duben 130.81 • 5.10 47. 24. duben 4.92 281.86 15.00 48. 11. kveten 5.00 117.54 6.30 49. 18. duben 1.70 96.50 7.50 50. 8. duben .60 67.70 1.35 51. 22. duben 1.90 61.94 5.25 4.59 52. 28. kveten 17.40 3.90 54. 13. leden 8.55 11.34 266.28 11.34 175.28 54. 13. imor 8.55 55. 22. 1 e'en 16.87 55. 24. kveten 2.80 76.76 2.75 56. 19. duben 2.60 50.93 4.35 57. 6. duben 55.15 1.50 58. 19. kveten 42.25 .30 1.80 70.60 61. 5. dub., kvet.

1.50 1.80 62. 14. duben 29.53 3.45 2.00 97.56 5.25 63. 19. kveten 47.20 64. 18. duben 4.35 71.58 66. 15. duben .60 1.57 1.50 124.66 67. 19. kveten 94.63 68. 19. duben 2.00 3.30 1.54 117.80 7.95 70. 12. kveten 57.86 1.00 1.35 71. 25. kveten .20 92.01 3.90 72. 13. kveten 55.30 3.60 73. 27. kveten 52.64 1.50 1.00 76. 24. duben 2.06 35.00 3.00 78. 21. kveten .20 66.58 2.55 80. 15. duben 146.73 9.60 2.76 81. 14. duben 7.19 .45 82. 27. duben 43.62 3.90 4.50 83. 5. Uncr 12.27 192.22 11.55 84. 7. duben 1.35 21.55 85. 19. kveten 1.80 66.23 86. 29. duben .90 17.45 66.09 87. 8. bi'ezen 36.15 370.01 88. 27. duben 49.17 3.90 1.30 89. 21. kveten .90 52.82 90. 21. kveten 9.75 185.66 6.20 91. 22. kveten 19.30 180.16 9.22 92. 21. duben 2.10 1.40 85.00 94. 13. kveten 2.10 .40 42.90 95. 12. duben 3.00 70.45 1.80 97. 22. kveten 1.65 60.44 98. 21. duben 24.70 .75 99. 13. kveten

Strana

VtSTNIK. 101. 12. kveten 102. 29. bfezen 104. 24. kveten 105. 25. duben 107. 23. kveten 108. 25. duben 109. 26. Unor 110. 30. kveten 111. 19. kveten 112. 12. kveten 113. 19. kveten 116. 12. kveten 117. 28. kveten 118. 5. duben 119. 27. kveten 120. 28. kveten 121. 11. kveten 122. 12. kveten 123. 19. dub., kvet.

125. 22. duben 126. 24. btezen 128. 13. kveten 129. 6. kveten 132. 16. kveten 133. 18. duben 135. 15. kveten 136. 14. duben 137. 20. kveten 138. 12. kveten 139. 12. kveten 140. 22. dub., kvet.

141. 23. kveten 142. 29. duben 143. 21. kveten 144. 24. kveten 145. 6. kveten 146. 21. kveten 147. 5. kveten 148. 21. duben 152. 2. duben 152. 28. kveten 153. 19. kveten 154. 8. duben 157. 21. kveten

.80 .20 3.50 7.21 .40 7.00 1.06

1.60

3.20 1.20 1.90 1.98 1.40

1.20 7.62 .40 6.46 1.20 4.94

1.30 5.04 $275.39

41.45 51.25 21.25 31.30 204.73 136.14 48.51 67.91 31.69 139.23 11.66 44.85 27.14 34.91 2.95 27.01 51.31 38.43 75.30 33.28 76.46 28.80 34.91 23.23 83.84 57.85 32.90 5.60 55.31 28.10 27.90 60.09 120.51 41.20 15.15 69.67 89.12 10.63 75.14 21.01 21.01 14.88 49.41 23.61

1.95 17.30 .30 1.65 6.15 7.95 2.70 3.45 .60 8.55 1.05 1.95 .30 3.25

10,773.54

598.05

.45 1.35 1.50 1.80 .90 24.15 .15 3.15 .30 6.45 4.05 .60 .45 1.05 1.35 .90 2.25 8.85 .60 4.20 6.75 1.95 9.75 2.10 2.10 1.35 5.55 2.10

PREHLED PittilV{U A VYDANI ZA MESIC KVETEN 1936.

Od tacit, na umrtni $10,773.54 Splatky hypotek 7,657.13 Splatky pUidek certifikatil 1,194.32 Uroky z piljdek certifikatii 590.28 Uroky z hypotek 2.124.76 Uroky z bondu 2,480.00 Splatky bondu 22.203.60 Najemne z majetku 453.38 Splaceno za prdci v piijekach (pravni) 88.69 Prodej majetku 8,311.86 VracenY comm. novi eleni 15.45 Prodej bondu, (vYdelek) 5,886.40 Prodej majetku, (vYdelek) 382.14 Celkem 62,163.55 Hotovost z minuleho mesice 30,896.83 1:THRN $93,060.38 VYDANI: Na umrti 6,005.56 Na Umrti pd.-up certifikaty 717.00 Na innrti nedospelYm dedictim 37.50 Na umrti nedospelYm dedictim, Uroky 33.62 Piljdky (hypoteky) 4,550.00 Bondy 16,875.00 Urok na koupene bondy 309.94 Piljaky certifikatil 3,767.00 Zalohy jednateltim 250.00 Zalohy najemnikiim 20.00 Lekatske prohlidky 65.50 251.17 Comm. novi aleni 8.04 Pojitteni proti ohni na majetek 262.09 Opravy atd. na majetek Cestovne na bondy 26.10 16.00 Pravni na majetek Pravni na hypoteky 9.50 Splaceno za praci v piijakach (pravni) 118.69 $59,737.67 HOTOVOST V BANKACH PlkiJEM NA HLAVNI RAD: 598.05 Odradu 1,596.90 Hotovost z minuleho mesice 2,194.95 Celkem

VYDANt: 30.00 Najemne z Utadovny 5.85 Telefon 49.54 Pottovne 4.95 Elekttina 159.50 Potteby v Utadovne 110.99 Cestovne 6.51 Telegramy 500.00 Slutne Utednikti 75.00 Slidne vYPomoc 329.60 Vestnik, 6,085 odberatelfi .15 Vestnik, pottovne 1.27 Express $921.59 ZBtVA U POKLADNtKA DETSKY ODBOR: $275.39 P. tijem od tadti 55.00 Urok z bondu 776.97 Hotovost z minuldho mesice $1,107.36 Celkem VYDANI: $ 18.80 Uspory 1,088.56 Hotovost 12,740.00 17 bondti $13,828.56 MAJETEK PREHLED MAJETKU JEDNOTY: $1,365,712.34 Uloteno v bondech 1,089,232.85 Uloteno v piljdkach pozemku 1,000.00 Uloteno v mortgage 314,868.25 Uloteno v piiitkach certifikata 193,532.94 Uloteno v pozemku (majetek) 59,737.67 Uloteno v bankach 15.00 Uloteno za metry (2) 896.65 Uloteno u jednatelil 921.59 Uloteno u pokladnika 13,828.56 Uloteno v Detskem Odboru $3,039,745.85 Celkem 27,371.98 Dluh nedospelYm dedictim $3,012,373.87 MAJETEK Jsem s bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30. kvetna 1936.

AMERIKA SLOVEM I SKUTKEM. Na znameni protestu proti domnele nespravedlive poprave Hauptmannov'e usnesla se mestska rada v Ephesu ve state Illinois, ze ptejmenuje hlavni ulici na "Ulici Bruno Hauptmana".

P. A. Brighton, majitel tovarny na obuv v Kansas City, oznamil, ze si pokidi album fotografii vtech tijicich Ameridanii. Album bude po dokoneeni obsahovat asi 125 milionii snimV Savannah ye state Tennessee je klub kterY jednou tYdne cvidi sttelbu na vdelii. Vdela poletuje ye vzdalenosti 14 yardil od sttelcii a je ptivazana niti.

V Elmite ye state New York byl v 10:05 hodin dopoledne zavratden a oloupen bankovni sluha. V 10:40 byl vrah dopaden, v 11 hodin se setel rychlY soud, v 11:20 byl vrah odsouzen k smrti a ptesne ye 12 hodin konstantoval lekat smrt provinilce na popravitti.

Letec Charles O'Connor ze San Francisca byl odsouzen k testi mesicam vezeni, ponavadt na fotografii sve nevesty ptipsal jeji jmeno a poznamku: Zkatene deuce. 5000 takovYch snimkti shodil na San Francisco.

Pti soutai o nejkrasnejti nohy v Candelarii ye state Nevada dostala prvni cenu 171ete, Alice Stantonova. Musila vtak cenu vratiti, kdyt se ukazalo, ze ma levou nohu dtevenou.

Policiste v Atchinsonu ye state Kansas maji pray° katdemu automobilistovi, kterY se pohteti proti dopravnimu tadu, nasypati do matoru vedro pisku.

Na ptehlidce v Los Angeles dostaly prvni cenu damske taty, ktere se vejdou do ne.prstku.

Za plenky Shirley Templeove bylo na dobrodinne dratbe v Hollywoodu zaplaceno 981 doAmericke noviny a dasopisy uvetejni derma nejmene 20,000 novYch ktitovek.

V Chicagu ziskalo zvlattni vydani jednoho listu milionov3 naklad proto, ze pkineslo fotografii presidenta knoflikoveho trustu Williamsona, jak z klosetu mluvi soueasne dvema telefony, ktere tam jsou umisteny.

Strana 8,

Viedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOTtKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOV.&K PUBL. CO., Vest, Texas Pl'. edplatne 65c roene. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni fThadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, piedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas Vestnik has the lar gest circulation of Czechoslovak Weekly in South. etrnictY eerven jest den americke vlajky.

Roku 1775 ustanoven byl kontinentalni kongresem shroma.tdenem ve Filadelfii vybor na opatieni vlajky spoleene pro vaech 13 kolonii.

VYbor doporudil vlajka, majici 13 dervenYch a bilYch pruhil a v rohu pti terdi dvojitY jak' dosud je na vlajce Anglie. Teta vlajky zvane "Grand Union" pouaitoiylo v r. 1775, kdyt Washington pkevzal veleni revoludni armady v Cambridge, Mass. Po prohlaaeni neodvislosti nov9 narod odeptel teto vlajky poutivat, te mela v rohu stejn9 dvojit' kriz jako vlajka briticka. Kongres tedy 14. dervna 1777 nandil, aby vlajka Spojen'ch Statti mela 13 pruhil dervenych a bilYch a svaz Ulnacti statu aby oznaden byl na vlajce 13 bilYmi hvezdami v modrem poli. Barvy a symboly hvezdnateho praporu vysvetluji se takto: Cevrend barva znadi udatenstvi a stateenost, bila eistotu, pravdu a poctivost, modznadi tictu k zakontun a spravedlnost; hvezdy jsou symbolem prava a svrchovanosti. Prvni vlajka mela tkinact hvezd, umistenYch v kruhu. Za administrate presidenta Monroe v rote 1818 kongres natidil, aby po katcle kdyt nov9 stat bude ptijat do Unie, jeddna hvezda byla ptipojena na vlajce a to pki nejblitaim svatku prohlaaeni neodvislosti ;tedy vtdy 4. dervence po ptijmuti takoveho novaho statu do Unie. Tak na ptiklad Iowa byla pkipuatena do Unie 28. prosince 1846 co dvacaty devatY stat. Tehdy mela americka, vlajka 28 hvezd a jedna dalai hvezda za stat Iowa pkipojena byla 4. eervence 1847. Poslednim do svazu ptijatYm statem byla Arizona a 4. Cervence 1912 ptipojena byla etyticata osma hvezda na prapor Spoj. Statti. Hvezdy jsou v modrem poll umistene v aesti tadach, katda rada majici osm hvezd. Ve vetejnYch budovach sidelniho mesta jsou uloteny stare vlajky z pamatnYch udalosti. Tak na ptiklad v Smithsonian institute ve Washingtonu je chovana vlajka, kterd vztYeena, byla na Fort McHenry u Baltimore, kdyt ye valce roku 18121814 Anglidane bombardovali pevnost. Na briticke valeene lodi nalezajici se zajatec Francis Scott Key v noci pathl na ostkelovanou pevnost a kdyt na fisvite dne jeate spatfil hvezdnatY prapor na svem miste vlati nad pevnosti, zaradoval se, to pevnost obstala a napsal hymnu "Star Spangled Banner." V budove odboru statu ulotena je vlajka, jet byla zaveeena na loti, v nit sedel president Abraham Lincoln 14. dubna 1865 ye Fordove divadle, kdyt John Wilkes Booth nail vypalil osudnou stfelu.

Sjezd jednoty Kat. Delnika poetem dvacitY, konal se V St. Paul, Minn, ye dnech 26. at 28. kvetna t. roku. Z ,usne geni sjezdu uvadime: opravy stanov odporudene pkisluanYm vYborem vetainou ptijaty, odporudeni v ptieine spojeni s deskYmi katolickYmi jednotami, chudYm studenttim a kulturnim podniktun yenovana suma $2.500, staraim &ant= udinena zmena v poplatcich, organ "Kat, Delnik" Zet -

VESTNtK

stane nezmenen, k oslave 45. vYroei zakileni Jednoty Kat. Delnik ma tstfedni VYkonna rada vypracovat plan, provedeny nektere zmeny v osobach Usttedi, slutne dasteene zvyeeno. Jednota ma nyni 10 tisic dlent, 2.100 ditek, valuaci nee() pies 108 procent. Majetek pkevyauje zakonity potadavek o $252,317. Phati misto sjezdu bude roku 1939 v Chicagu, Ill. Spravedlnost je vgocko! Rovnosti na svete 'nikdy nebude. Vtdy budou vynikat nadanejai, podnikavejai, silnejai. Ale o to jde: aby nikdo nemohl rust pies mrtvoly, aby mel katclY svbj kousek na slunci. Aby lidska ctitadost nevedla cestami nemoralnimi. it a nechat lit. Neutladovat, neznasilhovat. Metit stejnYm loktern. Nepobutovat chudaka nespravedlnosti.

