Vestnik 1936 01 08

Entered as second class mail matter„ January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS,

ye steedu, (Wednesday) 8. ledna (January) 1936.

VIPIROti HISTORICKE UDALOSTI SE BLi2i.

2. v ERVNU t. r. zapoenou slaviti Te-

xane nejvet gi sviij statni svatek, den U historick3i, velepamatnST, ste vSiroei sveho statu "Osamele hvezdy. Peipravy k oslavam zahajeny byly lit peed dvema roky, kdy nekolik vSibora vlasteneckS7ch spolkii sbiralo historickSr material, pomoci tisku a peednag ek vyz3ivalo k uspoeadani patkiene, cidstojne oslavy, vlastne oslav Ai maitku rozmernem. Iniciativa dobrovolnS7ch obeana pHjata byla celou vekejnosti s nad genS7m souhlasem, poeateeni nad geni oslabeno bylo nechutnSrm soupefenim, kde, v kterem meste melo by bSrti techto oslav steedisko. Nebudeme rozvadet postup prudkeho boje mezi mesty Dallas a Houstonem, faktem zastava, to Houston, u jehot bran lai sla yne bojigte a jet je dnes nejvet gim mestem Texasu, byl logickSun mistem oslav a nutno se podvolit rozhodnuti zasaht politiky i statni zakonodarny, stanovivgi Dallas steediskem oslav Stoleti Texasu.

Ostatne oslavy budou uspotadany v mnoha eastech statu, tit dnes oznamuji se velke peipravy k uspotadani mistnich slavnosti a take krajanske osady ku pe. Temple, La Grange, Ennis atd. planuji dastojne podniky k pattiene °slave pamatne historicke uddlosti — Stoletnice Texasu.

K peedbane informaci nakch etenalt, z nicht mnozi nejsou blite seznameni se tivotern hlavni osoby, vitae u San Jacinto, hrdiny americke historie, poda yame tu struen3i popis tivotni historie generala Sam Houstona, kterS7 site nebyl Texanem net v historii na ge ho statu ma, misto 'Caine, nesmrtelne. Sam Houston vybojoval Texasu svobodu a tento pHvtelil k Sp. Statam.

Sam Houston byl podivin, exulant, vojak a statnik Skotsko-irskeho pavodu. Narodil se ye Virginii a byl vychovan v Tennessee, kde se od mladi stS7kal s Indiany. Byl adoptova.n jednim z kmenovSrch naeelnikt a zastaval se po celST tivot pra y Indiana. Tato okolnost vyvolala povest, to byl Sam Houston rodilV Indian.

V roce 1813 jako vojin ve valce s Anglieany byl nekolikrate ranen v jedne bit ye, vyznamenal se sySim hrdinstvim, byl povS7 gen na serganta a pozdeji se stal podagentem pro zaletitosti Indiana erokezti. Vedl tateni proti paSovani Cermich otroka z Floridy, ale jeho snahy byly Spatne vyklaciany a byl obvinen z tieasti na otrokatskVch praktikach. Pak studoval prava v Nashville, stal se distriktnim ndvladnim a generalnim adjutantem statu Tennessee. Roku 1823 byl zvolen do kongresu SpojenS/ch Statt, bojoval ye Washingtonu souboj s generalem Whitem, ktereho zranil a roku 1827 stal se guvernerem statu Tennessee. (Mann se, lee za nekolik tS7 cInfi po svatbe bez slova vysvetleni opustil mladou tenu a jsa zatracovan, osocovan, vzdal se fleadu a utekl ze spolanosti bilS7ch lid].. — Odebral se k svemu indianskemu adoptivnimu otci, kde pobyl tei leta.

Roku 1832 vykonal cestu do Washingtonu jako Indian v domorodeckem Ustroji zastavati

se zajmil rudokotca. Byl peljat yeele a okazale presidentem Jacksonem v Bilam dome a ziskal Veci Indiana mnoho yliynVch peatel.

Tehot roku vSak odjel do Texasu„ tehdy mexicke provincie, utiskovane a vykoeist'ovane mexickou vladou. V Texasu se to doby ozk■ialo reptani a peipravoval se tajne odboj.

Ihned se pustil do viru vetejnSich zaletitosti a v kratku byl zvolen do ko-nvence texaskSrch

eskSrm rnatkint v Americe.

Vy, matky Ceske, v dalne yam dan je jiste vznegeiV Jste sloupem pe ynS7m v katele rodine, kol nehot tivly pod yratne jsou vakol Vy odolate jiste nastraham, jet eeei Vag i raznm smerem hrozi, o, proto volam vroucne, tklive k Vam: nedbejte Meek, jet Vain kladou mnozi.

Nedbejte svocili, brarite rodnou jet osudem yam v fista byla dana, byt' peestati Vain bylo mnohou see, necht' rodne mluvy vitastvi jsou psana.

Ka ditky Va ge, s mlekem mateeskm, jit zarodky sve rodne mluvy ssaji, ket v kolebce jit Ceskin. Selmoystvim yam asmev ye tval vykouzliti znaji.

Ka zustanou yam verny titim sy3-n, at' kdekoliv dli na sve zemske pouti, Vy nedejte jim, ani budoucim, ye veave cizi nikdy zahynouti!

Karel V. Kuttan. vlastenca a kolonista ze sousednich SpojenSrch State, ktera zasedala v San Felipo de Austin.

Kdyt mexicka vlada vyslala pod velenim generala Santa Anna do Texasu vS7pravu na pokokeni a vyhubeni rebelantil, postavil se Houston v eelo revolucionatt, mezi ktermi bylo ovg em mnotstvi Amerieant ze sousednich SpojenSrch Stahl. Ti peedvidali, to by se na pH rodni zdroje bohatV Texas mohl jednou stati easti SpojenSrch State a proto s velkou chuti odboj Texasana podporovali.

Armada generala Santa Anna, eitajici 5.000 mute, vpadla do Texasu teemi proudy a plenila a vraZdila napotad, jako skuteena trestna vS7 prava, bez ohledu na to, byl-li postitenS7 skuteene revoluciondeem. V dne gnim San Antoniu oblehli Mexieane hrstku revolucionded v pevntistce Alamo a kdyt tuto dobyli, povratdili vgechny ze 185 tam se branicich revoluciondea, kteei nebyli zabiti v boji. Nekolik dni na to dobyl Santa Anna Goliadu, kde poyratdili jeho vojaci 500 obhajca texaske svobody.

Sam Houston, vedouci jednu Cast odbojpoetem 750 mute, utkal se s hlavni divisi vojska Santa Army, obtitenou kotisti z lupu a pleneni. Houston vyekal fitoku na beezich zalivu San Jacinto blizko mista, kde se

do tohoto vleva potok Buffalo Bayou. Santa Anna mel osmnact set muau, tedy vice net dva na katdeho jednoho bojovnika, Houstonova. Ale Houston mel na sve strane neco strategickSich vedomosti za sveho deivejgiho vojakovani a pak mel proti horde neukaznenSrch hrdlofeza mute napinene zoufalou odvahou a ochotne se podeizujici energickemu veleni zkugeneho a osvedeenou odvahou i hrdinstvim prosluleho 171:Wee. V kratkem a v meeitku bitev pozolej gich válek bezvVznamnern boji padlo 730 Mexieana a zbytek byl zajat. Mezi zajatS7mi byl i general Santa Anna.

Samu Houstonovi ranenemu v bitve nedostalo se vgak uznami za jeho vitastvi — aspori ne hned. Byl v konvenci osocovan a obviriovan z diktatorskch choutek a rozmrzen odjel do New Orleansu. Lee na podzim tehot roku vratil se do Texasu, kterS7 se zatizoval jako samostatna republika a dvanact dni pied volbami prvniho presidenta ()Maki svoji kandidaturu. Takova byla jit jeho povest po Texasu a ta.koveho uznani jeho zasluh o osvobozeni mezi lidem, to z odevzdanS/ch 5.109 hlasa obdrtel 4,374 a byl zvolen prvnim presidentem republiky Texasu. Tim ziistal do roku 1838, ale roku 1841 byl znovuzvolen a zastal presidentem do r. 1844. Za sveho idadovani vetoval zakon. kterSrm byl ustaven diktatorem statu vzhledem k obavanemu nebezpeei mexickeho vpadu. Sam Houston ukazal se tak dobrS7m statnikem jako byl vojakem a diktaturu odmitl. Poznal v gak, to Texas jako samostatny stat vedle mnohem silnejkho a na odplatu ponV glejiciho Mexika bude vtdy v nebezpeei ztraty samostatnosti a proto podporoval myglenku peipojeni k SpojenSrm Stattim.

Myglenka tato nedochazela v gak ylidneho peijeti ye Washingtonu a tu Houston, veda; jak nerada by vitala washingtonska vlada, kdyby se na pevnine severni Ameriky mela znovu usaditi nektera, evropska mocnost, zaeal "koketovati" jak se sam pozdeji yyjadeil, se 4anelskem, Francii a Anglii. To pohnulo pany ye Washingtonu, tak to se rozhodli podporovati snahy tech, kdo byli pro peipojeni a k tometo dodo roku 1845.

Sarn,Houston jako byl prvnim presidentem republiky Texasu, tak se stal prvnim senatorem statu a zdstal ye Washingtonu jako texaskS7 senator do roku 1850. Po celou dobu sveho pasobeni ye Washingtonu byl neochvejnym zajmil Indiana a byl Omit° povatovan za jednoho z jejich bratei.

Jako senator a pozdeji guverner statu, byl Houston proti volbe Lincolna, ale odepeel podepsati deklaraci vernosti Konfederaci a byl proto s fleadu guvernerskeho sesazen.

Pozdejk uddlosti uka.zaly Texanam, to i v torn vide]. Houstoniiv bystrozrak dale neali jejich.

Po tomto hrdinovi dostal tedy Houston .svoje jrneno a neni divu, to postavil na nejkrasne,j gim miste, tam kde se na zadatku parka Hermanova stS/kaji tepny tivota metropole, pomnik, ktett je jednou ze znamenitosti mesta.

Straia 1.

V ESTNIK

IOddil dopisovateiskf Dopisy, jeg by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel piedkiadi ye smyslu stanov Tiskovemn VSrborn k vlastnimu rozhodnuti.

Houston, Texas.

BRATRSKt POZDRAV STARE VLASTI.

Kruh francouzskS7ch legionatit vzal si za rikol vybudovati historii deskoslovenske francouzske legie a vybidl bratry dobrovolce americk& aby zachovane pamatky z dob valeenSrch i povaleenSrch venovali k dobru sepsani historie francouzske legie. V zajmu teto idee dal jsem uveiejnit nekolik elankt v americkrch easopisech: I. "Bitva u Terronu" (dasopis Hlasatel, Chicago, 15. listopadu 1925, New Yorske Listy a j.)

2. "Praha — po 300 letech — vita prvni gardy sveho narodniho vojska". (Hlasatel, 10. ledna 1926; dasopis Svornost, New Yorske Listy a j.)

3. "Zajezd delegate csl. legionait francouzskS,ch do Prachatic, Husince a okoli". (Lt, 19. kvetna 1919.) Uvetejneno v N. Y. listech, 23. kvetna 1926.

4. "Orfenie" ("Obrazy po bitve ze dne 15. tijna 1918) v das. N. Y. Listy, 23. kvetna 1926.

5. "Co srdce poji, more nerozdvoji". (N. Y. Listy, 29. dervence 1926.)

6. "Kronika z valedriSTch let 1917-1919". (N. Y. Listy, 15. srpna 1926.)

7. Cela tada agitadnich a informadnich élanke, tStkajicich se francouzske legie, je zachovana v jednatelske knize Kruhu francouzskStch legionatri, N. Y. City.

V dlanku "Kronika z valeenS7ch let" jsem v rivodu uvedl: "KaIda sebemen21 vzpominka nebo noticka bude cenna a sloknim vaech prvkri utvoti se celkovS7 nastin historie, podlotenST reelnimi dokumenty."

"V dlanku "Co srdce poji, more nerozdvoji", jsem hledel vystihnout charakteristiku americkeho legionate a znazornil jsem, prod' gel bojovat za vac svobody naroda deskoslovenskeho.

61anek znel takto: "Co srdce poji, more nerozdvoji", nesmrtelnS, vSirok oechoameridana Vojty Naprstka, uplat'rioval se v mnohS7ch etapach, za rriznSrch podminek, v slavnSich i smutnSich dobach v deskem 2ivote, zde v Americe i ye stare vlasti, kdy deti jedne matky se doplriovaly ye -crake i v miru, kooperovaly a tahly za jeden icemen.

Bratrska a sesterska laska neznala ptekalek, nedbala vzdalenosti, kdy betel° o celkove blaho naroda, ze neho2 v gichni svrij privod odvozuji. 6eskoslovenka Amerika pochopila hned r. 1914, pti vyuknuti valky svetove, kriticke postaveni, v jakem se narod eeskoslovenskSr octi a proto nelenila a jako jeden mu g se vzchopila, aby manifestovala svou lasku k stare °tel.ne a prakticky odrivodnila rdeni Vojty Naprstka: "Co srdce poji, more nerozdvoji." teskoslovenska Amerika nespokojila se jen agitaci ve Spojenjich Statech, . propagadnim 2urnalistickSrm uvedomovanim ptedakri a vetejneho mineni v Americe o 6echoslovacich, — nemela dosti na torn, aby jen dobrovolnou dani ziska.vala fondy nutne k provadeni odboje eman cipaeniho a osvobozenskeho za hranicemi, ale ona 2la dale ye svem Usili bratrsko-sesterske soudinnosti kooperace se starokrajskSrmi sourodaky a venovala na oltat vlasti i dari z krve.

"Co srdce poji, more nerozdvoji", uplatnilo se cele a diste v spojenem a jednom tabote revolueniho vojska, ye francouzske legii. Po ukondeni valky a vybojovani svobody narodu eeskoslovenskemu, rozloudili se bratti starokrajAti s americkSrmi, aby se dela dlouha leta znovu ptipravovali na rdeni: "Co srdce poji, more ne rozdvoji." Francouz2ti bratti legionati si pteji sympaticke kooperace bratti francouzskSich legionatt v Americe. Bylo by mo gne, aby se brattim odreklo z jalOchkoli dtwodil? Kde je Vas-

ka, "co srdce poji, more nerozdvoji", vSecko clokasge.

Ptedpokladalo se, '2,e, deskoslovenska Amerika vyda ze sveho sttedu vetSi podet dobrovolnikfi do francouzske legie, ale nemohla vydat vie, ,nebot' pied tim ji g zasobila svYmi dobrovolci Kanadu a armad y SpojenYch Statfi. skoslovenska Amerika tudi g vydala ze sveho stkedu co nejvice mohla, a nevzpirala se, anebo "neulejvala" se, aby vyhovela zakonfun Sp. Statii a vajenskYm ptedpisUm, musila se optit jen o ty eeskoslavenske dobrovolce, kteki stall mimo povinnou slugbu strYce Sama a rekrutovala sve narodni vojaky z miadicku, ze starcu a z tech, kteti nebyli odvedeni anebo ptipuSteni k vojsku SpojenYch State. Z toho je videt, ze deskoslovenska Amerika uplatfiovala svou lasku ke stare vlasti v ka gdem smeru a pou'g ivala riiznYch test a cestidek, jen aby dokazala a uplatnila "Co srdce poji, more nerozdvoji".

Dnes tito dobrovolci, vyslani eeskoslovenskou Amerikou do valky, jsou opet v Americe, rozttiSteni, organizovani v rfanYch taborech, ktere se liSi od sebe .jen jmeny a formalitami.

Prave organisace bratrskeho pochopeni a souaiti bYvalYmi dobrovolci neni. K provedeni prase organisace francouzskYch legionath zde je potteba potadne davky dobre yule a uvedomeni i opet teeni: "Co srdce poji, more nerozdvoji."

V elanku "Bitva u Terronu" dokazuji v du rekovnost dobrovolce a ke konci odragim mylnY nazor Spatne informovanYch obeanii o legionatich.

V lesich argonnskYch, v Adolf teky Aisne u Terronu dtimaji vanY sen bratti, kteti padli na bojiSti v zapasu za osbobozeni stare ottiny a nedoakali se slavnYch dni prohlaSeni deskoslovenske republiky, za ni g chvatali zapasit a dobrovolne zerntit. V iilomcich vzpominek váleenYch je dnes zasazeno jen par jednotlivca zde v Americe, kteti zaaili take chvile tenonske ftavy bitevni, kde stala hrstka deskYch dobrovolce proti ptesile vYborne organisovane moci nemeckeho vojska. U Terronu a Vouziers postavil se al. dobrovolec k poslednimu naporu proti obrnene pesti pruSackeho militarismu a manifestoval pied francouzskYm generalnim Stabem sve hluboke ptesvedeeni, ae je ochoten s radosti poloziti aivot za svobodu naroda a za sesterskou republiku francouzskou. tlanek po vylieeni bitvy konci takto: "Tim ovSem jsem hledel vas utvrditi zde v Americe o dobrem mineni o naSich leginatich frontovnich, bez ohledu na to, jake ua potom bylo yak mineni o nekterS7ch v dobe miru. A tolik mohu tici, ae i ten nejhorM byl lepSi nea ten, jena o nem apatne se vyslavuje se stranky "to je taky legionat". I takovY Sel pod nun hledel svou vlastni krvi vykoupit svobodu svemu narodu. Mohl dokazat vice, kde aadne penize sveta nejsou s to stvotit tel.° &oval? V kag dem musila bYt Spetka narodniho citu, kdyi gel na vojnu jako dobrovolec. KterY blazen anebo dobrodruh by se bYval vydal na pospas ponorkam, nejistote budoucna, mo2nemu zabiti a svizeltim moderniho valednictvi a nezttstal radeji za peci ph pinem 21abu a pohodli, vydelavaje silu penez — kdyby byl v dobach dukvniho rozruaeni nevykkikl: "I ja, jsem deske matky syn a hrr! na vraha za svobodu Dada? Mohl bych melt za kag deho deskoamerickeho dobrovolce, 2e z fronty nikdy neutikal, ae bojoval stateene a jako vojak frontavni dostal svemu fikolu eestne. Jestlfg e se vSak vyskytl sem a tam ojedinelY ptipad nedisciplyny, spiSe civilniho razu nea vojenskeho, shodou pomeril a okolnosti, zaslou gl celek, aby o nem bylo souzeno Spatne? Nemame ka gdY ruzne sklony povah, ktere nekdy vyboeuji ye chvilkovYch naladach? KterY spolek, ktera spolednost je vytesana a dokonala jako nebo diamant? Vg dyt' i mezi Husity se vyskytovaly sekty, ktere musil Z' igka krotit, po smrti gitkove zavladl mezi vojskem taborskSnn materialismus, jena kondil jeho poralkou u Lipan, — a piece mluvime o cele udalosti s pietou deti. Shodou okolnosti v boji za

Ve sttedu, dne 8. ledna 1936. svobodu naroda podoba se emigrant oeskoamerickST emigrantu pobelohorskemu, ale zasadne se od sebe liSi. Kdeato emigrantu pobelohorskemu belelo o to, aby dobyl vlasti v ramci jeho latifuridii a robotnikit a vratil se z neptatelske ciziny do svobodnSrch hradtt a zamkri, op1S7vajicich strdim a medem a soukmenovce dtel dale a a jejich svobody je vice-zkracoval emigrantu eeskoamerickemu, vyhnanemu z vlasti ne z Phein nabo2enskch, ale socialnehospodatskS7ch, 210 o vybojovani diste a AirSi socialne-hospodatske svobody sveho naroda a sySTh souktnenovcri a stadilo mu jako dik a odmena: flilast a narod osvobozen" — a odeSel opet z vlasti osvobozene jako emigrant do ciziny, bez narokri na pozemske statky stare oteiny."

Optenim o tyto vSTriatky z dlanku jsem minil ptedvest obraz celkeve situace eeskoslovenskeho revolueniho eloveka v Americe za svetove valky. Podrobne ovaem.maze o cele °take soudit povkchna historie deskoslovenske Ameriky i s historickou komisi ptednich osvobozenSrch americkS7ch pracovnikt jako ptedstavitelit nebo mluvdich celku.

Ja osobne, ad jsem po dela. dve leta usiloval o mo2nou konsolidaci francouzskSrch dobrovolcil a tim o ziskani vaech mo2r4ch zachovanSich parnatek, dokumentri a pisemnosti pro zpracovani historie francouzske legie, nedosahl jsem valnSrch Uspechri. Jedine, o co se mohu ✓ ptitomne dobe do jiste miry optit, jest milj vlastni denik, kde je chronologicky vystikno, den ze dne belna 2iti dsl. dobrovolcri z Ameriky i stare vlasti, zatadenS7ch do francouzskeho vojska ad r. 1917-1919. V deniku jsou vylideny vAechny pomery a okolnosti, v jakSTch se otadel esl. francouzskST legionat z Ameriky po dobu sveho vojaneeni za starou vlast; je prosycen dasovS7mi twahami a obsahove rozwlen ✓ nekolik kapitol, ktere objasriuji vznik naboru legionatil v Americe, jich odpluti do Francie, cvideni v Cocnagu a Darney, postup na alsaskou frontu, aivot v prvni linii, pochody pies Marnu a Champagne, boje u Terronu, navrat z fronty ptes Italii do stare vlasti osvobozene, radosti y e vnitrozemi oeskoslovenska, prate v Praze a navrat do Ameriky. Wive jeate nea dog lo k vojenskenni naboru do esl. armady v Americe, ptemS721e1 jsem o vstupu do americke armady. Svehl jsem se s tim br. Josef u Tvrzickemu, jen2 vaak ji g vedel, 2e dojde k postaveni dsl. vojska ye Francii a radii me, abych se neukvapoval a posedkal na urditS7 moment naSi akce, ktera behem nekolika pti gtich tSrdnil byla uvederia v tivot. V deniku svem zaeinam rivodem nadepsar4m: "Do zbrane, obeane!" a pod tim mam vsunutu vSizvu: oeskoslovenskSr vSrloor (Ceske narodni sdrukni, Slovanska liga, Svaz deskS7ch katolikri, Ceske a Slovenske sokolstvo) svolava vaechny verne Cechy a Slovaky k manifestadni schrizi, jen se kona dne 14. tijna 1917 o 3 hod. odpoledne v sini Sokola Havlieek-Tyra, 2619 S. Lawndale Ave., na nia promluvi dr. Milan Rostislav tefitnik, komandant aviatickeho sboru francouzske armady, mistoptedseda eeskoslovenske narodni rady Dr. L. G. Fisher, ptedseda tsttedniho vS7 boru Ces. nar. sdrukni, Karel Pergler, mistoptedseda tsttedniho vS rboru Ce skeho narodniho sdrukni a teditel Slav Press Bureau v New Yorku, Josef TvrzickS i, tajemnik tsttedniho vStoru 6eskeho narodniho sdrukni, — o boji eeskoslovenskeho naroda za samostatnost, o deskoslovenske armada ve Francii, o povinnostech vaech cechu a Slovakri v Americe.

C' echove a Slovaci! — RozhodnS7 boj za samostatnost eeskStch zemi a Slovenska bliti se k svemu vyvrcholeni. Narod na'S trpici po staleti v otrockem ujatmeni, chopil se zbrane, aby po boku ostatnich malSrch narodt, ktere se domahaji osvobozeni z pout tyranie nemeckomad'arske, stanul v tadach spojencri jako vernS7 a neohro2enS7 bojovnik za sva prava za demokracii, za spravedlnost. Boj ten spojenST narod nag musi vest as do tech hrdel! Boj ten musi vest rozhodne a odhodlane. Na ge manivgichni festadni schttze necht' je dtkazem,

Ve sttedu, dne 8. ledna 1936.

6eAi a Slovaci stoji verne za velkou ideou de-,

mokracie, to vyspelost lidu eeskoslovenskeho v teto republice, odchovaneho politickou svobodou, jest diikazem, tie osvobozenY lid eeskoslovenskY v srdci Evropy bude vkly rozhodnYm obrancem spravedlnosti a ze osvobozene zeme, deskomorayske a slovenske budou nejpevnej gi battou demokracii! Prato necht' nage manifestaeni schtize nedelni je dfikazem nagi oddanosti k veci spojeneho eeskoslovenskeho naroda, necht' je dtikazem, to eeskoslovenske Chicago je nejen poetem, ale i svYm uvedomenim prvni a nejvet gi zamokskou osa dou eeskoslovenskou.

