.lilntered as seeond olass mail matter, January 3rd, 1933 at w~st, Texas, under- the Act of CongreSl'l of A;giist, 24th, 1922 ROČNÍK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ve středu,
·----
-
(Weciiies&i~;) fo.'Ie'dna _,.
o
(,Talutaťy) 1936.
-
-ČÍSLO--io~ -
,_.,
""
CO Si AMERIKA VYPUJCIL/.i OD AFRII(1t. TYKÁ-LI se více národnostních skupin mezi sebou s vlastními zvyky, mravy a tradicemi navzájem, přejímají je zpra vidla částečně do sebe. 'I'ento úkaz je velmi sřetelně patrný v Americe, kde styk černochů s. bělochy měl podobné důsledky. Nestranné studium amerických poměrů u kazuje jasně, že negří, dovezení do Spojených Státií i do ostatních krajů Nového Světa, v nichž kvetlo kdysi otroctví, pocházejí většinou ze západní Afriky, kde žijí poměrně vysoce vy vinuté civilisace. Č:11Jt z této civilisace předali svým pánům jako náhradu za. to, co přejali sami z tradicí evropských. Mnohdy patřili tito černoši k výkvětu svých kmenů a jejich vliv na bělošský svět - ač nepozorován - byl značný. Toto pole nebylo dosud probádáno a chce me-li se podívat blíže na tak zvané ařríkanís my ve zvycích amerických černochů a tím ta ké samozřejmě i v životě bělochů, je nutno býti poněkud informován o původním životě čer nochů v Africe. Potom možná že najdeme snadno onu hlízkou souvislost mnohých zjevů v hudbě, v řeči, v chování, v kuchyni i v nábó ženských zvycích. Africko-americká hudba, Dva různé typy v americké hudbě - jazz a "spirituals" - mají samosřejmě původ neger ský, ačkoliv to nemusí přímo znamenati afri cký. o splrítualech můžeme řlcl, že [sou výsledky negerského hudebního výrazu, aplikované na themata, která si negří vypújčili od svých bí lých pánů. Proti tomu namítají mnozí odbor níci, že synkopovaný rytmus, stl'.-ídání duro vých a molových stupnic a solový zpěv neuka zuji na africký původ, právě tak jako že pěti tónové intervaly jsou celtického původu a ne negerského. To však je mylný názor, protože jsem pi·i blížším studiu 'shledal, že na př. ve zpěvech A
šantů je mnoho vložek sólových zpěváků, v Dahomeji mají zpěvy v durové stupnici a jinde opět pětitónové intervaly. Je nemožno mluviti o jednotné africké hudbě, právě tak jako není možno mluviti o nějakém africkém jazyku. V Africe je právě tolik musíkálních ídíomů jako dialektů a dokonce lmždá eívílžrace má několik torem zpěvu. V západní Africe je možno slyše ti zpěvy, které velmi připomínají spiritualy. Ostatně spiritualy jsou jen nepatrnou části americké negerské hudby. Negerská chrámová hudba se silně mění a některé její formy jsou spirituálům velmi daleko. Negl'i mají své pra covní zpěvy, zpěvy satirické, taneční n milost né - a tyto formy, ač nejsou tak známy jako spírítualy, měly větší vliv na stvoření jazzu. V rytmu jazzu, v jeho melodickém spádu a v je ho disharmonii, můžeme hledati hudební dě dictví Ařríěanů, předané Ameríěanům. Stačí, když necháte zahrát originální africkou hud bu před -skupmou mladých lidí ve věku, kdy láska k tanci je největší, a na podvědomých pohybech jejich těl a výrazu jejich tváří po znáte, že jejich všechny smysly podléhají její mu rytmu a melodii.
Srovnáme-li to s účinky jiné primitivní hud .. by, na pi·. hudby amerických indiánů, shledá me, že je jim cizí.. kdežto africké zpěvy poslou chají s pocitem uspokojení jako něco, co je jim známého a blízkého. Jazz je americkou specí alítou, ačkoliv bychom mohli o tom pochybo .. vatí, když slyšíme jazzový orchestr anglický, francouzský nebo německý. 'I'aké všechny sna hy t. zv. seriosní hudby využiti této formy hu dební ve svů] prospěch, vedou nakonec i k čer pání z původní africké hudby. Africké vHvy na řeě v Amerfce, Všechny zvláštnosti v americké mluvě, a zvláště v anglické výslovnosti Američanů z Jižních •.,tátťl, ať černých či bílých, mají také africký původ. K tomu je možno podati ná sledující vysvětlení: Negl'i; přlvedení do Nové ho světa, patřtll různým kulturám, hovoNcím ruzným nářečím, tnkže si navzájem mnohdy nc:rozmněll. Otrokál"i zúmyslně oddělili od se·· be členy téhož kmene. takže tito byli nuceni naučiti se jazyku svých pánú. Učili se nová slo va anglická, španělská, portugalská nebo fran couzská, ale vyslovovali je s pNzvukem, vlast ním v západní Africe. Tento pl'izpítsobený slovník přecházel do gramatických a idiomnti ckých forem afrických. Negl'i n111ohdy vycho vávali děti