Vestnik 1935 09 25

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIII.

WEST, TEXAS ye st •edu.

(Wednesday) 25, zari (SEPTEMBER) 1935.

HONZOVO KRALOVSTVi. OVA opera Otakara Ostreila, jet' proSla vitezne scenou brnenskou a m. ostravn skou, dtive net skromnY a ye vecech inkomptability, byt' jen zdanlive, tak citlivY autOr dovolil, aby byla uvedena take na seenu pratskeho No.rodniho divadla, je zcela mimo • adnou uddlosti v historii naSi moderni 0perni tvorby hned ze dvou davodu. Ptedne proto, te v Honzove kralovstvi zazatilo Ostreilovo komposieni mistrovstvi nad jine jasnYmi barvami a postavila jeho dilo na prvni misto v tade jeho dosavadnich oper. Pohad kovym nametern je site ano, to Honzovo kralovstvi je vzdaleno vSem velkodramatickYrn akcentfun, jsou operou eiste lyrickou, ale prose proto mohlo zvolenou latkou nejvYrazneji vyjadtiti to, co je nejvlastnejtii pod statou Ostreilovy umelecke osobnosti: jeho vtelY, zpevnY lyrismus — ovtiem lyrismus re. dove i funkeno dramaticky — v druhe Polovine dile pak v rozsahlejtii mite i jeho tivY smysl pro humor, kterS7 zejmena v souvislosti s pc, stavou d'ablovou a pak v nezapomenutelnem obraze sedmem dosahuje sveho vrcholneho freinku.

Za druhe vtiak a hlavne je Honzovo kralovstvi zcela mimotadnou uddlosti proto, to — nevyjimaje ani Jeremia,SovYch "Bratti Kara • mazovYch" —nemame u nos dila mravne tak zavatneho a ideove tak vysoko zameteneho.

Ale stetejni vYznam Honzova kralovstvi tkvi v torn, te je prvni Ceskou pacifistickou operou v torn nejutilechtilejtiim slava smyslu.

Bylo nesporne velkou odvahou ona rozhodnost ,s jakou °stroll postavil sve mistrovske umeni do sluteb nejeistSi humanity ve smyslu nal eeskobratrske tradice.

To ostatne pochopime nejlepe, pozname-li oe beti v Honzove kralovstvi. babel, stale s rozkotii matici pletivo botiho dila, vybere si v zapadle vsi stareho tatu s ttemi syny, aby sil zlo, ph. ern nastrojem, mu maji byt ze tti tratru i ti, kteti tak jakc, tak jsou jeho (Ivan vojak a Ondtej-kupec) i ten, ba prove ten, kterY jako ideal dobra je jeho protinotec a opovednY neptitel — Honza. babel chce dokarat, to dobro mute prohrat proti nemu jak tim, to se dovede ad absurdum, tak tim, te proti sve ran napak desetkrat vice zla a neAtesti, net by mohl sam d'abel. Proti Honzovi, v nemt je ztelesnen ideal eloveka, stoji tedy jeho bratti, svet pant'', moci a zla. Ut toto o. stre rozlitieni a rozdeleni svetla a stinu je eiA6 pohadkove. Dej pak je takovY. Honza chYtne d'abla a ten, aby se vykoupil, cla Honzovi dva zazraene kvety. Jednim uzdravi Honza sam sebe, druhY si schova. Ale d'abel da krorn toho Honzovi i zlato a vojaky, dva hlavni zdroje a udrtovatele svetske moci.

Honza vojaky i zlato rozda ve sve prostote a dobrote syYm brattim a tim zcela v intencich eettovYch stane se ptidinou mnohych zel a neStesti. Nebot' sam, ac by mohl spasiti svet, zUstava bez prnsttedki,, zatim co ti, jimt dal kliee k moci, budou jien utivat jen ye zlem.

Ale ptihodi se, ze Honzovi ptijde vhod druhY zazraeny kvet, nebot' kral tozhlasi. ze da kra

K. J. Beneti. lovstvi tomu, kdo vyleei jeho dceru na smrt nemocnou. VSichni tit bratti se rozhodnou pokusit o uzdraveni princezny. Ivan a Ondtel proto, aby se tak zmocnili kralovske mod; i jdou na to s penezi a s vojskem. Honza pak proto, to eloveka adel je pomahat eloveku; i jde na to se svYm zazradnYm kvetem v dere chudeho lidu. (Budit zde poznamenano: vztah Honzova zameru k hladoviciniu lidu a toho ke krali a nemocne princezne neni na poeat. ku dejstvi Matankem dost jasne propracovan.)

Ivan s Ondkjem se iiokusi je odvratit od toho pochodu ke krali nejprve vYsmechem, pak pomoci vojska, a tu dojde k dvema ideove i dramaticky hlubokYrn a lidsky ottasajicim scena,m. Prvni je ta, kdyt vojsko vystteli do bezbranneho lidu: 11.',15EDORIgglatEtiggagorggoroingggEtgEgErtgigg..19ig ZAJISTE VASI MARENKU NEB PEPtKA NEPRODATE ANI ZA MILION DOLARU? Ale bez ochrany nechate je jezditi po O ptepinenYch silnicich. KatdY ma nesti m

tt tt

pojistku na tivot ne jako ochranu vlastni ,ale spiSe jako pomoc tern, kteti po nem zastanou. Jsou-li otec a matka pojiSteni ye prospech deti, pojistete ditky ye prospech vlastni, aby tivot jejich stal se snesitelnejSim pti jejich vstupu do boje tivotniho na vlastni rub. Opattte pro ditky vase jednu z techto pojistek naSi S. P. J. S. T.:

15 tt tt

tt

tt

, DoCa.sna do vela 16 let. — Nadaeni ye veku 18 let. — 20ti teta doiivotni.

Dejte si vYhody pojistek vysvetliti organisatorem vatieho okrsku nebo Hlavni tkadovnou: Fayetteville, Texas.

ESt E2

=END

f2M E2

EN Ert *)irtgiall

Honza: Co jste to spachali?! — Zabili elovela!! -- Becia!

Onoltej: Pravem! Vzpiral se nom — a vojaci — Honza: Voje.ci . . .! Proto jsem vam je narobil, to budou zpivat ate vas poteSi. A oni vratcli! oloveka zabili!! — Hrirzo! — A ja tu sam nejsem bez viny: Radost jsem rozsival a sklizim zloein!...

Ondtej: Vojaci, ptepjate citlivY Honzo, byli vtdy vySSiho zajmu ochranou.

Ivan: Zarukou miru!

Honza: Tak jako tenkrat .. .

Ondtej: Z bidy jen, Honzo. Vic penez j e tteba!

Ivan: A vojska vic, aby sttetilo mir. ye vSem yam Honza: VSecko si vezmete pomohu — zlato a vojaky, bratti — ut nikdy!

Druha pak ta, kdyt Honza, majitel zazraeneho kvetu, je pokouSen bratry pod zaminkou, aby pomohl nemocnemu tebrakovi. Otazka: "Lfzdravi tebraka a zbavi se jedineho nastroje

k uzdraveni princezny a zaroven posledni motnosti k nabyti moci? Honza vtiak bez vahani uzdravi tebraka. Nebot': Honza: Zdravi ti vratim rad. Tobe-1i pomohu, Birh za to piste zas pornute jinYm. Vezmi a padmi. A zdrav kraaej k domovu.

Z.* ebrak (naraz odhodi berly): ehfram ti, neznamY, jent si me uzdravil zazrakem. Lasky a Soucitu! ehnam!

Tata: Kralovstvi prodals za tebrakilv dik!...

Honza: Ten jeho dik, tato — tot' take bohatstvi — a ja se k princezne pfece jen vy. dam!

Timto einem po prve d'abel prohrave, proti Honzovi, kterY jeho dar tim vlastne prometiu je v nastroj boti, v einorode dobro, a sam v sobs uvolriuje sily, jet mu umotfiuji zachra.• nit princeznu bez kvetu, pouhou silou zosobneneho mravniho idealu.

Lyricky k nejkrasnejtiim mistam patti seeny v princeznine komnate, ptedevtiim princeznin zpev o zazraene hvezde, zpev, kterY pro zrazuje, to tato postava je vlastne pohadkoyou personifikaci lidske touhy po dobru: Zazraena, hvezda .

Nikdo ,ji nevidel . .

A pfece, NeznamST, vedla tvou kroCej temnSoni zastupy dedict KainovYch, Atokem pohledit vYsmeSnYch, zavistnYch, ptisliby ziStnYch a UkladnYch p•atelstvi, zradami zveclu, jimit to obklopli 'Cloy& — Zazraend hvezda!

Bezpeene vede te, prostnY a velikY, v nerovnY, a piece viteznY boj, z nehoti se vracivaS tupenY, zhrzenY, a piece kral, a piece bohatYr, s jedinou vYzbroji: odpouStet, pomahat, rozdavat, srnitovat — Zazraena, hvezdol Sven° myth nadeji — nehasni — nehasni!

Viro! Zachrano! ivote! Procitni kouzlem, jet vyslovil tebrakilv dik!

A dodejme: touhy, jit je ureeno dojiti spl- • nen' pfteinenim Honzy, kterS7 se tak stava eeskYm ztelesnenim parsifalske postavy eisteho blouda.

Honza princeznu uzdravi a stane se kralem, ale d'abel se jests nevzda. V podobe obtadnika kuje dvorske a politicks intriky proti distemu bloudu na trune. A teprve kdyt ani ty se nedati a kdyt naopak tem& rozkveta v -mi.• ru a blahobytu — nebot' Honza je dobro, ktere dovede aktivne odpirati zlu uchYli se d'abel k poslednimu prostkedku, kterY poklada za neomylnY: rozpouta valku. Ivan a Ondtej seberou vojsko a tahnou proti Honzove kra,lovstvi. Ale teto St'astne zeme neize dobYti, protote neni s kYrn bojovat. Zde se Matankovi podatilo v polladkovem ovzduSi rozpoutat celY ohnostroj skvele jinotajne satyry a zde take umelecky i ideove opera vrcholi. Obyvatele vesnice, kterou vojsko obou bratru obsadilo, slavi nerutiene posviceni dal, protote boj je ji pojem naprosto neznamY a nepochopitelPokraeovani na strane 32.

S traria 2.

• yksTNiK

Oddil dopisovatelski C. Dopisy, jet* by obsahovaly neveene, neb vadne polemiky, potadatel piedkifidi ye smyTiskovemu VYbora k vlastnimu sln rozhodnuti.

.

VESTKOVA ALEJ. Kdo, jsa zrozen ye stare vlasti, nepamatoval se na ty krasne ovocne aleje? Ten eeskY lid Inul od nradavna k roli, ku kvetinam a saclum a nenechaval ani pid' pady le geti ladem, i ph silnicich, stezkach nasadil si stromky ovocne, by i to pasmo ohranieujici komunikaeni prosttedek neletelo jen tak zbilhdarma ladem. Na jake rfizne ty stromky obalene kvety poskytovaly tak earokrasny pohled, 'tie vskutku mel basnik pravdu, deje: " zemskY raj to na pohled!" A pak postupem pakroeilej gi letni doby podalo se objevovati ovoce, nejdfive tte gne, pak gvestky, ci jak je zvou na sesterske Moravence trnky, pak hru g -kyajbl potmifechy.

To ovoce, kdys dosti lacine skYtalo take zmenu jidelniho listku. Byly tu ttegriove knedliky, gvestkove a jina mouend jidla, ye kterYch byl chutnYm ptidavItern plod ovocneho sadu. Ze vgeho ovgem nejvice vynikaly Avestky, hlavne pro svou laci a chut' a ge se daly nejlepe zutitkovati. Davno jig bylo pa sklizni gvestek, kdy g jsme meli jegte na ne upominku v povidlech a za chladnYch a sychravych dna vanula vane a dech tepleho leta, ye slivOvitice. Ta se ponejvice 'Jana na Morave.

Ted', kdy nam i tu nastaly trochu chladnej gi zakijove dny, vedeli dlenove ochotnickeho sboru tadu Stefanik jak se nam zavdeeiti a vybrali si veselohru pod nazvem " gvestkaya alej" a tu svou scenu take ptipadne vyzdobili. Byl tam kousek aleje, gvestkovy strom, ✓ jehot listovi se ukrYvaly ty temne modrave plody a touto pokrYvkou byla jantarove • slad'ounka dutina obklopujici pecku a i ✓ to bylo chutne jaderko.

Snad ten pohled na ten gvestkovY strom, neb ta krasna zatijova nedele byly ptieinou. to herd. hrali s mimo •adnou vervou. Na gi herrci u obou 'MGM, jak u tadu tefanik, tak i u tadu Pokrok Houstonu hraji vtdy dobte, ale /lady zvla gtni shodou okolnosti, neb vybranou hrou, pro kterou mail zvla gtni zalibu, hraji zvlagte Uspegne. a to bylo patrno pti sehte zpevni hry "vestkova alej".

Tu figurku. Vavtince Beru gky, sadate a tatika tri hezkYch dceru gek na vdavani, hral bratr Sulda. Vime dobte, tie je vy gkoleny ochotnik herec, ale tentokrate to bral hopem.

Nu jak by ne, kdyi se k nemu tulila takova tiff hezka tenska stvo •enieka, Fanda, Anda a Manta, zrovna tak unyla a slad'ounka jako ty Svestidky, visici na haluzach stromku u staveni, pod kterou byla ku posezeni lavice.

Ani na tu sadatskou nfi gi ci krosnu nebylo zapomenuto, ani na ko gik, obe napinene plody gvestky. Faneu hrala sestra Doletalova, Aneu sestra Sefeikova a Maneu sestra Hilda ' vestkova. A jak jim ty ladne kroje slugelyl Cela hra byla ve znameni gvestek, ktere ovgem nenajdete na nebeskem zvitetniku, protote ti stab Rekove si sptadali baje o vgem motnem, ale nevzpomenuli na tak vzacnY chutnY plod; jako je gvestka, snad je ye stare Helade ani nemeli. Kdyt to bylo ye znameni gvestek, nesmel pti hie schazeti ani nositel toho jmena a tak bratr Ant. 8' ' vestka se obul do illohy Jakoba Esaua, teditele svetove lazeliske spoleenosti. Aby posluchadi nebyli v pochybach o ptislu genstvi ylemene, ku kteremu mel die hry pattiti, vyzdobil jej partikat eichacim orgamem, ze by se byl ani sam Mojgig zari nestydel a bratr ‘8vestk a vYborne napodobil tu mluvnickou znalost destiny synd Israele. Bratr Fr. Beean pra gtil po dobu hry krejeovinou, vloude se do cechu ingenYrskeho, maje Ulohu Karla Behala, tajemnika Jakoba

Esaua. Ale toho tajemnika heal jen potud. dokud neshlecll jednu z tech th hezkYch deeru§ek tatika BeruSky. Paneeku, ten se do ni zakousl, hodil tajemnictvi E.sauovi pod nohy a nedbai ani na to veno, ktere tvorila ona gvestkova alej.

Kde se "khupuje" a "phrodava", tam se vtdycky zjevi nejakY dohazovae, jehot ptedkilm ptinesl Mojtig z hory. Sinai desatero na dvou kamennYch deskach. Vite, gidovskY rod se ye svem poddanstvi v Egypte neutil mnoha ne zrovna peknYm vecim, lhani, Sizeni, chozeni za tenskYmi, at' svobodnYmi neb vdanYmi, ne zrovna s ptili g distYmi iimysly a jine a jine necnosti je drtely ve sparech, co sami na sebe taluji ve Starem Zakone. V torn desateru ptikazani se jim to v ge zakazovalo, ale jsem si jist, tie Lide na to Indio dali a je zachovavali asi jako my prohibici.

Toho dohazovaee. Vilibalda TuhYka mel na starosti bratr Oldfich Vala a skoro mne ptekvapil, kde se v nem to k geftovni nadani vzalo a kde "Stip" ten "kajzrrok". Snad ne z kvadroby Jakoba Esaua, kterY v nem na jevigti take promenoval?