Ku konci teto pamatne schtize, na piimou vYzvu br. Jos. Tvzickeho dale se zapsat do ee• skoslovenske armady ye Francii asi dvacet dobrovolcii, mezi nimit jsem byl i je„. Dale se odekavat, ze tak silne nav gtivena schtlze, v niti se apelovalo na uvedomeni a nejvet gi osadu, bude se hned poprve representovat vet gim pcetem ptihlatenYch, ale vec byla tak rychla a nenadala a prima, to se diive u mnohYch uva• kovala a po uvatovani teprve jednalo. Situace talk byla "osobne" nejista, nebezpeei velike tivot v sazce. kika se vgak; "Kdo hned dava, dvakrat dava" a mono iici, to kdo se dal zapsat v prvnim naboru v Chicagu, v New Yorku a v Americe, zapisoval se prabojne za sta a tisic tech, ktei'i &kali na osmeleni. Po svem pkihlageni do eeskoslovenske revolueni armady byl jsem obeslan eeskoslovenskYm vYborem do kontrolniho shromatdeni ptihlagenYch 19. tijna 1917. teelem se/raze bylo blizsi seznameni dobrovolc0, pohosteni jich, pti eemti dobrovolec Sedlak zaueoval bratry do pochodu, jent byl potadan potom ze Sokolovny Havlieek-Tyrg po 26. ulici. Br. T yrziakY obstaral kapelu a sam si vyglapl v ptedu prvni ptihlagene drutiiny a zavedl nas podivat se na "kopanou".

Prvni lekatskou ptehlidku na gi vojenske schopnosti provedl dr. L. G. Fisher v Sokole Ha,vlieek-Tyr g . Byl jsem uznan schopen slutby vojenske a se mnou bratii Kofranek, KoutnY, Biterman, Potutak, br. Sabaeti, Klima, Hlava a jini.

30. tijna, veder nav gtivil me v mem byte a p.

■.. -pieky, 2630 S. Clifton Park Ave., br. Stan.

Klima od csl. vYboru a oznamil mne, abych se piipravil na druhY den k odjezdu do New Yorku a odtud do Francie. 31. tijna 1917 jsem se chystal na dalekou cestu. Nakoupil jsem si rtiznYch maliekosti, vyzvedl posledni vYplatu, zastavil jsem se v ritadovne esl. vYboru, abych se blite informoval o celkovem stavu esl. armady ye Francii a j. Informace podaval p. Cipra a br. St. Klima, oba, yeah asi tolik jako tazatele. Vypravelo se, ae ye Francii jest anebo bude Pk' 40,000 nag incti a slibovaly se piedem jiti nieim nezarueene mnohe vYhody, jet se poji vtdy k osudu vojintz, kteti pti zraneni maji bYti nejak odgkodneni, o jejich rodiny postarano atd. Mimo to se mluvilo o pojigteni kakleho podle vzoru vojinu americkYch na 1000 dolar0 atd. Vgechno se dale ristne, mlhalie a nejiste. Z nad genYch dobrovolcu nikdo valne touto praktickou strankou se neobiral ptenechaval osobnost svou vydavat St'astne nebo negt'astne nahode — v gdyt' to bylo v gechno pro vlast, ktera, volala do zbrane. KaklY z dobrovolcil si ptedstavoval sve poslani jako nutnost doby, jet vytiadovala sebeobetovani a v prvopoeatcich akce zapominal, ze je Clovekern z masa, krve a kosti. Proto snadno si vysvetlime ptieiny jistYch konfliktu, jet se sehraly pozdeji, a pii nicht se vedle krasy idei hlasil o pray° praktickY smysl tivota, nebo geda prosa.

Loueeni — loueeni! — Veeer 31. tijna rozloueil jsem se s p. 8piekou a s jeho pani s kavarnikem p. Stodesem, jent mne a Tondu Kofranka obdaroval kutivem. V jine kavarne (jmeno jsem zapomel) na 26. ulici, nedaleko proti vysilaci stanici dobrovolcir popijel jsem naposledy chicagskY daj s rumem. Kofranek sedel vedle mne s bratrem Oerikem, jen mne Tondu doporueoval k opatrovani a bdeni nad nim jak "archandel Gabriel." P. Turinov (Rus), jen mel sestru Kofrankovu za tenu, blahote-

VP,ST/sliE ell nam k viterstvi a gt'astnemu navratu. V 0tadovne Nar. sdrutem nas deset prvnich dobrovolcu z Chicaga zapsalo se v "zlate knize".

Tehdy tomuto aktu posvatnemu byli ptitomni br. J. TvrzickY, treitel Vojta Bene g, na jehot Berne oai, patrave nas prohlitiejici, nikdy nezapomenu; dale damy, ptedni pracovnice osvobozenskeho hnuti (snad pi. Cervenkova a j.)

(Pokraeovani ptigte.)

S bratrskYm pozdravem na vgechny, Jerry Baletka.

Houston, Texas.

CtenY redaktore a cely personal redakce!

Tohle jest asi jednou cestou podekovati vgem uptimnYm vlastencum a podporovatelum zdej unie, ktetl sympatisovali s nami a podari nam ruce v tetikem boji a zabranili mnoho nouzi, neb jsem ptesvedeen, ae na g narod ne zustane v tomto dile pozadu a rad porniige tam, kde jest pomoci zapotteby.

Vgak doufam, to jest v gem na gim sestram, bratrilm i ptateltim znamo„ to na ge vojna "Longshoremen's Union" po dvou mesicich stavky skonaila ye etvrtek 19. prosince *ve 4 hodiny odpoledne ye prospech na gich pravych vojakti ptirody "American Federation of Labor", kteti pani "stevedores", "contracting comp." poprve za dva mesice si podali ruce s I. L. A. Longshoremen union's a obratili valedne pole v pokojne pracujici mista na gich vlastencil a daneplatct.

Jako si jiti pani natikali, to jich stavka mnoho penez stala, ale ted' vi, to zdi hlavou neprotluee, neb za cely tento das stall longshoremeni stoprocentne a nezlomitelne a bojovali eestne, dokud sily stadily, na "picket duty" byli volani dnem i noci, abychom ptemlouvali skeby, aby nebrali nag chleb, to my jsme obeane jako oni a to my vetime v pravou demokracii a spravedlnost lidskou, za kterak slova byl nejeden uniak zbit a po nich sttileno a nekteti chudaci na yearly odpoeinek byli ji g revolverem poslani.

Ale pies vge neztratili energie a radost je obchazela, kdyti citili gtedre ruce za sebou, ktere jit davaly tiivobyti a gativo "stavkujicim, neb radost je prochazela skrze telo jako mrak, kdyt videli, to ctena vetejnost si pteje, abychom zvitezili a poznali, ae vetejnost ptestava vetiti kapitalistickYm novinatskYm mlyntim, ktere mlely jen svoji politiku a navzajem blahodo,rne a diste demokracie nic nesemelou, naopak radej spravedlnost potupi..

NYbrti mohou tohle dokazati, to na g longshoremanskY vYbor sel k uttem hlavnim novinai• m v Houstone a tadal je destne, abychom vysvetlili vetejnosti jejich potadavky, neb , to tim se stavka mnohem chive ukonei, ale byli sproste odmitnuti a nazvani komunisty, raketYti, bol gevici a celou tadu toho tekli, net phgli na nage jmena, jako ten cikan, kdyi chodil po tiebrote, nejdtiv tekl celou tadu jakYchsi slov, net tekl svatY'tatieku.

Bali se nam uvetejniti, to my tadame pouze to, co je nam na ge vlast dlutina a to jest, my vime, to nam nikdo aivobyti nedluti. Ale pevne Mime, to nam nage vlast dluti ptiletiitost udelati tiivobyti a to ja, nemohu videti, kde by mohi 'Cloy& bYti raketYr. Inu nedivme se tem ubohYm kteti radi hromadi to zlato a kopou jamy pro druhe a zaroveri nevedi, to jednou nohou ye svoji jame stoji. Pak do novin vyktiei: zabrarite bol gevism a komunism a letaji kolem dokola hromady sveho zlata, jako kocour kolem hrnce horke ka ge a jak bychom nevedeli, to to jejich poeinani a hromadeni zlata jest ptioinou vytvoteni komunismu.

Aekoliv doufam, to nemaji prava nazYvati American Federation of Labor raketyrism a komunism, neb jest v torn tak velkY rozdil, jako by chtel slon ptelezti skrze ucho jehly namisto zlate niti, ktere propleta na gi vlasti a dela, pokojne a gt'astne domovy.

Aekoliv doufam, to na gi stevedoii rozdilu v tomto neznaji aneb znati nechti a stale mleli svoji politiku a chteli hromaditi to zlato. Ale president "Ryin" potadal presidenta SpojenYch Statti, aby vyslal sem vy gettujici a smiref cot se take stale.

Strana Ti vg ak jak ptijeli, ohrnuli rukavy a chopili se prate a nevzalo jim dlouho rozkopati pavueiny, do kterYch nas meli zapletene, jako pavouk muchu. Ale pies v ge se jim plany zhroutily, jako tomu kaiserovi, mel vypoeitano, kde bude snidati, obedvati a veeeteti se svYmi vojiny, ale chudak dosud tam je gteriejedl, ani iisti nebude.

Nag i pani zde hodne takto pracovali, neb New Orleans, Lake Charles, Orange a Beaumont uti men pod svYm komandem dost dobte, nacot vystoupil houstonsky ptistav na obratiu uniovYch bratrti v ptistavech, jak jit nahote psano, pair zapasili po del gi dobu a nechteli nic povoliti. Pak president "Ryin" vyhla.sil boykot ye vSech ptistavech SpojenYch Sta.avgak nevzal net kratkou dobu, coti jit volali po vladni smitujici komisi. A co nejpeknejgiho jest, to museli uznati unie v ptistavech a ptiplatili v nekterYch pkistavech at 10 neb 15 cent0 na hodinu vice abychom se rovnali ptistavu houstonskemu, kterY rovnek mel 00 o 5 centu na hodinu vice a 1 cent na balu baviny vice, tedy 16 mita, odkud se na misto 15 cent0 a 85 centa na hodinu na misto 80 centt ostatni pi-istavy musi Platt dle houstonskeho a uznati unie v ptistavech, kde jiz po tti roky byl American Federation of Labor potupen a rozkopan.

Kdyby jen nag sen byl spinen a American Federation of Labor mohla sorganizovat tech 40 miliont delnickeho lidu, vgichni zaplatili "poll tax" a hlasovali dle navodu svYch cu, to by nouze zmizela a vratila by se °pet prava, lidska demokracie.

Pieji cele redakci, brati-im, sestram i ptatelrim St'astnY a veselY novY rok.

Ludvik Dobesh. kid Vernost, eislo 51., v Ellinger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Bud'te tak laskavi a dostavte se do schilze dne 12. ledna, neb vice, to v prosincove se/107,i jsme nemohli odbYt volby ritednikti a vyslance do sjezdu pro gpatne podasi, ale ja myslim, to kdyti se mtiteme my fitednici a obzvla gt' nag br. ptedseda na koni a je jit tak star, to vy mladi se teti miltiete aspori jednou do roka pii. jit se na nas podivat a vyslechnout, co jsme za celY rok vykonali a zvolit si nove idedniky, nekteti se fitadu vzdavaji. Tak nezapomerite a pkijd'te, ne jak to obyeejne ja jsem zapomnel! S bratrskYm pozdravem yak Peter Poneik, tajemnik. itad General RadeekSr, Oslo 109. ve Weir, Tex. Mili bratti a sestry! adam vas, byste se v gichni v pinem poetu dostavili do lednove schilze o 1 hodine a to proto, to jsme s placenim u Hl. Ur. moc pozadu.

Davam vam na vedomost, to my sami fitednici nebudeme za tiadneho poplatky platit, kolik se skolektuje, tolik se odegle, neb s takovou spravou, jak to jde, bude nas Hlavni tttadovria vg ecky suspendovat. Ja, myslim, to by mel kaki* pamatovat a aspori u konce roku vyrovnat svuj fleet, aby se mohly knihy dat do poiadku a zaeit znovu s novYm rokem..

Pteji na g i Jednote v tomto novem roku hodri es novYch elenir a bratrum a sestram mnoho g testi. Zustavam s bratrskym pozdravem, Frank Kokeg , ptedseda. kid Geehoslovan 'Cis. 40.

Hillje, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto vas upozorriuji, abyste se dostavili v pinem poatu do pti gti schtze, totik druhou nedeli, 12. ledna, neb budeme teprve odbYvati volby ritedniku a delegatt do sjezdu. V prosincove schtzi nam nebylo mokno volby odbYvat, jelikok nas nebylo dost, neb podasi bylo Spatne a nasledkem toho i testy byly Spatne.

Schfize zadne asi o 1 hodine, neb ty dny jsou nyni kratke a prate hodne.

Pteji Jednote jakot i v gem bratrum a sestrain mnoho zdaru v roku 1936! Jsem s pozdravem, Emil K. Hajevs10, taj.

Straus 4.

New Ulm, Texas.

Ctena. redakce Vestnikul Vg echno ma zadatek a take konec, tak bylo i 6 nami. Zanechali jsme ptevaaeni dristojnikt).

Vojsko vetginou zase odtahlo pomalu jinam, kde ho bylo vice zapottebi. Ja jsem byl zas delen ku setnine a zas jsem pomahal dynamitovat skaly Kameni bylo zapottebi, ainisti nalamali kameni a najati civiliste museli zas rozvaaet, kde ho bylo zapotiebi. Kapitan Czech pozoroval, ze je malo lidu, aby staeili kamen rozvaaet, proto natidil feldveblovi, aby jednoho ustanovil, kterY by shame' Bosriaky, kteti by dobrovolne chteli nam pomahat, ov gem ae za plat. 8 ikovatel Cnovance ustanovil me, pravil: ty jsi s Bosriaky trochu znamY, tak budeg kaadY den chodit do Maglaje a tam je najimat, eim vic, tim lip. Do mesta jsem nesmel, tam to nebylo tuze jiste, tam vadycky glo o hlavu, tak jsem vadycky za gel k vode, kde se nechali lide ptevalet a tu jsem vadycky kohosi dostal.

Ale mel jsem s nimi dost place, nea jsem je ptemluvil a slibil jim hrubY plat, Stalo se, ae nekterY se branil, to on nezna, radit (pracovat), ja, mu kekl, ae se brzo naudi, a kdya to ant v dobrem ne glo, tak jsem musel na neho s bodakem, pak povolil a ja ho zavedl ku etapen komando. Tu stal jeden vojak na stra gi, tak jsem chlapa posadil blizko one straae a pravil jsem mu, kdyby chtel utect, ae ten soldat ho bude hned pucat, a gel jsem zas hledat druhe.

Tak jsem jich denne sehnal etyti at gest, a pak jsme tahlf do lagru. Oni Bosriaci meli pri sobe kaa,cIY malou sekeru s dlouhYm toporem, ale ja jim nedovolil, aby ji s sebou nesli do lagru, tu museli zanechat na miste, neb jim nebylo co vetit.

Kdya jsem skoro kaadY den tudy kradel, tak jsem mnoho videl. Jednou jsem pozoroval 7 kop sena po ceste k mestu, kone ani viz jsem nevidel, povidam si, jak to mezi kozly byt, aby ty kopy ptibliaovali se k mestu bez vorti, to jsem piece je gte nevidel. Oni by.ly na leve strand za tekou a ja, zas na prave, tak to bylo zle rozeznat. Az jsme bliae mesta, tu teprve jsem vide, to seno bylo naloteno na malYch konikach, a ti jak kradeli, tak z obou stran seno trhalo a chudaci kopali. Bosriaci maji luka na dolinach, proto se chrani pied vodou, nasazi vrby, pak je ale 5 stkevic od zeme uieaou, aby z toho byl jakYsi ko g , pak suche sena na ty vrby kladou. Kdya chti seno za ezt domii, tu ptivedou toho konika pod ten strom, na koniku je jakesi sedlo z lati, tak to na neho naloai a pozoruji, ktera strana je Ci, tu ptidaji kaineni, aby byla rovna vaha. Kameni maji pokaide sebou. Pozdeji poradim bedlakiim, jak se pede boseriskY kruha, kornovY Jan 8incl. ftid Prapor Svobody cis. 8.

Weimar, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji vam, ae ye schrizi, odbYvane v prosinci, byli zvoleni na,sledujici ritednici pro ok 1936: Rudolf Moaigek, ptedseda; F. J. Janedka, mistoptedseda; Adolf Barta, tajemnik; Jan L. Moaigek, tidetnik; Ignac Trefny, pokladnik; Edmund Kunetka, prrivoddi. Delegata do sjezdu budeme volit as v lednove schtizi, neb v prosinci byla schrize radio navgtivena. Tedy vas, bratti a sestry, aadam, abyste 'se co v nejvetgim podtu do teto schrize dos'tavili, a zvolili si dobreho. zastupce do sjezdu. SChrize odbYva se jak obydejne, druhou nedeli, dne 12. ledna,.

A vy, bratti, ktetl mate prijeky proti certi fikatu, dejte mi vedet, jakou zpravu mam podat na Hlavni Rad, neb ty prijeky maji bkti obnovene.

Tak na shledanou 12ho ledna!

Adolf Barta, tajemnik.

Rad Rozkvet Zapadu cis. 107.

Floresville, Texas.

Ct. redakce, sestry a bratil!

Schrizi v prosinci jsme odbYvali etvrtou ne deli misto druhe, vzdor tomu navAteva byl.a dosti dobra, a jak obydejne v prosinci byla volby nfednikt. Zvoleni byli:

VkSTNIK PfecIseda Prank Bolf, mistoptedseda Tomag Novak, tajemnik E. Midulka, ridetnik Emil Svoboda, p okladnik Jan Pavliska ml., prrivoddi Anton Svoboda. Vyslanec do sjezdu E. Midulka; nahradnik Emil Svoboda. Majetkovy vYbor: Jan Svoboda, Frank Gaertner a Karel Zidek. NemocenskY vYbor: Jan Svoboda, Jos. Bayer, Betty Svoboda. Millie Baro g a Lukas` Sralla ml. Resolueni vybor: Jos. Bayer, E. Mitulka a Emil Svoboda.

Sestry a bratti, jak je vam znamo, zavod o ziskani ncvYch dlent skoneil 31. prosince, nasledkem toho mame rie'kolik novych dlentt k ptijimani v lednove schrizi, tedy hled'me se dostavit a ptijat je v naa kruh. Po schrizi budeme miti zakusky a kavu, dobrou obsluhu mame zaji gtenu, neb strana, ktera prohrala, ma na starosti obstarani obsluhy u stolu.

S ptanim yam vgem mnoha §-testi a zdaru v tomto rode, jsem E. Midulka, taj.

Rid Stefanik Cis. 142, Houston, Texas.

Kam!!! v sobotu, 11. ledna? Vy to nevite?!

K 8tefanikfn na ma gkarni zabavu, kterou ma tad na Severni -todne! Paneeku, to uhlidate vaecko seven' ptinesene sem, celY sal bude v samem snehu a ledu. Ale nemyslete si, ae nebudete moci tancovat! I jo, a dost, neb nam bude vyhravat Rudy Dybala z Ganado, Texas. Budou tam tea Eskymaci. Tea tti masky dostanou opravdu krasne ceny a drahe. A site maska nejpeknej gi, nejkomidtej gi a nej.g karedej gi. Tato ma gkarni zabava je potadana na misto v nedeli, v sobotu veder, na ptani mnoha osob, tedy nezapomerite a 11. ledna, v sobotu veder ptijed'te.

Tea nag tad 8tefanik, ptipravuje na 2ho rinora krasne a velice pane divadlo, a pak na posledni nedeli masopustni, 23ho imora, zase magkarni zabavu, a sice: Lumpaci, Vagabunci.

Hlavni yeti je, aby si do tech ma gkarnich za.bay kaadY pkinesi tu pravou veselou naiad% ktera tam ma bYt. Tak nezapomerite!

Sylvestr se nam vydatil dobte, nalada byla vktedna ai do 2 hodin po ptilnoci, a pak se to rczchazelo domri. Program byl take peknY, zvlagte ten NovY Rok se nam mot libil, byl sveai jako poupatko.

Tak na shledanou toho 11. ledna u 8tefaniMI, to si pteje Vag, Schovajsa.

Rid Ennis, eislo 25.

Ennis, Tex. Ctena, redakce Vestniku!

Pfedne musim ptati St'astnY a veselY novY rok, by donesl katdemu co nejvice spokojenosti. Start' rok jia mame za sebou a novY nevime co nam ptinese. Mnozi Cleni na gi velke Jednoty SPJST. ztra.tili hodne clenu v pribuzenstvu, proto jejich ptatele meli hodne aalu. JinYm se vedlo lepe, tak se z toho veselili. 26,c1nST nemame meteno stejne. Jedni se mame lepe a jini zase Mite, proto bych pial, by novY rok byl spravedlivY a kaademu ptinesl, co si sam pteje.

Zaroveri vyzYvam elenstvo tadu Ennis, by se hledeli se starYm dluhem vyrovnat, je to kaadello Clena jeho povinnost. Jak by to bylo krasne, kdyby nam naa rieetnik bratti• a sestry, vaechny poplatky za, start rok jsou vyrovnane a aadnY nic nedluti. Ale ja mam z. toho skoro strach, ze ridetnik ohlasi: tolik elenil se nevyrovnalo, proto br. tajemniku jich musig suspendovat. Proto bratti a sestry nenechte se addnY suspendovat a v pti gti schrizi se s tadem vg ichni vyrovnejte.

Zaroveri uvedomuji eleny, ktetl si chti zaplatit na rok ku ptedu, by tak udelali v lednove schrizi. Ti eleni, ktetl nemaji zapravene z piljeek, by take se hledeli co nejdtive vyrovnat, neb H. U. to poaaduje, by to bylo co nejdtive vyrovnano.

Zaroveri ti eleni, kteti nemohou platit a jejich certifikaty maji prijeovni hodnotu, uvedomte nektereho ritednika a udelame ptjdku a vec bude vytizena. Proto bratti a sestry nenechte se upominat, vite dobte, ge ty upominIcy ten neetnik nerad pike. Proto si vemte kag

Ve stfedu, dne 8. ledna 1936. dy• na srdce a chod'te do schazi a svoje poplatky plat'me v gdy mesic za mesic. To vadycky se lepe plati ne g za 2-3, je toho pak o tolik vice.

Proto zaeneme novY rok novYmi pravidly a plat'me svoje Umrtni poplatky ka gdY mesic, t. j. ve schrizi ka g dou druhou nedeli v mesici.

Noveho ph Ennis nevim mnoho, sem tam nejaka, to chtipka, nebo boleni hlavy, podasi, jeden den prg i, druhY den fouka severak a zase prg i. Tak to jde potad jako ten stroj dokola.

Zaroveri oznamuji, g e dne 12. ledna bude zabavni vYbor potadat zabavu, proto pfijd'te vgichni se pobavit, pekna hudba a nejake sandviee a nedim to bude zapit, o to bude postarano. Proto nezapomerite na 2. nedeli v lednu.

Proto tento dopis ukoneim, nebot' jsem ho hodne prodlou gil, proto gadam br. Moudku, jestli je hoden, by jej uvefejnil a jestli ne, tak at' ho hodi do kote. Je gte jednou pfeji v tom novem rote vaemu elenstvu na gi Jednoty hodne zdaru, by na ge Jednota ziskala co nejvice alenstva, nebot' v torn je na ge budoucnost.

S pozdravem, John Hrabina.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce: Jest mne lito, ze nemohli jsme se sfidastniti schrize 29. prosince ve West. My mame v nagem (Burleson) okresu tak apatne cesty, ge neni mogno, kdyg prgi se nekam dostati, musime zristati doma. Ty kary stavi ted' tak nizke, ze dkou zem vptedu, kdy g se dostaneme s nimi do hlubgich koleji. Ty kary jsou dobre na tvrdYch cestach, ale kde tyto, jako u nas nejsou, neni mogno se vydati na cestu, leda by elovek mel par mull sebou, aby vytahovaly z blata.

