Entered as second class mail matter: Jannai7 3rd, 1933 at West, Texas, ander the Act of Congress of Angnst. 24th, 1922 ROeNiK (VOL.) XXIV,
WEST, TEXAS, ye stkedu,
(Wednesday) S. DUBNA (APRIL) 1936.
OSLO 22.
CENY MUM DOLCJ. TATISTICK-k Mad SpojenYch Statil ureil si pied tfemi lety filcol zjistit, S jaka je skuteena v;;a:obni kapacita americkeho naroda. I kdyl jsme vzali vedecke ohledy na klimaticke einitele, pilsobici na piitok surovin a poptaniku po vYrobcich, konkursy a jine normalni poru geni hospodakske vYmeny, nedostatek pracovnich sil a pkilekitosti, zjistili jsme, le ve v gi vYrobe zemedelske, prfimyslove, hutni i jine, vYrobni kapacita SpojenYch Statt byla v roce 1929 znaene vyggi net' kapacita skutedne poukita. Vyuliti vYrobni kapacity einilo v onom roce priimerne 80% eili zhruba odhadnuto, celkova produkce zboki Cinila 81 bilion-0 misto 96 bilionti dolard. i Proto odpoved' na prvni otazku znela: Prakticka vYrobni kapacita SpojenYch Static i v normalni dobe pkevy guje vYrobni kapacitu skuteene vyulitou. Tento zaver vynesi okamlite druhou otazku: Prod je 20% vYrobni kapacity SpojenYch Statft trvale nezamestnano? Prot°le prilzkum vYrobniho Ustroji neobjevil ladne zavaknej gi nedostatky v metodach vYroby, prodeje nebo financovani vyrobniho procesu, bylo nutno hiedati odpoved' jinde. Zvlagte bylo nutno obratit pozornost k celkove distribuci. A vYsledkem zkoumani v tomto smeru byl roku 1934 poznatek, le Amerika netrpela fysickou neschopnosti zkonsumovati techto pkebyte6nYch 20%. Dakaz toho byl docela prostY. Rodiny, majici rani duchod mengi nek 2500 dol. spotfebuji parkticky vgechny svoje pkijmy na hole kivotni nezbytnosti a nemohou si proto doptat kadnYch luxusnich veci ani vymokenosti. Protole i v roce 1929 bylo v Americe skoro dvacet milionti takovYch rodin, eili 70% vgeho obyvatelstva, vyplYva z toho, le skoro d ye tietiny obyvatelstva si nemohly doptati luxusnej gich veci. A proto 12 miliont z techto 20 milionkt melo v roce 1929 pkijem pod 1500 dolara rodne a 6 milionii meld pkijem pod 1000 dolart, je pravdepodobno, '2e mnoho z techto lidi si nemohlo dopkat ani nezbytnYch livotnich potkeb. Teprve rodinam s pkijmem nad 5000 dolarti, kterYch bylo v Americe pouhYch 8%. bylo mokno prodati vedle nezbytnYch potteb i veci a potieby luxusni. Z toho je zkejmo, le americka spotieba je znadne vyggi nek byla skuteena, vYroba a ke nedostatek celeho systemu tkvi v prvku, kte rY oboji kivelne spojuje — to jest v kupni sile. Jestlike jen docela -nepatrna va gina obyvatelstva mela pkijem vy ggi nel make utratit a velka vagina mela piijmy tak male, 'le si nemohla ani koupit dello nezbytne potkebuje, potom spotieba i vYroba musela byt mengi nel by mohla byt. Bohati obraceli v fispory penize, ktere nemuseli vydavati za zboki. Zde jsme vgak narazili na prastarY argument, le zpusob, jakYm se pkijmy deli na utraceni a ukladani penez, nem6, ladneho vlivu na stupen, v jakem jsou produkeni zdroje vy'alit/any; je-li ukladano vice penez, je vytva-
keno vice zakladnich statkft, je-li utraceno vice penez, vyrabi se vice konsumniho Proto je Uplne lhostejno, poked se vyuliti vYrobni kapacity Ojee, je•li narodni pkijem stejnomerne rozdelen mezi obeany, nebo jest-li dye procenta (to jest obaane, majici pkijem vy,;S'i 10.000 dolarti) dosta.vaji 50% vgech rodnich pkijinti a ostatni se deli o zbytek. K prozkoumani teto namitky bylo • nutno poloziti si tketi otazku: JakYm zpilsobem jsou fispory jednotlivet obraceny v novY produkdni kapital. Struene jsme na, tuto otazku odnove-
CLENtal S. P. J. S. T. A CELL KRAJAN'4 TEXAS. SKE My, Clenove Hlavni tkadovny S.P.J.S. T. tiinto vyzYvame vgechny na ge sestry a bratry a vabec v gechny krajany, v Texasu, aby svorne a sjednocene pracovali a podporovali jak moraine tak i finandne piipravy k °slave stoleteho vYroal neodvislosti na geho statu Texas na gi deskoslovenskou haluzi, jel maji za Ukol uspokadati OeskY- den 19. dervence a eeskou vYstayku v Dallas. Nevidirne kadneho rozdilu mezi organisacemi pro OeskY den a pro vYstavku, ponevadk obe d ye sdrukeni pracuji pro dobro nageho deskoslovenskeho lidu, pracuji proto, aby na ge vetev se destne representovala pied celou americkou vefejnosti a aby ukazala loyalitu na gi noye vlasti, vyspelost a pokrok na geho naroda. Uznavame, ze obou odvetvi jest nutne tfeba, abychom docilili Uspechu a proto si •okejeme a apelujeme na na ge sestry a bratry — aby jestli snad stava nejake nedorozumeni — by bylo zapomenuto a )dstraneno, bychom pracovali svorne jak pro CeskY den tak pro vYstavku. Pamatujeme na to, le v gichni, bez rozdilu pochazime z jednoho naroda, kteremu chceme projeviti test pied celYm svetem. Dana ve Fayetteville, Texas, dne 28. bfezna 1936. Za Hlavni T:Tfadovnu S.P.J.S.T.: C. H. Chernosky, pied. J. R. Kubena, taj.
