Or art Slovanske Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ve stkedu,
(Wednesday) 18. BREZNA (MARCH) 1936.
OSLO 19:
PROC SELHALY MiROVE, SMLOUVY. EZINARODNI system, zalolenY vitezmirni staty y e Svetove valce, zda se byti vaIne ohrolen. Timto systemem nedal se zaraziti pochod Japoncu do tiny, system tento nedovedl si vynutit u Nemat dodrlovani vojenskYch klausuli Versaillesske smiouvy mirove a nezabranil vpadu Italia do Habae. Velka, dohoda, Kellogfiv pakt, Washingtonske funluvy jsou neplatny v • teich til velkYch mocnosti, ktere vy gly z valky, nejsouce uspokojeny koneenou jeji liky idaci. Nespokojenost techto t • i narodu mohli bychom oznaditi jako nemoralni, abychom ptechodne skryli sve zklamani, ava'ak nemohli bychom trvale potladovati pravdu, le ptieina nezdaru vybudovaneho mezinarodniho miroveho systemu tkvi hlavni merou v nas a nikoliv ye zlobe onech tti nespokojenych velmoci. V Patili v r, 1919 byla nej yySSi moc, na nil zaviselo rozhodovani civilisovaneho sveta o povaleenYch problemech, v rukou Britanie, Francie a Spojenych Ste,t0. Kdo ma moc, ma take odpovednost. Teto nejvyMi moci bylo vyulito k urovnani, dle ktereho v zasade bohata mista zernekoule ptipadla vitezam a soueasne se odeptelo Nemecku, Italii a Japonsku zakonne i moralni pray ° na vybudovani podobnYch dominii, *Ice, vitezi v to dobe ji2 melt Velka dohoda, Kellogil y pakt, washingtonske elanky daly mezinarodni sankci k existujicim dominiim a postavily mimo zakon vkchny snahy o vybudovani dominii novych. Jinymi slovy: JmenovanYm teem "outsiderilm" bylo , zakazano ptivlastniti si nove drlavy. Tato Uprava mezinarodnich pomeril vytvofila tti molnosti budouciho vYvoje: 1. Mohla byti uhajena spojenYmi silami spokojenYch vitezil bezohledne proti kteremukoliv odparci. To byla v podstate politika Clemenceaua a Foche. 2, tprava tato mohla vSak tea byti uhajena bezodkladnYm a obratne stylisovanYm kompromisem, ktery oteviremim trhil a uvolnenYm ptistupem k surovinain poskytnutim finaneni y Ypomoci, dohodou v otazkach kolonii a cluslednYm generosnim ohledem na zranenou citlivost onech tti nespokojenych narodu, by u nich vyvolal pocit, le se jim data ptilelitost k rozvoji, o kterY usiluji, jako i pattiena, Acta, je2 je v souhlasu s jejich dejinnou tradici. V to politiku doufali hlavne Wilson, Briand a Stressemann a ona byla ptieinou duvery, soust • edene na 2enevu. 3. T • eti mo2nosti bylo, 2e by mohla byti zvracena cela Uprava povaleenYch pomeril, jakmile by nespokojene mocnosti znovu vybudovaly svoje armady. Tato tteti manost se dostavila historicky dfilelitYm dnem v zati r. 1931, kdy Japonsko zadalo pochodovati proti Mandlusku, bez ohledu na 2enevu. Selhani povaleeneho miroveho systemu zavinil fakt, le zapadni vitezove nemeli ani Will obhajiti system nasilim, ani dosti moudrosti, aby zachranili system nstupky. Willi ye sva ptani a spolehali na nejaky zazrak, kterY pomuk, aby nic podstatneho nemuseli vydati ze syYch, valkou naby-
lry)
tYch draa y. Ve svete rebelujicich velmoci pokougeli se vitezove spojiti prospech, vyverajici z imperialismu, s vYhodarni, plynoucimi z pacifismu. Spolehali se ptilig na zakony, ktere sepsali, na moralni itslovi a na sve vlastni Uvahy proti zlu a nepotadku, nel aby, byli s to udrleti na uzde ty, kterYm nezamY glelt vydati neco podstatneho na zaklade rozumovYch argumentil Ceho si dobyli zapadni vitezove medem, doufali, le podr21 pro sebe yydavanim protestiI a tim, kdy budou ptilelitostne nedatklivYmi. Ponevadl nebyli ptistupni
rozu-
"Modlitba" za Ochranu naroda. Svatopluk tech: "A*2 narod piny zpupnosti a zloby, jen loupi jinYm volnost, vlast i 'tee a nad valnYmi zbitYch plemen hroby i na druhe svuj tasi kletY met, as leekou zisku, postrachem a lesti, ku praporOm svSrm ptipne sveta by druhou podrobil sve krute pesti a pak i pomocnikfun pouta skul — Tam nebud', Pane, tam nechat' hnev Tvilj bleskem 'pomsty vzplane I"