My v nagem stall nemri geme mnoho pomahati naaim pfatelrim na Celkem dnu na svetove vYstave v Dallas, ale velice radi se sejdeme s nagimi Pfateli. Jest mne lito, ge se nam nepodatilo se s nimi sejiti.

Musim slogit riety za minulY rok z ptijmri pro oeskY den na vYstave dne 18. listopadu jsme zaslali panu Ondrrigkovi za nalepky $10.00, za 10 knoflikil dodane nam Janem toupalem $2.50. Celkem $12.50.

Ignac Hejl daroval od to doby $1.00. Pavel Trealek 50c. J. D. Drgad 50c. Toma g 8efolk 50 c. Anton Macik 50c. Za 8 knoflikri zaslane br.

Moudkou $2.00. Celkem $5.00, ktere dnes zasipanu Ondrrigkovi, pokladniku pro 6eskSr den. Jest to malo na nas v Caldwell, ale jsou bidne easy. Nag hlavni pitem je z baviny, ale teto se malo udelalo tento rok, tak ge kagdY dal jen tolik, mnoho-li mohl. Dekuji vaem darMame dosud nalepek asi za neco pfes tti dolary, ale tyto jsou, jak uvedeno, zaplacene.

Mogna, ge se prodaji pozdeji.

Taneeni zabava, kterou se rozhodl tad Nov Tabor pofidati ye prospech Ceskeho dne na vYstave a Matice Vy ggiho Vzdelani, byla ji g hekolikra,te odlo gena, neb poka gde kdyg ma bYti potadana prgi tak, ge neni moth° tuto pofadati, snad koneene pfestane pr get, aby se mohla odbYt. Ctene redakci a vaem etenatrim pfeji gt"astnY a veselY novY rok. S pozdravem, Marie Wondragova.

Rad TexaskY Mir cis. 10.

Yoakum, Texas.

Cteni bratti a sestry! Timto vas zvu do ptigti schtize druhou nedeli 12. o 2 hodine odpol., v padu de gtiveho podasi tteti nedeli. Ptipada, nam volba fadovYch fifednikt a vyslance do sjezdu, neb v prosinci jsme nemohli volby odbYvat pro malou nav g tevu Clenu, tak jsme to odlozili na leden. Nezapomerite a dostavte se.

Vy, kteti mate prifoky, hled'te se vyrovnat, aneb si prijeky obnovit. Pteji yam gt'astny a yeselY novY rok 1936: S bratrskym pozdravem, Aug. Madala, taj, Stejni, zvedavost.

"Sobitku, prod chodime do gkoly?"

'Zak:. "To jsem se ug take naockrat ptal, pane Often."

Ve sttedu, dne 8. ledna 1936.

VESTNIK

SLOVANSKY VZAJEMNE POJIStUJICI SPOLEK PROTI OHM. Zprava fieetniho vYboru od 1. tervence do 29. prosince 1935.

Vybra,no Asessmenty a jine.

Za oervenec a srpen 1935 $ 198.44 Za zati 1935 1,144.74 Za tijen 1935 1,883.88 Za listopad 1935 3,485.17 Za prosinec 1935 3,643.17 $10,355.40 Uroky z bondu Uroky z not Splatka na notu

$539.58 48.23 191.77

779.58

T:JhrnnY pitem $11,134,98 Vklady v bankach 1. dervence 1935.

Union State Bank, East Bernard $1,535.32 City National Bank, Houston 743.33 2,278.65 thrnem $13,413.63 Vyplaceno.

Slutne $1,400.50 Sjezd a cestovni vS7lohy 510.26 Skody vyplacene 203.35 Dary. darovano 115.55 Zaruky Utednikt 23.00 Stanavy, certifikaty, pogtovne a Pile 334.64 2,587.30 $10,826.33 Na hotovosti zbYva: Union State Bank, East Bernard $9,643.42 City National Bank, Houston 1,182.91 $10,826.33 J. J. Kalousek, F. A. BezecnY, Jno P. Trlica, Robert Cervenka, teetni vjibor.

Finane"ni zpriva neetniho vyboru Slovanskeho Vzajemne Poji gt'ujiciho Spoiku proti Ohni a Vicki-11cl Hotovost v bankach.

Union State Bank, East Bernard, $9,643.42 City Nat'l Bank, Houston, 1,182.91 $10,826.33 Bondy.

Liberty Loan & Bldg. Association Prepaid Stock $4,422.02 Liberty Loan & Building Assn.

Fully Paid up 5,000.00 Nueces County Road Bonds 5,000.00 Guardian Federal Savings & Loan Association, Dallas 10,087.34 Houston Loan & Bldg.

Assn.

235.33 24,744.69 Mortgage Loans Office Fixtures Souhrn vgeho majetku Souhrn majetku 29. pros. 1935, Souhrn majetku 1. eervence 1935

1,557.15 100.00 $37,228.17 $37,228.17 29,243.10

Ptibylo za 6 mesicii $ 7,985.07 J. J. Kalousek, F. A. BezecnSi, Jno. P. Trlica, Robert Cervenka, Uktni vSibor.

Fort Worth, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratti a sestry!

Pleji yam v tomto novem roce hodne etesti a hlavne trpelivosti se mnou.

Ptedem chci podekovati na gim hercum za kus "Ttikrat svatba", kterou sehrali dne 29. prosince. Vgechna test varn, mili herd! Krasne jste kus zahrali a myslim, ze byli veichni spokojeni. Nag retiser dal tlohy dobitm herdun. Gratuluji yam vgem, a zvlat-te tobe sestro Emilie Zichova; jest to tvoje tteti vystoupeni, ale kra.sne jsi zahrala. Jen tak dal i vy ostatni. Rada bych kaldebo zvldet'' jme-: novala, ale mam strach; ze by to zabraia ce= ly Vestnik. Take dekuji vgem navetevnikum.

Doufam, ze nem naei ochotnici zase v brzku zahraji. Na zdar! divadeini.

Stefana MiXova.

UNIVERSITNI CESTi STUDENTI VE SPORTU Kandy rok student! na Texaske statni universite hraji v nekolika sportech. Letos kgti studenti maji dosti dobrSr "basketball team" a radi by hraji v nekterStch eesk3ich osadach, ktere by se zajimaly o hru. Kandy rok Ceti student: maji hry v nekolika deskSich osadach a jinYch mistech. V loriskem roce stu denti zvitezili v dvaceti pet brach a prohrali pouze jednu a letos jsou jeSte lepSi a zase by radi hrali s nekterYmi jako v loni.

Ceti student!, kteti hraji jsou: Woodrow a Edwin Kubenove z Fayetteville, Albert Biala z Dime Box, Daniel Datilek z Moulton, Albin Marchak z Rogers, Henry Kamas a Joseph Hegar z Temple, George Kueera z Placedo, Robert Sladek z Beeville, Edward Slavik z Runge, Irwin Pagach z Burlington, A. A. a F. A. Horak z Caldwell.

Studenti se tee!, te Edwin Kubena, kterY nedavno byl v automobilovem neetesti a je nemocnY, bude brzy s nimi. Take doufaji, Emmitt Hannes z Dime Box, kterY v loni hral ale neni letos ye ekole, bude s nimi v druhem semestru.

Osady, ktere by rady hraly proti eeskemu "basketball teamu" z university, napiete feditelovi F. A. Horak, 601 West 19. St., Austin, Texas. Studenti radi pfijedou, kdyt jim bude zaplaceno aspori za gasolin, kterY spottebuji ye dvou autech.

Sestram tadu Pokrok Houston els. 88.

Houston, Tex. Timto Zadam, aby vkchny sestry tadu se dostavily do naei vyroeni schfize, ktera odbYvati se bude dne 16. ledna v 10 hod. dopoledne v sin! na Studewood. Dostavte se v hojnem poatu.

Take sdeluji, te od jednoho dobreho a vernal° odberatele naeich kuchafskYch vYrobkil darovano nom bylo co vanoeni darek pro sestry $5.00, col mame poutiti pro sebe. Tedy rozhodnuto, ze za penize pofidime "lunch" na tuto schuzi a. pfi kafieku pfipijeme natemu dare! na zdravi. Vytidlme nate spolkove zaletitosti a pak se mezi sebou pobavime. Na shledanou 16. ledna!

F. J. Olexova, ml. fad HvezdnatY Prapor els. 55.

V Tours, Tex. Cteni bratti a sestry!

V prosincove schazi bylo ujednano, by se ladove schnze v roce 1936 odbyvaly druhou nedeli v mesici, tak se dostavte co v nejvetelm poetu, neb mame jednu eekankyni e'enstvi do fachi uvadeti, obzvlatte sestry at' se dostavi, bychom ji mohli do fadu uvesti.

Jmena fadovYch uiedniku neuvefejriuji, neb to jit udinil za mne br. Louis Kapavik; roveri budou ye schnzi ustanoveny vYbory pro tento rok.

Zda se die mesienich zprav Hl. R., 2,e nag tad uteeene pokraeuje v pfijimani novel° elenstva, ale neni tomu tak, neb co jednoho ptijmeme, musime zase 1-2 vyloueiti z tadu pro neplaceni.

S bratrskYm pozdravem, Louis Svaeina, t a .

Rad RadeckSr, els. 109.

Granger, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto vam oznamuji, abyste se dostavili do fadove schilze, ktera se odbYva, ptieti nedeli, dne 12. ledna o 1 hodine odpoledne. Tak vas tadam, abyste se dostavili veichni, neb nam ptipada jeete volba rianYch vYborti. A za druhe, ti eleni co diuhuji, aby tam byli a se vyrovnali. Bratfi, splfite o co vas tadam, neb my jsme za vas platili u Hl. ft adu funrtni poplatky dokud jsme mohli, ale nyni jsme u konce; pokladna je prazdna a u HI. Radix jsme take pozadu, a tak je to nyni bratfi na vas; abyste ptieli a se vyrovnali, neb v posledni schfizi eleni odhiasovali: ze elen, kterY ziistane dluten pa d y e schfize a neptijde se vyrovnat v tfeti schazi, tak fad je nucen takeho suspendovat. Tak bratti neeekejte a pfijd'te do pfieti scbilze a ukalte, te chcete

Strana & bYti dobrYmi 'deny a udrtet si svoji pojistku naddle.

Jeete yam musim podati vYsledek nati volby z posledni schfize a sice: Ptedseda Josef Kokes, mistoptedseda Tom Zrubek, taj a teetnik Em. Fojtik, pokladnik F. J. Zrubek. Delegat do sjezdu Tom Zrubek; nahradnik Em Fojtik.

Tak na shledanou v nedeli. S bratrskYm pozdravem, Em. Fojtik, taj.

Ctena redakce Vestniku!

Pfedne pfijmete ode mne srdeene ptani.

Noveho roku 1936!

Dale bych Vas tadal za uvefejneni na:si zabavy.

Add Svaz 6echoslovanfi cis. 92, poilda bavu dne 12. ledna v sini 2615 N. Houston Street a zveme timto veechny naee pfatele.

Hudba bude pana Biatka. Vstupne jak obyeejne. 0 dobre pobaveni postard se zabavni vYbor.

S bratrskYm pozdravem na ct. redakci, B. Kuchat, ESA Cooks Point els. 116.

Nag lad odbYval schuzi, vlastne rozloueeni se s natim dlouholetYm a zasloutilYm tajemnikem a neetnikern br. W. J. Drgaeem, jent odjitcli do San Angelo za lepei budoucnosti.

Doprovazime jej s pfanim, aby se mu vae dobte spinilo. Br. Drgae byl tajemnikem nageho tadu po dobu 23 rokti, byl svedomitYm Mednikem a Vldy ochoten pro br. a sestry \Tidy neco dobreho vykonati. Ji2 jako mladik ujal se vedeni tadu a vt'dy pracoval pro dobro ádu i na'Si mile jednoty, a tudi2 neni mi motho abych opomenul pripojiti uznani v'S'ech bratti a dela° tadu touto cestou. Neradi ztracime tak dobreho Clena z naSeho sttedu a pfejeme jemu a cele rodine mnoho gtesti na novem

Za tad Rozkvet Cookes Point: John toupa,l, taj.

Jan Lukea, ptedseda.

COP A BRK VE STOLETI RADIA. Nejvyeei spolkovY soud Unie vydal v pondeli nalez ohledne zakona administrace zemedelske obrody (AAA), jel odvratil bankrot zarakjiciho poetu farmait Unie, pozvedl vynos zemedelstvi, zachranil statisice farmatskYch rodin pled vyslovenou Zebrotou - protok je nefistavni! Osud Bankheadova zakona, regulujiciho planovitY osev baviniku, die vydaneho nalezu nejvyeei soudni stolice je pravdepodobne stejne pochybnY. Jakoby na krutY vYsmech eirokYch mas lidu a poctivemu nekompromisniho zastance ohromne veteiny obyvatel Unie, presidenta Roosevelta, lest statetint nejvyeeiho tribunalu proti teem rozhodlo, ze planovite obhospodatovani farem, nasledkem svetove krise jedine pro zachranu americkYch farmatil dne gni administraci zavedene - je dle istavy nezakonite ... Lidem zvoleni a jemu odpovedni zastupci kongresu zakon zemedelske ochrany odhiasovali - nejvyegi soud veak tento spineny mandat lidu - neuznal. Farmati! Lide delnY! Co c tamu likate? Letos budou volby a;poslanct, elektorii stolce presidentskeho.,Neopomelite zaplatiti svoji clan osobni (hlavovou) !! Jde o vasi kuzl, o vasi hospodatskou zaVisloSt: Budete svepravnSrmi oblany, anebo modernimi nevolniky? Rozhodne sledek utkani sil . . . Mocni tohoto sveta spikli se proti masam delneho lidu - neohroknY president Roosevelt je s lidem a pro lid - eervencovE, volby znamenaji pro Sp. Staty mnoho, stra gne mnoho. Protote na ge bratrske, podp. organisace je ztizenim delneho lidu, nag spolkovY organ sledovati bude vYvin ntietich veci bedlive, poctive v zajmu veeho elenstva. t ESKA HUDBA NA RADIU! Ve sttedu veeer od 7:00 do 7:30 stanice W-A-C-O vysilati bude Ceske tanedni kousity Fr. Je'tkova orchestru,

Strain 6.

Oddil dopisovatelsky.

Taylor, Texas.

Ct. red. Vestniku! - Konec stareho a zaeatek novel° roku. Ka2cly z nas ptemYeli o tom, co v minulem roku za2i1, at' to bylo dobre nebo zle a zaroveri s nejistYm oeekavanim vyhlida do ptig tiho roku - ponevad2 °pet 2adnY z nag nevi, co nas potka. - Nde tad Praha oslavil clustojnYm zpiisobem odchod prave uplynuleho roku do more veenosti a to v nedeli 29. prosince, kdy nag divadelni krou2ek sehral divadlo "Kcly2 mladenec, tak veselej!" - Pied divadlem a mezi jednanimi udinkujici, herci a take naei dobrovolni zpevaci ptednesli nekolik krasnYch deskYch pisni. Zpevy liana a take tidila naee sestra pi. Ed. Ho11Y a zasluhuje si nateho uznani za svou praci. Divadlo bylo jako obyeejne, pod tizenim p. Ant. Stibotika a mohu tici, 2e tentokrate nati herd. pfekonali veechno odekavani. Ka2dy z nich pedal verne ptedstavu osoby, jeji2 ulohu zastupoval. Naveteva byla znaend a zdalo se, 2e i poeasi se schvalne ueinilo krasnYm, aby zdar divadla byl ripinY. Ph divadle a take po nasledujici ta neeni zabave iteinkovala kapela zdejei, eeska, pod tizenim p. J. F. Mikolaje. Celt' program, i s nekolika iertovnYmi vYstupy pod vedenim nageho Josefa Kurce a s hudebnimi ptednesy sleeny Millie Kinclove a jejiho bratra Louise byl upine zdatilY a Otani vtech bylo, aby co nejditive opet mohli jsme neco podobneho pro2iti. Ano, ptatele, nemame nate spolkove sine jen k taneenim zabavam, v nich2 nejvice pitevladaji tak zvane moderni tance, nYbit2 naehn diem ma bYti, zachovati naee deti, nasi midde2 vernou na gemu eeskernu citeni. Musime dbati toho, aby nikdy naee deti nernely ptile 2itosti stycleti se za to, 2e pochazi z eeskYch rodiea, musime jim hned z mladi vetepovati narodni uvedomeni a tento vznetenY, ale take nepostradatelny program mil2eme jedine provadeti v nakch spolkovYch sinich. To jest povinnosti naei, generate nynejei, pod jejim2e ye• denim a tizenim prave ted' se spolky nachazeji. Tak mnohy tikes, 2e nemti2e chodit ku cvieeni zpevu, 2e neumi zpivat nebo podobne. Zpivat vlastne neumi 2adny z nas, ale jestli milujeme nate 'Ceske pisne a chceme, aby se jejich pamatka udr2ela i pro budouci pokoleni, musime je zpivati a musime take na ge deti k tomu vybizet - a nejen vybizet, ale take dbat toho, aby se deskYm pisnim naueily, je zpivaly a take zaroveti aby se naueily znati dule2itost deskYch divadel. To budi2 naeim prvnim Kdy2 tak veichni spoleene budeme pracovat, nemusime se bat, 2e zahyne eeska tee mezi nami nebo naeimi detmi. Ptal bych si, aby pokud mezi nami nekdo bude, kdo by se chtel obetovat a Ilea nas Ceske pisne nebo deska, divadla, aby udast dobrovolnYch ochotnikit velka. Mame mit desks' peveckY sbor eitajici nekolik desitek elena a vim take dobte, 2e zpevaka marne mezi sebou dost, neb je nekdy slyeeti tam dole. A kdy2 mfteme zpivati na jednom miste, prod bychom nemchli vy• stoupit veit ejne ptede veemi na jevieti a doka.zat svetu, 2e take neco dovedeme. A aby se nanadeje v nejveteim metitku spinily ge v tomto nastavajicim roku, jest ptanim vateF. S. Leshikara. ho spolubratra, San Antonio, Texas.

VatenY br. redaktore Vestniku!

Ptijmi uptimny pozdrav a stalou vzpominku ode me a -pteji si, bys uvetejnil zpravu einnosti Tel Jed. Sokol v San Antonio, v pti gtim vyclan' Vestniku.

Bratti, sestry a ptatele Sokola! Nyni, kdy2 marne NovY rok ji g za sebou, pokladam sobe za svoji povinnost, aby pedal trochu zpravy einnosti v T. J. Sokol za posledni rok. Ad ta slavne. prosperit y jeete celY rok byla nekde za rohem, piece se ptihlasilo a bylo ptijato 11 novYch elenti a i jinak uptimna, vzajemna nest pH kahle schuzi, ptednaece, zabave, vYletu, byla zfejma. Jak se dozvidarn, nejlepei ptekvapeni Ptipravil br. jeden na den 28. tijna, neo600,val. n4vai, Deg Ja gO}soliv onlAmicy

VESTNIK ale jadro Sokola zde bylo jiste. Po hodine cvieeni br. nadelnik setadil elenstvo k ptednaece "Historic Ceskoslovenska za 300 let a pamatka 28. kijna. Pit ednaeka byla oeska a pak v anglieke keel. Po ptednaece se tet zmineny br. postaral o zakusky a obeerstveni. V posledni schfizi byli zvoleni nasledujici Cinovnici Sokola: Starosta Bernard Stiti2, namestek Lawrence Kallus, jednatel Albert Mikula, udetni Louis A. Sacks', hospodat F. Maly, naeelnik Louis Dressler, ndeelnice Hilda Matueek, zastupce nadelnika F. Maly, vzdelavatel A. Mikula. Na fidetni vYbor zvoleni byli: E. J. Bueek, L. V. Kallus, Fred Novak.

Dne 12. ledna, toti2 druhou nedeli, Tel Jed. Sokol bude potadat Sokolskou veselici s tankni zabavou pti hudbe Geo. Midulky z FloresZabava se bude odbYvat v mistnosti San Antonio Athletic Club (bYvala Turner Hall), na rohu ulice Nacogdoches a Travis St., bliCe Post Office. Timto jsou okolni krajane a milovnici Sokola uptimne zvani, nas svoji navetevou poctit a po sokolsku se pobavit v krasnem historickern San Antonio.

Se srdeenYm Nazdar! a na shledanou vat jaAlbert Mikula, jednatel. ko 172dy, Rad Velehrad cis. 19.

Cteni bratiti a sestry!

V minule vYrooni schtzi nas bylo male, nasledkem epatnYch test a pohody, tak jsme volbu fitednikti a delegate odioCili na ktera se bude odbYvati dne 12. ledna 1936, a v perdu epatne pohody a2 tteti nedeli v lednu.

Tak nezapomerite, a komu je mo2no, piljdte Tel se musim nedirn pochlubit, a to, 2e nag tad uvedl etyti Cekance v listopadu, a site nasledujici: p. Jan Ktupala s man2elkou Julii, Louis D. Kocich, a pi. M. J. Gallia. ftdd byl zastoupen jak se path, takCe mistnost byla pina. Pii to ptile2itosti sestry obstaraly velkou hostinu, za.co2 y am pekne dekujeme. A po hostine ptitomni se bavili hovorem, neb jsme melt navetevu z nekolika mist, Karnes City, California, Temple atd. Dekujeme za navete vu.

Letos ptipada, politick' rok, a jak je yam znamo, budou se voliti urednici od toho nejmeneiho a2 po toho nejvyeeiho, a na podzim zajiste budou - nejake dodatky ye veeobecne volbe, ktere budete chtit mitt zvolene neb po• ra2ene. Tak mojim ptanim je, aby nekdo nezapomnel si zaplatiti hlavovou dari. do 1. rinora 1936.

S bratrskYm pozdravem a et'astnY a veselY Nov' rok vain pfeje, E. V. Gallia, taj kid Karnes, cis. 93. v Hobson, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, 2e y e schtzi konane tento mesic prvni nedeli, to byla ta jedna nedele, co jsme se mohli dostat do schrize, bylo nas hodnY podet obeho pohiavi, tak jsme si zvolili tedniky veechny najednou a to aklamaene.

Pitedseda Jacob Shortner, mistoptedseda Viktor Bro2. , stark ptedseda Frank Pratek, ta jemnik J. L. PustejovskY, rieetnik Ed. J. Ondtej, pokladnik R. J. Linhart, priivoclei Fr. Lieka, stra2 R. L. Praeek, za delegata F. L. Puste jovskY, za nahradnika Jacob Shortner.

Tento mesic nam prei, ze lido se ani nemo hou dostat do mesta. Ale na Vanoce se to trochu vybralo, tak lido jezdili o vee pry& Tady v Hobson mely ekolni deti hru a vanoeni stromek, umely vac pekne, na druh' veder zase mely vanoeni stromek a hru v Arnold ekole, tee pekne hraly. Lidu bylo pino v obou la.ch. Mikula gi meli hodne prate, neb darker bylo hodne, tak museli mit pomoc. V Arnold tkole melt velikeho Mikulate, 2e se nemohl ani do tkoly dostat, ale pomalu se tam piece dostal. Veecky deti mely velikou radost, 2e dostaly hodne Tel musim neco jineho napsat. Posledni dva mesice jsme uvedli etyti nove eleny, dva syny nageho ptedsedy, Edwarda a Augusta Shortner; z Detskeho odboru ptestoupili Ray Bre?", a Aug. Bra. Na vanoce byl jsem v Karnes City. Jerk jsem domfl, talc mi moje lined poviciala, Ce

Ve stfedu, dne 8. lecIna 1936. dostala long distance telefon, ere musime hned jet do Path, 2e je tam na g stars' pititel se svoji 2enuekou. Ja se ptarn kdo, a 2e pry Frank Machieek a jeho pani. Tak jsme se hned vydali na cestu a byli jsme tam za chvileeku. Ale opravdu jsme se pane pobavili, ja s Franckem a moje zase s Fraiickou. Ani jsme se nenadali, to void pani Praelova, abychom sli vedetet.

