Organ 51 ovanske Podpor 7 itct e dnoty Statu Texas,
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of ROtNiK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS, ve stiedu.
(Wednesday) 2
August, 24th, 1922
rijna (OCTOBER) 1935.
Z F AMNIA KU SVOBODE_ EN 28. tijna 1918 stal se dejinne pamatn'ym dnem pro narod deskosloD venskST, jim uskuteenil se °deal. k nernui' spelo stalete snateni naroda, vzeela svoboda z krve mueednika, kteti se obetovali za blaho ptiStiho pokoleni. Toho dne v'Sude tam, kde dli dobre due Ceske, zde i za me• tem, oslavuji sedmnacte vkrodi piichodu svobody. Nak esl. vetev ptesazend sem, je east narodniho kmene a podileti se bude na ()slave pamatneho vST roei jako si ptipomene, jakou cestou utrpeni musel se narod brati, aby vymanil se z jatma a podruei svSrch utiskovate• hi, neSli mu zasvitlo slunko slate svobody. techove roku 1526 neprortetelne a nat'astne spoutali se volbou Ferdinanda Habsburskeho kralem, dobrovolne ptedali svou moc a silu na pospas tajneinu Uhlavnimu nepf'iteli. Teto zaslepenosti litcvali u'S r. 1547, kdyS se pi-evedeili, Se svobodam lidu nadeSly trudne easy. Bylo pottebi troji revoluce a 300 leteho trpeliveho zapasu, ne'S plevel lehkovagnosti a nepoctivosti byla z Ceske pudy vyplenena. Roku 1618 vybuchl prvni odboj co clusledek mnohaletSrch ttenic. Nebezpeei, jeS hrozilo 'deskemu svedomi a ptesvedeeni, muselo bS7ti pfekaieno, dokud nenabylo opory ve Ferdinandovi IL Zastupcove rod-(i panskSrch, rytitskS7ch i mest, podratcleni pronasledovanim obci eeskobratrskS7ch, se'Sli se 21. kvetna 1618 k valnemu shromaldeni do Karolina, kde bylo uznano za nutne, aby mistochtitel na hrade praiskem byl hromadnou demonstraci zastrakn. Dogo k historicke defenestraci (shozeni z oken hradu Salty z Martinic, Vilema Slavaty a jejich pisaie Fabricia), kteii dopadli do ptikopu dosti 'St'astne. Zvolena vlada 24 direktor& dam povel k svolani vojenske hotovosti a hleclo.ni spojenci za hranicemi, jichS vliv pots napadne -vzrustal, zejmena kdy odboj ni stavove rozhodli, aby byl zvolen novS7rn kralent Nemec Bedtich FalckST. S ' testi valeene se v&'ak od 6 eolnl odyratilo. Bylo nutno omezovati se na Ustupnou obranu. Dne 8. listopadu 1620 doglo na Bile Hoe k boji o Prahu, cox vSak rozhodlo o celern &skein povstani. Bitva byla ztracena, a tim take i eeska samostatnost. Dne 20. imora 1621 byli iteastnici odboje zate.:eni a uvezneni, v sobotu 19. dervna byl 45 beastnikum oznamen rozsudek. Ortel znel vesmes ke ztrate hrdla, cti a statku, mnob.S7m a inch trest zmenen v doZivotni neb dlouholet. 2alat, anebo vypovezeni ze zeme. V pondeli 21. eervna 1621 byla zahajena o 5. hod. ranni veene tragicka, kruta poprava meeem a gibenici: bylo st'ato 24 pant', rytift a' meet'a,nti a 3 obeeeni. Povstani bylo potlakno, odpurci Habsburkil vy gli v tisicovS7ch proudech ze zeme . .. PoraSka na Bile Hoe a za ni strata Ceske samostatnosti s krutou persekuci (prouasledovanim) protireformaeni, nedovedly zdolat silu eeske povahy. Lid vetil v navrat lepgch dob, doufal a trpelive Cekal. Nastal rok 1848, kdy nadeAa chvile, by dlouhole“7 kvas mel uzniti v einy. 17di..,;?n,' 6esk:;' lid met a chtel se osamostatniti a zttl'J.ti ne,-
jen narodne, nybrt i politicky, statopravne. Hnuti popohanel trvalS7 neklid v zemich padni Evropy a Caste sklony k napodobeni re voluenich jich2 kolebkou se stala r. 1789 Francie. Revoluce r. 1618-1620 mnoho zkazila a zhoreila, ponevadZ•nedovedla zabranit pomerne statni, narodnostni a nabolenske neodvislosti. Peniq kva.s r. 1848 i kdy byl zevne na Cas utlumen a ztfgen, celkovSich pomerh nikterak nezhorSil, ale mnoho prospel. Po mnohalete drobne praci buditelske nebylo u2 mono Cechy sraziti v opetne postaveni ne-
Pozdrav Dni
F.
vobocly.
