Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS,
ye stkedu,
(Wednesday) 29. DUBNA (APRIL) 1936.
CISLO 25.
NriiROti 'MACIOCE SM RTI GEN. gTEFANIKA. NE 4. kvetna roku 1919 dochazi z Udine zprava, ze general 8' tefanik odD lath. do Bratislavy na letadle typu Caproni. V 11:15 hod. ziitilo se letadlo v plamenech k zemi, Stefanik seskoail v posledni chvili, ale zabil se. Sensaeni, jako celY jeho divot, byla take tato smrt. Byla to tragika, vae si podmariujici a vSe smitujici, kdy tesne pled pfistanim ye vlasti, po nia tolik let touail, pro nit za svetove valky tolik vykonal, mu osud zabranil stanouti na jeji posvatne Ode. osvobozene take jeho vrili a praci. Stefanik se narodil jako syn evangelickeho farate ye vesnici KoSaritky u Btezove na Slovensku dne 21. Cervence 1880. Jeho rodina ndleiela mezi narodne uvedomele. Jeho ded Samuel Jurenka zireastnil se v r. 1848 spolu s Hurbanem povstani a jako kapitan bojoval u Jablonice proti mad'arskemu vojsku. Jeho babidka byla sestrou V. 8 uleka, jena byl v r. 1848 popraven spolu s Holubym. Jeho strYc Janko zemiel ve vezeni v Komarne. Jia v cletstvi byly tedy maldemu S. vgtepovany revo' ludni ideje. StkedoSkolska, studia poeal na gymnasiu v Bratislava, pozdeji studoval na gymnasiu v Soprani a SarvaSn. Jia zde bylo mu mnoho trpeti pro vlastenectvi. Brzy rozpoznaval vYznam, jeji by melo spojeni Slovakil a 6 echt, vzdelavanim slovenske inteligence v Praze a vzdalovani se vlivu mad'arskYch. Tak se stal miadY Stefanik vyznavadem myAlenek MasarykovYch. Roku 1898 vstoupil S, na vysoke ueeni technicke v Praze. Po absolvovani etyt semestru odchazi na filosoficke studium, rozhodnut, venovati se hvezdatstvi. Jaroslav VrchlickY mu otvira v teae dobe pohled do cizich literatur a umeni. Ani propukajici choroba, jea ho po celY divot neopustila, nezadraela ho v praci. R. 1904 je promovan a jako disertaci doktorskou pronaSi pojednani o "prvnich hvezdach z doby pied Tychonem a o nova Kassiopei." — Po skoneeni studii odjel Stefanik za hranice. 2 I 1 v Italii a ye SvYcarech a koneene se usadil v Parini. Bez valnYch prosttedku teace iivoti, ale chysta se odevzdati vlastni praci Flammarionovi. Po dlouhYch a net speSnYch pokusech vstoupiti v pilmY styk s vynikajicimi osobnostmi franc. hvezdalske vedy, podafilo se mu ziskati dhvery prof Jahnssena, jena ho ptijal za sveho spolupracovnika Brzy podnika Stefanik podle Janssenova ptani vedeckou cestu na Mt. Blanc za freelem pozorovani skvrn na Marsu. tspech tato expedite v kondinach neschudnYch a tamer nedostupnYch, ye vYgi 4,840 m, kde Stefanik vytrval tti tYdny, vgeobecne piekvapil. Cenne vYzkumy, jicht y Yprava dosahla, byly mu dobrYm doporueenim. Je vyslan jako zastupce franc. hvezdatstvi na mezinarod. sjezd astronomil v Oxfordu. R. 1906 stavi hvezdarnu v Turkestanu v Samarkandu, odkud by mohl sledovati zatmeni slunce. V koneinach nebezpeenYch umi svYm laskavYm a nebojacnYm chovanim ziskati kmen Ta.claikti, aby mu Ukol usnadnili. Po navratu do Francie musi zahy oteleti nejlepgiho
piitele a radce prof Janssena, jena =Ira. Kdya pak Stefanik shledal, ze novY ieditel mendonske hvezdarny neni mu ptatelsky naklonen a ze mu nabizi misto pocitadne, rozhodne se, ae zbuduje vlastni hvezdarnu na horskem htbetu Sahary. Vydal se za pomoci ptatel do severoza.padni Afriky, ale ad mel finaneni naklad na vYsta ybu hvezdarny zajiSten, vzdava se myalenky ,kdya zjisti, ae by pkinesla menSi. prospech yea, nea jak se domnival. NovY plan ziskati prosttedky u americkeho bohade Carnegiho na vYsta ybu moderni hvezdarny v Praze, se nezdatil. Roku 1910 odjiadi Stefanik, tehdy jia francouzskY °bean; na ostrovy Tahiti, kde stavi malou hvezdarnu, z nia by pozoroval kometu Halleyovu. Kdya se Stefanik vratil z Tichornoti do Patiae, byly mu nabidnuty prosttedky na stavbu velike hvezdarny, jejima teclitelem byl take ustanoven. Pro hvezdatskY sjezd v Jianni Americe byl Stefanik jmenovan zastupcem Francie. V Jiani Americe Yypracoval pro tamnejai vlady posouzeni jejich meteorologickYch stanic, jea may velikou drileaitost pro zemedeice. Po navratu do Francie chystal se navady uchYliti se na Tahiti, kdya v torn ptiala svetova, valka. Stefanik jde k odvodu a kond sluabu jako prostY vojak. Kdya