movYm argumentiim a ochotni dent se o nabyte dr2avy, nauoili tim chapati nespokojene narody, le rozum neovlada silu a le nespokojencum nelze ocekavati ptilelltost k dosaleni takoveho vYhodneho stavu veci, jakemu se tegi vitezove. A protol'e nejsou zvitezivsi staty ochotny spojiti se a bojovati, jsou-li vyzvany, poueily nespokojene narody, .2e jest dobte pustiti se s nimi v boj. Vitezove se chovali, jako francouzska Alechta v race 1789, ktere. byla ptillS demoralisovana, ne2 aby mohla obhajiti svaj majetek bojem a ptilig kratkozrake., nel aby einila Ustupky v dobe, kdy jegte situace se dala zvladnouti Tim byla vyvolana situace, ktera, jest ye skuteonosti revoluci, namitenou proti mezinarodnimu tadu, a tato revoluce, jako vkchny jine ptedchozi, jest brutalni a hroziva. Bude uainen pokus o znovnzavedeni mezinarodniho potadku, kterY by umolnil ne,rodtim divot v miru? Kel by ti, kdo se pokusi v budoucnu o zachovard miru se poueili s dostatek z na gi chyby: ze jsme se snalili dosici vYhod miru a potadku, ania bychom chteli platiti cenu za ne. Cenou tou rozumim obranu existujiciho tadu jednak zbranemi, jednak moudte povolovanYmi ustupky, Nechut' k boji a nepohotovost ke kompromisu ptipravuji revoluci a valku, nebot' ye svetovYch vecech zrovna tak, jako v tuzemskYch zalaitostech, da y& kompromis a statni moc vlade pottebnou duraznost. Chybili jsme, ponevad2 jsme se dikali sve mod a soudasne
jsme odmitali kompromisy. SamotnYm nasilim bychom neuhajili mezinarodni tad, ponevadt nemame k tcmu dostatek sily. AvSak mezinarodni tad bychom neuhajili ani pouhymi Ustupky, protok ptivoliti k neeemu, vi-li s2 o nas, 'Ee nemame silu k odporu, znamenalo by zvy'Seni paadavkil do nesnesitelnosti. Ve svetovYch zalelitostech, jak je zname, jest tfeba spra yneho vyvaileni pomeru sily a kompromisu, col jest umenim diplornatii a statnikt. Tyto dva einitele (silu a kompromis) nelze od sebe oddeliti, a statnicke umeni vy'laduje uaiti jich soueasne v kaldem ptipade ye zvla'St' yhodnem pomeru. Jest to umeni, ktere dosud nebylo ovladnuto ani vojenskYmi diktaturami a autokraciemi, ani pacifistickYmi demokraciemi. A dokud tento druh statnickeho umeni nebude ovladnut, dotud nelze beekavati trvaleho miru.
Piitomnost a budouci nase LOVEK aije dvojim livotem, nil'Sim a vy'S"Sim. Nizsim 2ivotem rozumime yk, dim tea sve udrlujeme v dobrem stavu. Musime jisti, piti a spat, aby fel° nechtadlo. Tento nisi zivot je nutnosti, protole jen ye zdravem tele je moan' zdravY duch. Ale nesmime se obmeziti pouze na tento nisi divot. PravYm ukolem naSim jest divot vy ggi, smetujici k ustavienemu pokroku mravnimu i rozumovemu eili dukynimu pokroku. Tomuto mravnimu a rozumovemu dili dukvnimu pokroku kikame obecne kultura, a proto kulturni divot eini teprve divot lidskY vzneknYm a krasnYm. Po strance kulturni muaeme byti hrdi na to, 'le jsme nejen Amerieane, ale i Cesi. Cesky narod, aid malt', vykonal v minulosti velmi mnoho pro vzdelanost celeho sveta. Staei uvest Jana Amose Komenskeho, jej2 celY svet zve "ueitelem narocift". a o nernZ president. Kolumbijske university v New Yorku Nicholas Murray Butler ye sve prati "The place of Comenius in the history of education" (Misto Komneskeho v dejinach vYchovy) napsal: "KomenskY je dnes po 300 letech eten kde uditele se shromeldi a kde jde o vYchovu." Amerika ostatne vysoce cenila tohoto velji2 za drra jeho 2ivota. Roku 1642, keho kdyl dlel v LondYne, pozvan byl KomenskY do Ameriky, kde mu nabidnuto ptedsednictvi Harvardske kolleje. Tato dnekii vehlasna universita v Cambridge, Mass., byla kratce pied tim, roku 1636 ztizena. KomenskY pozvani toho v'Sak neptijal, byv ziskan pro 8vedsko. Nejen vsak minulost, i ptitomnost eeskeho naroda je skvela. 6ati ueenci te gi se nejleiAi povesti po celem svete, Ceska universita v Praze patti mezi prvni university v Evrope, eeska literatura a umeni stoji na stejne firovni s literaturou a umenim nejptednej'aich vzdela(Pokratovani na str. 5.)
eecha