Opravdu bylo mi lito od toho stolu, neb tam bylo tolik dobreho jidla, 2e jsem ani nevedel, co mam prvni jist. Dekuji pani Praekove za pohosteni a 2e nom dali vedet, ze je tam jeho "g vigrfater". Tak Jakube, ja ti odplatim jak budeg mit Cas ptijet.

Tak veecky pekne pozdravuji a pieji, aby ten novY rok nam ptibylo hodne novYch Olen& Bratte Kadanku, dekuji yam za kartku, jste si na nas vzpomnel.

S bratrskYm pozdravem, F. L. PustejovskY. PR1SPEVKY VE PROSPECH TEXASKE MATICE VY8S1110 VZDELANI. Listopad a prosinec.

CtenY pane redaktore!

Laskave uvetejpete seznam ptispevkii na Texaskou Matici Vyg eiho Vzdelani mnou obdr2ene za mesic listopad a prosinec: S.P.J.S.T. RADY 79. Corpus Christi, Corpus Christi, $5.00 7. Rovnost, Caldwell 5.00 153. Pokrok Bennview, Bennview 2.00 148. Elmaton, Blessing 5.00 Texasska Orlice, Dime Box 5.00 154. Fort Worth, Fort Worth 2.50 97. Placedo, Da Costa 5.00 92. Svaz Oechoslovarra, Fort Worth 5.00 38. Svetlo, Smithville 5.00 55. HvezdnatY Prapor, Penelope 10.00 14. Veseli, Wesley 5.00 114. Wzovice, Richmond 5.00 125. Touha, Westhoff 2.00 152. Pokrok Agua Dulce, Alice 1.00 17. NovY Tabor, 20% se hry "Kraderka v v Seaton, Texas 11.70 108. JIM PodebradskY, Rosenberg 5..00 R.V.O.S. SPOLKY CIS. 9. NovY Tabor, Caldwell 5.00 5. Seaton, Temple 10.00 107. Meeks, Temple, Rt. 3.

5.00 17. Rowena, Miles 25.00 41. Moravia, Schulenburg 1.00 Telocviena Jednota Sokol, Fort Worth 2.50 Telocviena, Jednota Sokol, San Antonio 5.00 Citsty vYtekk z hry "Kraemerka", ochotnici v Seaton, Texas 6.20 JEDNOTLIVCI: M. PastuSek, La Grange 1.00 Josefina Habarta, Bryan 1.00 TomaS 8efoik, Seaton 1.00 Pavel Trealek, Seaton .50 Rodina J. Stanovska v Galvestonu, na pamatku zemteleho legionate p. A. TouSe 2.00 Anna Janosec, Taylor 1.00 Vincent Heji, Taylor 1.00 Bernard StriZ, San Antonio 1.00 Albert Mikula, San Antonio 1.00 Frank Patik, Louise 5.00 Chas. Navratil, Temple 6.43 John Urubek, Rogers 6.42 John Vrla, Ennis 2.00 Jos. KaSpar, Alice .25 Pan a pani F. R. Barton, Alice 1.00 Celkem prijato do pokladny TMVV. za mesic listopad a prosinec $169.50 V nekolika pfipadech obdrkl jsem milodary bez dobreho vysvetleni a proto Mdam darce, aby vkly si pamatovali spravne udati jmena, obzvlaSt' kde je neznamo, jestli dar je od spot ku aneb jednotlivce.

Dekujeme za dopisy, ktere prichazeji s pevky a povzbuzuji nas dale v nakm hnuti pro Ceskou mlade2. Dekujeme take ye jmenu ittednikil Matice tern, kteti posilaji blahoptani na, Nov' rok, abychom docilili mnoho fispechu. Tel my pit ejeme veem elenfim prosperitu a spokojenost v Nevem Roce.

Za Texasskou Matici Vyeeiho Vzdelani, Raymond Prasatik,

HUDKA ZEN PRAVA LASKA. Jan Ohrenstein.

To neni jette Teske prava, kdy tikae mi: "jsem zcela tva!" a krasne. tvoje ruse. hlava na rameni mem spoeiva; 2e rety me mi libat davat a tisknet ruku, hladie vlas, a u okna, ze vtdycky stavat, kdy nahodou jdu kolem vas; ze pitee kaZdY tYden psani, v nem2 polibkti mi pole fad, 2e Olea se mne z nenadani: "Jest pravda to, 2e mat mne rad?"

To neni jeete laska prava, ta dosud nezna, co je .al; tve, lie je v2dy jen rtitne smava a smutek v srdci nezaplal.

Lee tehdy lasku cenit budu, ai slzou zkali se tvrij zrak, as se mnou trpet bude v trudu, na bilem eele vrasek tad .. .

KoldinskY V.: VZPOMINKA .

Jako tenkrat. Lesem probiha trat', po ni 2enou se rychliky anebo se plazi nakla.dni vlaky.

Lesy voni pryskytici, ptaci zpivajl a v deli slyget kukaeku. Stra2nY domek na trati "69" stoji a midi. Vee tak jak bYvalo, jen ta trat' jinak duni. Wive byla jen jedna kolej, dnes jsou tu koleje d ye. Zamytlen stoji elovek pied domkern, svedkem sin) velikeho ttesti. Sen jest vtak u konce — prislo probuzeni. Odtud rozdelily se naae koleje 2ivota! Ona tt'astna, spokojena ani netuti, ae po stopach jejich lasky kraal nyni on sam a vzpomina! A dnes opet citi, jak et'asten zde byl, as si nahle pfipomene krutou skuteenost Zapomnela Velika propast, pina bolesti a probdelYch noel — lefi dnes mezi nimi. Po stopach mrtve lasky toula se tu elovek v dobe sve dovolene, touZe ji2 po Praze, kde mono v praci aspon na chvili zapomenout. Avtak zde neni mono nevzpomenout!

Tedy na shledanou snad v pfittich letech!

Snad jette jednou oba tudy prijdou pc) stopach lasky znovu cdivle .. .

Temple, Texas.

KaIdY na Vanoce specha domil, take i ja, si hovim dome. Podasi je mizerne na vychazky.

Radeji ani oknem se nekoukat. 2e nemam prenic jineho na praci, na,pieu zase do nateho mileho Vestniku nejakY elanek. Je tleba mnoho ptemYelet, neb nee sjezd se b1121. Bratti a sestry, vaichni bychom meli pracovat za jednYm diem a ten by mel bYt, zlepkt co se de..

Nee Vestnik by si take zaslouZil ho zvettit, ne tettme na dobre eetbe, to je nam tteba nejvice, toho vidime drikazy dosti east°, jak se malo mnohdy mezi natim lidem Cte a de se snadno vyrozumet, 2e vribec se do 2adne eetby nepodivaji. Podam vain zde toho drikaz. Jeden cestujici agent, Anglidan ptitel ku gasolinove stanici a ptal se, jestli jsou Czechs, oni jemu odpovedeli 2e ne, ze jsou Bohemians. Br. R. Bartoshi, ja myslim 2e to sebere jeate druhYch 25 let, neali se vytlude z tech deskYch hlav ty Bohemians. Mne nejvic zlobi ti na radiu, ale doufam, ae nejaka naprava se statie, ponevadi to zale2i jen na nas a nemriteme ani 2adneho obviriovat, jakou praci Mame, takove dilo za nami ztistava.

Mill bratti a sestry, rok 1936 bude zajiste zapsen do nove historie Texasu jako rok velkeho yYznamu, o kterem se budou naai potomci ueit, proto nam nastava take mnoho novYch povinnosti, abychom nebyli v to historii ztraceni. FremSrg el jsem o torn, co na6e sPJsz za

&raft 7.

VESTN1L

Ve sttedu, dne 8. ledna 1936.

sebou zanecha s yYm potomktim, jakou pamatku stoletYch oslav Texasu? Nespravne by bylo vystihnuto, kdybychom mysleli, 2e Hlavni Uradovnu je tfeba sta yet jen proto, aby nas representovala pled jinonarodovci. Tak zrovna pfilitnym eetfenim penez si neprospejem, penize tady byly a budou, ale my zde nebudem, a jestli za sebou zanechame o nejakych 50 tisic vice, pro ty penize nas ZadnY vzpominat nebude. Nemyslite, ae by to byla yzacne pamatka pro nas, pro naae potomky, kdybychom poloZili zaklad pro Hlavni tItadovnu v ptietim sjezdu?

Kdy2 nekterY tad postavi svou budovu, tu kaEdy bratr a sestra diva uznani takove zaslu2ne praci, i Hlavni T:Ttadovna pochvaluje.

Vaichni jsme na to hrdi, ze jest to naae Jednota, ktera roste. Podivno vtak, ae celkove je to lik odporu proti navrhilm, aby naae Jednota inela svtij trvalY domov, kterY by pattil nam ytem, na ktery bychom mohli bYti vaichni hrdi. Kdy2 jednotlive tady neodstraeila deprese, prod celY ten velkY celek by se ji mel bat?

TakovYm neeim jen dokazujem, ae eim je nas vice, tim mene dokaleme. Br. .a ses., nechci mYm. dopisem aadneho pozlobit, a neni nam titha se hadat, to by bylo ptimo detinske, ponevadt to je nee°, co path nam veem a Maio by lest cele Jednote, talde ty jednotlive tady a jednotlivi elenoye, kteti o to pracuji, nebudou mit z toho nikdy 2adneho zisku. Jedina snaha je, abychom za sebou zanechali pro nat budouci narod nejakou pamatku, peknou budovu s eeskYm napisem. Jestli koneene jednou vymizi rase eeska tee, by aspori ten napis po nas zristal jako upominka, 2e tu byli Cechove.

Jak jednou jsem slytela mluvit jednu Ceskou aenu, ae jestli detem nic jineho neutkvi v pameti po jejich eeskYch rodieich, aspon kdyZ ta nudlova polevka jim chutna.

Take bych si ptala, aby sestry braly zajem o net Vestnik a snalily se o to, aby byl vydavan y e veteim formatu. Note Hlidka by mohia bYt rozaitena o vice stranek, kde bychom mohly vymeriovat sve nahledy a aivotni zkutenosti, jako to delaji deny v severnich easopisech, rozepisuji se o vtem moanem, o detech, o manaeistvi atd. Ano, dela by se upravit nate Hlidka, ae bysme do ni rady psaly. Mne to v2dycky zajima, kdy2 se to podava tak, jak se skuteenY R. Sparihelove. aivot 2ije.

Guy, Texas.

Mili bratti a sestry!

Zaeinam psati dnes na. Nov' rok, a tak vain vteckYm nejdtiv pfeji mnoho zdaru v tomto rote. Zaroveri varn vaem srdeene dekuji, co jste mi zaslali pfani k Vanocrim a Novemu roku.

Pak vain zdeluji, 2e schrize vYroeni se bude oclbYvat 12. ledna o jedne hodine, jak obyeejne.

Bude se cidbYvat i volba Utednikti a zastupce do sjezdu. Men bychom objednat hezke podasi, abysme nemuseli zase volbu odkladati. Noveho nic nevim, nikam nejdu, ve ekole zde mely deti program a stromek, ani tam jsem nebyla, ale ae to mely hezke vaecko. Nati ueitele br. a ses. Ripplovi a pi. ueitelka Wooley si neleni deti neco nacvieit. A ted' zase p. ueitel slibuje nacviCit se Sokoly anglicke divadlo, jen aby u2 bylo lepei poeasi, by mohli jezdit do zkoutek. ObdrZela jsem psani z moji rodne yesnice Hoet'alkove, zemfela tam L prosince 1935 pi. Palova, (Kuriakova) y e stall 86 r., usnula bez bolesti. Tito Palovi koupili od myth rodieu majetek, jak jsme jeli do Ameriky, a ted' o Va.nocich bylo tomu 46 rokii, co jsem v Americe.

Onehdy mel peknY dopis y e Vestniku br. PtiluCik z Buhl, Idaho. Mne se br. tvrij dopi Tys mival e zde v2dy pochopeni a uznani pro ty stare dobre spolkove pracovniky.

Bratti a sestry Sokoli! Oznamuji yam, ae vS7roeni schilze Sokola ma bYti treti nedeli v lednu, 19. odpoledne v sini br. Fossa. Je to nut-ne, byste se vaichni dostavili. Vy bratti lest sokolska vas void zase ku praci s nadSenim a laskou pies vSechny preka2ky. Pripravujte se k to nejkrasnejAi. °slave stoleti Texasu, na Sokoli by men vSeci byte tim nejkrasnejtim XvOem. Nazdar!

Rozi MiXesAa.

Piekvapupcici piipady smrti ATIONAL Safety Council je organisace, N kterou vydr2uji velke pojiet'ovny v Unii.

ZabYve, se zkoumanim nejleptich ochrannych zpCisobd proti nehodam a riraztn. Spoleenost y e svych zpravach popisuje nejrriznejei druhy pozoruhodnYch nehod pojittenYch osob. Nektere z nich uvadime.

Stkilejici iaci stroj na zahrade.

V meste Berkeley v Kalifornii byl nalezen obchodnik John Haggard mrtev ye sve zahrade. Jeho telo bylo zdola nahoru prostteleno kuli. Bylo zfejrne, 2e sebevraida je vyloueena.

Policie zkoumala zahradu a nahodou nalezla v ruenim secim stroji patronu z rudnice, jea uvazla mezi valcem a noai. Nekdo asi pohodil patronu v zahrade, patrona se zachytla do seciho stroje, pohyb valce prisobil jako spoutt' a rana vyka.

Jizda smrti.

Na silnici y e state Oregonu •byl nalezen policista Tourod mrtev vedle sveho motocyklu. Nejednalo se o smrtelnY pad, ponevadt telo bylo doslova rozfezano. ikezne rally nemohly pochazet od nejakeho note, Zahada se vysvetlila po nejake dobe, kdy lesnik natel pobliz silnice jelena, kterY tam zaael vykrvacenim. Jelen asi vbehl do jedouciho motocykiu a provrtal Policistu s yYmi parohy, kdy2 se neat'astnik chtel vyprostit.

Lidska pochoderi.

John Turner v Nebrace uhotel za tiva na ce ste domri z pole. Turner nekoutil a pfidina smrti byla naprosto nevysvetlitelna. Teprve chemickS7m rozborem se zjistilo, 2e Turner rozseval na poli chemikalie proti hmyzu a zaapinil si pti teto praci aaty. V chemicke latce bylo obsa2eno chlorove vapno, jet uschlo na kalhotech, pti chrizi se vzrialo a Turner uhofel.

Tragedie letce.

VojenskS7 letec Higgins prodelal svetovou valku v ptednich liniich a nebyl nikdy zranen. Po valce letal 15 let a nikdy nernel nejmenai ne• hody. Nedayno se Higginsovo letadlo zfitilo.

Higgins seal mrtev u tizeni. Do letadla vklouzl had a letce za letu uatkl.

Prvni televisni piedstaveni.

Kdy2 se pied etyticeti lety objevil v Petit: prvni kinematograf bratti Lumier0 a promitaly se "Ny e obrazky", lido to nemohli pochopit.

Technika pokroeila. Neda yno byly jig v Pati2i vetejne ptedvedeny prvni televisni obrazy. Jedno z vetejnYch ptedvadeni dal° se v Dome turismu na ElysejskYch polich. Novy div pttety shlednout tisicove davy.

Do salu dostala se vZdycky jen east publika.

Ostatni musili eekat, as se sal vyprazdni a pfijde na ne tada. Ale Cekali trpelive. V sale byly dva pfistroje, podobne radioptijimadrim. Na kaldern z techto aparatil byla neYelke, sktifika,, bez pfedni steely, talde se zdalo, ae je to jakesi loutkove divadelko. V hlubine sktifiky, v temnote, bylo mleene sklo. Na nem se objevil pojednou napis "Radiovision" a zazrak poeal.

Na mleenem skle se objevuji dve postavy.

Postavieky jsou male, liliputanske a jejich zvuky a zpev neobyeejne pfirozenY a silnY. A salem zaburaci smith, kdy2 postavidky se pfibliluji a zveliCuji. Jejich postavy jsou smetne zkreslene a Yypada to, jako kdy2 se na se .be divame v zkreslenem zrcadle a stavame se hrozne tlustS7mi. To bylo prvni ptedstavenI televise v Petal. Tento hereckS7 par neinkoval rozhlasovem studiu PTT (patitske, rozhlasoVavysilaci stanice). itad Karel Havlieek, eislo 4.

Cteni bratti a sestry! Pteji si yam oznamit, Ze nas chti navetivit nekteti bratti od druhYch nekteti snad a2 z Temple, okresu Bell.

Tak se hled'te dostavit v co nejvetaim poetu.

Schrize bude odbYvana dne 12. ledna ye dye hod. po poledni. S bratrskSrm pozdravem, Anton HolSr, talemnik,

Strana 8.

Viedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR

Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAX PUBL. CO .,

est, Texas Piedplatne 65e ro'en g. Do stare viasti $1.65 rang.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavn1 tfadovny, Fayetteville, Texas.

Veekere dopisy, pfedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South. etyricet pet let na poll lidskosti, kultury a poctive prace narodni ptindei krasne ovoce.

Takovou dlouholetou dinnosti se mohla pochlubiti 03ska, Sesterska Podporujici Jednota, slavivei koncem min. prosince 45. vYroei sveho • zalcdeni. VelkovYbor s podtizenYmi sbory oslavil tuto vYznamnou skuteenost velkolepou slavnosti, jet' se yyznadovala tohatym, prvottidne provedenYm programern, jet zahrnoval take slavnostni uvedeni desitek novYch elenkyri a detne ditek. Gratulujeme sesterske podpUrne organisaci k dosatienYm Uspechtm a ptejeme C. S. P. J. dalei rust a zdar jejimu blahodarnernu ptlsobeni.

Hlavni je vlastni gab — prospech lidu vedlejgi. Cela zeme a take rely svet s napetim vyekaval na poselstvi presidenta Roosevelta, jet asobne ptednesl kongresu min. patku. 0svieenY vildce americkeho lidu strohYmi slovy zavrhl zbrojeni, z nejt straene teti nekolik jednotlivet a lidi vladychtivych. Amerika bude, musi zustati naprosto nestrannou, chce bYti dobrYm sousedem \Teem, ale pff torn pohotova hajiti sama sebe. Vnitrozemni pomery se polepeily, katclY kdo vidi a pozoruje, musi dcznat, to mezi r. 1932 a dneekem je ahromnY rozdil. Vlada je kacetovana pro mrhani penezi, mezi zarputile nenavistniky dneeni administrace ptinaleteji ti, kteti prvni se neodbytne domahali zachrany pied bankrotem.

Nyni, kdy jsou v bezpeei, vrhaji se na vladu a emahem odsuzuji vee, co bylo novYm ndelem zlepaeno. President piimo vyzval sve odpfirce, at' podaji ureite navrhy, co by se melo zrueiti z toho, co kongres v zajmu ozdraveni hospodatske situace ueinil, at' naznati testy, ktere by vedly k lepeimu, rychlejeimu vybiednuti z tetikosti doby. Bohaei nenavicli, podrY vaji administraci, protote prosadila zakon o detske praci, zakon ha ochranu pracujiciho lidu, zakon starobni pense a ptedeveim zdkonnou ochranu farmatil. Hodinu trvajici tee' byla kongresem odmenena nadeenou pochvalou, v Europe a na dalnern vYchode zanechala hluboky dojem a vYznaene komentate nYch novin sveta. Kongres pustil se v pondeli do pilne prace. Ptedieha novelizace zakona neutrality a bonus vysloutiilcum.

Znovu zadame dopisovatele, by psali na papiru prostkedni velikosti, toliko pa jedne strane, pokud lze perem a v P •ipadu, to musi utit tutiky, at' nepiti tutkou tvrdou,' jinak Pismo je vice merle neeitelne. Dostali jsme posledni doby nekolik dopis y psanYch tvrdou tutikou, jeden dokonce eervenym "crayonem", s nimit korektor a teprve sazed meli nernale potitie. Piete radeji pismem veteim net mana chyby se neohlitiejte, ty redaktor katdemu rad opravi a bez ptipOjene tadosti, aby tak ucinil. Protote nam stale ptibYva tacit, marne jich dle posledniho seznamu tit stopadesat sedm a Vestnik ma, toliko 12 stranek pro detbu — etyti maji vyhrateny vydavatele — katiclY tad mel by si zvoliti staleho dopisovatele, kterY by do s-polkoveho organu zaZilal Struene, vecne psane zpravy o kadOVe

VESTNiK einnosti, planech a pod. Pozorujete sami, to mnohdy o jedne a tote veei; uddlosti, podniku atd., pite nekolik pisatelt soudasne, cot ubira misto zpravam druhYch. Potadatel ze srdce rad by behem tYdne doele dopisy do dish). tatadil — vticlyt' by mu take ubylo prace s Apravou latky k vypineni eisla pottebne — net pri nejle.pei vuli to east° nelze, protote, jak vysvetlili jsme nadaYno, organ se netiskne rotaekou najednou, nYlort na solidnim tiskat-• skem lisu — na dvakrat. Z technickYch pfiein musi bYti prvni poloviela organu vytietena nejpozcieji v pondeli, kdy obyeejne veteina dopisil se nahrne. Na,sleduje•li v UterY dalei • nektere, obyeejne delei musi bYti zadrteny. Oeekavame, ze shora uvedend tiadost bude laskave vzata ku vedomi a dle ni se,tizeno, za cot ptedem srdeene diky!

DvacitY pitY echoslevika zaeal eislem z prveho tYdne t. r. Nestra.nnY tYdenik, sloutici zajmum rodne haluze, eirokYm vrsty am lidu prace, prodelal tetke zaeatky, musil si poctivYin a nestrannym usilim sve dtenate postupne ziskati. as dosahl pevneho pr y -nihokadrubetlzjsnmio mezi listy k r a j an s k Ym i. V pamatnem odboji zahranienich rodaku — eec h o sl o v a k postavil se na poeatku za boj vernYch, uvedomelYch e h aa m eri ea n it a jeho sloupce, ba cele stranky v historicky pamatnem irdcbi byly k disposici agitaci k revolte, y yzva,m k sbirkam a pod. Prace pry mluvi za eloveka. Nic jineho. Rodna zamotska, haluze je veecko, jednotlivec nic. Jen haluze tived.criaela zdrava mute miti nadeji udrtieti se trvale pki tilvote. Cechasloyak neni easopisem tiadne skupiny ci tabora, jeho ahavou ctitadosti je podati etenatstvu skutednost a pravdu nezkreslencu, dle nejlepeiho vedomi a svedomi. Prave dries, kdy privilejovane skupiny stavi se °prat nezadatelnemu. pravu rolnictva • kdy mateni pojmu, jet kapitalu slouticf mazane provadi — je tieba irsilovne vyvracet, prava lidu. hajit, neodvislY easopis, jakYrn jest Oechoslovak a dalei, mel by bYti pcdporovan. Dale, chceme-li rade deskY tiivot v Americe udrtiet, je to prave eeskY tisk, kterY v tomto usili je yydatnYm pomocnikem. Cetli jste v poslednim eisle naeeho organu easovY elanek zdatneho orate lichy narodni a spolubratra dr. Mirka — "Ceske noviny do katide eeke rodiny." Ana, deskY list a takovY neodvis • lY echoslovak do nejvice naeich texasskYch rcdin! Bude•li etenaPi podporovan a jejich pomoci "siren, bude moci spiniti snahu po dafim obsahu. Redakci jak vydavatelstvu k dalei cilevedome snaze zdar nejlepei!

0 jcdnoho a o mnehe. Po dva roky zabYvala se Unie a. s ni jista east ostatniho sveta o Hauptmana, obvineneho a take porotou odsouzeneho k smrti, '2e unesl a za yraZdil Lindberghova drte. Posledni mesice tiskem i pa radio rozmazavana byla tato jiste larozna, udalost a v techto dnech zase bude scud rozhodovat a torn, zda bude proveden rozsudek sm•ti, rad Haptmanem vynesenY. A zase svetove ye rejne mineral projevuje zajem, zase budou miliony pro a milion.y proti. V stejne stelae oznamuje se denne z Habe'Se, bylc zabito • nesmysIne valve, bez rozsudku, bez soudniho fizeni a take bez onoho zajnau s yetoveho yetejneho mineni o jednotlivce, kteti zcela ureite neprovedli nic, co by ospra.Yedlriovalo trest smrti, nikoli vynesenY, ale provedem"7 . Nejsou to protiklady spoleoenskeho tadu, jent byl a jest?