Znate tu pisnieku "Hraly dudy u Pobudy, ja jsem je sly gela, davali me kominika, ja jsem ho nechtela ..." Meli jste videti, jak maji kominici u genskYch stash. Kominik ye svem od sazi zatiernenern munduru jedva vlez na jevigte, ut padnul holce do oka, s celYm svYm cechovnim ptislu genstvim, jak se dobte as na ne pamatujete ze stare vlasti. A to ne snad jen tak ledabyle divce, ale takove hezounke, gtihlounke holubiece a stopy toho nesla na hezke tvatiece. Nu, ale nepochodila gpatne, ph poslednim jednani ut se zjevil na jevigti jako pa gak, v uniforme. V tom vypadal mnohem hezeeji jak v kominickem. Roli kominika, hral bratr V oechach se tikavalo, te se kluk oteni i kdyby i kalhoty nemel, cot by mohlo bYti pravdou; v jistYch okolnostech tenateho stavu jsou kalhoty zcela zbyteenou ptekatkou.

Kdyt je kluk jen hezkY, tak se holky na neho lepi a tak tulak Jan, dopadenY ph pychu gvestek tatikem Beru gkou dlouho nepobyl v Satlave ,kterou zastupoval kozi chlivek. Kdyt se tenska zamiluje, tak ani s kverem v ruce neni dobrYm stratcem, jak se otec Mandl ptesvecleil. V Cechach take nekdy udelali z pytlaka myslivce a tak z tulaka Jana, jeji hral bratr Stepan Valcik, stal se hlidae sadu, to gvestkove aleje. A pane, takovej "dtab" by se libil katclemu, nebot' hezounka. Manta se svolenim autora hry, chodila s nim za tkpytu hvezdieek ty gvestky hlidat. To jsem nevedel, 'te ma.ji za jevi gtem u tadu gtefanik takovY vYbornY "beauty parlor". Je site bratr Valeik "hezkej klueina", ale od tamtud vyhopsal jako "eupr" hoch, rUtolici a pin tivota a, se znaene zbystkenYm zrakem pro genske playaby a dovednosti, jak vyznavati lasku.

"Zeny nikdy neptemilujer, pravi ptislovf, nevim jit ktereho naroda a autor hry si byl asi to ktehkosti tenskeho srdce vedom a vtelesnil podobne chetlave tenske srdce ye starou 8ebestku, stafra, to je ode mne neprortetelnost, napsat stard, ta by se za to do mne pustila. Ta Sebestka, obecni poslice, ta byla sedmem nebi, kdy ji na jevi gti libali ten povadlY rilmenec. sebestku hrala sestra Volkove. a sehrala tu roli velmi dobte.

Retiser mel v obsazeni Uloh "hellova luck", lip nemohly bYti obsazeny, vSem dobte "pasovaly" a souhra byla nem co slovo vYborna nemute dostateene oznaeiti. I ty zpevy, ktere jsou dosti tvrdYm otigkem pro herce ochotniky, plynuly bezvadne jako pottieek. Finale vgech tech neutuchajicich salv smichu ptiglo na konec posledniho jednani, kdy novopeeeni tatinkove dceru gek sadate Berti gky se pochlubili tatinkovi vYslednici mangelskeho soutiti v podobe bejbinek. Bratr Valeik, jen tulackou kvadrobu vymenil za mnohem lepe mu slugici vojenskou uniformu, stal se trochu tarlivYm na sve gvakry a sliboval jim, ze se ptidini ze vgech sil, aby je pletrumfl dvojeaty. Nu ja nedbam, ne katide rodine se podati, aby meta dvojeata jako u nas a hned kluka a haiku. Na to nejsou tadne recepty.

ye streau, tine Doprovod ku zpevum obstaral be. Mikuik na housle a na piano to obstarala virtuoska, mladinka sestkieka, Pra2ska, 13.tUenka: doprovod byl vybornY, pane s hlasy sp1S7vajici. gvestkova scenerie byla zavleeena i do kuchyne, kde se blYskaly gvestkove kolaee. Olenove vYboru meli vgichni dosti prace, nebot' navgteva s'tbyla zvlagte velka a jak mi bylo sdeleno, hra se tak libila, to bude na mnohostrannou tadost opakovana v nedeli dne 13. tijna.

Z eetnYch hosti z blizka a z dali zaTnamend yam pani Vajovou a Sebkovych z Fairbanks, bratra Valenta z Guy, br. Nemeho z East Gate, br. Kelarka z Crosby, br. DlouhYho ze Sheldon spolu s br. Sonkou, br. KlenkovskYho z East Bernard, ei z Damon, br. Trneaka ze Sugarland, BrodeckYho z Needville, br. Jete a Dvotaka z Iow Colony a Frank Orsalta z Hallettsville a bylo tam je gte hodne jinYch, s nimiti jsem se seznamil. Hudbu pro skoenou a *deobecnou veselici nastav gi po divadle obstarala znama kapela br. Miku gika. Lituji, .ge jsem se nemohl dale zdrieti, ale na ge dcera, pani Don A. Earl a jeji chot' odjeli na etrnactidenni prazdninovY vYlet do Kalifornie, podivati se na tu "vejstavu" v San Diego a pak do Los Angeles, chti videti ten Hollywood z biizka a pak take si zajedou do Salt Lake City v Utah a tak opatruji v jejich nepfltomnosti jejich residenci a jejich koeku,. mnohonasobnou maminku, Tabby.

S. P. StudnienY. Needville, Texas.

CtenY spolubratke Ed. 8" napka Ja vim, te jsme vgichni chybujici, ale ja kdyg chybim, ja svoji chybu chci napraviti, .te jsem byl na omylu. Ja nikdy nemyslel, kdy jsem byl u tadu els. 28, abych tam neco promluvil, to nekoho moji 'fedi urazixn. Kdyby tam nebyl bYval na g p •edseda Hlavni 1Jtadovny, tak sotva bych byl o tech lacinYch posjezdovYch pojistkach miuvil, ale jsem byl fist, ge on nam vysvetleni pods a proto jsem poukazal na ony bratrske jednoty, ze se jim lacine pojistky vymstily a jestli se to na pravde nezaklada, aby na gi bratti o torn byli ptesveddeni. Br. ptedseda HI. kadu, C. H. ChernoskY nam vysvetleni podal, ge nage solvence je dobra, ge tadne nebezpeei nehrozi. No, vtdyt' sam br. F. B. Steiner pie ve Vestniku ze dne 11. zati: Za posledni rok jsem sly gel nekolikrate, tie tato nage 151eta dotivotni pojistka jest mezi nekterYmi eleny na gi Jednoty vyhle.Sena za nizkou a nejistou. Prod" br. Steiner, kdy to slygei, nepodal vysvetleni tak, jak ho podal dnes. Tak by byl ptesvedeil nage spolkove bratry, ze ona pojistka je dobra a nebez peel stran tech pojistek neni. Skuteene, kdybych byl vedel, tie br. Steiner je stvotitelem onech pojistek, tak bych jemu byl sam dopsal, aby podal vysvetleni, to se zdaji lacine.

Kdyi nage HI. zvolila organizatory, tak nagemu okoli byl ptidelen br. Ig. Senkyhk, ktery ptigel ku mne, jestli bych mu byl napomocen ziskat eleny v na gem okoli pro nasi Jednotu, cog s ochotou jsem mu slibil a za dva dni price jsme ziskali celou iadu elern1 i k nagim sousednim •acliim. Nag br. organizator, kdyi jsme ptijeli k nekteremu na gemu krajanu, kterY u spolku nebyl, vysvetlil dopodrobna, co nage SPJST. ma proti jingim bratrskYm i cizonarodnim spoleenostem za vYhody, jsou talc dobre jako katde jin gi spoleenosti a k tomu tie mame d ye pojistky, ktere jsou jegto lacinej gi, ie je to 151eta dotivotni a 201eta dotivotni DetskY Odbor, takove pojistky lacine ge nema tadna spoleenost. 0 tom jsem se skutedne ptesveddil, bylo to v mesici levetnu letog ib° roku. Ptijela moje dcera i s rodinou k nam na nav glevu, bydli asi 300 mil ode mne, Rikal jsem ji, 'te marne novou pojistku v netskem odboru, abychom ji porovnali s pojistkou, co ona ma ditky pojig tene. Je to tat 201epojistka u American National Insurance Company. Tait plati mane v 6 letech ptijata holka na $500.00 $9.93, kde gto u nag i Jednoty v 6 letech by platila na $1,000.00 --- $14.45. Na haiku ve 2 letech plati roene na $500 $10.64, kdeito u naM Jednoty by piatila na $1,000.00

Ve stredu, due 25.

1935.

$12.56. Rikala, jak jim jen pomery clovoli (pro lie u nasi Jednoty pojistky vezme. Pak jsem ji iikal, aby si pkibrala ke svoji pojistce nasi 151etou novou pojistku, to je tet lacin g a ukazoval ji, kolik bude stat rotne. No skuteene, pry to je lacino a napi g mi ji, budu mit dve u nasi Jednoty. Dale mi fikala, byl u nas agent od pojigt'ujici spoleenosti, kterY chtel melt° manaela pojistit na 151etou dotivotni, ktera byla asi tak draha jak ta, co ve stanovach 151etou dotivotni mame, ale on pojistku nesebral, proto to ma vet gi pojistku u nisi Jednoty dvacetiletou.

Br. Ed. 8napko, jak se nekdo domniva, ja pracuji proti na gi Jednote, to neni pravda.

NaSe Jednota byla talc) vybudovana a to lidera z 80% farmakskYmi najemniky, kteki bydieli ne v domkach, ale v boudach, ktere ani poval a v mnohYch pkipadech ani oken, jen okenice mely a pies .steny se v gude svitilo, a ten chudY lid pracoval neaistne, aby ta nage Jednota se udrtela, tkeba prvni na ge velieiny hazeli klacky a ji v gemothe tupili, ale kdyt videli, se ten na g chudY pracovitY pkistehovalY lid vitezi a tu na gi Jednotu nejsou ye slavu zdolat, tak jako by se nic nestalo, pomalu se k nam Br. 8napko, ja, se nikdy nechlubil, co jsem pro Jednotu vykonal, ani neobskakoval, abych se stal nejakym akednikem u na gi Jednoty.

Jest to nagi povinnosti, nas techoslovant, abychom netistne pro ni pracovali. Ja myslim, ze neni moc rodin, aby melt tolik pojistek a nagi Jednoty, jak moje rodina, a kdybych nemel daveru v tu na gi Jednotu, tak jiste by do ni nepattili. Mne neni tfeba 'zaktikovat co nejhlasiteji.

Br. 8' napko, kdyt se odbYval sjezd v Ennis, nage Hl. Ijkadofvna nechala asi pkedem vypracovat nove pojistky jistYm k tomu udelu odbornikem, aktuarem Benny Verkenthinem.

Jsou to pojistky 151eta dotivotni, '101eta dotivotni, 151eta, nashromatd'ovaci a 201eta, nashromatcl'ovaci a 201eta, dotivotni byla opravena, a byla (Jana pina moc, na tadost br.

Steinera, Hlavni tradovne, aby upravila tabulku Detskeho odboru. Ty pojistky byly oclhlasovany bezmala v gemi delegaty. Za eas se objevilo nekolik opravenYch pojistek, mezi nimi i ta 151ea. dotivotni. Tak br. Snapko, saber si stanovy z enniskeho sjezdu a ten vYtisk po sjezdu yypracovanY a jak ty pie ye Vestniku ze dne 3. dervence, ze byly br. Steinerem Hlavni tkadovne vnucenY, aby je pkijala, porovnej ty tabulky a bude vedet, jak to rozdil. Br. 8napko, k eemu odbYvame ty sjezdy, ktere stoji tisice, kdy2 po sjezde za kratkY eas to nejdaletitej gi se zru gi. Je to ta nejvet gi pohana pro vgechny delegaty sjezdu.

Bratke Snapko ty pi geg, to nepovatujeg diktatorstvi za velike chyby eloveka. Bratte, ty jsi na velkem omylu, povez mi, co dobreho pkineslo diktatorstvi pro lidstvo. Ja. kikam, ae je to nejhor gi metla na lidi, same utrpeni, boje, revoluce a vratdy nevinnYch lidi. Co dobreho pkinese diktator Italii, kterY chce celY Habeg vyvratdit a skrzeva neho Evropa se phpravuje k valce. Co dobreho ptines1 Nemecku diktator, to same, to na jeho rozkaz nechal povraidit sta lidi, kdy2 s nim nesouhlasili. A hr. Snapko, zase opakuji, kdybychom meli podobneho eloveka u nag i Hlavni (Jkadovny, kterY by nam diktoval, co mame na vetejnYch schazich jake debaty o na gi Jednote vest, tak to by jiste neprospelo, jen na gi Jednotu by to ubijelo.

Br. 8napko ja myslim, ze jsem byl vetgim ctitelem br. Steinera net jsi ty. Ja kdy2 jsem byl na sjezde v Ennis, kde jsem, ho ponejpry poznal, ten bratr mne skuteane ye sjezdovem jednani ptekvapil. Pied onYm sjezdem tea trochu ye Vestniku boutil,. ale ye sjezdovem jednani snad mirumilovnej giho bratra ani nebylo. Ale dnes za jeho hrube a neclastojne jednani a poutivani v g emotnYch triku, aby mne pied vgeckYm dlenstvem zesme gnil, tak mam zase ov gem jinY Usudek. .Br. Snapko pigeg, to mag br. Steinera za pkig tiho Utednika Hlavni Thadovny ate mam-ii nekolio schopnej giho, tak pry ven s nim. Bra-

VESTNIK tre c to se ja nestarain, nebot' my mame naSi Jednote tolik schopnSrch a nepfedpojakteki se sami pkihlasi a z tech na tS7ch pkigtim sjezdu vyslanci na gi Jednoty pottebne sily pro Hlavni titadovnu zvoli.

V minulem sjezde jsme zvolili noveho ifeetnika, br. E. L. Marka a redaktora br. F. Moueku bez velkeho odporueovani a jsem jist, to lepgich si nemusime pkat jak jsou oni, jen te to jejich sluine je trochu male, obzvlagte ten nag redaktor dostava tak male slutne. Ja skutedne nevim, jak on s jeho rodinou na torn mate vytit a k tomu jezdit po osadach a Mat pkedna gly. Jest na Case, aby na gi fiditele Hi. T.Tkadovny to vzali na zketel a na gemu redaktoru povolili plat dle zasluhy a ne die gablony.

Odpoved' na poznamku br. Frank B. Steinerovi ze dne 11. zati: — Ja dobie vim, o dem jste psal va gemu informatorovi. Ja se o to s vami ptit nebudu, proto 2. e jste poutil to vyttibene chapavosti.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek.

JAK JSME OSLAVILI 8. LISTOPAD V PRVNiM ROCE SVOBODY VLASTI. Bylo to po tetkYch bojich u Vouziers. Oeska brigada odpodivala v bYvalYch baracich meckeho letectva, pkijemne umistenYch v lesich u Hauvine.

Daleko na vYchod byla na ge osvobozend vlast a my jsme se &ill chodit v kati obea.na a vojaka svobodneho statu. Mnuli jsme si °di, probouzeli jsme se z tetkeho snu a ptali jsme se jeden druheho, zda je pravda, co nam tvrdi, ze mame OeskoslovenskY stat, to jsme svobodne republiky.

Pkigel 8. listopad, vYroei ztraty svobody, ktere jsme prave nabyli. Jako jsme ji pozbyli Spatnou diplomacii, tak jsme ji zase dosahli dobrou diplomacii na gich vadat, svornosti naroda, stateenosti a viterstvim na gich yojaka.

Vzpominali jsme dojati tohoto vYrodi tak smutneho pro nag narod.

Velitel I. praporu 21. pluku vydal rozkaz, v nema se znamenite odrati dojeti teto chvile kterY pro jeho krasu zde otiskuji.

