Vestnik 1935 12 04

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXIV.

WEST, TEXAS,

PROC .IE HABFA DYt na sklonku 19. stoleti Anglie zo.dala valku s jiho afric. burskYmi republiK kami, nemela sympatie svet. mineni im s ve strane, ale nikoho neptepadaly obavy, ze by z valky ye vzdalenem koute derneho zemedau mohla vzplanouti valka evropska. Takove myelenky neznepokojovaly ani tesne pied svetovou valkou, kdy Italie vojensky zabirala tumoire Tripolsko. Dnes veak, kdy Italie vztahuje ruku na Habed, sytt, je zneklidnen pHzrakem nove svetove valky. Ede hledati toho pileinu 9 Mnozi spatfuji koien ,‘,'iebezpedi v torn, ze se v Habeei kliti zajmy nekolika velmoci. te to v.:SA neni prava ptidina °ba y, prozrazuje jedna vec zfejma: Konflikt italskohabeeskY neni prvni, jen2 vzbudil obavy pied novYm planetarnim krveprolitim. V poslednich letech jsme sveciky stale vyelehujicich jisker, hrozicich valeenym potarem. Jednou je to spor einsko-japonskY, po druhe sovetsko-japonskY, koienem neptatelstvi je choutka nektereho statu zabrati cizi azemi, odavodriovana poukazem, to vlastni wine je pfelidnena, a to "nemate tit". Japonci odavodriuji svdj postup na asijskou pevninu, vla.da Hitlerova tim podpira, svaj program postupu do vYchodni Evropy, Italie tim haji sve "pravo" na rozeife ni kolonialniho panstvi v Africe. Hromadnost techto zjeva musi nem bYti vYstrahou. abychom neyykladali touhu po vYbojich nejakYmi vlastnostmi jednotlivYch narociii nebo jejich \radon. Byt' by se i zdalo, to osobni vale diktatort hraje to roli, je ifejme, to tento moment je druhotnY, to jest v:ysledkem socialni a hospodelske situace. Nelze si ptedstaviti, te by Italie nebo Nemecko byly jive, kdyby razem zmizel Mussolini nebo Hitler. Take od Japonska nelze dekati zmenu jeho politiky, kdyby zmizel nejakY ten generral Araki a jeho impeVatenY pane presidente : — SEM vzdalen toho, abych se snad domYJ elel, to ma odpoved' na Va g ctenY dopis dojde Vaei osobni pozornosti. Vim, '2 E jest to fysickou nemoinosti. Nicmene vaaim si y, kterou jste projevil duchovnim raznym vyznani a jsem jist, budete-li spravne o vYsledku tohoto symposia informovan, mate tento pokus hodne plispeti k uskutedneni toho, co tak blizko srdce Vaeeho, to jest vyvesti naiod nejen z deprese, ale I z chaosu ntednicke riernohoucnosti, ktera plYtvanim narodrAho bohatstvi a politickYmi eachry pouze zdrtuje zavedeni novel° faciu a potadku, o kteret se • svou moci od podatku uptimne zasazujete.

Melo by to bYti svatou povinnosti katcleho opravdoveho obdana, bYti Vain, pane presidente, ✓ tomto nadlidskern iikolu napomocnYm. Narod izraelskY mel sveho Mojtite, kterY lid • z otroctvi a poddanstvi despotickYch faraona. Dvalcrat v dejino.ch americkeho na ioda dala nam Prortetelnost mute, kteti nesli na bedrach avYch podobnou zodpovednost. Byli to JIM Washington, otec vlasti a nesmrtelny emancipator a zachrance Unie, Abraham Lin-

y e stfedu,

(Wednesday) 4. prosince (December) 1935.

svErrovikm NEBEZPEtiM. Dr. Jan Slavik.

rialistiati stoupenci. Ptieinou valeenych choutek tet neni nejakY nadbytek say "mladYch" ras (ani Italove, ani Nemo', ani Japonci nejsou narodem "mladYm"), ale opravdova nemotnost, aby tito narodove v pfelidnenych ze' mich mohli titi podle naroka, na ktere uvyklo cbyvatelstvo ye 20. staleti. V 19. staleti vzra.ajhch evropske obyvatelstvo (se vzrastajici tivotni mirou) pomohlo si okupaci velkych nzemi v jinYch zernedilech. To opravdu na tai pomohlo. Dnes \reek tento prosttedek je zastaralY a nemotnY. ZastaralY prcto, ze uz na planete nezbYva azemi pro kolonialni panstvi nemotnY proto, to ye 20. stoleti nastalo rychle probuzeni barevnYch naroda, kteti nejsou jit tak ochotni dati se ovladati a vykotist'ovati Evropany. Nastava soumrak kolonialniho imperialismu. Evropa, jak na to alcazali mnozi, mush hledati jine testy k umotneni tivota mnoaiciho se obyvatelstva. Mush se zmeniti pojednotlivych stata, ktere si vzajemne znemotriuji tivot. Tato zmena oveem bude motna radikedni prmenou spoleeenskYch pornera uvnitt katcleho narocia. PH dneenich tadech neni to motile. Tuta samortejmost \teak doseNadal drtitele moci v jednotlivYch statech ne oznavaji. Jsou veteinou ovladani p•edstavami diplomatil Svate alliance doby Metternichovy.

Veti, te yeechny nesnaze lze teeiti na sjezdech diplcmatii tti nebo etyt velmoci. Ledi Evropu raznYmi pa.kty o nentodeni, smlouvami o vzajemne pomoci, pro ptipad atoku. Pramen nemoci veak zastava — touha, pokroeileho a n yedcmeleho lidstva lepe anti a nemoinost toho za platnYch fada. e nedostatedne jsou dneeni prosttedky k udrteni miru, o torn sveddi horeone zbrojeni na veech stranach. Na, svou "o-

do

zdritije "Novi rad?"

colas. A co nebylo doptano osudem velkeniu Vagemu demokratickemu ptedchadci, blahe pameti, pres. Woodrow Wilsonovi, to deka v -Leto pohnute dobe na Vas. fTkol ohromnY, temet nadlidskY. Zavesti novY fad. Odstraniti spachtele zaklady a system, na kteret nemotno dale spolehati a staveti.

Nedomyelim se, to bych mel nejakY zazrad recept, nebo lek. Jsern daleko od podobne paeetilosti. Jako evangelickernu duchovnimu a zaroveri i Micah leti mi na. srcici nezmerna bida a talostna bezmocnost trpicich muau, a deti. Dvacet pet let pracuji mezi mYm deskoslovenskYm lidem, kterY nemalYm poclilem plispel k bohatstvi a zvelebeni teto nazi potehnane nove vlasti. Pfinesl s sebou ze sve rodne zeme, ktera tit ve sttedoveku dala svetu mute jako Mistra Jana Husa a pozcieji velikeho kmeta paedagoga a posledniho biskupa MorayskSich Bratti Jana Amose Komenskeho, sku k pravde a svobode ducha. Jit v (lobe heohro2enjich Poutniku L. P. 1633 zMoLl sviij krb a sk y ely domov vynikajici tech. Augustin

branu" zbroji a tvrdi, ze dobra armada je nej lenti zarukou miru i staty s programem dobyvatela. Kdo y eak se pamatuje, jak se teto !raze utivalo k ospravedlneni eileneho zbrojeni pled prvni svetovou valkou, musi velmi skepticky se dIvati na oeemetne plislovi: Chcee-li mir, ptipravuj se na valku! Zde utiteonejei bylo by si uvedomiti, ze velke zbrojeni vedlo k velke valce, ktera, mela v zapeti revoluoni hnuti, pH nemt dosavadnim spoleeenskYm tacifun dochazel skoro dech. Nebottik Lenin na sklonku tivota udil, to mush vzniknouti nova svetova valka, aby socialni revoluce zvitezila v cele Evrope. Byl ptesvedeen, to se kapitalisticke staty znovu octnou v krvavem klubku yzajemneho vratcleni a ze teprve po to nove krvave lazni dojde k novemu uspotadani E0.0PY, Ptedstavitele starch tada, nevedouce kudy ham, budou pry se hlecleti zachraniti zoufalym zpasobem — novou valkou. Ale to bude konec konca sebevratda kapitalismu. To Lenin hlasal v dobe. kdy president Wilson a jini mysleli na zaloteni organisace, jet by v budoucnosti znemotnila katclou valku Hlasal tc v dobe, kdy zavladlo pfesveddeni, to se lid ut nikdy neda hnati na, krvave jatky. Rok od roku ptiostfujici se situace a periodicky vyelehu jici valeene choutky sveddi rozhodne dnes spiee pro Leninovu teorii, to valka je proceserr souvisicim s odumiranim starch a tvotenim novYch tacit, net pro "nazor Wilsondv, to vatham lze v budoucnosti zabraniti mirovou organisaci.

Je to trapne a ponitujici pro lidstvo poznani, ale pohled na veeobecne zbrojeni, ocifivodriovane vtdycky zbrojenim souseda, sveclei, to Evropa °cita se pozvolna tam, kde byla pled rokem 1914. Stars/ sve saha k starYm prostredkum Heilman v teto zemi a bohabojni Moraveti misionati nesouce evangelium domorodYm rueochum, zastavili nejeden napor divokYch pohanskYch kmenu, kteti ohrotovali zdar a ftspech bojovnikii za svobodu a samostatnost prvnich ttinacti novoang. kolonii. Za temito ptiely tisice a tisice echosloveka, jicht fitulne domovy a pfekrasne farmy se rozprostiraji od Atlantiku ku Pacificu a od Rio Grande It VelIcYm jezeram na severu. Znam tento lid, a znam jeho dneeni atrapy. Poznal jsem krueny a nebezpednY divot pennsylvanskYch havita, .utrpeni tisicd chicatskYch delnika, dovednYch temeslnikt. Z jejich krve a mozold se po ciesetileti obohacovali nekteti "patriot"' nehoclni takovYch pionYra., jakYmi byli zakladatele teto republiky.

Za svaj rekord lid deskoslovenskeho pavodu se nemusi stydeti. Budeme na to vtdy hrdYmi. ?ze to byl Ameridan deskoslovenskeho pilvodu, kterY byl zvolen starostou nejvetei stkedozapadni metropole ate umIral, raduje se z toho, to jste byl zachranen narodu, kterY prodelaval nesrnirne nebezpednou krisi. Jit v tom zteteinY omen, ze jste k velikemu nicolu povolin.

(POkradovani na strane 9.)

Strana

2.

Oddil dopisovatelski Dopisy, jei by obsahovaly nev4ene, neb vadne polemiky, pofadatel pfedkifida smyslu stanov Tiskovemn VYborn k vlastnimn rozhodnuti.

Flatonia, Texas.

Ct. red. Vestniku a dtenati a etenalky!

Uz jsem zase tady a slibuji bratru Bartogovi, ze tentokrate o nej ani nezavadim, jestli se totil nezapomenu.

Od bratra Moravka z Robstown jsem ob drlel kartku, col me velmi te gi, le stars, kamarad na me vzpomnel, vgak jsme tez bratra.

Moravka vzpominali na besede u bratra Alb. Kulhanka. Musim yam to te2 napsat, jak to s tou besedou bylo. Onehdy_ jsme se domluvili, le pkekvapime bratra Alb. Kulhanka, tedy jsem zajel do Fayetteville, kde se mnou pfisednul bratr Anton Kulhanek a jeho syn a jeli jsme. Dojeli jsme k bratru Kulhankovi uz k vederu, ale nezastihli jsme jej doma, fekli nam le ode gel do botne shanet husy, le se jim husy kdesi zatoulaly a on le rna strach, le by je v noel mohli vlci rortrhat. Pani Kulhankova nas pobidla dal, abychom poseekali, le start' ul asi bude brzo dorna, tedy jsme sobe zatim prohlilen jejich domov a hospodatstvi a musim doznat, le maji vge 0. K. Drribele pinY dvar a vykrmeni u gipanci se valeliy pene a nekteti i kolem peny. V dome maji vge zafizeno, 'te by se to hodilo i do velkeho mesta. Za chvili za /ram' , pfijeli i ostatni z Badovy kapely a kdyl se ji2 chYlilo k vederu, bratr Kulhanek se navratil z botne, ale dohnal husu jenom jednu, le pry ostatni se rozlitaly po botni a dohramady ne a ne je v gechny sehnat a le se ul chYlilo hodne na veder, tedy pry mel strach, aby jej tam vici nerortrhali i s husami, tedy dohnal damn aspori tu jednu Po srdeenem uvitani nam br. Kulhanek vypravel svoje zku.genosti s husami, ale pak nas pani Kulhankovolala, le yeeete je hotova, tedy jsme se nenechali dvakrat pobizet.

My jsme chteli bratra Kulhanka pfekvapit, ale musim doznat, ze vlastne pani Kulhankova pfekvapila nas, neb still se prohYbal pod dobrYmi jidly jako o nejake svatbe a ani se nam po vedeti nechtelo od stolu, neb nam bylo lito opustit tolik dobrYch jidel, ale co bylo delat, v nagich fitrobach uz nebylo mista a do kapes to 02 neglo, neb bratr Kulhanek ma v dome zavedeno gasove osvetleni a to vite, pti jasnem svetle to nejde.

Po veeeti jsme se bavili hrou v karty a domino a le obydejne pti karbaneni je hocine kfiku a hadani, od dehol vysycha v krku, tedy bratr Kulhanek ustanovil sveho zeta, pana Franka Juficu, za vrchniho ei gnika a dal mu ptisne natizeni, jak usly gi, le nekteremu zaeina selhavat hlas, aby byl hned pohotove a nejemu hrdlo proplachnul, a i nee° dim silnejSiho aby mel ptichystano, kdyby se o nektereho pokougely mdloby, a diky horlivosti Juticove, ze byl v2dy pohotove a na sebe tai nezapominal, dopadlo vg e dobte. Veder nam ubehnul, le jsme se ani nenaddli auz bylo pies ptillnoc, tedy jsme se museli rozejit k domovum.

Jmenem vgech dekuji rodine Kulhankove za pohosteni a dle ptilefitosti budeme hledet opiatit.

Bratru Moravkovi dekuji za vzpominku a pieji mu, jestli ne krocana, tedy aspori krutu naposviceni, takte2 i staremu Frantovi Kulhankovi od Frelsburgu a tobe bratte Bartogi za tvoje "2garani" a puntikovani — pardon, zapomnel jsem na svrij slib, ze ti dam pokoj, tedy odpust'. S bratrskYm pozdravem, F. J. Fojtik.

Buhl, Idaho.

Ct. br. potadateli na geho mileho Vestniku.

Buda snad tak laskav a uvefejni g touto gkrabaninu, a ja Te nadale budu gettit. Neobtelo-

VtSTNiS val bych, ale clenove n'olu meho leis. 70, by 61 mohli myslet, tie jsem pro fad i Jednotu odumie1 nadobro. Sleduji te2 se zajmem zpravy ohledne stehovani te. HI, ttadovny. Neni mYin funyslern debatu o torn mnoho rortahovat, neb navrha ohledne tech vYhodnYch mist pro tfadovnu bylo jiz skorem dosti, i ten na g star' Fayetteville, jenl je mne ze v gech tech jinYch nejznamej gi, byl jil navrhovan, a ja navel tento uptimne podporuji. Nevidim, prod by ,H1. odtamtud musela bYt odklizena. Vldyt' je to -kolebka na gi mile Jednoty a domov jednoho z otcit za,kladatelri Jednoty 'OW, a jil z ricty, jsme-li teto schopni, k otci tomuto by frtadovna tato nemela meniti, pokavad on mruze jeho zastavat. A dojde-li k tomu, le bude, vybudovana vlastni ritadovna, tak prod by nemohla bYt tam, kde je nynejai. Na spojeni leleznienim zale2i nynej gi dobou velmi kdy jsou jil faude testy dobre. Start' Fayetteville ov gem neni ve stiedu statu, ale je sttedern eeskoslovanskYch osadnikil a dlent nati Jednoty, tam Jednota tato ma poeltek, fad Cis. 1., a v pomerne blizkem okoli nekolik jinYch el dalgich tadri. Lim men gi mesto, tim mengi vYlohy poplatnikri, a jestli ty dane, ktere jiz nyni jsou v tech velkYch mestech nodalte nalolene, stale je gte porostou, tak za 10 let z techto mast ten na g lid se bude stehovat tam, kde techto nesnesitelnych vYloh alespori ponekud bude ugetten.

Je mne divne, bra.tti, ze na onu kritiku br.

NemYm pied dasern ji2 podanou v na gem br.

Vestniku se laden z tech jmenovanYch neozval, snad z obavy onoho stareho ptislovi: kdo se citi, ten se — — Bratfi, nevim It jakemu risudku v frvaze kritiky teto mohu dospeti, ale zda, se mi tak, le jeden druheho prozrazujete v nedokonalosti, ac kaldY o sobe myslite pravY opak. Ov gem mnohdy je tell° chyby se uvarovat, neni-ii elovek van v jednani a neni-li proziravYm, obzvla gte pti rychlejgim postupu vYkoml tak drilelitYch. Ale jen trogku merle ukvapenosti a ptepojatosti, vice te nelidene bratrske lasky, a mnohe to jednani by dopadlo lepe.

Ptimo zarali dloveka s citem normalnim ono vysvetleni br. Vanducha o jednani tech dvou feenikt, Dr. Mieka a toho nejmenovaneho, ze milk bYti br. proti br. tak nelidsky ukvapen, a beze vgeho uvaIeni hodit pfimo do tvate uralku nezaslouknou, ten druhY teenik, jak vyrozumivam, byl taky uditel, ale pro onoho delegata asi povolanejti. No, krasne to bratrske jednani. Diky br. Vanduch za zdeleni toto, neb mnoho demfi je, jen jednani sjezdoye nemeli ptilezitost sly get, nevedeli by ani, jake zastance tam posilaji. Tel doufam, le se do pfittiho sjezdu dostanou poslanci te lepgi kvality, nezvoli-li si tady snad zase ty same, maji-li tito dostatednou zasobu sympatie.

Diky Tobe br. potadateli Vestniku za rychlegi nyni dodavku tohoto organu. Dostaval jsem jej dtive vldy az v pondeli, a ten sam den 1 vgechny jine tydenni Casopisy, v nedeli, kdy se piece dostava toho klidu, jeho je ku dteni tez tfeba, nebylo co vziti do ruky. Nyni Vestnimam It pote ge pied alespori na' dek, jen je mi mnohdy milej gim potegenim nezli ta dosti velka chicagska plachta, kde velmi zfidka kdy &ova najde nejakou rivahu redakeni. Potom pry novinati jsou ueitele du. Zaleii na tom, Cemu se kdo uCit chce.

S bratrskYm podravem v gem Ctoucim naJohn Ptilueik. menam se, Rid Ennis, eislo 25.

Ennis, Texas.

Cten.„1 br. redaktore!

2adam laskave o uvetejneni meho dopisu, neb v nem podavam pouze vysvetleni br. Wesley Lalnovskemu st., jen psal dopis ye Vestniku ze dne 13. list., jen poulil nemistnou kritiku proti mne.

Ano, br. LainovskY, tad Cis. 25 zapujeil sin pro cvieeni Sokola, jednohlasne, ale zde se pracovalo tel o spojeni, a tech par tient bylo proti. neb zdej gi Sokol byl dtive ye stare sini a po Case ode gli s velkou debatou od nits, a netrvalo by to diouho, Ze by to bylo obracene.

V e sti-edu, doe 4. prosince 1935.

Sokol jest nejlt;pe e'innyto ve sve budove. Br. LalnovskY, ja jsem psal, le Sokolovna se stala bezridelna pro va ge dalgi freely, a tim neby lc mineno na latinou neeinnost ani na Cleny Sokola, nebot jsem nechtel psati, le se chce Sokolovna rozvalit, proto jsem ufil slova, le se stala bezridelna pro vase dal gi freely, neb v2dy jsem Cetl nebo slysel, ze nevyhovuje a druhe, ze lep gi jiti ke kovail nel kovatiekovi, znamene, vziti si femeslniky ne2 nekemeslniky, nebot' uz .stavite dtvrtou Sokolovnu asi ye 20 rocich, take ty tisice dlenri, kteti o Mrs zde nic nevi, budou take asi v hadankach, prod?

A u Sokola jsem byl pouze dvakrat, ale vtidy na ladost'Gent jsem gel zpet, neb tatiovYrn dlenem jsem vldy distal, a jsem v fadu 27 roku, a zalozil prvni divadlo v Ennis a dal navrn zalogiti v Nar. sini spolek Sokol, col se take stalo.

Dale pak poukazuje g na to zajimave divadla.

Ano, ptipougtim. Ono se snadnen kritizuje v teple, ale hrite tomu, kdo s tim ma praci. lohy byly rozdany a pak d ye hlavni role byly mne vraceny a nemohl jsem je obsadit, take jsem byl nucen divadla zanechat. Neb pied ttemi roky nebyla 2adna nalada a obetavosti brat divadla, a neni to pet roku, jak pi geg. A pak v nagi sini jsou ochotnici z farem a v§ichni vzdaleni, a uzna g sam, jak farmaf si stal v torn Case a nyni to nebude o mnoho lepsi, takle kaldY poukazoval na pomery a vydani, neb doji2d'ka do zkou gek vyladovalo vidy par galona gasolinu. Ov gem, le bylo ochotnikrim vydemi eastedne hraleno s tim spojene, bylo vgak vge marne; ty star gi ochotniky to ptestalo bavit, take bylo nutne hledati nova sily mlade.

Ale sehral jsem yltly jedno nebo dve divadla kaidY rok a dve s ditkami na Vanoce a na Den Matek, proto nejste nic vice s divadly ani s tancovadkami, a pak-li ano! Ochotnici Sokola jsou vetginou z Ennis z mista a maji asi tti mile do Sokolovny, take jest yam snadnen vice rieinkovat.

Br. LalnovskY, ten vtip, ze potfebujete bystrou hlavu, ktera by se u vas uplatnila, neni yam ji zapottebi, neb tam mate v gichni dosti bystre hlavy, nebot' mi bylo ptimo feeeno br.

Vytopilem, le by se nemusela stavet Sokolovna, jen vyhodit tfi ze Sokolovny a Ty's prvni a z Narodni sine take tti, a pisatel te2 prvni, tak si nemame nic vyditat.

Br. LalnovskY o te Ceske feel, az sehrajeg tolik eeskYch divadel v Ennis za 27 roka prvu, vesnies s novaeky zde narozenYmi, ktefi nemeli tenkrat tu trpelivost a obetavost vtrei divadlu, myslim ;le by's take jinak psal. Mam skoro 15 mil do Nar. sine a nejsem mladik 54 roky za sebou, take ta obetavost neni nikdy ocenena, vzdal jsem se v geho, neb za tu praci sklizi se jen nevdek.

Potadatel enniskeho Vestniku techoslovaka, take pfilotil polinko, aekoliv jsem nemel pti/e2itost Cisti tu kritiku. Mame. kaldY pfatele i neptatele. V Ennis mne vgichni znaji a vzdaleni si udelaji risudek, jak za vhodne uznaji.

Ohledne te knihovny. Na g tad ma tei knihovnu, ovgem ne takovou a myslim, le ka2c1Y tad ma tez nejakou, at' u2 je jakakoliv. Zde v Americe mame dost eeskYch novin, ktere nam daji zdristatek eitaci latky, jak politicke, tak zabavne, vzdelavaci, pouCne i dejepisne.

Vysvetlil jsem ta slova jak shora jest naznaeeno a nejsem proti Sokolu a nebudu, neb jsem byl tel Sokolem y e stare vlasti, ale jsem proti tomu zde mistnimu jednani. Neminil jsem psati, ale na ladost Mena jsem tak ueinil a nechci vice se rozepisovati dale o torn y e Vestniku a ladam br. redaktora za strpeni s dopisem ,aby se neoctnul v kogi.

S pozdravem, Frank Fa raizl.

Stefinik, Cis. 142.

Houston, Texas.

MIKULA gSKA ZABAVA. Jit na druhou sobotu, 7. prosince yeeer, po tatiaji na Cottage Grove u 8tefanika, eeskou Mikula g skou zabavu s bohatYm programem a s Mikulag skou scenou a rozdavani darn. Tak, cirazi ptatele, dostavte se v pinem poCtu, at'

Ve stfecia, dne 4. prosince 1935. j e veselo>t pii rozchivaui darkiit i ilrzapomente ptinest darky s sebou pro vase zname. Clo pro deli nebude tadne, jenom pro dospele. A pak tarn bude Bert Mefisto s rohama ii kopytama, a kdo nedelal celg rok dobrotu, toho si vezme s sebou do pekla. Ale nebojte se, budou tam same hezk y eertice, piece v pekle jsou sami veseli lido. Tak na shledanou, ale ne — v torn pekie — na Mikula gske. Je to proto v sobotu, abyste se mohli v nedeli hezky dili vyspinkat. A ted' zase neco jineho.

Nage posledni divadlo "Podatene panstvo" se bdjeene vydatilo, sin byla zapInena, souhrl diva.dld byla pekna,neb hraji sami vgteeni herd. Sesttieka Anieka Vojova hrala po prve a opravdu pane. Mela dobrou Ceskou vgtednost, Ze bylo ka2cle slovo rozumet, no, valyt' je po mamince a take trochu po tatinkovi, a to jsou dobti eegti lide; mohou bgti na ni pygni.