Fr. Trtil. Bud' vitan, krasmi Republiky svatku, jej2 Osud zlatem vepsal v srdce nam, bud' pozdraven, jimz po tech Velkem ' patku viast svobodna zas vena v Slavy chram, bud' vitan, kter3, yeene hlasat bude§, ze vlast je prosta mdlob a choroby, ze spinila se Amosova veStba a narod strhal pouta poroby! Bud' pozdraven, jen v roce hteb jsi zlatS7, jejS' Osud vetkl v dejin eeskSrch beh, bud' oslaven, jejS zplodil zapal svatS7, jen husittim dal kdysi vzejit z tech, bud' vitan, krasnST dni a vlasti svatku, jen ptedkum nasim byls jen luznS7m snem, neS narod procit' z noci ttistalete a na pout dal se v jasu blankytnem!
myth otrokft . Rakousko a Uhry se boufily, Praha a Cechy jevily nespokojenost. Ferdinand V. povolil tlaku videfiskS7ch ulic, demonstrujicich proti vlade, ztekl se neomezene viady a ptiklonil se k soustave parlamentni, souCinnosti zastupcii vkch narod9.. Vnittni eeskeho naroda postupne mohutnel a mno;Sil se v oborech projevu kulturnich a narodohospodatskS7ch. Dne 5. dubna 1848 vyelo prve Oslo deniku "Narodni Noviny", za vedeni neohrokneho redaktora, bystreho politika a vzdelaneho, polcrokoveho buditele Karla Havlieka. Objevilo se nebezpeei z Nemecka, kde rozvakienSrm hlavam tanul na mysli ideal spojeni vkho Nemecka v jednu velikou Pohranieni Nerrici v Oechach chteli vynutit ptestoupeni techu k teto fiai a provesti hromadne volby do frankfurtskeho parlamentu. Hrozilo to nebespeei, jeS" nesmrtelnS7 Frantieek PalackS7 zaveas odvratil, odpovedev zamitave na vybidnuti Neinct, jich2 -iirbojne politiky se hrozil an tueil, 2e v torn spojeni' by Ceske zeme stihl osud polabsl:Srch Slovanu. Palackerntt path za tento statniek3i ein vdek naSich generaci.
Protikladem parlamentu frankfurtskeho byl slovans14 sjezd v Praze 2. Cervna 1848. Jeho 0eelem meld 13S7ti uzavieni spolku slovanslOch narodfz. Ti, kdo2 aechiim znemanovali po staleti lidske souaiti, byli zachvaceni dvojnitzobnou nenavisti. Nemchm a Mad'arilm jed nalo se o to, aby sjezd skoneiti nemohl, aby sveho 0kolu nespinil a aby vyznel v *rozvrat slovansky rodiny. Doelo k pamatnS7m dernonstracim lidu, na neja neblahe pameti general A. Windischgraetz vyslal vojsko, dat povel k palbe do bezbranneho lidu, vyhlasil na Prahu ztav obleZeni, nechal zapaliti staromestske mbiny i vodarenskou veZ. Desem kruteho zakroeeni a ohromneho poiaru docilil nenavideny pkedstavitel Rakouska bezpodmineenou kapitulaci Prahy. Narodni byl na Cas ochromen, odvaZne plany bylo nutno zamenit za 'opetnou potkebu sebeobra ny. Byl zmaien fispech vyjedna.vani dr. F. L. Riegra s panovnikem v Inepruku, Cechove byli obeslati rissky snem zastupch semi rakouskSrch. Mnoho fleastnikil teto druhe revoluce bylo potom cizackou vladou proriasledovano, nastala v oechach persekuce, vlada bodalcu, politicks tyranstvi, jemu2 podlehl i skvelS7 bojovnik za pra,va naroda, — martyr Karel Havlieek BorovskSr. Narod znovu trpelive eekal a doufal, Se piece ptijde jednou den vysvobozeni. Zrukni roboty a poddanstvi, jakoS i udelenim ustavy umoanen byl svobodnejei vSivoj, vratil se Astavni ruch a to s lepsirni vSjsledky a rozvinut byl jinS7 program. Bylo tfeba dvojnasobneho usili o drobnou politickou a kul turni praci, veecky nejlepei sily postaviti sluZeb eeskeho naroda. 1.3klady z Vidne, Peeti Nemecka proti Cechum se postupne mnoSily. Nemecko porazilo r. 1866 Rakousko a tim se zbavilo soupeie v nem. tieskem spolku. Roku 1871 porazilo Francii pod Napoleonem III. Tak stalo se Nemecko evropskou velmoci, ovladanou kastou vojakti, vS7bojne, hrde, domnivajj ci se, ze je ureeno vladnouti svetu. Videri po roce 1866 stala se sluZkou Berlina., spinily obavy Palackeho. Rakousko ztratilo sve ptedni postaveni mezinarodni, pkivolilo k mad'arisaci Uher a klidne pkihliZelo k znasilhovani Slovakt. Stalo se pouhSim panoSem Nemecka, nastrojem k jeho Utoku na slovansky Balkan. Rakousko anektovalo Bosnu a Hercegovinu, zajistilo si vliv no. Oerne Hoke, podporovalo nemeckSt sink- v Bulharsku a Albanii. ChSrlilo se k bouti. Pangermansk3'7 Zivel zbrojil o pfekot a pod hesiem "Tlak na vSJchod", chystal se prorazit pies Rakousko a slovansky Balkan k Soluni a odtamtud na vSTchod do Asie, kde Nemecko chtelo nalezti trhy a odbyt nemeckym tovarilm a potom postupne vytlaeit Anglii. Atentat v Sarajevu 29. eervna dal pkilelitost k planovanernu vYpadu, z neja potom vypukl svetovS, valeenSr poZar v Evrope, v Ash a v Africe. CeskC lid octl se jako v zajeti a byl zaplaven vInou hruz, jako by se vratil rok 1620, Pokraeovani na strane 12.