Rozkaz I. praporu 21. esl. pluku 8. listopadu 1918.: Na zdar, bratki.

Dnegni vYroei bitvy na Bile Hoke poprve od tki stoleti ptestalo bYti smutnYm dnem pamatky poslednich vojina padlYch ve sluthe viasti. Pedlivou, ale pravdivou vYeitkou jest, ze jsme vlastni vinou pies posledni hrdinnY odpor Morairana u zdi Hvezdy ztratili vojensky nepatrnou bitvu, ztratili jsme starou vojenskou slavu otca a s ni samostatnost. Stali jsme se raby ciziho, vtdy nepka.telskeho nam -plemene. Po 300 let jsme neznali net pohrdani starch neptatel a lhostejnost celeho sveta.

Velka minulost v gak neumira, nikdy. V biblich a knihach dona genYch emigranty do viasti, v starch eeskYch a slovackYch pisnich, ktere lid zpival na robotach, kde mu bid panskeho draba praskal nad hkbetem, v mysticke vile narodnich buditela, kantora a kneti, v nesmelem revoluenim pokuse v rote 1848, v mrayen& a svrchovane prozirave praci politickYch vadca, v pohadkach na gich matek, v zakleni ()tea, ye vergich basniktit, v boutlivYch politickYch schazich, pod popelem internacionalismu nebo ,dokonce 'naproste lhOstejnosti ke vgemu — doutnaly jiskry dne gni nagi revoluce. Byla s podatku citove, a piece vedla jednotlivce, "rebely a bukiee" v rakouske armade na gibenici, a ,prvni hloueky nikomu neodpcvednYch vystehovalca v Rusku a ve Francii do krve a ruin. Ka2dY citil, to musime delati revoluci ate se tadna revoluce nedela bez armady a bez boje. Potehnana bud' prate i obeti prvnich deskoslovenskYch vojaka — dobrokterYm rakouska opratka zlornila vaz, i tech, jejicht hroby jsou rozptYlerty v Karpatech, Handl, Ukrajine, Dobrudti, po Urale a Sibiki, ye Francii v Artois, v Champagni, Elsasku a v Ardennach, v Italii na Piave a na bojigtich balkanskYch. Vzpomerime vdedne i pamatky tech, kteH podlehli v dobe stragneho ustupu v Albanii, kteH zmirali v tisicich na mor ve Zlate Orde a na Murmanske draze ne-

Strana 3. ho zmrzli v darniekern tabore zajatcu drive net se jim podatilo dosiei toho Stesti — stati se eeskoslovenskYrni dobrovolniky.

Ve viasti nag i po cele veky budou kti legendy o vojacich, kteti znovu skuli na Bile Hoke rozratenY ketez stare vojenske slavy otet y e vYhni bitev na v gech evropskYch bojig tich, kteki se stali vojaky dobrovolne, protote jim tak kazalo svedomi ne z touhy po lupu a po panovani nad cizim narodem.

Jim se zdalo malo rovnost obeanska, evangelium nejkultdnej'g ich naroda dne gniho socialismu a vgech idei demokratickYch — oni si vytkli nikYm dosud nedosatenou metu — bratrstvi.

Brzo umlkne hukot del a tkeskot kulometii.

Nove jaro vypini mezery po padlYch, zaceli ratty, znovu se ozlati lany poli, novY pokadek zevg edni, vyblednou sveti dnes barvy nageho praporu, jinak budou chapati to, v dem jsme my tili, jinak rozumet bratrstvi.

Ale my, eeskosloven gti vojaci, bud'me si yedomi toho a slibme si pro celY tivot zachovavati jednotu mravni, ktera nam vgem a tim i celemu narodu ye vgech dobach a okolnostech budoucich da nezlomitelnou silu.

Prapornik Husak.

Je prostY a krasnY! Jegte krasnej gi bylo to, co nasledovalo potom. Byla to pkehlidka, kterou vykonal velitel IV. armady, hrdina Dardanel, jednoruky general Gouraud, v pravodu na geho prvniho zahranieniho ministra dr. Benege.

A tki dni pozdeji . • Pkimeti 11. listopadu, konec valky, konec hraz a ittrap — a blizkY navrat Jak nas na zaatku valky znali.

Na soluriske fronte zajali spojenci nekolik rakouskYch vojakil — t echa. Pki zjigt'ovani jejich narodnosti nerozumeli slovu tech, at zajatci opravili slovo tech mezinarodnim slovem Bohemians.

A tu jeden z vojaku ihned pokyvoval hlavou na znameni, ze rozumi a nazorne rukama ukazoval hrani na housle a asty doprovazel: "fidli — fidli". Domnival se, ze ma pied sebou cikany.

Stars' stbskY diea stal na strati v zakopech a vide, jak pfichazi smerem k nemu rakouskY vojak beze zbrane s rukama nahoru. Zastavil jej a zajatec vyratel ze sebe: "tech, tech jsem " tido, mel stale narnikeno a povida: "takam, eakam, breidi ovamo!"

Jeden zranenYch jedenadvacatniku byl po zraneni ogettoVan v nemocnici v Arcic sur Aube. PH spisovani nacionalii na nemocnienim listku nevedel kancelatskY zkizenec, co znamena pismeno T. S. za oznaeenim 21. Rgt. Pta, se bratra dobrovolce na vysvetleni a kdyt ten mu iekl, to to je Tcheco-Slovague, pokYval hlavou a napsal: "21. Ch. Senegalais".

To jsou ukazky, jak nas lid znal. Pomery se od to doby bchudik znaene zmenily, a jest jisto, to dnes tam je jinak. Ceske jmeno v zahraniei je v gude znamo a ma dobrou povest a zvuk. ,S bratrskYm pozdravem na vgechny, Jerry Baletka.

Hillje, Texas.

Mili spolubratti a sestry!

Po dlouho trvajicim suchu zaealo nam pkeprchavat, tak mame vice easu mnohe pkibehy uvatit a nahlednout do minulosti a take do budoucnosti.

Dne 8. zaki meli jsme pravidelnou tadovou schazi, ve ktere bylo debatovano o rozlienYch spolkovYch zaletitostech. Take o pti gtim miste na gi Hlavni T:Tkadovny, a netikam, to budova se musi postavit tam neb onam. Kdyt by vgak nage Jednota mela nejakY takovY zanier, meta by budovu postavit v takovem meste, kde by to melo nejakY adel a yYznam, a zaroveri aby byla pamatkou na zakladajici eleny prvniho tadu. Netikam, to nemame pokradovat s duchem easu, ale mame se tidit spravne, pamatovat do budoucnosti a take se vmyslit do minulosti, co pro nas na gi pkedchadci vytvokili, a my to nemame na ne tadny tadnou vzpominku. Necht' si katc1S?

3trana 4. vzpomene, jake nael nehody svizely ten rad cislc 1. 1-ter- byl zalolen v La Grange. Jak pron agitovali, rnnohY elan ze sve kapsy jenom aby se fad udrtel. V gak mnohY si pamatuje, to v dobrem tite bYva koukol, a tak to bylo i s tim prvnim fadem. Nekteti elenove byli zas tak nesvedomiti, to ten fad vyssavali a proti nemu brojili, at se rozpadtak to tech uptimnYch a glechetnych 1,1ace byla mama. Ano, mnohY fekne, to ut e prye, prod bychom na to vzpominali. Nei to nema tak bYt. Na to nesmime pohlitet zpatednicky, to se ten fad rozpadnul, neb oni dali ten podnet, to mute takova Jednota existovat. Tak se rozhlednete, co tech par chudobnYch zakladatelit dokazali. Vzprutili se a zaeali zakladat navy prvni fad na Fayetteville. Zde mama dnes velkou vzkvetajici Jednotu. Budit pamatka tern prvnim pionYrum.

Pfatele, mam nektere dokumenty, jak zadal ten nejprvnejti fad, zabralo by to v gak hodne mista a pak by to tiebas elenstvo nezajimalo, tak jsem to jenom zkratil.

Bratfi a sestry, na gi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas! Pfemfglejte o torn a pamatujte, to na ge Jednota byla zalotena na jihu, a tak bychom meli na gi Hlavni tfadovnu take nechat na, jihu. Kdyby se stal neja,kY zazrak a stavila se budova Hlavni mela by se postaviti v meste La Grange. To je velice pfihodne misto, ma spojeni na vgechny strany a pak je to stare mesto. Pak by ta budova byla hezkou pamatkou a trvanlivYm pomnikem pro ty zakladajici Cleny, co tam spi vednYm spankem. Tak mill spolu bratfi a sestry, vidite, jakou by to melo-pamatku. Tak at pfijde pfigti sjezd, tak se pani vyslanci z jihu drtte pevne na nohach a mejte tat pevne slovo na jazyku, by se v ge fidilo po nagi strane.

V Act& F. Churan.

Temple, Texas.

V uterY, dne 17. saki Temple Lions Club da.Nal banquet na poaest Cechu. Banquet byl poradan v 7:30 v Doering Hotelu a asi padesat na gincti z Temple a okoli bylo pfitomno jako haste Lions Clubu. Tento banquet je pokadan katdeho roku na podest nageho roda. John Connevey, president tohoto klubu, uvital Ceske hosti a ye sve fedi uznal, to nag lid mel lvi podil na zvelebeni stfedniho Texasu. Potom Elsie a Helen Halusa za.pely Ceskoslovenskou narodni hymnu "Kde domov maj?", a sledna Doris Nell Twitty zahrala nekolik kouska na housle a byla, doprovazena pani C. M. Porter.

Hlavni feenik tohoto veeera byl Roman Bartosh z Taylor, kterY vypravoval o svYch poznatcich Republiky Oeskoslovenske, kterou navgtivil pied nekolika roky jako student. Roman Bartosh feenil anglicky a mezi jinYm poukazal na to, se Dr. Ed. Bene g byl zvolen nedavno presidentem Ligy Narodii ate president Masaryk jest jeden z nejvlivnejgich statnika v Evrope.

CelY program byl uspoildan vYborem, ve kterem byli Frank Matush, Dr. W. A. Chernosky a Philip Griffith a Dr. W. A. Chernosky Predsedal tomuto banquetu.

Temple Daily Telegram pfinest o torn zpro.vy a sam redaktor techto navin, W. R. Humphrey na prvni strance ye svem dennim fivodniku popisuje Ceskoslovenskou republiku die fedi Romana Bartoge.

Z toho plyne, to si nas zde Ameridane vati, a podobnou akci se mohou seznamiti se zemi, ze ktere jsme pri gli a mnoho pfedsudkil tak vyrnizi, a nagemu lidu to zde prospeje.

S bratrskYm pozdrave.m, B. A. Zvolanek. fadu Pokrok Dallas eislo 84. k upozorneni a vysvetleni.

Sestry a bratfi!

Povatuji to za svoji povinnost omluviti se a vysvetliti nekterYm na gim Merit= ptieinu, prod byla nage fadova sin v nedeli dne 15. srpna v obvyklY Cas kadove schtize uzavfena a fadovi tifednici byli prye. Mel jsem v teto zaletitosti tento tYden nekolik dotazii od ele-

S 1.' N I K • s kterYmi .isem a tncli2, aby chni nasi Clem. kteii se -ehlize minule sneast niti chteli a na gi sin nagli zameenou vedeli, prod se tak stalo, zde uvadim pfleinu. ' Pli nagi zpevni zkou gce ye Ctvrtek, dne 12. srpna, ktere se stleastnilo dvaadvacet &ant, rokovali jsme o programu, ktery byl pfipravovan sokolskou jednotou Karel Havlieek BorovskY v Ennis na nedeli nasledujici, totit den 15. srpna. Nekteti eleni na geho kadu a i se vyslovili, to by se teto slavnosti radi sireastnili. Dal jsem tedy navrh, aekoliv schfize tad• nebyla, (v to bych ten navrh dati nemohl), aby byla na ge fadova schilze svolana na druhe hodiny odpoledne, misto obvykleho easu o etvrte hodin y, zaroveri jsem navrhnul, aby nag fad ten veeer tadnou zabavu nepotadal a vyzval nagi omladinu, aby jela do En-• nis, cot se tat stalo, v obou srnerech. Hledeli jsrne co nejvice na gich eland o teto zmene uvedomiti, ale pfi nejlep gi vuli nebylo motno nektere &any zpraviti. Uji gt'ujeme vas, to se to nestalo zinnysine ate jsme uoinili, co jsme mohli. Stalo se tak jen proto, to jsme si aby se co nejvetgi podet nagich &anti teto slavnosti v sini fadu Enn i s Oslo 25. sireastnil, ate jsme, kdyt pomery nevytadovaly, nechteli zabavou soutetiti podniku, kterY jsme si sami pfali videti a podporovati. Doufam. mne, sestry a bratfi, nebudete vytYkati, jsem nejakYm zpilsobem zneutil sveho fitadu ptedsedy, aneb to na gi bratfi Utednici pfektodill sve pravomoci, aekoliv se toto v ge stalo ku gkode nageho Musim vas ale snatne to,dat, abyste se dostavili do pfigti schtize v poetu co nejfetgim, budeme miti cifiletite jednani. Dostali jsme dopis od bratra Franty Moudky, vYkonneho tajemnika VYboru Ceskeho Sdruteni Oslavy St, oleti Osvobozeni Texasu, ve kterem nas br. tajemnik tada, o zvoleni clams nekolika vYboru, pro ktere, dle jeho slov, jest tfeba he a ochotne pracovniky, tak aby tato slavnost vyznela dilstojne. Jsou to nasledujici vYbory: HospodafskY, ubytovaci, prilvodovY a einovniky pro zpravodajskou (informaeni) kancelat, ktere., dle dopisu bratra tajemnika, bude zfizena pa prvnim lednu 1936. Pro v gechny tyto vYbory bude tkeba spolehlivYch, ukaznenYch a. z ochoty pro tuto akci pracujicich jedincil Bude tedy tfeba, aby se do teto schilze dostavili vgichni, kteti jsou ochotni v teto akci pracovati, aby jsme meli dobrY vYber.

S bratrskym pozdravem, Frank B. Steiner GlanovskY, pfedseda.

Dougka: Na g rad pkipravuje na prvni nedeli ✓ mesici fijnu velkolepe "VINOBRANI", ktereho, doufame, to se kat'dY siteastni. Nasled kern toho, ae posledni tfi neb etyfi roky na prvni nedeli v tomtoa mesici ptipadnul pesky..

Den na Statni VYstave, na g fad "Vinobrani" nepoildal, a bude to tedy letos skoro neco novel°. Dal gi oznameni v pfigtim Vestniku.

Caldwell, Texas.

Bratfi a sestry!

Oznamuji yam, to nag oranizator, pan Joe Syptak ziskal nekolik mladYch &ant vzdor pomertm, ktere prodelavame. Ted' mama priced sebou starost, jak sehnati penize na stoletou vYstavu, abychom byli zastoupeni. Kam piljdeme? Pfedevgim ku nagim eeskYm obchodniktim, na ktere jsme zapomeli, kdyt jsme kupovali nage potfeby.

Jest na Case, abychom otefteli oei a v ge napravili, cot, se necha lehce udelati, budeme-li miti pevnou vuli. Na gi obchodnici nam pornohou, kdyt my pomiiteme jim. Na gi Tide jsou obchodne zastoupeni v celem statu, ale postradaji podporu na gi a to boll; mriozi jsou dleni nagi Jednoty a nejsou podporovani jak by meli bYti. Jak lehce bychom mohli ziskati od nagich obchodniku slu gnou pomoc, kdybychom jen easteene utivali ty vzacna hesla nagi Jednoty.

Na jinem miste naleznete oznamku bratfi efeik a ‘8 krabanek, jet oznamuje a nabizi vam jejich zboti. Oba majitele jsou nagimi eleny a vkly brali zajem o na gi vac. Poeinaje hned od doby valeene, pomohli nam zbudovati tti jevigte a na dtvrte Prispeli zase. iikaae

Ve stfedu, dne 25. zati. 1935. jim, ze jste s nimi, kdy2 oni jsou s nami. Obe jejich mantelky byly einnYmi a pracovaly y2dy i nyni pro na g narod, ale byly Indio za to uznany. Ja vas znam, ze dovedete uoiniti menu ate dokatete jim, ze jste s nimi. Naykiyte jejich obchod a udinte jim tu radost.