A at uvidi, te katdY nese east btemene podle sve sily, potahne i on bez reptani. A zatim, co se deje: fizne se vtdy tam, kde se oeekava nejmenai odpor a nejvetai loyalita — u chudSich. Neni pravda, ze elovek je hmotat, jak se o nem tak east° piae, to chce velkY kus chleba, a kdyt dostane, tedy jeate hodne pomazanky. On by se spokojil s velmi malYm kouskem chleba, kdyby vedel, ze maji vaichni stejne spravedlive. elovek chce vic, net ten chleba a to pomazanku — chce — spravedlnest!

Moderni vileenictvi smefuje k tomu, aby vybilo ieny letadly, pumami, jedovatkini plyny a jinYmi zbranemi. Bude-li vybito 95 procent Zen nejakeho niroda, bude narod mrtev.

Mffie se Nemciim fait? Na navrh zastupce Nemecka r: 1925 Stresemanna Po porade s anglickYm velvyslancem lordem d'Aberonem a francouzskym ministrem Briandem, seala se v iijnu 1925 v Locarnu porada. Zde byl ujednan tak zv. rYnsky pakt, v newt Nemecko, Francie a Belgie zavazaly se trvati na neporuaitelnosti hranic francouzsko-belgicko-nemeckYch. Tyto staty se dale zavazaly, le nepodniknou proti sobe tadneho valedneho zakroku. Tento zavazek se ovaem nevztahoval pro ptipad poruaeni ustanaveni versailleske smlouvy o othojenatenem pasmu por9nskem.

Anglie a Italie zarudily v rYnskem paktu dodrteni techto zavazkii. Nemecko uznalo rYnskyrn paktem svou zapadni hranici proti Francii, ale nechtelo uznati take svoji vYchodni hranici, zejmena proti Polsku. Proto byly mezi Francii, beskoslovenskem a Francii a Polskem uzavteny garaneni smlouvy, ktere byly podepsany v tY2 den v Locarnu jako ostatni smlouvy, a v tech Francie zarueuje Ceskoslovensku a Polsku hranice proti Nemecku. Mimo to uzavkelo Nemecko s Francii, Belgii, Ceskoslovenskem a Polskem arbitratini, rozhoddi smlouvy, podle nicht se vaecky spory mezi Nemeckem a temito staty vykizuji podle za.sad smirdiho fizeni. Nyni Nemecko sve zavazky real. Slibuje ovaem, ze pry je ochotno uzavkit smlouvy s Francii a Belgii — ale kdo mute mu vent, kdyt smlouvy nedodrtuje.

Belgie mela take s Nemeckem pakt o nettodeni, a koho prvni Nemecko r. 1914 bezdtivodne napadlo, byla — Belgie! MinisterskY ptedseda Sarrant pravil: Vyklidili jsme PorYni o pet let dkive, a Nemecko odpovedelo tadosti o zruaeni reparaci . . . .

Vysoki iivotni mira jednech jest placena nizkou tivotni merou druhYch. Bida a nedostatek tivotnich potteb je jen proto, ze druzi maji nadbytek penez nejen k opatfavani votnich potfeb, ale i k marnotratnemu a ptepychovemu tivotu. Nejv,etai poruchy v hospodatskem tivote celku zpusobuje nerovnomerne rozdeleni duchodii. Zakladnim potadavkern spoledenske spravedlnosti je proto patkidne zdaneni obrovskYch ziskti utilitnich spolednosti, velkokapitalu.

Mrioho lidi se boji smrti, ale nedelaji si nit z toho, ze iiji jen polciivotern — bez obsahu, bez lisky, bez radosti. V poznini pravdy, v mravnim fidu, v fieinne lase*, mime ui v tomto iivote podil na veinosti. — T. G. Masamyk.

1V1ladi vpied! Ale jak? Mladi se pfesvedeili, ze musi uz zasahnouti s yYmi schopnostmi do vYyoje uda.losti. Hledaji motnosti, zkouaeji zpilsoby, ale dosud marne. Mladi vich, to

Ve stisedu, dne 10. dervna 1936. douci ve spolcich nejsou vkly nejschopnei girni; nekteri byli zvoleni z nouze, jini byli snad jiste schopnYmi pracovniky ye svYch 40-50 letech, ale dnes, kdy se omlouvaji na vaech schtizich iinavou, zasluhuji opravdu odpodinku. Proti starym, schopnYm vetejnYm einiteltim neni namitek, ale boj mlad9ch obraci se prat neschopnYm, at' starYm di mladYm. Velmi tetkou pfekalkou v tomto boji jsou de, kteti stonou na jak9koli iikad, a dim vic ittadu maji, tim je fetal jejich radost. tim je vyaai jejich pra.zdne sebevedomi. Jejich Wand povYaenost nezna potom mezi. Nejvetai ptekatkou je vtitY nesmysl, te nezvolenim dlouholeteho ittednika se neuznava jeho vykonana prate, ze je tim "odstaven", ze je "odstkelen". Neni tfeba dokazovat, ze vykonana price je nesmrtelna. Ma-li nekdo zasluhy o rozvoj, pokrok osady, ma je, i kdyt ut, neni vedoucim dinitelem. Nekdy tet slYchame: "Abychom nebyli nevdedni, toho musime volit." Je-li schopen to funkce, pak ano, neni-li, rozhodne ne. Neschopni nemaji bYti vttbec voleni a schopni, kteti pro svilj zdravotni stay nebo pro vysokY vek nemohou jit svetenY 11tad pine zastavati, maji zativY priklad v presidentu-Osvoboditeli Masarykovi, kterY ptedal svilj zodpovedny -Had sile mlade. Stati einitele za -svtij din sklidi jen &tn. Staki, schopni a rozumni pracovnici pomohou aby nejschopnejai z mladYch mohli vpted, dimt budou mod uskutedniti svoje zdrave plany pro dobro vaech.

Redakci dogla krasna pohlednice s ptipisem: "Pozdrav z 6eskoslovenske VYstavky v Dallas na centenielni vYstave. Za dr. J. Kopeckeho, soudce C. H. ChernoskYho — S. P. StudnienY." Vzpominka nas jiste poteaila. Diky!

Co delaji jini. Minuleho tYdne konali v Chicagu spoleenou schtizi zastupci vaech deskYch podpurnYch jednot a Sokolstva, aby se einovnici techto organisaci poradili na spoledne jednotne vzdelavaci einnosti mezi elenstvem vaech deskYch organizaci. Dilletitou tuto schtzi svolala Americka Obec Sokolski, nebot' phalo se k tomu, aby byl udinen spolednY napor ph vYchove mladete a clan jist9 stejnY sm & . teto vYchove. Schtze byla zajiste velmi nutna, a die nazoru fidastnikil je nadeje, te pfinese dobre ovoce.

President Roosevelt zaviti do Texasu tento patek 12. eervna. Vzicn* host uvitari bude na centenielni vYstave v Dallas, v Houstonu, San Antonio, Austinu davy jasajiciho lidu, kte0 mu projevi okizale hold vdeenosti a vernosti za jeho obrodne Cznitnielni v7Ystava v Dallas otevtena byla ✓ sobotu 6. dervna. Dopoledni pruvod byl skuteene mohutnY, pestrY. Desitky tisic navatevnikti dorazily k slavnosti ut den dva pfedem.

Tajemnik vnitra Roper podilel se pti aktu zahajeni vYstavy, ktera nebude v nieem pozadu za vYstavou chicagskou, ba v mnohem ji pfedei. Nage vYstavka byla toho dne take otevfena. Dr. KopeckY posledni dny min. tYdne pracoval k jeji koneene Aprave do vysileni.

Nesmime podlehnout. MnohY elovek, jen2 netuail sve sily a necvieil schopnosti, zeslabi a zmalomyslnel. Pkiala zase ptekatka, ktera cestu k cili prodlouti. Tu cestu, jet byla dosti dlouha na jeho sily a kterou vroubil tim nejlepaim, co mohl dati: laskou, pili, odtikanim. Vzdati se na 1101 ceste? Clo y& zki k cili, jehot kouzelna mot site nezhasla, ale zati v dali jen jako male svetelko. Je tteba nov9ch sil, je tteba obroditi se, povolati k praci vaechny dinitele, kteti dosud nezklamali. elovek nesmi podlehnouti, musi hlavu zvednouti a zvolati se sokoly: "Kup'tedu, zpatky ni krok!"

Dobro je rozumove . spojeni lasky a praee.

HospodzikskY tad se musi podrobiti kadu mravnimu.

KaidSr poteebuje poji gteni pro sve stain, at' mla0 nebo start, bohatSr nebo chudSr, delnik, obchodnik, profesienal, svcbodnj7 i ie• nat'. Zabezpeete svoji budoucnost dobrou jistkou u Slovanske Podporujici Jednoty Stick]. Texas, kteri vydavi moderni pojistky za merle nei u pojigt'oven a jest celi "Nate", P419-gba tec#0§levik4 v Texasu,

Ve stkedu, dne 10. dervna 1936.

POLE6NY podnik na gich spolku ye West a S kolem West, vlastne podnik cele krajanske osady, potadanY ye prospech fondu nagi akce oslavy Stoletnice, mel bez nadsazky tedeno — ohromnY 0spech moralni a take finaneni. Cechoslove.ci nejeegtejeiho mesta Texasu prokazali v nedeli rodovou vernost, etedrou ruku, kdy se jednalo o projev soudrutnosti, o hmotnou podporu dnes pro nas akce yecilevedome planovane a doufame, die zameru jiste 19. eervence v Dallas uskuteenene.

Jedna east naeeho planu ut je provedena.

Nage vYstavka stala se skutkem v den otevfeni centennielni vystavy 6. eer yna. Jeji tor, hlava organisaeniho vYboru, o v ge se starajici, nennavnS7 a do krajnosti veci oddanY dr. Jos. Kopeck ze San Antonio bude miti za tuto praci vdek nas vespolek a take pamatku v historii nagi texasske vetve. Neshledli jsme doposud tento nazornY a dokumentarni piehied podilu nagich pionYr0 v budovani Texasu, br. Studnien3"7 na gi vYstayku shledl pH. jejim odevzdani vetejnosti a jiste nam ji zeyrubne popige.

Druha east na gi oslavy Stoleti bude a tit za pet tYdnn — Cesky den 19. eervence. Pro fondy obou easti uspotadala westska osada nedelni bazar. Byl miniaturni ukezkou, jak ride.

Den v nekterYch eastech programu a ovgem ye velkem metitku bude proveden. Co v pravein slova yYznamu "nabita" sin v nedeli videla a s pocity vlasteneckeho zjihnuti sledovala — to tisice deskS7ch dnei. protivati budou v dallaskem stadium, at* za lahodnYch zyukii Kmochova pochodu nastupovati budou giky borct, desitky kolon taneenikri Besedy.

K poledni dorazili hudebnici Ceske centenielni kapely z Dallas a Ennis, tesne za nimi dojeli taneenici Besedy z Ennis: sleeny Frances Hejnova, Libuge Petrova, Evelyn Bobalikova, Miluge Zazvorkova, Libuge a Evelyn Pavelkovy, Libuge Latnovska, a pi. Libu ge Monakova; — junaci: Jos. Kudrna, Fr. Peter, Lad. Moneka, Karel 8' ebesta, Jar. LatnovskY, Jos. Lansfeld, Jos. a Fr. Hrabinovi. Po jedne poCabo se prostorne nadvoti sine tadu Jaromir piniti auty, lavice v krasnem parku poealy nestaeovat. Kapela, umistend na zvYgenem podiu pod mohutnYmi stromy vyhravala, ye skuteenosti mela letmou zkou gku. Hraje tit obstojne, tteba dal giho brou geni, zyukove vyrovnanosti a bezvadneho rytmu, cot dosateno bude dvema dalsimi (spoleenYmi) zkougkami.

My ye West cvidime pravidelne ka'aly patek veeer.

Na slavnost dojeli Cetni hoste, z nicht v torn navalu zahledl jsem a pozdravil se: br.

Frank W. Peter, mantele Fr. Ha gkovcovi, pani A. Zazvorkova, B. Radova, Lora Zaludkovd, M. Bobalikova z Ennis; bii. John Ondriigek, V. Kudera a Jos. Kos z Dallas; John toupal s mantelkou z Caldwell; pi. Newtonova, s detmi z Cameron; na g pravni radce br. Aug. Kacii z Temple; tajemnik a neetnik na gi Hl. ttadovny WI. J. R. Kubena a Ed. L. Marek a tada dal gich, s nimi pro povinnost u dirigentskeho pultu nemel jsem Cas se pozdraviti.