Zda take bude, o to dnes jde. 0 to, zda je tteba do nekoneena sna get sta y , kdy na jed/17. , strane tacind Sp •ayed-mast biz konce zkounti vinu jednotilycil a na druhe strane narody samy Ye zkracenem tizeni vzajemne poprayuji odpravuji sve A1116.1:kalle si item panne. skautka a feeniee. Anglicans o rune tvrdi, ze jsem dobra. elichocinice. Francenzove o male sent prava Amerieanka (tier chteji fici, tie acjsem elcgantnI). A snad jen vzdalenejM Evro•• pa, ktera 11111E nazna, vidi ye nine ienti presidenta Unie. Pani Roosevcitova.

Pro Nemeako neskeneil se stiedovek objeverim Arneriky, ani reforinaci, nYbrti teprve tint, ie . mod se ujal Adolf Hitler,

Ve stkedu, dne 8. ledna 1936. iteenicke tispechy. Nic neni tak pornijiveho, jako teenicky Uspech. A piece prave teenickY uspech nejsnadneji zmate a opoji. Naletii k nejopojivejeirn, ale zaroven k nejprchavejeirn Uspechilm. Slyeene slovo se totit rychle zapomina, tak jak rychle nadchne. KatidY dobrY feenik vi dobte, to nejenom on ptisobi na posluchade, nYbrt ae i posluchaei ptisobi na neho.

Kdyt teenikma opravdu dobrY styk s posluchaestvem, jest tomu tak, jakoby tajemna vlnd se linula ad posluchaestva k nemu a od ne•ho k posluchaestvu. Jenom je-li teenik mluvaim toho, co &find v posluchaestvu, pak skuteene pusabi. Vybavuje proste nejskrytejei my elenky lidu na povrch. Prato nemame bYti nikdy piilia domYelivYmi na sve teenicke Uspethy. Byly-li naee keel dobre, pak nas k nim inspirovalo i posluchaestvo. Dobry organisator nernusi bYti jeete dobrYm virdcem. ft eftickS7 Uspech take velmi snadno svadi k mluveni pti• lie eastemu. Resnik pak, kterY mluvi prilia Casto, snadno seveedni. Tajemstvi tednickeho umen! vezi v zasade: nemluvit prilis dlouho, pfflia zahy a prilie das•o. pruskY militarismus znovu oil'. Nemecka, armada obnovenim veeobecne branne pcvinnosti dostala nejeirei zaklady. Zalotinici jsou povolavani na, dvoumesieni cvideni, chlatojnicke ekoly vychavavaji velitelskY dorost pro veechny zbrane, valedne ekoly obnovuji tady etabnich dilstojnika a budoucicich vojevticl Stejne pilne pracuje i nemecke lod'stvo.

Desitky novYch valeenYch lodi a ponbrek maji uz vycvieene mutistvo. V organisaci lod'stva se provadeji zmeny. Vrchni velitel nemeckeho lod'stva podadmiral Foerster a velitel baltskeho lod'stva podadmiral Albrech byli jmenova ni admiraly. Idealem nemeckYch generalt je vytvotit brannou moc, jakou melo Nemecko roku 1914. Tehdy byla uznavana-za nejdoko• nalefei brannou mac sveta. Na etesti nestadila, aby na.diktovala svetu nemeckY rnir .

Problem acre mestnanostr starYch. Mame statisice starYch delniku, kteti trvale a snad navtidy jsou vykazeni z prace, protote stark delnik steam najde dneakem znovu praci. Zamestna.vatel se rozmYeli, ma-li umistit Clove.ka, kteremu s ohiedem na jeho stall a zkuePnost ma zaplatit vyeei mzdu, net kterou byl platil delniku mlademu. Ale tito stafi delnici jscu veteinou otcove rodin. Ostatne vadyt' nejsou v pravem slova smyslu vitbec staff, jsou na vrcholu svYch sil, dopracovali se po dvaceti a vice letech prace jiste k dokonalosti — nicmene nalezaji umistneni hide net lido mladi. U mladYch zni otazka jinak. Je-li nezamestna,nost starch delnikti problem socialni, je nezamestnanost mladYch ptedeveim problem mravni. Nemilteme mlade lidi, kteti vyjdou ze ekoly a v3ruti se, ponechat nekolik let bez prace, v nucene zahalce, ktera, jednak svadi, jednak vyvolava dojem menecennosti. MladY nut, kted se ye akole teail na svoji samostatncst, na okam2ik, kdy ptestane bYt za y islY na rodialch a bude si obstaravat svoje 2ivatni potteby z prace vlastnich rukou, mita, sec teake mravni krisi a nabyva znenahla dojmu, 2e neni pine hodnotnYm elenem lidske spoleenosti, ktcra mu neda ye, ptilaitosti k praci, po ktere tou2i, s . yYditkou, je lehce ptistupnY svokominismu. Zde je velke politidirrn eke nebezpeei. Problem trvale nezamestnanYch starch delnikil musi vaak 13S7t te§en: bud' socialnim za,opattenim, t. j. starobni pensi, nebo kolanisaci, coa obe ma president Roosevelt na mysli pro blizkou budoucnost. Mama dastatek pfidy,.ktera by mohla bYt &eine rozdelena na samazasobitelske sobestaene celky.

Zde by east trvale nezamestnanYch mohla b3i.t urnisteria, a patrne s ,obetmi daleko nez jaldch. by si vy2adalo socialni zabezpeeeni. Kongres ma tyto problemy v nynefSim zaseciani Upozerneni! Zatadili jsme do tohoto cisla spray ne objasneni nazvu Ceskoslovenske Republiky v anglietine. Clanek tento uschovejte pro ptihcdu, kdy y e vaaem okoli jinonaradovci nejsou a Oeskoslo y ensku dobte inform9vani.

Pojednani by mohlo Witt ,picedano k Otieteni • mistriimu easopisu,

Ve sttedu, dne 8. ledna 1936.

AME ci nemame vystoupit hromadne ph. °slave Stoleti Texasu uspotadanim teskeho dne 19. .eervence v Dallas - je jednou z otazek, o kterou se , na ge krajanska vetejnost jiste pravem zajima. U nemaleho poetu Texasanft csl. piivodu jia od okamtiku, kdy myalenka se zrodila a byla ye Vestniku a jinYch easopisech oznamena, byla spravne pochopena a nalezla ohlasu. Kolikrat a v kolika myslich phi pohledu na sokolske vetejne cvieeni v to one naai osade vzniklo ptani, kdyby takove vystoupeni, ov g em y e velkem metitku, mohla videt naae jinonarodni vetejnost a kaady, kdo toto vyslovil, si uvedomil, jak bychom takovYm hromadnYm vystoupenim zaujali a take imponovali naaim spoluobeanum cizonarodovcurd. Dnes, kdy takova ptiletitost a to nejvhodnejai, jakou si lze se ztetelem k dtleaitosti oslav Stoleti ptedstavit, nenaleza mnohde pochopeni, nedostava podpory, jak by mela. Budeme texasske vetejnosti vice imponovat na g i neueasti, nebo dobe ptipravenYm hromadnYm vystoupenim phi 6eskem dnu?

Myslim, ze kaadY klidne uvaaujici krajan se vyslovi pro naae vystoupeni, pro uspotadani nami clUstojne oslavy Stoleti.

Mnozi dosud neuvatili, ae co potomci pionYrd* Texasu jsme moraine povinni brat fida,st na historicky pamatne a duleaite °slave neodvislosti naaeho statu, oni si neptipomeli, 'tie texasska, vetejnost bude hodnotit jen to, co ptedev g im phi °slave uvidi a co skuteene hodnotnYm je; nebude-li tarn -nekdo, kdo by mohl neco pozoruhodneho ukazat, pak je to a bude jen jeho vlastni akoda. Mame-li ci dovedemeli neco, co mfftieme naai vetejnosti ukazat prostna cvieeni tady set cvieencti, tanec Besedy 60-80 kolon v dsl. kroji ustrojenYch tanednikil je jiste neco, ci jine narodni skupiny nezvedou - pak je naai povinnosti tak ueinit, zvlaate phi tak mimotadne vhodne ptiletitosti. Nikdy v blizke budoucnosti nebude takove ptileaitosti. Pti °slave sjedou se do Dallas desitky tisic navatevniku, spousta hostil ze state severnich, budou tam desitky novinatii, jejicht zpravy o Oeskem dni budou naplriovat tisk Ameriky; je na g i veci, budeme-li ph torn a nebudeme-li v Dallas na na g poeet ptimetene zastoupeni - ztratime jedine my a nikdo jinY. Voldan.

HOVORNA. Br. A. R. - Maa pravdu. Poky,datel organu byl pied 14 roky po dobu 15 mesicu redaktorem westskeho echoslovalca. Z rodinnYch ph ein se po udane dobe podekoval a ptestehoval se do bYvaleho sidla -Ennis.

Jos. N. - JakY je vYznam slova akt? - Odpaved': Ma jich nekolik, z nicha nejp&odnejg i je din, skutek, vykonane. Pochazi z latinskeho ptieesti actum, jet ma tYt vYznam.

Acta sanctorum je latinske dilo naboaenske zv. Zivot svatych. Akt je take divadelni stvi (odtud francouzske slovo: entr` acte mezihra), dale lidske nahe telo (model), at' tive nebo zobrazene malitem nebo sochatem.

Koneene pak ma je g te jeden zcela ocllianY vYznam: fitedni spis. V tomto poslednim 1110, se ulotiti neco ad acta - cot je odlotiti jako vytizene nebo odbyte.

J. F. K. - Magnesia Usta je nazev evropskY, zde se jmenuje Magnesia calcinate a v lekarne lze ptipravek koupiti pod nazvem - light magnesia. Hoteik zove se Magnesium carbonate (dusienatY) anebo Magnesium sulphate (sirnatY) cos je obyeejna hotka, sill (Epsem Salt).

Sestra Marie K. V. - Vitame Va g navrat mezi naae dopisovatelky, dopis zatazen bude pti g te.. Teaime se z Vageho pozdraveni, ktere necht' je trvale. Pozdrav a zdarnY NovY rok!

Br. K. L. - Wroei sanjacintske bitvy pada na den 21. dubna. Texas mel nad sebou postupne nest vlajek a to: apanelskou, francouzskou, mexickou, republiky texasske, konfederadni a SpojenYch Statt.

Main dojem, tie se dnes politika pkili g dela ode zdi ke zdi, kterYmato vYra,zem oznaeujerne kOtallcU, opilost.

T. G. M.

VESTNIK

Hlidka Stoleti.

Organisator br. V. Kudera, zvolenY y e westske schuzi zaha,jil svoji einnost min. tYdne.

Jeho prvYm Ukolem je objiticl'ka na gich osad, ✓ nicht' na svolane schuzi zastupeu vetejnosti objasni ptieiny, prod potadame naai oslavu, dale pods, informace jak provest zapis cvieencii, taneenikil Besedy, organisovat finaneni napomoe k zdarnemu provedeni akee. ✓ eeskYch novinach bude oznameno ptedem, kam a v ktere dobe br. Kueera zvita. Bud'te mu laskave die motinosti napomocni radou, dOprovodem ho v osade, pohostinstvim, viibec jakkoli. Br. Kudera pracuje pro Uspech naai rodne haluze, je za svoji praci ptimetene honorovan, nea ma a bude miti talon, namahavou a konedne i odpovednou praci. On je zaroveri koeujicim cviditelem. Pozdeji 'bude nam k disposici cvieitel ze severu.

Osada Ennis razi cestu. A jde jinYm phkladem! Maji tarn kolem stovky cvidencd, kteti za, navodu a dohledu cvieitele dallaskeho Sokola cviei pravidelne kaacleho patku veeer.

Take nacvieuji eeskou Besedu. Cvidenci skiddaji se z ptisluaniku rUznYch taborft, eini se znamenite. mail se vespolek radi a prod by ne, vadyt' to jsou ditky spoleene matky Slavie a phipravuji se k spoleenemu vystoupeni pied forum cele texasske vetejnosti.

Ptedseda, tajemnik a pokladnik C. S. budou miti schtizi s vYbory technickym a hospoclatskYm v nedeli 12. t. m. v 10 hodin dopoledne v Sokolovne v Dallas. Ptedleha dohoda ohledne zavedeni informaeni kancelate.

Vella nieviena, bude v sobotu 25 ledna v dallaske Sokolovne.

Kdyi kaadY deka az druhY zaene, nestane se nieeho. tas nezadrtitelne kvapi. Leden, Unor ubehnou a v bheznu texaska pohoda, weal navatevam schtizi, zkouaek a cvieeni. 6inovnici a vedouci na gich osad! Chceme ph naai oslave Stoletnice Texasu vystoupit hromadne, ukaznene. Pothebujeme k tomu napomoc finaneni a zaroven fysickou, t. j. poeetne dorost obeli° pohlavi. Kodujici cviditel povede v katidem miste nacvik a dohled. Chcete se s nami ph °slave podilet? Nejste doposud rozhodnuti? r■-9 Jak byl vynalezen gumovY podpatek.

Historie drobnYch vynalezu nebyla jeate naPsana, &hot' musime vlastne litovati, nebot' by nas poudila o torn, ae vaechny ty drobne po mucky, usnadriujici nam aivot, nebyly zpravi dla vYsledkem namahaveho a cilevedomeho vynalezani, ale ae byly objeveny take mimochodem. To ovaem nepopird, ae mnoho techto nahodnYch vynalezt ptineslo pozdeji svym objevitelum velke jmeni. Tak na ptiklad gumovY podpatek.

O jeho prvnim objeveni vypravuje se historka, ktera se odehrala v roce 1910 a ktera, nam soueasne ptipomina, 'te z jeho uaivani se teaime teprve dvacetpet let. Tehdy pracoval mlady mua, jmenem O'Sullivan, v tovarne nedaleko New Yorku, v nit byly tak teake stroje, ze jejich ottasani ptendaelo se na celou tovarni budovu. O'Sullivan nebyl staven philis pevne mel ponekud slabe nervy, cot bylo ptieinou, nasledkem trvaleho ottasani budovy se necitil ✓ teto tovarne prilia dobhe.

VYsmech jeho kamaradii, kteti v tomto ottasani byli docela spokojeni, jej ptimel k tome, ae si jednoho dne ptinesl s sebou do prate kus gumove podloaky a dal si ji na misto, na nema, ph praci staval. Podloaka pfisobila zazraene.

O'Sullivan pocitil ihned velkou tlevu, nebot' ottesy byly gumou tlumeny tak, ze jich ternet ani necitil. A pak se stalo, ae gumova podlotka jednoho dne zmizela a nastal ptihodnY okamaik k vynalezeni gumoveho podpatku.

O'Sullivan si totiti tekl: Kdya gumova podloaka osvecleila se jako tlumici prosthedek, prof by nemohlo bYti dosaaeno stejneho Ueinku dvema kousky gumy, ptibitYmi na podegev podpatek? Tak y znikl prvni podpatek a prvni gurnova podOev. 7aiixrialm na tetR bIst9m

Strana 9.

Nuie, jdeme y am vsttic. Dohodnete se na svolani scheme, stanovte ureity den a oznamte to tajemniku eeskeho Sdruteni oslavy Stoleti.

Zavita mezi vas spolednY organisator br. V. Kudera, vysvetli y am pottebne, poradi a pomtae organisovat mistni odbodku. Neotalejte, je svrchovanY eas k zapodeti ptipra y . Jedna se to o lest a dobre jmeno potomkii deskYch pionYril Texasu!

VYKAZ PkiJMU NA OSLAVU STOLETI TEXASU od 15. listopadu do 24. prosince 1935.

Jos. Wondrash Joe Plaaek Chas. Hruaka Rad Elmaton Cis. 148. SPJST. 0. W. Vanieek, Temple J. ‘8Vastr13'7, West Ant. Badak, Jourdanton Rad Morav g ti Bratti E. Valenta, Rosenberg Tom Pkikryl, Penelope Rad HvezdnatY Prapor Cis. 55 Spolek sv. Cyrilla KJT. Fred eerno§ek, La Grange Rad Praha 'Oslo 29.

Rad V Boji za svobodu cis. 139.

Add Karel Jonda Cis. 28. Karel Lupic Rad Karel Jona g cis. 28. J. Holedek Rad Bedtich Smetana Cis. 39.

Rad Slovanske Sdruaeni Cis. 90.

Willie Marek, Elgin Spolek RVOS. Ennis Cis. 51.

Fr. Vontur, Floresville Rad Pokrok Sweet Home Rad RosickY cis. 110.

Spolek NovY Domov Cis. 98.

Jednota Sokol Zitka, Dallas 2upa Jitni, Dallas Pi. Stanovska J. Neuman, Tuxedo Add Mora y ska Orlice NejmenovanY z West John Hanaeek, tad KomenskY Cis. 65.

Celkem

$12.50 2.15 1.85 14.00 11.80 1.00 1.00 5.00 3.50 2.50 10.00 3.50 3.50 2.00 3.50 20.00 8.00 2.25 3.55 1.75 50.00 .25 5.00 5.50 4.75 5.00 5.00 2.00 2.00 3.75 1.00 3.50 $196.60

Jan Ondruaek, pokladnik, 2110 Allen, Dallas, Tex. jest to, ae podpatek pkines1 svernu vynalezcii kterY je dnes majiteiem jedne z nejvetaich tovaren na podpatky na svete, obrovske jmeni, zatim co gumova podeaev upadla zahy v zapomenuti a teprve pc) svetove valce se jeji utivani rozaitilo.

Termiti rozkousali Napoleondv dum. Na ostrov Sv. Heleny v Atlantickem oceane pluje francouzska akolni lod' "Jeanne d'Arc", ktera veze stavebni material na opravu usecllosti Longwood, v niz zenitel Napoleon. Usedlost Longwood je cela ze dteva a byla napadena mraky aravYch mravencil termite, kteti pamatnou budovu skoro znieili. Termiti dostali se na ostrov Sv. Heleny zahadnYm zpilsobem, nejspise byli tam zavleaeni nejakou nakladni Lodi z Afriky, V Longwoodu travil Napoleon kruane dny jako anglickY r, )'atec od roku 1815 do sve smrti v roce 1921. V roce 1858 koupila usedlost i s okolnimi pozemky a mistem bYvaleho hrobu Napoleonova za 178,565 frank Irancouzska. vlada. Od to doby udrauje se Umrtai dam Napoleon& v p&odnim stavu. Ted', po Utoku termite, musi bYt pamatna, stavba obnovena.

ZMENY ADRESY - posilejte nikoli reclakci neb vSrpraveimu nag eho organu do West, nfrbri na adresu fieetnika Hl. fleadovny, bratra Ed. Marka, Fayetteville, Texas. Pri oznameni zmeny adresy je velmi dulezito udati 'Oslo radu, k nemui dotyeny path, protoie bez udini eisla radix br. Marek ma svizelnou a jiste zbyteenou prici vyhledavati v seznamu rady tisiva jmen to prave. Venujte tomuto upozorneposilejte zmeny br. Markovi do nI Fayetteville a neopomcfote pki torn udati &sin 0..Cht 11 nOniui pattite,

Strana 10.

VESINIK.

KVET Divei roman. napsala Marie Kyzlinkova.

(RokraclOvanl.)

T UDE musit prozrdit, a. prod nechce jet domu — a pak at ji tety napravi hlavu!

Teta Anna dovede si poradit v katde okolnosti a jiste y yzra.je i na. Hedou, aby ji zkrotila! tady bylo kolik t y rdYch palieek, ale veechny zmekly, kdy teta Anna na ne zapUsobila, svYm vlivem! Myslim, to pod jejim pohledem by se i ktemen stal tvarnou hmotou!"

Za dva dny na to dostaly sestry Erbenove od statkate dopis, ktery jim odhalil pravdu, jit Hana nechtela prozraditi z ptatelstvi k Heel& 'Mely sice, to Heda se nechce smititi s otcovou druhou tenitbou, ale povatovaly jeji vzdor za malichernY a prechodnY. Teprve Malkfly dopis jim prozradil upinou skuteenost, Protote Hana byla Hedinou dfivernou promluvily si nejdtive s ni. Ve psani byla o ni ostatne zminka a bylo nutno objasniti, oe ji Malek tada. liana nebyla ptekvapena, kdyt uslyeela, te Hedin otec psal ptimo jejim tetann Oeekdvala vlastne, to se tak zachova, kdy s Hedou bylo tak enable potizeni.

"Tys o torn vedela, to Heda nechce jet domu?" tazala se ji teta Anna.

"Ano, tetinko!"

"A prod jsi nam to netekla?" pravila Anna Erbenova s lehkou vYeitkou. "Jsem zasadne proti censure dopisfi naeich devclat a tak se stale, to Heda mohla svuj dopis otci odeslat, anit bychom tomu zabranily."

"Jae teto, nechci talovat!" branila se Hana.

"Vie, mela bych take postaveni mezi deveaty, kdybych y am donatela, jak se chovaji a v 'dem pochybily. V torn musime bYt veechny svorne a nesmime jedna druhou zklamat!"

"Mde pravdu, Hano!" pochvalila ji teta Marie. "Ani bych neChtela, abys byla jinx a abys nam dcnaeela kde jakou zaletitost, kterou si pfeji deveata utajit! Zname vas veechny a vime, v dem mutate chybit — a neni tudit ani tteba, aby ses ponitovala nejakYm epehovdnim a talobami."

"Ale Heda je jeji pritelkyne. Hana by se vlastne zastavala jejich zajmu, kdyby nom yeas tekla, jak se veci maji. Ut da yno bych Hede promluvila do duce a nedovolila bych ji, aby odeslala otci takovS7 nenekny dopis!" namita la Anna.

"Ah, teto, ja jsem si s ni uz dala notnou praci, abych ptesveclaila o jeji nespravedlnosti, ale ona si nada Hai. Ty budee mit snad u ni vie uspechu," pravila Hana.

"Myslim, to ano," pokynula teta Anna samelibe hlavou. "Heda na vanoce musi jet dornti — a motna to pojede dokonce rada, protate ty, Han°, pojedee s ni."

Hana vykulila utasle oh.

"Ja to — ja — " koktala vzrueene.

"Ano! Pan Malek to zve a dokonce to prosi, abys s Hedou phjela do Budova! Nezapomnel, jak vliv na ni mad' a doufa, ae jen ty ji dovedes zmenit a smitit s jeji druhou matkou. Co tomu kikae?"

"A budu moci jeti? Dovolite mne, abych jela na navetevu do Budova?"

"Ano! Budeme rady, to trochu zmenie prostredi ate se dostanet vie mezi lidi. Stejne tahle nemAtee ustaviene tit, ale music poznat :Net! Pan Malek to zve na katcle prazdniny, Protote Heda o tobe v dopisech hodne pile a on doufa, to na ni budee mit ptiznivY vliv. A na ekodu ti pobyt v jinem prostkedi tet nebude! Tak pojedee, to ano!"

"Ano, pojedu!" zvolala radostne Hana. "Amon pcznam osobne tu hodnou pani! Ut da y no se ji zastavam proti Hede a uminila jsem.

'Ve sttedu, dne 8. ledna 1936.

si, ze Hedu s ni musim smitit!"

"Dobte! Ted' jdi pro Hedu, ptived' ji sem", natidila tato, Anna. "Ale nezminuj se ji, o eem s ni budu jednat. Vytidim si s ni tu vec sama!"

Hada, ptiela hrozne nerada, protote tusila, to si otec na ni stetoval.

Jeji tuteni ji neklamalo.

Anna Herbenova poslala Hanu i svou sestru do sousedniho pokoje — a pak se 'Aisne' °bratila na neblahou Promuvila ji do due podia sveho nejlepeiho ptesvedeeni a svou vYtku zakoneila pohriltkou, ze Hedu z Erbenova vylouei, jestlite se nebude chovati slueneji k otci a k jeho tene.

"Pies vanoce tu stejne nesmie zustat," tekla nemilosrdne. "Kdyt ti domov neni dost dobrj7 a dost milt', starej se sama, kam se obratie!

My te, tady nenechame! A nepojedet-li ale nekam jinam, nesmit se sem, jit vratit.