Jeden vág bratr.

0 to vas tada, "§VESTKOVA ALEJ'' OPAKOVANA. 6 jak krasne, jak iichvatne a miloueke, to se ani vypsat neda, to se musi videt. Ale pfece se pokusim iarn to troginku vypsat. Jake dnes to slygim a v duchu vidim jako ve snu, neb to bylo opravdu vge jako v pohadce. Ihned p•i zdviteni opony je videt pekne jevigte, dvoreeek, tvestkovY strom, obalenY pravYmi 'Svest kami, ye pfedu jevigte nose .a kog pinY gvestek, na strane chlivek a vzadu peknY domedek, pod oknem je lavice, na ktere spi tatik Berugka, (kterout roll vYtedne sehral pan gulda), spal irnavou po celonoenim hlidani Ave stek Jeho tfi dceru gky, sl. Hilda gvestkova, pi. Anieka Seesikova a pi. Anieka Doletalova tandivYm krokem Pfibehnou na jevi gte, se zpevem budi sveho tatu. Jsou ye svem tivlu jak ye hfe tak i ve zpevu, a tti jejich napadnici, p. evelk jako kominik, p. Valeik jako tupozdeji svetovY zavodnik Jan a koneene intenyr p. Bedan, kterY se ma tenit a nevi jak do toho, jsou jim schopnYmi protej gky. Pam Doletalove, hrala poprvne a jak pekne a hezoueky se vyjimala, tea i pi. geveikova. Ja vim to ti, co tady byli z Marak, jiste z ni meli radost. A ta na ge zlata Manea! (si. Hilda vestkova). Vig, holeidko, ty takova mlad'oueka, jegte deveatko gkoly povinne, tak jsi pane hrala, to bych to byla zulibala,. Ja viin, ae ma maminka s tatinkem z tebe radost, a my vgichni s nimi z celeho divadla vtdyt' to bylo tak pane. A ten kominik, ha, ha, ha! Je, vim to bide, kteti v Oechach nebyli, ae mysleli, ae je to nahY dart, opravdu povedend figurka.

Kdyt tandil s tou jeho Aneou, vadycky si dal papir pod ruce, aby ji nezaeernil. A p. Svestka s tou jeho zkomolenou de gtinou tit jsem po nem zkougela giglat) a pan Vala, ti dostali s kogt'aty co proto, to meli chut' na hubieky.

Tet panove Sedan a Valeik zpivali velice Pane. Pan Valeik co Jan tulak byl bajeenY. Je to zvlagtni, ae p. Valeikovi vadycky tulacka filoha, Pane slugi (jit jsem ho videla v takoye roll nekolikrat), adkoliv je pravYrn inteligentem. Pani Volkova hrala tea pane, jenom to ji udelall mod veiky nos, ta si pochutnala na tech hubiekath, co? Vga,k pa care divadlo byl od obecenstva potlesk jeden za druhYm pfi otevicene scene a smichu at at. Sift byla zapinena do posledniho misteeka. Na mnohou aadost se to pry bude opakovat podruhe a sice 13. fijna, tak kdo jste nebyl, tak jiste pfijd'te, neb takove divadlo jste Jake nevideli a videt tak hned nebudete. Tea i my ptijedeme jegte jednou, neb je to krasnY potitek.

Zpevy doprovitzela sl. Pratska na piano a p.

Mikugik na housle. Melodie jsou bajeene, pine tivosti, tak to jen s nami hralo. Sl. Pratska je jag* mlad'oueka, pianistka a jiste pane hraje. Tak se tame na opakovani. S pozdravem, Helen Joe Tepera.

Wallis, Texas.

Cteni bratfi a sestry fadu Cechoslovak, tirnto vas chci uvedomit, to tu na gi zvlagtni schilzi, o ktere jsme jednali v rninule pravidelne schOzi, budeme miti na druhoti nedeli v mesici fijnu, totit 13ho, a tak vas tadarn, bratfi a sestry, abyste se v gichni i se svymi rodinami jiste dostavili.

Budeme miti nasgtevu nekterYch bratr od - fadu Karel Jonas z East Bernard za j sou zo.letitosti, tak abyste v gichni vedeli oe se jedna. A take jsem neco doslechl od bratra nageho tajemnika, ae i bratr Marek, freetnik HI. it„ nos pocti jeho nav gtevou a snad br. genkyfik, organisator. Tecly se buderne tegit shledanou se vgemi tern! bratry.

Se srdednYm pozdravem znamenam se Vas neetnik Frank Petrusek.

ye sttedu, dne 25. tail 1935.

VESTNIK

"gVESTKOVA ALEJ" U gTEFANIlit PODRUHE. V ty nail aleji g' vestky se valeji, ja dneska nehlidam, ja dneska nehlidam, cidi me paleji.

Tak si zpiva tatik Berutka, ale musi jegte hlidat, aby mu ty Avestky nekdo neotrhal, do 13. kijna, kdy budou teno kus na mnohanobnou tadost opakovat. Jak by ne, vtdyt' se to katclemu tolik libilo, to ti, kteti byli, pfijdou jegte jednou, a ti, co to neviden, jiste ptijdou, ponevadt uslygi od druhjrch, 'te to bylo pane, smegne a pH torn pouone.

Kdy2 ma otec tti dcery na vdavani, a ptes to, to by rad aby se mu vdaly, je ale piece pki torn smutrijr.

Berougka: 2a1 me krutY v srdci tiara, jak tu sedim chudak stard, kdo mne bude vatit kafe, nevim sam.

Dcery: Tvoje dcery na vdavani, trala-la-la, la la la la, tvoje jsou at do skonani, tra-la-la la la la, ale ut ma:s dost to dtiny, at' se s nami trapi jini, proto myslet na vdavani moudre jest.

A takovYch peknYch pisnieek je tolik a tolik. A co pak ten kominieek, `§` tou gtetkou kouli na vymetani komina! Je gte sin neslygela tolik potlesku za katdou pisnielou pti oteftene scene, a smichu bylo tolik, nebot' take bylo na scene potad neco noveho, nic nudneho.

To vite„ to Avestky piece jen jednou do roka zraji, tak se musi v gestranne vyplatit!

Bylo zde hodne hosti ptespolnich. Dik yam, ptatele drazi, za navttevu; udelali jste jiste sobe radost a nakm ochotnikrim je gte vetgi, neb men dost diiny.

A co Vy, maminko Kelarkova, to jste nepfijela? Ale po druhe si pro Vas p•ijedeme.

Rozveselite se, a budete mit na co myslet, a ptijdete na jine veselelk mykenky.

Tak nezapomerite na 13. kijna!

Tet bylo po divadle vzpomenuto nekolika sestrami na na ge nemocne sestry, a site na pani Tillie Kubinovou, ktera uz je po druhe na operaci, na sl. Tonieku Dlouhou, ktera je tot na operaci a pani Brovcovou, ktera se ut zotavuje po operaci doma. Ptejem fgem brzkeho a staleho uzdraveni, tea i pani 0. Valloye, ktera ut byla, v nedeli mezi Tiara at' ut je zdrava, jako Turek a znovu neulehne.

Na zdar a na shledanou, dne 13 fljna!

Silvi Kelarek.

Caldwell, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Zas par tadkii pisi, to ve Vestniku v eisle 44, popsal jsem omylem, a tot to odvolavam, ze Vilton Chaloupka a Emil UrbanovskY nemaji hostinec, to to ma Ign. Chaloupka sam hostinec. A W. Chaloupka a E. Urba,novskY si zaridili dobrSi mlYn pri jejich obchodu na Cookes Point,. to mohou mlet korn a i tot v tYdnu mohou semlet retnou mouku nam beelakrim a a tet bealadkam to nemusi do mesta kornu vest. To Chaloupka a E. UrbanovskY prods nejakou,vokiavku do toho kornoveho kejka, jak nam beelaktim tak i beeladkam. Snad nekter6—be6laela nam beelakrim poke ptedpis, aby se ten kejk nafouknul. Vim jeden zpilsob, to z "pop" kornu mouky se upee'e peknY kejk, anit by se musel potiebovat pra gek do peeiva, "olrajt" se zdvihne, nekdy as mot.

No, zas potkalo ne gtesti" nagi sousedku, tetieku Ondra gkovou. Kdy2 totit napajela krmniky vepte, vylezia na plot a ten se s ni zbo• til a zlomila si pki torn pravou ruku. Hned byl potadan p. A. Hronek, aby ji zavezl do Cald• well k lekati Dr. Siptakovi. Stalo se 8. t. m.

Pan dr. Siptak ji ruku nale2ite spravil, a tak se tetieka ute guje, to zase bude brzy zdrava a vesela, mezi nami.

Dne 8. t. m. dostali jsme take velikST deft', ktery nam i te2 gkodu nadelal tim, ze ty zelene bolce na bavine, nalezajici se u spodu kete, z vetgi easti sniji. Te2 silnS7 vitr, provaze jici deSt' napukanou bavinu poshazoval. Pole nyni velmi zarristaji travou, tak 2e se Seredne "pikuje", te2 bolcove skokapky se rortrhuji, tak to nam beelakurn to jde pomalu, a snad nektera beelaeka nam ptijde na pomoc posbirat tu bavinu, a velmi by se nam zavdeeila. No ale ta cena za tu bavinu jest tak jsme letos v gichni zklamani, to ta prosperita se nic nezlep guje, ale je dim dale horgi.

No tak jit ukoneim, aby zase mel i nekdo jiny misto pro nejakou zpravu.

S pozdravem zilstavani na redakci Vestnika a vgechny etenate Joe Kulak, sr.

BABY A BABY. Tento nadpis je vlastne obyeejnYm plagiatem, nebot' sebral , jsem jej tomu rnalostranskemu dobraku novinati a spisovateli, Nerudovi, s nazvu jednoho z mnoha detnYch jeho spist. Byl dobrY novinat a feuiletonista jako nedavno zvednelY Ignat Herman a oba dva pinili sv3imi feuiletony sloupce Narodnich Listri, noviny to nejvetSlho rozmeru, aspori tou dobou v echach a pro tu jejich nad primernou velikost formatu byly posme gne nazYvaMarianskou plachtou a take Marianskou houfnici, protote jejich redakce a administrace se nachazely v Marianske ulici, blite Vaclayskeho namesti, v druhe etvrti mesta Prahy, na Novem meste. Tehdy Praha mela jen sedm a pozdeji osm etvrti, v nasledujicim patadku: Stare mesto, Nave 'nest°, maid strana, (ouha, nedavejte tomu nazvu, Ci neptikladejte, tadnY nesluS'n;c7 vS7znam, ti-eba se naleza hned za Karlovym mostem na strane zapadni, kteroutto svetovou stranu zvou bratii zachod; ponevadt dle jejich pojmu, cot je vlastne gramaticky a slovesne spra y -nefM,sluczahi.Sdtevr'bylpojmenovana po maid strani, je2to okolni byly vy'SS'imi). Pak byly Hradeany, Josefov, vulgo 2idy, protote tam bylo kdys vyhraniee-ne bydligte pro tidy, pak ptfael na potad stroslavnS7 Vy6ehrad, potom HoleSovice a na posled Liben. Snad se tam p1-i Sumnem toku Vitavy v you ch, lesich a na stranich milenci libavali.

To je ovSem jen mrij osobni nahled, moans, to dejepisec Zikmund Winter vypatral, od eeho nazev teto tehdejai tovarni dtvrti praske je odvozen.

Mam vribec velke pochyby, 2e stati 6echo ye, usazeni v kraji pratskem byli naroclem, di kmenem holubiei povahy, jak se tak east° pochvalujeme, samotna jmena mist v okoli Prahy nemaji prilis lichotiveho nazvu pro sve obyvatele, byla-li odvozena od jejich povolani, kterYm si v onech dobach tivobytieko obhajovali. Uvedu jen tak namatkou ona velice vSTmluvna jmena most a visek kol Prahy: Stragnice, Hostivat, Tmari, Beroun, Mecholupy, Hrdlotezy, Zabehlice, Hluboeepy a to si je vgechny nepamatuji.

Ale abych ilezapomenul k vuli 'at'ourani v historii na to, o dem hodlam psati. Ochotnici tadu Pokrok Houstonu sehraji ptifti nedeli peknou a libivou fra'Sku "Kam 'out nemrite nastrei babu. Mam za to, 2e je to bud' chyba tisku, anebo autor ma nejakou divnou defitici pro slovo baba. Baba je docela ptivetiva, o sribka, ktera opatruje vnoueatka, plete punCochy a neb si krati jinak dlouhou chvili. Takova baba je vlastne lichotive pojmenovani pro tent, ktera se jiZ vzdala narokii, 2e bude snad nekdy moci chovati vlastni bejbinka. A obyeejne ji zoveme jemnejim, cit neuralejicim zdrobnelS7m jmenem, babieka. To zni hezCeji. Pak nutno Ciniti take rozdilu i mezi babielca,mi a babami. Babieka mute bSti jegte docela hezlOm stvoteniekem, mohia se stati

Strang 5. mamielcou ye velmi mladem diveim veku, dap neni vybiraq a na gel cestidku i ku dvanactiletVm diveinka,m a kdy to jeji bejbinko byla ptikladne divCinka a ta nasledovala svou maminku ve snaze zalidniti zemelcouli, tak ta jeji maminka se stala babidkou ye etyti a dvaceti neb pet a dvaceti letech, nu a v tom veku jate 2ena oplSwa, mnoha privaby a je docela ptijemno jegte takovou babieku celovati. Nemusi se to diti vetejne, ale v skrytu, v zavetti, kde jsou 2eny,spiS'e povolnej gimi spachati brati toast na malern htegeni.

A pak je tu jegte jeden druh babieek, nejdtive se jich teny boji jak Bert Mite, ale pak se k nim v posledni chvili rady utikaji. Dnes ten typ babieek, aspon tady v Americe pomalu mizi. Jsou to porodni babiely, ktere si dnes v eechach svfij gtit pfebarvuji na noblejgi oznadeni — porodni asistentky. Ale to tenske stvoteni, ktere ma satana g , d'abel, belzebub a deft za pomocnika je podle zvyku Ceske mluvnice oznaeovano jako baba. Nekdy jsou zvany v pohadkach jetibaby, snad vzato z ruskeho — baba Jaka Letaji dle povesti a pohadek na kogteti, zvlagte o svatojakabske -nod — "Leti baba na ko gteti do noeniho sera, kol ni krouti netopYti, kulichove, havet' vYti, jina lttje stera." A takove ty baby \Ted', jak maji ten svilj fikol satanem jim ptifeenY provesti, te ma pak opravdu 'deft radost z tak vydatneho pomocnika.

Domnivam se vgak, to to s tou babou v to fraice, kterou sehraji ochotnici kroutku Hlahol od tadu Pokrok Houstonu ptigti nedeli nebude tak zle, nebot' to ji2 talc povida oznadeni druhu hry, fra'Ska, tedy neco veseleho, pro zasmani. Le se budete smati, je jisto, nebot' jsou pro to dva drivody, ptedne ji napsal znamST auto dobrSich veselcher, Fat a za druhe sehraji ji naSi osvedeeni ochotnici, jak yam to povidaji nasledujici jmena Aeinkujicich:_ Naomi Kostomlatskch, Marie Kalouskova, A. Kellnarova, E. Kalouskova, B. MareSova, J. Kaipar, M. Urbik J. Kahanek, L. Bi1S7 Sama zvuena jmena nail Ceske houstonske stony.

Misto deje hry je poloteno do zlate stovetate matieky Prahy a to jit samo hodne znamena., nebot' Pratanum je humor vrozen.

