Entered as second class mail !natter, January 3rd, 1.933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROC1ST1K (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 12. T.:JNO11A (FEBRUARY) 1936.
tiSLO 14.
ABRAHAM LINCOLN. ASTO SLtCHAME tvrzeni, ae ye dvou nejtaivejSich krisich v teto zeini stali C v eele naroda dva nejslavnej§i president' — Washington a Lincoln. Dnes, kdy narod oslavuje vYrodi narozenin Abrahama L'ncolna, ma lid zajiste na mysli ty vlastnosti, je2 Lincolnovi vyslouLly po celem civilisovanem svete uznani a naz yu vynikajiciho mui;e. Abraham Lincoln narodil se pied stodvaciti dvema lety y e sruboYe chats v icentucky. Jeho otec byl fipinYm analfabetem, jeho rnatka umela site eisti, ale ne psati. VSeobecne se o ni tvrdilo, 2e je neman2elskYm ditetem. MladY Lincoln dochazel do Skoly vSeho vSude jeden rok. I pies detne pfekaky propracovati se svou vlastni pill a2 k nej yyS'Simu postaveni y zemi a stal se jednim z nejseetelejSich muZii sve doby. Jeho spisy a fedi jsou jests dnes zapoeitavany mezi perle anglicke literatury. Lincoln byl krome toho 1 vYbornYm pravnikem. 0 Lincolnovi mono Mei, ae byl v kaZdern ohledu muZem z lidu. Vekil v moanost nraktickeho uskutedneni teorie a lidske rovnosti. Mluvil fedi ptimou, lidu snadno srozumitelnou. Byl milovnikem 'tertu a byl snaSenlivY k nazorum jinYch, pti torn se vSak nikdy nesnaLl pilzpiisobiti se pov'technYm nazoram, byly-li tyto nazory v rozporu s jeho vlastnim poctivyrn pfesvedeenim. Za LincolnovYch dnu byla nejaehavejSim americkYm problemem otazka otroctvi. HospodafskY system Jihu spodival na praci detnYch otrokn. Sever zamestnaval delniky svobodne. Nejakou dobu nebylo mezi Severem a Jihem v tomto ohledu ladnYch nesrovnalosti. Kdyt vAak se podalo jednati o zavledeni otroctvi i na zapad, kde le2ela obromna., a2 do tehdej§i doby neobdelavana fizemi, zadaly silne rozpory mezi tabory, tvoticimi se jak pro tak proti tomuto navrhu. Lincoln byl od prvopoeatku proti zavadeni otroctvi do novYch fizemi. Roku 1858 byl Lincoln donucen udiniti jedno z nejvYznamnejSich rozhodnuti sveho Zivota; vYsledkem tohoto rozhodnuti bylo, 2e severni staty podaly si uvedomovati ryzost cha.rakteru tohoto neobydejneho mute. Toho roku kandidoval Lincoln na misto senatora statu Illinois. Jeho odpurcem byl Douglas, ktery jako dobrY diplomat a statnik nikdy pine neobjasnil sveho stanoviska ye sporne otazce zavedeni otroctvi do tehdejSich teritorii. Lincoln vyzval Douglase k fade politickYch debat a hned ph. prve z nich — nehlede na radu svYch politickYch radca — otazal se ho i na jeho stanovisko k otazce otroctvi. Douglas byl vehnan do fizkYch a byl nucen objasniti sve postaveni; bylo zjevno, ae se kloni ke kompromisu, dovolujicimu obmezene rozSiteni otroctvi, jak si toho pfalo vefejne mineni v Illinois. Je pochopitelno, prod' Douglas byl zvolen, a Lincoln pora2en. Lincoln opustil volebni kolbiSte s ptesvedeenim, 2e obetoval svou politickou karieru svemu pfesveddeni. Roz'Sifeni otroctvi pfidilo se v'Sak nazornm y ettiny severnich statfi. Lincolnovy debaty a
fedi, v nich't poukazoval na ohavnost lidskeho otroctvi, ueinily z neho vildce hnuti pro odstraneni teto ski/my ze Stitt( americke ci.vilisace. Z jeho tehdejSich projevii citujeme z easti tyto: "Svobodna prace naleza svou inspiraci v nadeji. Pozoruhodna je sila nadeje na lidske sna"Zen! a West!. Otrok, jehoa milZete bieem donutiti, aby vyvochloval sedmdesatpet liber konopi za den, vyvochluje stopadesat liber denne, slibite-li mu, ae mu zaplatite za vSechny libry, je'Z /idea lakes 100 liber Nahradili jste hirl nadeji: A pti torn si snad ani neuvedomuMEcg.gggrtiffgRaragg raig )E1 gEggigg3.]:ggggggil ' t?=
Jak se urnistili. Koncem ledna uzavken byl kontest na.eich bratrii organisatoril a jednotlivi snazivi vysli z uSlechtileho zavodu postupne jak nisleduje: Ign. Scnkyfik, Fr. Kadanka, Jos. Franta, K. Navratil, Emil W. Popp, J. KlinkovskY a J. IL Bartek. (Spoleenici Seste ceny), J. H. Siptak, V. Kind, John Urubek a Stepan Vakik. Kontest vynesl 336 novYch elenfi a no veho pojiSteni v sums $268.000. Rosteme, na'Se sbratiene Siky mohutni! Pkijrnete bratii organisatoii, vitezove i vy, kteki z rfiznYch priein zestali jste pozadu, za yak snahu vdek a uznani od nas vespolek!!