Stejne jsem s t y Ym otcem ujednala, ae to phjimam jen na zkoueku ate to vyloueim, kdy se nezmenie k lepeimu. Tak tekni, co je ti odejet z Erbenova na vanoeni prazdniny k rodidum nebo odejet od nas navtdy? Ptipomen si y eak, to druhou Hanu jako ptiteligni ut tetko kdy najdee! Bude ji hrozne lito, 2,"e se s tebou musi rozloueit, protote to ma up•imne radar Heda se flzkoslive zahledela do ptisneho oblieeje Anny Erbenove.

Videla docela jasne, to Hanina teta netertuje a te sva slova mini hrozne vatne.

Vzdor se site zase ozval v jejich myelenkach, ale laska k mile ptitelkyni byla silnejei, net je• ji uminenost.

"Ja — ja pojedu tedy domu!" pravila ky.

Anna Erbenova, pokynula hlavou, kolem fist se ji objevil hrdY usmev uspokojeni, to neptecenila svYch vychovatelskYch schopnosti.

"Tak vi die! Vzdorem bys sama sobe nejvic. Ted' jen honem seteri pekny darek pro maminku a za to ti prozradim poteeujici novinu, to Hana pojede na ptani tvYch rodiet s tebou do Budova a zustane tam ptes cele prazdjsme ji niny. Bude nam po ni smutno, ale dovolily, aby s tebou jela!"

Ph mince o darku pro maminku se Heda zamradila a stahla kysele rty. Ale kdyt, ji Anna Erbenova prozradila, to Hana ztravi vanoeni prazdnin y v Budove, vyktikla jasave a vrhla se nadtene k tete sve mile ptitelkyne, aby ji zlibala ruce.

"Dekuji y am! Jsem straene rada, to Hana pojede se mnou!" rozplYvala se blatene v radostnYch pocitech.

Kdy2 se teta Marie s Hanou vratily na Anin pokyn zpatky do ptijimaciho pokoje, utasly.

Spattily jette, jak Heda liba Anne vdeene ruce — a obe se mimo y olne usmaly.

"Ty dokatee zazraky," pravila s obdivem teta Marie.

Heda v torn okamtiku objimala Hanu, vyratejic z hrdla radostne vYktiky n.adteni.

"Pojedee na vanoce k nam! Bude se mnou bydlet v mem pokoji a ja to provedu vtude po okoii. Jsou a nas ut kopce a bude-li dost snehu, zajezdime si na lytich. Tatinek ti nejake obstara a ja to naueim za par dni jezdit. Uvijak krasne ztravime prazdniny! Sleeny teditelky budou tak laskave a svoli, abychom si prazdniny o nekolik dni prodloutily, budeli dost snehu."

a

Heda se ph tech slovech obratila prosebne na one sestry, ale Anna zavrtela zaporne hlavou.

"Ne! Sleeny teditelky nit takoveho nedovoli, Hedo!" pravila dUrazne. "Vanoeni prazdniny budou pro veechny chovanky bez rozdilu stejne dlouhe. Erbenov je sice soukromS 7 fistav, ale musi tu b)iti zachavan stejnt poradek jako na ustavu vetejnem. Ostatne, ty jaksi prilis podlehae nalaclovosti! Pied chvili jsi vubec odpirala. jeti na vanoce domfi a ted' najednou se ti zda. ze budee mit kratke prazdniny!"

"Nevedela jsem, to liana smi jet se mnou," hajila se Heda.

"Hrn — tak Hana je ti net radicle? Neni to pekne doznani!" pokarala ji ostte Anna.

"Mae pro otce ptipravenY ildrek?"

"Mam!" "A pro maminku?"

"Ja, jsem myslila, to ztiistanu tady a tak — "Tak hezky se seber a honem neco seteri, ' porudila ji Anna. "Potadej ueitelku ruenich praci o nejakou easteene jit hotovou vec, abys byla se syS7m darkem y eas hotova. Sledna ma dost veci na yYber i potteby ku zhotoveni a poradi ti. Hana ti ostatne pomilte, vid'?"

"Rada, tetirikor "Ale i Hana by mela aspen pro pani domu ptivezti nejakY darek," tekla teta Marie. "Vyber si u sledny i ty nee° pekneho, Hanieko!"

Anna souhlasila a obe divky hned odbehly za ueitelkou — sleenou Kubeeovou, ktera mela na starosti i sklad ptiprav a ruznYch ptedmetil pro veechny druhy ruenich praci.

Heda si vybrala ozdobriSt polttat, easteclne tit yypracovanY, takte jej mohla brzo dokoncliti.

Brudela vaak ph tom a aeptala Hane, to to bude nejprotivnejti prace, jakou kdy konala.

Ta se zamraeila, ale neodpovedela ji.

Pro tety mela ut darky schystany. Da je sledne Kubeeove, ktera zfistane ptes svatky v Erbenove, nebot' nema na svete ut nikoho bliz• keho. Sleena je uloti pod stromee'ek.

Darek pro pani Malkovou ji veak pfisobil skutednou starost. Ptala si one nezname pani naznaeiti, to je ji mild, ttebate ji nezna. UVatovala, to by ji nejradeji dala nejakY ptedmet pro jeji osobni potiebu.

"TeplY ptehoz, ruene pletenY, by se mne jako darek pro ni nejlip libil," tekla Hede. "Ale nebyla bych ani yeas hotova!"

Sleena Kubetova, ji navrhla, to ji pomute.

"Ale ja chci na to veci pracovat sama!" pravila Hana. "Nechci se s nikYm delft o zasluhy! Myslim, te' staei uplesti aspen tep1S7 eatek do zimniho plate. Vyhledejte mne pane barvy a ja se dam hned do prace!"

Heda se pohrdlive utklibovala. Nechapala, jak mute miti nekdo rad eloveka, ktereho nikdy y tivote nevidel.

"Ja se ti divim, Hano," tekla, kdy obe zaclly pracovati na s yYch darcich. "Prod ti vlastne tolik zaleti na me ma ceee. Nikdy ses s ni nesetkala a piece se tvatie, jako bys ji mela rada. Budee-li chtit dokoneit tuhle praci pro ni, musts nastavit i noci! Stoji ti za to docela cizi tenska?"

"Neni to cizi tenska, Hedo! Je to tva, maminka, a ty jsi ma ptitelkyne! Mela bys pochopit, to jednam jen v zasadach no,eeho telstvi!"

"Kdybys tak jednala, musila by ti lokt ma rnacecha stejne protivna jako mne!" zvolala Heda. "Do toho poletate, co pro ni tady vyeiy am, bych ji nejradei nastrkala hodne ependli aby se pokatcle popichala, kdyby si jej dala pod hlavu! A ty ji plate§ eatek na krk, aby nenastydla! V tehle zaletitosti si nikdy nepo rozumime!"

"Mae pravdu, Hedo! V torn si neporozumime, nezmenie-li se! Jsi docela zla, kdyt tee tak °hive mluvit o sve druh y mamince! Ja vim, to je hodna — protote ji znam z jejich dopisfi, ktere jsi mne dala list! A ted' ua mid!

Muslin poditat aka a darmo me rnYlie!"

Heda tedy mleela, ale nevydrtela u prate diouho. Za chvilku se ustrojila a odbehla s bruslemi na rybnik, kde bruslila at do tmy.

Hana za.tim neptetrtite pracovala. Konala svou praci radostne, nebot' neznamou laskavo-a pani mela vskutku rada. Pani Malkova i jeji mut Hanu v katdem psani pozdravovali, pro tote Heda domfi psala hodne o sve nejmilejei pritelkyni.

Veder Heda ut spala, kdyt Hana jette pletla.

Kdyt se ptiblitil den odjezdu, byla Hana se svoli praci hotova a dokonce jeete pomahala Hede dokoneit tpravu jejiho clarku.

Statkat Malek mel pfivodne v fimyslu phjeti pro obe divky s autem, ale v poslednich dnech napadlo hcdne snehu, takte telegraloval, aby jely vlakem. V Praze na nadrati je mel oeaka• vati, aby nekde nezbloudiiy.

Hana byla velice vzrueena, kdyt se chystala na cestu.

Ve stfedu, dne 8. ledna 1936.

Ze beta Lesnich Samot Roman.

Napsal Karel Klostermann (Pokradovini.)

–

TVRTEHO dne ptigel opet doktor; byl spo C kojen, vSak ne jeSte bez oba y. Povidali mu o zazradnem leku, jakYmt Nany raneneho obmYSlela. "Co jsem varn fekl?" smal se, "dertern jsou posedle vSecky. Ani nevetite, co s nimi dlovek zkusi a k jakYm komediim dlutno utikati, aby ty baby vSecko nezkazily. Date jim lek sladkY, neveti mu. Odporne musi chutnat, (Tit jako horouci peklo, pak val. "To je lek! stfeva trha,", libuji si pak, "ten pomilie!" tasto abych ptedeSel nepovolanYm mazbam, nezbYva, ne2 pottit kff2i pekne nad ranou smrdutou masti. Ma foetida je arkanum; stave. se, 2e ji hodim jeSte kousek na Zhavou plotnu, celY dfim zapacha jako pekelnYm morem; jsou potom ptesvedeeni, ze smrdutY lek pomohl. Kdybych tak neueinil, bida by povstala z toho, co by sami podnikali."

Doktor zase odeSel, a SvijanskY s Katy ptevzali. opet otettovani nemocneho. 0 pani Zdeniece potad 'iadna zprava.

Nazejtti udelalo se revirnikovi velmi zle.

Hrozna horeeka lomcovala jeho Velem, dech se tajil a zajikal. V zachvatech svYeh volal Zdenidku, tak neine a trapne zaroveri, ze kdo hluboce byl dojat. Nany v kuchyni vedla sobe jako zlopovestna, Kassandra neb ' Sibylla, bez ustath dovolavajic se neomylnosti jezevelho sadla, a kdy ptese vSecky jeji pro testace neptipustili ji k nemocnemu, o sve me poslala pro kneze do Rehberka.

Pozde v noci piisel znamY nam mladY kaplan; Nany ho uvitala v priljezde: "Ach, pane patere, zle je; posttelili pana pytlaci, a ted' ho doktor dobiji! Co se namluvim, 2e ho Spatne Wei; pan ptirudi a dcera hajnYch nepusti mne k nemu, abych svou zkuSenosti mu pomohla. Bah sam poslal pana patera, abych mu ty hanebnosti odkryla. Jine to neni: mladY pan chce se stati revirnikem, aby si mohl vzit tu holku, s kterou beztoho u22 Zije. Ptedevdi• rem bylo panovi uz hezky, veera tu byl doktor, a zle je, tuze zle dnes."

Mlady knez skutedne se zdesil tech slov; snad v nich bylo piece nee° podstaty. Ne21i piistoupil k 1112ku nemocneho, kazal si zavolati Svijanskeho a jal se mu domlouvati, prod starou hospodyni vzdaluje od nemocneho. Dostalo se mu nalaiteho vysyetleni. VSecek rozhorlen pokaral pak starou, ba utrhaenou 2enou ji nazval. Nany, chudak, kterou jen strach o pana a tevnivost na Katy k takYm tedem svedly, slySic slova ta z fist, jet za svata pokla.dala, div si nezoufala. Vse proti ni se spiklo! Bth sam sud': at' se stane cokoli, ji vinu dexati v nieem nesmi.

Revirnik zaopatten byl svatostmi umirajicich — snad v blouzneni svem ani nevedel, co se s nim deje. easne rano knez opet odeSel. Tehot dne odpoledne pti gla soudni komise; Slo se to hezky pomalu tehda podle hranic.

Drvoatep, kterY sveho emu byl na KeSperskYch Horach pro doktora, ani nepomyslil, aby u soudu &Mil udani, a tak soud zvedel o cele to udalosti teprve z fist detnikovYch, kterY tietiho dne po revirnikove poranern na obchazce sve ptigel do Machu a tam o fed siysel. S revirnikern panove se nedomluvili; videli ho, seznali, 2e poraneni jest tale, vyslechli podrobnosti zloeinu z fist ptirudiho a hajneho, pokud tito je vedeti mohli, podivali se na misto skutku, pfi &rut °pane do kite promokli, a vratili se.

Ponevadt pak obvineni nachazeli se na ptide bavorske, vec dostala se na diplomatickou cestu, a po to se nejezdi rychlovlakem ani nyni, netku-li tehda.

What dne piisel take pan Maly z Podroklani; byl tu jit druheho dne, tehda vSak k nemocnemu ho nepustili, polievad2 10* byl na7 absolntni kW,

yikSTN111 Dnes ho pustili, proto2e na tom stal, aby jeSte jednou vide' sveho pkitele, o nemt myslil, ze umira. Chudak teke na sebe taloval, ze jeho vinou vSe se sbehlo, jemu k vtli to Koran Sel eihat na skotokrady. Kdyt ptistoupil k ku raneneho, klesl na kolena a plakal, ze 291 bylo se divati. Kotan ho poznal, um& pteletel pies vybledlou jeho tvat; podal mu ruku, chtel promluviti: nedali mu, dokladajice, to Mica% zapovedel. Revirnik opet po chvilce jakoby usinal: "Zdenidko, Zdenidko," Septal, "vid', te mi odpusti g, vid', ae tu u mne buder.

"Pani jste piece zpravu dali?" tazal se Maly; "kde to meSka?" SvijanskY pokreil ramenem.

"2e by tak malo citu a srdce mela, do smrti bych byl netekl," vece Maly, 'moje je sprosta, nevedoma, ale tohle by neueinila."

Ut se Sefilo, kdy odeSel. Venku po pfeharice, ktera zmodila soudni komisi, opet se udelalo pane. LuznY koutil nachovYm dYmem, temeno 8pleberka rudou vzplanulo zari. Moorkopf i Marberk ptiodely se dernYm nodnim rouchem; na laurnem nebi hvezda za hvezdou prosvitla, a srp mladeho mesice, kterY stal uprostted blankytne pouti sve, sttibrem se zalival.

"Zdenidko ma, kde jsi, kde jsi?" geptal na hitku svem ranenk, v Sere prazdno ziraje XII. Zatim list Svijanskeho pani Zdene svedeici po dvoudenni pouti v poetovnich vozech dolezl do Budejovic; ttetiho dne mel ji bYti doruden, ale doruden nebyl, protote den pied tim odjela k sestfenici, kdesi v Rakousich provdane; matiicka netroufala si jej oteviiti a poslala jej za ni.

Co se naplakala tech dtrnact dni, jet u matky stravila! Ach, matieko, nema, mne rad," toutila, poslal me k tobe, navratiti se mi zapoved'el, to pry sam bude psati. A prod? Ponevadt jsem plakala, te jsem musila zustati doma, kdy ut na cestu k tobe jsem se vydavala.

Je tam hrozno, straSno k nevypsani . . . ta zim.a a ta samota .. . elovek na dui i na tele schazi . Srdce mi usedalo steskem po tobe A on, te nelze, to nezbytno v reviru ztstati, aby ptedeSlo se vratdam " — "Mela jsi miti strpeni, dite," namitala matinka, "nemohl snad jinak." — "VSak jsem mela dost trpelivosti — to hrtzy ti nevypovim . . . cot mohu za to, i.e touhou po tobe vSecka jsem schazela?

Net on, misto aby mi byl domluvil, aby me byl mleel a mraeil se . . . vis, matieko .. • protote rime nemiluje . .. protote ten desnY kraj, surovY, nemilasrdnY, milovati neda . . .

A potom, cot pak nerntte pfinesti tene abet'?

Plakala jsem, a on me vyhnal, ba vyhnal, matinko! JeSte na naspu jsem odekavala, i.e se • ozloudi, dobre slovo da nedal dobreho slova, ani ruky nepodal . a ja ho mam rada, tuze rada . vSe by bylo dobie, vSe by se napravilo, jen jinde kdybychom tilt" — "Ale, Bite, vtdyt' jsi sama psala, jak je hodnY. slechetny a jak je tam u vas krasne." — "Je tam krasne, ale mai° dni do roka . . . Je hodny a SlechetnY — ale pfiroda ubila v nem vSechnu netnost, tuba slutba srdce udusila."

Tak a podobne natikala mlada pani, o hr•zach zimy a mlhy zle davala zvesti, o surovych lidech, divYch sousedech, o nepfatelstvi a o vratde divy divouci, v kraji netuSene vypravovala. Den co den ty stesky . . . a pied neptestavala se dokladati, jak ho ma rada, jak by s nim byla St'astna., jen jinde kdyby ize bylo A matieka na konec plakala s ni a byla tomu rada, kdyt dcera prohlasila, ze pojede navStivit sestienici. "Zotavi se, ulehei srdci," pravila si, "vSak bude vSecko zas dobie; vtdyt' Kofan je hodnY Moira, a veene na Puerstlinku neztstanou."

A list Svijanskeho dostal se na nebotku koriskou drahu, ktere, tehda Budejovice s Lincem spojovala, a zase dva dni utekly, net jej pani Zdena dostala.

Ale dostala jej piece, a jak jej pteetla, ten tam byl hnev a vzdor; vSecka jeji laska novYm zaplala ohnem. Ta laska, hrozne. dzkost, nevYslovnY strach o zavod lomcovaly jeji duSi. "BobJ g;10 ut ml retlje! , . Strain' no!

Strana 11. kraj, zlofedenY kraj!" zaupela, podavajic list sestfenici. "Musim k nemu, o bez meSkani pojedu."

A pryd a pryd v zimnidnim chvatu. U rnatky v Budejovicich jen proto pies noc zustala, i.e dostavnik teprve rano k Strakonictm odjitdel. Hrozna noc, pine, muk a vYditek!

Druheho dne veder byla ye Vimberku; za posledniho Sereho svitu denniho najala povoz do Kvildy povoz horskY, zdlouhavY, ktery krok za krokem se ploutil, jako kdyi von snopy s pole vezou.

Marne nalehala na vozku, zapfisahala ho, aby popohanel; ten otviral Usta pin udiveni, zemsky tvor takove blahove veci od nth° M.; dati mohl. Cot pak nejel derstva? Cot pak nehoukal katdYch pet minut na vetchou, jankovitou herku: "Ha! ehoua hou . hy!"

Vice piece ciniti nemohl. Mlado, pani nerne spinala ruce; modlitba za modlitbou vznatela se k nadhvezdnYm stantm. "Neodnimej mi ho, Otee vedne dobroty, ponech mi ho, meho dranejmilejSiho!"

Byla temna, dire. noc, kdyt se doSplhali do Kaltenbachu. Kdyt je noeni pout' vedla kolem sklarny, rude ohne rortopene hmoty skelne vrhaly Siroke prSky kmitaveho svetla at na silnici. S gedivecke hory valil se dolt student' proud vzduchu; opodal "jodloval" jakYs chraplavY seladon. Vstupovala opetne do "straSneho" kraje. Vozka, i.e musi napajet, i.e do Kvildy jsou jeSte dobre d ye hodiny. Pfedkala i to, ad ta pulhodina se ji zdala vednosti.

Dal a dale do eerne noci; chlacIneji a chladneji val syrY vitr plani, at ji mrazilo tak, i.e se pevne zavinula v kostkovanY plaid. Ticho vukoI; toliko drkotani povozu, frkani duSne herky a neustale volani vozkovo tu velkou tiSinu ruSilo; y e vetvich stromt podle silnice vettik hude svou noeni piseri. Dojeli planiny Kvildske. V levo modal, v pravo modal. OtevfenY kraj, rovnY skoro: Rankelske, plan, o nit divne zvesti jdou, vypraveni o Mani zimnich metelic, ktere kadym rokem vytaduji sobe abed lidskYch 2ivott. Co stare. Nany se o nich napovidala!

Ptinoc minula, kdyt povoz stanul pied hospodou Verderbrovou. Tma upina se byla schYlila na Kvidske domky a dvorce; nikde loude, nikde sviaky. Vozka zahoukal pa svem, bidet desetkrat zapraskal. V dome se to zadinalo hYbati; kroky zadunely v since a na prkenne po dlaze naspu. Start Verderber se objevil. Kdoi ho neznal, zlateho dedouSka, kterY z daleke posayske Krajiny sem se byl pkistehoval? Kdot ho neznal, a poznav ho, by zapomnel na ty vlidne, modre °di, ktere nepozbyly jasne zake pine srdeene dobroty, ad nad rovy dvaceti a tfi ditek plakaly?

Poznal ihned mladou pani, hladil rueku i.e tije pan Koran, i.e tu byl doktor a fekl, ze je lepe, i.e jest nadeje na uzdraveni. A Zdenidka pfitiskla uslzenY oblidej na prsa ciziho dloveka a plakala usedave; ale blahe to byly slzy, ulevily stisnenemu, v nevyslovnYch Uzkostech tonoucimu srdci. tiv je tvtij mantel! plesal hlas v nitru jejim. Dal Bah, i.e tije, vg e zas bude dobie. Jak ho bude oSetfovati nehne se od lutka jeho, at se tpine pozdravi; prosit ho bude, aby ji odpustil zlou tvrdoSijnost. Ze ji mohlo jen na mysl vstoupiti, aby od reho odeSla! Kde on je, nejlepSi je svet, tieba na Puerstlinku.

Start' Verderber, zavadeje panidku pies vysokY nasep do domu, tak mile, srdedne ji domiouval, to ji potad volneji u srdce bylo. batolila se stare, Verderbrova, hladila pani batolila se stare. Verderbrova, hladila pani Mike i ruse kadeie, hula ji skfehle noenim chladem nifty: "Dekujte Hospodinu, draho, panieko, zachranil ho, a lope bude . " Nejnett'astnejk hodina jeho iivota. On: VzpominaS si jeSte na veeer, kdy jsem to tadal, aby ses stala moji tenou? —Ona: Ano, milaeku. — On: Sedeli jsme v besidce a ty jsi za celou hodinu nepromluvila ani slova. — Ona: Ano, — On: To byla, nejtt'astnegi hodina

P104

rana 12.

NGLICKt M tiskem pro 8: 1a zprava, Ze prv-. ni president eeskosloveriske republiky, Tomag Masaryk odstoupil.

Mluvilo a uva2ovalo se o torn ji2 clerk . dobu.

Masaryk, ctihodnti stated 861etti, nayStevovan byl na sva pokrodila leta take takostmi, ktere einily tihu na jeho zdravi. Neni take divu, kdy2 uvaZime jeho sna2ive, studentska leta, jeho pilsobeni co profesora na videriske a pratske universite, jeho einnost ye videriskem parlamentu, po celou tu dobu, jeho zajem a spolu prace s rusktimi a jihoslovansktimi studenty ve Vidni, Lipsku a v Praze. Pak take etytlete stradani po dobu valky, jsa odlouden od sve rodiny, nasadil co vernti uditel a zastance sad prave demokracie posledni sve sily, by udinil co moZna jeSte nejvice pro narod svuj Masaryk neustoupil, ale odstupuje svou dosavadni dinnost statnickou a ptenechava tuto v ruce naladSich a silnejSich synir deskoslovenskeho naroda, petit byl on sam uditelem a vychovatelem.

Bylo to za doby slavy kralovstvi deskeho, Ze jeden jejich kral se vyslovil: "Kdybych vedel, ze nekdo lepe dovede vladnouti lidu deskemu, milerad mu vladu postoupim, a sam na Zbraslavi v klakerni tichosti Ziv budu."

Masaryk si jiste zasluhuje toho touZebne 0dekavaneho odpodinku, jen je milt' kaZdomu dlouholetemu uditeli, by nyni v klidu a zatik mohl ztraviti posledni mesice a snad i leta jests zbtivajiciho jeho 2ivota.

Masaryk odstupuje z Hradean v Praze, by nekde jinde nastoupil dinnost; nekdy vetai dtrlaitosti nali einnost statnicka. Nam je zna to dinnost tech eeskoslovensktich profesoril a basnika, jak mute tak i Zen. Dokud 2ivot nadobro neuhasnul v jejich tele, oni nerinavne do posledniho dechu pracovali. Ze vkch kmentr slovansktich jsou to eechoslov.kteii byli obdateni nejvetSim poetem vysoce vyspelych uditehl a narodnich buditelfa Na vysoke Skole pralske za, einnosti Masaryka nejen student z Ruska, ale i ze Srbska, obdrZel svici demokracie pro VSeslovanske sdru2eni.