Je tedy jisto, se se dobte pobavite. Na g za,• bavni a majetkovY vYbor vykonava pro tad a pro navgtevniky neaceniteIne slutby; na vie pamatuje, o vie se postard. Jsa pametliv da y -nYchzkuieost, mihjedobrYnlkem uchovani zdravi ate podporuje lepe zativani net vgelijake ty pepsinove preparaty, po trade se sesttlekami opatruje vtcly pro nail 2a1udedni lelarnieku viechny pottebne medikamenty pro povzbuzeni chute k jidlu a k zvlaieni tech pochoutek ma rrizne tekutiny, pro,ile desinfekeni procedurou. Dosud nebyl vzat nalettS7 ztetel na ttla bejbinka naiim zabavnim vSrborem, ale nechce asi zabihati do nedeho, na co mail maminky ji2 od pradavna monopol. A aby kratochvile byla dokonalou, najal na tuto zabavu a divadlo hudce zvueneho jmena. Neopomerite a ptijd'te v nedeli do budovy tadu. Pokrok Houstonu, vezmouce sebou miSek napinenS7 denary a groSi poctive rate, kteret shledate vS7bornS7m glejtem, je2 yam zaruai kratochvili a ukonejieni pocitu 2izne a hladu. Bude to tu nedeli po svatern Vaclavu, 29. septembris, anno Domini 1935.

Zaeatek, kdy2 orloj odtlude etvrtou hodinu po poledni. (Ptijdete-li tam dtive, ukrat'te sobe dlouhou chvili v mazhfau, kde trurikem vielikym yam poslouiino Babieky pies sto let stare a ktere proka2i slovne i skutkem znalost nejmodernefaich tancri, mail vstup volnS7.

Tedy prosim ,nezapomenouti, 2e to bude posledni nedeli v zati, (U Rimanu sedm mesic,, devaty viak v naiem kalendati), 29. Zaeatek ye 4 hodiny odpoledne. Mald bejbinka jsou uctive 2adana, aby nedavala hlasite na jevo svrij protest, nejsou-li s vVkony hercri spokojena. Musi miti ohled na jemnocit nail herecdrutiny a vziti na vedornost, to mezi dCinkujicimi jsou take dy e maminky.

S. P. Studnie'nS7.

Strana 6.

HLIDKA ZEN VZPOMINKA NA DOMOV. Jiri Z. Novak.

Nad mapou sveta bloudici odi sni.

Vzpominka vzleta z tesknoty ptilnoani.

Vzpominka, jitrici ranu, jet derstvou slzou hoti, vzpominka, hledici k ram' v temnote cizich mom.

V prameni tisice test, ktere jsou bez nakch stop.

Kam kudy jit? Kam se dat vest?

Vzdy p •ijde't' pod cizi strop.

Jenom ta vzpominka zbYva, jen ta ti ukate cil, ta, ktera, radostne zpiva, i nad hrobem tvYch sil.

V pustine nezname, y e zvuku tajemnYch slov, jedina, nezklame: vzpominka na domov.

POVIDEJ, POViDEJ .. .

Tak g kemravaji dosud i na$e moderni deti, ad nebYvaji vychovavany a nevyriistaji v ovzdug pohadek.

Deti rady naslouchaji y ypravovani, nebo je jich fantasie prahne po posile a ukojeni touhy zvedochtive.

I nak moderni deti rady maji pohadky. Na slouchaji jim napjate, s dychtivosti a odeka vanim. Tvatieky jim planou, °aka sviti a dech se jim taji. Ani se nehYbaji a tithe jsou jako penky.

Deti toutivaji po pohadkach, ale matky nerady je vypravuji.

"Neni na to Casu," kikavaji.

A veru, to neni. Zpiisob nakho tivota a potadavky, ktere na teny eini, zhlti veakeren eas jejich, ba ve mnohern ani na vkchno nestaei.

Ale kdyby i staeil, tak mnoha by jej radeji !utratila y e sportu, v zabave, strojilstvi, net aby jej venovala detem a pohadkam.

Jest zde take je§te otazka, zdalit moderni matky take umeji vubee vypravovati pohadky?

To je asi ptilg malicherne a staromodni pro ne! Z lasky k detem by se vak zajiste tomu naueily, vtdyt' tech pohadek mame v literatute i v tradienim podani vice net dost. Jen mit dobrou viili a naueit se jim, anebo sama si je y ymYket. Takove pohadky ze tivota se &tem velice libivaji.

Miti dobrou yffli, ale take nadani vypravovatelske, a onen jemnY ton ye hlase, kterY ja ko Bevel kvetti pouta, zachvacuje, fantasii roz vinuje a zaludne vabi ditek do rise Poesie!

Co krasneho v rodinnem titi nad takovY soulad matky s detmi?

Matka, ktera detem zpiva tklive ukolebavky, nebo pisnieky, matka, ktera si s detmi hraje detske hry a vypravuje jim pohadky, vrYva, do dug i jejich zlatYm, nevymazatelnym pismem vdeene, kouzelpine vzpominky.

To jsou jasne hvezdy na nebi tivota, ktere nam zati i y e tmach bed a Utrap pozdniho yeku.

Vypravovatelka musi mit nadani k tomu kolu, aby dovedla ptednateti vroucne, proste, uptimne, ale s ptipadnYm stfidanim hiasu.

Deti maji tivou fantasii, ktera jim vykouzli ptedstavy toho, o Cem se jim vypravuje. Ony takotka vidi osoby deje pied svYm duSevnim zrakem a proto rady siysi, kdyt vypravovatelka dovede menit hlasy jednotlivYch osob.

Nesmi se to vS'ak ptehanet, aby vatnost pohadky tim neutrpela. Deti maji jemnY, ptirozenY pud a vyciti bystke, kdo s nimi stejne smYtli, s tolde vatnosti a dychtivosti vypravuje, jako ony naslouchaji, a kdo jim ruti di-

VESTNiK stou radost z toho po2itku nedbalYm vypravovanim nebo sesmetriovanim.

K yypravoyani pohadek je tieba mit klidu a Casu, abychom nebyli vyrutovani, nebo detem katde yyrugeni pfisobi zarmutek. Ony se vtily do deje, kterY se smy8lenYmi osobami protivaji a nahle, v nejlepkm maji se vytrhnouti a ze sveta pohadkoveho ustoupiti do sfery vtednasti? To je krute pro naae malleke.

0 eem se ma, vypravovati? Jake pohadky voliti?

Poytechne nelze uraite o tom se vysloviti.

Male ditky rady slYchaji bajky o kvetinach. . ivota ptaeiho i zvitatek, starti pohadky ze 2 zase pteji si slyteti ua nee° valnejtiho z dein lidskYch, ale vkly ptimeteneho jejich veku, rozoumku, rozhledu 2ivotnimu.

Naslouchejme, kdy divenka vypravuje syYm loutkam pohadky, jak si pri tom vede a pozname, jak i my mame vypravovati detem.

Miuva nate budii prosta, aby se shodovala s citenim a chapavosti ditete, ale nesmi bYt tinska, mazliva, pitvorna.

Vychovatelka nesmi se zabYvati jinou praci, rozptylovati se. by mohla Wit pti veci s celou rug, jako jeji posluchaei.

Pohadky nemaji se detem vypravovat veeer pied spanim, zejmena nikdy, kdyt ut le id v postYlkach, neb se tim ubira, jim spanku.

Jen vypravujte, matky nate, detem pohadky, nak Ceske pohadky, kdykoliv na vas milostne tadoni.

"Povidej, povidej!"

Dallas, Texas.

PtemYglim o eem jen drive zadit , ono chybuje to, jak elovek neumi tech gtudovanYch slov, tak nezbYva nit jineho netli podat jen co umi. JeAte dobte, te ten papir ptijme vkchno, kdyby byl takovy jako my smrtelnici, to by se lehko nedostal do velejnosti, a motna te by i to nekdy bylo dobre.

Mili etenati, nebudu vas unavovat ptiliA dlouhYm povidanim, neb v nakm organu mi sta neni nazbyt a potom je za tYm i trochu meho pohodli, nerada pisu dlouhY dopis a obzvlette ted', kdy jsem zaeala chodit na ty Ctvrtky do tenskeho klubu, tam se Ntechno vy povida a katda, jdeme spokojene domil. A tak kdyt ut jsem v tom povidani, tak vam musim neco tict z naAeho klubu, abyste nemysleli, to tam jen chodime na ty Ctvrtky klabosit, naopak, my !name jen same dobre veci na srdci a v mysli a take byly jiz uskuteeneny sehranim divadla dne 8. zati. Musela jsem se obdivovat tem rnalYm ditkam, jak pane hraly a dobre Cesky vyslovovali. Ty vily s jejich kre.lovnou byly uchvacujici, obrazek opravdu jako v pohadce. Takova detske. divadla v Ceske teal jsou velmi prospetna, ptinesou nam v budoucnosti velky rispech v zacho yani nateho matetskeho jazyka, proto by meli vtude v osada,ch zakladat podobne 2enske kluby a starat se o detska divadla v Ceske keel, pak by bylo jette na dlouhou dobu za2ehnano, to utonem a se ztratime v tom jinonarodnim moti.

Nemideme se divit 2e ditky, ktere nikdy neCtou 2adne Ceske knihy ani Casopisy, nerady mlu yi Cesky. Ponevad2 ony Ctou jen anglicky knihy ye tkole, donna zase anglick y noviny, take ony jsou zvykli i anglicky myslet a to je nemtidem obviriovat, '2e zapominajLCeskou tea, proto2e eloyek jak Cte a mluvi tak i mysli a obzylatte v meste ty ditky hned od malieka zaenou mluvit jen anglicky ye tkole, na ulici a vtude. Kde se jette nejdele udr2i eeska, tee je nat. venkov. Ty farmatske deti maji za sve kamarady kutatka, koeieky a pejska a vtelijata drobotina na farme, vkchno to rozumi Cesky, kdetto v meste i s tim se musi mluvit anglicky. Tak pro dnes ut toho necham o to nak veci, abych mela- zase podruhe co psat.

Zdravi etenate, R. Spanhelova.

Pravou cestu najiti neni ani tak tetko, jako Casto pravou cestou jiti. * * Kdo se netekl tivotu, je pouha vidina, ttebas vezel ye viditelnem tele.

Ve sttedu, dne 25. zaki 1935.

Fort Worth, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratti, sestry a vAichni etenati! — V poslednim disle Vestniku jsem podala zpravu, to nat tad dislo 154 pallzabavu 29. tali. Nevim, prod jsem neoznamila, ktera kapela nam bude na to zabave vy hravat, tedy to einim dnes, bude to bYvala Vitaskova orchestra. Vite vSichni, to kt4sne hraji, tak prosim sbrattene lady o hojnou Cast, bude to zabava starodeska, i mladet bude tomu rada, to zase nee° noveho uvidi. Tak ptijed'te vMchni a ptivedte zname. Matra bude v Sokolovni. Na zdar!

Mary Paul.

Umele slunce. Technikove a ueenci poukazuji jit dam) na nevYhody a nehospodarnost osvetlovani plynovYmi lampami a soueasnYmi elektrickymi tarovkami. Ve gkere nyni poutivane prameny svetla vylueuji obrovske mnoistvi tepelnYch paprskti v porovnani s pa-• prsky svetelnYmi. JinYm slovy, hlavni east poutite energie slouti k vYrobe tepla a jen mizivY zbytek zustave. pro svetlo.

Neonove trubky, Musime jete poukazati na t. zv. studene svetlo, ktere ziskavame poutivanim neonovYch trubek, dnes jit velmi roz gitenYch v moderni reklame. Vlivem elektrickeho proudu sviti neon ridovou barvou, v kterendto stavu se pkirozene nehodi pro domaci osvetleni. Proto se zaealo neda yno s tim, na neonove trubice jsou nanateny fosforisujici latky, pri eend sviti trubky jit take bilYm svetlem. Takovato osvetlovaci telesa vykazuji velkou Usporu v porovnani s obyeejnou 26rovkou, ktera vyclava, jen 10 lumenri na spo ttebovanY watt, kdetto neonove trubice vydavaji na spotteboyanY watt jit 40 lumenri Teleso Baule. Nedayno zkonstruoval francouzsky fysik Baul elektricke teleso, jeho2 tivost nema konkurence. Jest to druh neonove trubice ,s velkym ynittnim ptetlakem. Byetelnost obydejne 26,ro yky obnati 1400 svieek na jeden Ctv. centimetr, obloukovka ma 19,000 svidek na 1 Ctv. cm a Baulovo teleso vydava dokcnce 180,000 svieek na kalclY Ctv. cm.

8000 stupini teploty. Jest zajimavo, to uprostted elektrickych vYbojil ,uvnitt Baulova telesa panuje teplo o 8000 stupnich, kdetto teplota sluneeniho povrchu obnati j en 6000 stupNove teleso jest jakoby umelYm sluncem v malem vydani a yyznaduje se svYmi mimo-tadne malYmi rozmery. Cela trubieka jest tenIca jako jehla a lampieka se mute umistiti do paprsku. Podle v geobecneho posudku techniku bude Bauleovo teleso znamenati fipinY ptevrat v umelem osvetleni.

URODNOST ZEME.

To, Cemu likame firodnost zeme, jest YYsledkem vedlejk Cinnosti bakterii a jinYch mikroskopickYch organisma, jimia at neuvetitelne oplYva pada. Pole i luka svou firodou prospivaji lidtsvu dvojim zpiisobem. Poskytuji jednak latky, nutne pro udrtovani krve, masa i svalii a dodavaji pro telo pottebnou energii 2iyotni. Vedle toho take se hromadi v plodinach latky, jet podnecuji Cinnost telesnou tak, 2'e telo buduje si z ni sve soueasti a tvoti zasoby energie. Proto nejvetAi Usili, kte re mute vyvinout zemedelske. Veda, smetuje k odkryti a poznani vkch podminek, za kterYch ptida rodi potraviny, zaroveri vhodne jako stavebni material pro telo i jako pramen energie, jakot i takovYch, jet podnecuji vzitist i aktivitu lidi a zvitat. Dosud se vi toho vice o podminkach prvniho druhu, ale mai° o tom, co zpilsobuje, to potraviny maji vliv na rust a aktivitu tivYch tvora. Jakmile se tomu v§e mu porozumi, budou kladeny nove a vytk tada yky na potraviny net dnes. Takova vysoce hodnotna strava zcela jiste ptivede lidstvo k vetk vykonnosti a upevni jeho zdravi. znamena titi dobte, nikoli jen tivotiti.

Mnozi tiji bez vetkereho planu a zmltaji se sv &tem, jako steblo na vinach proudu. Oni nekradeji, ale jsou vleeeni.

Ve stredu, clne 25. tali 1935. ' eir RAKY Italie jsou velmi toutebne upteny na Habea a to jit po vice jak padesat let.

Italie by neobydejne potiebovala toto bohate tropicke skladiate uhli, teleza a medi, petroleje a baviny, cukru, kavy a obili, aby jim kompensovala nedostateenou vYnosnost sve ze-me, ziskala motnost vYtivy a zaroveri umisteni vetaiho procenta sve neobydejne vzrilstajici populace. Tato potieba jest tak tivelne„ tak nalehava, to Italie je ochotna pro ni risskovat svoje misto ve Spolednosti narodin bude-li povatovat narok, oznadovanY Italy za opravnenY, za nespravnY. Od Italie Francesca Crispiho k Italii Benita Mussoliniho je velmi dlouha testa mnohem delai s hlediska politickeho, net dasoveho. To, co udelal Mussolini, snad nejkonstruktivnejai statnik povaleene doby, pro italskY nerod — j po strance duchovni tak i hmotne — musi povatovat temet za zazrak katclY, kdo znal zemdlenost Italie za stareho retimu. Ale Mussolini se domniva, to to stale jeate neni dosti.

Triumf sveho dila vidi v povYaeni Italie na kolonialni velmoc; a ptirodni zdroje, ktere ukrYva, ye svem nitru habeaska planina, by mu k tomu mohly dopomoci.

