Oran Si ovanske Podp or iici e cinoty Statu Texas. etx
4)
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNIK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ye stredu,
(Wednesday) 26. UNORA (FEBRUARY) 1936.
OSLO 16.
LIDE MILUJI VALKU.
my ESTE NIKDY v historii lidstva nebyla
tip
pacifisticka nalada tak vVrazna a rozgtend. A piece, pies vkchny krasne keel., idstrahy a vS7klady nedovedeme zastavit pruditS7 spad materialnich ptiprav — a co je je§te nebezpeenej§i — naiad, jet vedou ptimo ke druhe katastrofe. Z toho plyne mravni naudeni, ie valka chova hlubokou psychologickou ptita2livost pro eloveka. Jeji zisky zvraceji rozumne vS7hody mirtrOili; abychom postavili v ee/o teto tivahy axiom: Lide miluji valku. Z toho neplyne, 2e ptieinou valky je lidska zvracenost. KaIdV, kdo studoval ptieiny poslednich valek, vi, 2e byly v sazce velke veci. Nelze pfehli2et a podceriovat zapas o trhy. Nikdo nemii2e ignorovat illohu jemnejAich vlivii: vojenske kasty, zahranidnich atadti, tradic a one smesice hysterie, povS7Senosti a chamtivosti, kterou nazSrvame nacionalismem. ZadnV obraz valky neni tipinV bez to nidemne historicke trojice: ziskuchtivosti, osobnosti a zaujatosti. Ale to veechno nevyvraci axiom Lide miluji valku. Valka znamend daleko vic net krveproliti, stradani a hruzu. Valka chova pro lid slib, 2e budou ukojeny jejich tu'2by a impulsy tak hluboko zakotenene v osobnosti eloveka, '2o k nim nevnikne ani nejsilnelei moralisticke nebo rozumove htimani. LidskS7 primitivismus se chveje volanim militarismu, nebot' v nem tuS1, 0'dem podvedome, pkile2itost k vra2deni, sadismu a nasilnosti, olovek je velkST vrah. Kdyby jim nebyl, nemohl by nikdy vraidit. To je samortejme a dokazuje to statistika vrald celeho sveta. Clovek je psychologicky opravnen vra2dit za jistSich okoinosti. V ka2dern kratiekem obdobi, kdy povoli "mravni ventil", kdy zmizi socialni odsouzeni a zmizi hrozba trestu, tu vytryskne ptival nieive energie, jet aihala kdesi ye struktute osobnosti eloveka. "olovek", fekl jeden slavnSi psycholog, "je mravnejSi net si mysli a daleko nemravnejei net tu'Si.." To se snad zda neuvetitelne groteskni, ale hledejme dfikazy toho v prostem eloveku, u tak zvaneho "normalniho eloveka", dobreho °beano a milovnika domova. Mluvime-li s vojaky posledni valky, brzy pozname, '2e pro vetAinu z nich byla valka hrdinskou a rozechviVajici. Pouze neobyeejne citlivi lido, jako Eric Remarque, videli ye -crake jen nekonednou 1-adu hrtiz. Jednim z omylii pacifisty je ptedpoklad, *ge taci vojaci byli typiati pro posledni valku. Mnoho vojakii vzpomind s rozkai na to, jak "rozparali toho Huna". AC se nam toto ptiznani zda ii2asnS7m, nezapominejme, 2e jeho obdoby se ka2dodenne opakuji tisicerVm zprisobem. Vella veteina l i di se s radosti diva na pestni zapasniky, jak se biji do krve nebo si s gustem uhodi na schtizi do protivnikovy hlavy. Valka, podobne jako lyndovani a pogromy, skStta, uspokojeni a odmeny, ktere jsou v miru nemo2ny. Valka ptina gl muff= kamaradstvi v nejvetthn metitku, zbavuje je starosti o 2ivo-
PROVOLANI VSEM BADUM S. P. J. S. T. Jeliko2 ve schtzzi konane dne 15. rinora v Schulenburgu, Texas, Za ridelem zvoleni vS7boru pro vypracovani a sestaveni eeskoslovenske vVstavky pti oslave stoleti v Dallas, byl vybran a jednohlasne zvolen dr. Jos. Kopeck ze San Antonio za ptedsedu, a bylo jemu dano neobmezene pra y() na jmenovani a ustanoveni vkch dalSich vSrpornocnVch pracovnikti ve boru, s ninn2 by potidil vS7stavku die planu jim ptednaeneho, kterV2to plan byl celSim shromaklenim jednohlasne schvalen a ptijat; a jeliko2 die onoho navrhu by eeskoslovenska, vVstavka stela i s pronajmutim mistnosti a vkrni vedlejeimi nuti*ni vSrlohami od 'Yeti do desiti tisic dolart; a jeliko'2 vkchny Ceske spolky mimo jednoho byly zastoupeny a timto celkovSim shromaldenim, representujicim vkchny tkidy a vrstvy deskoslovenskeho lidu v Texasu, bylo jednohlasne usneeeno, by idednici raznSTch jednct a spolkil po2adali sve dotyene tady a odbodky o zajem, iidast a pene2itou podporu tohoto yelice vSrznamneho podniku, proto my, podepsani Utednici SPJST., Cinime toto provolani na veechny mistni tady, by tomuto alechtilemu podniku byly napomocni. Pine schvalujeme tuto velkolepou myglenku, kde by se ukazala prate a vzrtist eeskoslovenskeho lidu v