4r art 5Iovanske Pocrio only ci J edlioty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at Wost, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNim (VOL.) XXIV.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (It cdnesday) 20. listopadu (November) 1935.
OSLO 2.
NM 28. ZAlki A 28. ikiJEN.
AS
Houston, Texas. deskY lid nedayno si ptipominal dva pamatne dny. V zati 28. oslavovali u• vedomeli a citlivi Cechove den sveho pa trona zeme Ceske, knieete Vaclava. Vzpc.miname si, co v ge trpelive sna gel v zemi -Cecht a ze neptitel clordeel i z cizi zeme nemecke. Dlouha doba deli nas od tehdej gich east, ale ty skvele vlastnosti dobre du ge, bychom si i dnes mohli osvojiti, ty vlastnosti, ktere Vaclav choval v srdci svem. Tisic let deli nas od doby Vaclavovy, ale v ohledu duchovnim pokulhavame mnozi za Vaclavem hodne pozadu. Blanieti rytiti dosavade spi, je gte pry neni eas, a mnohY oechoslovak take je gte duchovne spi, nett je gte neni jeho eas k probuzeni. Kdyby si vzal y mnohern ohledu eivot Vaclava za ptiklad, jiste ee by se brzy probudil a ell by eivot takovY, jak se na 6echa slugi. Se stranky dejinne by mnohY knieeti Vaclavovi mel za zle, ee se uvolil davati roeni poplatek 5 set htiven sttibra a sto dvacet volt. Zda se, ee jine testy pro Vaclava a lid CeskY tenkrate ani nebylo. Vaclav za pomoci chrabr;;Tch Caen obliajil deskou zemi a porazil mnohe z nep •atel. Kdye toho ale bylo jie pies miru, tu, by ugetteno bylo dal gi prolevani krve a zbyteene utraceni lidskYch eivott, Vaclav uvolil se odvadeti rodni poplatek. Z toho ale vidime, ee ve Vaclavovi sidlilo ku-3 citu a moudrosti. Ve Vaclavovi vidime kus takove du ge, jako mel nam v gem znamY rusk' spisovatel Lev N. Tolstoj. Ten problem "Neodpirati zlemu", Vaclav rozlu gtil jie pied tisici lety pro nas ae velice dobte. Ov gem, to bylo tenkrate, dnes se musi vziti v tvahu je gte jine veci. Kaeda doba ptispiva jinak. Deset stoleti nas deli od doby knieat de skYch, a my si troufame kid, ee v minlem a nynej gim stoleti jsme chyttej gi nad dobu kni. '2ete Vaclava. Neodvadime my potad je gte poplatky tern na gim nemeckYm Sousedilm? Za kolik nagiCh penez jsme koupili toho zboei Made in Germany" je gte pied svetovou valkou? Jiste, ee jsme jim kaecloroene vice dobrovolne zaslali za jejich ykrobky, nee kdysi jim. kniee Vaclav posilal. Dnes, kdy v ma gi nove re;ounce se temet v ge vyrabi pro na ge denni potreby, tu bychom moll ptestati se zasilkou naich htiven sttibra a kupovati to, co je "Made in Czechoslovakia". Co se tech 120 volt tYka, tech my sami jif ani nemame, chyba nekde nejaky exemplat v zoologicke zahrade. Nam tech volt pomalu ubyva. Za to tim vice jich dnes maji v torn neineckem reichu. Ty jejich university jich odchovaji kaecioroene do tisict, ee ani Hitler dnes nevi, co si s nimi poeiti. Ono to tam dnes Seredne budi v tom celem Nemecku, \ roll maji notny duchovni hlad, ale nemohou ho ukojiti. Ty jejich university zapomnely na. karakter — lidstvi. Od to doby, co 5 tisic nemeckYch stucientt opustilo ve zlosti Prahu v dobe Jana Husa, nemecke vysoke gkoly mai° prospely pro obecne dobro civilisaci. Je pravda, ze Nemci jsou pokro6ili v prtimy-
slu a ee pfed valkou meli znamenity mezinarodni obchod, ale jejich akademie a arsenal." se chlubily take kanonem a torpedem. Byly doby, kdy nemeati na gi ptatele brali. z nagi stare vlasti nejen penize a maso podle moenosti, ale oni take se ptiueovali kultufe vedam na Karlove universite v 14tem veku. Vge u nas- dostali. Tenkrate chodili k nam a mohli si osvojiti to nejlep gi, co jim tehda slovanska kultura a vecla mohla doptati. Za
R. 'Slamborova-Seykorova:
Veera a dile&
Bylo to veera, nebo davno jie les kvetl mladosti a voilel touhou dues strOmy maji v korunach syYch tie a vzpominka jen pouhou. Na vgechna mista v lesich kde se sluncesmalo — pad temnY stin a chlad a vzpominku jen pouhou. dnes nutno pospichat .. . V pasekach vine kvetil odumfela jen vies tam iozkveta — a kde se yeera du ge laskou chvela dnes jenom steskem lka .