Habea je stale jeate anarchickou zemi, v nit zaklad spolednosti spodiva jeate na otroctvi, v nit neexistuji jeate silnice a mosty, a v nit, vyjma nekolika vettich mist, jeate plati za penize. Nezakotvily zde ani zesady ktest'anstvi, ani zasady hygieny; hlavnim elementem zdravotnictvi zristavaji mimo vetti mesta stale hyeny a stepni psi, vybihajici za nod ze za.. prateneho ktovi anebo eukalyptovYch lesin A tak ma Italie motnost oznaeovat za hlav ni. dtivod sveho usili o dosateni volne ruky nad Habeai ptedevaim svatou povinnost civilisace. A neni divu, to jeji hlas na to-to tema je mohutnY. Mussolini ma skvele zorganisovane propagaeni oddeleni, vedene svym zetem, hrabetem Galeazzo, aby se italskY "piipad" donesl k utim vaech "mocnYch" Stareho i Noveho sveta a zaroveri ptehlutil hlas z Addis Abeby, marne se snatici dosici slyaeni. HabeaskY hlas protestu zristava jen slabou ozvenou maleho alpskeho zvonku v buracejicim chaosu radiovycch hlaaeni, reprodukci, zprav, utapejicich celY svet.

Mussolini je Italie. Jeji sila je vlastne jeho silou.. Jeho charakteristickYm znakem je pYcha — jak nam dokazuji jeho tedi anebo novinatake. dlanky. PYcha, ktera. se nakatlive ptenaai na vaechny kdo slyai jeho fedi anebo etou jeho elanky. Neni proto divu, to jako Mussolini, void i cela Italie: "Nikdo si nesmi osvojovat pra y() zasahovani anebo ruaeni naaich, zajrnri". Jenom Italie mute a musi soudit tuto velmi delikatni otazku. Italie, ktera "ma v tomto smeru ye sve historii dramatickou, krvavou a nezapomenutelnou zkuae-nost."

Zde narati Mussolini na krvavou poratku, jit ptipravil Menelik italskemu generalovi Baratierovi a jeho armade roku 1896 a na ostu du, kterou tato poratka udelala italskYm vojskim doma i v eizine. Dnes je stejne jako tenkrate, hlavni cilem Italie podmaneni HabeSe. Ovaem tehdy deka' Menelik na italske vojsko s 90,000 domorodci, dokonale opevnenYmi a strategicky polotenYmi v parobcich nad Adowou. Jedna po druhe byly ptedavany brigady Baratierovy, pobijeny do posledniho mute anebo zajimany.

Pomsta za tuto kolonialni pohromu je stale otevtenou ranou a hlavnim motivem v dneanim italskem rozjitteni. 0 "Adowe" se mluvilo ye vlacich s vojenskYmi ik-ansporty v Messine a Neapoli a vande byl siren nazor, to je povinnosti vaech Rata smYt tuto naiadni ostudu. Tehdejai habeaati natelnici muei li a mrzaeili sve bile italske zajatce. Od tohoto prokleteho dne se otevtela mezi Habeai a Italii propast kterou lze pieklenout jedine krvavou odvetou.

Mussoliniho hlavnim ptanim je spojit Erythreu s ptilia vzdalenYm Somalskem. Ale Mussoliniho dobrodruistvi se netyka vyhradne jen Italie a Habe ge. Roku 1923 se ptidinil .mlady Ras Tafari, nyriejai cisat, aby byla Habes pti

Vt,STN1K

Mussoliniho Africke D brodruistvi.

Ignatius Phayre. jata do Spoleenosti narodri; stalo se tak pod podminkou, ze Habea zruai otroctvi.

Kdyt ptiali do Addis Abeby v r. 1923 Lord Noel Burton a Lord Polwarth navativit cisate Haile Selassie a ptesvedeit se, do jake miry byl spinen slib, danY Spoleenosti narodil, shledali, ze nebylo ueineno nic anebo temet nic a to cisatovy edikty proti otroctvi ziistaly jen zbotnym ptanim. Feudalni vladcove ali dale svoji cestou. Nelibost domoroddi k praci byla stale vyvatovana dtinou otrokin tijicich na velmi nizkem stupni a nemajicich poneti o vnejaim svete.

Velmi zajimavou postavou je malt' cisat -mut hieratickYch gest, mluvici dokonale Irancouzsky a velmi dobie anglicky. Jeho hlavnim ptanim je titi v miru. Je ptesvedeen, to se mu postupne podati vychovati svuj "smiaenY lid" k vyaai Arovni. Svoje rozhodnuti opira o bile radce nejruznejaich narodti.

Belgiati a avedati dristojnici vycvieili a zmodernizovali jeho armadu. Norvaati lekati a nemocnidni oaettovatelky vychovaly mu personal pro nemocnice, ktere dal postavit pa vzoru tech, jet videl v Patiti a LondYne za sve evropske navatevy v race 1924. 8v9carskS7 pravnik je jeho hlavnim poradcem pti otroeich soudech. Amerieti intenYti stavi testy a mosty v hlavnim meste. Jeho ptirodnimi badateli jsou Nemci anebo Anglo-Egypt'ane.

Po letech itvah a jednani rozhodl se svetit postaveni pfehrady u jezera Tsana v GojanskYch horach J. G. White Engineering Corporation z Noveho Yorku. Tato ptehrada, o nit bylo tolik debat, je ureena k zachyceni vod Modreho Nilu, od nejt je zavislY hospodatsk tivot Sudanu a konec koncii i Egypta.

Zatim vaak nebylo v tomto smeru udelano nic. Italie proto nabizi Anglii, to ji postavi sama v ptipacle, to da, Anglie souhlas k postaveni erythrejsko . somalske teleznice. To vaak vedlo k Apadku francouzske teleznice z Addis Abeby do Dtibuti, ktera zprosttedkuje dopravu vetainy habeaskYch obchodri.

Britske drtavy byly po mnoho let pleneny habeaskYmi najezdy proti nimt byl cisat bez mocnY. To neopomel silne zditraznit Mussoliniho "pobodnik", signor Lessona, pti nedavnYch debatach v italskern senate. Upozor•. rioval, to Habea v dne:snim stavu je nebezpe. eim pro vaechny evropske kolonie. Francii potupila Habe,a jiste mnohokrat, Anglie se mite pochlubit dlouhou listinou krvavYch najezdti. a rinosti domoroddi z Kenye a Sudanu do otroctvi. Proto se faaisticka. Italie.rozhodla, jako velmoc nejvice interesovana na Babesi, hajit zde zajem civilisace v zajmu cele E. vropy."

Mussolini pry "dokonale vse uvazil, net se rozhodl k odeslani prvnich lodnich transportri vojakil do Afriky. Dava pry radeji ptednost vYtce, to ptehani a Fe tam posila voj ska prilis mnoho, pied vYtkou, ktera by jej mohla stihnout pozdeji, at by byla kriticky ohrotena existence evropskYch kolonii a evropskeho obyvatelstva v nich."

Zatim co italskY tisk na jedne strane ospravedlriuje stupriovane transporty vojska a zbrani do Afriky, vede ostrou kampari proti vaeni, kdo dodavaji zbrane a valednY material Habeaanrim.

A nyni jeate k vlastnimu habeaskemu konfliktu, respektive k jeho ptidine. Nemilte bYt pochyb, Fe Walwal a Wardair — hlavni Ptieiny konfliktu — leti na habeaskem Azemi. Ja-ko takove byly uznany Italii v race 1897 a vteleny k ni formalne etvrtYm elankem smlouvy ze 16. kvetna 1908. Po krvave poratce, kterou ptipravil Menelik Italtm u Adowy, byly stanoveny hranice mezi obema Azeinnimi. 3. zati 1897 poslal president rady v Rime spolu s ministrern valky a zahranienich veci habeaskemu cisaii tele2ratn, v nem2 potvrzuje sou-

Strana hlas italske s navrhovanou polaranie . n: 6arou. Ale k ptesnemu ustanoveni hranice Hlavne proto, to Menelik byl po nekolik • let zamestnan podmariovanim jednotlivycii domorodYch nadelnikri a vladcil jednotlivYcil • Z nejistoty ptesneho stanoven y pohra nidni 'Cary rozaitovala Italie stale sve Azenli smerem od mote, stavic na novYch Azemnich silnice, opevnene zakladny a radiove satnice.

Walwal a Wardair — tyto posledni body, okupovane italskYmi domorodYmi vojsky leti 240 mil od pobteti (tedy jit 60 mil v Atemi Habeae, ponevadt. pAvodni smlouva stanovila pobtetni pasmo, airoke maximalne 180 mil.)

Tak stoji dnes habeasko-italskY konflikt, s pravem na jedne a moci na druhe strane a s vatnYm anglickYm a fra,ndouzskYm zajmem uprostted. V ttistranne smlouve ze 13. prosince 1906 je stanoveno, Fe zajmy Francie, Vel• Britanie a Italie maji bYt hajeny tak. aby nebyla doteena integrita Habek. Na tadnY pad nema tadna z techto tii vlad zasahovat do habeaskYch yeti, anit by se pied tim dorozumela s dalsimi dvema.

Neni proto divu, to jsou nyni "obe dalai" zeme pobouteny. Mussolini uznal, to "fit" k odeslani armady do Afriky bez jakehokoliv "dorozumivani". Nebude si jiste take lamat blavu se zachovanim "integrity" Habeae. Nikdo ovaem nechce mit Mussoliniho za lhate, kdyt prohlaauje, Fe chce mir; ovaem mir, jak si jej ptedstavuje sam.

Mussoliniho ukvapenost jest ztejma i z jeho vefejnYch Fedi. Je v nem mnoho dovahy Mazzini-Garibaldiho; bohutel nikde na obzoru neni takovY Cavour, kterY dovedl by na.. jit rozumnou stezku mezi hazardovanim v teto kriticke dobe. Je silnYm, nebojacnYm cem, pouatejicim se do africkeho risika v du-chu sveho florentinskeho vzoru -- Macchiavelliho. Mimo to Mussolini neustava zdtiraznovat, to by byl italskY protektorat dobrodi-nim primitivnim a zaostalYm Habeaantim. Italie mute je povznest z toho, co oznaduje signor Lessona za soueasnY "nepotadek a anarchii"' mnohem snaze a &l ye, net 'by mohl udinit jejich dobromyslnY monarcha behem sveho tivota a v ramci moci a svYch pro. sttedkil.

Bude umele radium? Ledeni rakoviny i jinYch chorob bylo doposud znaene omezeno pro vysokou cenu draheho prvku (asi 50.000 dolarii za 1 gram) a radioaktivni latky, kterYch se utivalo misto radia, nemohly je pine nahraditi. Poteaitelna, zprava ptiala v techto dnech z fysikalniho stavu americke university, kde profesor Harrison M. Randall ob. jevil pry zpiisob, jak vyrobiti radium syntetickou cestou rozbitim atomu. Podle Adajti profesora Randalla lze 80-90 doposud znamYch chemickych prvkit poutiti k vYrobe radia syntetickou cestou. Toto synteticke radium ma pry tytet vlastnosti jako piivodni radium, pozbYva pry jich vaak v nekolika hodinach nebo dnech, podle toho, jakYch prvkil bylo poutito k jeho vYrobe. Profesor Randall doufa, Fe asi za rok bude moci piikrociti k prakticke vYrobe syntetickeho radia. Pro rozbijeni atomil se,strojil zylaaimi ptistroj, kterY nazval "Cyclotronem" a v nemt maji bYti za napeti 10 mil. volt'', atepeny prvky za piitomnosti deutronti nedavno objevene "tetke vody" a dineny radioaktivnimi. Prof. Randall pracuje celYm atabem pomocnikt o sestrojeni cyclotronu, kterY ma podle jeho AdajA vyrabeti asi ekvivalent 1 gramu radia. Ptesne Adaje o kladu na vYrobu syntetickeho radia tidal prof. Randall teprve po prvnich pokusech se svym ptistrojem.

Dui elovekovu pronika jako pevna osa sva demi, kolem ktereho se otadi cela ostatni du chovni bytost dloveka se vaemi jejimi rozmanitYmi snahami a mothostmi. Nejvyaai vzac nost tivota je dlovek, nositel tohoto svedomi.

Odlotte svedomi — vznikne zmatek. To se pra ve stain v tomto stoleti.

Strana 8.

VESTNIK

pct.lit'rabiSvituleuss

Ciedaf Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asses ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOR

Vydavatele — Publishers eECHOSLOV.Alt PUBL. CO ., Ni'est, Texas Ptedplatne 65c rane. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasilaji se do Hlavni 'etadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, ptedplatne oznarnky, bud'tei adresovany na Vestnik, West, Texas Tutu& has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Dotaz: Mate vedomost o knize Sarah Estelle Hudson-ove: "The Czech Pioneers of the Southwest"? Laskave udejte jmeno nakladatele a motno-li struenS7 obsah knihy. — OdpoIhned po vydani uvedene knihy ptinesli jsme o torn zpravu a protote tento zajimavS7 ptispevek k dejinam esl. vy,stehovalectvi do Sp. Stabt zaujme i dal gi po rozaiteni syS7ch vedomosti snatici se etenate, shrnujeme ohsah knihy nasledovne. Autorka lidi v3"7voj &site kolonisace v Texasu. Podle jejiho getteni bylo to nejprve r. 1840, kdy dead. ptistehovalei ptistali v Galvestonu a usadili se se sySTmi rodinami v jitnim Texasu, kde je dnes 300-400 tisic naturalisovanS7ch a zderozenS/ch Cechoameridanir. Autorka vgeobecne hospodatske a kulturni prosttedi v Cechach ' a na Morave v minulem stoleti, a situaci v Texasu v dobach prvni Ceske kolonisace; domniva se, ze prvnim es. kolonistou v Texasu byl dr. Ant. Dignovit3i, dalgimi pak Arnoh Bergman, Vaclay MatejoyskST a jini, vetainou Moravane.

Zy laatni kapitoly venuje dejinam rodu ebestova, Hajduakova, Halikova a Janeikova, rodinam SchillerovS7m, Petrovjim a Chupikov3im a strudnejai jsou zminky o mnolich jinSrch rodinach starch eeskS7ch texaskSrch kolonistn. Zajimava kapitola dokumentarni ceny pojednava o prvnich deskSrch akolach v Texasu ,o eeskS7ch kostelich a o kulturnim a hospodatskem vS7voji naaich osad. Pi. Hudsonova si dala hodne prate s vyhledavanim dat o ruznSrch Cekich v Texasu, kteti mimotadne vynikli ye sySrch oborech, na piiklad o pra y gem ptedsedovi bru. C. H. Cherno--nikuan skern, vychovateli Motkovskern, o eeskSTch umelcich a lekatich. Podava dale ptehled Cinnosti naaich spolkn. a konei licenim, jak se nekteti Ceti dobrovolnici z Texasu vyznamenali ve svetove valce. Kniha pani Hudsonove je peknou monografii o Cechoslovacich v Texasu, ktere chvali pro jejich pili, nadani a skromnost. Vy gla v Dallas, Tex., nakladem South-West Press, Inc. Cena v pane vazbe $6 ( gest dolarn).

Kapital neni ridelem, ale prosttedkem k neelu ,a jeho fikolem je sloutiti a pomahati praci lidskSich bytosti a neni fikolem bytosti sloutiti tern, kdot nahodou mail kapital.

