Qr art Slovanske odporiYjiciJednoty Ste.tu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the ROeNIK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
r Congress of August; 24th, 1922
(Wednesday) 20. UNORA (FEBRUARY) 1936.
OSLO 15.
MASARYKOVA BASER. E SNAD aby se etenat domnival, te jde o nejakou rYmovadku, kterou Masaryk n sam slotil. Mam na rnysli ver ge, ktere si Masaryk oblibil. Snad kaalY elovek ma jiste libustky nejen v choutkach telesnych, ale i dugevnich. Je znamo, te Masarykovou oblibenou pisniakou je slovacka melodie "Tede voda, tede"; av g ak jsou malo znamy jeho zamilovane verse, ktere pry on po celou valku nosil pti sobe, snad na srdci, snad vice ye sve hlave. Asi pied dvema lety otiskl dasopis "Krajan", vychazejici v Prue, deskY pfeklad teto basne, s poznamkou, te ver ge ty visi v Masarykove pracovne. Slava byla napsana anglicky, a ten, kdo baseri slotil v anglickem originalu, zemtel pik ed mesicem, v lednu 1936. Byl to anglicky basnik Rudyard Kipling. Ver ge nesou kratiekY nazev "If", cot do ee gtiny preloteno znamenalo by "KDY2 .. Kdyt bezhlavost svYm okem klidne metiS, ac tupen, sam te nejsi bezhlavY, kdy podeztivan, pevne v sebe vgak nevinig svYch sokti z bezpravi, kdy dekat zna g, ba Cekat beze mdloby, jsa obelhavan, neupadat v let, kdy nenaviden, sam jsi beze zloby, slov ctnosti nadarmo v gak nebereg; kdy umig snit a nepodlehnout sneni, kdy2 hloubat zna g a dovede g ptec kdy proti triumfu i poniteni jak proti svildctim spoleenYm jsi kryt, kdy2 nezoufa g, necht' pravdiva tva slova lsti bidakti jsou poglapana v kal, kdy hrouti se tve staveni a znova jak delnik v potu lopoti g se del; kdy poditat znag hromadu svYch ziskti a na jedinY hod vg e riskovat, zas po prohte se vracet k vYchodisku a nezavzdychnout nad hokem svYch ztrat, kdy ptinutit zna g srdce sve i eivy by sloutit tobe mohly dej co dej, ad tep a pohyb unika ti tivY a jen tva yule kate "Vytrvej!" kdy nehu snese g pkilignou i tvrdost, kdy svuj jsi, vg em necht' druhem jsi se stal, kdy sbratten s davem, uchova. g si hrdost a nezpygnig , byt' mluvil s tebou kral, kdy zutitkujeg das svuj vtetinami vgemi a katcle pillhodince tekne g : "Slut!" pak pan, pak vitez na tive jsi zemi a co vie, pak, synu maj, jsi mut'. MnohY elovek si pfedstavuje baseri jako nejake lehke tikani, co se rYmuje a je lehke k tapamatovani. Zdatila baseri v gak je umeleckY slovesnY vYtvor, kde ye zhugtene forme podavaji se hluboke myg lenky, jejicht vYznam v obyeejne prostomluve by vytadoval daleko girg iho vYkladu. Zde pkikladrie jsou etyti verge, kaidY o osmi tadkach. Jadrem tete, basne je myg lenka, ze uspech v lidskem tivote je (TYsledkem sebeovladani, pri demt dlovek musi rozpoznavat hodnoty trvanlive od veci chvilkovYch a pomijejicich. Z techto dvaatticeti fadkA dalo by se udelat cele kazani. KatdY ta.-
S. Valeik. dek nebo dva staall by na samostatnY elanek. Katde to slava "kdyt" navazuje na jinou vlastnest, kterou by elovek mel mit, at se tech "kdyt" napoeita dvaatkicet, jako dvaatticet zdravYch, pevnYch zubu, "pak, synu uraj, jsi mut", jsi tim, dim ma g vlastne byt. Prato neni divu, te tyto etyti sloky 'scaly se Masarykovi jakYmsi katechismem. "Kdyt bezhlavost svYm okem klidne metig, ac tupen, sam te nejsi bezhlavY ", aneb jinYmi slovy, kdy si umi g zachovat rozvahu, kdy se neplagig s druhYmi, kteti to tupi a hani a svadeji vgecko na tebe; kdy netandi g, jak druzi by ti radi piskali, kdy neseda g na katde "von prej, voni prej, vono to prej", kdy zkratka zachova g si klid a nenecha g se od druhych
Nova poystka a to 20ti splatkova, vyplacena hotcve ve stall. 60 let, zavedena na gi Hl. tradovnou. vysvetleni naleznete na strance redakeni.