Ve tti hodiny zahajen byl program uvnitt rozsahle sine, ktera byla obecenstvem zaplnena upine. Hudba notuje nvodni eislo. Obtadnik br. Robt. Cervenka oslovuje obecenstvo, resp. ptedstavuje teeniky. Za poiadatele mluvi br. Jiri Kacii. Vita navgtevniky, zdrirazfruje na gi neprominutelnou povinnost ridastniti se historicky pamatne oslavy Stoleti nageho statu, Yeti, ze na g lid tuto loyalitu spini. Slavie pod tizenim dr. Pazdrala peje texaskou hymnu, na to hudba hraje hymnu "Star Spangled Banner", Slavie ptedna gi dva ncelene znejici sbory, odmenene srdeenYm potleskem. Hudba nasleduje choralem "Hej Slovane!" Ceremonat R. Oervenka ptedstavuje slavnostniho teenika dr. KopeckYho, kterY je ptijat potleskem. Dr. Kopeck svYm osobitYm zprisobem rozvedl ideovou podstatu na gi vYstavky. LogickSrm postupem ortejmil zvladnuti praci ptipravnS7ch, starosti i tetkosti dnes ut ptekonane, jicht vS7sledkem je otevtend eeska, v3istavka. Bude dokladem na g! Oast ph budovani a rozvoji Texasu, bude za nas mluvveteA psti, bode InIade; ge1im k

VESTNIK

Vie iskS Bazar obrovskSim uspechem. neraci dokladem a nazornSrm ptikladem svedomite, riporne, vytrvale prace na gich ptedWborna tee odmenena byla boutlivYm potleskem.

Nasledoval mistoptedseda HI. ITT adovny K. J. T. p. F. Bezdek, kterY v nekolika vetach iekl mnoho a ptipadne. "Bud'me svorni, mejme se vespolek radi, cteme ptesvedeeni blitniho a pracujme pro svirj narod nerozdilne". Prominentni, razovitS7 p. Bezdek sklidil za tato zlaslova bouti potlesku. Vyvolan na g tajemnik H. U. br. Kubena. Vtdycky se te gi na navgtevu osady West, o nit se vende mluvi s respektem, pokud se t r ee podnikanil na li ge narodni.

Raduje se z rispechu slavnosti, je ptesvede'en, ze na ge vYstavka i 6esky den budou speeny. Na fade je br. Aug. Kacii, kter3', uvadi einnost jeho osady pro fond na gi akce, vyslovuje radost nad tak velikou neasti bazaru, jemut pfeje ten nejvet gi vStelek. teetnik br. Ed. L. Marek pkilehavS7rni slovy zdtrazriuje povinnost techoslo yakii Texasu podpoiit oba podniky na gi oslavy. Krat gi ptani k rispeenemu dni vyslovuji pp. Jos. Polagek, Joe Janak sr. a br. John Ondrri gek. Poslednim teenikem byl organizator br. V. Kueera.

Nastinil program O. dne, dal nekolik pokynt pro freinkujici i neastniky, apeluje na rodiee i dorost, by se v posledni chvili do Besedy.

Po /eti minutove ptestavce hudba zadind svetim pochodem a do sine pochoduji etyki kolony taneenikri v narodnim kroji. Skladatel hudebniho doprovodu Ceske Besedy, Frant.

Heller, nemohl snad ani vybrati vhodnejetch a razovitejelch narodnich popevkii, nea jsou v tomto stale krasnem tanci narodnim. Beseda je ptitatlivou pastvou zraku, nikdy neunavi, nesevg edni. Postoje, vzorce, skupiny stfidaji se v katdern ze etyt oddilri, taneenikilm zpilsobuje Beseda z ylattni pote geni, divaktim iidkou podivanou. Dve kolony taneonikt byli hoste z Ennis, d ye domaci. Jakmile doznely zavereene takty — "ty ty ty, ty to mush platiti" rozlehl se salem vytrvalS , , hindny potlesk. Za pochodu kolony odstupuji a v zapeti vystupuji ennis gti, by zatani.,'ili slovenskou Besedu, ktera vyvrchololila v skuteenSr triumf osmi parri slienYch devueek a pekne urostlYch juridic& Slovenska. Beseda je razovitefei Ceske, ma vice ohne, bujnejei pohyby.

Byla zde novinkou, chytla bezprosttedne, ut toto eislo stalo kaMemu za mnohem vySSi vstupne, net pouhY desacek potadovanY — pryne v osade — u brany za dospelou osobu (desadky vynesly $83.40).

Ze celY program zaujal obecenstvo dosvedduje neptekonatelnY fakt, kdy v ptepinene sini bylo jakse path teplieko, a obecenstvo zilstalo to pies jeho dve hodiny trvajici dobu.

Na.sledovala dratba obchodniky darovanYch veci. Pan A. Nemeeek zhostil se rikolu dratitele znamenite. Jednotlivci radi ptihazovali, veci hraeltou na odbyt — v3inos ptesahl celou stovku.

Po dugevni tatve pti gla na tadu prosaicka, Yee, nezbytna a take radostna. Kuchatinky pod vedenim pi. Jetabkove ptedkladaly znamenitou vedeti. Smatena, kutata, husieka se zelim, ratite pedene, salaty, moueniky, eerna kava, dle libosti limonada. Za etvrt'aeek dostali navg tevnici pekne nalotenY tank die sveho vYberu, kdo co ma radi, nad dim se mlsnej gi jazY-eek nedoekave olizuje.

Hudba ptestehovala se na podium a vyhravala, nekteti se pomalu odebirali k poklidu, vzdalenejei hoste se louelli. U nalevny bylo po programu stale obleteni, stanek zmrzliny zase pinily deti, kola gtateny bylo v chodu, pod stinem stromri zapocal improvisovany mutskY kvartet zpivati na ge stare, yeene krasne pisne a kvartet rozrostl se na slu gnY sbor.

"Zahudely lesy — Boleraz — Tancuj, tancuj — Pod Pre gpurkem" a jine nesly se zeleriSnn parkem teple, tahle, po to zase ryene, jasave.

Ztejmo, pevci te g ili se z nspechu slavnosti, jeji rdostnY pradh pkenesl se do jejich nalady,

Stra.na 9.

Vederni veselice dovr gla iispech. Sal byl znovu ria,ttis.kan. Vyhravaly dva orkestry, Jetkily a Kohutiiv, katcly 30 minut. Tancechtivi se mohli do- sytosti vytanditi a take vytandii — vypotili. V nadvoti bylo ruSno. Netanhloudky, rozpraveli a bavili se dobte. Pokadek odpoledne i veder byl vzornY. Obsluha pedliva., vYboti zasluhuji za jejich mahu, pozornost veci na yStevnikilm, diky nemale. President West Nat. Banky pan Pavel 8krabanek byl vYberdi nahromadenYch penez u nalevny, kuchyne atd. 112 k vederu se spokojene usmival, jeho plateny metec nabYval na objemu. S nim mnuli si ruce v uspokojejeni nad takovYm fispechem vSici vYboti i Cleni bazaroveho vYboru. Westska osada si svoji dobrou povest znovu ovetila. Rada stova.ka je hmatatelnY vYsledek podinu odnole rodne vetve ve West a kolem West. Jsme ptec syni a dcery spoledne matky Slavie, poznejme se, milujme a cteme se vespolek!

SPEKULACE S POZEMKY V SOV. RUSKU. Ruske fitady zjistily v nekolika okresich, tam sedlaci zase kupuji a proclavaji nebo najimaji pole. V saratovskem okrese prodal Izotov Feodor chalupu a tti dtvrti jitra pole za 3,000 ruble. Alexej Ovsjanikov prodal chalupu a necele jitro pole za 4,000 ruble'. Oba dva si dali prodej potvrdit od mistnich sovetti. NejvetS1 pozemkova transakce zjiAtena byla v saratovskem okrese na kolchoze u mesta BalaSoya. Pkedseda kolchozu Fedor Burminov najimal pole kaftdemu, kdo ptiSel, a ptedseda kolchozniho kontrolniho vYboru Michal Dobrinin to schvaloval. Pacht ostatne byl nektest'ansky drahY. Stavalo se dokonce, Ze si nekteti dlenove kolchozu najali vice pozemkil a pak je sami pronajimali jinYm, ov'Sem se sluSnYm yydelkem. Protcde v Rusku jest obchodovani s pozemky zakazano, bylo celkem sedm lidi odsouzeno do vezeni i do Zalate na jeden rok.

S RACILY PROTI LIDEM, nrittArtm ROSTLINAM. (Dokoneeni se strany 1.) generalni 'Stab ptedlotil Anglii, je obsahla kapitola o ptipravach k bakteriologicke \Take.

V planech na bakteriologickou valku se nepoeita jen se gitenim nakatlivYch chorob u tvitat a u lidi, ale take o umele roz giteni ohorob rostlinnSTch. Je mane si pfedstavit, co by pro odoinost valeiciho statu znamenalo na pt. rozgiteni chorob obili nebo brambor.

Nebezpeei bakteriologicke valky je vgak mnohem merle hrozive, spoeteme-li, co v gechno mute dobte organisovanS7 stat v takovem ptipade postavit na obranu. Za svetove valky zemtela nasledkem epidemii nakatlivYch nemoci jen desetina poetu lidi, kteti padli v boji. Lekatska, Veda a .zdravotnicka opatteni vyhrala za valky boj s epidemiemi na cele Je to tim dille*ZitejM, ze bylo dodateene zjigteno, ze se Nemci pokusili tyto choroby umele.

Ve "VojenskYch zdravotnickYch listech" pi.'e o opattenich proti bakteriologicke valce take major vet. dr. Vladimir Chladek: "PH vegkere skepsi k zpravam o valeeni bakteriemi nebylo by dobre oddavat se optimismu a lope je ptipravit se na neco, co neptijde, net naopak. Velka a odpovedna Aloha v ptipravach proti mot,nemu nmyslnemu giteni ptenosnfch chorob ptipada, intensivni, drobne badatelske praci."

Zpravy o manostech bakteriologicke valky doplriuji obraz o charakteru valky: Bude napaden celY flared a celY narod se musi take branit. Nemusime pochybovat, ze se ubranime, i kdyby proti nam bylo poutito tteba fitoku bakteriemi, protote tady mime k disposici dobit a velmi podetn:Y zdravotnickY aparat a vedecke ristavy, ktere stoji na Tygi doby. V nag em zakone o obrane obyvatelstva je na snolupraci vedeckYch pracovnikt ph organsovani obrany pamatovano a tato spoluprace se skuteene take provadi jit ted'.

Politika tvoti rozpory mezi narody a staty, nemrite tedy budovat mir na trvalYch zakladech; nebot' nechce odzbrojiti, budi nedriv6-

Stran g 10.

R.

VESTNtIC

F. VOJitt.

Loutkliova Schovanka Div& rominek

(Pokradovani) EHO mlacli, odfikavanim dosti zkruene, J naueilo ho nehledati v tivote nemotnosti a vyudilo ho zodpovednosti, rozvaze a ptisnosti k sobe samemu. Dovedla oceniti tyto dobre rysy jeho povahy a proto se mu svetila se svYmi trampotami, starostmi a odekavala od neho povzbuzeni a rady.

"Ale pantata se s va.mi chlubi, vim to, co Fikal onehdy v hostinci. Snad byste se mu mohla svetit, p oprosit..." navrhoval.

"Zkusim to, ale zatim y am nic neslibuji", ohratovala se Hatatova.

Potom se rozbehla Meth. 'Stesti, ze zastihia pantatu ve svetnici samotneho a mohla hned zaditi se svou diplomacii.

"Nu, naRe knetna se jit vratila. Tak co je noveho? Zase neco pedete?" vyzvidal.

"Zase. Tentokrate s opravdovickYmi herci.

Ale nevim, nevim, pujde-li to", zavadela pantatu do slepe "Prod by to neSlo? Piece toho dokatete. Cot ty by scs a nimi bala hra.t?" chytil se, nebot' byl p37 nYT na jejich Madlu.

"Nu, cot o to, jen jestli se nebude maminka hnevat."

"I co by se hn'evala! Jen si zahraj, ja ut ji to nejak vylotim. Zna.§ ji! Pohubuje si, ale zle to jiste nemysli", usmal se pantata.

"Dobte tatinku, zkusim to, ale na Yase zodpovidani", zaAveholila Madla a gt'astna odbehla do sveho pokojiaku, aby se ptevlekla a byla panimame k ruce, at se y rati. Druheho dne zaslal lily Feditel illohu, a je gte tehot yedera se ji Madla udila hlavni tenske roli vyborne veselohry.

Lencky brzy ptijel se svou kodujici spoleenosti na tebtinaku. Na ne.kolika kufrech a koSich sedely tti damy, z nicht jedna byla lined k poznani jako pani teditelova. Druhe dve byly neureiteho stati. Proti nim sedeli atyti muti. Byli hubeni, zchatrali a nejstarM, dobrY padesatnik, mel v tvati zapsanu nedavnou nemoc a tivotni zklamani. Slotili si sva zavazadla v hostinci "U bileho beranka", kde se usadili. Vrbata, ktery se dostavil k jeijch uvitani jako zastupce ochotnickeho spolku,' sclelil hned rediteli, to je aloha zadana a to pti zkou'Sce ptedstavi sleenu Hatagovou. teditel se rozplyval samou chvalou a ptedstavil mu jednotlive eleny sve drutiny.

"A zde y am ptedstavuji naSeho trageda Pavia Broje. Byl nedavno vatne churav, ale ted' se jit pozdravil do to miry, to zase vlezl na prkna, ktere znamenaji svet."

"A bidu!" latitce mu vskodil do tedi nejstarherec.

Vrbata se na neho podival.

Jeho ostte kezanY oblidej, lemovanY hustymi proS'edivelYmi na skranich bohate lokatYmi vlasy upoutal jej s yYm odu§evnelYm vYr -razem.RsulibajehomY7 zevnejek vzbudil uptimnY soucit. editel chtel znovu spustiti stavidla aye vyrnluvnosti, ale Broj ho ptedeS"el, Fka: "CelY miij tiyot je tragedii a i v teto dite, kde jsem je,ISte v tivote nebyl — a zbehal jsem toho jit dosti po to Ceske matidce zemi — se ta moje osudova tragedie zavesila na paty, protote jsem nucen z neciostatku drobnYch spat na sale, na zemi a nastydnouti znovu."