Kdyby dnes i osud tomu chtel, Ze Masaryk k ran svemu zdravi skutedne musel jen odpodivati, tak bud'me ujikeni, Ze on co uditel a spisovatel udinil dosti nejen pro nas, ale i do-sti pro demokracii celeho sveta. Sedmnac•krate jsme ji2 oslavili vtirodi politickeho osvobozeni, a za tuto dobu bylo v novem state Masary kern take dosti vykonano.

V jeho spisech v desk& i anglicke teal najdeme vae, echo nam tieba k dopineni vedomosti a vzdelani. VetSina z nas jsme se ueili jen na obeene aneb narodni skole, dnes od Masaryka, jen co profesor a filosof ptednakl na veli • ktich a svetoznamtich universita.ch, v jeho knihach najdeme dark, co nam nebylo doptano ve stare vlasti na Akolach. Take i ti, kteti pro-• RI gymnasium, realku, aneb i ti kdo2 proki i universitou ueini dobte, kdy2 si osvoji obsah nazort v knihach Masarykem sepsantich.

AL

Masaryk ji2 co mladik byl velice chapavti student. On ptemtikel, on mel videni do budoucna. On stavel na zakladech udencir stare ho sveta, osvojil si nahledy a vymo2enosti novoveke vedy a sam pak svtim ptieinenim poknul pravd y a vedu sveho lidu o hodnti.lcrok ku piedu. Musime btiti ale velice dbali a hodni, bychom porozumeli Masarykovi. Oloveku,. kterti 2ije ten divot poloeloveka a polozvikete, Beni Masarykovo nepajde rychle do hlavy.

Masaryk pile pro lid se snahou studentskou.

Spisy Masarykovy dojdou Upineho pochopeni tam, kde lid je mravne zalo2en, mel ptedbelne vzdelani a stava jests touha vedeti toho vice pro opravdove aiti lidsk.e.

Nakmu narodu slouZily a prispivaly eels a.rmady ucitele, veliktich i maltich. Take i na obloze za temne noel nam velike i male hvezdy sviti. Vkchny nam chteji prospeti odleskern od slunce. Velici uditele osvecuji rozum dary duchovni tech menkch ueitela a oni nam vaichni slouZi k nakmu duchovnimu Nzrustu. Jsme-li my pak pravi 2aci, pak se neco naudime.

VESTMIE

Stahl& a uCitel demokracie odstoupiL Pravem se nifiZerne domnivati, ze od Karla IV. na Hracloanech nebylo poctivejSiho, zaslouZilejkho ducha demokratickeho jako byl Masaryk. Otec vlasti Karel, Jiti z Podebrad a Masaryk, tot' trojice statnikii, kteti jen ztidka navkivi svet. Jako kometa na obloze ,jen jednou za dlouhou dobu. My v Praze na Hradeanech jsme melt tit • Karel, kterti mladi ztravir take ve Francii a vzdelan na Pataske universite, ocenil prisebeni tato vysoke institute a vzal si na pamet, by pozdeji v Praze to same mohlo btiti. Arnok z Pardubic, jeho druh ze dna studentsktich v na.pomahal Karlovi radou k spineni tuZeb jeho. Pilsobeni Jana Husa na teto vysoke Skole je nam znamo, v na gi pameti dodnes tkvi, co Karlova universita pro vlast techoslo•vanti dobreho ueinila. S politovanim dnes jen musime doznati, 2e k vuli pyS'ne hrdosti a tvrdaijnosti nemecktich studentil se stalo, 2e Hus do Kostnice * Sel a tam take se Nemci ptieinili, by Hus se nikdy do Cech nevratil.

Ceske ptislovi pravi: "Nehtej hada za riadry".

Nemeeti studenti se v Praze vpravde ohtali pak nejen v Praze ale i v Kostnici, co ale nejhorSiho, oni to maji v praksi idnes.

Masaryk byl ale chyttejSi, on veal jakou podSivku maji Nemci ye svtich kabatech. Na'S Jan Hus moc drivekoval, Masaryk se mel vice na pozoru.

Jii-i z Podebrad byl statnikem prvni tfidy, nebtiti zavisti z Rima a okolnich souseciii, rod Podebradu rnohl na Hradaanech slou2iti naaemu narodu snad dodnes. Jiti z Podebrad jeate za 2ivota musel slibiti, 2e z jeho sync ZacInti pc) nem kralem v oechach nebude. Cizacka zavist.

Na.S narod eeskoslovenskti v dobe 5 set let mel tri velice zaslouZile uditele, Stitneho, Komenskeho a Masaryka. V osobe Masaryka jsme ziskali zasady Stitneho a take i Komenskeho.

Tito 'al pracovali pro nas jako stroj s hybnou silou kuptedu. Oni tti jsou pravi idealists, utvrzeni virou v pokrok. Jejich duchovni zrak vidi v nas motnost probuzeni, vidi advent evoluce, nadeji y e vySSi vyspelost a dosahovani toho, po eem lidske veky touai. Chceme btiti my dnes jejich nasledovniky, aneb budeme stati na. jednom mists bez pohnuti v pied? Ve svete jsou take stroje, ktere stoji potad na jednom mists, a.2 zrezavi a nejsou k upottebeni, a piece po das jejich einnosti mohly udelati mnoho materielni prate a prosperity. Stroj vlaku projadi pies mnohe kra je a zajem a ritecha jest vetai.

Neni kaZdemu dano, by slou2i1 co statnik aneb jako profesor. Bud'me spokojeni s tim, co /name, ale snaZme se doSici vice vedomosti nakch hlavnich naxodnich uditelu. • 2ivot telesnti to zname kahlti, tot' naSim osudem v zaeatcich zde na zemi, ale naafi narodni ueitele nam kiadou na vedomi, 2e v tele lidskem je moan vtivin Zivota vyMiho, Zivota auk. Mistr Jan Hits je nam ptikladem a voditkem od naai "kindergarten" Skolky as i dale 2ivotem, dokud nam tivotni sily stadi.

Od nageho desateho roku aZ pc) dvacatti muacme studovati a ptemtiketi o spisech Komenskeho.. Potom kdyZ jiz zname jak Husa i Komenskeho, pak jiste nezapomerime spisii Masarykovtich. On je uditel nove doby, u. neho jest vas tak ja.sne a srozumitelne a obohatime nak mysl dtenim vaech jeho spisri.

Kde jsou dues ti vtismevavi ueitele, kteti povrhli pravdov. naaeho Husa, Komenskeho, a ktei-i se dries chteji rovnati take Masarykovi?

Neni traitel jako Vetkna jsou . intelektuelni mamonati. Ti tak zva.ni doktoti a ueitele veku rozumu, postradaji Upine ducha pravdy, kterou Hus a Komenskti OM a o ni tak radi psali. Mnohti dnesni ueitel neni hoden a.ni podSl yky z kabatu nakho Masaryka.

Nebyl-li jindy a neni-li dnes v naSich uditelich zpina duch Husovy pravcly,. • ptesveddenli Amosa Komenskeho a nazory demokracie

Ve sttedu, due 8. ledna 1936. sarykovy, pak se radej ohledneme po lepgich uditelich, kteI-i maji v sobs duk pravYch . uMnohY snad tekne, Ze Hus a Komenakti jsou staromodni. Veda kahltim stoletim eini vetai a vetk pokroky. Snad Hus i Komenskti by si take sedli do automobilu dues, ale jsme jisti, Ze duch jejich by dries byl tent jako za doby jejich Zivota. Ty Mechetne jejich cite smetujici k zdokonaleni jejich duk, tyto cile, ktere sledoval Masaryk, a ktere on ye velke mite dosahnul.

Vzdelanim, jak nain naznadil Masaryk, spejeme k bratrskd demokracii. Pracujeme na poktere sami vlastnime, aneb pracujeme v tovarne, ktera naleaI bohatemu pramysinikovi.

V demokratickem statu docilime shody, Zijeme vice v souladu. Delnik pracuje rad s ohledem na sveho zamestnavatele. Zarnestnavatel, dokud muse nalezti odbyt a obchod pro vS T -robky,nechavouzisehdlnkajeho rodinu.

Bez vzdelani v duchu prave demokracie, tu dame ptileLtost k vYvinu ducha radikalismu a anarchie v mysli nakch. V2dy je lepe miti ohied na majetky nakch ptatel a brati-i, viikol, v duchu suroveho socialismu.

Dues vkchen socialni Zivot, veda, lidska civilisace stoji jakoby na vaZkach. Nespokojenost, radikalism, anarchism, nazism, faksm a bolkvism ceni sve zuby do vkch koutil sveta. Rozum lidskY a demokracie ptihliZeji, co se dale bude diti. Duch anarchic a radikalismu vkly prolil krev a zarazil pokrok demokracie.

SlovanskY svet nezna a nepi-iznava se k anarchii a k radikalismu. V2dy Slovane meli vildce a uditele, kteti narod z nesnazi a Utisku vedli duchem moZnosti a bratrskeho ohledu.

V Rusku byl to Tolstoj a i tti posledni caroye ptali pokroku v tik rusks. NebYti radikatil a revolucionaft ruskYch, dues Slovane Evropy jiste mohli bYti spojeni v jeden celek kulturne. ProchYtrali Nemci zavidice vzrustu Slovanstva, vyuzili ducha revolucionatt a radikalt z Ruska a zasadili tak smrtelnou ranu otazce Slovane. Snad bije ji2 jedenacta hodina.

Neni jests ztraceno.

Kdyby dues rusk delnik zapomel na nemeckY otravn3i socialism a ptidruZil se k demokratickemu socialismu Tolstoje a Masaryka, pak mime vyhrano na eels care. Svet uznava. nakho Masaryka, ale neuznava Marxe. V Masarykovi nalezneme Z1vot, v Marxovi jistou smrt. Necht' Zije jests dlouho Masaryk 1 jeho demokracie.

Mnohe hla,sy ozvaly se a vyeita se demokraticke vlade Cechu, prod se tam nadrZuje kapitalismu a prod se neudala odluka cirkve od statu. Snad je to fipine dobre pro stat demokratickY, Ze kapital ve statu je na, zdravYch zakla dech, Ze se staveji tovarny a Ze se vede lily zahranidni obchod. K tomu je tteba kapitalu a dilvery v kapital. Zeme silne priimyslova jako eskoslovensko, si ziskala dilveru v zahraniai ptidinenim ministra Eduarda Benek. Diivera, obchod a kapital, zemedelec a tovarni delnik, tot' prava. civilisace.

Za chyby a nedopatteni dtivejk administrace trpime dues eastedne vkchni. Dtivejk prosperita byla na §patnYch zakladech budovana. Na'S fiver do Evropy po valce se nam 'Spatne vyplatil. Tomu je dues konec, na dluh tarn nemideme nic vice dati. Jdeme vsti-ic jeate ninohYm zmenam. Tyto zmeny ptijdou samy s hora od nasi vlady a my zatim zustarime loy aini Washingtonovi.

Na'S odstoup1S7 president Masaryk nam sveiil svS7ch spisech mnoho k uvakni. Cteme, zkusme a vzdelavejme se. Jan Hus, Amos Komensky a Masaryk, tot' jsou nak pravi uditele a hlasatele pravdy evangelia Kristova. echoslovane stojici o pokrok v narode noCem, budou v pameti chovati velikany naroda nakbo, a ze srdce budou ptati Masarykovi mnc a L5ta. jests Ziti v klidu, odpodinku a zdaru.

Wm. Kerrrre:K Je-li co jisteho, je to trvani ducha po smrti. — Nikdy jsem ani nemohi zapochybovzq o sve vednosti.

Ve stiedu, tine 8. ledna 1936.

LETTER addressed to the "Slovan" says: A "May I correct you when you write Cze choslcvakia. That is not the proper way. The proper and correct way is Czecho-Slovakia."

This query is appreciated. It shows an interest, a conviction of mind and an indenpend ;ence of thought. In Masaryk's words, "Demokracie je diskuse" (Democracy means discussion), so let's discuss it.

The Czechoslovak nation began to be historically noted after the downfall of the Roman Empire. The country now constituting Czechoslovakia was at first inhabited by nomadic tribes who moved elsewhere after exhausting current grazing possibilities. As a matter of fact, the most ancient of inhabitants of Europe, the diluvian people, lived in today's Bohemia, ages before the Roman Empire was conceived, as shown by prehistoric ruins of dwellings and burial grounds. They were followed by other prehistoric groups. The first inhabitants of today's Czechoslovakia known to history were Celtic, whose one tribe, the Boii, stopped in Bohemia (giving the land its Latin name), and another tribe, the Cotinians, occupied today's SloVakia and Moravia. This was in the V. to the I. century B. C. After them came the Marcomanni, to Bohemia and Quadi to Slovakia and Moravia (both of German origin). The Romans desired to take over the ter-• ritory and succeeded in phshing their outposts to Trencin, in Slovakia, and - to Musov, in southern Moravia. In the VI century of present era the Sla ys started to migrate and once establishing themselves in a country, never left it and organized themselves into a state.

Thus the first modern Czechoslovaks were composed of numerous tribes each with a family name, as for example the Czechs, the Dechins, the Slovaks, the aVlachs, the Hanaks, but all speaking the same language, having the same customs and religious (pre-Christian) ideals, in other words, all the attributes

VESTNiii

Vystiihnete uschov

By John Koberle, Editor "Slovan", Los Angeles of a nation. Soon they were organized into a political body, by the Frankish merchant Samo, whose empire consisted of present Czechoslovakia and also of lands to the north and to the south. In 658 A. D. Samo's empire fell and the Roman Empire of the West exacted tri butes, but was not strong enough to embody the lands into its administrative union. When the empire fell in the IX century, the Sla ys of Czechoslovakia organized the Great Moravian empire, which flourished until the Magyars invaded the Danubian regions. The patriarch ate of St. Method, appointed archbishop of the entire Danubian region inhabited by Sla ys by Pope Adrian II. was then destroyed, the Slav tribes of the West (Bohemia) were severed from the South Sla ys and the Slovak branch of the Czechoslovak nation was thrown into a political subjugation. The Slav tribes of Bohemia were able to maintain their indenpend ence but could not effect a reunion with the Slav tribes of Slovakia until one thousand years later. However, Slovakia always enjoyed the same national culture common to both branches, even in spite of artifical efforts by governments to separate the Slovak Sla ys spiritually.

It is natural, therefore, that the word Czechoslovak is found in old scripts and that Slovak leaders always referred to a single Czechoslovak people, as Pavel Josef Safarik, born in the easternmost part of Slovakia (in Kobe liarov, Gomer County). In 1805 Paul Schram ko published a "Czechoslovak Grammar" (Ceskoslovenska gramatyka), while Rev. Bohuslav Tablic, a well known Slovak poet, in 1831, published an anthology of English poems under the title "Anglicke Muzy v eeskoslovenskern odevu". They all spelled the word Czechoslovak thus, and not with hyphen.

Strana The Czechoslovak Cinstitution in its preable says: "We the Czechoslovak people (nation)" and thruout this organic charter of the Republic the word is used as one. Act of Feb. 29, 1930, in article I, says: '"The Czechoslovak language shall be the state, official language of the Republic." Article 4 of the act provides for equal official force of either the Czech or the Slovak type of the single Czechoslovak language in official proceedings. Also, we speak of the Czechoslovak national hymn, (in the singular), both "Kde domov mtij" and "Nad Tatrou se blYska." being layed together, as if one single composition.

And last but not least, several years ago the Czechoslovak government notified all countries of the official spelling of the name of the Republic, in the respective languages. In the Englis language the official spelling is Czechoslovakia.

When one speaks, for example, of FrancoAmerican, or Ital y-American groups, etc., one treats of two distinct races. At the same time hyphens in America are frowned upon; and are to be avoided. In the Czechoslovak language hyphens are unnecessary and even a composite word may be spelled hyphenless. `Czechoslovak" stands for family names of two, undoubtedly leading, tribes of first historic Slav inhabitants of present Czechoslovakia, who impressed their, names upon the country. There were many such tribes and corresponding names, but all belonged to one nation as exemplified, by the early empires. If some other tribes had been able to assume leadership in the Czechoslovak lands, the country's name undoubtedly would have been according to their respective tribe family names. The words Czechoslovak and Czechoslovakia, when spelled together, in any language, proclaim to the world the essential unity of the people and o! the country.

C-••■S

Rude zfilmovana Jizdni hlidka?

Neni sporu, ze Langrova hra prichazi jako na zavolanou. Je znamenim pro v gechny, kdy se rozhorlene preme o brannost a kdy neni jednoty v torn, jak a co si pod pojmem brannost mame predstavovat .V teto hie se ku podivu nemluvi nahias a na odiv o vlastenectvi, nemluvi se v ni o narode, nelicituje se v ni s abstraktnimi pojmy a city, ale kus zemiteho lidstvi a 'Zuloveho kamaradstvi prolind jeji vojaky.

Ji2 davno nezaznelo u nas neco tak mravne opravdoveho, co by mohlo dat na gi spoleenosti silu v dobach, kdy ptijde o byti i nebyti. Od blizniho vede cesta k narodu, od biizniho vede cesta k viasti a ke statu. To nam rika Langro-va Jizdni hlidka, jeji2 lido potrebuji mit smysl pro kaklou situaci, kdy je citit path krve a emoud vYbu gin, aby nejen yydrZeli, ale aby mohli i bojovat.

Langrova hra uchvacuje srdce. Stafi vojaci, slygice slova jezdcil, jihnou vzpominkami, nebot' tak to skutedne v poli bYvalo. Kamaradstvi a vytrvalost to je smysl brannosti. Jedine cno je koienem lidske, narodni, statni a vojenske pospolitosti.

Jizdni hlidka deka na opravdoveho filmoveho rdisera, kterY by se ji ujal a ji filmove vytvoril, aby mohia jit od mesta k mestu, od de-• ciiny k &dine a vnikala i tam, kam snad jednou za rok prijecle kodovne kino. Langrova hra je tema duchem filmu nabite, ma predpoklady filmoveho neinu a tolik filmove svobody, Ze by muselo zapalcvat a rozehravat. Misto reel a cinti brannosti, misto planYch oslav, jich slova zanikaji ye vrave obecnYch starosti, jiz po nekolika hodinacia co byla proslovena. Langrova Hlidka jako film by jiste vykonala hory prace na naroda roli dediene.

Ale pozor. pozor. Na ge filmova, minulost varovne u• kazuje na, Mnohe tak zvane "narodni" filmy.

Z Jizdni hlidky by se dal vytvokit eeskoslovensky tJapajev — a dnes, kdy si na tkolich a vfl-

Za imavosti. bet kde kdo u nas nevi rady s brannosti, vykonal by takovY film dobrou pravi pro stat a pro jeho vojsko.

JaponskS7 Galilei — rortavuje kovy zvukem.

JaponskY easopis "Nigi Ni gi" scleluje, Ze Ja• ponec Hidejuki Kikudi na gel novY zpUsob ta.veni kovil a rud. List pravi, ze jeho vynalez predbehl na gi techniku o dela staleti a ae vynalezce path k velkYm objeviteltm jako Gall-lei a Newton. Kikuei si dal svtij vynalez patentovat ve etyriadvaciti zemich. V podstate jde o to, Z'e tavi rudy a kovy soustredenim jistYch paprskfe Jeho metoda je tak levna, Ze v brzku zatlaei v gechny dosed pouZivane metody. Technikove se budou moci o japonskein vynalezu vyslovit teprve tehdy, a2 budou znae podrobnosti, ale viny podobneho nainku jsou uZ znamy. Jsou to na piiklad ultrazvukove vlny, jichZ ton je tak vysokY, ze ho virbec nesly Zapneme-li na priklad krystal leremiku do proudu o vysoke frekvenci, zaene se chvet a vydava, zvuk. Regulovanim proudu mOZeme ton jeho zvuku zvy govat, az je posleze nesly gitelnY. Tento nesly gitelnY zvuk — vlastne vineni — piivede do varu sklenici vody, jeZ je blizko krystalu. PH tom v gak tato vrouci voda, z vystupuji bubliny, zachovava svou teplotu a milZeme do ni klidne streit prst. Stejne tak byl nesly gitelnYmi zvukovYmi vinami rozpuSten timely led bez- zvYgeni teploty. Lekaki tyto viny zkoumaji pro vnitini leebu. Snad prave jich pouZil ja.ponskY vynalezce k tavern rud a kovii.

TRAGICKY KONEC HRDINU. UZ je tomu pet let, co byla nalezena na Bi-• lem ()strove tea zahynulYch tri Nora: Andre ho, Strindberga a Frenkela, kteri v rode 1897 vydali se balonem na severni toenu, ale z teto

testy se nevratili. Meet tri mien se nevedelo, jak a kde zahynuli.

Nagel se to denik, psanY Ondreem, fotograficke desky a jine portistatky teto yYpravy k severnimu polu. Zvla.gtni komise prostudovala tento material. Nyni prina gi norskY list "Ti-dens Tegn" sensaeni odhaleni, jak vlastne vYprava Andreova zahynula. Fotograficke desky byly vyvolany a podatilo se je gte po tolika letech ziskati z nich fotografie. Z deniku vysvithe se laalon, v nemi tito odvalivci leteli, spadl po e:tytdennim letu na ledovou plan na 38 stupni sev. girky a 30. stupni vYch. delky. Trosednici vydali se 'Daly smerem k zemi Fran ti gka Josefa. Po trech dnech putovani stanuli jrz na pevne pude Bileho ostrova, kde chteli prezimovat. Ale velka snehova, barite rozmetala jejich primitivni snehovou chY gi a jejich zasoby potravin.

"S takc yYmi kamarady moZno v ge yydrZet" — to jsou posledni slova v deniku Andreove.

Co se dale delo, nikdo nevi. Soudilo se, '2e v gichni tri zahynuli hladem a mrazem.

List "Tidens Tegn" pravi, Ze neni tomu tak.

Vgichni tri troseenici skoneili sebevraidou.

Mezi tely Andrea a Strindberga na gla se totiZ' pc) jejich objeveni v rode 1930 sklenend tuba od morfia. JelikoZ ostatni medikamenty, ktere meli s sebou, byly nedoteeny, vysvita, ze nikdo z nich nebyl nemocen.

Polcha tel ukaza.la, ze ne gt'astnici nezmrzli, ani nezemreli hladem, nebot' se na glo i neco jejich zasob. Je proto neiverohodnoi gi vysvetleni jejich smrti — sebevragdou.

Vgichni se vzdali nadeje, Ze se jim poclari na Bilem °strove predrZet zimu. Aby stragne smrti, rozdelili si mezi sebou rnorfium a otravili se. Vysvetluje to i denik. Kdyby Andre umiral zvolna hladem, jiste by byl je gte pokraeoval v psani deniku a lieil by i sviij stragnY osud. Ale sviij rukopis ukondil jednon vetou: "S takovYmi kamarady .. "

etrana 14.

VESTNiH

Finan 6ni zpriva 6Cetnika filavniho ikadu Ptijem oil tad(' za mesic listopad 1935.

Rod Den Za 1. 9. list.

2. 16. pros.

3. 19. list.

3. 20. list, pros.

5. 13. pros.

6. 15. pros.

7. 12. list.

8. 19. list.

9. 1. 1 glen 9. 22. pros.

9. 27. 2 dleny 10. 22. list.

11. 16. pros.

12. 24. list.

13. 28. list, pros.

14. 24. list 16. 11. pros.

17. 10. pros.

17. 30. 1 Glen 18. 27. pros.

19. 23. list.

20. 29. list.

21. 1. pros 22. 10. pros.

23. 10. pros.

24. 19. list.

24. 23. 1 Glen 25. 13. list.

26. 18. list.

27. 21. list.

28. 22. pros.

29. 4. list.

30. 3. list.

31. 22. list.

32. 12. list.

33. 21. pros.

34. 9. pros.

35. 11. list.

37. 19. pros.

38. 30. list.

39. 11. list.

40. 12. pros.

41. 11. pros.

42. 19. pros.

44. 19. list.

45. 1. tij.

45 19. list.

47. 22. list.

48. 4. pros.

49. 15. list.

50. 21. list.

51. 19. list.

52. 27. rij.