Kei by vgecka ta nage eeska mlaciei tak dohie desky mluvila. Te2 mladg br. Beean pane hral, mel dosti te2kou ulohu, telka slova a dobte je vyslovil. A p. Mraz tee pane hral, jenom ty jeho basne mu ne gly nijak na odbyt, neb on hill basnika. A o tech druhgch, man:2elich SuldovS7 ch, Svestkovgch a Kelarku, ani nemluvim, eili nepisi, neb bych to moina s meji kritikou pokazila. Vg ichni je znate, a vite, Ze kdy2 hraji, tak hraji, 2e je radost na ne 3e divat.

A nyni musim psat o tech na gich jitrnicich PaneCku, ty gly na odbyt, ani jedna nezbyla bylo jich, 2e jsme meli v sobotu strach, jestii je prodame. Ale v nedeli jich ,bylo jegte mak>.

A to byla zasluha br. 2aloudka, Kelarka a s.

Volkove, 2e je udelali tak dobre. Srdedne diky.

A nagim kuchatkam, sestram Studniene, Undratove a Volkove, diky za obsluhu hosti, Ze jim to tak dobte ptipravily na talite, nab vgecko to vonelo, 2e se nikomu z kuchyne nechtelo. Tel dik mantelum dlouhgm za tolik kolaet. Byly dobre. Je gte nejaka sestfieka pflnesla, ktera to, nevime, teZ ji dik.

Ted' ale to nejlep gi jsem si nechala na posled ,a vy vgichni asi vita Co. 2e? Nemyslete si, 2e jsou to zase ty vgteene rohliky, co br.

Klima nosi: kdepak, bez tech by se u Stelanikt ani zabava neobe gla, ale br. Klima a jell°, dva nadejni synadkove darovali ye prosp'ea'a divadla nadherng dart, takovg pang belouekg, sami rnieka, jen se srdce na nej smalo a jazgeek se v nstech tak divne kroutil, jakou katdg na nej mel laskominu — no, ale v gichni ho vyhrdt nemohli, jen jeden, a ten gt'astng byl pan Chudej Cis. 19. Ale piece ho jegte achutnaly dve sesttidky, ktere byly pane jako ty rutielty na tom dortu, sl. Hilda Svestkova a sl. Helenka Voleikova, neb cele odpoledna prodavaly Cisla. A 2e ty rtdialy deal mladg Frank Klima, musely ochutnat a nejakou tu JUileltu si schovat na pamatku, a jsou v pravu. Tak vidig, Frantigku, u2 dye deveatka maji od tebe rix2icky. Jmenem zabavniho vgboru vzdavame cele rodine Klimove srdeeng dik.

Cola gestielenna. rodina Klimova ptistoupila do nageho tadu minulg mesic. Je to radost, 2e?

Tak bratti a sestry nezapomente na ptigti schuzi ,nebot' jsou volby fitednikti, tedy se vSichni dostavte.

S pozdravem, za Zabavni vgbor: Karla t tvrtnikova.

Svaz teehoslovanii Cis. 92.

Fort Worth, Texas.

Mill bratti a sestry!

Musim vam oznamiti, Ze zas doba roCni chgli se ku konci, a s tim zaroven 'i na ge radosti a starosti, za tento rok. A jak ka2c1g dobte vita, 2e nam na ptigti schnzi, 8. prosince ptipaciaji volby utednikn, neb jest to nejhlavnejgi scheme v rote, v ktere mate v gichni bgti znastneni a zvolit si iftedniky k va gi spokoje• nosti na rok 1936. Abych nezapomnel, ie satinze zapoene v 10 hod. rano, neb budeme miti vice zaleiitosti k projednavani, a zaroveri mame k uvideni do tadu nova eleny jak nasleduji: Francis Botik, Marie Danek, Henry Marek, Joe Ktivanek, a ted' ptijde skoro eel& rodina na.Aeho br. Ch. Vackate, Lotie, Chas. ml.,

VESTNIK ml . a W. May Srog611,;.

Francis hem , . deem; a do Detskeno ocideleni: Anna Dell, Katherine, Wanda, Mary a Wodroow Vackat L. F. Schoggins.

Proto bratti a sestry Zaciarn vas, byste se do schize vgichni dostavili a Zadne vymlouvani, Ze nemtiftete nebo nemate eas. Nate sestry kuchatky se usnesly, 2e nam ptipravi chutrig, spoleang obed na oslavu na gi vgrodni schUie a ptijimani novgch elenn. Zaroven jsem byl po'Zacian, abych nage sestry uvedomil, ktera bude mod nam darovat neco do kuchyne, jako kolaee, buchty, dorty, salat a tteba i nejakou tu peCinku, 2e jim za to budeme pevdeeni. Obed bude davan Upine zdarma a po obede si zahrajeme vgelike hry, jako domino, 42, a jine, jako kdo rad hraje, a2 do vedera, nebo jegte dere. Kalelg se jiste dobte pobaVi, tak jak u2 jsme meli dtivej gi odpoledni poba veni. Proto bratti a sestry, dostavte se jiste.

S bratrskgm pozdravem, Alb. Silhavg, taj.

Temple, Texas.

Divadlo Matka Kraernerka, sehrane 24. listopadu v Novem 'Mote pia Caldtvell, potkalo se s pingm uspechem.

Krajane se sjeli z celeho Burleson okresu, take sin byla pina a tim dali najevo jak oceneni uglechtile zabavy a takta svou vlasteneckost. Nevim, ktera ptieina byla vet gi, zda obliba takove lidove hry jak je Matka Kraemerka anebo porozumeni pro Adel, pro kterg to bylo hrano, totl2 pro t eskou Matici Vy ggiho Vzdelani. teal to zajiste krasng "Poincici ku vzdelani na gi nejschopnej gi mlaclek". Timto vgem dekujeme za nav gtevu a take za tu pozornost jakou hie venovali. Maio kde maji navgtevnici divadla takove pochopeni jak jste ho vy tarn po celou hru zachovali, to je byli inalne tige, take i ti nejzadnej gi mohli dobte rozumet.

Zvlagtni ale dik path p. a pi. Wondragovgm, kteti nas do jejich domova pozvali na yeeeti, ale to slovo vedete tady proste nestadi, to byla zrovna kralovska hostina, kterou pro nas s pomoci jingch tamnich vlasteneckgch darn ptichystali. Nevime, ktere to v gechny byly, ale ty, ktere nas obsluhovaly byly pi. P. P. Mikeskova, pi. Vajdakova, sleena Bravencova, pi.

Ktenkova, pi. Balcarova, pi. Chas. Janeikova.

Citili bychom se velkgmi d/u2niky, kdyby tato tak slavnostni hostina mela pattit nagim osobam, nebot' nejsme 2adni umelci. Vime ale, Ze jste to &hilly z vlasteneckeho citu ,abyste nas tak odmenili za pomoc pro tak dobrou a uglechtilou vac.

Wale dekujeme za va gi velkou pozornost a vetime, 2e nage tee nam tu je gte dlouho potrva, kdyt mame zde takove obetave vlastence jak jsou pti Caldwell. Nejvice dekujeme pi. P. P. Mikeskove, ktera nam nenahraditelne pomahala pH Uprave jevi gte. Dale dekujeme bratrskemu tadu Novg Tabor, za propujdeni sine, hudebniktun za obveseleni v meziakti, rodine Vavrove za propirjeeni ruzngch veal a vubec vgem, co nam jakgmkoliv zpilsobem byli napomocni. Zajezd mezi vas zustane ochotnikum Sokola Seaton milou vzpominkou. Na zdar!

PODARENE PANSTVO. Mohu smele napsati, 2e vesolhra "Podatene panstvo", sehrana v nedeli, dne 17. listopadu, byla dobte sehrana a ie posluchaei ze smichu nevychazeli. Vg echny role byly velmi dobte dobte obsazeny a kaZ,dg z hercn podal svou tak vgstiine, Ze nemohla bgti lope poclana. Dostane-li herec filohu v oboru, pro kterg je nejlepe vhodngm, vyzni jeho hra zdatile a jsou-li vg echny ulohy v podobngch rukou, jde cela souhra jako dobte namazany stroj, nikde 2acine vaznuti neb bezvgrazng moment.

Na obou nagich houstonskgch jevigtich zdame se bgti milaelry Stesteny v oboru veseloher a zpevoher. Vkly jsou velmi dobte sehra• ny a vtdy pti velike navg teve. V poslednich nekolika letech ta na ge ochotnicka drugna vyrostla kvantitativne i kvalikativne. 2e nag: ochotnici skuteene dobte hraji je dotvrzeno nejlepe cizimi navg tevniky, kteti ptichazi no riae predstaveni z hezky vzdalengch mist. By-

Strana 3. valy kath staren ochotniku a stale do6iicl hrajicich, vypestoval nam velmi dobrou hareckou oniladinu. Pak tu mame dobre retisery, kteti dovedou tu hereckou dru g vesti a kteti jsou dobte znami s pottebami sceny a znaji vyhoveti tu2bam na geho divadla milovneho 0becenstva.

Ve hie "Podatene panstvo" dvojice mantelt.

S ‘ uldovgch representovala zbohatlou me gt'ackou rodinu, zatouhvg i po representaci. tyto role hraji man2ele Suldovgch, herci, kteti jsou na divadelnich prknech jako doma, bylo by zbytedno podotgkati, 2e byly dobie sehrany. Druha dvojice byli man2ele Svestkovgch a ti meli ulohy jak pro ne stvotene. Oba jsou dobie znami z mnoha svgch vystoupeni na obou nagich jevig tich. Br. Fr. BeCan ml., vzdor svemu mladi se ji g vyginul na dobrou hereckou silu, maje ji g za sebou herkou tadu dobie sehrangch roli. Bratr J. J. Kelarek je take stara herecka kapacita a re2iser mu ptitkl prop nejlip se hodici filo/1u detektiva amatera. Sestra Sylvia, (jak to jmeno Ctu, v2dy si vzpomenu na tu rumunskou kralovnu, spisovatelku, pigici pod pseudonymem Carmen Syiva), Kelarkova je gte nic nepozbyla z vrozene sye2esti v pohybovani se na jevigti a proto dobie typisovala filohu Mateny, slu2ky. Bratr B. Mraz je nedavng adept Thaliina cechu a jak Ize souditi z jeho souhry v teto hie ,bude brzo zdatnou hereckou sllou. Nevim. vystoupila-li ji2 sestra A. Vajdova dtive, ale glo ji to vg e tak lehce, 2e mne to ptekvapilo.

Veselohra je hra pro obveseleni a pro zasma ni a o smith pH hie "Podatene panstvo" nebyla 2adna, nouze a to ptesvedeilo hrajici, ae hraji dobte a 2e se to obecenstvu libi. KaZdg si pochvaloval, jak to bylo dobte sehrano a earn to milerad doznavam tee.

Veseli tedy bylo dost a aby mira jeho byla dovrg'ena, pamatoval zabavni vgbor take na obveseleni jingch smyslu. Krome razovite hudby obstaral take neco, co ji g Napaleon zmerail, 2e je potiebno pro eloveka, ika, 2e armada nepochoduje toliko na svgch nohou, ale take na svgch 2aludcich. A ponevad2 ne jen samgm. chlebem 2ivt' jest elovek, tu k tern gmaengm vgrobkilm, pekne na pekaei opeeengm byly podavany rohliky a zeli. Vgrobce jejich je bratr Klima a dodal hned dva, ruzne druhy, slane a makove. Obe bylo pochoutkou. JaterniCky zrobil br. Frank 2aludek a nekolik sester. Jeden z navgtevnikil, jemu2' jaternieky z yle.gte chutnaly, kolik jich snedl nevim, zavla2oval u /Dam toto zati2eni pivem. Zveciev, ie bratr aludek byl sueastnen na vgrobe jaternieek, pravil mu: "Ty, Francku, to's nemusil ty klobasky tak akuratne robit' podliva "col gtoka", pro tuna's ich moh' nechat' bar i o poi jarda delge a ja by' nekikoval".

Ze vzolo.lengch navg tevnikti byli tam stair znami a stall nosg tevnici na.g ich piedstaveni, bratti Koneeng a Dlouhg ze Sheldon a br.

Dubeak z Iowa Colony a mnoho jingch. had Stefanik bude potadati dne 7. prosince, (v so botu weer) mikulagskou zehavu a bude pry g vandy habadej, jak mi sclelila sestra otvrtnikova. Andilek v bile tize, (jakeho rodu jsoa ti andilkove, toti2 pohlavi, muiskeho Ci 2enskeho9 Maliii na tuto dAlelitou okolnost zapominaji, kdyi je maluji, meli by bgti trocha ptesnej g imi a meli by si vziti pkiklad z jingch malitu. Pouhg pohled na zemskg znak tech nenechava pozorovatele v pochybnostech, je-li to 1ev, di Ivice.) Bude-li tam Bert, to nevim, ptijd'te a dozvite se.

S. P. Studnieng.

tad Pokrok Jihu, Cis. 72.

Cameron, Texas.

Mill bratti a sestry!

Timto vas vgechny yyzgvam, abyste se dostavili v pinem poetu do pti gti schnze, ktera se bude odbgvat druhou nedeli v prosinci, neb nam ptedleha volba Atednikil i vyslance do sjezdu. Zvolte si Utedniky, kteti jsou dbali svgch povinnosti, neb na Atednicich zale2i rozkvet na gi mile Jednoty. A zaroveri mama jednoho Cekance k uvadeni.

S bratrslOm pozdravem, R. J. Guzner, taj.

Strana 4.

YtaTNiK

Orchard, Texas. legitosti Iname podinat.

Vzharu bratti a sestry do vYroeni sehtize, Tedy vas jegte jednou vespolek 2Vti, a bezadostavte se v gichni kdo jen trochu mage, pomenrite, ae schaze zadind dopoledne. Tak neb ptedleha volba fitednika a vYbora kadobratki a sestry_ nezapomerite na toho 8. provYch since, neb to vite, je to posledni schaze a vclba vyslancii a nahradnika sjezdovYch. tomtoroce.

Ve spclku ma ka gdY svoje povinnosti, A nyni si brath a sestry zazpivame zase jedkdyg je volba je tieba nazi ptitorrinosti, nou starou pisnieku: bysme svojim hlasem mohli naznaeiti, Mouky neni, chleba neni, koho v pkig tim roce chceme v atadu miti. jenom potad vesele, At' tig je to Kagpar nebo Melichar s Baltasakog ulenka rortrhana, rem, jen se drii na tele. jen kdyg budou miti o Jednotu zajem, A vy, bratki a sestry, dostavte se do schaze! zajem o Jednotu, o praci narodni, S bratrskYm pozdravem, revadi, jsou-li genati nebo svobodni.

F. J. Langer, taj Chceme-li atednika novYm nahraditi, men bysme staremu projeV uznani ueiniti, laid Vyzovice cis. 114.

Jestli kterY chybil, vgichni tak Mame, Richmond, Texas. avgak z tech chybidek rozum nabYvarne. eteni bratti a sestry!

KagdY nekdy chybi, kdo jen neco dela, Na vedomost vain davam,ie schazi pokada.jen ten neni chybujici, kterY nic nedela, me druhou nedeli v mesici prosinci, t. j. 8ho 2.vgak nam kagdemu rozum tak yell, odpoledne.. Bude volba tadovYch atednika a bysme byli ainni a nezahaleli. tea budeme volit delegata do sjezdu na pkig'ti Ma-li prate ye spolku svorne pokradovat, rok, tedy se hled'te do schaze v gichni dostaniusime kagdY neco ze sveho ja slevovat, vit, abyste si mohli zvolit ittedniky a delega jen kdy'Z se vgichni na nedem dohodnou; to podle sve chuti. Jest to dale gite, neb je zatakova prate bude pro Jednotu plodnou. pottebi, aby se volili takovi, co maji zajem o Maa-li neco proti bratru, do oei mu vykid'. blaho Jednoty, toti g o dleny bez rozdilu. Jsem Mtjme v teto schazi celorodni zpoved', pro to, aby se volilo ye schazich listkami, neb odhod'me ten kalich 211161, jak nam pravi bestak male kagdY Glen a elenkyne dati hlas konik tech, mu chce. Ty volby aklamadne by nemely zbytedne nas trYzni, -muei, zeslabuje tet nag jak ve schazich tadovYch, tak ani na sjezdech. dech.

-Take yam musirn sant, ae na ge spolusestra Bud'me svorni jako bratti, kde se jedne, o ceFrantigka Urbankova ptigla k arazu; spadla lek, s.gaierie a tak se pofanila, ae musela bYti odmejme take na pameti pro elle pracovniky vezena do Rosenberg, do nemocnice. Tam ji vdek. lekati udelali 12 sten, ne g ji ranu za gili. PieNebudig nam pouhou frazi svornost, laska, braji -stestte Urbanko.ve, by se brzy uzdravila. trstvi, Tak na shledanou 8. prosince. nesrovnalost nisi plodnou praci, vede k neSe sesterskYm pozdravem, ptatelstvi.

Marie Kaderova, taj.

Ve spolku vg ichni za jednoho a jeden za v gechriy stab Rid Woodrow Wilson cis. 146. mnoho lidi, mnoho prace, kaidY tro gku 'east' Mill bratti a sestry! obetuj.

V nedeli, 8. prosince o 2:30 hod. odpol. buse jednou odeberem, odkud neni navratu, Ag deme odbYvati vyrodni schazi u sestry C. ReycilouhY poh •ebni pravod za spolkovou prici je mershoffrove na 1301-E. odplatu.

Naze sestry pkinesou zakusky, bath zase se Vgem brattim a sestram pteji hojne zdravi, postaraji o zapiti jich; tak po schfizi se budekdo to asi dmaral, budete zvedavi. miti dobte.

Ja y am to nekeknu, nemam na to easu, 0 dalegitosti schaze neni tieba se zmiriovavgak jej uvidite ye schuzi u Jonaga. ti, neb katclY bratr a sestra aspori jednou do John GajevskY roka, mei by hlavni schazi bYt phtomen, a o• beznamit se se stavem kadu, a tea svYm hlaRad Krasna els. 96. sem rozhodovat, neb jest to kaideho povinnost.

Rosenberg, Texas.

Tak na shledanou ve schazi 8. prosince.

Cteni bratki a sestry!

S bratrskYrn pozdravem, Jos. Vesely, taj.

Dne 8. prosince na g tad bude odbYvati scha zi a site zaene o 1 hodine odpoledne. Bude to vyrodni schaze, budeme volit poslance do fad Gainesville cis. 101 sjezdu na pki g ti rok 1936. Sjezd bude v East Gainesville, Texas.

Bernard, Texas. Tak p•ijd'te u g jednou do Ctena redakce, mile sestry a bratti! teto schaze, at' tam nejsme zase jen 3 nebo Jelikot vgecky tady zvou svoje eleny do vy 4. A zaroveri se oznamuje, ge se musi platit, rodni schtze, tak vas, mile eleny a elenkyne neb jste mnozi s placenim pozadu. nageho tadu take v gecky zvu na druhou S bratrskYm pozdravem, nedeli v. prosinci. Co se mne tYde, me se to John Marek, taj. stAle zvani do tech schazi mot nezamlouva, neb to nic nepomaha. Zamyslete se sestry kid Karel Jonag , 'dist° 28. bratti, a vynajdete, ae jsme v gichni slibovali Cteni bratti a sestry! schaze nav gtevovat, kdyg jsme k nagi mile Jednote ptistuPovali. Prod neptijdete aspori do Timto y am oznamuji, ae na g e vYroeni schaze bude zahajena o 1 hod. odpoledne druhou tech vYrodnich schazi? Pobavit se, pohovotit, Dedeli v mesici prosinci. Ptitomnost vas vgech a zvolit si dobre pracovniky do Meal a delejest Zadoucna, nejen ae pkipada volba atednigata do sjezdu. Take na g tad se tenei, a tak, ka a delegata do sjezdu, ale ptijde k proledkdo mate syna, dceru neb gentigku nepojigte nani velice vagna otazka, kterou by nernela vyne, tak se k nam pkidejte, a ty schaze L kidit jen hrstka eleria, a proto jste gadani; byzajirnavejgi. ae se dostavili v pinern poetu.

Schaze bude u Paclika, a to posledni tento S bratrskYm pozdravem, rok.

John Holeeek, taj.

Na shledanou se ygemi. Agnes PaelikciVa. Lesti Bratii eis. 44.

Industry, Texas. itad-Rozkvit Zapadu cis. 10'7.

Floresville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ct. sestry a bratti!

Timto y am davam vedomost, ae na druhou nedeli v prosinci nam piipada vYrooni schaze, Jak je vain znamo, v prosinci se odbYve. vYtedy se hled'te v pinem poetu dostavit, neb !naroeni schtize, v minule what bylo ujedriano, aby vStrodni schaze byla zahajeria ,ptesne v me i volby atednika a ten i delegata do sjezdu. Zaroveri ti, kteti mate pajeky, tak Seldi 1 /loci.' odpoledne, dne 8. prosince. Na ten den hlaste a nechte \teat, jak si to budete pkati nam ptipada volba akedniku, vYbora, ptelaled za •idit na ptigti rok, at' vime jak si v to zaknih a zprava majetkoveho vYboru, a take

Ve sti:edu, clne

prosince 1935.

i' ausime orobrat otazku: Utadovna, zOstati ve Fayetteville aneb ne. 0 teto dUlelit6 otazce jedine pkitomnosti katcleho elena a jeho hlasu bude na gemu vyslanci v nastavajielm mono odevzdat hlasu ku spokojenosti vetainy elenstva na geho tadu.

Cleni, kteti maji Vijay proti certifikatara aneb jsou pozadu s placenim aroka na piljeky, jsou Mani, by se do teto schaze dostavili, tak. abychom vge dali do potadku.

S br. pozdravem, E. 1Vileullca, Rogers, Texas.

CtenY pane redaktore!

Prosim o laskave uvefejneni meho dopisu, za cog piajmete maj srdeenY dik.

Touto cestou chci je gte jednou podekovati vgem milYm krajanum v Caldwell, za jejich uptimne ptivitani a pohosteni, jakeho se nein ph zajezdu "s Kradmerkou" od nich dostalo.

Zvlagte srdeeny dik patti od v gech ochotnikti Sokola p. a pi. manteltim Wondra govYrn, kteti nas mile ye svem domove uvitali a bohate pohostili. Mali jsme se u Vas opravdu vYborne.

Sotva jsme pkijeli do Caldwell, to jsme byli oeekavani milYmi krajany, v eele s panera Wondra gem, kterY nas hned pobizel do sveho domova, ale proto ge jsme men na kate, k divadlu pottebne v gelike kramy, ptali jsme si je zavesti do sine a sin hned na veeer upraviti a jegte pottebne opattiti, neb nebylo mono na takovou dalku nabytek s sebou vezti. Kredenc nam byla ochotne zapujeena rodinou Vavrovou. S nev gedni ochotou nam k aprave jevigte pomahala pani P. P. Mikeskova, ktera je opravdu umelkyni v ptiprave jevi gte. Take nam sna gela k vkzdobe jevigte co jen mohla nejlepgiho i v kuchyni horlive pomahala, za cog necht' laskave ptijme nas nejuptimnejk dik.

Teg patti naae diky vaem milYm kuchatkara v kuchyni, ktere se o nas tak vYborne staraly i s milou hostitelkou pi. Wondra govou. To paneeku, nebyla veeeke, ale prava kralovska hostina, na kralovske hostine jsem site jeate nikdy nebyla, ale meli-li se kralove tak jako my u vas, tak se men mot dobte. Bylo tech dobrYch jidel tolik, ae to proste nebylo moino staOlt snist, a mela jsem tak tisic chuti jeate na ten povidlovY kolde, jak ho bratr Mikeska vychvaloval, ale proste to ji g nealo.

Po veeeti jsme se na gim milYm hostiteltun podekovali a nasedali do kary a jell k sini phpravit se k lieeni. Najednou za mnou ptibehne br. Zvolanek, jest-li jelo s nami ses. Pohlova, ae ji nikde neni i s jeji rortomilou dceru g -kou.Jajsemprvil,kjsemachny dvakrat volala, ae je ji g eas k ptiprave na yeder, ale to holt se ji tam tak zalibilo v irtulnem domovu manaelu Wondra govYch a mezi jejimi veselymi kuchatinkami, ae se ji ani odtamtud nechtelo. Konedne ale piece ptijela s mangely VajdakovYmi a hned se omlouvala, ae pomahala utirat nadobi, ale kdo g vi! do svedomi ji sahat nechci, ale byla jsem rada, ae se /lam tam neztratila, co by nam tekl jeji muZidek. kdybychom mu ji neptivezli donna.

Navgteva divadla byla velka, tak ge to herce tegilo a vzdavaji srdeenY dik CalciwellskYm krajanam, za jejich ptizeri.

Po divadle jsme se s milYmi pkateli Nzloudin a ujiadeli vesele ke svYm doraoytim. •Tak bych bYvala si rada s vami, mild pani Vajdakova, pohovotila, vite o naafi stare otdine.,.,alc nezbyvalo easu. Slibila jste, ae zas Val Aatiledete nekdy k- nam; to se budu te git a ,par„ai to vynahra dime.

Tak jeate jednou mnoho a mnoho srdednych dike vzdavam jmenem SeatonskYch SOkolu vaem ptatelum v Caldwell.

K. Fojtaakova.

Musim tee podekovati za pohostinstvi br. R. R. Markovi, obchodniku v Red Ranger, kterSr u ptilegitosti jedenacteho vYrodi vedeni jeho obchodu, vtern svYm zakaznikam pkipravil yeCeti.