"To se jit nejak zaFidi", mrzute odvetil Feditel, kterY nerad slysel, kdy si nekterY herec stetoval pied nezasvecenYm. Rad vial zdani dobreho zachazeni a platu.

"Lehner si tuhle na podlahove petiny a ptikryje2 se stropem a co ti bude chybeti ku zavtipkoval vytahly komik Braka.

"Mistte, u mne je volna pohovka, rad vas zvu na nocleh", nabidl se 'Vrbata.

"Nu, vida, a potom ze ma smulu!" vyhrkt dost gkodolibe Feditel.

"To je °pet po dlouhe dobe, kdy se na mne 8testi usmalo. Rad pkijimam vase pozvani, ale prosim, "mistte" mi nerikejte. Ve lune nebylo a neni nic mistrovskeho. Stal se omyl, ze jsem se stal tim, dim jsem", btitce ukondil hovor Broj a sahl po svem kuftiku.

Vrbata se se ygemi rozloudil a umluviv zkou,Sku na odpoledne, zametil s Brojem ke Skole.

811 mleky.

"Nemrzi vas to, pane uditeli, te jste si vzal do bytu takoveho potulneho komedianta?" meal Broj po chvili mleeni.

"Nikoliv! Nepovatujte to, prosim, za smilovani, ale za povinnost k prUkopniku novYch my'Slenek a novYch svetu, kultury!"

Broj, zabrudel neco a na chvilku se odmleel„ Za okamtik vSak dolotil: "Jste jette mladi Odpust'te, Fe yam to tak neomalene teknu„ ale kdyt jsem byl mlad, take jsem tak Ale dnes jit to neplati. Mnozi tide ztratili idealy. I ja jich pozbyl v tivotnim boji.

Je to ma chyba! Vastne mladi, ktere je dosud ma a uchova, si je at do pozdniho stati.

Vatte si jich! Uchovejte si je dlouho a byt' by se varn nekdy zdaly malicherne, ubohe, nedbejte toho! Vtclyt' yam budou 1 v to malichernosti mile, ZkraAli yam tivot a osladi bolest, kdyby vas osud nekdy prislapl. Jak. U'asten bych byl, kdybych je mel, nebo je'Ste na sve tivatni pouti nalezl."

Uditel ho se zajmern poslouchal.

Zatim doSli ke 'Skole a stanuli v uditelove pokojiku.

"Tak tu jsme u vas", pravil Broj, rozhliteje se mistnosti. "Hezke to tu mate. Take jsem v mladi toutil po svem titulnem koutku. Vite, katcly dlovek chce miti nekde kus domova, kus' nedeho, co je jeho, kde je kralem, samovladcem. Ale ani toho jsem nedosahl.

Verne se budu toulat po cizich bytech — jako vitr, kterY se honi krajinou, je v'tude a nikde. My kodovnici jsme jako oblaka letici... Kam? Kdo to vi?"

Uditel se na neho dival s pocitem smutku.

Chapal ho a bylo mu ho lito. Ale nemohl jej poteSiti. Citil, ze katcle i dobte volene slovo by ho zabolelo.

"Nechcete Salek eaje?" ozval se pochviii.

"Ne, dekuji. Stadi mi, kdyt si sem dam sytilj kuftik. Ptjdu radeji yen, pokochat se v torn rmutu tivota. Vite, pane Often, tam venku, prye od lidi, sam uprostted boti ptirody jsem nejspokojenejS.i. PtemfSlim o lidech, o sobe, o vgech a obetuji v rozjimani sve hotkosti nevyzpytatelnemu Nekonednu... Jdu! Nezlobte se na mne!" vysvetlil Broj a chystal se k odchodu.

Vrbata ho nezdrtoval.

Odpoledne pr. zkou gce pkedstavil Vrbata Madlu cele spoleenosti a ta ji uvitala se smiSenymi pocity. Hvezda spoleenosti videla v ni capka a ostatni hloupou venkovskou sledinku, ktera se z nudy vrhla na divadlo, aby jim ubirala chleba. JedinY Broj ji uptimne stiski ruku a dale net ostatnich spodinul jeho zrak na jeji pobledle tvari.

"TeS1 mne, sleeno, to vas poznavam jako novou adeptku, ktere, ma v prvni rade pozdvihnouti ubohe finance venkovske S'miry", pravil se sarkastickYm Usrnevem.

Zarazila se ona i Vrbata, kterY citil vrzavY ton v jeho reei. Iteditel toho posttehl a aby ulomil hrot jeji, zvolal: "Zase on, ten tragicko-humorny Broj! Sledno, musite trochu zvyknouti na jeho zpilsoby. Dela. tak v nejlep'Sim iimyslu a katclemu. Podita, s vami jako s kolegyni.

Usmala se a jako prodana usedla vedle Vrbaty, kterY zustal pr. zkoaSce. Broj usedl do kouta v za§eti a s rukama slotenYma na Prsou, s hlavou hluboce pokleslou pozoroval, anit by byl viden, Madlu. Diouho na ni poziral. Teprve kdyt zkounca zadala, ptestal, aby se za okamtik k ni zase vracel.

Madla se s podatku bala, ale brzy pttSla do proudu a hrala, jako by byla stalYm elenem spoleenosti. Vgichni ji obdivovali a LenckY hned po prvnim vYstupu poklepal ji spokojene, ptatelsky a temet otcovsky po zadech

Ve stfedu, dne 10. eervna 1936. a povidal: "Zlatieko, jako byste s nami jezdila jit deset let!"

Take Broj se podivoval a v duchu uznaval, Fe ji krivdil, Fe skuteane talent ma. PremYelel.

C'hvilemi se jeho fista stahla k zasnenemu Zkougka dopadla k vigeobecne spokojenosti.

"Jste rozend hereeka! Mate talent a kdybych vedel, Fe byste se mnou jela, vzal bych vas hned do 'sve dru2iny. Budete-li divadlo pestovati, vyroste z vas jiste neco velkeho.

Pottebovala byste jen zkUteneho ueitele. Mam v Praze zname, mohl bych se o vas zminit.

Ale vy pottebujete nejdtive venkov, abyste seznala repertoir, divadelni praksi a potom nekam do vetkho divadla. Skoda, to jste tu tak vazana — zapadnete. Ale na vas je, abyste si upravila cestu k divadlu, filmu a tak dale. Mate hezkY oblidejieek, 'Skoda, 'Skoda!

DneAni veder jiste okraSlite", drmolil teditel jednim dechem.

Ostatni herci mu z povinnosti ptizvukovaJedinY Broj mldel.

Potom se rozloudili.

Herci se dab. do ptipravy jeviSte a salu na vederni ptedstaveni.

"Co tikala panimama?" zaeal Vrbata, kdyt doprovazel Madlu.

"Trochu se zlobila, to tit jsem doopravdicka komediantka a to bych udelala ne3lepe, kdybych se s nimi dala do spolku. I na pantatu se zlobila, to mi dovolil, ale na konec padlehla jeho slovinn a svolila. Pantata se za mne dobte a vytrvale ptimlouval", smala se Madla.

"Tak je vyhrano! Vidite, tikal jsem to a vy jste se zbytedne obavala!"

"Mam nerada hnevy. NadevSe je klid a mir", ptiznala divka.

"Chapu vas!"

Vrbata doprovodiv Madlu, ode'Sel Mel pinou du'g i radosti. Ptijda domu, vytrhl ze se§itu list a psal: "Jest vela laska pisni, Jet v tichu noenim zni, v'nft touha, bolest, neha ozvenou se v srdci chvi.

Zdat ji tat naslouchate, to hudbe pine kras, jet tisickrat yam Fekne, ze miluji jen Vas. Vag fisinev, Va§i mluvu, jet pohadek je taj, za nejt bych bez reptani sal tteba sveta kraj.

Vain v‘Se bych k noham snesl i chude srdce dal, jen kdybych Vase srdce si zase za to vzal."

Nekolikrate basnidku pfeeetl, tu a tam neco opravil, pte gkrtl, a potom ji krasopisne opsal na eistY list. Uminil si, to ji veder da Madle.

Veder bylo hledite ptepineno. Divadelni spoleenost byla nejen novinkou, ktera rozrukla klidnY livot obce a jeji zajem byl umele zveliden ptieinenim VrbatovYrn a MadlinYm. Usuzovalo se, jak se s nimi shodne a jak bude s nimi hrat. ZveclaYosti bylo pino na vtech stranach. Reditel je§te sam vS'ude zval a oznamoval, Fe sledna Hataova jim pomilte a delal tak lacinou reklamu.

Net se opona vyhrnula, ptedstoupil, provleknut do eerneho kabatu pied jeviSte, eh; uvital obecenstvo a zasvetil slavnostni weer, pti eemt po prve roekovsti ochotnici poji se s umelci a hosti ve s yYch zdech jeho umeleckou drutinu. Na tonci se zminil o Madle a o jejim hereckem umeni. Mluvil tak pad ctojmem pine pokladny.

A potom zadala hra.

Jednejte zamerne a nenechte se 1:Y)strkovat. Vag Uspech nezavisi na"stesti, n;;' ,R. 2 clostavuje se zakonite jako U.CAnek priC u, ktere 'urdujete svYm zamernYm uveclornelYm pornerem k tivotu. Sejte Uspech, sklidite jiste spech.

Ve sttedu, dne 10. eervna 1936.

PAVLA DVORAKOVA:

Jen jednou moino srdce dat, ROMAN (Pokradovanla ELENA zrudla a sklonilahlavu.

H Marta ji p ohladila po tvatiCh a tekla matefsky. "Sama to uznavate, jen pro tohle yarn to tekl, on by vain piece nechtel zpfisobiti bclest, neub/1211 nikdy ani kuketi, jak by mohl, kdy mei vaei maminku tak rad. V2dyt' on na ni nezapomnel, ja to dobte vim, jen proto si neveiml 2adne 2enske, proto2e mel vaei maminku stale v srdci. Jini, kdyt je potka takove neetesti, brzy zapomenou nebo si namluvi natruc hned jinou, ale milostpan takovY nebyl."

Marta nedekala to, co p tielo. Helena se najeclnou rozvzlykala usedave.

Marta poplaeena vzala ji do ndrude a tesila "Nepladte, Helenko, to ja nerekla, abych vyditala vaei mamince, byla to jiste dobra duce, chtela jsem tim jen tici, ae by pro vas milostpan krve nacedil."

"Ja to vim, Marto, ja to vim", vzlykala Helena, "a ja nejsem hodna —" "Ale, ale, vy a nebYt hodne", chlacholila ji.

"Nejsem, Marto, nejsem, jsem tak neet'astna", a vytrhnuvei se Matte z rukou utekla.

Marta dosedla teace na aidli. Byla veecka zmatena. "Co se s tim ditetem cleje? Ze vzpominala jeji matky, 2e ji napadla takova hloupa vet — Snad pottebuje spolednost, bYt jen se mnou a s nim, to neni pro takove mlade devee."

A Marta navykla p rovadeti sve napady neodkladne, doela si na Charvata a 'Aisne se s nim vyvadila, co ae mysli, jestli je Helena mnielcou, nemysli na to, 2e prave ted' by pottebovala rozptyleni — Charvat ji nechal domluvit a teprve potorn ji tekl, ae na to myslil a 2e se postard Helene o spolednost.

Marte tohle dodalo.

"Poslyete, milostpane, tchle v y pacid, jako by y am jeji ptitomnost nebyla Charvat se jen usmdl.

"S vain! je taky fed, Marto, sama to chcete — a ted' tohle tikate."

"Ikikam, tikam, ale prod vas to napadlo?

Nemivate takovYch napadil."

"Nerneli jsme take mlade devee v dome", tekl ji2 nevrle — opravdu nevrle. "Marto, zda se mi, ae jste si zvykla piilis mne porudnikovat, mohia byste s tim jednou piestat."

Marta se nezmohla na odpoved'. Takhle s ni nikdy nemluvil, jako by to nebyl an! on.

"Milostpane", rekla jen.

"Vim, co Main, Marto", fekl ji g , mime. A kdy vychazela, tekl ji jeete: "Marto, zeptejte se ji, ne p tala-li by si, aby sem ptijela to Vera, zatelefonoval bych ji."

"Ano. zeptam se, milostpane."

Od toho dne jako by se Charvat opravdu zmenil, stal se valinejeim a jaksi dnstojnejM. Po Mar* prvni to z p ozorovala Helena. Ji2 druheho dne pri snidani. Nechoval se k ni jako dtive. Byl zdanlive stejnY, ale Helena vycitila, ae v jeho laskavosti, pohiedech a slovech je neco zditenliveho.

Ptemahala se statedne, aby vypadala jako obvykle, ale v srdci ji hotkl ka2AY dsmev, jej2 nutila na rty. Byla trochu' pobledla a mela kruhy pod odima — na otazku Tvfartinu fekla, ae epatne spala. Vymluvila se na boutku v noci. Nebyla to y eak boure za okny, je2 ji nedala spati, byla to boure v ni same. Tam u Marty to zadalo. Vyvolala to Martina slava. "Kcly2 mel vaet maminku tak rad a ma stale rad", znelo ji vysmeene do srdce.

Nikdy ji nenapadlo neco tak nemo2neho, ze by mohia 2arliti na pamatku sve matky.

Plakala tine hanbou a litosti a piece nemo-

VESTNtK bla zapomenouti, ze mezi ni a nim stoji hradba jeho lasky k matce.

Rozumela jiZ jeho tklivYm pohledum, jimit ji nikdy sledoval, rozemela i stesku, jena se mu objevovau v odicb, neze, s ni2 ji hladil, napitYm vrouenosti. Neplatilo to ji, to peril° jeho ldsce, matce.

