art Slovanske Podporufictiednoty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 31 ,1, 1933 at W-st, T exas, under the Act of ConeTess of August, 24th, 1922 ROeNiK (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 25, prosince (Deccan -0er) 1935.
eiSLO 7.
BENE t‘ DRUFFN PRESIDENTEM R. ROVNA pti docielo.vani expedice posled niho eisla Vestniku radiovY tafijima Z v reclakci scieloval zpravu vysila.nou z Prahy a jiste ye svete nedoekave odekavanon a to, kdo bude nastupcem presidenta Masaryka, kLerY se podekoval 14. prosince a pfi slo.2eni fdadu do rukou ptedsedy vlady a pted sednictva Narodniho ShromaIdeni, projev;1 pfani, by jeho nastupcem zvolen byl dr. BeneS, kterY "bojoval po jeho boku doma i v cizich zemich." Posledni ptani presidenta Osvcbodltele bylo spineno. Ve spoleenem zasedani Narodniho Shromakleni v historickem vladisla yskem sale na Brads praMkem byl 340 z platnYch 442 hlasu zvolen nastupcem MasarykovYm zahranie, ni ministr dr. Eduard BeneA. Ukaznenost eeskoslovenskeho naroda, jen nikdy neselki ve valnYch chvilich, opetne se osvedella. Statu verne strany semknuly se pki volbe k podpote nejlepSiho kandidata pro stolec presidentskY a tim byl yernY druh tatieka Masaryka — dr. BeneS. Klidnou volbou dr. BeneSe za druheho presidenta Oeskoslovenske republiky °pane pro kazana byla spotadanost politickYch pornera v osvobozene vlasti. Je tam fada politic. strait. ale ty dovedou se semknouti v jeden Sik, kdykoliv-toho vy"Zaduje zajem naroda. TakovY narod nemusi se obavati o svoji budoucnost. u kormidla statni lodi °petite mu'te, kterY roz• Safne a moucite tiditi bude daisi jeho osudy. Zvc■leni BeneSe presidentem R. C. S. komentoval delnY americkY tisk nej yYSe pkiznive. Mat' byvalY zahranieni ministr eskoslovenska nejlepAi jmeno v diplomacii sveta, jsa uznavan politika a statnika neobydejne whop:nosti, svetoveho rozhledu, bystrebo asudku, neilmorne energie a pracovitosti. ZacinY vadei statnik anebo ministr zahraniei neudrZel sveho postaveni jako dr. BeneS, kterY svaj teRY a odpovednY fikad iidil skoro 17 let dili od fij na 1918. Mimo toho mel vynikajici fidast v mezinarodni politics, zejmena ye Spoleenosti , naroda, v obtanem teSeni otazky odzbrojovaci a otazky stkedni Evropy — zalOteni Male dohody je jeho dilem. Dr. BeneS narodil se 28. kvetna 1884 v lanech u Kralovic na Plzerisku, studoval na prOske universite filosofii a prava, pak psy chologii a sociclogii a na to pak na pa•aske universite Sorbonne vecly politicks. V eervenci 1909 prohlaSen byl Zs, doktora filosofie na pral ske universite, nade2 stal se profesorem na ob-chodni akademii v Praze. V roce 1912 stal se docentem na pra2ske universite a v roce 1913 na technice. Po vYbuchu valky navazal styky s Masarykem, organisoval pracovniky v Mafii, uddoval styky s cizinou a dne 1. listopadu 1915 odeSel tajne za Masarykem do Zenevy a pak v Paki21 rozvijel horednou einnost v zajmu ee .skoslovenske samostatnosti. Po valce se stal zahranidnim ministrem • od roku 1920 pasobil ve Svazu narocia a v stejnem roce dal podnet k zaloieni Male dohody. V zati 1923 zvolen byl do Rady spolednosti &trod& byl i jejim pted :: edou po nekolikrate a v tohnto rohu by/
ptedsedou plenarniho zasedani Svazu naroda. V letech 1921 a 1922 byl premierem, zastavaje pii torn i fdad zahranieniho ministra. Hias•i se ke strane esl. socialistic (Klofaeovcit). Pied valkou byl v pfatelskych vztazioh se stranou. socialni demokratickou a psaval do Prave. Napsal innoZstvi knih z oboru politickYch sccialnich ved.
Novoroeni. Zapadly dvete za starYm rokem, novY jit stoji y e vefejich. nebo snad kraje Nese nam radost bolest a smutek v tadach dna syYch? Nechat' vSak nese, cokoliv raei, pojd'me mu jake, stateane vsttic — dobremu chute nastavme kliny, zlemu — jak vichru — nastavme lic. Duje-li zprudka, nekrd se strachy, chceS•li kdo praI4m hrdinou bYt, nebot' a kdo nezna hotkosti, Zalft, neumi v pravde po lidsku Jedine smutek zora tak srdce, shy v nem laska mohla pak zrat. Ona kdy2 vzkliei — slunieko vzejde vSechnem, kdo prosi u naS'ich vrat. Slunedek lasky az mnoho vzplane, na zemi bude nebesky jas, pokvete, co se mraze.m ted' chouli, louky jak buji v majovY das. Bud' tedy vitan, roku ty novY, StedrY bud' nebo chudiekY host nam v detska sroledka lasku, uzname, ne jsi daroval dust! Leont. MaSinova.
