Entered as second class mail matter, Januai7 .3rd, 1933 at 'West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROeNIK (VOL.) XXIV. WEST, TEXAS, y e stiedu, (Wednesday) 15. DUBNA (APRIL) 1936. tisics 23.
ri
l EDAVNE velke objevy ptinesly nadeji, ze chtipku — tuto nejohavnejSi ze veech epidemii — bude mono pottiti. Chtipka zahajila roku 1918 tak mohutne valedne taIeni proti lidstvu, ze v jedinem roce zabila dvacet miliontil lidi — dill polovinu mnoistvi, ktere bylo zabito ve etytech letech valky. A potom jakoby kouziem skoro npine vymizela. Aveak ani nejmouthejSi udenci sveta nemohou iici, jestli ptiSti zhoubna Adria chtipky ptijcie za 10 nebo. 20 let, di uZ toto jaro. Teprve v poslednich nekolika mesicich do:spell anglidti a amerieti lovci chiipky k jisto7 to — 99 a 9 desetiri procentni jistote 2e se jim podatilo yypatrat tohoto nejzhoubnefeiho vraha ze yeech mikrobu. Tate ptede dverha lety byla naee neznalost epidemicke chtipky idasna. Jedno veak bylo skoro jisto: ze micka chiipka neni sama o sobs smrtelna nemoc, nYbr2 jen otvira dvete smrti. • Tato zahadna choroba zdanlive ptichazi odnikud, aby za nekolik mesicfi.pronikla do veech koutii sveta. Do zlatYch dohe jih.oafrickYch, mezi Eskymaky, do LonciYha; po celem svete veechny druhY lidi, od einskYch kuli a po mezinarodni bankete, onemOchely no.hlou horeekou. Miliony byly nemocny tYderi a zase se uzdravily. Miliony jinYch se dbmnivaly, se uzdravuji a tu — -- — A tu se dostavila smrtonosna, hrtiza. Ocl: Moskvy as po San Francisco nebylo dostatek ohledaett mrtvol. Sedlaci, divici se, ae uz nekolik dni nevideli svoje sousedy, veeli do jejich staveni a nalezli je veechny mrtvy. V mestech klesali mrtvi lids na ulici a na hititovech byly spoueteny dlouhe tady:rakvi do dlouhYch sachet, vyhloubenYch rhOtoroyYmi drapa.ky pii fantasticke velkovYrobe Tito neet'astni milionove byli napadeni ye svem, chiipkou zeslabenem stavu streptokokern di pneumokokem, krvemilovnYm bacilem doktora Pfeifera — obyee.jnYm mikrobem, kterY dasto Zije bez thony v hrdle eloveka, dokud je zdray. Ale tento mikrob se nahle stal zhoubnYm milionum, stiZenym chiipkou, kte•ra je sama o sobs neekodna, usrnrtiv no, celem svete kaEcleho steho eloveka; ne2 vybil svoji vralednou nenavist. Pak uplynulo patnact let. Ptes eest malYch chtipkovYch epidemii, ktere v letech 1920 aZ 1929 zabily ye SpojenYch Statech 250 tisiC di, ohavna epidemie byla zapomenu•a vyjma nekolika lova" mikrobti. A tito lovci chiipky pracovali bezuspeene, pfehliZejice jednu nit, ktera je mohla dovesti k uspechu. Kdy2 roku 1918 zukila v Iowe • epidemie -chtipky, vladni zverolekat J. S. Koen si vAirnl, ze vepti dostavali ktedovitY kaki; meli horedku a byli tak zmalatneli, 2.e se nehnuli ani kdy2 do nich kopl. Koen tikal, 2e to je chiipka, kterou vepti asi dostali od lidi, vyslou2iv si za to boutlivY vYsmech i od samotnYch rnikrobil. Zatim vgechny laboratorni pokusy nakazit nejake zvite chiipkou nevedly vtbec k tad--
LOVCI Paul de Kruif. nYm vYsledkum. Az jednoho dne roku 1933 dr. Laidlaw, znamenitY Anglidan, jen pottel psi vzteklinu, 10431 nekolik kapek hlenu z hrdla londYnskeho abeam postiZeneho chEp'cell, do nosu nekolika fretkam, Konedne po tolika letech marnYch pokusil se dostavil Uspec-h! . Fretky dostaly rYinu a horednou slabest, ktere, nemohla bYt nidim jinYm ne2 lidskou epidemickou chiipkou. Ale byla to skutedne chtipk.a? Aby se o tarn ptesvedeili, Laidlaw s asistenty Andrewsem a Wilson Sithem, udelali kaei ze ZanicenYch sliznic vzatYch z nosu onemocnelYch fretek. A tuto kaei protladili blancu tak hustou, ie jejimi pory nemohl projiti ZadnY mikrob. A dird tekutina, kterou ziskali, me-la stale tajemnou schopnost vyvolavati u fretek chtipku. Obsahovala virus di mikroba, nalezajiciha se pod hrahici viditelnosti. To byla pray & to vec, kterou lovci chiipky hledali, ale nenalezli! Byla tato nemoc fretek totoZna s lidskou chtipkou? Zajiste, nebot'. Wilson Smith dostal chiipku od s yYch nakaZenYch fretek. A z jeho hrdla . Laidlaw vzal hlen, kterY zase u fretek vyvolal chtipku. Aveak pro Laidlawa to nebyl dostateenY diikaz. Byla-li to skutedna, epidemicka chiipka, potom krev lidi, kteti