Za osadu Red Ranger: K. F,

Ve atredu, dne 4. prosince 1935.

New Ulm, Texas.

Ctena, redakce Vestnikul Od Kotorska do Boju bylo dust bitek. Jednou museli Turd utikat, podruhe zase my, ale nikdy mot daleko. Brzo pfitahli koriaci a infanteristi a ti pokatde vypra gili jim kabaty a n'akolik jich nechali za sebou letet v trave pro iky, ti si vtely na nich pochutnali. Tam letelo ltdskYch kosti a lebek vgude pino. Kdyt jsme pospravili cestu, tak jsme tahli dale, ale to jsme museli na dost vysokY kopee lezt, nekteti opravdu zkottgeli lent pc) etyfech, jak jsme byli unaveni a slabi, slunce palilo a z nas teklu, vgechno jsme meli na sobe promokle, jak bychom byli z vody vylezli. Jak' jsme vylezli na vrch kopce, to byla krasna podivand, dost dalekc na vgechny strany rovina, tu a tam jakesi polidko a kukufice tam rostra, eemut jsme se nejvice obdivovali. Mnohy z nas to je gte nekus pgenice jsme videli a byla pekna..

Mali jsme velkou tizeri, vody bylo dost, ale jat5., byl tam dust velkY rybnik, ale co to pomohlo, lifted nami kanonYti napajeli kone, za nimi koriaci, a ti vjeli s korimi rovnou do vody tak, ji to kdyt pri glo na nas, tak ji nebylo motna ani pit. Jeden zinist vzal osm Cuter a tak musel pro ty druhe pfinest. Kdo cbtel pit, ten musel dat kapesnik na fista a vocal z dutery cucat.

Kdy,t jsme pak slezli ,s kopce doln, tu jsme museli zas cestu spravovat, kanonYti tam "zabokovali", tak jsme jim museli pomoc dostat kanon yen z blata. Vgeeko tahlo dale a hnali Turky pied sebou. My museli zUstat tak dloujsme spravili aspori trochp. cestu. S ho, zristal batalion infanterie, ti nas hlidall.

Take jsme nagli 4 pegaky zabite. Jednomu ufezali gpagat od eutery a propichli skrz u gi a povesili na strom, druhemu vypichli oei, ti Pokradovani mezi Dobojem a Maglajem.

Jan gincl.

Temple, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Frosila bych za uvefejnenj techto par radkii.

Jest to mUj prvni dopis. Nemohu se zbavit doktere jsme si pfinesli v nedeli 24. z abych touto cestou poclekovala za velke pohostinstvi u pana a pani Wondra gfi a vgem, ca nas hostili. Neni motna ani vypsat, co bylo jidel, papir by nestaeil. a ani bych v ge nemohvypsat, abych nee° nezapomela, ale svatebni hostina by jit nemohla bYt lep gi. Vgak si to ti nag i mutt pochvalovali, o nas tenskYch ant nemluvim, bylo by se nam ani dolma nechtelo.

A jaci dolati lido to jsou, jak nam se v g em gli ystfic. Za vge yam tam v gem srdeene dekujeme. Pani Mikeskova, milj start' yam pry zapomnel Met, ze jsme s vami z rodiny, ze pry celY tYclen spal s va gim p. bratrem v jedne postall (to na sjezdu v Ennis). Tak je gte jednou y fele diky p. a pi. Wondra govYm a vg em tern damam, na jicht jmena se nepamatuji, a tet dik vgem tem, kteri se veder prisli podivat na naSe divadlo.

S pozdravem jsem vase slutka u Kraemera, v pritomne dobe ale slontim ne Kraemerovi, totit mYmu staremu. Myslim, ze v nejblitgi d.obe budeme hrat Kraemerku na Cyclone v sini faclu 6eskY Prapor. Tet dik redakci za uN efejneni techto tadka.

Anna Sparihelova. sestro!

Brative Ku konci tohoto rcku opetne se sejdeme pospolu, abychom pfehledli praci vykonanou a tet abychom ucinili Pripravu ku dal gi dinrk.,StS litel- tg e sama sebe: Kona' jsi sve povinnostt vridi Jednot y ? A jsi spokojen s dinnosti nagi Jednoty?

Dne 8. prosince 1935 o 2 hod. cdp. jest svoTana vYroeni schuze nagi Jednoty.

Najd' bratfe. sestro, jak tva, povinnost vhei sae. Jednote kale. — konej svon Povinnosta — Budou volby fikednika pro pfigti rok ,a bude vypracovan notad nagi prate sokolske na,-rok 1936.

Jest ditletite, by jsi byl pIitome a bral.11east pti volby rifednikri a v pripade zvolera do konej svc,ji povinilcst

VESTNIS bvedomite, sve nova zvolene nfedniky podpoiuj a stuj svorne s nimi v praci sokolske.

Dle naSeho hesla: "Jeden za v gechny,a, vgichni za jednoho!"

Na shledanou dne 8 prosince 1936 ,o 2 hod. cdp. v Sokolovne!

Anton 1Co,s, jednatel.

Raid Vernost cis; ,Ellinger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Jste tadani. byste se dostavili dp schaze, dne 8ho prosince. Jest to vyroeiii schaze, kde nam ptedlehaji volby Utednika a zastupee do pfigtiho sjezdu Jednoty, eteni. celorodnich zprav fitednikri a jine dulezitE jednOni. Beast vgech bratru a sester jest velmi:tadoucna tegilo by mne a v gechny ufediky, . byste se dostavili co v nejvetgim poetu. A zaroven vain, bratki a sestry, scieluji, ze na g. ita,d'koupil budovu, sin od bYvale jednoty L. S. nyni 6. S. A., v eerie $300.00 (tH Set dotaat1). neb jinak by bYvala byla prodana'jednotlivai. Tak take jit mime svfij sta.nek, jen je tteba ho opravit a nejakou dupandu v t :nem udelat Ye prospech nas vgech.

S bratrskYm pozdravem Peter Poneik

Rid Redlich Smetana cis. 32. a Bryan, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam na vedomost davam ze dne 8. prosince bude schilze, a jest tadoucno, abyste se vgichni do tato dostavili. Jest to satirize vYrodni, volba fitednikfi. podani etirtletni zpravy a vice dfiletiteho jednani.

Schtze zaene o jedne hodirie odpoledne. A dienove, jet jsou dlutni a nefsou :schopni plaplatiti, necht' si donesou certifikity na prijeky.

S bratrskYm pozdravem, Jan Homola, taj. itad Nova ()sada. cis. 69.

Rogers. Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam sdeluji vYsledek volby trednika na pfigti rok 1936. Zvoleni byli jak nasieduje: Ptedseda Frank Zatopek, mistoptedseda Jan '8enkS4 st.. tajemnik J. A. Du gek; ffeetnik Adolf 8iller, priivocidi Alvin Siller; fieetni vYbor: Jos. Batla, Nick Harbuz, Frank Du gek. NemocenskY vYbor: Nick Harbuz, Ad. Biller a Frank 8enkS7t. Frank Zatopek byl zvolen vyslancem do sjezdu.

Pfitti schtze bude pora,dana, v mesici prosinci. Tak na shledanou druhou 'laden o 2 ho dinach odpoledne.

S bratrskYm pozdravem, J. A. Dugek ,taj.

TACKY Z vitRotNi sortzt kiDu POKROK HOUSTONU. VYrodni radova schtze tadu Pokrok Houstonu odbYvane, v nedeli dne 1. prosince v hofeigi dvoran'e fadove budovy byla dette nav gtiyens.. Po projednani obvykleho prograinu krodeno k volbe firednikft pro pri gti rodni obdobi.

Jelikot dienstvo bylo vein i spokojeno se vgi dinnosti dosavadniho firednictva, jemut bylo elenstvem vysloveno pine uspokojeni, podanY ravrh pro jich znovuzVoleni aklamaene vgemi pritomnymi pfijat. JSou" to nasledujici bratii: Pfedseda Joe Kalousek, mistoptedseda Frank Olexa ml., tajemnik Frank Olexa st:, fidetni J. J. Bravenec a pokladnik A A. Legikar.

Do spravniho vYboru byli zvoleni nasledujici fifednici: Torn Hotek,' Alvin Ho gek, Emir Kadleeek a Johrtie Kroulik. Na fieetni vYbor zvoleni Vincent Bednat. Jen Stareala, Frank Lukta a S. P. StudnienY. Delegaty do Prigtiho sjezdu SPJST. Jednoty zvolerii nasledujici bratti: Frank Andinec a Joe Kalousek. a, zaanahradniky Toni Hoek a soudce C. H.fChernoakY. Pfed Zapoeetim rvolela arzpomenul bratr. predsada Joe /KaiouSek plodne pricel-v gech- tient atznYeh avYboril . podekovalt artertrar 'Clans tvu spoluprimi a projer d'uveTy Ve -vedouci

Strana 5 stvo, je vespolne bylo ptidinou dosatieni tak zarivYch bspechb v tomto roce. Po podani zprav vyboru kuchynskeho, kde krasna a phkladna, Prace sester tohoto t rYboru a jich spolupracovnic obohatila tad o dastku $1500.00, projevilo jim dlenstvo a ptedseda sve diky a vysloveno" prani, aby jejich zasluinou praci provazet zdar i v pri gtim roce.

Sestra jedna,telka ochotnickeho krouttiai Hlahol, Rritena Hanusova, sdelila pisateli, 'La kroutek sehra,je v nedeli dne 15. prosince hru ze tivota pod nazvem: Ositelo dite, din Osud sirotka. Na vanoeni den, 5. prosince je pak uchystano nee° pro deti, vanoeni slavnost.

Z pfehledu tadove dinnosti v tomto roce je vidno, deho lie dociliti ye spolkove praci pro dobro ta:du a v geho elenstva nefinavnou praci Ufednictva a svornou spolupraci. Dlutno tei Podotknotiti, ze i ti na gi mladi elenove pfilotali svorne nice k dilu a vykonali velkY kus price. Nezaznamenal jsem si jmena zvolenYch Merit za.bavniho vyboru a doufam, ze je uvedu pfig te. Zabavni vYbor je driletitYm telesem a znaei pro fad tolik, jako pro pana ministra financi poplatnici, nebot' shani pro pokladnu fadu tadouci "nervus rerum". Zabavni vYbor a k.routek ochotnikit Hlahol jsou nerczluenou dvojici a fad Pokrok Houstonu jim jmenem olenstva vyslovil srdeenY dik za jejich blahodarnou einost.

Aby se vYroeni schfizi itadu Pokrok Houstonu dodalo vYznamu a lesku, 'SestielennY vYbor sestritek, Frank Olexove st., Frank Olexove ml., Reny Hanusove, Anastasia Hogkove, Frances Tesarove a A. Svadinove sestreil hlavy dohromady, opasal se zasterkami a utvoill vYrobni spoleenost na vYrobu jaternieek, vyrobiv spoustu tohoto gmadneho zbcti. Bratr Torn Hog ek vyrobenY jimi tovar ulozil ye svem ledovem skladigti.

K tern gmaenYm jaterniekam vola aaloudek po pivedku, to obstaral bratr Frank Tesat. A kdyt po ukoneeni schfize nade get onen toutebne oeekavany okamtik, mely sestfieky v kuchyni co delat, jak zakaznici volali po jejich vYrobku. Men jsme ten weer milenium na zemi, bartendfi, bratr Louis Hanus a Altman rude piveeko Cepovali a davali jej nadaykern ku tern jaternidka.m. Jaternieky sestilekarni vyrobene pattily ku druhu oznadenem veda.tory, "jaternicus giganticus", ponevadt se vy2.nadovaly zvlagtni delkou, cot hoste s radosti a se zadostiudinenim konstatovali. Musirn ter podotknouti, ze v bratru Frank Dvorelovi dtime malifskY talent a obeas ozdobuje na gi budovu peknYmi ukazkami sve prate. Jako blesk s nebe vletel mezi nas po schtizi bratr Franta Vria z Guy jegte s jednim spolednikem a tak jsme po nem poslali pozdrav sestte Mikeskove a gvarnYm divernam v Guy. S. P. Studnien:;7.

ftad techoshavak cis. 141.

Sealy, Texas.

Nag fad poracial vYroeni schiizi dne 1. prosince a zvolil sobe nasledujici fifedniky pro rok 1936: Stati firednici byli zvoleni aklamadne, jak nasledue: Ptedseda Jos. Suroveak, mistoptedseda Leo A. Jan; tajemnik Jos. Tagka, dCetnik Fr. Petrusek, pokladnik Jos. Tagka, midi Karel 'Pettusek, poslanec do sjezdu Jos. Tagka, nahradnik Pavel Smilek. teetni vYbor: Jan .Kfupala, Karel Petrusek a Leo A. Jan. Nemocensky vYbor: Jos. Kovadovie, Fr. Jet a sestra. Rozalie Estetak.

Dale bylo ujednano padpOrovat nemoene deny padesat centre denne po jeden mesic, v padu, ie elan by byl neinocen vice jak dva iydny.,A kdyt by Clen byl dela nemocen jak rnesic a byl podpory pottebn3"7-, ponechana na rozhodnuti nemocenskemu vyboru. Do dvou tYdral nema se tadne. tadost podporovat. Podpora, ma jenom bYti udelena, kde elan byl, neb se naleza v lekafskern ogetrovani.

Ptefe tadu natemu a Jednot y hodne zdaru v tomto Ptatim roce, jsem s bratrskym po. :Z4Z1tYPnl, Jos. Tagka, tajernniK

Strana 8.

IKDY v rote neni tolik ,hnisacla OilernociOni na kutii, jako prave v teto Hnisani klaz, netity, vidlaky (panaritia), za,nety nehttl a nehtovYch lutek, ba i hnisani malYch ran, ruzne zpilsobenYch, je nyni teme Prod je tomu tak?

Pricing udavaji lekafi ruzne. Jedni ukazuji na atmosfericke potiminky, jini na snitenoir odolnost ktIte v teto dobe proti feint° zanetiirn a jini uvadeji dalei pfieiny.

Nejpravdepodobnejei se zda, ae infekce, kterou lekafsky zoveme banalni, banou infekci, prave v teto dobe buji nejvydatneji, ma nejlepei podminky tivotni, ma, jak tomu me, nejvetei virulenci.

Pacienti i jejich okoli hleda pti katde takove pfiletitosti nejakou zjevnou pheinu, ktera by oduvodnila vznik ta.koveho hnisani. Nejeasteji ji hleda ve zraneni, pichnuti, tfebas nevedomem, ekrabnuti nebo etipnuti hmyzem. Veti v tuto pkieinu tim viee, ae hnisani nejvice se objevuje na mistech exponovanYch, firazu vystavenYch a tudit k tomuto vYkladu sme kuje.

Ve skuteenosti tadna takova pfiaina nemusi existovati. Do Mite : tfebas nezranene vnikne nekterY z infekenich zarodku, nejeasteji bacil fetizkovY ei teekovitY, vytvoti hnisave lotisko a hnisani, mnohdy rozsahle a vtdycky velmi bolestive.

V katelem ptipade v mists infekce objevi se nejdfive bolestivost. Okoli pomalu rudne, otekit, pohyby pro citlivost jsou nejvYee omezeny.

A elm misto je citlivejei, tiro bolest vetei.

Misto, kde se infekce objevi, je ruzne. Pro indite druhy onemocneni tohoto druhu jsou typicka mista: pro netity na krku, pro za.nety tlaz podpati, pro vidlaky jen konce prstir. A jejich rozsah odpovida zase jakosti mista. Kde je hojne vazivo podkaini, je hojne hnisani. Kde malo, hnisani male, ale tim bolestivejei. Prirozene, ae hnisava, zraneni jsou zase na mistech, vystavenYch zraneni nejvice, na prstech, nohou, rukou, hlave.

IN

VESTNIK

Finisava onemocneni na ti. Uvnitt vidlaku tvori se tuhY hnisavY koien, kterY nejen vytladuje, ale take nisi okolni Cim hloubeji zasahuje, tim nebezpeeneji ohrotuje prst. Z podkotniho vaziva ohrotuje lulti a sval, ze elachoveho obalu elachu, z okokost. Proto take vidlak neni lhostejnYm. Zastihne-li elachu, zbude po nem nepohyblivost prstu, zastihne-li kost, jeji nekrosu, zniCeni a zkomoleni. Je ostatne panaritium nejeastejei prieinou techto zkomolenin.

Podobne vyvinuje se netit. Usadi se v mekkern mists pokotky, prase krome prstu ruky a nohy. Jinak veude. Hned s podatku ma jinY tear. Spieatejei, vyeei. Jen jeho stfed je bolestivY. Teprve pozdeji stave, se tuhYm, zakulacenYm, bolestivejeim . V jehu stfedu vytvori se konedne bile, teeka, ktere, je vrcholem kokene, Cerva. Neni nieim jinYm net hlavou kultury bacilu, ktere rostou smerem dovnitf ve tvaru kotene. Jeho okoli je modrave eervene, tulle. A nejblitei tlazy mizni otekle.

Jestlite infekce zastihla vice vYvodu alas, utvoii se koteml vice. Vznike. karbunkl. Je tim bolestivejei, Cim je vetai.

HnisavY zanet alas tvori nejeasteji v podpati skupinu uzliku, z nicht jeden se zveteuje, roste, velmi boll. Zakulacuje se, eervena, koneene se otvird na povrch a vylueuje velmi hojnY, tekutY hnis. Nema kotene, tim vice veak hnisu. Hnisani se tu neobejde bez pfene seni do sousedni 'Mazy — proto trva velmi dlouho, po leta se opakuje a vidy znovu vzplane. Je tak bolestive, ae zabranuje nekdy veem i nejmenaim pohybfn.

Koneene zanet nehtoveho luzka vyskytuje se nyni stejne east°. Ma nejspiee pfieinu v drazu pH stilhani nebo zatraeni kute, nehet kryjici. I tu zadind bolesti, zarudnutim, koneene hnisanim, pomerne Indio bolestivYm, protote povrchnixn. Otevird se tenkou kttiekou obyeejne sam, nebo je protrten. Zabird pod nehet a omezuje jeho vYtivu. Proto s nim velmi Caste, slupuje se nehet nebo se borti, stave, se kfivYm a priihlednYm. Jak tyto zanety oeetfujeme?

Podle toho, oC jde, vyvine se hnisani ruzne.

Vidlak vyviji se pomerne dlouho. Otok je zprvu plochY, velmi bolestivY. Pozdeji vystupuje ze sttedu otoku bulka, ktera pH prvnim pohmotdeni praskne, vytladi zive, krvacejicq "maso", Utasne citlive. Pohyb prstu stane se nemotnYm. Skubani v mists hnisani je tak silne. ze vzbuzuje prudkou bolest a nedovoli spa-

Vidlek patti y e veteine ptipadil chirurgilm.

Jeho oeetfeni je bolestive — provadi se nakiz-

LTESLO: "Cas jsou penize" dochazi stale_ yetei platnosti. V dobe, kdy se neustale zrychluje teleznieni automobilova namofni i letecka doprava, nestaei jit meriti eas 'kuneenimi nebo pfesypacimx hodinami. Ani yefejne vetni hodiny nam lie, nestaei. Moderni elovek fidi se jen dokonalYmi easomery, i na zlomky vtefin presnYmi. Proto take ten UtasnY rozvoj hodinafske techniky.

Zaklad k vYrobe kapesnich hodinek byl poloten roku 1480 francouzskYm vynalezem pera, (spiraly), vhodneho pro konsrukci hodinek.

Jia v XV. stoleti byli i u nes hodinari, zvani orlojnici, kteti byli nejen vynalezci, ale i 11meld. Jejich dilo byly veak veteinou hodiny vetni, orloje, kterYmi se jeete dnes pied cizinou chlubime. Sestrojenim prvnich hodinek kapesnich vyznamenal se r. 1500, Petr Hele, mistr norimberskY. U neho vznikly prvni hodinky kapesni, podnes zvane "norimberske vejce". To byly hodinky velmi neforemne, velke vejcoviteho tvaru, take a pfirozene nebyly jeete tvldete pfesne. ? Z nich dik priimyslu mhoha hodinatskYch vynalezcu vznikaly hodlixky stale dokonalejei Prvni pokrok znamenaly hodinky cibulove (cibule). Po mnohem postupnem zdokonalovani setkavame se s cylindrovkami, ktere nosili jeete nag pradedove a &dove.

Vlastni rozvoj hodinatstvi spade, veak do XIX. stoleti, kdy vynalezem hodinek kotvovych a v kamenech do glo k netugenemu rozmachu v hodinalstvi. At do to doby vyrabe ty se kapesni hodinky ponejvice ruzne a po 01:1104.14, TeolT k , 11 prtinpl

0 onalisoval staly se hodinky, kterYch do to doby mohli si dopfati jen bohati lids, cenou dostupne vaem.

Kolebkou hodinarskeho priimyslu je SvYcarsko, odkud brzy pienesla se vYroba hodinek i do Nemecka, Francie, Ameriky a k nam. Dnes mame easomery nejen na zlomky vtetiny piesnee, ale i vodotesne, samonatahujici, z platiny, zlata, stfibra, oceli nerezavejici, niklu, chromovane atd. Doelo se k hodinkam tak jemnYm, plochYm, ae je tamer necitime. Dnes jia, as na nepatrne vyjimky, nepoffebujeme k natahovani hodinek khan, ktere se tak Casto ztracely, ale tamer vesmes natahuji se "korunkou''.

Mame kapesni hodinky bici, svitici, budiekove, stopky, letecke, namofni chronometry a hodinky, sloutici vyhradne jen fidelum vedeckYm. Stejnou merou, ba jeete vice, menily se hodinky damske. Ty byly snad jeete veteim piepychem. Byly vtdy tvaru daleko menaiho a vkladaly se do pouzder z drahokovil. Pilvodne se pfipinaly na pravou stranu eatu; pozdeji nosily se na dlouhYch fetezech z dukatoveho ziata a uschovavaly se za pasem. S rozVojem sportu naely praktiCtejei umisteni na *pest, cos dalo vznik netuknemu rozvoji hodinek ramkovYch jak damskYch, tak panskYch. VYstfelky mody umist'ovaly damske hodinky i v prstenech, v brotich, na podvazcich atd. Nyni nosi damy hodinky i ye syYch pfiruenich kabelkach.

Naramkove hodinky vyrabeji se z nejruznej lot, rtrtt,r14) 11 : c ) =1 OtePyal cx ',"C'L. 7 platInv, Do,

hodinkich jindy a dnes.

ye stredu, due 4. prosince 1935.

nutim ze dvou tran a protaZenim drams mistein hnisani, ale slibuje co nejmen gi znieeni him hlubei je, tim je potteba kr yaveho zakroku veteiho. Jen v nekterYch pfipadech, a to jeete pod dohiedem lekarovym, motno operaci odloziti. Vtdy je to veak spojeno s delsi a Welk bolestivosti a jiste vet gim risikem.

Netit nemusi bYti ve velkem poetu ptipathi otevken noaem. Zejmena na ureitYch misted' mute bYti Wen mastmi, obklady i vnitrnimi le ky.

Podobne zanet 'Eat, pokud oveem neni roe.sahlSr k spojen s prudkYmi ptiznaky (horeakou, tfesavkami). Pak i ten je nutno ihned vyeistit.

Zanety nehtovYch ltiek vyledime vetS5inout prikladanim masti, horkYch obkladt1 a koupeli.

Z Jekt, ktere se bez i po chirurgickem leeeLai vtivaji, je i laicky i lekatsky mnoho. Laicky od nahrateho bramboru a cibule, 'na misto pfikladane at po vypichovani kokent a maekani jich, pies obklady slezove a fepiekove. Lekafsky zejmena ichtyolova a ichtoxylova mast. LaickYm pro,stfednm nutno vytYkatt. to jsou voleny vkly nediste, i kdy nepostrada j1 ureiteho vYznamu. Mechanicke oktfovani (tlaeeni, vymaekavani, pichani) je v rukou laika nebezpeene, hra se zdravim. Temef vidy rortladi se hnis do okoli a resultuje zhoreeni.

Nejlepe pied pfichodem lekafe oSettime veedhny tyto procesy pkilotenim ichtylove mast 10-proc. (nebo jive masti) a pies tutu mast pfelotenY obklad namoeime v teplern octanu nebo polevame alkoholem.

Zwldete nebezpeene jsou netity v MnohY z pacientt zaplatil tivotem neopatrnost na tyto nekty.

Hnisava onemocneni zhorauje velmi cukrov ka. I laik, i Micai musi proto peelive sledova.ti nalez v mod. u katdeho, kde se utvotil podobnY proces tim spine, tvofi-li se easteji. Otevreni netitu u diabetika znamend — smrt.

Jestlite elm& je malo proti infekci tvori se netitix vice. Je pak nutno leeeni celko ve, hlavne injekeni, kvasnicemi, prostiedky krev Cisticimi. A to nejen po dobu. kdy onemocneni trva, ale i pak, at infekce zmizi pine. sazenYch brilanty at po nejjednodueei, sloutici skutedne jen prakticke pottebe.

Moderni Cloy& bez hodinek neni Hodinky vychovavaji nas k pfesnosti. Piesnost je zarukou uspechu! Proto zvla gt' pro mladet nejsou hodinky piepych, ale nezbytnY vYchovnY prostiedek.

RASOVE HNUTI tERNOCHe. Na Vanderbiltove universite v Nashville ye SpojenYch Statech byla podana disertadni prate, pojednavajici o hnuti, airicim rasove prvky v kultute americkYch eernocht. Uvadime z ni podle Nature nektere myelenky, osvetlujici tuto oaehavou rasovou otazku v Americo.