deli takto: Uklaciani penez samo o sobe nebudi popta yku po zakladnich statcich. SkYta pouze prostfedky, za nek prilmyslove a obchodni podnikani make platit praci a material pki budovani novYch tovaren a obchodu, se jejich roz giteni vYnosnYm. Av ga.k postupem doby velke rozg ikovani se stane vYnosnYm pouze v obdobi velke popta yky. Avgak nage schopnost vyrabeti konsumni zboli byla chronicky vetg i nek kolik jsou konsumenti s to odebrati s trhil: a tuto situaci mono pkieisti na vrub rostoucimu mnoistvi celkovYch pkijmO, jez je obraceno do spokitelen.
Zjigtenim tohoto faktu jsme se oeitli pied jasne vyznadenYm problernem. Byli jsme oPesveddeni, ze neschopnost v3;-roby uspokojiti potkebu byla zavinena gpatnyrn usperf.i.thinlm distribuce kupni siiy. A pro ieSeni tohoto problemu jsme navrhli tuto cestu: Ma-li americky nared dosahnouti Zadouciho livotniho standartu, potom musi byt zvYgenEt narodni vYroba zbeli a slukb. Ale ke zvYgeni teto vYroby nutno nez'oytne z yYSit i efektivni poptavku. I je problemem rczhccinout, lze-li tok pkijinfi do roll?.inYch spoleeenskYch skupin tak upravit, aby progresivne zvygoval efektivni pcptavku pa zboki a tak vyvolaval i vetgi objem vYrobni. Jak ma byt veden Utak na tento problem a v kterem sineru nejpravdepodobneji bude nalezen hospoclakskY pokrok? Zde se nesrnime clat svest s rozumne testy belnYmi terminy jako je `nadprodukoe", "technologicka nezamestnanost", a `.`rozdele7 ni bohatstvi", ktere nesnesou cliikladriejgiho priakumu. Jednou z nejaasteji probirannYch metod lepgi distribuce okijma je danoveho -Ustroji za tim iteelem. Ale, an/1,, bychom chteh snikovat socialni ukiteanost aetn:;7ch nouzovYch praci, podniknutYch vladou v lobe krise, nutno uznat a vytknout, ze lido by mai radeji lep gi potravu, gat, obuv, pfibytky a domaci pohodli ne'l vice parki n a pomnikct a vice silnic a drah. Nadbytedne vetejne sluCby zpravidla neuspokojuji zakladni lidske potieby. A dal ove bfemeno, nalokene na bedra prumerneho poplatnika se stalo uz prills yelikym a ustavidne roste. Zdaneni snad lze postupem dlouhe doby poulit jako prostkedku pro rozmnoleni vefejnYch sluZeb, volne obe• censtvu pkistupnYch, av gak jeho molnosti v oboru distribuce pkijmu jsou prozatim velmi omezene. Z prostfedkii, majicich zdolati problem zvYgeni pkijint a zdalo se mnohYrn lidem nejsnaz'gim a nejireinnefSim zv.fSeni rnezd. Je nutno priznat, 2e zvSAerri peneLtYch mezd slouzi nekdy za prostredek z ySTeni pMjrn.0 obyvatelstva, procujiciho za denni mzdu, ale zyYS'eni skuteanYch ptijmit delnictva tirnto prostredkern bylo v2dycky pomale a neplynule.. Hlavni priaina toho tkvi v okolnosti, 2e tento sob po§kozuje individttalni soute2ivost. Mimo to maji z neho zisk jen ti delnici, kteri jsou pevne organisovani.. Neorganisovani museji zpravidla platit vyssi ceny jako dek vy.'.;tich mezd crganisovaneho delnictva, ani2 by men prospech z jeho vy'S'Mch prijmt. Tim jsme dospeli Is navrhu, kterY se mne zc16.1 nejslibnelSim pro zdolani tohoto problemu. NemfiZ'eme-li oeekavat zvYeni materielni existenani irrovne girokYch mas zyYS'enim rnezd, pak.zbSiva jen jedind rnokrost, to jest dasahnout teho'2 cile sni'2enim ten. Tato alternativa ma to vYhodu, 2e spi ge prospive. ne Akodi systemu soutHivosti. Teorie souteNveho systemu poeaa s faktem, ze vydr2i jen ten podnik, kterY =he proda(Pokraeovani. na str. 9.)