Ceski vSrstavka v Dallas v Mind oslavy Stoletnice echoslovaky Texasu zajigtena. Obrovska schfize eelnS7ch krajanii v Schulenburgu o vSrstavee se dohodla a pilpravne kroky ihned zapoeaty. Peitomni sloiili resp. upsali na, vSrstavku kolem $700. Dalgi podrobnosti na str. 9.
znervosnit — to v ge dalo by se pojmout do prvnich dvou tadek. K tomu v gak hned je ptipojeno " . .. kdyt podezrivam, pevne v sebe vetig, vgak nevinig svYch son' z nepravi." AnglickY original Cte se: "If you can trust yourself when all men doubt you, but make allowance for their doubting too," Cili volnYm pkekladem, kdy mutes spolehnout na sebe a vetit sobe i kdy vgichni o tobe pochybuji, ale pH torn uznati, te ti druzi to tea mysli uptimne. Zde je treba dlouheho vydechnuti — kolik z nas to dokate dovolit tern druhym, aby podezrivali, kolik se jim radi a nevinit sve neptatele z ptekrucovani a nepravdy? Sebedtivery obyeejne mame habadej, jente chceme, aby take druzi uznali, to za neat) stojime. Cot to nemame na dele, ze veal rozumime lep gi net kdo jinY? Cot si !name nechat libit, aby kde kdo nas dle libosti kritisoval a neomalene se o nas otiral? Tedy napied chladna, krev, pak znalost miry a tketi ptichazi-- trpelivost, to vost, " . . . kdy Cekat zna g, ba Cekat beze mdloby". Kdo z nas to dovede, miti to masarykovskou trpelivost v nynej gim shonu, kdy vaecko musi byt hned, kdy v gecko je netrpelive a kratkodeche? Nasledujici tadek " . . . jsa obelhavan, neupadat v let" je v anglickem originalu o odstin o poznani vYstitnej gi: " . . . If you are
lied about, don't deal in lies". Zde zase vidime kus Masarykovy viry, te pravda vitezi. Jente 'mezi nami udrtuje se naopak jakesi pravidlo, ze kdyt druhY o mne lte, smim si ja take trochu o nem zalhat. A bude-li se mi let vytYkat, vykroutim se z toho, te jsem byl nespravne informovan. . . . kdyt nenaviden, sam jsi beze zloby, slov ctnosti nadarmo v gak nebere g." Tyhle radky se zrovna hodi na nazi slovanskou nesnagenlivost a nesvornost. Celd, kapitola mohla by se napsati o na gem vzteku, o na gem protizag ti, o nedostatku sebevlady, sebekazne, sebezapteni, shovivavosti a velkomyslnosti. To snad ut v nazi Ceske du gi, te se zlobime kde s kYm pro katdy kodiel chlup. At' podnikneme co chceme, jakmile nam poloti nekdo steblo el listek travy do testy, hned jsme v ohni, hned v nas v gecko sydi a vie. A piece Kipling vysvetluje, te kdo chce byt mutem, nema se nechavat ovladat venkovnimi okolnostrni, ale ma byt sam svuj, ma byt obracen do sebe, ma mlCet. Kdyt ti bezhlavY vyeita bezhlavost, nech ho mluvit. Kdyt to podezrivaji, nech je mluvit, a sam mle. Kdyt music Cekat, Cekej bez Anavy, a zase mle. Setri planYmi slovy, kdyby druzi treba i lhali o tobe. Kdyt to nekdo nenavidi, udela g nejlepe, bude g •li zase mleet. Nebud' ctnostnY pies miru, ale udrtuj si svou sebefictu, svou hrdost. Bud' otutilYm mutem a nezoufej, ani . . kdyt pravdiva tva slova 1st' bidakti jsou poglapana v kal." I to se 'east° podati, te pravdu, kterou jsi vyslovil, nekdo ramyslne prekrouti, obrati na ruby. A "kdyt hrouti se tve staveni a znova jak delnik v potu lopotig se dal", kdy vaechno to, prof napina g sve nejlepgi sily, vgechno, Cemu venoval jsi svuj Cas, se ti pied oeima zboki, pak nezbYva, jak Kipling radi, net znovu se sehnout a znovu melt od zakladu. Kolik Masarykova tivotopisu dalo by se napsati na podkladu o techto throucenYch planech. Neni motno ptehlednouti tteti sloku basne, abychorn si opet nevzpomneli Masaryka, kterY znal " . .. hromadu svYch ziskii a na jedinY hod vge riskoval." On vge vsadil na jedinou kartu a "nezavzdychnul nad hotem svYch ztrat, kdyt ptinutit znal srdce sve i Civy, by sloutit jemu mohly dej co dej", pies valku, po valce, at do roku 1935. Teprve pied dvema mesici odstoupil se slovy: Budu se na vas je gte chvili divat, jak to vedete. Z posledni sloky dalo by se hodne vybrat pro vgecky na ge povahy, ktere si potrpi na strejekovani a brattiekovani, kteti se chytaji na katdou lichotku, kteti radi pochlebuji druhYm, kteri se tla.di do prvnich lavic, aby je bylo lope videt. Pro ne by mely platit dvojnasobne ony radky: "kdyt svuj jsi, v gem necht' druhem jsi se stal, kdyt sbratten s davem, uchova g si hrdost a nezpy gnig, byt' s tebou mluvil kral." Bud' kamaradskY, bud' sbratten se vgemi, ale uchovej si jistou skromnost a hrdost. Nebud' pygnym, protote hrdost neni pYcha. Bud' vnitime nezavislY, treba by s tebou mluvil kral. (POkraeovani na str. 9.)