Od konce devatenacteho stoleti je znaeneji podporovano usili o rozvoj uvedomeleho rasoveho citeni, takte dnes dosahuje namnoze vnitrni a sentimentalni solidarity, jet si vynucuji, aby uroita rasa tile, vice nebo mere oddelena od ostatnich skupin. Zvlaete v A merice se odehraly mohutne zapasy pro uznatohoto stavu a v druhem desetileti nakho veku dernoeske hnuti zakotvilo, definitivne si vytvotivei vadce a rozsahlou maeinerii pro jeho dalei zvednuti. Dnes si vydrtuji dernoei velikYmi naklady v kolejich i na universitich zvlattni kursy o negerskem aivote a uvedomele rozvetvena Cinnost mimo ueebny seznainuje studenty s negerskymi tradicemi. No.dher na a nakladna divadelni piedstaveni liei hrdinske Ciny eernYch herol Po •adaji se zavody, oslavuji se vYznamne uddlosti z narodnich dejin, vysta,vuje se negersk6 umeni a literatun-) 'a na budebnieh festivalech se Provnzn, t

jen

("oroossk:i 11,141.11,

Ve sttedu, dne, 4, prosince 1935.

HLIDKA 2EN Z KROU2KU SDRU2ENi CESKtCH ZEN V DALLAS.

V posleclni schtzce sestry na mne zatitodily. ze jsem yam a postupne einnosti na gi deli dobu nic nenapsala. Ptiznavam se, to jako tisice jinYch, radeji etu net pi gi, a myslim si, to kdyt druzi hodne vi ,at' piai. Ja vetim vice praci einne net papirove.

Pokraeujeme v na gi einnosti zdarne ku predu, hodne sester haekuje, merle vy givit a, mnohe pkijdou mezi nas jen na besedu. Zabavy bYve, valycky dost, take nam ty tti hodiny spoledne schtzky ubehnou jako voda. Nekolik tester meal° hadkovat deky na postele, peknych vzort. Obavam se, to do to 100-lete vystavy toho tolik udelame, to jen na g kroutek bude pottebovat jednu sktit na sve rueni prate.

Jedna sestra, R. S., darovala kroutku na gemu ptipravu na kvilt, kterY sestry v kroutku praily; je velice hezkY a jedna katda, z nas si ho ptala vyhrat. Chtely jsme si mezi sebou eisla rozkoupit, ale jelikot jsme se doslechly o chystane zabave vtech eeskych osadnikt na Den Dikiivzdani v Sokolovne, ye prospech Ceskeho Sdruteni staletYch oslav v Texasu, rozhodly se sestry jednohlasne venovat tento kvilt do vYhry na listky a dish vYtetek phZen do po. padne jako dar Kroutku Cesk*h kladny. Zname vgechny svou eeskou povinnost a ptidinime se jednotne. vypomoci kde toho bude zapotIebi; kaida z dobre yule a syYch schoponosti.

Nechci se dnes Siroce rozepisovat, jen jeate bych chtela se zminit o tom eeskem radio programu, kterY je vysilan ze Schulenburgu, Tex., kaaleho rana v 8:30 hod., pod jmenem profesor Adolph and his Bohemians orchestr, pro oznamku Gold Chain feed and flour. Musim jim zde vzdati vtechriu test, neb hraji velice pane ,a ja to nevydrtim, abych netancovala. Na stara, kolena se jette naueim potadne tancovat. Ve etvrtek rano mne ta Kada s tim traka •em prohnala, hned za ni jakYsi mart Na fake (ja, myslela, to na fate je v gechno vatne, ale podle toho matte ne). At ten posledni kousek Pulnobni rate, byl van valCik, (tak jako mtij start, kterY se jmenuje take Valeik), to to jsem se tak neunavila. A 3estli ph torn 15-minutovem tanci neco z tech myth dvou stovek ztratim na vaze, to vam budu delat dobrou reklamu zdarma. Jedno yam vgak zazlivam a to je, prod se oznamujete pode jmenem Bohemians? Cot by to nebylo vas dtstojnej gi, kdybyste se oznamovali: Profesor Adolp a jeho Ceske. kapela? Sloutilo by to nejen yam, ale i nam vtem techtim ku cti narodni. Slovo Bohemians je ut pfetite a katdY jen trochu uvedomelY Ameridan nas lepe zna, pod jmenem tech. A cot ten pan oznamovatel, John Lyky?! Neni to Cesk'ch rodieti Jan LysY? Spoeatku ta jeho dettina byla pratpatna, ale uz se to lepti. Jen hrejte vesele dale a Mite slavu Ceske muziky. My v Dallas vas radi poslouchame.

Pi. P. P. Mikeskove z Caldwell tisknu vdeene ruku, za jeji vskutku nad gene elanky, co horliva zastankyne Ceske feel i pisma. Souhlasim s Vami, milt pani! TakovYch ten potiebujeme vice jak jste Vy. Stalo se v jedne schtzi tadu Jaro, to jedna eeska matka dala navrh, aby se schtte odbYvaly katdY 3. me sic v fedi anglicke.

Slibila jsem si, to dopis muj bude kratkY, ale °pet se protahl. etenate srdeene zdravi, Botena Valeikova.

VE PROSPECH FONDU MATICE VYSSI110 VZDELANt. Jako bYvala studentka statni university a take studentka de gtiny, chci yam sdeliti sv6 ptesveddeni o velkYch zasluhach Matice Vyt Mho Vzdelani, prokazane na gim studenttm. r-i P by mnolio a mnoho na§.10-1 student))

VESINIA a studentek nebylo schopno dopramvati se vyttiho vzdelani, kdyby nebylo fondu od Matice k dostani jako pfijdky, aby mohli ye vzdelani pokradovat.

Nekteti z na gich nejlepgich studentt by se na vyggi gkoly nedostali, kdyby jim Matice nepomohla. KatdYm rokem studenta ptibYva, i tech, co pomoci pottebuji, je vice, nasledkem &hot je vice penez k ptijekarn zapottebi. Tedy to zaleti na nas krajane, zdali jim te pomoci poskytneme. Dle meho nahledu, Matice Vyttiho Vzdelani vytaduje padpory katdeho eloveka, ktery ma na srdci vteobecne vzdelani a pokrok natfi mladete, aby ona mohla se hlasit a zastavat vy ggi povolani a fitady, kte re nyni vet ginou jinonarodovci zastupuji.

Tedy krajane vzhtuu k dilu, s ptispevkem do fondu Matice Vyggiho Vzdelani pro dobro natich naslednikt ,kteti nam budou veenYrn dikem zavatani. Tyto phspevky maji bYti zasilany paint Raymond Prasatik, 2402 Rio Grande, Austin, Texas, pokladnikovi Matice Vyttiho Vzdelani.

Jitina Matejkova, Rid F. B. Zdritbek, Cislo 112.

Guy, Texas.

Mili bratti a sestry!

Jak jste eetli v minulem Vestniku, to u Pekarii na Damon bude svadba 27. listopadu, to bylo yeera. Veder meli svadebnici zabavu zde v sini Fossove. Lidu to byla pine, sin. Ude se radi jdou podivat na ty novomantely 4 a pak to byla zadarmo muzika Pekak starti path k nagemu tadu Cis. 112, i jejich dva synove. Novomantelinn pteji mnoho zdaru v jejich spolednem ziti. U 8enkSlikil je na navgteve benkftikova sestra z Californie, ale nevim jak se jmenuje. Patti ona i jeji mantel k tadu ye Flatonii, kde Wive bydleli. Dnes veter 'jell 8enkSrlikovi s touto sestrou z Port Lavaca a Blessing z navttevy a tak se stavili na chvili u mne, i 8enkS7kikovy d ye dcery a vnoueek. Potegila mne jejich navtteva, zvlatte to jsem se sezna mila s tou sestrou z Californie. Rikala, i.e se ji zdejti krajina zamlouva.

Br. a ses. ptijed'te vteci do schfize 8. listopadu trochu dtive jak obydejne, v gak vite vteci, to jest to schtze vYroeni a ze bYve, ridy volba ttednikt ate se bude volit vyslanec do sjezdu. Pak mime nove spolkove odznaky, ptijd'te se na ne podivat, jsou krasne, Mu vtecko nove je hezei net stare. StarYch odznakt. ut bylo mak), kdyt ptibylo novYch dlent k du, a kdy se odznaky pottebovaly, jedni Cle-. ni men odznak a ostatnim chybely, tieba o pohtbu, kdy se nejvic dlent , sejde. Zabav a slavnosti nag tad nepotada, kdyt nema vlastni si-.

Rozi Mikeska. ne. Na zdar!

Houston, Texas.

K jubileum sttibrne svatby mantelt Jos. a Rosi KotrlovYch v Houston Hei'hts, sjelo se hodne jejich ptatel. Ze sousedniho mestedka Crosby na gi ptatele, rodiny ParkanovYch MalcharovYch. Nati mistni ptatele Kotinkovi, Butkove. rodina, rodina PraiskYch, rodina Soukupova, ptatele Hanzlikovi, Templovi, Biskupovi, Hornovi, Hamplovi, p. E. Vedeta, pi. M. Palesova, p. Hrbek, sledny Parkanova a t erv enkova.

Ptineseny pekne, cenne darky, za ktere oslavenci sttibrne svatby s uptimnosti srdedne dekuji. Mile jsme byli ptekvapeni darkem zaslanYm nam at z Wisconsinu od rodiny Jarogkove.

S milou vzpominkou na laskavou teast, hosti, Josef a Rosi Kotrlovi. il,ed Karel Havlieek, Cislo 9.

Hallettsville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam chci oznamit, to na g tad bude mit volbu fitednikt v nedeli, dne 8. prosince a to o 1 hod. odpoledne. Tak se hled'te vtichni dostavit, abyste si mohli zvolit dobre ttedniky pro ptigti rok 1936. Na g tad ma tit ptes d ye sta dlent, tak budeme mit z Ceho vybrat nove fttedniky. S bratrskYm pozdravem na vgechny Me m' Art, Holt talemniP

&ft mm 1.

Gibraltar je bezpea'n.

Angliel4 klie ke Stiedozemnimu moil zustaya nedobytnYm. GIBRALTARU kotvi nyni mnohem vice V britskYch valednYch lodi net obvykle. To zdtraztmje jeho velkou strategickou duletitost jako klide Sttedozemniho mote. Kdyi jsem bYval guvernerem pevnosti, slYchal jsem east°, to za dnetnich pomert neni =trio ji uhajit. (Proti letectvu a modernim tetlYm deltm). Tyto nazory nejsou zcela spravne.

Utokilm ze vzduchu celY Gibraltar skYte, velmi malt cil. Je pet kilometrt dlouhY a ptldru Mho kilometru girokY. Sam vrch hory, asi 420 metro vysokY, tvoti fizkY hteben. Musela by to bYt velmi tt'astne, rana,. aby zasahla del° tam umistene. Bombardovani mesta by nijak neublitilo vojenske obrane pevnosti. Letadlo by muselo letet velmi nizko. To si v gak tady nemtie tadne letadlo dovolit. Ptedevtim by se dostalo do znameho vYchodniho vetru "levanter", jent je velmi zaludnY a nebezpeenY. Pak je tam take mnoho vzdu gnYch der, pytlt.

Proto se katde letadlo Gibraltaru z daleka vyhYlaa.

Gibraltar manejmodernejti a velmi dokonala naslouchaci zatizeni. Protiletadlove, dela skvela. Vyhnala by blitici se letadla do takove vYtky, to by bomby byly slepe. Ostatne mame tam take letadla. Utok na Gibraltar ze souse, ze 8pantlska, nehrozi. Ale i pak tpanelskit dela by musela bYt takova jako povestne. nemecka "tlusta Berta". A i ta by bezpeenosti Gibraltaru neublitila vie net "tlusta Berta" Pafiti v rote 1918.

Pied nebezpeeim jak ze vzduchu tak i dalekonosnYch del je v gechno, i civilni obyvatelstvo, bezpeeno ve skalnich galeriich, tunelech a jeskynich ve skale. Pro vtechny a pro vie je tam misto. Jsou velmi pohodlne a 'opine bezpeene. Vedou pod celou gibraltarskou skalou.

Jinou strankou otazky — a myslim ne obecne znamou — je, to Gibraltar je jette vlastile kus Afriky na evropske strane mote. Rostlinstvo a tivodistvo na gibraltarske skale je spite africke net evropske. Zname opice, na skalach, dostavaji krmeni a maji v posadce jednoho chistojnika, jent se o ne stare.. jsou to berberske opice a koroptve se podobaji marockYm koroptvim a nikoliv dervenonohym koroptvim tpanelskYm. Finanene by jitni 8panelsko velmi utrpelo ztratou britskeho spojeni. Obyvatelstvo mluvi gpanelsky lepe net anglicky, ale je velmi oddemo britske tisi. Jejich pobyt v pevnosti jim ovgem uklada jista omezeni. Tato omezeni byla srdnate ptijata stejne jako z ylattni opatteni, ueinena Wady za dne gnich pomert.

Gibraltar je bezpeenY. S valeanYmi lod'mi, jet ovladaji prtiliv a ptistav, a a veleni meho znameniteho nastupce generala sira Charlese Haringtona mute bYt britska, kite klidna, tento klenot koruny j e v bezpednYch rukou.

NENACHLADIS SE, otuZujeg-li se vCas a ponenahlu, budeg-li dYchati nosem, nikoliv itsty, oblekneg-li se ptimetene podasi, zejmena na nohou, nebudet- li choditi do mistnosti dusnYch, nevetranYch, zakoutenYch, nebudet-li se ptemahati praci ani hrou, budeg-li vetrati hojne a stale, topiti radeji mene net nadmiru, vydistig-1i pravidelne zuby, yyplachne g tista a krk, vylmeg-li se pruclkernu stridani tepleho a studeneho vzduchu, teplYch a studenYch jidel a napojt, vzdalig -li se ptitomnosti osoby nemocne kaglem, rYmou, chtipkou, budet-li pravidelne a vydatne jisti, onemocnig -li, bude se straniti zdravYch, poutivati vlastniho pradla, naCini, ptibort a lutka, je zvlatt' distiti a prati, vyledig-li se tehdy, eiti g -li nemoe a zustaneg-11 hliku tak dlouho, dokud nebucleA zeeli ? OH v.

Strana 8.

larednf Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBL. CO., Vest, Texas Pi'edplatne 65c rank Do stare vlasti *1.65 roenZ. Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavnj "Cfadovny, Fayetteville, Texas. .

Veakere dopisy, piedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik . West, Texas Vestnilc has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Vystiihnete — uschovejte! Obsah nageho Vestniku od podzimu etenate ptesveddil o stalem ptibYvani dopisti, jet pro nedostatek mista nelze dasto do jednotliveho disla zatadit.

Nechceme stereotypne podavati omluvu, uvadeti jednu a tutet vYmluvu, tentokrate podavame situaci, jak ye skuteenosti s pozdrtenim clopisti stave, a neni v ni pomoci. Ze neni? Mala tiskne noviny, organ, brotury a podobne tiskoviny na dvakrat. Nejprve po jedne strane archu papiru, potom po druhe. Velke tiskarny vybaveny jsou t. zv. rotaekou, kde se podobne veci tisknou najednou. Prvni polovinu (8 stranek) musime tisknout v sobotu odpoledne aneb v pondeli rano, druhe, jde na "pres" v itterY odpoledne. Nekteti dopisovatele mohli by vysloviti podiv, proe nebyl jejich dopis otisknut, kdy v cisle zatazeny jsou elanky, ktere nespechaji. Odpoved': neni-li dopisil dostatek pro vypineni prvni pale, nutno stranky vypinit latkou jinou a potadatel dba,,•by obsah naeeho organu mel eitaci latku pavodni, zajimavou. Ptival dopisti nastava obydejne v nedeli, pondeli a aterY (posledniho iiterka dorueila nam poSta dvacet dopisti, na atesti vetainou kratkYch, oznamujicich schazi vYrodni).

Jak uvedeno, prvni Cast organu ut je hotova, v druhe prvni a redakdni stranka odpada, dalsi dve maji vyhrateny vydavatele, jednou za mesic jednu stranku zabere finandni zprava seznam tacit. Potadatel ptihlizi, aby dopis oznamujici schazi, zahavu a podobne, \tidy byl zatazen. Nesmime zapominat, ze mame 157 fadu, dopisovatela ze tim ptibylo a tadali jsme uz loni, by katclY tad zvolil si dopisovatele., eimt by se mnohdy dalo ugettiti misto, kdy jedne a tete veci piae nekolik Clem soudasne.

Odekavame, ze toto vysvetleni sloutiti bude to postabitelne. odpoved! veem, kteti posledni doby si v soukromem sdeleni stetovali na odklad ream zaslanYch dopisa. Potadatel snati se sloutiti nejlepeim zajmum na geho Bratrstva pokud lidsky mono vyhovet jednotlivYm elenum-dopisovatelam., Diktatura je jed. Dnes v mnoha zemich jest zavedena diktatura, net tato forma vlady pokladana je za ptechodne teeeni, protote diktatury jsou silnY jed, kterY snad je na mists k z'achrane pied smrti, jet vSak na trvalo kat-. demu organismu (astroji) ekodi.Vaskytuje se s itzkosti otazka, co se stare, , at Mussolini a Hitler vystoppi z tady. Dle asticlku faeismern re.posedlYch Ralik di nazismern nenasaklYch Nenictt, tato otazka .vyvolava, , nepokok.'Straeliiieosudern- by vSak bylo, by r:liktatorem Moira nehodnY. V tomto ptipade -neni pro zachranu Nemecka. a Italie jineho prost:tedku, pet politicka vratda.

Znieit kapital neni vac. Vchazime do pate krisove zimy. Miliony lidi na svete pottebuji ukojiti hiad, oeatiti se, bydlit. ale nemaji na to . prosttedka. Na druhe strane je nadbytek vYrobka zemedelskYch i prtimyslovYcla. Tedy prvni pohled zda se, ze jde jen o.krisi nospoC4itSkOti. Hospoda •StVi ale rortimirne

VESTNIK Deznamena pro civilisovanelao eloveka ukojeni t, zv. fysiologickYch tptirodnichl potteb, nybrt i ukojeni potteb duchovnich. Je mnoho vyklada. o torn, to zgasobilo nerovnovahu mezi pottebou a motnosti, pro jeji ukojeni. Jedni hledaji ptiainy krise v kapitalisticztizeni spoledriosti, zatim co druzi z opadne strany ukazuji na ptekatky, ktere moderni staty kladou. volnemu podnikani. Jsou take vYklady o nadvYrobe, o pochybene smene vyrobenYch statka, e zhodnoceni zlata a o male kupni gile eirokYch vrstev lidovYch. Veechny tyto teorie, nauky a vYklady mail \leak jen eastednou pravdu, nebot' tadnY spoledensky zjev nerna jedine ptidiny, nybrt ma jich mnoho. tpinou pravdu ma jen zakladni vyklad, oznadujici za podstatu kris. kapitalistickY tad se veemi jeho zrnatky v celku i ye yeech jednotlivYch slotkach celkoveho narodohospodatskeho pochodu. Kdyt telly neni jedine ptieiny, neni take jedineho proSttedku proti krisi a proto president Roosevelt 'diva prostteeika ze yeech soueasti hospodatskeho tivota. Znidit sam kapitalistickY tad neni jeete veecko. To ndinil ptece Svaz sovetskYch republik ale ani po 18 letech sveho trvani neodstranili apine a z kotene hospoclai1,:kou krisi. To proto, ze 18 let na, tak obrovskY ukol je malo, ale take proto, to krise je svetova a zdolat ji, na to nestadi ani sveta.dil ruekY ani americkY. Ale je to jeete jedna pti&na pro vYklad tohoto nezdaru. Komunismus nespravne povatoval hmotatstvi co zaklad epoledenskeho tivota. Byli by boleevici pfetrpeli veechno utrpeni a stradani, kdyby nemeli zapal a nadeeni pro ideal nove spoleenosti? ca bolgevici sami nepopteli budovanim sveho statu, ze nikoliv hinotne, technicke vYrobni prostkedky jsou rozhodujici, ale to rozheduje idealismus? Tak vnesli do sveho asili a konani duchovni hodnoty, ktere je tenou a sili ptekonavani obtiti a ptekatek. Prace sama je jiste zakladem vgeho hospodateni, ale praci nelze rozumet, jen po jeji strance mozkove a svalove, nYbrt ptedeveim pc) jeji strance duchovni. A tato zduchovela prate opira se o padu a kapitaKrise hcspodatska, je soudasti celkove krise spoleaenske vtibec a proto krise politicka, mezinarodni jsou ptieinou krise hospodatske. Spoleeenska krise je krisi Cloveka samostatneho, vnitrne rozervaneho, ztrativeiho vnittni duchovni rovnovahu. HmotnY blahobyt sam o sobs neni diem, je toliko pouhYm, tteba daletitYm prosttedkem k blahobytu mravnimu a duchovnimu.

Upilmne usili o mir neni slabosti, naopak, je to sila, jet chce uplatnit pravdu a spravedlnost cestou lidskosti, rozumu. Nasili, dela a otravne plyny nemohou spravedlive rozhodovati o pravech naroda. Prod toto politikove diplomats je gte nechapou a neusiluji poctive, aby pravda vitezila? Take a spletene jsou politicks teal a iimluvy, protote nebYvaji uptimne a poctive, zahaluji east° prave amysly; politikove nejednaji jasne a proste, jako mluvi lid o syYch vecech; vzdelanosti rozeitila se mnohomluvnost a vychytralost a proto pollticke zasahy do spravy vetejne, hospodatske a kulturni vedou k zapletkam a pasobi veude krise. Je pottebi, aby veichni jedinci, kteti si osobuji prave, jednat a mluvit jmenem obeanti, byli Tide veskrze pravdivi a spravedlivi a ne tadni stranici. Stane-li se tak, bude miti lid daveru ye sve vudce, radostne chopi se prate a rad bude pinit sve obdanske povinnosti, Veda, ze jsou na, jelho prospech.

SakS, buds elovek v roce 3000? Tuto zajimayou otazku pokaisili se jit mnozi teeiti na zaklade poiorneho .sledovain a zkoumani veech projevu a *en lidSkehO organismu, aby epori Ptiblitne ni,obl .byt eharakterisovan elovek strance" telesne i -clit gevni v nekolika tpletich . cloptedu. Tak podle na geho slovutneho Cechoa,meridana dr. Aleee Hrdliaky bude dlovek v roce 3000 site normalni vYeky, ale azkYch boka, znadne eirokYch ramen a silneho krku. Bude mit etihle, jemne prsty, veilkou hlavu s napadne rozeIankovany'm -mozkern. FysiologickY krevni tlak bude pougti, nastati I Upina 111:ts

Ve stredu, dne 4. prosince 1935. skv pak povahy ciCtske Stavba kosti bude

mutt i ten lace podobne,. Pod rozdilnym sobem vYtivy budou zuby male, v poetu meneim. I zaludek, stkeva, jatra a Mud budon zineneeny a s pomalou vYkonnosti. Naproti tomu veak plice a dYchani bude velmi silne.

V celku mateme si eloveka budoucnosti v dobe asi 1000 let doptedu ptedstavit telesne zjemelejaiho, dueevne pak osobitejeiho proti dneenimu typu. V zaveru sve prate pak dr.

Hrdlidka uvatuje, zda toto vae bude ptispivati k lidskemu .etesti, zdravi a klidu. Bude tim, prave proto, tento 'Clo y& et'astnejei net jsme fines my?

A podivejme se! Na jate roku 1933 vytadal. si poradu u presidenta Roosevelta zastupci likych penetnich Ustara, pojist'oven, teleznic. utilitnich spolednosti, na nit mu na,znatili bednou situaci nastalou obrovskYm krachem smenarenskYch burs a trhu spekuladnilio tadali o pomoc vlady. President behem teto jiste daletite porady tazal se ptitomnYch bankeit po vYei narodni zadlutenosti, dili jakeho vetejneho dluhu je vlacia moina ani by tento ohrozil naei menu. Bylo mu odpovezeno: naioclni dluh ma hranici mezi 50 a 70 biliony dolarti. VelkYm zajmum byla dana pomoc, tato pomoc odvratila nemalY podet velkYch bank, pojist'oven, teleznic a utilit pted bankrotem. Panstvo dovedlo si opattit zachranu nejdtive a bylo to die jejich nazoru v potadku.

Posledni doby ptibYva, Atoka, obvineni a la.mentace — od techto zajma nad rostoucim deficitem vlady, kterY pry nesmyslnYmi vYdaji na "relief", vetejne stavby, zkratka, na financovani plana noveho udelu, Povatlive roste. Kam pry spejeme? Kdo tyto dluhy bude uplacet? Kdo jinY, net' ptieti generate, budouci vlada z odekavaneho clachodu dani. Bohata Amerika nenecha snad miliony lidu pomtit bladem? Bylo povinnosti vlady, postarati se byt' o dastednou napomoc zubotenYm, stradajicim, nezamestnanYm — kdy kapitalistickY system zaslepen hamitnosti zklama,l, zabtedi. do bludiete a jeho kapitani, sami opatteni blahobytne — houby dbali, jestli a kolik mihornu nedostatkem trpi, pocivYtivou zmira.

