Oran Slovanske Podpor itct J ednoty Stahl Texas.
entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West; Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(Wednesday) 25. BAEZNA (MARCH) 1936.
OSLO 20.
JAN AMOS KOMENSKt A den 28. biezna ptipada vYroei narozeni nesmrtelneho uclit e le narodu in Jana. Amosa Komenskeho. VSichni 6echove a s nimi vSechen vzdelanY svet vzpomina s iictou velike osobnosti Komenskeho. V eem spocliva prava velikost eloveka? V dejinach honosi se nazvem "VelikY" obydejne kralove, kteti rozmetali nekolik tiSi, pcdmanili si sta, ba tisice etvereenich mil zeme, panovnici, kteii svuj kralovskY purpur vymachali v potocich lidske krve, jejicht slava plynula na moil slz. Davno a davno jsou jejich hroby zasypany piskem poutte nebo zavaleny zticeninami jejich mast, davno a davno zmizely jejich tiSe, jejich dilo. Jenom dejiny vlekou jeke jejich jmena s py'SnYm ptivlastkem "VelikY". Ne, citime, to to neni to prava velikost. Chteli bychom, aby dejiny videly velikost jinde. Tam, kde mulove Usilovne ptemYSleli, kterak prospeti pokroku lidskemu, kde bojovali a zapasili o mySlenku, o povzneseni due a srdce v§ech, kdot s nimi tiji, i tech, kteti pHjdou po nich. Prava velikost spoeiva v praci eloveka. KomenskY nepattil jen cleskemu narodu, ale eeleinu svetu. Velice usiloval o mir a pokoj mezi lidmi a hotce toho tielel, to za jeho veku lide mezi sebou ukrutne bojovali, jakoby vSechno zahladiti chteli. Ptal si vice snaSenlivosti mezi lidmi. Nejkrasnej gi vYkvet Jednoty Bratrske a posledni jeji peelivY a ueenY past Jan Amos KomenskY svoji snaSenlivosti nad rozkacenY a nesnaSenlivY vek svnj vysoko vynikal. Snahy jeho vychova,telske i naukove smetovaly k napraveni veci lidskYch, ku sjednoceni ktest'aml, k dosatieni miru a pokoje mezi lidmi. Dobte porozumel u glechtile mysli Komenskeho jesuita Bohuslav Balbin, napsav b nem tato vYznamna slova: "Velmi mnoho spisy vydal, avSak pranic, co by eelilo proti cirkvi katolicke. Ano, etoucimu spisy jeho videlo se mi vtdycky, to psal s takovou rozvahou, to tadnemu nabotenstvi ani ptednost davati, ani odsuzovati a odpuzovati nechtel." — Tak napsal mut z opaeneho O.bora o uSlechtile snaSenlivosti Komenskeho, kterY sam trpce v givote svem zakouSel neinky zloby, nesnaS'enlivosti nelidske a necitelne. Jan Amos KomenskY jest velikYm alovekem, jeho velikost byla seznana pozdejSimi pokolenimi. Kalich hotkasti, jejt Casto velici mutove musi vypiti do dna, byl jemu uchystan a napInen at po kraj. "Na vSecky strany zle: ukrutnY, krvavY mee hubi mou milou vlast," vzdycha a zda se mu, to se vypliniji slava pisma: "Obeli muj zanicen jest nyni na okrSku zemskem, anit ptesta.ne, dokud nepapali zaklaclii zeme." V takove dobe putuje KornenskY zememi evropskYmi, jako vyhnanec, jemu je zakazano uzliti juste nikdy milovanou vlast. Kolik dobrYch, poctivYch 'C' echti zapadlo v tech smutnYch pobelohorskYch dobach v cizine, jako kamen zapadne ye vocle, aby nezanechal po sobs stopy?
Ale Jan Amos IcomenskY, vystavev si ye sve dui svfij "ptepevnY, nedobytelnY hrad", bloudi cizinou a pracuje pro lepSi budoucnost sveho lidu, sve vlasti, vSeho lidstva. Pracuje pro lepAi vYchovu a vzdelani eloveka, protote v nem tive hoti nadeje na lepS4 doby, nadeje v pokrok zbloudileho elovedenstva. NeStesti mute zkruSiti eloveka a pokotiti narod, ale
Pravidla ohledne emczeni osevu baviny, vY'Se nahrady za akry vyfazene k z,aslany byly horeni, obohaceni telcgraficky sekretaiem orby okresnim agentiim. Rolnicke schilze svolany budou tyto dny. Povodne ve vYchednich statech, snehoye vanice, a ternada zpiisobily straine gkedy. UtonulYch dosud 165, bez stiegi kolem 200,000 osob, ikoda na majetku piei se na $300,000,000. Pravidelna etvrtletni schilzc nail HI. tiadovny je svolana na sobotu 28, t. m. do Fayetteville.