Jak by byla et'astna, kdyby jednou se podival tak na ni, pro ni samotnou, ale nepodiva se, zhrozil by se, 2e ona, dcera jeho lasky toupo nem, tak by se zhrozil, jako se hrozi sve lasky ona. Libala ho na rty, je2 libala matka, hladila ho po vlasech, je2 hladila matdina ruka — odstreil by ji s odporem, kdyby jen tueil, jaka svatokrade2 roste ji v srdci.

Bade, rozsvecujici zsinavYm svetlem not a rozralejic ji rachotem, byla vhoclnYm doprovodem k boji, jej2 vedla se s yYm srdcem.

Ptemchla je, rozloudivei se navidy s myelenkou, ae by mohla ho ziskati, a usinala s rozhodnutim, 2e nikdy ji2 nedovoli svYm odim, rukam, telu, aby tou2ily po nem. A piece, kdy se podivala do jeho °di a kdy vycitila z jeho slov, ae ji oddaluje od sebe, sevtelo se v ni jeete srdce, ad by mela bYti rada, ze vychazi ji tak vstric. I to, co ji tekl, ji "flikala ti Marta, ae bys mela pozvati sem Veru?"

"Prod?" zeptala se.

"Bylo by ti s ni tady veseleji —" "Ale ja jsem piece vesela dosti", zabranila se jeho podezteni, 2e by mohia bYti pro nem smutna, ale hned na to tekla pokorne.

"Chcee-li to, strYeku, pozvu ji." A Charvat na to neodpovedel.

"Jsem mu asi obtand," myslila, neodvatujic se na neho podivati. "Snad to poznal, jiste to poznal a ye sve utlechtilosti hlecla cestu, jak vypuditi ze mne ten nesmysl. Neco z to trpkosti odrazilo se ji do tvale. Charvatovi to neutlo.

"Helenko!"

Vzhledla k nemu rychle, protole zaznelo to osloveni tak melee.

"Devoe, ty snad si myslie, tes mi na obti2 ale ktivdila bys mi, kdyby sis neco takoveho myslila. A co chci, to chci pro tve lepei".

"Vim to stryeku". tekla tiee. Zachvela se, kdy2 uhadl jeji myelenku. Prod by ji to tikal, kdyby nevedel, 2e se do neho zamilovala.

Jiste vi, 2e mu porozumi — Nemble ji "Helenko, zeeilela's? Devoe, mej rozum, ja se na tebe proto nezlobim, ale mej rozum. Zti2i2 me postaveni."

Charvat chvili mleel a pak vzpomnev si, co mu kekl Maly' zeptal se 2ertovne: "Doslechl jsem se, Helenko, ae delae jakehosi samaritana, nepovie mi to?"

Byla rada, 2e zavedl fee na neosobni kolej.

"Samaritanku nedelam, strYeku, ale ye vsi je tclik bidy a ty mi divas tolik penez a pohledla na neho provinile.

"Nu a?" usmal se.

"Co bych s nimi delala? Pomaham tedy tern nejubo2ejeim."

Charvat sklonil hlavu, prochvela jim litost, 2e to diste devee bude mu jen smutnou vzpominkou a hanbil se, 2e nevzpomnel sam na to, co delala ona. StrYc mu piece kladl na srdce, aby nezapominal chudeldi ve vsi.

"Hodne bidy?"

"Neni prate. V tvem kamenolomu se neclela, do mesta to maji daleko a tam prate take neni. Snad, strYeku, bylo by mono udrteti ten kamenolom —" "Zeptam se spravce."

"Ten ti tekne ne, to bych musela jiti s tebolt."

Charvat se zasmal. "Nu, kdy2 myslis, tak pojd'."

V spravci, kdy2 spattil, 2e Helena jde s Charvatem, byla male. dueidka. Uzkostne se zadival na Charvata a prosebne na ni.

Ale Charvat, jako by ani nevidel jeho nejistela° chovani, zaeal se vyptavati na vesnicke pomery. Spravce si stYskal, 2e lide jsou zli, lini, 2e nechti na panske chodit.

"Kolik jim platite?" zeptala se Helena.

"Mualm d ye koruny na hodinu, 2enam korunu a dvacet haleffi. Jinde, plat mene," do-

Strana 11. dal, kdyt Charvat podival se na neho tdasle.

"A z toho ma bYti 2iva takova mama s detmi?"

Spravce pokreil rameny. "Vytti mzdy byohm nesnesli, pane profesore."

"Nu, to se nedivim, ae je ye vsi bida", tekl Charvat.

To se dotklo sp!ravce. "Ve vsi? Kdo yam to tekl? Jinde je . hake."

"Nepovidejte", ptihlasila se Helena. "Vain ovtem zle neni. Aspon o tu. 8imkovu rodinu mel jste se postarat. Je to, strydku, vdova a ma tfi deti. Jeji mu2 se ptedloni zabil v lomu."

"Byla to neopatrnost, komise zjistila."

"A co komise — srdce jste mel mit"„ tekla Helena.

Charvat pohledl na spravce prisne. "Vy jste to iodine nedal nejake odtkodneni?"

"Bere po nem rentu", hajil se spreivce.

"Osmdesat korun mesiene", hlasila Helena.

Charvat ptetel kancelati a zastaviv se pak stolu, zeptal se: "Co je s tim lomem? Rikal jste mi, 2e je nevYnosnY, 2e jste v nem proto zastavil praci.

"Prosim, pane profesore", tekl spravce pokorne, "doplatili jsme Toni dvanact set korun.

"A kolik lidi tam pracovalo?"

"Dvacet."

"A pro tech dvanact set korun vyhodite dvacet lidi z prate?" rozhneval se jiI Charvat.

Spravce polykal a ruce se mu chvely.

"Ten lom at' je do tYdne v chodu", nafidil Charvat a kYvl na Helenu, maje se k odchodu.

Spravce znatelne zbledl. "Pane profesore", ozval se vybledlYm hiasem.

Charvat se zastavil a pohledl na neho tazaye.

"Letos by ztrata byla daleko vytti — zmdnily se podstatne pomery."

Charvat mohl neco rici, promluvila Helena: "Slytel jste piece dobte, co tekl strYdek", a podivala se na neho tak, ae spravce pohodil rukama a sklonil hlavu.

Kdy2 vytli z kancelate, poprosila Helena Charvata, aby poekal, ae si zapomnela u spravce kabelku a vratila se. Nelhala, ale to nefekla, ae tam kabelku nechala funyslne, aby se mohia vratit. Chtela mluviti se spra y -cem.

"Nechtela jsem mluviti pted strYekem," tekla mu, kdyZ vyskoeil ze "Vim, jako to pomery byly, ktere vas phmely k zastaveni lomu. Lom to Zidovske firmy Karpeles a spol. pracuje stale a od doby, kdy jste zastavil na g', se mu vede d.vakrate lip, ne2 dtive", mluvic to, divala se mu ostte do tvate. Neuelo ji proto, 2e to cuklo v spra y -covYhkutia2ejodchztl zle svetlo.

"A povida se, ae jste s Karpelesem velmi aobrSr kamarad."

"To je pomluva", vybuchlo z neho.

"A co je tohle?" fekla a ptikrodivti ke stolu, vytahla jeden dopis. Vtimla si toho dopisu hned jak ptitla s Charvatem. Zahlavi s firmou Karpeles a spol. pfilakalo jeji Vytrhl ji prudce ten list a tace oddychnje, fekl: "Nemate prava jednati se mnou talchle. Byl tak vyruten, ae mohl jette zvladnouti tee, ne vtak svou tvat. Nebyl ji2 to tuenY, dobrosrdeenY oblieej, byla to tvat zla a vyhrfitna.

"Ten pohled si odpust'te", iekla mu chladne.

Spravce se vzpamatoval a pokusil se o devotni ton: " Nehortete se na mne, milostiva sledno, nikdo vtak dosud se mnou tak nejednal a tak mne nepodeztival." Melo to zniti nejen pokorne, nYbrZ i trpce, ale Helena se nedala zmasti.

"Ten lom do tYdne bude oteffen, ne-li zaenu mluviti a nejen o lomu, o Karpelesovi, tiebas o dodavateli dobytka tezniku Sieglovi, jak se kupuji od neho draho hubene kusy a kdyt ztloustnou, jak se lacino jemu prodavaji. Lituji vati Zenu a vateho chlapce, kteti nemaji tuteni o tom, jak doopravd y jste, vim, ae pro ne nekradete."

Strana 12.

PodaYa I. J. Gallia, Houston, TexaS. TE:SKERt osiavy zahajeni sjezdu mely, by V V byti struene, jasne a pkijemne.

Volba akednikt k vedeni sjezdove prate, :1Akct2 i vegkere vYbory mely by jmenovati a sami voliti poslanci ye sjezdu. ,Za tajernniky pro zapis.ky praci sjezdovYch navrhuji, aby byli voleni dva stenografisti, aneb stenografky, kteti by vae tesnopisne zaflesh, co se ve sjezdu mluvi. Pak po schazi celY protokol aby byl opsan na psacim stroji a vtem delegatam ptedlotien pc) vytisku, aby nikdo po sjezdu nemohl kid., to nerozumel co bylo v protokolu, a tie to tak nebylo udelano, jak to bylo po sjezdu do stanov zanegeno.

Vetkere kritiky bud'teti podavane ye slug -nem,ptalsk ohu,jaksenbrtk schtze path. A je gte dark prosbu mam k delegatfirn, aby se po celY eas chovali sttidme, obzvlatte v piti lihovin, tak aby jinonarodovci nemohli na ge delegaty v nieem haniti.

Take navrhuji, aby pi-abet' sjezdu byl slilan do anglickYch easopisa, v zkracenem obsahu, jako jsou Houston Post, Chronicle a Press a jinde, dle ptani tiskoveho vyboru. TakovYm uvetejnenim by byla americka vekejnost na nati vyspelogt lepe upozornena. Vegkere schfize by mely bYt otevisene a vtem delegaty zastoupene, od 8 rano do 51/2 po poledni, a jednu hodinu odpodinku pro °bed.

Vetkere divadelni a taneeni zabavy mely by byti ukoneeny pied 12. hodinou veeer, aby kaIdS7 delegat dostal dosti Casu pro otutieni a osvetieni smyslu pro prace sjezdove. Prvni dva veeery by nemely 7-,adne nodni zabavy byti pokadany.

Ten zlosvy k politickY, kterY se u nekterYch fadt1 a sje z du provadi, jako jest navrh na ukoneeni debaty a polotieni navrhu na stul, nemel by bYt, v bratrskem jednani trpen, jelikoti nekterY delegat ma dobrY nahled, ale jeho navrh je nejasnY a dkive neti on to pa domacku dovede vysvetlit, nekdo vyskodi a 'Sada. za ukondeni nominate neb dal gich navrhu, aneb za polotieni navrhu na stal. Tim se mnohY dobrY navrh umlei a navrhovatel ati po schazi sobe pozde rozpomene, co vlastne mel Nei, a tim je Po delti dobu nespokojen.

Ptedseda sjezdovY a take dozorce men by mitt zapisnika ka gdy pki ruce, a ten by mei katiclY navrh sanest do s yYch zapiskii a ptedsedu hned upozornit, kdo a o co se hlasi ten neb oven delegat.

Ty nage zalohy eili fondy. — Jelikot nage fondy byly skladany asi z devadesati procent rolniky a tech asi deset procent delniky a obchodniky. Tedy nahlaim, ge tento fond path na prvnim miste k vypiljeeni tech jimi slaenYch zaloh rolnikum, a nejen na doby 10 let, ale 20 a 30 let, aneb na jak dlouho statni zakon povoluje — elm deli termin tin lepe, pokud je majetek v dobrem potadku udrgovan, a procenta mela by bYt sni gena na 5 procent.

Na pet procentni ptijeky by se zalohy brzy rozebraly na spolehlive zaruky, a naafi Utednici by sobe nemuseli hiavy lamat s vyhledavanim tech raznYch bondu, obzvlatte ne takov-Ych, ktere maji jen spekulaeni hodnotu. Avgak take ph pajece na farmy a mestske majetky mel by byti bran ohled, v jakYch mestech any majetky stoji, a nikde v umirajicich mistech na majetky neptjeovat a take ne na farmy, ktere jsou ji g dnes spola vodou smyte a kde jig dnes v mistech trei mrtve kopeeky a hole skaly. V takovYch padech ona farma ma cenu jen asi tolik, co by se dala pronajat na pastr aneb pro drilbehlictvi. Take by mel piljeujici se zavazat, .2e bude farmu chranit terasy a hrazemi pied pa gkozavanim farmy v budoucnosti, v padu 'Ze by musel byti ptevzat. Take na majetky v umirajicich mestetkach venkovskYch by mel byti bran ohled s pujekou, jen tolik, me by se mohl domek odprodat v padu kdyby se nemohl vice pronajat. Jak se dne gni doby pri tech dobrYch cestach stava, tie Ude jezdi radeji do vettich must s prodejem a nakupem mnoho mil dale na kale — a ty male mesteeka tim trpi a umiraji.

Pajely na farmy by mely byti take vice prozkoumane, nejen zae v roce prosperity se pozemky cenily, ale mnoho-li ta ktera. far-

VESTNIK

Nivrhy pro sjezd S. P. J. S. T. ma ptinag i behem desetileteho prtmeru.