Pro zachranu kapitalu slouticich spoleenosti napomoc vlady byla v potaclku -- pro opatteni milionu nevinne stradajieich pomoc vlady se "smetance" nelibi, je prikke odsuzovana. A konedne, ten vladni dluh neroste tak nebezpeene. Lidem milovanY president Roosevelt v pateeni teei rozhlasem po cele zemi vysilane, chirazne prohlasil, Start' poiadek se vice nevuti, americkY lid se neda vice na svych pkirozenYch pravech hrstkou vychytralYch jedinca, neb monopolem zkracovat! Na nedavne iitoky•expresidenta Hcovera velkorysY statnik Roosevelt odpovedel teleznou logikou a dakazy. Kam zavedl zemi ptedpOsledni, z milionatt se skladajici, kabinet? Kde zustal vezeti "talit s peeeni pro kaZdeho" Hooverem stale slibovanY? Jakk‘byl prijem farmatt r. 1933 a jak r. 1934-135?

Prod v dobe tak vychvalova,ne prosperity byla trpena detska prate, 2ebracke mzdy, mestske brlohy, upirano delnictvu pre.vo na stejnopravne zastoupeni pti vyjednavani se zarnestnavateli? Kdo zavedl ochranna cla pro prfunysl a produkty zemedelstvi ponechal volne svetove souteti? President nikoho ureite nejmenovai. ne2 jeho padne dokIady a pfesne eislice vzru eovaly 50.000 posluchada a zalehaly do sluchu, jak pravil. "nekolika napapanYm a skupinC, y ydrtujici si ptepychove nodni kluby." Naprava porriera je znatelna po cele zemi, z 3 a 1/2 milionu prate schopnych a na, setOmil viadni podpory se r7.nalezajicich vlacinim--Zasahem.do_dne 26. listopa,du nano : 3,100.000 muta; 'cot' nepratele neptijemne*prekvapilo.."Ord toff; takovY vYsledek neinku Noyeno Oen. a prali mu fiasko. V zaveru president se vyslovil, 2e americkY lid uzna, nejlepg i viii a pevne rozhodnuti spolkove vlady, postupovati po cestach, vedoucich k daleimu ozdraveni, k daisi naprave a dosateni trvale prosperity.

Stary potadek zavedl narod a celou zemi k ppkraji zhouby, novy musi zavesti takove raoi ,:jeZ by zabeapedovaly blaho a, 4+.,.sti moil silt Vitt

Ve stkedu, fine 4. prosinee 1935.

Hlidka Stoleti.

Na den Dikuvzdani porfdali dallas gti krajane dill veg kere jejich spolky v tamnejel Sokolovne zabavu ve prospech fondu 6eskeho Sdru.teni oslavy Stoleti Texasu. Pied zapoeetim taneeniho reje pfedchazel kraal program a to: proslov tajemnika tstfedi, baseri "Jen dal" od Jana Nerudy, procitene pfednesena pi. Botenou Valelkovou a nekolik 6180 nove zaloteneho smig eneho sboru pod fizenim br. Silla. Podnik mel odeka,vank slu gnk vktetek.

Technickk odbor, hospodalskk, ubytovaci a finanoni obsazeny jsou eleny z Dallas, protote bylo nemyslitelno a pro vzdaleriost a tim zbytedne vydani cestovneho neprakticke, dosadit do techto vkbort eleny z jinkch osad. Tyto vkbory ua mely nekolik schfizi a utei vkbor jme-nem \tech vyjednaval s Generalnim Vkborem Centennial ohledne zaji gteni mista pro nag den. Nasledkem resignace prvkch dvou ptedseda Ustfedi Centennial a nejisteho postaveni tfetiho pfedsedy, vyjednavani na gich zastupca meld jiste pfekatky, ktere v gak budou zdolany pied svolanim schtze delegatt na gich spolkt a osad, ktera se po rozhodnuti Ustfedi 6. S. planuje na posledni nedeli 29. prasince.

Provolani ku %tem eeskSirn spolkiim v Texasu: Protote prvni a druhou nedeli v mesici padaji pravidelne mesidni schtze, nejpfijatelnejg den pro schtzi delegatt Oeskeho Sdruteni oslavy Texasu, na nit schvolen bude program 6eskeho dne, zde, se bkti pate, nedele v mesici a to den 29. prosince t. r. Schtze konana bude nejspige v Temple, neni vgak v torn ohledu rozhodnuto konedne. Delegati Malt resp. jinkch deskkch spolka meli by do vanodnich svatkt bkti vybrani. Blit gi a ureite zpravy 0liledne tato dialetite schuzi pfineseme pfiete.

Z Ennis oznamuje se stalk pfirtstek evieenat, jicht dnegkem v poetu 80 obeho pohlavi.

CviCi se jednou tkdne v Narotini sini pod cviditelem Gupy Jizni, kterk v den cvieeni tam z Dallas dojitcli. Stavba nova Sokolovny postoupila ku kladeni krovt, nestale poeasi rychlejei tempo prate zdriuje. Mimo architekta br.

Karla Moueky, tesaft bratrt V. Hejnkho a Fr. Dougla, jet jsou sborem za plat zjednani, dale' bratil darovali katclk deset dni prate mimo perietiteho pfispeyku.

Corpus Christi, Tex. Ve ykroeni schtzi nageho fadu Corpus Christi 'Cis. 79 S. P. J. S. T., probirana otazka oslavy stoleti neodvislasti Texasu. Pti gh jsme k nahledu, te dosavadni prate: jest stale jen na papite. Doba kvapi a jest se chopiti prate einnejgi a zakladn'ejei. V prvni fade na ge myglenka nas vede k tomu, ze nejsme jednotni, jak se nam zde v Corpus Christi zde,. Tedy je nutno, bychom v tomto bode byli dorozumeni, na jakkch zakladech budeme tuto slavnost potadati. Chceme a na gim pfanim jest, abychom slavnost stoleti neodvislosti Texasu pofaclali vgichni Oechoslovaci v Texasu spoleene bez rozdilt. Stale sledujeme spravy, ktere jsou z mnoha mist uvefejriovany, ale hlavniho podkladu ze vgech tech dopisa, jak vlastne tuto oslavu pokadati budeme, nenachazime.

Nektere na ge Ceske dasopisy se dosud vabec nevyjadfily. A to nas nuti napsati techto nekolik fa.dku a tazati se prof neni mezi nami jasno. Pratele, doba kvapi a jest nejvy ggi Cas se v techto vecech otevfene dorozumeti. jsme k nahledu, bude-li mezi na gim lidem jasno, zajiste te prace potom plajde rychleji ku ptedu.

Cliceme-li se setkati se zdarem, jest nutno se zOrganisovati a ziskavati co nejrychleji potfebne finance. •neb bez nich udelame mato. ameba Navrhujeme, aby planovane sti satirist taffednitio vkbortr byli ustanovent dobti a schopni feenici, ktefi by gli mezi nag deskoslovenakY lid a tarn povzbuzovali a vysvetlovali, za jakkm teelem tuto slavnost pofadati chceme a budeme. Tito fednici, budouli poslani a pozvani do na gich osad, zajiste vykona.ji svaj tkol. Ale musime si uvedomiti, ^te tadnemu neOude mono tuto praci konati na svoje qlohy, Dobte a tnistrne o teto °tam e vyalovila v ininulem Vestnikti natle uptizn.

Ili t^ svidorniti narodni praeovnIce, ses, lied.

fr VESTNIK vika Stanovska z Galvestonu. Jeji dopis nas pfimel, bychom se o tato zaletitosti rozepsali a vyslovili. Jsme pfesveddeni, te bez dobrkch agitatort, prate se nezdaki, i kdybychom men nejkrasnej gi snahu. My uznavame, te v nateikch osaclach maji nejlepei vtli a snahu, aby vyznela nage oslava imposantne, ale vime, bez financi se da male udelati. Je nutno, aby Ustfedni vkbor byl spinomocnen stanoviti plat a hraditi cestovni vklohy pro na ge pracovniky.

Pfejeme si, aby techto na gich nekolik navrbylo vzato v fivahu na gim dobrkm deskoslovenskkm lidem. My v Corpus Christi pracujeme a slibili jsme si, ze pracovati budeme spoleene. Na zdar!

Jos. Kruginskk, J. J. Kru ginskk, Chas. Holasek, Louis Sackk, za fad Corpus Christi Oslo 79, S. P. J. S. T. PENIZE V HAKES!.

Pcdle menove situate Ise souditi o situaci statu a rovnovaze v nem. S tohoto hiediska ma Ethiopia jedineenou posici.

Habeg — ochrankyne staletkch tradic — ststala verna slate mend. Penize jet jsou v Habegi v obehu, udriuji si fame svoji formu a jejich ptvod je historickk. Zakladni jednotkou meny jest zde "talari" a neni nieim jinkm net tclarem, jen byl obetivem ye veteine state Evropy 18. stoleti. — Je ho dokonce motno urje to ra.kouskk tolar z doby Maciti rie Teresie. Vgechny ostatni tolary — "Daalder" hollandskk, norskk "Daler", epanelskk, "Dolera" a americkk "Dollar", ktere byly pr•vnuky zmizeleho gpanelsko-nemeckeho tolaru (Thaler) zmizely a staly se pouze penezi se zlatkrn podkladem. Ale ethiopskk tolar zustal stale zlatkm penizem a ma velikost, vzhled i vahu sveho stareho pfedka. Vali 28.007 gramt, ma zlatk obsah 0.833, t. j. obsahuje 23.3 (23.38) gramy &stab.° zlata. Stale je gte nese letopoeet 1780 — at' byl rok jeho rateni jakkkoliv a zdobi ho stale obraz Marie Teresie.

Habeg je pfddruha stoleti pozadu za naSi menovou "civilisaci", ktera, je dobte pfizptsobena pro hru inflate a deflate. Pies pokusy Ethiopske narodni banky. (ktera je od r. 1931 dedidkou Habe gske banky). nepodafilo se zavest a roz gifiti papirove penize. Papirove penize jsou podloteny zlatem, ale jejich obeh neptesahuje 3 miliony tolart oproti 40 milio/lam tolara treesianskkch a 200,000 tolartm ratenkm s obrazem Menelika II. a mimo "drobne".

A tak tastavaji slate mince stale v Ethiopii vkmennkm prostfedkem a Addis Abeba, ktera je 2arlive hromadi, nepiipustila jejich vkmenu za bile hraci znamky, jimia jsou kovove penize v ostatnim svete.

Abessinske, vernost vlastni slate merle ita za nasledek nestabilitu tplaru, na nejt se pfenagi rozmarnk osud zlata. Na podatku roku mel hodnotu asi 5.20 francouzskkch franka. Americka politika vynesla jeho cenu as na 8 franka. A tak podle rozmart a pfani Washingtonu nabkvaji a pozbkvaji tyto penize, nesouci 0-bras matky negt'astne Marie Antoinetty — ceny. ttAD"?

KDO ZDRiUJE (Dokoneeni se strany 1.)

Ujal jste se ho neohrotene. Tisictm jste zachranil domovy zatizenim HOLC. Znadne Wavy se dostalo farmattm skrze AAA. Tisice mladikt se hlasilo do .C'CC. A nebkti nemohoucncsti, ziskuchtivosti, graftu a nepoctivkch politikart, mnohem vice dobreho by bylo ua vykonano. A v torn prave vezi calk nezdar veal.

Lid poeina chapat, 'Se je vedome kiaman. Re myslnym politikaftm jde pfedne o zaji:Steni si svkch existenci a zdroja pfijmt. Zamestrid• vaji cele sve rodiny. Davaji. si vyplaceti slutne a bonusy bez• ohledu na zatitene poplat nictvo. Nag i zastupci v zakonoclarnach pfimo plktvaji miliony a PM torn veem nezamestnanosti neubkva a nespokojenost lidu nabkva• nova:Live sily.

Bylo by zahodno zavesti Ptisne vygetferii zodpovednkch fitednikt Pomocnkch stanic. Je pfirrio neuvefitelno, jakk tureekS7 potadek tam namnoze panuje. Znain celou fadu rodin, v ne meilee, ale neXollk NMI Lklerd

Strana 9. nepracuje. Stal jsem tit nad nejednim hrobem, do nehot jsme ukladali ostatky obeti tohoto neptirozeneho stavu. Vtdyt' v gichni vime, ae tijeme v jedne z nejbot gich a domnele nejpokrokovejSich semi a piece, co zbyteene bidy kolem nas. Illasame humanitu — zachovani lidskeho plemene — uvedomujeme si cenu lid sire duge a pH torn jsme tak po getilkmr, ae vynaiad' lidske dinnyslnosti poutivame k tcmu. aby se narod topil ye vlastni krvi, aby par jednotlivet pomoci strojii ovladalo calk masy, aby starcove a stafeny chodili o hladu, nechteji-li se podrobiti vygetfovani Pornocnkch tfadoven, ktere vysilaji east° pfili g mlacie frpine nezku gene sily. Ti, kteti by si zasloutili N, cleku a odpoeinku odmeriujeme almutnou a cava.me na jevo, te ua nejsou k pottebe. neplati pouze o 601etkch. Za hranici ykkonnosti bohutel mnozi stavi ua 40. rok. Neni-li to tak s kfest'anstvim to nema nic spoleeneho.

Kdo zastavi tuto chamtivost a sobeckost skou? Kdo zastavi to vinu zloeinnosti, kt:ra jest vksledkem toho, te mladk lid marne nejake zamestnani? Kdo ukondi tuto degenerujici bidu, vzrustajici drahotou a kdo sejm to bfemeno zkru gujicich dani? Zatetujeme dhihy a dokonce nespinitelnkmi obligacemi jc.std nage potomstvo. Mam-li spravng informace, bylo vladou jiz utraceno 24 biliontt.

Tento dluh padne opet na bedra drobnkch pc platnikt, nebot' bohati znaji a maji tisice castidek, jak danim uniknouti. Potfebuji si jen zakoupiti dosti vladnich bondfa ktere jsou sprogteny dani. K jakkm koncam takove hospodatstvi povede, to Ise snadno pfedvidati.

Pluh souaeni vyryl hluboke brazdy v srdcich drobneho lidu, at' ua bydli v chatreich na za nedbanem jihu, anebo v nezdravkch tenementech velkomest. Tarn dnes tekou horke slzy ustarankch otct a matek. S nadchazejici zimou a hmotnkm nedostatkem, kterk pohlcuje pcsledni paprsek nadeje na pomoc a praci, dostavuje se malomyslnost a nada temnk stin zoufalstvi, aneb 'Silenstvi a vzpoury. B gda tern, kteti si lehkomysIne s city a pravy lidskkmi zahravaji.

K trvanlive naprave bude zapottebi zavedeni noveho fadu, kterk by pro vtdy delil nezamestnanosti a kterk by zatidil dostateene starobni Poji gteni. Proveditelnk k tomu plan vypracoval ones snad jit celernu narodu znamk lidumil dr. J. E. Townsend z Kalifornie. Jsem pfesvedden o torn, ze ani Vy, pane presidente, nepkehlednete tento navrh, ale 'Se jej podrobite ne zkou gce a nedate se zastra giti skupinami bohatkch trustt a poji gt'ujicich spolednosti, ktere hledi na dela hnuti s velkou nepfizni.

Klamou lid a prohlag uji calk plan za bizarni utcpistickou fantasii. Netteba mi upozorriovati, 'Se tento plan starobniho poji gteni ma'dnes jit takovou silu stoupencia, ae pani zakonodarci budou museti vaane o veci uvatovati, - buchtiti v ptittich volbach sve mandaty udrteti.

Lid deka na sveho vysvoboditele. Lid k yam cbraci prosebne zraky. Lid oeekaxa je gte velke veci od Ves. Proto sly g te lid a nedbejte hlasu profesionelnich politickkch diktatort.

Dovolil jsem si napsati vice, net bych za jinkch ckolncstI byl ueinil. Mam jen jednu touhu, aby se Vain s boti pomoci podakilo vyvesti narod z labyrintu, v nemt dnes bloudi a do ne-. hot' jej zlk tivlove a snad i vlastni hfichy zavedly. PiSti poslug en jsa vnittniho hlasu vlastniho svedomi, jinak jsem yam psati nemohl.

Vyprog uje hojneho botiho - potehnani na vtechno Va.ge poeinani v zodpovednem &add, trvam v dokonale tete Vag Dr. Charles Aug. Cchyal, 2530 So_. Lawndale Ave Chicago, 111.

Biletat: "Jak jste se dostal do divadla?"

Namoinik: "Na listek prvniho chistojnika."

Biletat: "A kde je vas prvni castojnik?"

Narnofnik: "Na lodi, hlecla ten listek." * * * tolik vinc1114 f:e by Olov04 s poetiyqsti Je

loll

16^cltlil,

Strana 10.

VESTNI

40

.4*

BILY KVET Divel roman. napsala Marie Kyzlinkova.

(Pokradovani.)

JEDA nosila pySne svou hezkou hlavidku a ani se s nikYm nepfatelila, protote se pavatovala za lepal, net byly jeji spolutaely. Byla z nich nejbohat8i, nejlip se strojila, jezdila za .4patneho podasi do 8koly v kodare a dovedla se uhlazene chovati. To v ge povagovala za vYsachi vyMich spoledenskYch vrstev, k nimt se Od Atleho detstvi Lila v presveddeni, to mute snadno dosahnouti v8eho, po dem zatouti.

Rodide vyhoveli ka gdemu jejimu 'Irani a tivot ji pripadal prostY a radostnY jako vesela, pisnidka.

Bylo ji dvanact rokt, kdyt ji matka zemtela.

Tehdy se po prve presvedeila, jak hrozne precenila sve 8testi. Smrt ji ukazala jasne, ze bohatstvj nemate zaruditi naprostou spokojenost ate neni vlastne nieim pied nezmernou Vednosti.

Pro maminku dlouho narikala, ani laskave otcovy domluvy ji nemohly utegiti.

Otec s ni v one dobe, kdy tolik trpela ztratou matky, jednal jests mirneji a laskaveji.

Sam site tam nest funrti sve milovane teny, ale dovedl se spi8e ze sveho zarmutku probrati net Hedvika. Mel mnoho starosti a prace a nezbYvalo mu vlastne dasu, aby se poddaval sve bolesti.

K vedeni domacnosti si vzal svou sestienici, mrzutou starou pannu, ktera ustaviene narikala na moc prace. Hospodarstvi lifted nerozumela, protote celY svuj tivot ztravila v Praze, kde meta po rodieich clam, z jehot vSl nosu skromne Lila. Kdy2 Malkovi zemtela Lena, sama se mu pri poliflau nabidla, to mu povede domacnost, net se znovu oteni, a on jeji ochotu radostne prijal. Nemel nikoho blizkeho a musil by jinak prijati cizi hospodyni, ktera by asi hospodarila hlavne pro sebe.

Sledna Tonieka minila svou nabidku tehdy docela uprimne, protote sveho bratrance a jeho dcerky litovala. Nemela v8ak ani zdani, jaka, prace ji deka ye velkem venkovskem statku.

Malek mel site skoro v8echny sve tamestnance pod deputat, take se nestravovali v jeho domacnosti a bydleli ye zvlagtni budoy e, ale piece jen vedeni jeho domacnosti vyg adovalo zrudnosti a znalosti hospodelskYch pomert.

Tonieka se nemohla Irpraviti do svych povinnosti a brzo hofce litovala sve ochoty. Toutila po svem malem, ale Utulnem pratskern byte nemohla odejiti, dokud se bratranec ne()tent.

Malek si nevestu nag e' snadno — v bYvale pfitelkyni sve zendele teny.

Pani Kuderova, byla vdovou po lesnim. Protila osud — a travila sve smutne dny 0pu8tene, osamocene teny v Liskove, malem mestedku nedaleko Budova. Gila z pense, ktera nebyla velka, tfebate jeji mut pri gel o tivot ye slutbe: byl zastfelen pytlaky.

Myslivna Libin, v nit s mutem tila, byla v samern sousedstvi Budova. Obe rodiny — Malkova i Kueerova — tily v uptimnem pfatelstvi po v8echna leta.

V Libine poznala pani Marketa Kuderovd jen hruzu a ne8testi — ztratila tam jedi • ne dite a pak i sveho mute.

Lesni Kudera byl zastfelen pytlaky asi pal roku po smrti pani Malkove a ut tehdy Malek uvatoval, to vdova po lesnim by byla vhodnou tenou pro neho — a hlavne vhodnou maminkou pro Hedviku.

Ale kdy se za rok po Kuderove smrti zminil o svem umyslu pied Hedou, dodkal se velkeho zklamani.

Heda prima zutila pri pouhe pfedstave,

K

by mela cizi tens Mat. "maminko" ate by se s ni mela delft' o otcovu lasku.

Pani Kuderova byla jemna, utlechtila tensKdyt ji Malek kaki o svem umyslu, svolila byti jeho tenou, ale nevedly ji ph torn nejake nizke pohnutky. Mela rada Hedinu matku a prala si, aby aspori easteene mohla, ji dcefi nahraditi. I kdy nebyla k diveinYm chylaam tak zaslepena jako radiee, piece jen ji milovala.

Ze ji Heda nechce prijati za svou druhou matku, ji nesmirne bolelo. Byla by si rada ziskala jeji lasku a jeji daveru, ale jeji snaha byla marna.

Domluvili se posleze s Malkem, to Hedu nechaji nejakY eas v pensionatu.

Tehdy byl ut Erbenov vyhla gen jako znamenitY vychovavaci Ustav pro divky a Maleit po tirade s pani Marketou hodlal Hedu tam dopraviti.

Namluvil ji, ze pojedou na valet do Krkonoe a tim zpilsobem si dala rici, ze s nim vribec j ela.

Teprve at blizko cue ji prozradil pravdu.

V prvnich dnech v Erbenove hodne natikala a Hana, se marne snatila ji upokojiti.

Nechala ji tedy, aby se sama vyrovnala se svYm steskem pa domove a dbala jen, aby netitstavala dlouho o samote.

Heda si poplakala — ale pak se zadalo mladi rlasiti o sva prava.

Spolednost veselYch divek, ustavidne tamestnini a prostY, drutnY zpasob tivota mely zahy na Hedu patrn y vliv.

Stesk ji prebolel — a v Erbenove se ji meal° libiti.

Hana se ji stala milou, nepostradatelnou pritelkyni. Dovedla ji dobre ovladati a timela y eas a Ueinne brzditi vtechny vYbuchy jeji vzdorovitosti a neposlu8nosti.

Heda pod jejim vedenim prospivala telesne, dueevne i mravne.

Konala s ostatnimi divkami yeechny domaci prace, ueila se pilne -dem ptedmetrim a ponenahlu odkladala epatne vlastnosti, jimit citiv tolik trpelo jeji okoli.

Hana mela radost ze svYch vychovatelskYch ilspechri a mela Hedu uptimne rada.

V jedine zaleEtosti se 'creak Heda nezmenila a nedala si rici ani po dobrem, ani po zlem: v zalektosti otcova sriatku! Prohlaeovala stale stejne, ze otec ji krivdi, kdy ji chce ptivesti macechu a to jeho tenu nikdy nebude povatovati za svou matku„ Hana ji rozumne rozmlouvala jeji uminenost, ale v to jedine veci si Heda ani od ni nedala poraditi.

V tijnu ji otec psal, to bude koncem mesice slaviti sriatek s pani Kuderovou. Podotkl, ze svatba bude na ptani jeho ptieti teny docela ticha.

"Tva buddouci matka lituje, ze nebude doma a rada by Te nav8tivila, v Erbenove. Bude8-li se k ni hezky chovat, nav8tivime Te spoledne," psal Malek dealt Ta mu ihned odpovedela.

"Tebe uvidim, tatinku, rada! Ale jen tebe a nikoho jineho!" bylo hlavnim jadrem jeji odpovedi.

Otctiv sriatek byl ureen na posledni nedeli v iljnu v sedm hodin rano.

Hana Tiede domlouvala, aby otci poslala dopis, v neint by jemu i sve nevlastni matce prala ke sriatku yee dobre.

Ale Heda ji uminene odporovala.

"Tatinek me name', rad, kdy se mate po druhe otenit!" iekla ji dva dny pied otcovou svatbou. "Na muj posledni dopis mne ani neodpovedel."

"A co jsi mu psala?" dotazovala se Hana.

"Jiste nic prijemneho! Ma dost duvadu, aby se na to hneval."

Heda ji prozradila, to odmitla navetevu sve budouci matky.

"Pak se nedivim, to ti tatinek neodepsal," poznamenala uvallive Hana. "Jestli se ti tatinek odcizi a jestli si nedovedee ziskat lasku sve nevlastni matky, budea tim vinna jen ty sama!"

"0 tom, Hano, nemluv! Tuhle zaletitost ty ani nemMee pochopit, proto2e tys vyrostla bez rodiet!"

Ve stredu, dne 4. prosince 1935, "Prive naopak, Hedo! Protoie jsem vyrostla bez rodica, dovedla bych si jiste nesmirne vatt tatinka a maminky! 61a bych za nimi na kraj sveta, kdybych vedela, kde je mum hledat a jsou-li vilbec jests na tivu! Aspon jeden z nich kdyby mne zristal — jako Wipe — byla bych et'astna a nic lepeiho bych si ut. v tivate neprala!"