Teginske bylo jit pted rokem 1335 soueastkou Pike velkomora yske a Mae 'desk& jet sahala i s hranicemi pratskeho biskupstvi az po Tatry. Roku 1335 smlouvou podepsanou 24. srpna, te ginskSr knite Meek dobrovolne dal se v len° koruny Ceske a te ginska knetna Viola stala se kralovnou Ceskou. Mirovou smlouvou, podepsanou eeskrn kralem Janem LucenburskSrm a kralevicem Karlem, tento sta y byl patvrzen, Ceti kralove vzdali se naroku na Krakovsko a korunu polskou a Poisko zase pro veenS7 mir dila se jakchkoliv pra y na ska knitectvi ve prospech koruny 'Ceske. sk x kral Kazirnir 7R1r .47,9.1 se 7aplatiti deqkern

krali 20.000 kop prafskSrch groat, ae se tent() 2tekl pray na korunn polskou, kterou rneli ee kralove od dob Vaclava II. TeSinsko jako leno koruny Ceske stalo se tak neodcizitelnou soueasti Ceske koruny. Te ginski knite Kaztmir vedle stareho mesta Jamnice zalotil nove zdene mesto FrS7dek. Je tomu 600 let a toto vS7 znamne jubileurn nep •etrtiteho spojeni by to podnetem k uspotadani vkstavy Bezrueova kraje y e Frkdku pod protektoratem zemskeho vS7boru mor.-slerskeho.

Kdo mlei k chybam, ktere kolem sebe vidi, podporuje krisi. PravdivS7 'hovel upozorni jive, co sam nemilte napravit, spojuje se s aby spoleene napravu zjednal, kde spojene sily na bludne tests jsou nebo neco apatneho konaji. Postup napravy deje - se takto: Ptedne je tteba, abychom v gichni zatoutili po pravde, to jest: zjistili spravn3i. stay \Ted, jeji prospe'Snost celku, znamend-li pokrok, zlepS'eni a uplatneni spravedlno,sti s lidskeho hiediska. Je-li to pravdive, utiteene a lepai, bude zniti na g e odpoved' "ano"; je-li v torn neco nespravneho, zhor geni a ponese snad znoastrienS7m g kodu, tekneme sve razne "ne"!

A tak najde, pravdivji elovelt vtdy sprayne rozhodnuti a tak v gichni, bude radostno tit.

Wber eetby filtol edgovedn*. Ukol knihovnika tadove knihovny pti vSr beru nov3"Tch knih je odpovednS7 a je ztiaen nedostatkem finanenich prosttedkii, nebot' za dne gni hospoclatsite vaeobecne tisne mnohe tady bud' vilbec nepamatuji na knihovnu, neb ji odbkvaji maceasky. A dostane-li se knihovne patrnejgiho phspey ku, je piece i tehdy tak malt', ze knihoy nik s nim nemiite cleat naprosto tadne divy. Nemaje dosti ptehledu v literatute, davd se east° zlakati reklamou knih neb lac' a tu zpravidla nainek je velmi pochybriST. Aby vg ak i male, spolkova knihovna ye svem vyvoji pokradovala a tila ru gnSrm tivotem dne g -ka,dbejmpivS7rusotechmni: vybirejme z y leat' z moderni tvorby to, co dneg niho etenate zaujme a vkchovne tapirsobi; ze star g ich del ty, jet by svS7 m obsahem mohly dneg ni upadajici a pottebne vlastnosti povahove povzbudit a posilit, neb dosud ne rorte g ene problemy vetejneho tivota se tSrkajici, ujasnit a dtenate skutedne poueit. Zakupujme pro spolkovou knihovnu vtcly bud' jeden neb jen nekolik spik y tehot spisovatele.

Neni rozhodne poslanim tadove knihovny stati se magazinem. Ne tedy v gechny spisy tehot spisovatele, nSibrt jen jednu (d ye) ukazky zpirsobu jeho tvorby. b3iti i spolkova knihovna hybnS7m a s dobou jdoucim vem ,nemuae se specialisovati pro ureite, t •ebas u etenatt oblibene spisovatele. Spolkova knihovna mej spike "mnohe" neali "mnoho".

A necht' jsou to rozhodne vidy spisy ne hodnotne; tot' metitko platne stale. Odbornou kritikou ° • ena dila mohou vaak miti nekdy prilis vysokS7 kurs literarni, rozumeji jim namnoze jen etenati vysoce vyspeli. Bude s prospechem, sezna-li takove knihy knihovnik sam, aby se bud' pro ne rozhodl, nebo je zamitl. Masaryktv lidovSrchovnSt fistav podava tu knihovnikovi pomocnou ruku seznamy vybranSrch knih pro spolkove knihovny. Mame tento seznam a mateme jim na pofaclani Shrnuto: S malem penez, jet ma knihovnik k disposici, nechceme a ani nemnteme provesti revolueni ptevrat, ania chceme grnahem odsuzovati a odstrariovati v ge, Ceho qberu dosud bylo dbano.

Hasnouci krby. Z Ennis dog la nas smutna, zprava, sclelujici funrti zasloutileho tadoveho pracovnika bratra Franka. Vrly staraiho.

Byl z nejstaraich osadnikt- rozsahle prosperujici enniske osady, obeanem v katdem ohledu vzornS7m, peelivSrm a milovanS7m mantelem, otcem a dedeakem, dlouholetim freetnikem tadu Cis. 25, majici o rozvoj jeho jako osady zasluhy nemale. Dotil se slu gneho yeku, posledni doby viekla choroba poutala jej na lote az ptes usili lekatske vedy 'a peelive og ettovani jeho znamenite dhoti pevn3 .7 koten zesnuleho zdolala. My, ptibyY gi do enniske osady v letech clevadesat-:ch i pozdelSch, jsme se e' R.StO s odet,m bratrem v

Ve stiedu, dace 25. zati 1935. zorech o tehdejaim postupu tivota spolkoveho, ale meli jsme ho v note, oceriujice jeho poety e nekompromisni smS7 gleni. PozastalSrm projevujeme uptimne citenou kondolenci. Parnalce br. Fr. Vrly sr. oest nepomijejici!

Westska Slavie nedelnim koncertem ye vypiodanem hlediati mestske radnice zahajila tfeti sezonu sve cilevedome pilsobnosti. Co nekteti ph jejim zaloteni ptedpovidali jepidi tivot jejiho- trvani, v gekrajanske kulturni sdru2eni ma za sebou nemalSr poeet koncertu a divadel, uspotadanSTch vtdy s pronikavY'm moralnim i finanenim nspechem na scene domaci, deset pohostinskSTch zajezd1 do osad Dallas, Ennis, Fort Worth, Cyklon, Seaton, Penelope a Taylor, kde vesmes doznala srdedneho ptijeti a uznani sveho snateni osvetoveho. Slavie pozirstave, s elent rozlienS ich tabopoliticke di nabotenske zaletitosti jsou rozhodne vyloudeny, Clenstvo sdrutilo se -kattrm rokem phstupuji novi Cleni dinni i ptispivajici — na poclklade rodove soudrtnosti, jednoty nas Oechoameridann k napomoci onomu usili, smetujicimu k zacho yani, udrteni na geho krajanskeho tivota, Ceske te6i. V odborech: hudebni, peveckS7 , ptednagkovSr, clramatickS7 uvedomeli, obeti ochotni osadnici konaji behem roku pravidelne zkougky, tuti se dle syS7ch schopnosti, daji se schopnejg imi poudit, \Testi, pracuje se nezittne, souladne. Ptedseda a sbormistr dr. MI Pazdral je neimaynST'm vildcem, dugi. Neni komanda, vge vedeno je demokratickou rovnosti. Ma-li dnes jeden Ukol eelnefai, podruhe ptipadne druhemu. Zkouaky za techt6 okolnosti jsou • ptitatlive, srdetIne htejive. N tedelni koncert byl at'astnSTm zaeatkem tteti sezony. Jak sho= ra uvedeno, nav gteva byla obrovska. V osady toho yeeera byly dye taneeni zabavy a v Sind late Rytitt KolumbovS7ch byl jeate rodinn7 veeirek. Potad zahrnoval Cisla smiaeneho a mutskeho sboru, ptednesy nove zalotene kapely p. Fr Jetka, ktera z ochoty pti vederu nainkovala a ptekvapila aistSrm sladenim, ukaznenosti a poddajnSrm rytmem — dale jednoaktovku "All right", duetto sleden Hattie odkovy a Josephine Milbergrovy a proslov potadatele organu. Sbor ma nove sily, mel dvou - mesidni prazdniny, tudit vyrovnanost odlianeni dynamiky, proniknuti vnitt• ni obsatnosti skladeb zdokonaleno bude dalzkougkami. Celkove sbory nesly se mile, pekne. Protote sbormistr dr. Pazdral ptevzal ✓ nedeli misto pianisty, sbory tidil jeho zastupce kap. Meth. Pazdral. Duetto shora uvedenS7ch slienSrch pevkyri bylo perlICkou. Proto na neutuchajici potlesk musely se vykoupiti pkidaykem. Jednoaktovka sehrana byla • damy pi. P. 8 krabankova, sledny Josephina Milbergrova a Lilian Fojtova, podaly v kratgich irlohach vge, co bylo lze z nich yytepanove Viem Cervenka, Jan Knap a junal Will Fojt Cinili se fidinne. Drobnustka divadelni literatury jak se path rozveselila bavici se publikum. Potadatel Vestniku slovy od krdce k srdcim ortejmil poslani Slavie, podekoval Clenstvu za neutuchajici snahu, vytrvalost a vernost — obecenstvu za ptikladne porozumeni a podporu, ktera hojnSrmi navatevami podnikil kulturniho sdruteni dava mu, jako cele westske osade nejlep gi yysvedeeni a doklad pochopeni roeni, ze nejeri "chlebem, nS7brt i slovem aiv jest elovek . . .". Kladl na srdce ptitomne mladeti, ze je povinna z ficty k rodietm, narodu a sobs same — nauditi se keel svSrch °ten a matek, de gtina ze dnegkein neni vice popelkou, osvobozene teskoslo yensko ze statem pokrokovSrm, ptikladnSrm -,— mat'dosud vladu dle ziizeni skuteene demokracie, kdy jini oviadani jsou diktatory, oblekani do kogil, jako stado vedeni, hlidani. V zaveru ptipomenul povinnost Texasant. Csl. piivodu podileti na dastojne oslave Stoleti, dal za priklad Ennis, kde ut zadali, v nedeli 15. t. in. meli prvni ptehlidku dosavadni ptipravne prate, jet se vykazala obrovsk3'm nspechern.

Zahajovaci podnik Slavie mel pronikavSr, momirnotadnSt itspech. 'Tof, s rali L'5nazera a k rhetam dal gm, CillIti (10 h ::;ernz;?:

Ve stfecia, dne 25. zaii 1935. rE VESTNIKU ze dne 11. zati uverejnen o-v banik, kterYr byl rozeslan na tady sedmi rady z okoli Temple. V tomto obaniku dany citivody pro stehovani akadovny H. P,6,do a jeliko2 nektere z nich nezakladaji se na kute6nosti, vidim se nucena nan ociPovedeti. "e pry byl podan navrh komisakem pojiSt'ovani statu Texas a te2 aketnim vY7borem,

by Hlavni ilkadovna SPJST. byla ptemistena do vhodnejeiho mista, kde by mohly bYt ulo2(teny veechny dluhopisy, bondy a veechny cenne papiry vlastnene Jednotou, pohromaKomisat 26„driST podobriSr navrh nepodal, aniz meho vedomi adetni vYbor. PM peehlidce zde pied dvema lety p. McClure. examiner, dal do sve zpravy komisati nasledujici:

Neni dorporueeno, ani prosp6ino stehovat H, ‘6esky: "ttednici spoleenosti (Jednoty) povekeni zodpovednosti vedeni rekordt. (zapiska a knih) a provadeni obchodu Jednoty a site tajemnik, pokladnik a pravni racice, bydli v rfiznY7ch mestech a znaene vzdaleni od se be. Jest zkejmo, 2e obtae a opozdeni pkihazi se v provadeni obchodu nasledkem toho stavu. Jest nahledem exeminatort, .2e bylo by vYrhodne pro .spoleeno,st, kdy2by bylo po2adovano, aby veechny jejich rekordy (toti2 listiny, knihy a zapisky) dr2eny byly v jednom miste a aby po shora teeenYch atednicich po2adovano bylo, aby bydleli neb zastavali v miste, kde nachazi se Hlavni tkadovna."

"The officers of the society vested with the responsibility of keeping the records a n d handling the order's business, namely, the Secretary, Treasurer, and Legal Advisor, live in different towns and considerable distances apart. It is evident that difficulty and delay is experienced in transacting business due to this condition. It is the opinion of the Examiners that it would be advantageous to the society if it was required that all of their records be mantained in one place and that the aforsaid officers be required to live or remain in the town where the home office is mantained".

Neni zde nic o stehovani, jen nahled exarninatort, aby listiny, ktere dr g pokladnik a pravni radce, byly v akadovne a oni sami aby byli po2adani, by bydleli v miste, kde jest akadovna.

Pokladnik br. John Ondrteek oznamuje, 2e mu poeta stale dorueuje dopisy s pfilo2enYm dekem za odprodane knofliky a nalepky, k rozmno2eni pkijniu pro nasi akci opatkene a na kady dsl. spolka rozeslane. Br. Ondrteek Piee, 2e obdr2e1 male milodary od starch usedlikt, doprovazene prostYrmi slovy mame firodu slabou, pkijmy dle toho kratke — ne2, k oslave svobody nag eho Texasu, v nem2 nalezli jsme druhou, etedrou vlast, posilam z India aveak — od srdce." Neudavejte meho jmena, pozdeji poelu vice a budu se sna2iti, agitovat u nas mezi krajany, mo2n,Vmi veteiho pkispeni na akci Texasant Csl. pavodu, planovanou k rozhldeeni jinonarodni vefejnosti, nakolik emigranta esl. pavodu, chapaji loyalitu k °slave' osamostatneni Texasu. SvedomitY7, skoro puntidkakskYr pokladnik 6s1: Sdru2eni br. Ondrteek podavaje tuto zpravu podotYrka: bke. tajemniku, dej zlatYm, prostYrrn sloyam dobrYch echoameridana Texasu formu pisemnou a neudavej jmena ni domicil.

Hlidka Oslavv Stoleti.

WestskY vYrbor Kat. Sokola kona pravidelne schtze pro uvitani, uhosteni, potad spoleeenskeho vedirku hosttm — vlastne delegatinn vYznamne schtze Zupy HostYrn — Kat. Sokola. Na pkesrok bude Kat. Sokol v Americe po'Mat Slet v Texasu. VelkY podnik Texasana pavodu stketne se, di ma, v stejnem adobi roku. Hnizda Kat. Sokola Texasu konaji ptedbe2ne pkipravy k podniku celonarodnimu.

Nek' povinnosti loyality statu matekskeho nutkaji ku spolupraci rodne haluze. Situate zajiste svizelna. Vytadujici obeti a pkieineni dvojite. Jake 2e vYchodisko? Ve West bude rozhodnuto. Ke2 by vyznelo eestne pro — Texasany.

Tajemnik dostal nekolik oznameni kadovych akednikt — kde letoeni aroda baviny je slabit a rozprodej naeich knoflikt a nalepek osla,vy Stoleti Wane "nalada die pkijmir rolniku je pro oslavu Stoleti chaba — bez penez pry 2adne muziky, — omlouvame dosavadni nag finandni nemohouonost a slibujeme zarovefi, ze neztstaneme pozadu, uspoka.dame zabPavu ye prospech fondu nag akcc.

Pokraeujte, pies sYrakovani neuvedomelj'Tch jedinar statne vpi•ed. My, Oechoslovaci Texasu se — nedarne.

Dallaseti krajane koneene vgli se do situace, nastale rozhodnutim nekolika veekrajan: schtzi, k van clohode spolecne oslav Stoleti terasti nts. jedrientysin& rozhodnuto, Cle:istnit &sske ti ny v ramei de,11 .Jske Po.,

Strana

VLSTNili

V rozmluve s p. McClure tento nam jen kekl, 2e by veechny abstrakty, co ma br. Kacit v Temple, mely bYTti zde v atadovne. 0 jinem se nejednalo.