A dale mel by se pajeovatel zavazat, tie hned prvnim rokem zapoene delat terasy a chranit padu ptikopami, aby se hodnota fanny stale udrtiovala. Ku pt. pohlednete dnes na mnohe farmy v kopeekovitYch osadach a na mnohych mistech, kde byla bohata pada pted paru lety, je dries hola, mrtvina a hole kameni. Jen tu a tam na takove farm y najdete neco obstojne pady a ta je obyeejne zarostla Johnson travou. A zase ty bohate pfidy na rovinach a okolo potadka a tek must byti chraneny hrazemi a pkikopy. To v ge by mel pujeujici inspektor v avahu vziti. Take nepoditat pajely na 40c bavinu, ale , asi od 8 do 10c v desetiletem prameru. Jelikoti farina ma jen tak velkou cenu, mnoho-li se z ni cla vydelat, a nema-li pajdovatel jinYch ptijma, tedy musi dbati toho, co ona farma, by ptinesla v najmu, kdyby musela bYt pkevzata za dluh.

Jak narn dale znamo, to by se take mel brati ohled na pracovni sily ptjeovatele, a Jake ma on jine ptijmy, mimo tech co dostava z majetku, na nejti pajeku dela. PM prodeji farem tyto by mely bYt rozdelene na menti dilce, dle slly kupce.

Pakli bratki delegati na east bernardskem sjezdu sveti mi tu praci, milerad objedu vetkere majetky na gi Jednotou pfebrane a sestavim — dle vaech okolnosti obstojnou a sta.stalou hodnotu jejich, stalou desetiletou hodnotu a nejen v dobe 5c neb 40c baviny.

Co se koupe bondu dotYee, katidY prvni dy banket a katida registrovana, Bonding and Investment Co. ma katiciodenni seznam registrovanYch boncla a opatrnY kupec se mute hned pkesvedeit, zae takove bondy se v trhu nalezaji a v jake jsou poptexce.. Jen okresy aneb stale rostoucimi musty zarueene bondy mely by se kupovat a tiadne line. Ty di bondy ph delani pflyeek by mely byti brany v avahu: 1. DesetiletY pkijem z farmy.

2. ZaC by se ona farma mohla pronajat.

3. Jake schopnosti a ptijmy jine ma pujeovaci.

Nag organ. — Hned na sjezdu v Cedar Rapids v roce 1891 jednoty e.S.P.S. mei jsem vrhy, aby jednota vlastnila svoji tiskarnu, ktera by byla v gemi modernimi stroji opatkena a byla tizena tkidlennYm nestrannYm vYborem. Pod ten vYbor by spadala prace , najimani aneb dopltiovani redakenich sil a take agitadni prace pro ziskavani 'tient. Posud jsem toho no.hledu. ge name v Texas dost redakdnich sil a dost novinatti, z kterYch by mohl byti celY personal sestaven.

Tohie zadavami organ'u za nejni2gi plat neni v soulade s dobrYm obchodnim duchem pro bratrskou jednotu — a melo by byti zmenen°. DobrY organ, dobte redigovanY, mel by byti pattiene platen.

Zkratka a dobte, zku genY novinat dovede vypoeitat, sae mute vydavat dvaceti neb vice strankovY organ, a na jakem papiru ma byti titter', pak necht' sjezd urdi nahradu za tiskove prace. To vae by odpadlo, kdyby Jednota sama organ vlastnila, a vYbor by se o vae staral a za sve prace by byl zodpovecien sjezdu vaech delegatt, a redaktor a jinx pomocna, sila by byla slutneji, dle zasluhy odmenena. 0vgem to je pouze maj nahled. Delegati sami musi rozhodovat, co ty razne okolnosti vytiaduji.

Sjezdy by mely byti konany kaIde dva roky. Ona ta etykleta lhitta je hodne dlouha a mnoho se zmeni, co by easteji melo byti projednano zastupci veech tada. Anglicke jednoty mivaji sjezdy katidY rok. Tim se vice bratra seznami jeden s druhYrn a vcelku by to Jednote mnoho prospelo. Take bych navrhoval, aby sjezdy byly pokadane ye vettich mestech, kde je mono delegaty a hosty lepe ubytovat.

Take jsem toho nahledu, kdyby tady potadaly okrutini zabavy spoleene, t'e by to ranoha prospelo k ziskavani Ku pt. v okresu Fayette na zapadni strane teky by se utvotil zabavni kroutek s pet neb

Ve sttedu, dne 10. eervna 1936.

vice tacit, a mezi sebou by se usnesli, na kterem miste se zapoone zabava potadat, k by se vaichni elenove ostatnich tadfi v torn krou2ku meli sejiti, a tak by se pokraeovalo, al by u katideho tadu v tom okruhu byly zabavy provedeny. To same by se mohlo opakovat v jinych okresich. Pevne vetim, tie takto vedene okrutini zabavy slutneho programu by cele Jednote ziska.lo mnoho novYch Men.* a mezi jinonarodovci by nas postavilo na vatinejti misto. Mohly by byti v programu zabav anglicke a Ceske ptednatky, ktere by mohly mistni ueitele vybra!i, nejake narodni spevy anglicke a Ceske. Kde jsou sokoli, tedy ty prostria. cvideni (bez krkolomnYch skakani na Serdich), pak v tomto stalern ruchu tanec Francouza, 8paneltil, Mexidantl, amerj ckou kvadrilku a eeska Beseda, to dalo by neco vice lakaveho pro tirti obecenstvo neti obydejne taneeni pijatiky.

Mill bratti, nahazel jsem ty mytlenky, jak mne na mysi prialy, bez jakehokoliv technickeho slohu, ale s dobrYin amyslem prospeti celku a doufarn, tie budete mi rozumet a moje nahledy pochopite s tim samYrn citem, jak ja na to hledim. — Ve y eem mame hledet prosped celku a byti spravedlivi ku vtem jednotlivcarn podle zasluhy. Bez chyby neni nikdo, ale nen dobreho ma ph sobe katidY, a to dobre name sobe Vrat'me se k tizeni organu a obsahu jeho Nynej gi povzbuzujici narodni elanky jsou dobre, a jelikoi mama elenstvo v tak yelike vettine rolnicke, mely by byti uvetejtiovany razne elanky o nejnovejtim zpilsobu rol-nideni, ale debt* osvedeene zvyky nezahazovat, jak dle vladnich buletinu zernedelskeho odboru ve Washingtone a v nati Rolnicke a kerneslnicke Kolleji, akole to v College Station bYvaji vyclavany na potiadani zdarma. Tyto buletiny jsou vydavany za teelem prospeti a povznesti stay rolnicky v katiclem oddeleni, a mely by byti vtemi rolniky a delniky etene.

Redakce by mohla potiadat Agricultural Department, Washington, D. C., prosttednictvim nektereho kongresnika, aby objednal Cili zaslal seznam buletinu, ktere jsou nyni k dostani a take tak zvanY Year Book. A take tiadat na Department of Agriculture v College Station, Texas, aby poslaly buletiny zylatte vydane pro Texas — a pak z techto buletint — v katiclem Cisle vynajde, co se ma seti v katide radial dobe a site zlep gene druhy vaech polnich a zahradnich plodin a ovocnatstvi pro rfizne Cast statu, zlep gene druhy slepic a jine drnee, vepkt, mull a ty nejlepe se vyplacejici dojne kraviely. Jak se daji upravit dolmaci rybniky na farmach a jak se de. nejlepe upravit lepti pohied na kete a kvetiny okolo nagich domova. Take podavat nejnovejai vyzkumy archeologie Dr. Hrdlieky a astronomieke vyzkumy z hvezdatske observatoke Spoj. stab). a jinde. Amerika ma ten nejvetti dalekohled na svete a mnohe jine tajnosti vesmiru budou zkoumana a do tisku dana. Pak misto tech starosvetskYch cancavYch opojnYch romana dal by kratke novejai povidky, jak je udavaji americk y magaziny, ku pt. Literary Digest a The National Geographic Magazine a j. Dale historicke adaje raznYch dob a itsnYch narochl, a jine zajimave elanky, ktere by mely nejakou cenu pro poudeni mladetie a take rids startich. Letotni rok bude miti redaktor krasnY vYber popisovani raznYch vystavek na statn.1 vYstave, kde bude vyspelost raznYch na.rodu k videni. Take jsem pro z y .'A§eni organu, na jasnejtim papiru a pro zalmavej gi Cteni na gi americky vychovane mladetie mohly by byti nektere anglicke elanky, kratti deklamace a neco z tech krasnYch basni americkYch, ov gem eeskYch take. Tak by se stal nag organ hledanYm nejen eleny, ale take jinYra pokroku milovnYm Organ ma byti vudei silou pro c=:)..ott naM. Jednotu, kde by ka gdY nee° natel, cc by 3F-,i zajimalo. Tak na to hledi va g bYvalY I. J. GaUia. Kdyby zla nebylo, nebylo by ani dobra. by byla odvaha bez nebezpeei a soucit bez bolesti? — Anatol France.

Ve stredtx, due 10. Cerma 1936. eTENAttinvi K POSOUZENi.

Prosim mile etenale o pozorne :preeteni tohoto dopisu. Popi gi kratce nag e utrpeni i zku g enosti a vy, laskavi etenari bud'te soudci. porode meho druheho ditete 'ZadnY z nds nemyslil, ae porod vydrZim a ze dite prijde na svet Zive. Ale prestala jsem to a dite je zdrave a dovadive, aler ja jsem od porodu chradla kaLlY mesic vic a vic. Bolela mne cela pater, hlavne v krik, nice a nohy jako zprelamane, v g echny kiouby bolely a pracovat jsem vtibec nemohla. Na g dobrY lekat cinii v g e moZne, leeil mne na revmatis, ale ja. myslim, Ze to byly nasledky preteZkeho porodu. Sotva jsem ua na nohach stala. K tomu v g emu mfij muZ bolestmi sotva chodil. Trpel mnoho let, u g za svobodna na boleni v krik a leeeni skoro nic nepomahalo. Koneene se mu to vrazilo tee do noh a rukou, Ze z neho byl hotovY lazar. K dovrgeni utrpeni na g chlapec trpel jakousi 2aludeeni nemoci a nezaZivnosti.

Caste, v g ecko, co snedl vyzvracel.

Jsme jen rentYti, tak si predstavte, jak nam bylo. V ouzkosti jsme s bidou sehnali $35.00 a taky jsme koupili i zde tak moc odporueovane Strikvy kompresy. Vsadili jsme v g ecko jak se rika, na jednu kartu, ale vyhrali jsme. Fred ukvanim kompres jsem byla jako trtina, jako paperka a kdo mile veil vidi, divi se, jaka je ze mne zdrava, a silna Gera. Muj mu g pracuPe o prekat, ruce a nohy neboli, rika, t'e se citi jako nejmene o deset let mladZ krik v g ecky bolesti jeSte nevyky, ale tekme se, k vyjdou, vklyt' kompresy uZivame teprve dva mesice. Chlapec je ua taky zdravY, a jinou vodu nechce pit jako tu z radioveho kamene. Ty kompresy vlastne jsoii tak zvany radiovY kamen do pitne vody, on ji eisti a dela z obyeejne vody ni. Druha kornpresa je radiovY pas, ten se nosi na tele, kde co boll, a tyto d y e veci jsou ty kompresy a stoji dohromady $35. Prodava je p. Bernard Stril, P. 0. Box 712, San Antonio, Texas. Tak na g chlapee nosi si tu radiovou vodu i do Akoly ye flake. My v g eci pijem jen tu radiovou vodu, nebot' na g e voda je tuze g patna. Tak co myslite, mili jsou ty kompresy neja15y humbug? My jsme presvedeeni,

6trana

vitsTN 1 F

ze ffiaji Velkoti leeivott d proto vam je, mill dtenaki, odporudujeme. Le pi g eme pravdu, mohou i nasi sousede dosvedeit. Jsme jen chudi rentYil na fume, ale jsme lido destni a tuze by nas te g flo, kdyby i druzi nemocni si je koupili a tak brzy tak velkYch vYsledkfi dosahli jako my. S pozdravem, Mrs. a Fr. Jochec, East Bernard, Tex. Vam p.

Strau, prejeme dlouhY vek, stale zdravi a Stesti a kdYZ bude treba, tak se Va g ich kompres a Vas zastanem nejen my, ale i druzi co vase kompresy maji.

OPRAVA.

navalu prace pied uzaverkou listu, eislice v prehledu bondu, podane y e zprave br. R. Cervenky nebyly "dekovany" a tiskaksiiSr nekolik chyb, ktere byly v nasledujici poloke opraveny a spra.vne jevi se: Bondy Pnvodni Knihovni Ceneni Stat. Bondy prodany Cena Cena srpna 1935 Hidalgo WID. No. 2.

20,000.00 20,000.00 9,400.00 9,400.00 Hidalgo WID. No. 6.

92,800.00 92,739.48 232,000.00 232,000.00 Cameron Co. WID. No. 5.

12,760.00 12,164.58 29,000.00 29,000.00 8,600:00 8,379.00 Hidalgo Co. WC &ID. No. 1.

20,000.00 6,200.00 Hidalgo Co. WC' & ID. No. 1. 20,000.00 8,600.00 8,379.00 6,333.33 10,750.00 10,473.75 Hidalgo Co. WC & ID. No. 1. 25,000.00 25,000.00

$346,000.00 $318,533.33 142,910.00$141,535.81 Mnohe jednoty piljduji penize po 5%, a svYm elenum davaji zvla gtElektricke prsty pro slepce. AmerickY universitni profesor Broid ni vYhodu a to je 41/2 %. Jsem rozhodne pro to, a dodam, ae pri g ti sjezd zkou gi prase pristroj, kterY sam snik sazby na pfijaky proti majetkfim na 5% roaniho firoku. vynalezl a jen by umoZnil slepcum 'dist noviny. Jde o jakYsi druh Ze zrnka pravdy upeae pomluva KdyZ se bYk spla g i, at' mu osel elektrickeho prstu, kterY by byl u- pecen chleba. neleze do testy. misten na konci prstu slepce a kterY by zvet g oval 20krat prohlubeniny a vyvY geniny, ktere slepec rozpoznava, hmatem. Timto zpasobem je slepci umoZneno rozeznati pis-mena podle jejich tvaru tim, ae zjisti hloubku ti g teneho pismene papire.

e taking Ours

DOBRA NA KA2DOU BOLEST.