"Tobea se lehko mluvi, ale na mem mists by ses asi zachovala stejne jako ja!" zvolala Heda. "Tys maminku nikdy nemela a proto nemate8 vedet, co znamene, jeji ztrata! Je to hrozna bolest — takova., to se ti zda, to neni motna, abys mohla tit dal. Jako kdyby zhaslo sluice a ty bys vedela, ze ua nikdy nevyjde! Na takovou ztratu elovek nedovede zapomenout! A tatinek piece zapomnel — tteba2e mival maminku rad! Jeho laska k ni nebyla tak silna jako ma laskal" "Nemritee takhle tatinka soudit, Hedo! Sama jsi mne prozradila, to teta Tonieka je spatna hospodyne a ze se nemate uz doekat, se tatinek oteni, aby se mohla vratit zpatky do Prahy. Vtdyt' .tatinek nemate ani nechat celou domacnost bez hospodyne! Stara se 0 traj majetek hlavne jen k tobe, protoze jednou bude8 jeho dediakou. Bala bys mu tivot spi8 usnadnit, ne mu jests pfidelavat starosti! Co bys ty rikala, kdyby to jednou tatinek omezoval v osobni svobode, jako ty chce ted' omezovat jeho? A pH torn on je ho maa piece tvuj otec a ty — jako dcera ye vgem poslechnout!"

"A jak by me tatinek mohi omezovat v osobni svobode?" divila se Heda.

"At budee Upine dospela a at se budee chtit vdavat! Cot' jestli si najdee nekoho, kdo se otci nebude zamlouvat?"

Heda zrudla podivnYmi rozpaky.

"Ja bych si nedala poroueet!" vykrikla tak aurazne, to se tomu Hana zasmala.

"Vida! A tatinek si ma dat od dcery poroueet!" rekla 8kadlive. "Neni to trochu divna 10gika, holdieko?"

"Ty se mutes smut, ale mne neni do smi• chu, kdy si uvedomim, ze v nedeli ztratim tatinka," zabrueela mrzute Heda.

"Nemysli ut na to v8echno! Docela zbytedne si otravuje8 tivot, vef mne! Ted' bys mela na.psat tatinkovi pane psanidko, mela bys jemu i nove mamince poslat par pus — vgichni byste byli 8t'astni!"

Obe divky se prochazely pri tato rozmluve v parku, tfebate byl chladnY, sychravY den.

81y zaveSeny pod profidlYmi koruna,mi stromu a nedbaly studeneho vetru, kterY rvai se stroma posledni zbytky list!.

Ty prochazky znamenaly pro ne nejkrasnejchvile, kdy si sverovaly sve my8lenky a sva, drobne, tajemstvi. I za neprizniveho podasi se toulaly parkem, halice se do nepromokavYch pla8tt. Toho dne site nepreelo, ale byla citelna zima.

"Ja jsem tolik et'astna, Hano, to jsem to poznala ate ses stala mou ptitelkyni!" vydechla Heda a ptitiskla Haninu pati pe yneji k sob& "Dtiv jsem nikdy nemela ani kamaradku. Myslila jsem si, ze nude me neni — a 21la jsem docela osamocene. Tebe jsem si hned pti prvnim pohledu zamilovala jako nikoho na svete — po rodieich ovSem!" "Troeku rtee, holdieko," karala ji 2ertovne Hana. "Kdyt jsme se spolu po prve setkaly, netvatila ses prove moc ptatelsky! Myslim, tez; mela chut' vyekrabat mne odi!"

"To rychle pteelo! Mela jsem k tobe linect dilveru, jak jsi na me promluvila. A myslim, ze. jinemu by se asi nepodatilo ptemluvit me, abych zilstala v Erbenove. Ztratim tatinka — ale za to jsem naela tebe!"

"Ne! Nesmig tikat, tes ztratila tatinka! Tatinek to ma potad stejne rad. Nejon, 2es ho neztratila, ale nalezla jsi novou maminku!"

"Nemluvme o ni! Rade!. si vykladejme o sobs," iekia Heda. "Vid', ze zUstaneme pHtelkynerni a't do smrti? Musie mne to sli-bit!" "ja v nag em ptatelstvi vytrvam. Jen jestme nezradie!" pra ylla Hans. li "Nikdy!" zvolala drirazne Heda a zdvihla dokonce ruku jako k ptisaze.

Ye sttedu, dne 4. prosince 1935.

Ze Svita Lesnich Samot Roman.

Napsal Karel Klostermann (Pokradovani.)

RISTOUPIL k ni; nic zjevu statnemu neveP dilo, ze mali6ko na levou nohu napadaval.

Ona zoeivg i ho ustala v praci, podeptela se o hrabe, zmetila si ho. Usrnal se, bile zuby zaicskly se pod hustYm knirem.

"Znag me ptece, devee"?

"Prod bych neznala? Jsi Zwiehofler Luiz?. co mi chceg?"

"Nepovedel ti tate" "Co by povedel o Bavoracich nernluvi "Telly ja ti povim. Podivej se na mne... o mne se tam trhaji, holku s pet! tisici bych dostal. Nechci ji, ani jine, protote se mi libit t y."

"Jdi k eertu a vezmi si tu s pet tisici."

"Katy, mam to uptimne rad, tak uptimne, to vysloviti nemohu. Videl jsem to dvakrat, ani o torn nevig ; na rukou to budu riosit, ttebas grae nemela."

"Ja jsem ti tekla, kam mat jit — ja to ne:chci."

"Main 25 jiter poll a luk, peknou usedlost.'

"Co je mi po tve usedlosti! Tahni, odkud jsi ptig el, do sve proklate ten* kterou..."

"Katy... prodam tteba, nelibi-li se ti nechtela-li bys zits v Bavotich ptej se, jsem zachovalY elovek a kuteti neublitim."

"Proe mi to povida g ? je to marl.* ja nechci."

"Slyg , holka, ten zelenad to necha, ty pro nej nejsi, ten pottebuje pani."

Katy pustila hrabe, ktere padly na semi a tteskly do kamene. Podepfela si ruce v boky, ptemetila mluveiho ad hlavy k pate: "Abys vedel, kdyby me stokrat nechal, je mi milejg i net ty, otrapo takovY. Jdi mi ke v gem derturn, site budu ktieet, a uhlida g, jak valet skondi."

MladY mut' zbledl: "Tak mne odbYva g ?" f'ekl, "to je za mou poctivou vtli! Vi g-li pak, ze tvilj otec zasttelil meho v lese pro nidemneho srnce — a ja jsem tveho mel v techle rukou -spustit kohoutek, a nebylo ho vice..."

Katy se na p podivala s nevYslovnYm opovrtenYm: "Ty te's otce metro mel v rukou, ty?

BidnY chvastale, mne jinou zpivej!" — a nasledovalo cele kiasobrani nejtuenej gich nadOvek, jakYch toliko miuva na gich zalesakt schopna jest; ba, hrabe pozvedla, naptahla, zamavla. On mleky ustoupil, v hougtinach zmizel.

Katy hrabala meth a opadle listi bukove, jako by nic se nebylo stalo. Napinila nt gi, na zada ji nalotila a odegla.

C, c, ti, ti, za gveholilo ptaee ve smrdina.ch, zatveholilo, kildelkama zattepetalo... fr, fr malieke ptade zlatohlavde. V deli s tteskotem zarachotilo padajici dtevo bim barn, bim znely zvonce.

Petkrat je gte toho jitra se Katy vratila s ni g i svou na totes misto.

Veder shledavgi se jako obyeejne s milencem svYm, vg e mu vypravovala. On pak na to: "Jak se opovatuje! Sprostak takovY, beda mu, dostihnu-li ho!" A ona: "Nech ho na pokoji, vgak se sama ubranim. Nechci ho, na tom je dost; tebe jedineho mam recta, tys mtj." Objala giji jeho, ptivinula se k nemu a dolotila potichu: "A ja, — cot nejsem tvoje?"

Kdyti potom gel domit, vitilo mu v hlave.

"Jsme svoji," to bylo u Katy Jiste a state. Co podne on? Zaneche, ji? SprostY ba.vorSkY tlak poctive nabizel ji ruku svou, nehlede k nemu. Hloupe. holka, prod nebrala? Cot. on si ji mute vziti, i kdyby postaveni jeho dovolovalo? — Vtelyt' je sprosta, desne nevzdelark! Hloupa, stokrat hloupa! Ta tam byla v chvili jeho tevnivost, ani nepOmyslil, to by s Bavorakem se o ni rval. Co teknou jeho ro Wee? jeho pfatele tarn daleko lesy, v Yiein LoonWm krair A sk i 1ijYin 14511.1 1e ,1 ! 4.00 40; t,trl }t.tvc1 ■ •

yEsTriis

Straria 1 t

davaje vYstrahy I Ze neuposlechil tie byl takevS, slaboch! Kdyi Katy ra ga pletky s tim hra.batkem, tehdy byl je gte eas, a on hlupalt opet se k ni vratil!

Avgak je gt'asten revirnik svoji volbou? Takova mile. panieka, tak hezounka, — a konec?

Polo ji vyhnal, polo mu utekla! Byly doby, kde zavidel svemu chefu tenu glty — ted' kdo vi, zdali chef jemu nezavidel Katy... Cot pak takova bytost z jineho ovzdu gi se hodi do techto kondin? Skoda, ze chef jeho je tak Celou noc nespal, v nevYslovnem rozdileni po ltitku svem se povaloval; proklinal osud 81/4 kterY ho sem Zavedl... Prod zrovna on?

Jako by nebylo dost' Bartovca, pro net jsou tyto koneiny jako stvoteny!

Bartovec! Cim vice o nem ptemY glel, tim vice poznaval, ie Bartovec je filosof, jent se umi do pomert tivotnich vpravovati. Poradi se s nim, je sobota; uvidi ho v Madru, kam weer zamiti. Fustota, sprostota tarn, kde jen oko se zadiva — ale tije se, zapomina se — ta samota tu je k zoufani...

Rano vstal jako stlueen, hlavu mel pustou, oei ho palily. Mraky na nebi, mlha, vultol; o Luznem ani parnatky, i tpati jeho bylo zahaleno v zavoj. 2adnY les, tadnY zelenY palouk — gpinave gedo, mrazivY dech, ad bylo v dervend; na vysoke trave, na ktovinach rosy tolik, to stonky i vetky k zemi se klonily, na sebe lehly, jakoby hnily.

Vygel z myslivny. V dole u rohu hajnice objevil se Vavruch s pu gkou pies rameno; kradel zamradenY, s hlavou sklonenou jemu vsttic.

"Hle, tvirj tchan!" chechtal se °pet jizlivY rarach v duijeho. Hajny ptistoupil: "Dnes nebude nic," pravil, "dnes chlapi si daji pokoj leda na stado to by gli, a to je dnes v Podroklanskem reviru; at' se stare. pan Maly.

Pojd'me pod Marberk k 'Velkemu modalu', je tarn bavorske static); ty bestie jen kdyti mohou ptehanet svtj dobytek pies hranice k nam. Veera povidali dtevati, to se paslo na nagi pude etyti sta kust."

Dali se smerem jihovYchodnim. Jitni east Purstlinskeho reviru tvoi'i cip podobajici se nepravidelnemu trojthelniku. Na zakladnici, od zapadu k vYchodu probihajici, prave v polovici jeji, leti myslivna sama; vrchol trojthelniku, od myslivny ptimou earou k jihu, tvoti LuznY, strany, strany pak jeho, thel pti vrcholu uzavirajici, jsou i druha zaroveri hranicemi zeme, tak ze kdo stoji na Luznern, vidi na jihu, zapa,de i vYchode bavorskou pt-du; na vYchode ov gem jest to jen takoika chobot as pet nebo Best kilometrt girokY a o malo mene do eeskeho tzemi vnikajici. Chobot ten vypinen je strraYmi horami a hlubokYmi roklemi — divoka, hrozne. krajina at podnes nikYm neobYvana, samY les, sama hougtina, skalni a ptigernY moral. Jednotvarne, 'Sea hory se tarn vypinaji, Steinfleck, Fleckstein, Farrenberg, Siebensteinkopfel, a dlouhY, dernYm lesem porostlY htbet, teeenY Kegelleite. podet potokii sbira, se z batin a svaht, hlavni z nich jsou: VelikY a Maly Cerny potok, pak silnY g umnY proud, tedenY Reschwasser vesmes potici Dunajske.

Koneiny tyto maji svou historri: byly od nepameti ttulkem synt lidskYch, kteti s tadem a zakonem se rozkmottili. Kdo by dostihl koho v tomto labyrintu hor, lest a roklin, hlubokYch trhlin! MnohY bavorskY eetnik spi tu vedny sen v kyprem vlhkem mechu. Prase g tvanice se tu jit odbYvaly, pH nicht Aloha zvete lesni ptipadla vzdornemu synu horskemu, kteremu podu gkou bYvala mechem porostla skala, ptikY ykou nebe samo.

Tu tedy, podle hranic vYchodnich, objevili se ptirudi s hajnYm. Jak g li srnerern k jihu, tu a tarn, kde les ponekud se rozestupoval, sahlo oko le.sni pou gt' po leve ruce. Tou merou, jak slunce na nebi vystupovalo, trhaly se mihy a valily se v g ediabilYch vina.ch shore, kvasici vtavou pinice tzke tdoliny. Les, kamkoli zrak se obratil. Hrobove ticho, tadny hlas, krome zvuku zvoncu v deli i na blizku.

Dogli ati k upati Luzneho: nikde podezteleho. Vratili se, Odboetv g e ponekud od hrania, plekka, ciovnitt reviru, Term in - i'f,(i ;, 1-/v;/ pfic/I/ fOolinal6 11011N, 1' 1

4

mini ozvaly se rany pracujicieh chevoruheu DWI at k Upati Luzneho: nikde nic potiezi . c "Nu?" tazal se Vavruch, pteletev okem vykonanou praci.

"Dnes tu je gte nebyli," odvece znamY ham start drvai; "bez pochyby to je gte ptijdon. • "Poekame tedy."

"A co budete Mat?" tazal se statec.

Vavruch se zamraeil. "Co budu delat?" yece. "Vezmu dobytek v zastavu a odetenu jej.

Je to v potadku, ze ta holota pase na knitecim? Zaplati pokutu po dvou zlatYch za kus."

Story drval pogkrabal se za u gima. "Jak ze jim chcete odehnat dobytek? Je pet skotakt.'

"To bych se podival!"

Ptirudi vmisil se do feel: "Ano, odetene dobytek to bande; na g'i sedlaci plati po zlatYch za kus, a ta holota by pasla zadarmo?"

Dva titjini dievorubci pristoupili. "Mr:, hm!" ozYvalo se dokola. Po chvili ptal se start': "Porudil tak pan revirnik?"

"Co je ti do toho, start' berane?" zaskuhr,1 hajnY. "Vy byste take ut mohl dat pokoj, ut jste so s nimi narval dost', odtu gil mrzute stars' dt:vorubec. : "Ceho ubude kniteti panu? Trava lesni bez toho by shnila."

"Oeho ubude? Troupe stars', Ceho ubuti,,J, se Oleg ? Travy ubude, a ta patti kniteti, ja hajim majetek jeho, rozumig?"

"Inu, ja se to bandy nezastavam," odmlou val stars' — "kdyby je horouci peklo vgechny pohltilo i s tou jejich zlodejskou semi, radosti zataneil bych si na stare, kolena; ale o neptatelstvi tu bezl, ktere z toho pojde. Vite, hajnY, na nas se to neptatelstvi take sveze — my tu v lese den sami, a toho nebezpeei je tak jako tak' dost, je gte potom s nimi na tiivot a na smrt... Vite, hajnY, dekujeme, mame rodiny..."

"Tak jest, tak jest," ptiz ynkovali druzi.

Kdyby jedovatY pohled usmrcoval, ani jeden ze dtevatt nebyl by na tive ztstal, takovYm okem si je hajny ptemetil. Potom del desky ku ptirueimu: "Tak to vidite! elovek ma hajiti, a ti zbabelci takovou zpivaji... Pan revirnik zrovna, tak! Jen pekne po dobrern aby ta slota dostala kurat!"

Siff zase podle hranice k jihu. Pojednou biro, barn! bim, barn! na pravo. "Tu je mate," zic ikl Vavruch, tit jsou v na gem. Obejde• me, uvidime."

HajnY se neklamal. Pet minut netrvalo, a stall uprostted stada — v gude mezi ktovim, v bujne vysoke trave kus vedle kusu, bile, playe, hnede, eerne i strakate se to pestfilo.

"Hahou! hola!" houki Vavruch, "Oertolio plemeno!" Ttikrat, etytikrat zahouknul. Koneene se objevil jakYs obstarlY mut, polo v kuti, polo v gerku odenY, same, zaplata, sami dira, kudy nahota prozirala; - zvetralY, vraskami hiuboce prorytY oblieej za gedlYm strmi'Stem porostlY. Hajn' ho po svem ptivital. hrozil zasttelenim, piece vaak se neodvatil odehnati mu dobytek. Bavorak zahnal stado zpet pies hranici.

X. Maio dni po teto vYprave proti skotaktni bavorskYm dostavil se do Purstlinske myslivny start' na g znarnY, PodrOklanskY lesni MaPtigel ut o sedme ranni, v gecek promoden, zablacen, udYchan, nebot' pr gelo, jen se lilo. ot,Uvitala ho Nany.

"Pan fott dome?" tazal se kratce.

"Ba je dome, pane Maly," odpovedela, je doma nag milostpan. Kdo pak by dies mohl do lesa! Jeti g i rntj drahY, takove, nepohoda v dervenci! Tti dni uz pr gi, ani na chvilku neptestalo — a snih se sypai veers., nevidel pan loft?"

Maly nedbaje dal g ich vykladt stateninYch, jicht ob g irnost od jaktiiva se mu protivovala, vstoupil do jizby v ptizemi. Kokan, kterY po blase ho byl poznal, ptichazel mu vsttic i podivval mu obe ruce.

"Vitam te, stall •ften," pravil srdeene, "co Y t„,kuve )111)40 1;i1 e riprayti_ /

Strana 12.

VESTNiK

Interview na tratL Douglass Welch.

0rzcst nejakeho poti-cqitenee ci blaztla, ktery zastavil kdesi pied rnestem *Oak, v nemt jel knite a kterk se pak zachranil neuvefitelnou rychlosti v polich.

Pfednosta stanice si vzpornnel, ze ho probudil nejakk neznamk mu g, kterk mel podeztele vzezfeni a naroadne zat'ate pest.

x /ICJ PRITEL Foster z listu. Daily Globe 1.V1 Ote rad povidky, v nicht mali hok za stavuji mavanim praporku rychlovlaky fitici se do katastrofy. Jedne noci pokusil se pornoNOVY DOMOV ASSYRU. ci dervene lampidky napodobit tyto hrdiny.

Adkoliv se Anglie vzdala roku 1932 mandatu_ Eylo to v jednom zapadlem venkovskem kcalnad nove utvotenkm arabsk'm statem Irakern, tu. A pfesvedeil se, ze tento druh hrdinskYch je stale odpovedna za, pomery, jet vznikly v jako ostatne tolik jinkch, si nezaslougi Mesopotamii pod jeji ochranou. V prve fade tolik hluku, jakk se z toho dela. j e to otazka Assyria maleho koeovneho narildOvSem tenkrat nehrozila tadna. katastrofa. ku asi 40.000 lidi na Eufratu. Jsou to ktest'ane Chtel proste vstoupit do vlaku a intervjavnout a jig z toho dirvodu nachazeji silne sympatie mlacieho italskeho kni gete, kterk prave v britske vefejnosti, adkoliv je to jinak bojov jade', aby se v Americe otenil s nejakkmi mink a tetko ovladatelnk kmen. Ve svetove valliony. ce bojovali jako spojenci Dchody proti TurMohl samortejme podkat a g na nadrati kiim a jeSte Po valce jim Anglie dodavala zbrapodelit se s tuctem svkch kolegu o kniteci inne. Anglia jim slibila bezpedna bydliSte, alt teryjii. Ale jeho otazky mely bkt hluboce psynedostala se k spineni tohoto slibu pro nalechologicke a to vytaduje dasu. Chtel se dozvehavejk akol vytvoteni irackeho statu. Ponedet, jak takovk knife zada o ruku bohate divvadi Kurdove a Arabove jsou zapfisahlkmi neky a jak je pfijat. Chtel zvedet od knitete, zda pfateli Assyrii, doko k ttenicim a Assyrove povatuje americke divky za lepSi mantelky 1 1933 pokusili vystehovat se do Syrie. Ale ani net Evropanky. Jiste se jednou nekdo najde, zde nenaki atoditte a nil navratu ze Syrie bykdo prohlasi, ze to neni pravda. A piedevkin Ii hranicich pfepa,deni Vahabity a utrpeli chtel se zeptat, Jake jsou jeho nazory na de• tegke ztraty. tieky.

Konedne se ujal Svaz narodii tohoto neSt'ast"Co soudite o detiokach," chtel se zeptat neho a prondsledovaneho naroda. V posled• ptimo knigete. nich dvou letech byly provadeny riizne pokuPri hromadnem interviavu nekde na nastusy o pfesidleni Assyril. Plan na odvezeni Assypgti se s takovkmi otazkami nedostanete ria do britske Guyany upadl do zapomenuti. daleko. A proto miaj pfitel Foster jen neNyni byl snad konedne pro ne nalezen novk kolik mil automobilem kni geti VStfic; at' se dcmov v zapadni Syrii na bfezich Orontu, kdy dostal k male stanici venkovske, train& pohtibyl ptekonan pooatedni odpor francouzske vlae tme.

Tloukl na dveie, net se objevil gene y dy. Jedna se jen o zaplaceni dopravy a vybumug v noeni kotili. dovani vesnic. Podle poslednich odhacia ze &"K vertu, co tu chcete," °bail se na neho Levy by bylo tteba asi 800.000 liber. Anglicka razne. vlada chce ptispet 250.000 librami s podmin"V kolik hodin sem pfijede rychlik?" zeptal kou, ze Irak, kterk ma o,statne splatit dluh se ho Foster.

Assyrilm ,zaplati tutee eastku. Zbytek o"Projede tudy za 15 minut," fekl mut a dopatfit Svaz narodu. Doufejme, ze tento kedal se zjevnkm zadostiudinenim, "ale nezastavi chetnk podnik nebude zatladen do pozadi jise tu. nYmi politickymi uddlostmi nebo neztroskota "To nebudete mit pohodlne," pravil mut v nedostatkem velkodugnosti. nodni kosili, nadet zaviel za sebou dvete a Sel spat.

Muj pfitel Foster si ut prilis dolate nevzpoAnglicka kniha o '6eskein misionaki. V lonmina, jak tenkrat zasavil rychlik. Jsou nekdy dYnskem nakladatelstvi Hodder and Stoughokamtiky, kdy si nejsme jisti, zda jsme neco ton vyka prave zajimava kniha o deskem miudelali ci ne. Oervena lampieka oznaeujici . sionafi Jiiim Schmidtovi. Autorem knihy, jevzdalenou vkhybku ho proste ptitahla. Byl jit nazev je "By Patience and word" (Shovivtdycky celk blazen do eervenkch lampidek vavcsti a slovem) je Dr. Samuel King Hutton.

Jili Schmidt, piwodne feznickk pomocnik, byl pra y & kdy nad touto drtel ruku, zaslechl z oalky supot lokomotivy. Neni si vSak naprosto pfljat v roce 1727 do spoledenstva Morayskkch vedom, ze by s ni maval ye velikkch obloubratti, ktefi musili pied habsburskou persecich, kdyt se y e vzdalenosti asi pill mile objekusi uteci do Saska. Schmidt to vSak v Sasku vila svetla vlaku. Snad s ni asi trochu tame.dlouho nevydrtel a brzo se navratil na Moraval, ale to ostatni bylo dilo pfecitlivelosti fidivu, kde vystupoval jako kazatel. Byl vSak za• dovy. Lokomotiva, piskala, do toho zaznivaly teen a ztravil Sest let v zalari. Zlomen na teazkostlive vkidiky. Za vlakem se vyrojily Tile, ale nikoliv na duchu, odebral se Schmidt skry. To vSechno pusobilo opravdu pfilit dijako misionat do jitni Afriky, kde ztravil dlouvadelnim dojmem. Lokomotiva, tendr a dva hou fadu let mezi Hotentoty. Tetce nemocen vozy na zavazadla se smkkaly po kolejich se byl v roce 1742 nucen opustiti jitni Aftiku a zabrzclenkmi koly v oblacich zrudleho koufe. navratil se do Evropy. Kdy2 po padesati letech Vzduch byl pink vane pilin, popele a zahfatfi misionati prisli na, misto jeho dinnosti, zjitkch brzd. Vlak se zastavil s mal'm trhnutim, stili, ze seine jim za,sazene pietrvalo jeho 21vot. Anglicka kritika a z ylaSte cirkevni kruhy at to zasyeelo podel celeho vlaku. Dvete se otviraly a v oknech se objevily hlavy. tuto knihu velmi chvali a poukazuji na to, to V torn okamtiku vtecko, co si mute italskk Morava, odkucit Schmidt pochazel, leti v dnetknite myslet o robatkach, ztratilo naprosto na nim eeskoslovensku. vkznamu. mai pfitel Foster prcha.1 v pine rychlosti pies pole, pfeskakoval ploty a brodil ITALIE CHCE VYRABET VLNU Z MLEKA. se at pa kotniky bahnem vyjetkch test. Ani Italsti chemikove oznamuji nov' objev, ktejednou se za sebe neohledl. A deset minut rk by byl dilletitYm krokem na testa k autar betel celk udkchan po hlavni pozdeji, kdyt a kii. Jedna se o vkrobu vlakniny z odstiedenesilnici podel houSti, zpozoroval, ze. stale jeSte ho mleka, kterou lze pilst a tkat jako vinu. Z drii kieday ite v ruce kostru aampiCk y, jej libry odstfedeneho mleka motno vyrobit asi. sklo eestou rozbil. toteg mntatvi vlakniny, jet ma tepelne vlastKdyt se za dye hodiny dostal do mesta, donosti viny a ji se odolnosti vyrovna.. Vkrobni zvedel se, ze knite ji g tu je ate ho novinail vklohy se maji k vine jako 3:8. Zriama hornojit davno intervjavovali. Ptali se ho, jak' mel italska textilni tovarna vyrabi jit ve dvou pocit, kdy Zadal o ruku bohate americke divvodech s nejvetkm Uspechem tkaniny z nove ky, jak byl pfivitan a soudi-li o bohat'ch asuroviny. Kdyby se vSechny tyto adaje potvrmerickkch divkach, to jsou lepsi mantelky net dily, byl by to vkznamnk objev pro Italii. Italia evropske. Pan knite na, to tekl ze ano. A take ma ted' rodni produkci asi 42 milionii hektolitse ho otazali, jak' je jeho nazor na detidky ru inleka, z toho asi 30 milianu hektolitru. knite se pekne zaeervenal pro rozhlasove nozpracuje a dava odstiedene mieko. vInky a pro posledni yydani tfi rnala (-co. tohoto odsttedeneiio mleka; aby &e'' Ale noviny byly viastne zveclavejL na ciovc.L. _ zbyteen§. Krome toho mozno

Ve stfedu, dne, 4. prosince 1935.

