Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 BOONIK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ve stkedu.
(Wednesday) 3. eERVNA (JUNE) 1936.
eiSLO 30.
DOBA STOLET ODLE vgech zapiskil minuleho a ptedeAlkch stoleti — v posiednim stoleti byP lo vice vynalezt v raznkch oborech piivedeno do obehu k pohodli lidstva, net se tidal° za vgecky ostatni doby n.a teto Matiece Zemi. Jak sam pozoruji za mao kratiekeho behu 2ivota, od roku 1860, kdy jsme do Texasu ptijeli, udaly se mnohe zmeny pro pohodli eloveka. ., V ten eas mnozi jsme jeidili s voiskkmi potahy na sanich a doma delanYch vozech, pro vgecky svoje potteby. Mosta pies potoky nebylo nikde — a pies vet gi teky jako Colorado a Brazos a j., meli tak zvane pievozy "Ferry boat", pro jeden volskk potah. Rozvodniii-ly se male potaaky zvane "creaky" museli jsme dekati az voda opadne — a rozvodnili-ly se vetgi feky, tak ferry vabec nejela, a na g cestujici musel eekati nekolik dni, a2 mohl na druhou stranu. Dnegni dobou mame .v Texas a jinde pies ka2dk potok a pies kaalou vet gi ieku dobre mosty pro rychiej gi dovoz. Automobil za hodinu ujede od 40 do 60 mil, co by na g stark volskk potah se sanemi nebyl v stavu dojeti za calk den — obyeejne co udela dnes kara za den, byl by nag volskk potah potteboval deset dni, nebyli-ly potoky rozvodnene. Pti rozvodnenkch potocich potteboval vice easu, podia toho, jak dlouho byly potoky, rozvodnene. Duch dasu nove doby nebyl spokojen s jizdou 40 mil za hodinu na kate a jezdi se dnes rychlosti od 60 a'Z' do 90 mil za hodinu na kale, a vzducholodi od sta a2 do tid set mil za hodinu. Co dries uleti vzducholod' za den — nag volskk, sanovk potah by potteboval calk mesic. A jegte zkoumatele vzduchoplavby sestavuji vzducholod', ktera ma uletet od 500 do 1000 mil za hodinu. Takova vzducholod' ma bkti apine uzaviena a stroje elektricke zaopatti hybnou silu dle yule tiditele. Nage pole jsme obdelavali voiskYmi potahy s jednim pluhem, pro vgecky potteby. Dna.ni dobu mame koriske a gasove sily, ktere 2,enou jakekoliv pluhy — a k seti a oboravani tahnou stroje na dva a2 etyil taciky na jedno taieni. Jinkmi slovy, co na g jednoplu'ini °rad s voiskkm potahem udelal za dvacet dni, udela dnegni moderni orae za jeden den. Dale, chtel-li roinik uschovati ovoce na delsi dobu, musel toto su giti aneb zavaiovati do kamennkch hrnca a chranit ho pied hnilobou a dervy, take velika Cast byla zka2ena, net se mohla upottebit v zimni dobe. Dnegni dobu v ka2cle lepe pokraile osade maji moderni domaci stroje a krabiaky piechove, chranene pied nakazou pro v gecky ovocne a masite letni ptebytky. Nage maminky ne2 upekly chleba anebo kolade, musely nanest dtivi a slo2it vet gi oheii v komine 6.2 napalily uhli, pak timto uhlim oblaily rendlik, ze spodu a na ptikrkyku, v nit- bylo upraveno testa na chleba aneb na kolade. Dnes piitiaei knoflik a v okam2iku piamen vygehne bud' od gasu aneb elektric-
Pig e I. J. Gallia, Houston, Texas. kkch kamen. Wive, ne2 na ge maminky upravily uhli k peeeni, ma na ge dnegni pant chleba upeeenk. Av gak ani tato rychla a pohodlna prace se dnes mnohkm mestskkm panim nelibi. Ony sobe nechaji v ge poslat do domu hotove„ ptimo z pekarny. A i mnozi rcinici jezdi do mesta kupovat chleba. Chtely-li nage maminky u giti novk gat, tak vzaly jehlu a ally ruene ye-eery, ani2 by finely nejake moderni papirove mustry. Dne gni dobou, nevi-li pa.ni(-/ka leniva aneb dosti bohaaby sobe mohla gat uaiti sama sedne k 0.110.11111.041•1111.0..0.1.10.01.1.1.044.0.01•9.0.0.11.1,1.0•211.0.13.11.0.11•114101011.107.t..
dud' piipraven. Josef Prchal. Oas leti, na vge bud' ptipraven! Zivot — sen? Snad dnes ci mana, 2e zitra se rozloueiS, ,neuzki g, nespatfig jitra vic nikdy jit .. .