Texasu od tech nejprvnejeich davnjr ch zadatku at po dneSek, a doporudujeme, by naik tady postavily se za tuto ideu eeskoslovenske vS7stavky bud' jednotlive nebo spoleene s jinymi eeskS7mi spolky. Bude nutno sehnati v dobe co nejkrath pattionou pengni hotovost k zajieteni mistnosti a nutriVch potteb spojenS7ch s vS7stavkou, bud' potadani yezabav a divadel, nebo dobrovolnVini sbirkami, Upisy, dary a jinS7mi cestami. rSechny pene2ite ptispevky bud'te2 zasilamy na jednoho z techto pokladnikti k tomu zvolenSrch: J. R. Kubena, Fayetteville; A. J. Kallus, Hallettsville, Rt. 2; Ed. L. Marek, Fayetteville, Texas; E. E. C'hernosky, Houston, Texas. Dale upozorriujeme, 2e dne 19. dervence pokadan bude v Dallas statni eeskS7 den, a pi'ejeme si, by i na tomto podniku podilela se dela, deska vetejnost, jak finanene tak moraine. Jakekoliv dastky pene2it3ich ptispevkt ureenVch pro celostatni eeskV den posilejte na adresu pokladnika risttedniho eeskeho vStoru: Jan Ondrrikk, 2110 Allen, Dallas, Texas. Oba podniky, statni deskST den i vVstavka, jsou uelechtile, oba jsou umisteny do Dallas, jest pouze ten rozdil, ze vS7 stavka bude otevtena po celou dobu oslavy, kdetto deskS7 den bude urCen na ureite datum a skonei o 12. hodine weer. Mistni oslavy deskeho dne v jinVch osadach, jet budou potadany jednotlivS 7mi spolky jen pro mistni okoli, nejsou do techto planti zahrnuty. C. H. ChernoskV, ptedseda; J. R. Kubena, tajemnik; Ed. L. Marek, tieetni.
byti, gaty, ptistte gi a plat, co2 je zvla gte v nynej g dobe velke nezamestnanosti okolnost velmi v3iznamna. Armada skSita eloveku rozechveni pestrVch uniforem a vyznamenani za stateenost. A potom tu omamnou rozko'S, kterou jeden spisovatel nazval nejveteim neptitelem lidstva: vojenskou hudbu. Dale nasleduje melodrama praport, pfehlidek, teeneni a obdivu ptibuzm'ich, milenky a obecenstva, vroubiciho ulice. Je te2ko odolat, kdy2 celV narod Asa a sklani se pied hrdinou. Nemusime loSt ani velkmi psychology, abychom pochopili, e dokud mu2i budou praco-. vat na vkdnich mistech v dilnach, obchodech a j., valka bude skSTtat jedinci osobni osvobozeni a slavu. Kandy poslieek, ka2d3i utlaeovanV mantel, ka2d.V tovarni delnik vidi se velkVin hrdinou ye velke narodni veci. Vyhlidka na potty, povVeeni a slavu — mo2nost veiltelskeho postaveni a omamneho pocitu sily — to vkchno jsou mocna lakadla. A kdy2 k verbitskVm kampanim ptistoupi jeSte vlast, pravo a povinnost, potom na stranu pokueeni dopadne i vaha moralky. Valka je rinikem z vnittnich krisi, jet jsou nesnesitelne. Ve svetle tohoto poznani je mnoho hluboke moudrosti v epigramu Bernardo Shawa: "VS'echray armady se skladaji veteinou ze zbabelcii." Vlastenectvi ma east() velmi malo spoleeneho s dobrovolnSim vstupem do armady. Tisice mual, tou2icich zbavit se vnittniho napeti, naleza omluvu pro uvolneni zapovezenVch impulsti a volaji k Bohu o krev neptitele ye jrnenu lidskosti nebo Vlasti. A co2 svedomi, otale se nada, jet by melo zabranit takove zvracenosti? Svedomi, jak kdosi stateene prohlasil, 2e onou east psychy, ktera se rozpoufti v alkoholu. Vodka je daleko omamnejS1 net kotalka. UhStame svemu svedomi s vedeckou mistrnosti. Nebot' vSimnete si, 2e my nikdy nechceme jiti do valky, ale neptitel nas vidycky "nuti" k tomu neptijemnemu rozhodnuti. Podlehame sadismu teprve, kdy2 jsme podplatili svoje svedomi vlasteneckVini tlaehy, kterS7mi nas zasobuji naS1 statnici a propagandiste. Kalda valka je vedena za nejak3'm "vyegim rieelem", za nejake svate pravo — oveem na oboe stranach. Kaiser i nevereckV Clemenceau vzVvali Soho o pomoc. Je rovne2 nutno pamatovat, jak nesmirne mocnou ulohu hraje propaganda — to moderni kejklitstvi, jet uspava svedomi a rozum, aby se divoeske sily mohly rozvinout a stat se skuteenosti. A piece v hloubi duie neda se Cloy& tolik "svadet," propagandou, jako ochotne per:11611a svym podvedom3im svodtim. Pacifistovi -Mika znamend hrrizy, narodohospodati poS'etilost, filosofovi barbarstvi; ale pro masu lids ptedstavuje tadu dralVch veci: romantiku ubohVm, Cinnost omrzelS7m, moc neschopnVm, odmenu nepov'SimnutS7m. Lide rozumove zatracuji valku, ale psychologicky, v nejtajnejeich hlubinach sve osobnosti — lide miluji valku. Je tuda to dilemma nerozhgtitelne? Nemt2e laS7t trvaleho miru? Nemfz e, neobohatime-li (Dokon6eni na str. 5.)