Vyhledelvan"3i M. P. YLjsem v sobotu v kavarne, ye ktere bylo B piles neptiznive hospodafske pomery do posledniho mista nabito. Najednou se objevil poslik a hlasite vyvolaval: "Doktor Kopeenk k telefonu .. . Doktor Kospeony k telefonu . . . ."

Obratne jako kodka se prodiral mezi stoly, ag konedne nalezl dr. Kopeeneho. Byl to vatn' a peelive obledenk pan s brklemi, kterk se ztetka zvedl a fekl hlasite sve spolednost4,ale tak, aby to vSichni "To je hrozne, ani tady nemam pokoj od pacientu."

Pak se protladil mezi stolky a zmizel.

Za pal hodiny se vratil.

"Prosim za prominuti," omlouval se, "musel jsem k jednomu nemocnemu. Byl to talk pHpad."

Ale sotva se usadil, u g se objevil opet mladenec od telefonu: "Doktor Kopeenk se prosi k telefonu Doktor Kopednk se prosi k telefonu . . ."

Dr. Kopednk se znovu zvedl, prohodil nekobit omluvnkch slay a odeSel. Vratil se teprve za hodinu.

"Musil jsem provesti nutnou operaci," volal hlasite, "promirite mi, ale lidskk givot byl v sazce. Povinnost pfedevSim!" A jig' znovu pfiSel Koch od telefonu: "Pan doktor Kopeenk. prosim, rychle k telefonu."

Tu jit kolem zvedali pfitomni hoste hlavu, aby si prohledii toho doktora Kopedneho Dnes je takovk elovek, kteremu se i pri vg i to hospodalske krisi tak dobie vede, piece jenom velike, zvla,Stnost.

"To bude jiste ‘nejakk znamenitk lekaf," prohodil agent s realitami ke sve inantelce, "lidi se o nej takika rvou. VidiS, ten by se mel podivat na tve tludove kaminky."

2ena jednoho velkoobchodnika skrem fekla k svemu "Ted' se hned, Karle, zeptaS na jeho adresu a zitra k nemu piljde g se svkm vfedem!"

Zatim se vratil doktor Kopednk skoro bez dechu do kavarny, kde ho pak jeSte nekolikrat volali k telefonu.

Ponevadg uz bylo hezky pozde, zvedl jsem se k odchodu. Vyhledal jsem vSak jeSte toho chlapce od telefonu. "tteknete mi, priteli, toho doktora Kopedneho katdk den tolik lidi . . . ."

"To si myslim," odpovedel pytne, "je pan snad take Iasi'?"

"Ano," zaihal jsem si, "prod se ptate?" `Mel bych k yam nabidku, pane doktore, docela diskretni. Kdy2 mne zaplatite kaidk veder 5 korun, zavolam vas katdou pulhodinu hodne hlasite k telefonu."

"Po mne se vSak piece nikdo nebude ptat!"

"Na tom piece nic nezaleti. Doktora Kopedneho take nikdo nezavola, a ptece je jeho ordinace piepinena. Uvidite, pane doktore, jak se k varn take budou lidi pHmo hrnout."

"Pfedplatite-li si, bude to jette lacinejSi. 12 veeerii bude vas stat pouze 50 Kd!" hodne zykSit produkCi- mleka, kterou ted' brzdi nizke deny a nesnaze s vkvozem skrii..Sta..lo se ovSem ' jit prilis dasto u novkch objeva, se prvni optimisticke, odekavani nespintla.

• Mleko, zviaste kaiein, m mapodobnejako podstata- . lety se Podatilo take nemeekenni . chemiku Uptist z kasein. pomoei alkallekSreh ro'ztciku vlakna, ktzra se po zbarveni podcbala vinenS7m. Ale vlakna zustala kfehka, a i barveni bylo obti gne. Je zela pra y -depobn,tiasklroejuvtcm cboru o krok dale a jeSte pravdepodobnejk, ze Italie- vzhledem k svemu postaveni asilovne rracuje tomto poll a jiste ziepSila.zpilsob vkroby. Ale ani • Italia nemuze pfehlitet, jail daleka jet cesta od pokust k ykrobe ye velkem k zaver.ieni - riahrAtkov;;-ch tria,

0 VOLETI. Slovent "vole", latinsky struma, se oznaeuje zduteni ttitne 21azy eili thyreoidey, ktera svYrni ttemi oddily, t. j. dvema postrannimi laloky a Azkou spojovaci- aiji objima dolni east ohryzku. Obrysy zdrave Atitne Mazy nesplYvaji , s obrysy kreniho svalstva, take postranni kYvadi jsou pane znatelny a take mezi hlavlekami klienich kosti ponechava zdrava Stitna Maga podle thenosti krku melky nebo hlubokY dtlek. Ochuravi-li a zduti-li Stitna za, sameatejme zvettuje objem krku. Ale mejej centimetrem, nevime ureite, jak silne vole vzrostlo. 'lady zduti tteba jen jeden lalok Stitne Mazy, nekdy Zduteni nezvetai • jen do tlouStky, nYbr2 i do vYticy. Nejlepe se jeji velikost pozoruje pti polykacich pohybech hrtanu. Ve starch lekatskYch spisech je zaznamenano, byla pozorovana volata tak ohromne vzrostla, ze visela hluboko na prsou.

Za dnetni doby, kdy ka2demu eloveku jest umotneno dosici lekatske rady, nedoptava se 'zdutenYm AtitnYm 21azam do obdivuhocinYch Tozmert vyrastati, presto jette bYvaji opera-tivne odstratiovana volata 6-10 Tiber tana.

Ale proe vlastne Stitna, 21aza nekdy jen zcela VYjimeene u nekterYch lidi zdutuje, jindy na-proti tomu v nekterYch krajinach se volata po cela stoleti hromadne vyskytuji, nekdy u nekolika lidi se pouze jako epidemie na kratkY eas ukati a zas Upine vymizeji, pies rozsahla a podrobna badani lekatskych klinik a VtestrannYch pokusnYch Ustavil dosud neni ptesne zjitteno. Tyto roz.liene ptipady poukazuji, ze vyskytovani se volat nema vtude stejnou •:jednu zakladrii ptieinu, nYbrS ze je nekolik rozlienYch pricin, ktere vyvolavaji zduteni neb • zmohutneni Stitne 21azy Ze zahnizdeni se volete v ureitYch Azemich celeho sveta, na pt. ✓ Alpach, v Pyrenejich, v Himalajich a jinYch TysokSr ch pohotich, ize souditi, ie tamnejti obyvatelstvo, ktere pije i ptipravuje si pokrmy z pramenii tvotenYch rortalYmi ledovci, dostava vole z nedostatku jodu ye vode. Lze vtak Prot tomu namitati, ze nevyskytuji se volata u horala tim easteji, cim blite bydli k vrcholVim hor, nYbr2 prase naopak v horskYch fdolich. Vyskytuji se v hojnosti tee v 6eskoslovensku v pomerne nizkem Rude:hal. Ji2 no41•111111011MMOMMIlli=“11.11011110=1{.

KALENDARE!

Mime na sklade kalendate Amexikan a Peeirktiv, jeui potleme. vyplacene za 60c. Objednavky zasilejte na: echoslovak, West, Texas. (dz) 0

•

r TAROKY inti2ete °pet dostati za $1.50 hru, pottou vyplacent. Objednavky posilejte na Ceehoslova.k. West, Texas.

Ids) Or

'MENEM& siMININI

vorczenata mivaji vet gi stitnou, c.21. zu tlez do spelt'&ova z krajin vYvinu volete neptiznivYch. Nejde tu vtak o dedienost. V krajich, voietem epidemicky zamotenYch, vyviji se volata toz u tech lidi, kteti teprve v tipine dospelosti se tam usidlili. Nekde mono tvoteni se volete pokladati za projev epidemick y nakazy.

Znenadani se objevI v nektere Skole nebo v nektere tovarne nebo v nektere dedine, ale kdy2 posti2eni lido se vystehuji, sami pozbYvaji volete a nakaza ptestane se v decline Si • STOPATNACTILETOU VALKU PROROKUJE H. G. WELLS acine strachy, to valky se pravdepcxlobne dobjeme pouze ye filmu, jeho natadeni se pod dozorem slavneho spisovatele prave konei v Londyne. H. G. Wells prohlasil pied casein, 2e se prozatim vzdava, literarni kariery a yenuje se filmu. Svenau slovu vtak dostal pouzo zeasti. Jette pied ukoneenim sveho prvniho filmu, jeho titul je: Things to come, eili eesky asi: Co nas deka, vydal H. G. Wells v male kniteece zhuttenY obsah toho, co nas za nekolik mesicti bude napliiovati hrtzou v biografech. H. G. Wells ponechal sve fantasii volne pole a 'lei straSlivou valku, ktera koneene ptivede lidstvo k nove, lepti civilisaci na troskach znieene stare. Tato valka, iii, podle Wellse, nebylo v dejinach rovno, zapoene v roce 1940 a potrva, a2 do roku 2055, tedy celkem 115 let. Wells nas na poeatku uvadi do mesta E verytown, prumerneho velkorriesta natich dna a seznamuje nas s Johnem Cabalem, kterY zaroveri se svym synem, vnukem a pravnukem je jako symbol evropskeho eloveka hrdinou filmu. Do veselYch ptiprav vanoenich vpadne nahle bez ptedchoziho ohlateni valka„ o jejim2 vzniku se Wells zminuje pouze na.znaky.

Valka strhrie celou Evropu a celY svet do krvaveho viru. Uprostted vteobeeneho besneni ukazuje nam autor valeenou idylu: umirajici neptatelskY letec strhuje uprostted neptatelskeho plynoveho titoku plynovou masku, aby ji zachranil mladou divku. Valka stale zuti. V roce 1966 existuje ye Velke Britanii pouze jeden, posledni dasopis: Britons Buletin, jeho cena je etyti anglicke libry. V roce 1917 zmoc ni se vlady nad Evropou ukrutnY diktator,

Kdyt slunce sviti, sve svetlo postal/ pod eepici.

• • Nema se iikat,.ze nosime tu ci ()nu m6du, nYbrZ spre.vneji, 2e ji sna.time. gentumimmumianununumnslowninimmommumummtimusomnila DR. N. B. McNUTT zubni lekat tIAADOVNA NAD HARWEY'S CHEVROLET CAR AGENCY CALDWELL, TEXAS. WIMIIIIIIBIHMIIIIIIIIWZOLLOMMIUM/WHIUMUM1111111111111111111111/111/111111111U11111111

Mikulaiska Zabava V SINI itADU

gtefinik v Houston v sobotu, dne 7. prosince.

ZACATEK V 8 HOD. VSTUPNE 25c.

DobrS7 svatS, pfilet', 6, na zemi a jak zris tu hezke parky, nadeli,§ vtem pane darky.

Mikuikity Orchestr.

Zibavni VSTbor.

Strana 13.

VESTNi

Ve 5tredu, due 4. prosince

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekak V PARKEROV2 BUDOV2 Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

GEO.E.KACIA PRAVNIK Vvtizuie veAltere, soudni a DraVA zalditosti. abstraktv. nosledni vine. atd.

WEST. Telefon 148. TEXAS

EMIL J. MOT1S DESK'- PRAVNiK Office nad NARODNI BANKOU PiSe dYty, • posledni vale, ptehliti abstrakty, Zastava, soudy vain,::.

Purady, p tialEY, notifstvf.

Yoakum, Texas.

lmenera Boss. Cabal se zriovti objevuje na scene, . Je nyni elenexn tajne organisace nad oblohou", ktera si vzala za nkol obroditi Evropu. Je vtak zateen, avtak koneene osvobozen svYmi kamarady, kteti dobudou eeleho sveta. Film se konei pozvolnou vS7sta ybou nove svetove civilisace na troskach stare. H. G. Wells ukazuje v tomto filmu, ze je nejen splsovatel dobrodru2nYch romanii, nYbrt take so cialni myslitel a duchapinY glosator moderniho svetoveho deni. Uvidime-li jeho film bez, censurnich Skrtit, mideme oeekaVati dialogy, ktere nam daji hojnou latku k ptemYtleni.

Film Wellsav neni jen hrozba pesimisty, nYlDr2 Upenlivy vYktik elovelca, pocit'ujiciho osudoy e rozhrani, na nem2 dnetni lidstvo 2ije.

STAT A IDEA. Mame zemi, kterou ueinila bohatou a krasnou ptiroda i lidska prace; mime narody nadane a delne, ktere se mohou druh od druha mnoho ueit a ktere ptirodou a historii jsou ureeny k harmonicke soueinnosti; a marne dejiny, ktere nas zavazuji k vzestupu a polcroku.

V eem jsme chybili, z toho se ueme; kdo za.pomina Spatnou zkutenost, ztraci dobrou.

Zbudovani republiky opravdu demokraticke je akt velike viry: Viry v pravo a spravecilnOst, viry v dejinne poslani, viry v budoucnost. Tu viru mame a proto nra geme o2ivit ducha radosti a lasky, se kterou jsme pied 14 lety stantili na prahu sveho vlastniho domova. Tehdy jsme byli jednomyslnejSi, zato dnes je nas vice. Tehdy jsme videli pied sebou raj na zemi, ale raj na zemi neni nikdY hotov a ukoneen je v nas jako dobra vale, jako vzajemna slatba, jako eizeri po spravedlnosti a ptedevSim jako laska, Aeinna, laska k natim spoluobaantim a ke 'dem lidem dobre vale. — T. G. Masaryk.

Je tteba staleti, aby stat byl ptiveden k rozkvetu. K jeho znieeni staei hodina. — Byron.

Stat, kterY mute bYti udr2en pouze silou fedineho muze, je tak prohnilY, ze nestoji za udrteni. — J. G. Seunne.

Bez mravil neni republiky. — Napoleon.

Narod estete zapoene stavbu svYch palaet sttechami.

Slovo? Mytlenka? trays'? Plan? Ptedsevzeti? Rozhodnuti? Hou2evnatost? Nikoli. din je vtechno — jen era. — Clemenceau.

Divadelni krouiek Hlahol sehraje v •adove sini

Porok Houstonu, Cis. 88. v Houston v nedeli, dne 15. prosince 1935.

DIVADLO POD NAZVEM

OSIIIELO RITE Lidova hra o ttech jednanich s ptedehrou.

Napsali Fr. Lotek a Fr. Holey.

OSOBY: Kott'al, sedlak a starosta A. Walla Madlena, jeho 'Zeno Fr. Wallova Olcifich, jejich syn E. Hotek IVIatej, eeledin L. BilY Barea, slu2ka Hl. Mendlova Hovorka, dohazovae J. Katpar.

Kotenatka, E. Kalouskova Kovanda, pismak J. Kalousek Arnottka, jeho schovanka M. Kalouskova frig. Arnott Dane& tovarnik J. Kind Hostinsky J. Kadleeek Betutka, jeho dcera L. Krampotova, Dubina, sedlak V. Kind!

Vejptistek, Shale, ..... ....

Fr. Dvota4c.

Dej odehrava se v poclbabske "vsi v dobe -ptitomne.

•• Vstupne pani 40c, (limy 25c, deli 10c. Zaeltek o 4 hod. odpol.

Pti divadle a veeer ueinkuje hudba

Ilse's Orchestra z La Grange.

Vbor.

Strana 14.

JE angina?

Jf• to infekdni,

prudkY 'Luna sliznice hrtanove v miste branky, t. j. tam kde ptedni obiouky patrove spojuji se v dinku a za nimi.

Zanet vychazi z mandli, ktere jsou tvoteny iyinfatickou tkani za temtito oblouky patrovymi a jsou ulaieny na jejich zadni a dolni strane. Slovem infekeni rozumime takovy zanet, kterY se tvoti na podklade pfeneseni infekeniho einitele, u anginy nejeasteji bochankovite, teekovite zarodky z raznYch skupin. At' v te.tizky sestavene, nebo teekovite skupiny, nebo koneene spojene ve dvojice jako Zemle.

Je pfiznadne, .2e u kaZdeho eloveka, i zdrave• ho, rnaZeme takoveto zarodky v brance hrtanove nalezti, ani by zpasobily nemoc.

Jak tedy angina vznika?

Tnfekeni zarodky uplani se zanetem na sliznici tehdy, je-li ptipravena nejakYm zpasobem. Zda se, ie u angin hraje neobydejne daletitou roll prudke ochlazeni zahtate sliznice hrtanove, take je pak zanetu snadno ptistupnd. Je jiste pozoruhodne, 'te anginy vznikaji nepornarne oast() po jizdach viakem, nejeasteji druhY, tteti den. Pokladame-li tA)to nachlazeni za einitele pro anginy dfilekteho pak angina je nemoci po nachlazeni velmi eastou.

JestliZe tedy sliznice je takto ptipravena, rozrostou se zarodky na povrchu mandli a vytvoti zanet, razne silnY, podle sily infekce a odolnosti pacientovy. Je ptiznadno, Ze v eistem vzduchu horskem angina nevznikne, i kdy zarodky nemoci jsou v krku ptitomny. Ptena gi se tedy angina nedistYm .prachem, yydYchanym nevetranYm vzduchem, konedne i stykem s nemocnYm. Nachylnost k nemoci je zvlattni. Jsou lide, kteti neonemocni anginou ani tehdy, jsou-li v ptimem styku s infekci. Jini trpi od sveho po celY iivot a jejich deti podobne. Za vinu klade se to zbytnele sliznici hrtanove, ktera snaze onemocni.

Prabeh anginy je celkem u v gech pacienta stejnY: dva a.2 t •i dny pied vlastnim onemocnenim bolesti hlavy, nevale a nechutenstvi.

Pak vyvinuje se rychlY zanet, ktery je spojen s vysokou horedkou, trvajici jeden nebo nekolik dni. Nejvyggi teploty nejsou yzacnosti. V krku prudce boll, polykani je nemoZne. Den ;sou spa ye, mnohdy zvraceji, usinaji a prudce, se probouzeji. U deti v atlem veku jsou easta i blouzneni. Dospeli snageji tento sta y celkem dobte a22 do doby, kdy se objevi prudke bolesti v hrtanu. Nejbolestivelk je polykani mene teplYch napoja. Pri polykani pomaha si nernacnY stahem svalt v oblieeji, mluvi-li, mame dojem knedliku v krku. Grim je otok branky hrtanove vetai, tim tento dojem roste.

Divame-li se do krku nemocneho, vidime obraz raznY. Jednou pouze silne zarudnuti, jindy Wave povlaky, nebo Wave teaky. Tyto Many nesplY yaji, ale mizeji.

Bolest saha do gijnich svala, ucha, dasni, :xetguje jegte pocit nevtle.

Podle toho, jak se vytvati obraz na mancllich, rozeznavame anginu kataralni (na mandlich jen rudY zanet), folikularni (na man • dlich teekovite krupidky bels.ve, obydejne odpovida.jici Zlazam mandli), lakularni (male krupidky, v dohcich mandli, ktere jsou shinkem hnisavYch bunek a bakterii), kruposni vytvateji se povlaky splYvajici, velmi podobpoylaktim zatkrtovYm, a ygak belej gi) a oparovou (kdy yytvati se puchYtkovitY povlak na povrchu mandli). Velmi teikou anginou, protote bolestivou a dlouhou, je angina, nazyand podle objevitele Vinent-Plauta, se Z. 1utayym poylakem na mandlich, zdukenim na krku, nekdy i ytedy pod povlaky a velmi teZkym polykanim.

Pozorujeme-li nemocneho, odpovida jeho vzhled zavaMosti onemocneni. Oim tagh oneinocneni, tim deli horeenatY sta y, nechutenodpor k jidlu a k pohybu.

Horeeka a potiZe trvaji dva as thi dny, et yr1Y den rychle klesa a ubYva. i bolestivosti. An!:tina nikdy se neobejde bez bolesti kloubnich svalovYch, zejmena v ktiti a zatyli. Blasi se jimi dokonce dive, neZ sama pkijd'e. Nekolik je:6t6 trva zdttfeni mandli a neoby6ejna

VESTNig

Ve stredu, dne 4, prosince 1935.

Anginy a jejich

sledky zasahuje daleko do 'z',Ivota a dovede omega .pracovni schopnost. Mame sta,tistiky, ktere vypoeitavaji, ae dela tfetina chorob srdeenich objevuje se po angine.

1VIUDr. Josef Kazil. slabost, pak vraci se chut' k jidlu a nemocnY se zhoji. Tak probiha nekomplikovana forma anginy.

Do nedavna pokladala se angina za nemoc celkern nevinnou. Je gte dnes mnoho nemocnYch pfechazi ji bez zvla gtnich opatteni, ovgem jiste s nebezpeeim pro sve zdravi.

Ptedeveim v miste anginy tvoti se nekdy (a v posledni dobe napadne east()) hnizdo hnisu, jakYsi nekt, kterY uvnitt mandle se pini a prodltauje potiZe na del gi dobu. Horeeky a otok je mnohdy tak velkY, ze nemaie nekolik dni ne• mocnY otevfit i.sta. Jen protiznutim hnizda mute se sta y zlepgiti. ()path* hnis mute proniknouti do mekkeho vaziva okoli a zpilsobiti tu velke gkody. To je ona prava, "hnisava" angina, jak ji laici nazYvali. Kdybychom tento hnis neodstranili, vystavujeme nemocneho nebezpeei, utvoti se cestou krve podobne hnizdo na pt. v ledvine, smrtelne pro nemocneho.

Angina vgak stave. se onemocnenim zava2nYm take tim, Ze vyvola zach yaty bolesti kloubnich se zanety, zcela akutnimu kloubnimu reumatismu podobnYmi. Ba maze vzniknouti i zanet vnitroblany srdedni, zanet ledvin a srdeCniho vaku. Tak sahe. angina nejen do doby sveho trvani, ale daleko dale, mnohdy do celeho 2ivota svYmi nesledky. dim dale se tyto komplikace anginy mnati a stavaji se takto socialnim einitelem, omezuji se pro celY divot pracovni vYkon postitenYch. Je pravidiem, ae zejmena ti, kdo prodelali anginu nekolikrat, takovYmi potaemi trpi.

Jak leeime anginu?

Ptedevgim kaZda, i lehka, angina, patti do postele. Tim spi ge, jestliie jde o dite nebo eloveka jinak nemocneho (srdcem, reumatismem, zanetem ledvin). Metime pravidelne teplotu, nejmene tfikrat denne. Ptesahuje-li teplota 38 stupha, ptikladame kolem hrudnikii student, girokY zabal a ovineme suchYm, teplYm. Phi kakle teploty pak studenY zabal kr ku. Krk oistime kloktadly. Z nich nejbetnejk je rortok kyslieniku vodiditeho (1 polevkova Wee kyslieniku yodieiteho ttiprocentniho na etvrt litru vody), chloreerianu draselneho (na gpieku note do atvrt litru vlathe vody), boraxu (stejne), nebo odvaru galveje. Nektera slokte. kloktadla (salol, menthol, formalin, lih) jsou ptijemnej gi a ukva, se jich v kapkach.

Kloktani mush bYti silne, alespoh po kaide hoCine, ygechno co se v krku uvolni, musi se odstraniti.

K sniZeni teploty jsou vYhodne prosttedky protihoreenate. Sem patti kombinace leku, na.zy. podle Harburna (chinin, codein, phenacetin, kyselina acetylosalycilovo.), fenacetin, rhofein, acylpyrin, podle veku a slily nemoci.

K pith podevame vlatnY rusky 'dab hetmanek, daj s mlekem. Jidlo jen nejlehei, zejmena pak omezujeme sal, tuk, astra jidla vabec.

Stolid , neobjevi-li se sama, regulujeme nejlepe kompoty a pitim.

Chceme-li chraniti okoli, vetrame, zdravYm pak potirame mandle a okoli rortokem jodgiycerinu a to Spejli, obtoeenou lehce vatou.