roku 1915 ustavila se patiaska, narodni rada, stal se Stefanik jejim Clenem, jako zastupce vetve slovanske. Jako letec prisobil pak v Srbsku, aby vyhledaval mezi ustupujici armadou srbskou Cechy a Slovaly, kteti pte gli dobrovolne na srbskou stranu. Ad teace zranen, vykonal yelikou cestu pies Rim, Janov, Pissu, Marseilles, do Patiae. Ve ttech letech se musil Stefanik sedmkrat podrobit operaci. V dobe, kdy byl Stefanik majorem, je vyslan prof Masarykem do Ruska, aby smitil rozpory mezi krajany. V Kyjeve onemocnel. Odleti pak do Rumunska, aby organisoval Oeskoslovenske zajatce pro dobrovolnicke sbory na francouzskou fronty. V Petrohrade se mu v tato fed nedostalo svoleni vlady, nadea odjitdi do Ameriky pies Patia. V America probouzi narodni sebevedo• mi eechoamerieanri a Slovakil. Po navratu do Patiae vita ho dekret francouzske vlady, jima 21. prosince 1917 zaklada samostatnou armadu. Odjiadi do Italie, aby na min. piedsedovi Sonninovi ziskal souhlas k zaloaeni esl. vojska, coa se mu podatilo 21. dubna 1918. S rostoucimi rispechy dohodovYch vojsk, dochazi k vSeobecnemu uznani stateenosti esl. vojsk a tim upravena testa k diplomatickYm jednanim o samostatnY stat. V Wake situaci uprostied ruske revoluce ocita se Cs!. vojsko na Sibiti v nejistote o zpilsobu, jak postupovati a tehdy ptijiadi general Stefanik, prvni vojenskY ministr republiky. Zprvu hodla pokraeovati v boji s borSeviky, kdya v gak na sve dlouhe testa Ruskem as k plukftm v Uralu seznava skuteenY sta y \T ed. hlasi do Prahy rozhodnuti odvezti Cs!. armadu do vlasti. V Unoru 1919 se vraci z Ruska do Patine, aby vyjednaval o nejrychlefai pteprave vojsk do Prahy. Na zaklade jeho pasudkii ztikaji se Clemenceau, Lloyd George, Koldika.
Byla v tom tragika, ze pa tolika nebezpeenych letech za valky, po tolika nebezpeenYch cestach po celem svete ve sluZbe esl. boje za samostatncst dopral osud Stelanikovi spatiiti jen kour ze slovenskYch chat, spatriti jen na okam'Zik obraz vlasti s v3-7e letadla, ale nedopral mu uZ pristati. Jen telo jeho mrtve a rortri,§tene mohla pojmouti rodna zeme a ulcziti je k veenemu spanku na vrcholu Brad-
Z
revoiueni c l ny : tefitni kovy.
Jak zaeal spolupracovat revolueni triumvirat Masaryk - g tefinik - Beneg. EDAVNO vy'Sel peel Pamatniku osvobozeN ni velkY svazek Zapisniku M. R. tefanika, zapisnika, ktere objimaji dobu autorova aivota ad jinoSskYch studentskYch let as po leta valeend, a ktere budou namnoze jedineenSup pramenem pro budouciho aivotopisce slovanskeho hrdiny, skoro ua legendarniho. Tam nachazime v poslednim z otiStenYch zapisnikO pochazejicim z konce r. 1915, kdy se Stefanik vratil do Patiie ze srbske fronty jako leteckY porueik, a s poeatku r. 1916, nekolik pazoruhodnYch zapisu, na ktere je vhodno zvlaSte upozornit. Stefanik ptijel do Patiae poeatkem prosince r. 1915, dne 13. tohoto mesice se s nim sepo prve dr. BeneS a v tomto i v dataim setkani vzala poeatek tak vYznamna, a plodna soueinnost obou hlavnich spolupracovnikfr MasarykovYch. Na aadost Stefanikov y zajel potom dr. Bane§ 22. prosince k Masarykovi do LondYna, aby mu ptedloail Stefanikovy -plany a vYsledku sveho jednani s nim, a aby ho pozval k spoleene parade do Patiae. Masaryk vskutku ptije/ 28. ledna 1916 a jia 4. Unora byl ptijat min. pfedsedou Briandem zasluhou vlivnYch ptatel Stefanikavych. Za teto pafiaske navStevy Masarykovy byl pak ustaven novY Ustkedni organ deskoslovenskeho hnuti revolueniho: Narodni rada zemi eeskYch (misto dosavadniho Ceskeho komitetu zahranieniho), kde vedle jmenovaneho triumviratu ptedstavoval eeskoslovenskou akci dodasne tea post. Duerich. Nuae, do teto doby spadaji a techto pcdatka Stefanikovy St'astne spoluprace s Masarykem a BeneS'em se dotYkaji nezname dosud dokumenty, kterYch si chceme poyMmnout. Ptedevaim eteme ye Stefanikove zapisniku z teto doby francouzskY concept vYznamneho dopisu, jeji Stefanik poslal vysoko postavene oficialni osobnosti francouzske, kterou oslovuje "pane presidente" a kterou snad — soudic z cbsahu — byl sam predseda vlady Vedle ministerskeho: predsedy francouzskeho by bylo lze myslit v teto souvislosti jeSte nejvYAe na tehdejMho predsedu franc. snemovny Deschanela nebo ptedsedu jejiho (Dokondeni na strand 9.)