—

Zaene-li mne nekde bolet, dam tam naplast' z Nonat a necham dokud drk. VZ"dy pomfiZe. Pred easeml tele kouslo kravu do vemene. Misto ono ztvrdlo. Prilokla jsem Nonat a pouze dy e naplaste to zahojily. Je dobre neeekat dlouho. Cim drive se da naplast', tim derstveji se to vyleei. Mne jiz v mac pripadech se osveddila. Dokud budu ht, nebudui bez Nonat. Mrs. Mary Hain, Montague, Mich.

Prava mast' je s Trade Mark:

TAROKY! Hra tarokil, nejlepk jakosti, nyni za $1.35, pokou vyplacene. Objednavky adresujte na: Cechoslo" vak, West, Texas (dz)

Taneeni V Sini Radu Vyiehradf PET MIL JIHOVYCHODNE OD

TAYLOR, TEXAS. ve prospech Ceskeho dne a vfrstavky

Texans are seeing Texas during

LENTERNIA YEAR Centennial year is not only an oppor. tunity for Texas to be host to millions of visitors from other states. It's a year for Texans to travel Texas and know their own state: For real vacation pleasures Texas is unsurpassed anywhere. We have mountains, seashore, missions, foreign atmosphere, pine woods, gay night life in our metropolitan cities, historic places, unexcelled golf and fishing— every attraction you can find anywhere, right here in our own state.

Millions of Texans are seeing the big exposition at Dallas, then driving on to various other parts of the state for other equally interesting Centennial Celebrations. The Texas Centennial is state-wide. See all of it that time permits.

Read the calendar of interesting Centennial events at the right. Write the various chambers of commerce for complete information at cities you are interested In. For a real- vacation— Texans, SEE TEXAS!

usporadana bude V

nedeli 14. or ervna pri hudbe

Joe F. Mikolaj a jeho deviti derma Radiova Orchestra Z TAYLOR, TEXAS. Vstupne: Panove 40c, (limy Mc. Zadatek v 8 hodin.

lictme

there's plenty in this Big State We Haven't Seen"

1.1.1.1.W.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike piimo na nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285, Altadena, California 0

t

TERM CENTENNIAL 1938

(J une 8 through July 4. Revised to June 1) JUNE 6-NOVEMBER 29—DALLAS—Central Exposition.

JUNE 7-14—CORPUS CHRISTI—Exposition and Water Carnival.

JUNE 11—FAYETTEVILLE — Centennial Tomato Festival.

JUNE 11.13—FORT STOCKTON — Water Carnival.

JUNE 13—WOODVILLE — Tyler County Homecoming.

JUNE 15-16—HILLSBORO — Centennial Produce Market.

JUNE 16—MATAGORDA — Centennial Pilgrimage to Episcopal Church.

JUNE 18—NORMANGEE—E1 Camino Real Centennial Celebration.

JUNE 18-20—MENARD—Menard County Centennial Celebration.

JUNE 19—BEEVILLE — "June Teenth" Jubilee.

JUNE 19-20—ELECTRA —Oil Exposition and Centennial Jubilee. WHEELER— American Legion Pioneer Celebration.

JUNE 19-21—PORT AR!LNSAS—Texas Tarpon Rodeo.

JUNE 19.22—GALVESTON — Oleander Festival.

JUNE 20-21—BROWNWOOD — Centennial Regatta.

JUNE 23-24—MT. PLEASANT—Milk Festival.

JUNE 24-27—SHINER—Centennial of Agriculture.

JUNE 25—CHILDRESS—"Texas Under Six Flags" Pageant.

JUNE 29-28—MIDLAND—Rodeo and Fair.

JUNE 28-30—BALLINGER—Golden Anniversary.

JUNE 29—TEMPLE—Pioneer Day and Birthday Celebration.

JUNE 30-1111.? 4—PORT ARTHUR —Centennial Revue.

JULY 1-4—BRADY—July jubilee and Centennial Carnival. MART — Centennial Homecoming.

JULY 1-5—FREEPORT—King Fish Rodeo.

JULY 1-DECEMBER 1—FORT WORTH — Texas Frontier Centennial.

JULY 2-4—PECOS — Wild West Rodeo.

STAMFORD — Cowboy Reunion and Rodeo. FALFURRIAS—American Legion Rodeo. CANADIAN—Anvil Park Rodeo and Cowboy Reunion. BASTROP—Centennial Pageant and Celebration. TERRELL — American Legion Centennial Celebration. OZONA—Crockett County Rodeo and Stock Show. LUSTIN—American Legion Centennial Celebration.

July 3-4--ROCK SPRINGS—Livestock Exhibit and Rodeo. COTULLA—Centennial.

Celebration. LUBBOCK—Veterans' Centennial Celebration.

JULY 3-5—EAGLE PASS — Border Jubilee.

BORGER—West Texas Pageant, Rodeo.

JULY 4—MATHIS—Centennlal Reception.

CLARENDON — Centennial Celebration and Pioneers' Round-Up. BELTON—Hisiorical Celebration and Rodeo. BOWIE —Pioneer Pageant and Celebration.

KERRVILLE — Historical Celebration.

McALLEN — American Legion Celebration. CISCO — Golden Jubilee Celebration. SLATON—Silver Anniversary Celebration. COMFORT —Rodeo and Pageant. BANDERA—Centennial Rodeo and Barbecue For dates beyond July 4 write

State Headquarters TEXAS CENTENNIAL CELEBRATIONS Dallas, Texas

Stran a 14.

Soudce W. D. Colvin o znovuzvoleni.

Byli jsme opravneni, abychom oeeskYin volienm, 2e soudce W. D. Colvin se uchazi o znovuzvoleni do ntadu okresniho osudce okresu Ellis v demokratickYch primarkach.

Soudce Colvin, jeden z nejznamejSich °beamu v okresu, nepottebuje mnoho ptedstavoyani se volieum okresu Ellis. Adkoliv soudce Colvin byl pilne zamestnan jako ntednik, v gdy naSel si jeSte dost easu k praci pro blaho sveho okoli a okresu, byv einnYm v cirke y -nim'21voteajinYchproekt zlepAeni sveho okoli.

Jako ittednik, jeho prate vynikla. Venoval mnoho dasu studiu okresnich zaletitosti, ponevad't ittad okresniho soudce jest vlastne hlavnim vedoucim obchodnich zaletitosti okresu. Lid tohoto okresu jest si dobte vedom, 2e takova Sluns byla poskytnuta za jeho administrace, pone'vadi bylo mnoho u.Setteno znovufinancovanim bona byl velmi einnYm v podnicich sta• vebnich, jako na ptiklad nova silnice cis. 34, pro kterou se 'ptimlouval v Austinu pro tti okresy.

V techto dnech prate v riiznych podnicich a jinYch slokitYch povinnosti, jest ztejmo, 2e zkuSenost tirade jest velice cenna. Mide smele iici, ve prospech soudce Colvina, 2e neni lepe obeznameho mute s temito povinnostmi v Texasu ne21i soudce v okresu Ellis. Soudc( Colvin ziskal si jak fictu tak i telstvi vSech autorit, ktere maji cc doeineni se silnicemi a jinYmi podobnYmi zale'Zitostmi v okresu Ells.

Obeane okresu Ellis jsou pine ptesvedeeni, 2e soudce Calvin jest jako n •ednik obrnen dvema vynikajicimi vlastnostmi, odvahou vlidnosti. Po celou dobu sveho tadovani to dokazal a ziskal si tim obliby mezi obeanstvem, ktere jej ab yse znovu uchazel, Mut. vyhovuje.

Soudce Colvin jest vdeeen za vSechnu pomoc v jeho fi•adovani jeho spolupracovnikum, jakcd i vSemu obeanstvu v okresu, a va,0 si podpory laskave mu poskytnute v minulosti; a znovu 2a.da vSechny, by jej znovuzvolili, p i dem2 slibuje, 2e bude piniti sve povinnosti v tomto ntade die syYch nejlepkch schopnosti.

(Pol. Adv.) W. D. COLVIN. 0 Nov/. kcv. Jedna chicagska eleZatska spolednost uvedla do prodeje kuchyriske nadobi z noveho kovu. Je to slitina litiny s 20 procent niklu. Nikl dodava Mine tuhosti, zyuguje odolnost proti korosi a dodava ji zylaStni sttibtite barvy.

Zubni Lekai DR. F. M. JOHNSON 207 Wilson Bldg.

Nad Hendler's Booteries, TEMPLE, TEXAS. Specializuje v leeeni Pyorhea.

Trhani a perfektne ptilehajici chrupy.

Ve stedu, dne 10. dervna 1935.

v2sTri Et

PECIRKUV KALENDAR. Mame v zasobe jen nekolik PeHra taroku, nejlepSi jakosti, ny- eirkovych kalenclatu, ktere vyproni za $1.35, pattou vyplacene. Ob- dame po 50c, dokud zasoba staei.

Velmi pekna a cenna upominka na jednavky adresujte na: Oechoslo- Pravidelna cena 60c. Piste na stolete vSrroei prohla g eni neodvis- yak. West, Texas. (dz) choslova,k, West, Texas. (dz) losti Texasu. Li& dejiny prvYch eeskoslovenskYch priikopniku. v Texasu.

Nadherna, dobie vizana. a bohate illustrovana. kniha THE CZECH PIONEERS OF THE SOUTHWEST, (eat prilkopnici Jihozapadu) nyni za snilenou cenu Obchod stti2nim zbo2im, obuvi a *Satstvem a 'de, co do toho obchodu path.. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a rueime Tato objemna kniha, v pevne Vam za uspokojeni. vazbe, napsana, Estelle Hudsonovou Obuv "STAR BRAND". a Henry R. Mareshem, M. D., Rid dejiny prvYch eeskoslovenskYch rodin v Texasu, pina cennYch clejinnYch zaznama, nemela by schazeti v 26.dne spolkove knihovne naSich eeskoslovenskYch Bude cennou upominkou na stoletnici, poutavou detbou a objasnenim vYznamu naSeho naroda pro vase deti a potomky, nebot' poukajim; na yYznam naroda, z nehoZ jejich ptedkove vzesli, povi jim nazorne, co vSe lide ptiSedk sem ze DYi semi deskoslovenskych vykonali DO pro vybudovani tohoto nejvdtgho 3tatu v Unii.

RYCHLIK deka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Bude peknou upominkou pro vaEuropa, odkud jedete do PRAHY bez ptesedani. se z jinYch statt sem na vYstavu zavitay Si. 2a.dejte spravy vaSich mestskYch a okresnich kniNebo cestujte na oblibenych rychlYch lodich: hoven, aby ji zakoupily. Vysvetli lope Americanism, co Nchoslovane v Texasu vykonali pro jeho vybudovani slovem i obrazky, ne2li vy byste to mohli udiniti.

Vytiatky z pochvalnych uznani Vyborne 2eleznieni spojeni z Brem do Hamburku. americkYch novin: Informace kterYkoliv agent neb "A storehouse of valuable material for those concerned with Texas-Czech history". — Salt Lake Tribune.

"A highly interesting and valu515 Cotton Exchan g e Blg.. HOUSTON. 'MAAS. able work. It deserves a corial welcome as the first account of this racial movement in Texas. — The Dallas News.

"The history of Czech settlement and development shows, that the Slavic blood has enriched the state. — El Paso Times.

Objedne j te si tuto peknou knihu u Marbur Publishing Co., P. 0. Box 612, Houston, Texas.

eiti Priikopnici Texasu.

Tarokv!

SEFCiK & SKRABANEK Caldwell, Texas.

$3.00

ialiCibLOWASKA

COLUMBUS HANSA - DEUTSCHLAND HAMBURG - NEW YORK

HAMBURG - AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

EMILJ.MOTIS CIESIck PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU Pie Oty, posledni y ule, pfehliN abstrakty, zastava soudy Vgude Porady, pfljeky, notatstvi Texas.

Yoakum,

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney oOld LEKAPI BrYle spravne ptipravene.

Oas die innluvy.

Telefony: Tittadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS. EgiggintgEgEgogrCgtftgEigiEgEJERIE

Dr. Karel J. Haub Zeskt leitai a operater, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon atadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745.

ITS FLAVOR WON THE NATION'S WHISKY CAPITAL! HEN Kentuckians —America's judges — W most critical whiskyoverwhelmchoose Bottoms Up in such ing numbers, you know it must be good!

So why not try it? It's Kentucky straight whisky, every drop—made the costly, unforced, old-fashioned way, from a rich, old-style mash formula 66 years old!

t at 7111 11113 KENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY

BROWN-FORMAN Distillery Co., Louisville, Ky. THE GREATEST NAME IN WHISKY

90 PROOF

PRICED WITH THE

LOWEST

VESTNIE

Ve stredu, dne 10. dervna 1936.

BERT FORD

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekai V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

Strunk 15.

GEO. E.KACIR

nyni poslanee do legislatury z okrePRAVNIK su McLennan, misto 2, aeski jidelna, restaurace a Vyrizuje veSkere soudni a pravni kandidat za pivnice zalaitosti, abstrakty, posledni yule. atd.