tysburghu, j&Z se odehrala 1. eervence 1863, byla jednou z prvYch rozhodujicich sraZek, jeZ" skondily viterstvim svobody nad otroctvim. Cast Gettysburghskeho boji'Ste byla oddelena na narodni htbitov pro padle. Pfi pkileLtosti vysveceni tohoto posledniho mista odpodinku pronesl Lincoln ttiminutovY proslov, jent ,se svcu literarni skladbou i city, v nem yyjadtenymi, stal se uznavanYm klasickYrn dilem. Lincoln byl znovu kandidovan a znovu zvolen presidentem. 6tvrteho bfezna 1865 pronesl svou druhou inauguradni fee, je2 je uznavana za jeho nej yYznaenejSi vefejnY proslov. Obdanska valka blizila se ke svemu konci. Deva.teho dubna vzdala se konfederadni armada generala Lee-ho. VSeobecne nadSeni a radoSt nad ukondenim dloulieho zapasu promenily se vSak brzy v 'talost, kdy'2 o pouhYch par dnii pozdeji, toti'Z 14. dubna, president klesl smrtelne ranen kuikou poloSileneho fanatika John Wilkes Booth-a.
Abraham Lincoln a Anna Ruthledaeova. xl 11.; E#1
8 gggggOggggggggggggggggfggggggggr_tggZl
jete, ae jste tim do jiste miry nahradili system otrockY systemem svObodne prate." "Z prohlaSeni neodvislosti nevyrozumivam, ae se v nem chce fici, ze vsichni lids jsou stvo1-eni sobs rovni v kaldem ohledu. Oni (dernoSi) nejsou s nami stejni barvou; domnivam S 3 v'Sak, ze se tam tim chce prohlasiti, ze vSichni. lids jsou si rovni v jistych smerech; jsou si rovni ye svem pravu na "Zivot, svobodu. a vyhledavani Stesti." Zajiste zc dernoch nam neni raven barvou — snad ani ye mnoha jinYch ohledech; pies to vAak, ye svem pravu, do fist chleb, jeho'i si sam praci s yYcli rukou vydelal, v torn je roven kaZdemu jinemu eloveku, belochu nebo eernochu." otroctvi nespravne, pak nevi nespravneho nic." Republikanska strana kandidovala Lincolna. na Ufad presidentstvi a roku 1860 byl zvolen. VYsledkem jeho zvoleni bylo, ze Jih odstoupil od Unie. Mnozi Sevetani bYvali by s radosti nechali jiti Jih jeho vlastni cestou; netak Lincoln. VSechny jeho einy od okamZiku, kdy se stal presidentem, az pc) tragickou chvili jeho pfedeasne smrti, smetovaly k zachraneni a zachoy ani Unie. Lincoln vkly znovu opakoval, ze narod nemit-Ze vedne zustati "z poloviny otrockY a z poloviny svobodnY". Prveho ledna 1863 veSlo v platnost jeho prohle.Seni emancipace, jim..2 se otroci osvobozuji. Bitva u Get-
OKU 1834 byl v illinoiskem mesteeku New R Salem poRmistrem 251etY dahoun, jen2 ye sy Ycli volnYch hodinach studoval prava a hral v mistni politice svoji idohu. A vedle toho vSeho mel dosti easu, aby se zamiloval do milenky jineho dloveka. Tim mladYm poStmistrem byl Abraham Lincoln. Divkou tou byla Annie Mayes Ruthledgeova, tketi z deti mistniho hostinskeho. stareho Jamese Ruthledge. Anna byla mistni krasavici. Mela mnoho napadniku. Zprvu se zdalo, po torn nevzhlednem mladem mu'Zi ani odkem nehodila. Jeji srdce bylo zadano zamo2nemu cizinci John McNeillovi, jeho2 osobnost byla zahalena jakYmsi talemstvim. Nikdo nevedel, k-Ym jest a odkud pfgel. John poladal Annu o ruku a divka mu dala slovo. Svefil se ji, ze se nejmenuje John McNeill nYbrZ" McNamar a ae ze sveho domova na vYchode odeSel po rodinne hadce a ze si dal jine jmeno, aby mu nemohli pfijiti na stopu. Take ji fekl, ze se jiZ s rodinou smith, a ae se brzy odebete dome, aby svoji ovdovelou matku odvezl na farmu, kterou ji koupil blizko Salemu. Loude se se svoji milenkou tekl: "AZ tam vyfidim vSecky svoje zale'titosti, vratim se sem, a ty bude,§ moji zlatou Zentthkou." S timto slibem odejel na vYchod. Asi dva neb tfikrat Anne psal, ale pak ji dopisovati pfesta.l. Anna spechala na poStovni idad pokaale, kdy2 doSla poSta z vYchodu. A tam se dim dal tim lip a vice seznamdvala s Lincolnem, jemu2 se take svefila svoji laskou k McNeillovi a obavami ohledne jeho navratu. 0 ty obavy sdilel se s ni celY Nov) Salem, a kdy'Z McNeill neptichazel, podaly o nem kolovati povesti, ae to byl lupie, uprchlY trestanec a dvoj2enec. (A nebyl Z'adn)m z nich. Co byl Anne vypravel o sobs, bylo Pravda. Ze divce nepsal, toho (Pokraenvani na str. 9.)