bělochú a zvláště v jižních státech mnoho bělochťt učilo se mluvit od svých čer ných chť1v. A foč Jihoam,eričanú nebyla ovlivněna ne- gry pouze foneticky. Je známo, že lidé''z Jihu mluví velmi hudebně - jejich mluva má ka denci a melodickou linii. A právě v západní A frice našli jazykozpytci to. co je možno na·· zvati "výrazovým tonem". Tohoto zvláštního prostředku je užíváno v mnoha jazycích na světě, tak na pr·. u Číúani't a zvláště u ameri ckých indiánů a to tak, že vyslovením téhož slova v rúzných toninách (výškách hlasu), je mu dáván různý význam. Ve Spojených Stá tech smysl tónu výslovnosti zmizel, ale zůstaly jeho stopy v modulaci, ltterá činí řeč Američa nťl z Jilm tak hudební. NC;gcrská zdvořilost. Jiným charakteristickým zjevem života na Jilm je dilležitá úloha, kterou hrají "dobré mravy". Pi'íjemný život a roztomilost, o níž se · tolik mluví ve spojení s Jihem, je úzce spjata ':. . touto zdvofllostí. Kař.dý národ má svoje pra vidla chování a jednání s druhými.. Co by tedy na tom, co vidíme na jihu bylo tak vysloveně nfrického? J'edná se hlavně o význam, který se chování pflkládá. - A tu je známo, že Afričané jsou pi·esvědčeni, že by nebylo možno udržeti soci ální vztahy, bez pi'.'ísného dodržování zákoní\ zdvořilosti. Africká zdvoi·Host je až extremní a· jsou známy pi'íklady, že vznešený Ašant spá chá sebevraždu, prohi"eší-Ji se těžce proti pra vidlúm dobrého chování a slušnosti. kdežto domorcdec z Haiti, kterého někdo nazve nevy chovancem, bude hájiti svou čest ranami pě sti. Dobrá ncgcl'ská kuchyně. .Ještě nikdo ndJrovnával rfizné detaily v ku chařském umění amerického Jihu a Spoje11ycl1
Státi!, které .jsou tytéž jako na. Karnibských o strovech. Kuchyně Nové Anglie jest mnohem bli~ší tradici pi'eclkťt z Anglie než kuchyně o b;rvatclú Charlestonu a Savannah. One11 ele ment, který vyrovnal rozdíly, byl právě afri ckého púvodu. Tai~ na pi'.·.: když v jedné rodině na Jihu one mocněla bílá kuchařka a nahradili ji pťávě r,í·<•d nedávnem pl'ivezenou černou otrokyní 1bylo to ještě za čnsú otroctví), shledali, že ta to. ač nikdy neval'ila bělochům, phpra vovala jídla pdobným zpi\sobém, na nějž byli zvyklí. To nepí·ekvapí nikoho. kao zkusil, jak se vafí v západní Africe, kde rádi vaÍ'Í a pekou v tulrn a pfipravují smažená jídla.
Na čem spočivaji výpočty pojišt'ovacich ústavů~ pro případ narození dvojčat, které slouží k lehčímu vydržování nečeka ného pflrťlstku v rodině, existuje v Anglii už dávno. Prémie činí 5 procent z pojištěné část ky a je vyplácena 1 pl:·i narození trojčat. Nezvyl{lé pojistky jsou uzavírány i pro l'uz né zvláštní druhy povolání. Tak na pi"íklad o.. chutnavač čaje dal si poj!.1Jtit svťtj jazyk, ka deřník své zručné ruce, odborník ve voňavkář ství sviij nos, aby pl'i pflpadné rýmě dostal od škodněni. Slavný klavírní virtuos Paderewski má pojištěny své prsty. Tanečnice Mistinguet měla pojištěny své nohy na milion dolarfi, prá vě tak jako Charlie Chnplin pojistil své šmať havé nohy. Pěsti.telé vzácných psú a koček mohou si dát pojistit svá zvffata na schopnost, že budou míti potomstvo. V Americe jsou pojištěni pro pi'.'ípad únosu dětí. Proslulý francouzský pflrodní badatel Buf fon ztrávil celé dny tím, aby zjistil pravděpo dobnost pN hození mince do vzduchu. Při 4040 hodech shledal, že "panna" paella 2048krát, te dy skoro pi'esně vždycky pN druhém hodu. Podivuhodný pfipad pro stanoveni tohoto málo známého zákona pravděpodobnosti je tento: V nádobě se promísí 100 černých fazo lí. Pak se dá táhnout člověku se zavázanýma očima vždy po dvou rázolích najednou. A sko ro pl'i každé takové zkoušce bylo zjištěno, že bílé a černé fazole vyjmuty v 11á1.,ledujícím po měru: 25 párú bílých, 25 párfl černých a 50 pári\ po jedné čemé a jedné bílé! Týž zákon pravděpodobnosti určitého poměru se projevu je ve všech obdobách života. Rok co rok na pNldad u bílé rasy se rodí na 104 chlapcťt 100 děvčat, dvojčata pflpadnou na každý stý, a trojčata na sedmitisící porod, čtverčata na 370,000 porodit Ze sto narozených dětí dosáh ne 79 tl'iceti, 39 sedmdesáti let, dvě pak jenom. se dožijí devadesátky. Každý rolt postihne každého sedmého oby vatele Spojených Státťt úraz. S tím počítají · pojišťovny. Právě tak je pojištění na pr·íklad sportov ních podniltú proti dešti. Povětrnostní stanice (Pokračování na str. 13.)
P
•,
OJIŠTĚNÍ