714 PRESTON AVE. TEXAS WEST, Telefon 146, VSEM VYSLOUZILCUM: Houston, Texas Bert Ford je bYvalSrm velitelem Jos. Kant, majitel.

Bryant-Oliver Post Americke Legie Telefon: Beacon 31734. v McGregor.

Pravidelna jidla a lunde.

On hlasoval pro resoluci, ptiporizArivfx NejlepSi soudkove a lahvove p1minajici kongresu, aby napravil ye, rtzne druhy vina a doutniky.

Vytizuje vetkere soudni nespravedlnost zpilsobenou valeenYm veteraniim a aby vyplatil bo1VIluvime Zesky. zfilditosti nus v pine sums. VAS' hlas pro Bert diadovna: 821 Bankers Mortgage Hoboko stale na sklade.

Forda je pravou slidbou vaAemu di- Building. Dies nlici nanroti Kress Zvlattni stalk pro rodiny. (pd) HOUSTON.bndove striktu a statu.

— TEXAS 0.-Od Pacifickeho J. Kromhole z Vancouveru, B. C. Canada, pi ge: "Asi pied ttemi roky mei jsem v noze revmaticke bolesti. Utival jsem pilulky a jine leky, ale tyto mne nepomohly. Po vyu2iti jedne lahve Hoboko a jedne lahvieky Leeiveho Oleje Linimentu, citil jsem znaene zlepSeni, a nyni jsem bolesti Upine zbaven. $ Rozhodl jsem se, nebYti nikdy bez Hoboko a Leeiveho Oleje Linimentu." Tyto leky nejsou prodavany v potad spoleeenskYch zabav, je" od lekarnach; mfdete je obdr&ti pouotevieni jeho moderns vybudovaze od povetenYch mistnich jednaneho stanku ukazaly se bYti lakatelt. Pro informace piSte: Dr. PevYm dostaveniekem krajant ter Fahrney & Sons Co., 2501 a jejich ptatel.

Washington Blvd., Chicago, Ill.

RED FRONT

statniho senatora

......iv OZNAMENI! Timto oznamuji Ntem piateltim, krajanum a zakazniktm, 2e jsem pfesteho yal moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov varn udelat to nejlepSi a nejrychlejN praci.

C.H Chernosk-'

4:4”.111i11.411101,......1........ ............110.4110.4111. 11 •11111. 1.11■ 0411.0411100-411.0.411111• 0■11,141. 1.01111114

STEVE MARINIK, deskY krejdi a distid, Temple, Tex. -'---

•

(dz.)

-

^. o.

Anton's Cafe a Delikatesy

'

NejlepSi pivo ye meste. Studene napoje.

NejchutnejSi jidla vteho druhu.

- Zastavte se u nas pokaide, kdyi jste v Temple.

ANTON BRAVENEC

Rad Pokrok Houstonu I Oznamuje

Clen Jednoty SPJST. No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS. ................,

Zveny ohlasi plynovy Utok. Profesor fysiky na debrecinske university Szoltan Hygyl ukoneil vynalez, kterYm ptivadi do pohybu zvony v ptipade zahajeni leteckeho , plynoveho Utoku. Oim intensivnej.§1 je mno2stvi plynu, tim silKrejci od roku 1898. neji zvony zvoni. Kdy2 krajina je Vaime si VaSi ptizne. zase zbavena jedovatYch plynO, zvoOlen Jednoty. ny zvonit ptestavaji. Jde pravdeTel. 6492.

Temple, Texas. podobne o selenovou kombinaci.

J. W. Jurogka

PUStovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

✓ NEDELI, DNE 14. CERVNA — NESVADBA Z ROSENBERG. ✓ NEDELI, dne 21. CERVNA — BACCV PCVODNI ORCHESTR. ✓ NEDELI, DNE 5. tERVENCE — ZATOPEK Z BAYTOWN. CELODENNI BARBECUE A HUDBA V ZAHRADE.

•■• ■••■■■■■■■••

Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Wray 25c.

DIVADLO V HOUSTONU Divadelni Krouiek "Hlahol"

I

I

ZABAVNI ViBOR.

sehraje V

nedeli 21. Cervna 1936.

V BUDOVE ftADU POKROK HOUSTONU OSLO 88.

NA STUDEWOOD divadlo pod nazvem

V NEDELI, DNE 14. CERVNA 1936.

Svatebni Manevry

veselou lidovou hru od Fr. Cimlera, o tiech jednanich pod nazvem

Veselohra o 3 jednanich, od Rich. Branalda.

I

OSOBY: Jan VelinskY, bYvalY statkat a spravce br. J. KaApar Rfdenka, jeho schovanka sl. M. Kalousek Ign. Vysin, letec-konstrukter br. J. Kahanek Ela, jeho Jena si. N. KostomlatskY Pani FIamalova, tovarnice, matka si. B. Mares Votgek, Safat br. T. KostomlatskY Dej v dneSni dobe na statku pi Hamalove.

ReEser J. Kagpar.

Pied divadlem a v meziakti Krou2ek Omladiny uspotada program na podest tatikU (FathersDay).

I

I

BUDOU RUZNE ZPEVY A TANCE. Zaeatek programu ve 3 hod. odpol. Zakatek divadla ve 4 hod. odp.

VSTUPNE: DAMY 25c, PANI 40e.

Veeer tanec pi7 hudbe

Baea's Original Orchestra.

1 O

K hojne navtteve zve, ZABAVNI ViBOR. sougliKmelmosirearoainrixerownolperrowoolmoi m oom ommom

m olowo

posOnnait

sehraji ochotnici ✓ SINE EADU STEFANIK C. 142, SPJST. NA COTTAGE GROVE

ireillisIMIN,W04114 I

Rozmysli si M OS OBY: Frank Beean Jenik Budil J. J. Kelarek Vojtech tech, sedlak a starosta obce, Hilda 8vestkova Maienka, jeho dcera, J. 8ulda Kmotr 8modreha, dohazovae, Fred Ctvrtnik Matej Kaeaba, Karla Ctvrtnikova Kadabova, jeho 2. ena, Ant. Svestka Fritz, spravce velkostatku, Jitinka Filipkova Betka z kovarny, Jerry Baletka Francek, chasnik, Deje se ye vesnici v soueasne dobe.

ZACATEK 0 4:30 HOD. ODPOLEDNE. — VSTUP: OSOBA 30c

Po divadle taneeni zabava!

Dybaluv oblibenST orchestr z Ganado uctive

zve

Btrana 10.

N tz tf.s41.011.1.10114Max.r..ftuaMINImale..014.6.2sranalwoicoNeWINIelamemossmsallOW

Poutiveite k onamovani

Mali Oznamovate PRIJME SE jedna neb dye devdata na domaci praci. Pi gte a podejte odporudeni. Piste anglicky na Mrs. Lom Weems, Weslaco, Texas.

(31-32chg) kterY ma negar, eESKi kolikaletou zku genost, hleda misto.

Ptednost se da Ceske nebo smigene osade. Pigte na: UCitel, c. o. Vestnik, West, Texas.

(31-32) MIIIPHLEDAM DELNIKA, kterY je tadnY a rozumi dobte farma.k.sk praci, zvla gte aby dovedl kolovetrem orat. Dal gi podrobnosti sdeli: Peter Matula, Caldwell, Tex., R. 4.

(31-35pd) Tabak listovy mam na prodej, kdo by si ptal, 10 — 15 — 20 centa libra. Po gtovne neplatim.

John Hradek, Portland, Term.

(29-32 pd.)

ZASTAVTE SVEDEN1 NOHOU. Jste-li znepokojovani svedenim nasledkem "Athlete's Foot, Eczema, Itch neb Ringworm, Va ge lekarna yam proda Black- Hawk Ointment pod zarukou uspokojeni.

(24-31) Cena 50c a $1.00. r, KURATKA! Barred, White, Partridge Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Australorps, Buff, Black, Brown, White Leghorns, Anconas, Assorted. V gecky druhy zarueene vyzkou geny. Pigte o sni2ene deny pro dodavku v kvetnu a Cervnu. Von Minden, Hatchery, Fayetteville, Tex. (22-dz) TRiNi CENY ye Waco, dne 9. Cervna 1936.

Baylna, str. middling 11.49-11.65 48-51c Korna v klasech 27-30c Oyes v pytlich, bugl 80-90 Pgenice, bu gl, 38-45 Jedmen, bu gl lie Slepice, libra 9c Krocani 6c Kohouti 15c1 Kutata ku sma2eni 14c Vejce, tucet -0 Itad Texaska Orlice, Cislo 13.

Dime Box, Texas.

Timto vas uvedomuji, kteti jste nebyli v kvetnove schazi, ze bylo usnegeno, abyste se dostavili do dervnove schaze v pinem podtu.

Mame dale2ite jednani a pak mame k uvadeni jednu Cekanku, sl.

Gardina Kienek. Dale bylo usnegeno, aby sestry ptinesly nejake koldee, mohou byt i makove, take nejake paje a kejky. 0 nejake piti bratti se u2 postaraji. Pozvete i sve ptatele, ad nejsou eleni, jednou se zase trochu spoledne pobavime.

S bratrskYm pozdravem, Vine. Marek, tajemnik.

SPRAVNE VYKONANA POH1 EBNi SLI4BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levceny jsou naA1 zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE Pohtebni tiditel — Clenem S- P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

All political advertisements must be paid in advance.

Nize uvadime kandidaty, kteti Vas :acia,ji o hlas a podporu v dernokratickYch primarkach. dne 25. dervence 1936.

FRANK S. MORRIS Za 2eleznidniho komisate OKRES BELL: FRED C. F•EWELLEN za §erifa.

T. E. SANDERFORD za okresniho soudce.

OKRES FALLS, LIMESTONE, McLENNAN A MILAM. J. B. (Bert) FORD za statniho senatora.

W. R. NEWTON za senatora z 13. sen. distriktu OKRES ELLIS. W. D. COLVIN za okresniho soudce.

OKRES BRAZORIA: PAM. ETHYL E. CORRIGAN za okresniho pokladnika

Ve s q edu, dne 10. Zi rvna

UmeIe denni svetlo v dolech. V jednom americkem dole ye Fevnu byla po prize postavena lampa noveho druhu, vyzatujici ultrafialove paprsky. Hornikilm, jim2 v celem 2ivote se tak skoupe dostava sluneeniho svetla, maji se sluneeni

1936.

papsky nahraditi umelYm ozatovanim. Hornici mohou lepe a rychleji pracovat a po namahave praci jsou merle vyeerpani. Jejich obliCeje dostavaji zdravej gi barvu a jsou opaleni, jak za slunedniho TU.

MISTO ZVIASTNICH POZVANI

TEL. JEDNOTA SOKOL 21,„ V DALLAS, TEXAS OZNAMUJE

Poi-ad zibav pro eerven: 14. t ERVNA: — Taneeni zabava — Ondra gkav orchestr.

20. t ERVNA: — Tanedni zabava — ValCikuv orchestr.

28. CERVNA — od 7:00-8:00 koncert — 30 minutova ptestavka.

Pak taneeni vinek — Hudba Herzanova z Ennis.

Zabavy painaji v 8:30 a konei v 11:30. — Vstupne 35c osoba.

Uctive zve, POrtADAJ1C1 VYBOR. Poznanika: — Navgtevnici mimo Dallas se upozornuji, 2e Sokolovna naleza se na 3700 Carl str., jen 4 bloky od VYstavi gte. Jdete po Second Ave. smerem jihozapadnim a2 ku Carl str. v levo jen jeden block, nemt2ete ji minout 1 .1 1 1 1 11111M0 00.10111.0 11.. • I /

.:t.1.0.0.01M1.041.0411111/04...0. . 0 00 0 . 1■0

.

/

0 M N00 . 0.111•0411111.0

0

0

0

0

0

0 4111.101:11

OKRES FAYETTE: GUS HERZIK za statniho poslance (State Representative) OKRES FORT BEND: S. 0. MORROW Za Distriktniho Klerka HENRY BULLER Za gerifa.

FRED KEMP Za Okresniho Soudce.

C. L. DUTTON Za Okresniho Soudce.

JOHN W. KOLAJA za odhadeiho-vybereiho dani ED. STERN Za komisate, Precinkt Cis. 2.

OKRES MATAGORDA OSCAR BARBER za okresniho soudce.

KAZI RADOST ZE ZIVOTA NINOHYM LIDEM. SPAT NEMOHOU, V PRACI JIM TO PREKA2i, PLET PLNA NEHEZKE 'VYRAiKY UPOZORiqUJE DRUHE A DAVA PititINU K ilEtEm. TITO LIDE V gAK NEZKUSILI.

SEVEROVO

HARRIS MILNER za serif a.

ROSE LANGHAM NEWMAN za okresniho pokladnika G. A. HARRISON za komisate 3. precinktu.

M. L. ROBERTSON za okresniho komisate 4. precinktu.

OKRES WHARTON: JOS. C. HLAVINKA za okresniho komisate precinktu eislo 2.

OKRES WILLIAMSON WILL C. STERN za okresniho komisate, Precinkt Cislo 4.

OKRES WILSON: A. B. CARNES za serif a.

VERNER M. BUTLER za okresniho soudce D. RICHARD VOLES za okresniho navladniho.

nom

pfinaiejici SVIEDENi VYRA2KY OSUTINY a DRA2DIVEHO CITU PRODAVA SE DNES V MODERNiCH, ZDRAVOTNiCH A SPRNYCH TUBACH JICHI PRAKTItNOST DE VAMI OCENENA! RYCHLOU ULEVU OD

NETRPTE DELE! Dostatite si tubu ESKO jeite DNES Vzorek teto jedineene maste pra koini vyraiky dostanete tipine ZDARMA, kdyi si dopi gete na:

ii