Angina vyskytuje se take jako ptiznak nemoci jinYch, celkovYch. Spala zadina hnisavou anginou, ktera rychle mizi a na tele, obliceji, s yYjimkou fist, tvoti se rude eervena, spalova vyraika, nesmirne nakailive.. Angina se nemaZe zvrhnouti v za gkrt, jak se nekdo domniva.

Jsou vgak formy za gkrtu, ktere jsou angina prabehem i vzhledem tak podobne. ze nelze je ani lekatsky ptesne rozeznati. Prato kaZda, angina ma bYti prohlednuta lekatem, i kdy domaci opatteni je tak spolehlive, ze dal gi nakaza je yyloueena. Krome toho nelze ptedvidati ani prabeh, ani komplikace anginy. Je velmi caste, ze lehka angina kataralni vyvola take komplikace, zatim co take angina povlakova zmizi rychle a bez nasledka.

Angine zadiname venovati v posledni dobe znadnou pozornost. Jednak proto, ze prili g castem vYskytem pogkozuje velkou spoustu ne-moen:f7ch jednak proto. poneva& svmi

Tim dakladnejk je leeeni katde, i na polled lehke anginy.

Prevenci, ptedchazeni anginam nutno se ueiti v rodine, v domacnosti, ye gkole. Kaidodenni : kloktani je nejlepgim prosttedkem prevendnim. A po pfestalYch anginach i obeasnii kontrola hrtanu, mote a srdce mela by bt-i pravidlem.

EDISONOVA ZDRAVOTNI RADA LIDSTV1r.

SlavnY vynalezce Edison pronesi na sklonku sveho Zivota zajimavY nazor po strance hygienicke, soude, ze dobrYch 80 proc. lidstva nasledkem ptejidani. Edison pravi, 2e pc) uplynuti 21. roku Zivota nem& pry elovek taL:: znaenou pottebu potravin, jejich zvYgenkin ptijmem si zbyteene pak jen pteplhuje a zatkuje Zaludek. Abychom si zachovali svou normalni vahu, dugevni syRest a shlu, mamc vgichni podle Edisona merle jisti, t. j. jisti jell tolik, co prave na g organismus poticebuje ku kryti ztraty a k vYrobe energie a k vytvoter_i nutnYch reserv. KaZde zbytedne nebo nadmerne ptejidani znamend pro organismus gkodu. Ze kvotopisu pak tohoto genialniho vyne.lezce vskutku vime, Ze sam se od 8 let civil jen mlekem a citronovou gt'avou. Oasto pronagel Edison pH yhodne ptilelitosti svaj obiiben' vYrok: "S mlekem jsem startova/ do tivota s mlekem zakoneim svou givotni drahu!" Edisonova rada "neptejidati se" ma skuteene hlubokY y Yznam hygienickY. ROZDIL MEZI NEGRY A HABEgANY. Jake jsou hlavni, nejnapadnej gi znaky rasy dernogske? Negr je postavy vysoke, silne, ag mohutne stavby kostrove, vYborne vyvinuteho a modeloYaneho svalstva. Mezi Cernochy najdeme nejkrasnej gi typy, k jak'm lidske telo vyspelo. bisti dernok jsou pleti barvy tmaye, od dokoladove as do barvy derne kavy. Ale barva nevi jedinYm znakem /cute dernogske; jsou i jine, na pt. fysiologicke funkce, jima se dernogska, ktite od jine. Jine duletiite znaky se soust •ecruji v prve fade na hlave. Hlava je silnYch kosti. Vlasy derne, neobydejne huste a kudrnate. Neobydejne vYraznY je pro Cernocha oblieej. oelo je nizke, giroke ploche. V'znaCnou vlastnosti oblieeje je tak zvane, prognatie, to jest dopfedu vystupujici brada. Usta jsou velka s neobyeejne velkYmi, rokymi a silne odulYmi rty. To je — nekolik hlavnich znaka rasy negerske.

Naproti tomu jsou telesne znaky velke Cast obyvatelstva habe gskeho pocistatne Pile. I Habegane jsou vysoke postavy, 5sttevi a 10 palcu i vyggi, ale kostra je mnohem slabgi.

Svalstvo je take jemnej gi, phi tom vgak neobyeejne pruZne a ktepke. Zvla gte pfekvapuje gtihlost nohou a htlost rukou. Cela pastava je hbita, odtud neuvetitelne vYkony v chazi pc) neschudnYch stezkach phi neobyeejne skromnosti potravy a pith. Barva kaZe kolisa mezi svetlou s odstinem do Cervena az do barvy dokoladove; je take su ggi nez negerska. Naprosto odligne jsou rysy hlavy. Lebka je mime dlouha, vlasy tmave, jen z east kudrnate, vettinou kadetave. ObliCej je azkY, eelo vy ggi, oCi mandloveho tvaru. Nos azkY, ostry u kotene, azkYch chhipi. Nenh tu prognatie, jako u eernochti, asta jsou men gi, rty OM, a jsou-li Airgi, nikdy nejsou tak odule jako negerske, brada dobte vyvinuta, spi ge do 'picky. Je to zkratka typ, s jeho vyobrazenim se setkavame na pamatka.ch egyptskYch a dnes skoro v gude v severovYchodni Africe, hlavne v *doll nilskem.

Podivame-li se na mapu roz gifeni dernochti v Africe, pozname, Z'e tato rasa ani zdaleka nevypltiuje azemi africke.

Krome nekolika ostrovnich skupin dotyka se souyisla, rasa negerski azerai habegskeho jenom v male dasti vYchodni, a ani tu nejsou eerno:§i docela rasove"

OZNAMENI! Timto oznamuji vgem piateltim, krajandm a zakaznikiim, 2e jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., na,proti Arcadia Theatre, a jsem hotov yam udelat tu nejlepAi a nejrychlejAi praci.

STEVE MARINIK, 6eskY krejdi a eistie, Temple, Tex.

Araria 15.

VESTNIK

Ve sttedu, dne 4. prosince 193.

(dz.)

MUJ ROZTOMIL HOSICEK NYNI PAPA JAKO VEPirliK . .

Nex

"Byl tak slabY a nemel Z'adnou ehut', a byla jsem u konce s radou, co main delat."

Matky pravi, Trinerovo Hake vino jest prase prosttedek pro slabe ditky podyY2ivou trpici. Jeho ptisady jsou nejlepki jake medikalni yeda zna proti nezaZiYnosti, kpatne chuti, bolesti hlavy, nespavosti, plypachnoucimu dechu, ko2nim yyragkam a obtaim spojenYm s neza2ivnosti. Jest pkijemne k u2ivani a je to dobrY spolehlivY rodinnY prostkedek. Maji jej vkichni drogistk.

PtenosnY svetlomet. Prakticka novinka, ktera, nin2e v uraitych padech vykonati dobre slu2by, na pt. pii poiaru, nebo jinYch nehoclach, byla uvedena do obchodu ve Francii. 3de tu v podstate o bifokalni svetlomet, sloienY ze dvou reflektort., z nicht' katclY da, se iiditi libovolne s ohledem na druhY. Tim je mono koncentrovati svetelne paprsky na libovolnou. vzdalenost.

Tak na pt. z dvaceti metra osviti plochu 400 etvere6nich metro velkou, prase tak dobte, jako sousttedi paprsky na vzdalenost jednoho kilometru. 2arovka ma 500 svidek a je nasycovana malYm transformatorem, jeft mono dobie ptipojiti na sit' sttidaveho proudu. Reflektor vati celkem asi 20 kg, ma na dvou mistech pevne drZaky a je opatten civkou menAich rozmeru, na nit je navinuto 75 m Afiury.

MA CENU STA DOLARU, STOJI JEN DOLAR. Tak roku 1931 napsal p. Bartal, 206 Clinton St., Binghampton, N. Y., kdyt jeho mantelce NONAT vyledila velice bolavou nohu. Od to doby mnohYm Nonat odporudili, i do Argentiny a stare viasti poslali a ka-dY je vkly s Nonat velice spokojen.

Prava mast' je s Trade Mark:

Cena Nonat jest 50c a $1.00, poAtou 55c a $1.05. Ptejte se .vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte ptimo na naki adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. Joseph Triner Company, Chicago.

P 0 B 285. Altadena, California,

TRINERS ELIXIR

OF BITTER WINE

SEFtiK & SKRABANEK Caldwell, Texas.

Obchod stfanim zboZim, obuvi a gatstvem a vge, co do toho obchodu path. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a rud'ime yam za uspokojeni.

Obuv "STAR BRAND".

VANOCE v Ceskoslovensku

POJEf)TE s nami! Proiijte Vanoce ye stare vlasti.

Z New Yorku vypluji lodi:

New York - 5. prosince Bremen - - - 7. Drosince Hansa - - 12. prosince (Wive Albert Ballin)

Eurona - 15. orosince

C.H.Chernoskfr

Umele perly vyrabeli pied sedmdesati lety v POW tak dokonale, je teZko kdo rozeznal od pkirozePRAVN/K n3ich. Uzivali kupin ryby hence.

Vykizuje vegkere soudni Rozdelavali kupiny s vodou a odplavovali jemnou perlovinu ze spodni zaleiitosti strany. Naplav slevali jemn'm si- tiadovna: 821 Bankers Mortgage tern, aby addelili kupinovou drt'.' Building . vies ulici nauroti Kress Perlovina zfistala ye vocle rozptYlebtulove na a usazovala se teprve poznenah- HOUSTON. XAS, la. Vodu pak opatrne slevall a k perlovine misili neco epavku, aby se nerozkladala. Tak dostavali kaki, SPRAVNE VYKONANA POktera kikali perlova ei orientalni eHREBNi SLU2BA. sence. Z dvaceti tisic belie dostane V hodine 2alu zarmouceni se asi pul kilogramu perloviny. Pernaleznou Edward Pace polovina se micha s rybim klihem, hfebni ("sta y pohotoN/ k symssaje do sklenene trubice a fouka, patickernu vytizeni nezbytse do nitra dutch sklenenYch kunYch jednotlivosti a k vypraReek. Ty se suki, yyplriuji voskem veni dojemneho pohtbu. Levnebo rortokem rybiho klihu a meni ne ceny jsou nagi zasadOu. se v perly, ktere se napichuji a naAmbulaneni sluiba vlekaji do 'Mtn Do nekterSTch perel EDWARD PACE nastkikavali krome toho barev rozPohtebni fiditel — dlenem delanYch s arabskou gumou.

S. P. J. S. T. — Tel. 3606 0 TEMPLE, TEXAS. Matka a Hite.

Pan Alfons Gheyssens, Medora, Man., Can., pike: "Vak lek jest, obdivuhodnY a nebudu nikdy bez neAnton's Cafe a Delikatesy ho. KdyZ nak synaeek byl pouze dva NejlepAi pivo ve meste. Studeroky start, tripel velice zacpou a ne napoje. nemohl ptijimati 2adnou potravu.

NejchutnejAi jidla vgeho /2 kavove rtiaky HoDal jsem mu 1 druhu. boko dyakrate denne a pc, dvou Zastavte se u nas pokade, dnech jeho stieva pracovala prakdyt jste v Temple. videlne a mohl jisti. Moje Zena take stale postonavala. Od to doby co ANTON BRAVENEC den Jednoty SPJST. taiva Vak lek, jeji sta y se zlepkuje.

No 10. — E Central Doufame, 2e Hoboko bude pouZivaTEMPLE, TEXAS. no v kaZdem domove." Tento -teeny fieinek Hoboko na- sta y matky a ditete jest snadno vysvetlitelnY. Dra. Petra. Hoboko dobou- vyzkoukenY bylinnY leeivY prostkedek slougi napraviti chybnY pochod za6eski jidelna, restaurace a Zivani a vymekovani a tim pomaha pivnice pkirode vybudovati silne a zdrave 714 PRESTON AVE. telo. Neni prodavano lekarniky.

Houston, Texas Mfde bYti opatteno od mistnich Jos. Kant, majitel. jednatelii, stanoven'ch Dr. Peter Telefon: Beacon 31734.

Fahrney & Sons Co., 2501 WashingPravidelna jidla a lunge.

NejlepS1 soudkove a lahvove p1ton Blvd., Chicago, Ill. vo, ruzne druhy vine, a doutniky.

1VIluvfxne 6esky. tglEEICIDEE-tarffrg.ggNtg[giEINCIRENE Hoboko stale na sklade.

Zvlakni stoly pro rodiny.

C.I.M.1.0■111111.41111111■047=PC.1111.1 ■0■1111.1■041110.0

RED FRONT

Dr® Karel J. Hollub

eeskY lekaf a operator, 711 Medical Arts Bldg., HOUSTON, TEXAS. Telefon fikadovny: Preston 2553.

Telefon residence: Lehigh 9745. gigagw-gagomiluggEggEgr_grizTowg

ggiggIggialEREEEIgiggEigg

•

Krejii od roku 1898 ve vlastni budove, jinni 'Sesta ulice a Avenue G. ER

Zhotovuji oblek dle miry, nejnovelkiho sttihu, z trvanE3• fivYch modnich latek, od $17.50 yfge.

00 0 0

0Li

11.0•111.1.0.01104.1

Cisteni, tehleni a spra y • kam venujeme zvlaktni po--s zornost.

0

HAMBURG - AMERICAN AIME'

0

515 COTTON EXCHANGE BLDG, HOUSTON, TEXAS.

114.1101.■01■16.0

•

Expresui vlAk podel BREMEN a EUROPA v Bremenhaven zajigt'uje pohodlnou jizdu ai do Prahy. Prave tak spojeni z Hamburku.

Informace u kterehokoliv mistniho agenta neb

NORTH GERMAN LLOYD . .

J. W. Juroika

E3

ES ES

ES

.101•0•011. ON10.11111114

Vlidni a rychla obsluha a mime ceny.

ES 53 ES

o Navktivte nas a nechte si zhotoviti vaki krejeovskou praci u krejeiho.

Temple, Texas Telefon Cis. 4692.

(dz)

ES ES Ej ES ES 53 ES

,trs ES

effiailENIM22111111=1152MNONEENow

trana 16.

YESTN f K

Caldwell, Texas Ctena tedakce'.— Minulou. nedeli sehrili ochotnici ze Seaton u nas v Novem Tabote divadelni hru "Matka Kradmerka" Sill 'Na prodej — husi peti, eiste, aneb "Do panskeho stavu". Bylo bile, ptebirane, same drobne, $1.00 znati, Se ridinkujici jsou na jevigti nevyplacene. Adresujte: Mrs. clobte obeznameni, hra byla dobte Joe D. je2, Rt. 4, Temple, Texas. promyglena a vystihnuta, jevitte si (4-6) piipravili, ba i ptivezli s sebou, Sazaky mrazu vzdorne, ran znazornena Ceske. kamna; muselo nC druhy. Cibule Crystal Bermuda. jim to vziti mnoho prace v ge tak COO za 6G.7,, 1000 za $1.00; zeli, 100 za ptipraviti. Ba ani ten truhlik ke 20c, 300 za 75c, 500 za $1.00, 1000 za kamniun neschazel, men skutednou $1.75, pogtou vyplacene. Vgecky sa- malou svetnidku, jake jsou v Evrozeeky jsou silne. Mrs. Agnes Skupin, pe. Ten truhlik byl nepostradatel(4-5pd nY, neb na nem Kraemerka vidy Rt. 3, Rosebud, Tex. sedela, kdyi pila kavu, a kdy2 ptaDer. TABAK listovY na prodej, 10telsky se svoji slutkou si pobesedo15c lb., nevyplacene. Jerry Burygek, vala. Hra byla dokonala, pani KraePortland, Tenn.

(3-4pd) merka se ye hte vyznamenala, 31, NA PRODEJ husi peti. Hlaste vgichni se einili a sve rilohy s se neb pigte na Rosie Horak, Rt. 1, menim vyhrali, za dei se jim dostalo zaslouSeneho potlesku, a my Box 41, Needville, Texas.

(3-4pd.) vgichni jsme pravili a je pozvali, 'AP PRODAM FARMU za velmi vY- aby az pti gte sobs nejaky peknY dihodnYch podminek a te2 hodne la- vadelni kus si vyberou, tento ()pet cino, neb ji pronajmu velmi vYhod- u nas sehrali. Nav gteva byla dobra, ne. Pig te na adresu: L. Zbranek, P. sin byla naphiena, ale bylo by mno0. Box 265, Daisetta, Tex. (3-dz) hem vice lidu bYvalo, kdyby nebyl degt' stra gil a nebylo by bYvalo tak 3or TABAK peknY listovY na pro ,'!hladno. Mnoho vzdalenej gich lidi dej za 10 a 15c libra, nevyplacene. neptiglo, bali se degte, neb nekoliCharlie Nesvarba, Rt. 5, Franklin, krat zaealo prgeti. My v na gern oKentucky.

(3-5pd) kresu mame gpatne cesty a kdyS zaprgi, nemideme se nikam dostati Za ptieinou sriatku chci si do- a SadnY k nam. V takavem ptipadu pisovati se samostatnYm panem od jest nejlepe ziistati doma, a becla 25 do 30 midi staff k. Pi gte: Bobbie tomu, kterY bydli trochu dale, neb Wells, 2910 San Jacinto St., Hou- takovY v takem padu by nejlepe u.ston, Texas.

(3-bpd) delal, aby se u na strvale usadil, neb cestovati v de gti a blate jest 31tr ' HLEDAM DELNIKA, ktery dovelice neptijemne, ba i nebezpedne. bte rozumi farmatske praci, od 21 Mame bYti na to hrdi, Se mame do 35 rokri stack. Ostatni zdelim piHlaste se hned na: Joe F mezi nami lidi, ochotniky, neb byla Clawson, Rt. 2. Crosby, Tex. (3-4pd) to od nich velka obetavost tak daleko k nam zajeti, divadlo sehrati a HLEDAM DELNIKA, kterY do- ✓noel se opet na tak dalekou cestu bte rozumi farmatske praci, od 25 pustiti a pak v gechen disty vYtelek do 50 ran stari, ne star giho. Ostat- z divadla na gi Matici Vyggiho Vzdeni zdelim pisemne. Hlaste se hned lani venovati. Vstupne bylo male, na: Petr Matula, Rt. 4, Caldwell, len 25c, coS bylo malo za tak velkou Texas.

(2-5) namahu. Ptijmulo se kolem $40.00. t"taci Navy Tabor podita vkly 20% za sin a svetlo, a po odeeteni vgech VALASSKE PAPULE. Jsou moji vlastni vYroby z prave vyloh zbylo pro Matici V .V. $6.20. yalagsko-klobeueke houne, s koie•• A jelikoS se tad Nov' Tabor usnesl nfmi podegvy a nizkYmi gumovYmi venovati techto 20 procent WS' Mapodpatky. Zasilam pogtou vyplace- tici V. V., totiS sumu $11.70, a dale ne.

Cena: mne dal bratr Pavel Trdalek 50c Nizke, terns, SenSice $1.80 pro Matici a 50c pro VYstavu, a daMuiske ecrne, nizice $1.95 le mne dal bratr Tomas gefdik $1.Vysoke, 'enemy. &me Senske $2.50 00 pro Matici, tak jsem zaslal eelVysokC, gnerov. Cerne, muiSke $2.65 kem pokiadniku Matice, panu Prasatikovi $19.40. Vgem claret= f•ele JOSEF HRADIL, (dz) dekuji jeji jmenem.

Sealy, Texas.

PtednejakYm Casem mne dorueil .:11tr4 Na prodej. tti mule a kid' br. JOS. Dugek ml., Glen tadu Rovpro dva nary polni nata.di, east kr - nost $5.00, dar to jeho tadu pro Mamiva, k tomu se zrentuje 65 akril tici, ktere jsem tenkrate pokladnipole na rok 1936. Musi to b'ti vet- ku Matice zaslal. i Ptipadne pronajme se z Meli jsme navgtevu z Oklahomy. polovice samostatne rodine, pted- Pitemne nas ptekvapili na gi ptanost v gak se dava. prodeji. Farma 3e tele pan Jos. Sopr a Jos. Dvotadek, mezi mesty Temple a Belton. John a ptigli prave v eas, aby se podivali na Ceske divadlo. Oni pravili, H. 8efeik, Rt. 1, Belton, Texas.

(2-3-pd.) m ai l teS" Casto divadla, ale musk jeti asi 16 mil do Caldwell, Kansas.

TRtNi CENY Divadlo se jim velice libilo. Pravil jsem jim, ze aS u nas budou opet ze Seaton hrat, Se jim necham yeye Waco, dne 3. prosince 1935 11.75-12.10 det, aby opet piijeli. Musim na ne Baylna str middling Iprozradit, Se jsou oba vdovci, PraKukutice v klasecn, bull 37-42e I vii jsem jim, 'Se do to doby jim ne22c-24c lake Texanky najdu.

Oyes v pytlich, bu gl 60c-70c Peenice, bull Bylo by zahodno, aby na gi seaton30c-36c Sti ochotnici si brzy nejakou hru Jeemen. bu gl neb vim, Sc mame mezi se12c • Tetike slepice. libra bou Avarne Texanky, ktere by se 12-16c tern na gim OkhlahomskYm hodili.

Kutata ku smaSeni 22c Oerstva vajieka, tucet ......

S pozdravem vgem, 11c-17c Jos. Wondras Kracani. libra

Poutiveite k oznamovini Oznamovatel

Ve sttedu, tine 4. prosince 1935.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, niiepsanY resolueni vYbor td, du Jiti Washington Cis. 22 v Cat Spring, Texas, projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast paRESOLUCE SOUSTRASTI. zustalYm diticam nad ztratou jejion mileho otce a nageho spolubratra, ftdd Vytrvalost Cis. 138. SPJST. Henry Dethloff, vyslovujeme timto na gi uptimnou kterY zemtel ve stall 74 rokri v nsoustrast truchlicimu manSelu, dit sade New Burg. kam a ptibuznYm nad nenahraditelVime, portistale ditky, Se mate nou ztratou sve manSelky, matky zarmutek nad rimrtim va geho otce, statenky a na gi spolusestry a.vgak budil vam ritechou, ie my ci Magdalena Ryza, time s vami vas zarmutek. Ty zektera zesnula v Panu dne 1. listo- snul3 bratte odpotivej v pokoji, test padu a ulatena k vednemu odpoCin- budd tvoji pamdtce. ku na katol. hititove v Ganado, Za tad Jiti Washington Cis. 22, v Texas.

Cat Spring, Texas: Ty nage mila spolusestro, manSelJake Jousan, ko, matko a statenko, odpoeivej v Jos. Skaldic, pokoji.

Alois Kircin, Za tad Vytrvalost cis. 138: resoludni vYbor.

Jos. Havran, RESOLUCE SOUSTRASTI. F. J. Stropek, J. B. Strohal, My niiepsanY resoludni vYbor resolueni vybor. du Bratti Svobody cis. 67, vyslovujeme timto nagi uptimnou soustrast PROJEV SOUSTRASTI. truchlicimu manSelu, pozristalym My, podepsanY resoludni yYboi ditkam a ptibuznYm nad ztratou tadu 6eskS7 Prapor Cis. 24. projevu- ! nenahraditelnou. Zaroveri i my, fajeme timto jmenem tadu pozustale dovi bratti a sestry, litujeme odmanSelce, diticam a ostatni rodine chodu naSi spolusestry Marie Kroupa, nagi hluboce citenou soustrast nad ktera byla vzata z na geno kruhu Umrtim vageho milovaneho otce, dedeeka a na geho spolu- 'due 16. tijna 1935, ye stati 43 let. neodekavane. Pochovana byla na bratra, katc)lickem htbitove ye Weimar.

Jana Stafika, Ty mile. spolusestro odpodivej v kterY dokonal svoji pozemskou pokoji. pout' pc) nekolik dni trvajici nemoZa tad Bratti Svobody Cis. 61, v ci dne 21. listopadu 1935, ye stati 71 Schulenburg, Texas: let.

F. A. BezecnY, ZesnulY bratr byl dobrYm alenem John Lacina, a na svoje povinnosti byl vkly paFrank Holub, metlivY. Vime, portistala mardel resolueni vYbor. ko, ditky a vnouCata, Se se rmoutite nad ztratou va geho mileho, avgak Mezi budil yam irtechou, Se my souciti"Sly§el jste, Se se kolega F. staff me s vami ye vagem zarmutku. ZesnulY bratr at' odpodiva v pokoji a fantastickYm spiritistou? Ztraci vgechen volnY Cas citovanint duBest budit jeho pamatce.

Dana v Cyclone, Tex., dne 25. li- chti".

"Ja se mu nijak nedivim. Je postopadu 1935.

F. J. Marek, Chas. Navratil, Ben thopitelne, ze si rad popovida se svymi bYvalYmi pacienty."

2abeik, resoludni vYbor.

rosy

d Pokrok Houstonu oznamuje pc:had spoledenskYch zabav, jet od otevkeni jeho moderns vybudovaneho stanku ukazaly se bgti lika 'm dostaveniekem krajar1 a jejich Oita .0 ■11111•041•11../.111•11.0411■(1411111•,14101•0 ■111

8. pros. Baea's New Deal Orchestra 15. pros. - Uses Orchestra.

22. pros. - Baea's Original Orchestra 29. pros. - Baea's New Deal Orch.

31. pros. - Sylvestrovski. zabava -Synkopators a Michalsky Orchetra — Battle Dance.

MI•04•111.0411111.11•1111.0.111.0104.11•1.1•111.i

Vstupne na taneeni zabavy: Nal 40c — 'Many 25c.

ZABAVNi Vi/BOR.