oas leti, bud' toho pametliv! Radej di-iv. Co platno, Zivot je kratky, uprchne v dal, neZli se ohledneg zpatky, uz je to Zal .. . as leti, pamatuj, hned je pry6! Vezmi rye, zasad' a nasyt' se praci, laskou si svit'! V detech se 2ivot na g vraci, kdy jdeme snit .. . 41WOINIII...0 .1111.0.1111•14.1MWAIIIII.041Ea0.6.0/010 411...01111104.1=1,0111.0.1710,•:; elektrickemu gicimu stroji a za, par minut ma aaty hotove. Take ten na g start' kmochdeek, ne2 sobe za,palii tabak ye fajfce, ktesal ocilkou o ktemen ai jiskry zapalily hubku, od niz pak mohl fajfku zapalit. Na g dnegni kaiak nalo2i si fajfku, ptitiadi elektrickk knoflik a ji2 dymei (kouti). Take v zabijenc lidi udelala tak zvana civilisace velikk pokrok. Jeg te za mojich miadYch let, na ge vojsko v obeanske valce v rote 1861-1864, bylo vyzbrojeno jednorankou, ktera se nabijela s hulkou prachem a olovem, a po ka2dem yksttelu nabijeli znovu, tak 2e byl-ii vojin dosti rychlk, mohl za hodinu vypalit ash padesat ran, pokud se pu g ka nerozehtalaa pak ji musel nechat vychladnouti. Dne ghi moderni zbran. yypali 0.2 360 ran za minutu — naboji ptipravenkmi do zasoby k dal g imu opakovtini. Take k vetaimu Vraldeni lidi udelala ta, tak zvana civilizace velikk pokrok na moth, pod motem a y e vzduchu. Tak 2e co vzalo matkam dvacet let vychovat syna dobry sttelec dneg ni doby 4102e jich postkilet dvacet a
vice za minutu, zaujme-li dobre postaveni nekde v zakope. Jak dale laskavy etenat bude pozorovat, vgech oborech nova doba udeldia velikk pakrok, ale v zachazcni s lidmi lidsky, — tam pokud veda Pokud ma elovek siine pate a mute jinkm bkti vaude napomocnk, mnozi jej. vyhledavaji. Jakmile ale jeho sily poenou sla.bnout, a jeho mnohalete pomahani jinkm — bez jakekoliv nd.hrady — take jemu se znechuti a on pane vyhledavati ti ggi Zivot a odpoeinek, tak oni ti jeho dtivej gi "na oko" piatele radi jemu vyhnou, ne2 aby se jej ta.zali, v eem by jemu mohli b't napornocni v jeho poslednich unavenkch letech 2ivota. Ka2dY jednotlivy alovek mezi terni sty millony lidi na zemekouli, kdyby sebe vY ge stal — co else-, kral neb statnik aneb vynikajici osoba v jinern povolami — znamena mad° vic ne2 ta bzueici veelka, pp jejim2 zaniku jeji praci pkevzemou jine vdelky a prace celeho alu pokraduje dale. A tak to v2cly chodilo a bude choditi v 2ivote lidskern. Historikove budou cleat zapisky, co dovedl ten, neb onen general, ale o jinkch bojovnicich, co ztratili 2ivoty pod jeho velenim, Mygienka vynalezavosti neustava, ale pokraeuje dale. Dle popist, co udava jistk chemik, ma take naaim bavinatum nastati uleva. On sel bavinu na husto jako Zito, pak a2 dozrdla, posekal jr sekacim strojem, oiej ze semena stroj vytlaeil a ostatek (stonky • a listi) semlel na moueku. a s pidda.nim jistkch chemickkch latek, z teto michaniny naptedl niti na umele hedvabi. Zkou gka snad pry obstala ka2cie kritice a on doufa, 2e jeho vkzkumna prace ptinese nejen jemu, ale vaern bavinatam vice penez pti menu praci, ne2 se jim dostava pti nynel gi obtilne praci s pestovanim baviny nynej gi doby. Nyni by mel nejakk ten chemik vynalezt zpasob, jak se daji delat klobasy bez krrne.ni a disteni vepit. A tak by se dal zhotovit oblek z tech novkch hedvabnkch latek, kterk by se mohl okolo tela eloveka ptilepit a oeistit dle potteby na nekolik let bez zmeny mody ka2cikch par mesica, jak se nyni deje. Komu bude doptano jeti na vkstavu do Dallas, mel by sobe vziti celk tkden easu pro obgirnou prohlidku v gech vymo2enosti nove doby. Teal nine to velice, 2e na ge eeskosloyenska vetev v Texasu bere eilejsi zdjern pro dastojnel gi zastoupeni na one vkstave. U kakieho• slovanskeho spolku v Texas a Oklahome, a kakik jednotlivec, kterk ma obstojne ptijmy, mei by neeim ptispeti, jak ji2 ueiniii mnozi jini. Ka2dk dolar darovank pro dobre jmeno naaeho naroda, ptinese odplatu v budoucnosti. Hied'me co delaji ti, a oni, hied'me a dbejme, necht' je take Oech dohoni. Ve vede a umeni, hiedejme spaseni! I. J. Gallia. Tak na to hiedi Vag,