jsem vkly touzil. 2ivot intij byl pohostinstvi mezi jinYmi, ne vlast. Pro mnohe promeny nikdy jsem staleho bytu nemival. Dosti jd let umeni meho. Vetim v ptejlti vichtic hnevu Bo2iho. Vetim i ja Bchu, 2e vlada veci tyYch k tobe se zase navrati, o lide. CeskY! Co't nikdy jiz nespainu uprostted sveho naroda? Jd. kterY jsem veiil a duchovnim zrakem budouci staleti vide, ja, kterY jsem jeho slavu a samostatnost veStil? Dtivetuji, ze spoeinu zase a nav2dy uprostied sve vytotdene, nyni jiz osvobozene vlasti." — Chvile velebneho ticha. Mane zvedate hlavu. Ano, pted vami skuteancst: Komenskeho hrob!" 2ivot Komenskeho jest praci, jest cestou za svetlem, za pravdou a spravedlnosti lidskou. At' ho osud zaval kamkoliv, nikde se od teto testy neuchYlil. Starce pohtbili tam v cizine, ale jeho duk, velke jeho dilo, aije doposud mezi nand vsemi, v celem vzdelanem svete. Necht' nezdobi pomnik jen jeho hrob, ale kolik Cechu, tolik budd vystaveno pamatnikil v jejich srdcich z mySienek velikeho nude, na geho Jana Amosa Komenskeho. —
Piitominost a budouci nage bezpravi nemute panovati veene: jednoho dne bude smeteno, aby ustoupilo pravde a spravedlnosti. Motnost napravy vidi KomenskY v lepSi vYchove a vzdelani mladete, jak Svatopluk Oech v jedne sve ba.sni o nem napsal: "I mluvi k starYm a vSemu lidu hlasa: Jen v srdci detskem ptiSti zdar a spasa! Svou lasku cele obetujme jemu, skvost moudrosti a dobra mnotme v nem, ku vlasti lasku, lasku k lidstvu vSemu a touhu k jasnYm pravdy v*sostem, by vzrostlo pa nas pokoleni nova, jet veSlo by v to St'astne Kanaan, kam letaly jit toutni moji snove, kdyt lid maj hynul ve tmach uSlapan. Aj, zora jittni mrakotu mou mu zkvetla a prchnou bohda chmury posledni: ye veku ptikhn, veku pravdy, svetla, nad viasti mou se pine rozedni". KomenskY zemtel 17. listopadu roku 1670 v Holandsku a hrob jeho objeven byl y e valonskem kosteliku v Naardenu. Tento kostelik darovala vlada holandska vlade a narodu deskoslovenskomu a nyni se tam ztizuje "Museum Komenskeho". Hrob Komenskeho nav§tivilo pevecke drutstvo prat.skYch ueitelft a Vaclav Kantorek o torn takto piSe: "Otevten byl nam valonskY chramee..'ek a vstupujeme dovnitf. Bezprosttedne pied mi jest otevtenY hrob. Zde tedy odpoeiva yehlasnY tvtirce knihy "Brana jazykil otevtena.", jak v zapise Umrtnim 0 Komenskem poznacleno. Mate podivnY pocit u srdce. Mizi pled vdmi rozpjeti easa i dob. Duch jednoho z nejvetSich syn0 naSeho naroda jakoby volal: "At sem odvat jsem byl ze sve vlasti, kterou jsem miloVal, po niti jsem tolik pracpval a po nit
(Dokoneeni z minuleho Cisla) ESKO-AMERICKE umeni je rovnea v poeatcich ,ale s postupem deskeho tivota v Americe poroste i Cesko-amer. hudba a umeni vYtvarne. Jiz dnes mame to nekolik znamenitYch fnelcn, talde na pt. pomnik Karla Jonav Racine, Wis., jest dilem Cesko-americkeho umelce a take desko-americke kn i hy mohou jiz vychazeti v umelecke yYzdobe domacich nagich umelca. Jest vSak take naSi povinnosti, seznamovati Amerioany s CeskYm umenim y e stare viasti, a toho druhu prave jsou pomniky nejveg iho eeskeho skladatele Bedficha Smetany, jent ma bYti umisten v Central Parku v New Yorku, a nejvetSiho eeskeho turnalisty Karla Havlieka, postavenY v Douglas Parku v Chicagu, kteratito obe umelecka dila jsou vYtvory umelce ze stare vlasti. Zaroveri take prave tak jako Weald, Spanele, Francouzi a jini spoluoboane ve SpojenYch Statech mame i my obeasne ptedvadeti Ceske umeni stare naSi viasti vetejnYmi vYstavami; i v to ptiaine provedeno jit nekolik menS'ich pokusti, jet vesmes ptispely ke cti eeskeho jmena v Americe. Vedle rodiny, v nix ma otec i matka horlive peenvoti o zachovani eeSstvi svych deti, hlavni podporou pesteni narodniho citu v Ceske America jsou Ceske Skoly. Katda osada deskoamericka ma miti eeskou Skolu a ma ji venovati nejvetSi peel. Kdo ma nadani, tomu radicle maji poskytnouti motnost daThiho vzdelani, prototie Cim vzdelanejAi elovek, tim lepg iho postaveni v tiivote unite dosici. 6e gi americlti mohou se Rz pochlubiti peknYm pa(Pokradovani na strane 5 M.)