VcIkomysinSr Cin dobreho hospodafe. Resignace presidents Masaryka odavodriuje se jeho vysok'm stafim — bezmala 86 roku -n0; ve skutednosti jde o velkomyslny din dobreho hospodate, kterY chce, aby nastupce jeho zvolen byl za jeho Zivota a tak narod uchranen nejistoty a nebezpeenYch otfesfi, jet by mohly nastati po jeho smrti. Sta.Macy Osvoboditel Oeskoslovenska prohlasil na day no, 'te udalosti v Nemecku ho ptesvedelly, ze statnik, ketrY poctive chce doslouZiti sve vlasti, musi miti odvahy k odstupu zavdas, aby mohl bYti svou radou napomocen mladSim dem, chystajicim se ptevziti jeho ukoly. Kdyby byl nemeckY president Hindenburg vzdal se byl zaveas fdadu a pfitiledi k volbe schopneha nastupce, sotva by bylo doSlo k ta.kovemu Hitlirova re2imu, jak' se dr21 v Nemecku. VYraz prove vale odstoupiviho presidents pozname z jeho vlastnich slov: "PresidentskY fdad jest teZkY a odpovednY, Vytaduje pine sily. Vidim, ne jit nestaeim proto se ho yzaavant.
Byl jsem ety •ikrate zvoien presidentem naSi republiky. Snad mi to dava legitimaci, abych vas, jako i cely narod eeskoslovenskY i spoluobcany narodnosti ostatnich paadal, abyste pti sprave statu pamatovali na to, ie staty se udrZuji terni idealy, ktere daly jejich vznik. Sam jsem si toho byl v2dycky vedom. Pottebujeme dobrou zahranieni politiku. Doma pottebujeme spravedlnost ke vSem naroatm, at' jsou jakekoliv narodnosti. Rad bych yam jests tekl. ze za sveho nastupce doportiduji dra. BeneSe. Pracoval jsem s nim -za hranicemi i doma a znam ho. Main pinou driveru, ze vSe pajde dobte, 13th, budu se na vas jests chvili divat, jak to vedete!" Obi-ad a.bdikaeni byl dle poStovnich spra y z Prahy kratkY. President Masaryk ptijal vladni deputaci ye svem pfijimacim pokoji, kde s nim byl spa Jan, dcera Olga a osobni lekaf. Text listiny abdikaeni pfeeet1 presidentil y tajemnik a president dodal k nemu jenorn svoje "Ano!" Na to pfedseda vlady dr. Milan HodZa podekoval cdstupujicimu presidentovi za vSechno, co vykonal pro svaj narod a mladou republiku. Ujistil ho, te to, co pomohl vybudovati, narod si take obhaji, naznadiv zaroven, ne v odich naroda zUstane presidentem a't do sve smrti. Podobne podekovali take ptedseda senatu dr. Soukup a pfedsecia poslanecke snemovny Jan Malypetr. Po tomto aktu objevil se odstupujici 'president na zameckem balkone, aby proved' 130sledni pfehlidku presidentske destne stra2e. Byly to zajimave okamny, kdy2 za hlubokeho • ticha zaznely velebne zvuky narodnich hymen, pfednesenYch vojenskou kapelou. Kdy2 • pak Masaryk naposled zama.val rukou na pozdrav vojinam a opouStel balkon, zaleskla se siza mnohYch oeich, otuZile vojaky nevyjimaje. Poslednim politickYm aktem odstupujiciho presidenta Masaryka byib podepsani amnestie politickSon provinilcam. Z amnestie jsou vyjmuti pouze ti, kteti se provinili ziodinem pro ti bezpednosti deskoslovenskeho statu. AvSak ptestupky tiskoveho zakona jsou zahrnuty do amnestie. KDO CHCE, TEN MCJ2E. Tajemnik naSi. Hla,vni tita.dovny, br. J. R. Kubena sdeluje redakci, naSi bratti organiza.toti vyvijeji behem tohoto mesice mimokadnou dinnost, ktera se pry projevuje dodenne hrnouci se poStovni docla ykou "aplikaci" ( g adosti) o olenstvi v naSi nejvetAi, solventni, ryze desks bratrske podpiirne S. P. J. S. T. A k oznameni radostneho fakta ptipojuje: "NUS dobrY, pfieinlivY lid koneene chape, co naSe Bratrstvo znamend, co pro naSe pionYrske rodiny a jejich potomky ucinila. Zavedeni naborove kampane prosttednictvrin ustanoven3'7ch organizatorfi bylo rozhodnuti St'astne a qsledne. Mimo smluvni odmeny ti nejptidinlivejSi dostanou dodatedne oceneni bratrske, svedornite konane prate — nadilku novoroern t. j. cennou upominkou v darech tditedn,ch." Kdo chce, prS, mate!