dye ste let pozdeji oni je gte od nageho Komenskeho se dali a mnoho v theorii ziskali, lee v prakci toho neueili. U nich pa.novitcst a zisk mel lepgi magnet, neeli kultura humanity. Kdye tak uvaeujeme o na gich yzajemnYch stycich na poli vedy a socialisace se sousednim Nemeckem, tu nas zaraei skuteenost, ktera nagla misto v dejinach 19. stoleti. Je to theorie nemeckeho ueence a socialisty Karla Mar xe. DelnickY duch Anglia zady obratil se na smer a nauku Marxovu. Nerneeti socialists, takto silne organisovand strana nemeckYch delnikii, verne oddani do posledniho puntieku pro zasady jejich vlastence Karla Marxe — hlasovali pro svetovou valku, tedy proti Slovanum. Jak asi teinkovala theorie Marxova na nag delnickY lid? Docela dobte. Nic nevadilo. PlnYm dougkem napil se mnohY eeskY delnik ze zasob otraveneho nemeckeho ducha. Kdysi Nemci od nas se ptiudovali a dostali od nas z lasky ze gkol to nejlep gi, dnes nag eak a student nechava si dobrovolne otravovati svoji mysl a svilj mozek zpotvotenYm nemeckYm systeinem. Duch Marx& ptispel velikYm dilem k budovani nemecke armady, a ten sam duch ovlacia ji jegte i dnes. Nag velikk idite', president Masaryk dal si na tom mot zaleeeti a pilne prostudoval theorii Marxovu je gte dlouho pied valkou a tu
tenkrate se.znal, ee je z velke easti neprakticka a ptemrg tena. New od Marxe je ptijatelno, ale v Marxovi duch demokracie a duch humanity tpine schazi. Duch vychovani v theoriL Marxove nema mista. Porozumeni pro pottebu kapitalu nepada, na vahu. Rozdel a panuj, to je leheej gi. Co nekolik generaci nahromadilo, necht' zcela poctive aneb fiskoene, to jednodute rovnomerne rozdeliti a dati tteba podle zakona bratrstvi i tern. kdo se o nit nentioiniTakovou theorii jako Marxova tu in-interne krasne pfirovnati k theorii pruskeho militarismu. V pravde bratr se sestrou. Nag stat deskoslovenskY jest v pravde sta . -ternpmyslovY.Db,aeunmvidce thdy delnicke, kteti maji glechetnejgi neeli choval Marx v nitru svem. Na g stat je bohatY na vitcleiho ducha socialniho eiti, nag stat ma odborniky, uditele a profesory vy gle z nejlepg ich universit a akademii, ktere p •ipravily pro lid vtdce s lep gim pochopenim ve sloeitem viru eivota. S politovanim hledime k nam blizke slovanske tig i rusks. Posledni ruskou revoluci vedli Zaci vYchovani ideou Marxovou. Nejen Medi• ta ale i inteligence radeji utekla ptes-hranice, neeli by ptihlieeli k nerozumnemu podinani. V jednom smeru zato v materielnim, slovem, ueinen veliky pokrok. Udiveni ale stojime pied skuteenosti, ee zeme, ktera zasobovala obilim pied valkou i jine zeme, sama nema nadbytek chieba pro s ytj vlastni lid. Marxtv eak a odchovanec stal se panem v Ruska. Nejvagi rise zemedelstvi ptehledla mnohe dtleeite stranky ye prospech prilmyslu. Delnik a zemedelec, jehoe praotci i otec ptieiriovaii se, by zakoupili si kousek piidy pro vfeivu sve rodiny, s donucenim musel tuto opustiti, by pracoval jako stroj bez rozumu a citu pro pokrok a cil nemeckeho Marxe bolgevika. Jie po sedmnactkrate oslavujeme a bekeme podil na 28. tijnu. Ten sam den jak v zati tak v tijnu nam vedy na pamet uvadi vzacny karakter, uvedomelost a schopnosti lidi, jimie nag narod eeskoslovenskY byl obdaten pied tisicem let. V na gem narode mame dosti tech zrcadel a majakt, ve kterYch se mileeme shlieeti a ku kterYm na ge tcta a tueby maji speti. Je to jedna a to sama testa od Vaclava k Masarykovi, aneb opaene. V duchu Vaclavove spejeme k velikemu statniku jako Masaryk, ve gkole vzdelanim docilime toho, co docilil Masaryk a co docilil Vacla y. Mteerne dnes v ge. Je to k na gi disposici. Poslouei to nejen nam, ale i lidem v na gi vlasti, Dokud sila hled'me dila, by pamatka po nag zbyla. Wm. Kotinek. SLAVNOSTN! OTEVEENi NOVEHO STANKU ft ADU NOVE KVETY CiS. ,35 V ELK — V NEDELI 24. LISTOPADU.
Sbrattene i.a.dy na gi mohutne SPJST jsou timto srdeene zvany k vYznamne uddlosti nejen tadu Nove Kvety, nYbr2 celeho Bra.trstva. Pkijd'te mezi nas, pomorte k co nejvetgim-a tspechu na geho podniku. — Slavnostni vYbor.