prave pfekonali chtipku, rnela miti schopnost zabijeti tento neviditelnS7 virus, kterY vyvolaval u fretek rYmu. Lovci chtipky vzali krev deseti takovYm dem a kaZda z nich mela schopnost zabijeti virus chtipky fretek. Dal'Ai pokrok byl udinen roku 1934, kdy2 Laidlaw se , svYmi pomocniky zjistil, ze tuto chiipku fretek mono ptenesti i na my gl, ktere jsou levnejei a lze s nimi snaze experimentovati nea s fretkami. VYsledkem techto pokustii bylo mocne serum proti chiipce, ktere bylo mama vyrabeti po celYch litrech vsttikovanim chtipkoveho viru fretek konim. LeZ ani to nestadilo. Nebylo totiZ nejmeneiho dukazu o tom, ae chtipkova, epidemie z letceniho roku je tat, jako epidemie z roku lonskeho, nebo roku ptietiho. A jestliZe existovalo vice druhtii chtipky, k demu bylo tak pracne ziskane serum? V b •eznu 1935 dostali zpravu o peti ptipadech chtipky v jecline rodine. Hien odebranY z hrdel techto pacientfi vyvolal chtipku u zdravYch fretek i myei. A tato nova chtipka byla rapine shodna s chiipkou loriskou. Pretky, ktere piekonaly chtipku roku 1934 byly immunni 'Vaal chiipce i v roce 1935. Pusobive serum z roku 1933 zabijelo chtipkovY virus v race 1934 i 1953. A potom doely z Ameriky jeete povzbudivejei zpravy. Tomas Francis mladei. z Rockefellerova Ustavu, zabijel fretky a myei chtipkovou pneumonii, je2 pochazela z hrdel lidi, onemocnelch roku 1934 v Puerto Rico. A Francis dosahoval naprosto stejnch vYsledu fretek a mygi chtipkovYm virem, odebra-
nYm z hrdel lidi, ohro2enYch ehripkavou epidemii ye Philadelphii roku 1935! Laidlaw poslal Francisovi trochu sera ze sveho kone, kterY byl imunni vudi anglicke chiipce. A soudasne Francis poslal Laidlawovi nekolik sklenenYch trubidek, napinenYch tajemnYm jedem z Puerto Rico. A pokusy dokazaly, ze virus lidske epidemicke chtipky je Upine stejny, at' je bran odkudkoli. Byl to veak virus chtipkove epidemie, jet vraadila lidi po celem svete roku 1918? Tento mcr se vytadil roku 1919, nezanechav ZadnYch zbytkil, aby je mohl nekterY lovec chtipky prozkoumat. Ale tu ptispechaly lidstvu na pomoc oni vepti z Iowy. Chiipka veprtiz, kterou pozoroval zverolekat Koen, propukia v Iowe rok co rok, as po deseti letech byl odkryt jeji prisobitel. Nakapnuy virus teto chtipky veptft do nosu fretkam a myeim, Laidlaw dokazal, ae virus lidske a veptove chiipky jsou pokrevnYmi bratry. Proto marne veechny dtiiYody ptedpokladati, ze hromadnYm vrahem lidi v roce 1918 byla chtipka. Se yeemi temito vedomostmi mohou dnes naei lovci chtipky rici, ae yeechno je ptiznive nalezeni frainneho sera nebo vakciny, ktere by rads ochranily pied epidemickou chiipkou. yedi, ae kdy2 praseti vstriknou do svalii ZivY virus veptove chtipky, misto aby mu jej nakaply do nosu, prase neonemocni ,nYbri vyvine se v nem okam2ita imunita vadi veptove chiipce. Lze proto douf at, ze co plati o vepiich, bude platit i o lidech. CiatipkovY virus molno pestovat v neornezenem rrinoZstvi v plicich fretek, myei a vepth, cos znamend neomezenou zasobu vakciny. A diky petadvacetilete badatelske praci dra Willlama J. Elsera, dovedeme dnes udrZovati malidkeho mikroba chtipky na Zivu a vyrobiti, z neho v ptipade potteby okamZite vakcin y . Dosahuje se toho zmrazenim mikrob pod bed mnazu, nade2 se zmrazeni ye vakuu vysuei. Takovym zptisobem moZno je snad libovolne dlouhou dobu udrZet ye stavu pozastavene votnosti. Naei lovci chiipky vedi, ae kdyby se nahodou nepodatilo vyvolati vakcinou v naeem tole ochranne latky proti chiipce, zbYva jeete nadeje dodasne ochrany od sera, ziskaneho z krve koni nebo lidi onemocnelYch chiipkou. I kratka ochrana, poskytnuta kaZdemu jedinci, by zkrueila epidemii. Toto serum take mo2-no uchovati libovolne dlouho. A ted' byste ten, ze se dostavil das jednat a vyrobit spousty protichtipkove vakciny a sera. To by se skutedne stalo, kdyby svet nebyl eilenY a finandne nezhojitelnY. Tak se stalo, ae v detske nemocnici ve Philadelphii, kde byla organisovana stanice pro vYrobu tohoto protichtipkoveho sera, lekati nebyli s to opattit si pottebnou eastku, misernYch 25.000 dolartir — — — — To je hlavni dfivod, prod se musime obavat druheho ptichodu tete) nejzhoubnejei lidske nemoci.