53. 8. tij., list.

53. 31. pros.

54. 16. tali, tije 55. 27. list.

56. 11. list.

57. 9. list.

57. 21. 1 glen 58. 20. pros.

62. 13. list.

63. 21. pros.

64. 16. list.

65. 16. pros.

66. 22. 2 eleni 68. 15. list.

69. 22. list., pros.

70. 10. pros.

71. 11. pros.

71. 29. 1 Glen 71. 31. 1 Glen 72. 11. pros.

73. 13. pros.

74. 19. ptedplac.

75. 8. list., pros.

76. 27. list.

77. 4. kijen 77. 21.1ist.

78. 11. pros.

80. 13. list.

81. 10. list.

82. 16. zati

D. 0. Na funrti Na H. R. 1.60 217.44 8.65 17.80 7.05 48.71 .45 3.60 531.35 65.25 3.00 1.00 87.95 27.80 162.32 33.10 .80 79.15 1.50 18.35 2.26 237.32 64.20 43.81 1.20 91.90 39.10 .50 81.52 14.05 31.05 10.90 .60 217.28 29.95 51.34 1.35 70.86 20.95 3.60 380.16 96.30 50.20 5.75 8.65 96.66 1.35 8.70 1.70 299.84 34.55 .15 44.45 11.50 129.87 42.15 19.66 567.05 36.40 "74.42 25.77 338.42 19.65 37.28 .90 106.63 36.60 4.50 228.31 78.30 1.80 215.58 10.70 86.31 2.25 76.25 .30 22.75 9.75 17.47 105.81 26.25 29.30 12.35 102.36 3.40 5.30 .20 26.77 6.05 63.45 19.40 2.80 103.11 37.65 2.74 232.26 57.75 83.04 28.65 43.20 12.45 1.14 34.31 10.85 134.71 4.80 134.71 41.65 4.18 323.09 83.05 4.80 111.33 29.10 496.10 2.00 7.35 .90 51.94 15.00 1.90 161.05 80.75 74.65 5.30 24.30 12.15 3.30 25.48 412.40 59.25 70.20 18.45 3.00 2.60 51.21.

4.80 2.20 51.35 27.60 43.55 13.05 2.00 29.33 3.60 1.40 83.80 32.50 66.05 4.35 .60 75.04 21.40 50.29 111.45 1.40 36.45 .80 108.60 13.80 1.84 173.34 28.00 1.30 65.11 17.10 6.37 2.07 .20 95.82 28.45 122.08 10.50 28.68 4.95 42.40 6.30 1.00 52.79 1.35 41.70 .75 38.80 .75 3.12 105.79 11.80 .20 81.10 2.10 2.10 133.72 39.50 6.80 2.70

83. 9. zati 84. 10. list.

12.57 85. 10. pros.

1.57 86. 1. 1 e'en 86. 10. list.

88. 27. list.

37.93 89. 13. pros.

1.30 90. 12. pros.

91. 9. pros.

8.20 8.42 92. 13. list.

93.18. list. pros.

5.80 94. 15. pros.

1.60 95. 12. pros. .40 98. 18. list.

99. 11 pros.

100. 10. pros.

101. 10. pros.

102. 27. kijen 1.20 103. 17. list.

103. 27. pros.

104. 27. pros. .20 105. 24. list 108. 23. list.

4.00 111. 3. list. .40 112. 11. pros.

6.60 113. 18. pros.

114. 22. list., pros.

116. 1. kvet.-list.

116. 30. pros.

117. 27. pros.

1.06 118. 4. list.

119. 28. pros.

121. 15. pros.

1.60 122. 12. pros.

123. 3. srp.-list.

124. 16. tij., list., pros.

125. 21. list.

126. 17. list.

2.80 126. 22. 1 e'en 128. 17. pros.

1.20 129. 9. pros.

2.20 130. 29. list.

132. 13. pros.

133. 13. list.

1.98 135. 19. pros.

1.40 136. 22. list., pros.

137. 18. pros.

139. 10. pros.

140. 15. pros.

141. 19. pros.

142. 28. list.

6.62 143. 18. pros.

1.20 144. 28. pros.

145. 3. pros.

3.50 146. 16. pros.

147. 15. pros. .30 148. 18. list.

4.84 149. 21. list.

150. 4. pros.

151. 21. pros.

3.53 152. 29 pros.

153. 19. pros.

1.30 154. 29. list., pros.

10.88 155. 24. pros.

157. 19. pros.

Ve sttedu, dne 8. ledna 1936.

45.37 174.73 22.51 21.09 132.49 408.49 45.70 27.93 183.36 225.00 73.60 83.20 134.72 55.69 26.25 31.98 41.45 50.05 56.40 54.60 36.05 23.20 118.34 26.55 140.35 9.86 136.83 383.47 47.50 28.94 26.96 14.15 48.87 41.38 111.87 39.60 30.90 83.81 22.80 30.60 33.36 189.29 22.63 83.53 86.43 70.50 13.05 28.10 19.40 154.86 110.24 49.25 15.40 '78.38 59.19 149.11 197.59 13.55 23.01 33.40 22.41 49.67 98.78 3.48 54.82

292.16 14,390.63

3.90 10.80 9.85 2.05 33.95 17.80 9.10 41.45 16.45 13.25 23.05 13.20 1.65 6.95 9.85 8.10 9.10 .90 20.05 8.15 1.20 5.25 .60 28.50 2.00 20.90 35.75 13.20 8.75 2.85 4.00 13.05 10.00 12.35 4.35 .45 2.40 10.05 11.10 12.15 6.90 '6.45 16.60 12.30 15.50 10.10 5.10 12.45 6.00 14.40 5.30 17.10 10.70 4.35 10.50 1.80 3.90 3.50 5.65 12.95 1.20 1.95 2,124.15

P)t{EHLED P!%IJMU A VYDANI ZA mtsic PROSINEC 1935.

Piijem Od radu na nmrti $ 14,390.63 Splatky hypotek 8,373.63 Splatky piljeek certifikatt 840.77 Uroky z pfijeek certifikatil 2,008.57 tTroky z piljdek pozemku 10,685.34 Uroky z bondu 3,883.04 Najemne z majetku 1,020.44 Ptipugtene za praci v pajdkach 457.29 Splatka od najemnika 34.09 Vraceno puldka cert. - J. 232.18 Splatky bona.

127,911.14 Splatky bona. vYdelek 4,224.67 Celkem Hotovost z minuleho mesice

$174,061.79 5,547.24

CELKEM Vydani.

Na umrti

$179,609.03 $14,858.59

5,714.50 Splatky nedospelYm dedicum 10.00 Uroky nedospelYm dedictrn 26,922.26 Piljdky pozemkii 58,090.00 Bondy 330.08 Ptegly. I:wok na bondy 13,258.50 Pujeky certifikatit 475.00 Zalohy jednatelam 80.30 Lekatske prohlidky 415.85 Comm. novi dleni 299..52 Dan z majetku 69.04 Opravy atd. z majetku 329.67 Cestovne na bondy 125.76 Pojigteni proti ohni na majetek 21.90 Pravni na pujeky pozemku 30.76 Prohlidky majetku 13.10 Cestovne na majetek .90 Vraceno, najemne Splatka ptipuAtena za praci v piljekach 457.29 2.10 Cestovne na pujeky pozemku 37.25 Pravni, na majetek 5.00 Pravni, na pfijoku, motgage 3.20 Pravni, na bondy 23.50 Pravni na bondy - J 27.58 Poatovne na - J. $58,007.69

HOTOVOST V BANKACH Pifijcrn na HI. iad.

Od tachl Hotovost z min. mesice

$2,124.15 539.20

Celkem Vydani Najemne z Utadovny Telefon Pogtovne Elekttina Potfeby v iftadovne Bondy ntednik11 Express Telegramy Slutne atednikam Slutne, yYpomoc Vestnik, 6,047 odberatela Vestnik, pogtovne

$2,663.35

ZakVA U POKLADNIKA DETSKi ODBOR Piljem Od tacit Vracene, iispora Hotovost z minuleho mesice

$1,128.60

Vydani.

Uspory Hotovost celkem 11 bondu

$30.00 5.90 69.00 13.00 130.27 140.60 3.46 2.01 737.50 75.00 327.55 .46

$292.16 1.01 923.03 21.13 1,195.07 10,580.00

$11,775.07 Piehled majetku Jednoty. $1,336,075.04 • bondech 1,087,792.78 ✓ pujdkach pozem ku 283,087.76 ✓ ptitjekach certif.

193,296.99 ✓pozemku 58,007.68 ✓ bankach 10.00 za meter 5,386.22 u jednatehl 1,128.60 u pokladnika 11,775.07 ✓ Detskem odboru

MAJETEK Uloteno Uloteno Uloteno Uloteno Uloteno Uloteno Uloteno Uloteno Uloteno

Celkem Dluh nedospelYm dedictm

$2,976,580.14 30,349.07

MAJETEK Jsem s br. pozdravem

$2,946,211.07 Edward L. Marek.

Dne 1. ledna 1936.

Smi Lena do kapsy?

Soud v Brooklyne rozsuzoval tento ptipad: Mantel si vyzvedl 520 dolaril a jel se tenou K Na btehu mantel usnul a kdyi se probudil, zjistil, to mu zmizela Lena a s ni i tobolka s dolary. 2aloval term Karolinu pro kradel Saud rozhodl, ze mantelka nemilte bYt talova na, kdyt si ptivlastni cennY obsah manteloNYch kapes. Mantel pry si musi sam davat pozor, aby k tomu nemela ptiletitost. Stejne vgak si mate vzit penize mantel z kapsy nebo kabelky manteldiny.

VtSTN1K

Ve stfedu, dne 8. ledna 1936.

EMILJ.MOTIS ESKI PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU Pie dYty, posledni vale, pfehliti abstrakty, zastava soudy vAude.

Porady, Okay, notafstvi.

Texas.

Yoakum.

Dr. F. J. Kienek Zubni Likai V PARKEROVR BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS sanifiniummtnimunuffnomminionniimuummitimmuniummusuinuunnu

DR. N. B. McNUTT zubni lekat tJAADOVNA NAD HARWEY'S CHEVROLET CAR AGENCY 'CALDWELL, TEXAS. lusomsmmount.....tuwiliumilummilimmulummonffilithimilliffim

GEO. E. KACI PEAmix Vvfiznie verikerri soudni a Dirivri ziletitosti. abstraktv. Dosledni ville. atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS Mnoha zkoueka ukazuje, co umi uditel a ne eemu se naueil Zak.

Strand 15.

NutosstrensigamosEgges.7.7-1,,,,,

Nebud'te otrokem neziiivnosti Trinerovo Hoi ke Vino vas !nixie osvobodi

ovy

Pouze resolute soustrasti zasilme iady uveitejiinji se zdarma. OzniMeni Anirti a dikrivzdani soukroma jakoi i vyrocni vzpominky innrti "Musim yam podekovati za Tri- musi bYti placeny. nerovo Hake vino. Vice net rok byl jsem trapen nezativnosti — yee co RESOLUCE SOUSTRASTI. jsem snedl vyvinovalo v taludku My, niZepodepsanY resolueni vi7plyny. Pied tfemi tYdny vide' jsem bor radu Pokrok Flatonie cis. 103.

VaSi oznamku, koupil jsem si lahev, SPJST. ve Flatonia, Texas, timto a od prvni potite ltieky me taludee- projevujeme jmenem yfee jmenoobtite zmizely. Bylo to jako roz- vaneho kadu naei uptimne citenou hfeAeni lifig nemu muti. Moje vnitf- soustrast, synu a ostatnim pribuznosti nyni pracuji jako hodinkovY nS7m nad ztratou jejich milovanestroj a mohu jisti co je mi libo. V ho otce a dedeeka, dokonale Ucte, Wallace A. Combs."

Antona Polieka, Trpite• li nezativnosti, ripatnou ktery dokoneil svou Zivotni pout' chuti k jidlu, zacpou, plyny, bolesti dne 6. prosince 1935 ye veku 63 let hlavy, nervositou, nepokojnym a pohiben byl na mestskem hrbitospankem, nadbyteenou nnavou, ye ye Flatonii. kupte si Trinerovo Hofte vino; uPohrebni obkady jak v dome tivejte je pravidelne, ltieku pied ji- smutku tak na hrbitove vykonal br. diem. U vSech drogistil.

Vaclay Petraeek. Zemkel3i byl Yeemi cten kdoZ jej znali a byl mnoholetm elenem a pokiadnikem naeeho kadu, kterYZto Mad zastaval ' buvftly pocti ye a svedomite. test Joseph Triner Company, Chicago. di2 jeho pamatce a pokoj popeli jeho!

Dario ve Flatonii za rad Pokrok Nestarej se o to, kolik max nStr2 Jake; nelibiti se epatnSim Flatonie Cis. 103. SPJST. tohoto dne 15. prosince 1935. jest eloveku jen ke chvale.

L. J. 8andera, F. J. Fojtik, Fred tisidi svedky se snaze Louis Pospieil, Resolueni vSrbor.

TRINER'S ELIXIR OF BITTER WINE

0

SEFtiK

SKRABANEK

RHEUMATISM. Robstown, Tex. 1. list.

Prave na me 73te narozeniny minu1S7 mesic jsem byla nemocna, na rheumatism. Pro bolest jsem se ani pohnout nemohla. Nonat me yyleZe jit zase chodim. Posila.m na novou zasobu. — Vase jednatelka, A. Berkofsky, Box 164.

Prava mast' je s Trade Mark:

Caldwell, Texas.

Obchod stfitnim zbotina, obuvi a §atstvem a vrie, co do toho obchodu path.. Pfejeme si, abyste s nami obchodovali a rueime Vam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

kid

SPRAVNE VYKONANA POHRELNI V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni ristav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou naSi zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE — elenem Pohfebni S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS. -S

0.4■0•111.10.41111■ 0401.1411.0■0•41111.1.11.

Anton's Cafe a Delikatesy

Nejlepei pivo ye meste. Studene napoje.

Nejchutnejei jidla veeho druhu.

Zastavte se u nas pokakle, kdy2 jste v Temple.

ANTON BRAVENEC Glen Jednoty SPJST. No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS. 44111114414111111401■11.01111:1140.1111M10.1111•..1•1•44.4111.404= ►41.611160.•14

RED FRONT Eeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston; Texas Jos. Ko§ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlenai soudkove a lahvove p1vo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

rgraffRIFINEtLRIXEcrgrglingrg

Dr. Karel J. Hotlub Cena Nonat jest 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se yageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste pkimo na naei adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285, Altadena, California

Pokrok Houstonu

eesIck lekai a operator, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon niadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745. gEtlEDETflangiEff:gClEgEglicArEtEtia-4

oznamuje OZNAMENI! '40

pokad spoleeenskYch zabav, jet od otevieni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanti a jejich pfatel.

E KASE NEBEZPECNY? P.

••

Zanedhanerachlazenfa kaki mohou miti vane Drisledky. Proe vydrivati se v nebezpea? MEJTE JISTOTU a dostarite si lacy Veto spolehlive piiprayky jez poskytla alevu a uspokojeni tisicilm pies 50 let. 25c a 50c.

Poritovni adressa 1140 Robbie str. — Telefon: Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main

• •

12. ledna. - Ilse's Orchestra.

19. ledna. - Nesvadba's Orchestra.

26. ledna. - Bata's Original Orchestra

SEVEROV BALSAM PROTI KASLI . tejte se diive v leltarn6, nei

• •

Uved'te objednate jrneno a adresu bve /ekarny.

W. F. SEVERA CO. Cedar Rap:ds, Iowa

Vstupne na taneeni zabavy: Patti 40c — Dimly 25c.

ZABAVNi 14

n-5

OOOOOOO

OOOOO Z:T4

Timto oznamuji v gem pfateliim, krajaniim a zakaznikilm, ie jsem pkestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov varn udelat to nejle0i a nejrychlefSi praci.

STEVE MARINiK, deskY krejei a eistie, Temple, Tex.

(dz.)

C.H.Chernoskfr PRAvNtil

Vyfizuje veSlere soudni zriletitosti triadovna: 821 Bankers Mortgage Building . Dies ulici nauroti Kress budove HOUSTON.. -TEXAS

Strand 18.

VESTNIK

Podivejte k oznamovani

Mali Oznamovatel Dor Na prodej — levne 431 akra po $30 akr, bude-li pozemek koupen ihned. Asi 75 akru lesa, zbytek prerie, z east dernice a new pudy lehai. Mile od Long Point Sulphur dolu ye Fort Bend okresu. Na pozemku jsou motinosti nalezu oleje a siry. Proda se na levne podminky.

Otvrtina hotove, zbytek na 10 rokii.

A. A. Chernosky, agent, v Rosen(9-12) berg, Texas.

Pkijme se — starei tena k vykoruivani lehdi domaci prace a k opatrovani malYch deti. Mrs. F.

J. Musil, Stanford, Tex. (8-10-pd.)

PRODAM FARMU za velmi vYhodnYch podminek a teti hodne la cino, neb ji pronajmu velmi vYhodPiete na adresu: L. Zbranek, P. 0. Box 265, Daisetta, Tex. (3-dz)

g

Nejvet i obrazkove divadlo stavi se v Moskve. Za nejvetei obrazkoye divadlo na svete byl a g dosud povatovan sal Music-Hallu v New Yorku s 10,000 sedadly. V Parku kultury a oddechu v Moskve stavi se nyni obrazkove divadlo, je2 bude mit 22,000 mist. — Americky promitaci aparat v tomto umistenY, bude mit svetlnY zdroj silnY milion svidek.

0 poslani ieny pravil Tolstoj: Jeji pesteni deti ptinese utiitek lidem jen tehdy, nebude-li vychovavati deti jen k sve radosti, nYbrti budeli se jeji vychovani diti ye jmenu pravdy a blaha lidskeho, t. j. bude-li vychovavati deti tak, aby byly nejlepeimi pracovniky pro druhe.

Lena, ktera, se oveenje eperky, chce patrne jimi vyvatiiti to, co ji schazi na hodnotach dueevnich, nebo chce ukazati chudeim, tie si mute tento piepych dovolit. (Zdati si nan take sama poctive vydelala?)

rfonaca======racxa Velkou Maikarni Zabavu potada

Rad gtefinik Cis. 142 na Cottage Grove v Houstonu, Tex. Ruiz

na Severni tonne

11. ledna

v 8:00 hodin veier 3— ceny maskim ORCHESTR RUDY DYBALA Z GANADO, TEXAS. Vstupne: Pan 30c —Diana 25c

J.W.Juroika Krejci od roku 1898.

Temple, Texas.

Telefon 4692 (8-16)

Ve sttedu, dne 8. ledna 1936.

Jak "vidi" slepi p •ekaiky. Rusk Dej katidemu, co mu path: a a Stale niai, komu je urdeno byti lekat Vladimir DolanskY je od . det- de teprve zle. tvarcem. stvi slept' a pouze s jednou rukou.

Jig jako diteti mu bylo napadne, tie pocitil ve tvati jako by ho nekdo pohladil. Tento pocit ho varoval pied pfekatikou v ceste. Pozdeji zkoueel na sobe a na jinYch slepYch lidech prijiti na kloub tomato Timto oznamuji veem krajaham a, ptatelam, tie jsem ptevzal akazu. Na sobe zjistil, tie tento vaobchod po p. John J. Lugo na South Main Street, v aisle 112, rovnY pocit se dostavil, kdykoliv v Temple, Texas. Ptes ulici od Stavinoha Bratti 'tielezneho ptekalky neznal, kdetito u ptekaobchodu. tiek, jejich2 polohu dovedl zjistiti hmatem, se tento pocit nedostavil.

Bude mne tett, kdy2 mne navetivite po das vaeeho pobytu, Toto varovne znameni se pak nedojak do Temple zavitate. Rychla a vlidna deska obsluha. stavilo, kdy2 dal osobe, s niz pokusy konal, do /lei vatu. Z toho by vyplyvalo, tie tento pocit vychazi z citu sluchoveho. Dr. DolanskY vysvetluje si tento pocit chvenim vzduchoveho sloupce, kterY narazi na pfekatiku a vyvolave, ozvenu, byt' i velmi slabou. Sluch slepcii jest wot..o.ww.ollen mnohem citlivejei, netili zdravYch lidi, protntie neni zeslaben optickYm denim. Krome toho je slepec mnohem opatrnejei ze strachu, aby ne narazil na pfekatiku. Je to tedy do ku siiatku jiste miry take pocit strachu, kterY hraje zde dalekitou aloha. Divime se east° jistote, se kterou prochase zeji slepi lido tiiva mista na ulicich, piece se vyhnou detnYm ptekati&dm. Zde je strudne vysvetleni jejich schopnosti cititi ptekatiky, kdyti z •Roweny, Texas je nevidi. odbYvanemu dne 4. ledna 1936.

Po Dvaceti-Peti Letech.

Necht) yam slunko jasne sviti Pani Maria Milbrook, Newark, N. po to pouti pozemske, J., pike: "Pied dvaceti-peti lety trsame rune necht' yam kvetou pea jsem po patnact tYdnfi revmana to ceste blatiene. tickYmi bolestmi. Koupila jsem dve lahve Dra. Petra Hoboko a dve K to svatbe slavne, dneeni, Lediveho Oleje Linimentu a vstfic leti yam naee ptani, ye tiech tydnech bolest upine zminecht' etastne dni a vesele, zela. Nyni po tolika letech chci ose nad vami jen sklani! petne utidvati Vase Wive prostiedky, protoge se necitim zdrava. Vim To yam pteje ze srdce ze zkueenosti, tie Vase Wive proTELocvitNA JEDNOTA SOKOL TAYLOR. sttedky jsou ty nejlepei." Dra. Petra Hoboko a LedivY Olej Liniment jsou dva dobou vyzkoheene leave prostkedky. ktere byly pohlivany s pozoruhodnYm zdarem, etytmi ge neracemi trpicich Ldi. Nejsou prodavany lekarniky, nYbr't mohou byti opatteny pouze od mistnich jednatela. Pro informace piste Dr. Peter Fahrney & Sons Company, 2501 DIVADELNI KROUZEK "HLAHOL", V HOUSTONU, TEXAS Washington Blvd., Chicago, Ill. sehraje

C ESKA JIDELNA A PIVNICE v Temp le, Texas

JOHN ST A, majitel

Srdecne Blahopiani bratru Ben Hejlovi

slee'nou Libby Mareekovou

111t0.0.0111.11111.0411•11,0•1.0.......0 ■041111100■ 041•11■0401.110.011111.11.1■11MIO1.11111111.1■041111111.0•11111.0011111.41Mm

Drogista: "Ano, tato lahev maze,ii vyledi vae revmatismus."

Zakaznik: "Mluvite velmi urea& Tak matiete byt tak jist?"

Drogista: "Nu, zpozoroval jsem, le Tide, kteti si je koupili, nikdy uz neptieli pro druhou lahev."

• • OsudnY omyl.

Ptitel: "Co se stalo s tim chlapiem, co padelal na eeku tvaj pod• pis?"

Bankrotat: "Poslali, chudaka, d blazince."

• • Vernost.

Potom se tekne, tie jeete existuje vernostl Vdera jsem si dal do novin nabidnuti k snatku a prviii, kdo se byla moje pani.

• Vedic.

"Tvaj strYc je opravdu tak vat ne nemocen, ge jsi jig ptipraven na vee?"

"Na vee ne, ale tak na polovidku."

• • S jednim elovekem mluviti je hat ne2 s velkYm shromatidenim.

• Pohadky jsou delepis MI!

V

iadove smi Pokrok Houstonu Cis. 88

v nedeli 19. ledna 1936. fraeku o ttech jednanich, pod nazvem

RADOSTNA UDALOST OSOBY: br. W. BilY br. J. Kahanek sl. B. Mareeova br. A. Kadledek sl. N. Kostomlatska. br. J. Kaepar pi. M. Janakova Retiii vede br. J. Kaepar.

Zaatek o 4. hodine odpoledne.

Karel DratiickY, Jaroslav Letek, Botiena, jeho ti'ena, Tlamich, Helena, Mr. Novotny, Pi. Zemankova,

Hudba Nesvadbova z Rosenberg.

K hojne naveteve zve

Wbor..