Naee akadovna ma pronajatou mistnost byvale banky se veim bezpednim opatkenim, A ke maji banky v meneich mestech a k tem

byly podniky maleho mekitka, podtadne, nepromyelene uspokaciane. Mely svilj lokalni aspech — nemaji rozhodne spojitosti s akci, kterou pkietim rokem chce provesti texaske, haluze Oechoameridant. Dobki sebezvoleni einovnici jiste pocit'ovali astrk, byl-li na veekrajanskych schazich vyvolen Usttedni VYbor novYr — zastoupen pomerne dle poeetnosti naeich osad. Zda, se, 2e spravedlive zamfelene asili tern onem dobrYm jinak dugm zaittoello na rozum a du g . Viclyt' pki nag akci nejedna se o aspech jedinctit, njibr2 aspech cele nag pokrevni rodiny.

Dp. Klobouk ve Fayetteville se dini. Ma v osea sluenYr poeet 2adkt naudiveich se naeim ,nadhernYr m lidovY7m taneektm pro mladet.

Byl poveken vrchnim ndeelnictvim pro vystoupeni Ceske drobotiny pri programu na geho dne nekdy zadatkem srpna roku pkietiho.

Tenhle novodobY7 vlastenec zrna Beneee Tkebizkeho nedba zrazovani stranikt vlastniho oveince, majicich sklony k vYstkedni stranicke nesndeenlivosti, citistojnjr otec Kiobouk jde svoji — Ceskou, nekompromisni cestou — podileti se na akci — veech 6echoslovakii Texasu — bezohledne, jsou-li eetni z jinSrch taboKladete otazku, budou-li dalei vedouci einovnici krajanskYrch tabort pkikladu dp. Klobouka nasledovati? Snad! Nekteki dozajista!

A ti stranickou pfehorlivosti zaujati? — — ?!

VYSTAVA VE WACO. V sobotu 28. t. m. bude dostavenidko 6echoslovaka na vYstave Brazos Valley, potadane v Cotton Palace ve Waco. 6eske a nemecke smyecove hudby s rilzmich easti statu utkaji se toho dne v kontestu o tki penelite ceny.

Pkihlaeeny jsou orchestry z Flints, Taylor, West, Cameron, Sealy, Fayetteville, La Grange, Shiner a Schulenburg.

Po rozhodnuti soudca, ceny budou rozdany a tki zvitezivel orchesty vyhravati budou veselici Battle Dance, podinaje v 10 hod. v noci. Tisice krajant jako obeant nemeckeho ptvodu se oeekava, k teto uddlosti.

Pro nesetevniky letoeni- vS7stavy pkipraveny byly razne atrakce jako velkSr karnival, ka2dodenne d ye pkedstaveni v Colliseum, znamenitY orchestr. Wstavky zemedelstvi byly bohate vypraveny, statni jak federalni odbory -tgrikultury vypravily men g oddeleni ceny .i.f trxtry na vStstaviSte je volnS°. Wacov-lstava je jedria z nejlepe vypraveiVeh stuSna. vadnl jeji Itav=::leva jest vice

patki take Temple. Jen banky velike v mestech jako Houston, Dallas a podobne, jsou pova2ovany za nedobytne, jak jen mono a k tomu maji ,jeete zvldetni sve hlidaee mimo pravidelne policejni hlidky. Veechny diuhopisy a listiny, mimo boncla a abstraktin jsou v tadovne. Bondy neni nam dovoleno zde dr..

2et, ani2 by bylo v Temple. Naee bondy jsou v Houston, ye zvldetnim oddeleni nedobytnem jedne banky, a tato doposud nam nic neeitala a nit nas to nestoji.

Ptestehovanim zvYeily by se vYlohy fitadov ny a nasledovne vyeei dtvrtletni poplatky na misto upoueteni, jak tad Cis. 4. navrhuje. Hospodakske pornery nasledkem nearody baviny v Texas jsou smutne a tedy prozatim neradno pomY4eti na nakladnou atadovnu, ktera Jednote tadnYmi zpasobem neprospela. Pro spech z pkestehovani mel by jen majitel neb majitele budovy, kterou-hodlaji Jednote bud' pronajat neb prodat.

Fayetteville ma dostaditelne ubytovaci zakizeni pro veechny, kteki sem k nam zavitaji.

Nemarne site hotely jako Rice v Houston, neb Kyle v Temple, ale ze zkueenosti vim a v2dy to pozoruji, ze kdy2 ten nekterS7 dlen nekdy do mesta zavita, ze nejde do tech velikjich hotelt, ale vyhleciava ptitele neb lacinejei hotel.

J. R. Kubena.

Rid Tioga els. 5.

Tioga Texas Cteni bratki a sestry!

Konedne to "pikovaeka" u nas take u2 zaeala, tak 2e bude zas nejakY7 ten cent v kapse. Tak mill bratti a sestry timto yam davam \eat, 2e druhou nedeli v kijnu pkipacia nam schtze, a jste taciani, abyste se v pinem podtu dostavili a obzvldete ti, jim2 poplatky doely, neb je to nutna vec. Zajiste je yam znarno, 2e mame pokladnu prazdnou, take nemateme za, 26,dneho z poldadny platit. &haze se bude konat u mne, totii Karla HejnYtho, v jednu hodinu odpoledne. Tak vas jeete jednou dam, abyste se veichni dostavili.

S bratrskYm pozdravem, Chas. HejnY, tajemnik.

Corpus Christi, Tex. Plied schaze tadu Corpus Christi Cis. 79, jet odlotena na druhou nedeli v kijnu, tedy na 13. kijna, nasledkem vefejneho cvieeni Telocvidne Jednoty ve Floresville v nedeli dne 6. kijna, kam2 naei cvidenci a veteina elent pojedou.

Na jinem miste t. 1. naleznete oznamku Tel. Jednoty Corpus Christi, jea v nedeli 29. t. m. pokada Bazar a piknik. Pkedveden, bude odpoledne men g telocvienYT a zattavni Program, teinkovati bude znama, Badova fayetteviilska kapela. Navetivte nas.

Po letnich prazdninach zadali cvidenci naeeho Sokola minulY7 tYclen °pet pravidelne cviditi, v aterY7 a v patek. 2adame pkiznivce Sokola, aby mlade2 do cvideni pkihlasili, neb cviciti mohou i neelenove, aby se mohlo zaditi s nacvikem pro vefejne vystoupeni pki stolete °slave neodvislosti Texasu, je2 bude poMclana pkietiho roku v Dallas. Zadastnit se chceme zajiste veichni bez rozdilu a proto ta veichni by meli zaveas pkilo gti ruku k dilu, aby skvelY7 vS7sledek mohl bYrti dosaten.

Ve zdejeim okoli se letos pikovani protahlo a dosud se bavina vozi do d gn. Uroda byla dobra a skoro ka20 vypestoval pies svoji "quotu", mnozi ji pfekroeili a natal zdvojnasobili. Zadiname sekati ,stonky a orati. linari sazeji zeli.

Bratr Anton KrueinskY mel nedavno ne hodu, jakousi neet'astnou nahodou si zlomil nohu a proto jest nyni v posteli. Doufam, ze se et'astne vyleci a nez se otevFe honebni se zona, bude Tonda zase vzhitru a na ie)emz tfeba o berlaeh, Na zdar' p'Ujde r ilah Nolo ,,ek.

81rana 10,

Eg‘Tg nebyl s tou praci ani z poloviny hot) tov, kdy vela bytna .

A pry — to by mohi bYti tak hodnY a vzit do Clevelandu s sebou balieek po najemniku, kterY byl u nich na pokoji pied tim. Umtel chudak v nemocnici na souchote. ;jest nedel is tomu. Pled smrti prosil mute, aby ten baheck po nem poslali sestte, ktera, je tam proy dana za krajana. Adressa je na balieku napsina, takte snadno najde — a jiste mu ne-, zpilsobi zvla gtnich obtiti .. .

Chtel sice v prvni chvili Brotek poslat babu i .s baliakem do horoucich pekel, ponevadt jrneno Clevelandu mu vylitlo z fist mani. Ale cy ladl se a projevil ochotu. Hlavne proto, aby nevyvolal podezkeni. Ptinesla tedy balieek, kterY opravdu nestal za tee. Byl formatu priimerne velike knihy, zapeeetenY a oznadenY ptesnou adresou. Ulotil jej do postranni kap sy kufliku a pokradoval v praci .. .

Ani ne za hodinku pote se jit laueil na tech par dnil s bytnou — a vygel Na ktitovatce uliC se je gte obratil a zahledel se zpatky na dflm, ye kterem zanechal nekolik kusfi gatstva. Ale eert je — Ugklibl se .. .

— Cleveland, Omaha! — Leda by byl blazen. Nejvetgi pitomosti, kterou provedi, bylo, to se usadil ye meste s tak znaenYm poetem echfl, a dokonce ye etvrti jimi nejhusteji obydlene. Tak usnadnil praci statni policii, kterd by ho byla malem lapla. Zcela obracene si musi nyni poeinati.

Do Novell° Yorku a nikam jinam! — — — Bez nehody dojel a gt'astne se mu podatilo i nalezt byt. Ne ut ye etvrti mezi krajany, tte ba take bylo daleko od sttedu mesta. A kdy po dilkladnern vyspani se meal zatizovati po domacku, octl se mu v rukou svetenY balieek.

V prvni chvili se ohleell po kamnech, ale nehotel° v nich. Stal proto nekolik vtetin bezradne, net se •rozhodl a strhl obal. Hromadka listin se rozhrnula po stole dye nebo spadiy na zem .. .

Jen se stalo, hvizdl piekvapenim, nebe i po rubu poznal cenne, papiry. Za gestnact set dolaril jich bylo. Patrrie v gechny fispory nebottikovy. Brotka ov gem ani nenapadlo, by mel trpeti nejakYmi skrupulemi. Byl to po jeho soudu ptijemnY ptispevek do zaeatku v novem prostkedi. A co dale nalezl, potegilo jegte vic. Davno potteboval! — Usmival se ptivetive na osobni doklady Ondteje Skotepy, naposledy ffeetniho v obchodnim dome, mezi nimit neschazel ani prakaz dosateneho obda;nstvi SpojenYch Statu. Ptijemne byly i prilkazy o zamestnani, z nicht posledni potvrzoval, to opustil misto dobrovolne z ptieiny choroby...

PAM potom Brotek papiry v kamnech, ale ne ony, ktere byly v balieku. A kdy ztravil oheh posledni nevstal od kamen Petr Brotek, nYbrt Ondtej Skokepa. Z mrt yYch vstal, ale snad prave proto s dravou chuti do tivota...

A Petr Brotek byl vie net mrtev. Zmizel s povrchu sveta; aby se na nem jit neukazal a nemusil vysvetlovati je gte po druhe vladnim agentilm omyl s bratrancem stejneho jmena, kterY mu eini jenom ostudu a hanbu.

XIX. DruhY den trvalo ptelieeni...

IntenYr TupY seal skoro netedne na lavici obtalovanych a dival se uptene na svislou, hnede natkenou desku dlouhe kathedry, za nit sedeli mutove prava se zapisovatelem. Poskytoval mu ten vytrvale uptenY pohled trochu ulevy, nebot' mu bylo, jako by staff na pranYki. Hned veera, kdy sem byl po prve ptiveden, ptimo ho zamrazilo mnoistvi soueitnYch i nesoucitnYch oei, uptenYch na ne ho. IJrazilo i pohnovalo ho, nebo se mu zdO-

Ve sitedu, dne 25. zati 1935. lo, to vg echno je nepottebna a zbyteena komedie. Doznal pravdive, jak se sbehlo, a do jake miry byl fidasten. Advokat site ho to neni, proe by mel bYti trestan, ale on sam vinu citil, a proto take se k tomu pocitu poctive ptiznal, kdy byl tazan, tteba mu obhajce drive dfitklive radii, aby toho neeinil. Vgak se po tom jeho yYroku zvedl v sini ptekvapenY gum, a advokat Laudat ho hned oktikoval, aby si uvedomil, to strohou ptisvedeujiei odpovedi se pkiznava, vlastne ke v gemu, z ho je vinen talobou. Zavrtel proto hlavou a vysvetlil, ae vinu pkiznava jen potud, pokuci ji ptiznal ve yygettovani — naprosto ne vgak to by se byl yratcly samotne einne nebo ji smlouval a sjednaval. Pote na vybidnuti struene poyedel, jak se one noci udalo, a usedl.

Skoro ani neposlouchal vYklad doktor a Laudata, kterY obSirne vysvetloval, ae pocit viny u jeho klienta je ryze subjektivni, ponevadt se nevztahuje k nieemu, co by bylo nebo mohlo bYti stiharto kterYmkoli paragrafem trestniho prava. Na dilkaz sveho tvrzeni polotil Karlovi nekolik otazek, ktere mu ten sice kladne, ale ternet mrzute zodpovedel. Celkern nudne se vleklo tizeni at do veeera, nebo nebylo zjigteno nic, co by taloyanemu titilo....

A ptece ztravil bezesnou not. Nedovedl pcchopiti potteby mudiveho vystavovani na prariyk. Ptiznal se poctive a proto soudii, to by staeilo vysloviti rozsudek, bylo-li v jeho einech co trestniho — ate naprosto zbyteene je . jeho vystavoyani pro pastvu ()el tolika lidi.

Do rana ptechazel neklidne celou, a kdy byl druheho dne znovu uveden do soudni sine, byla na nem ztejma otupelost a &lava z nevyspani.

Zcela jinak se choval advokat Laudat. ye chvili, kdy se dovedel slateni poroty, usmal se a spokojene zamnul rukama. Bylo mezi porotci nekolik jeho i KarlovYch znamYch. A jegte chutnej gi vec zjistil toho dne zahy zrana, sotva ykrileil do soudni budovy. Dogla zprava ze SpojenYch SOU', podle ktere byl site v Chicagu zji gten Petr Brotek, u nehot souhlasila doba ptichodu do Unie, ale kterY podal statni policii ptesvedeive dilkazy, t- e jde o mYlku v osobe, ponevadt zatykad je vydan na jeho stejnojmenneho bratrance, stargiho o pinYch deset let...

Nebyl by smel bYti doktor Laudat advokatem, aby se do \TM nezahryzl. Proto take neuplynulo ani pill hodiny, a jit zjistil, te se rakouskYm soudnim fitadfim yydatil znamenitY kozelec. Ve yydanem zatykaei byla skuteene chyba deseti let v rote narozeni. Mela tedy americka statni policie nieemu v rukou, ale dik sve jinak chvalitebne ptesnosti ho zase pustila.

Ne, nebylo tadouci, aby byl ten chlapik dopraven zpatky. A take jit nebylo obavy, se stane. Misto lapeni dostalo se mu clarazne vYstrahy, a proto Laudat na chvili nepochyboval, te se nyni uklidi, aby stopy po nem nedistal°. Ale prave proto bylo motno tak hrubell° nedopatteni vyutiti prospe gne piled porotou.

Usedl rozradovane za svilj stolek a pozdravil statniho zastupce fiklonem hlavy, doprovozenYm nejlibeznej gim fismevem. Pochopil zdravenY, a tteba podekoval stejne, byla v jeho fismevu hotkost kousnuti do nezraleho zeleneho ofechu...

ChYlilo se pomalu k desate, kdy koneene byla ptedvedena korunni svedkyne taloby — pani tidici Tyrdikova, tchyne obtalovaneho, ktera po ocitikani nacionalii a povinnem poudeni soudcove resolutne prohlasila, to svedeiti thee....

Sttelil statni zastupce pohledem po Laudatovi, kterY v gak okem nemtikl, natot aby povstal k ohrateni...

To bez ptekatky byla spu gtena vYteenost pani Tvrdikove....

A vleklo-li se do to chvile jednani nudne, bylo nyni obdivuhodne zpestkeno. — VyslYchand pteochotne potvrdila, ze prvM • totoZnest zavraMene, ponevadt ji paznalo osobne o nekolik tydiitiz dtive...

"Bylo to tak" — rorteenila se. — "Kdyt si tady — pan intenYr — vzal na gi nebotku tenu, dej ji Pan Bah lehke odpoeinuti. myslija i muj mut — to se dcstala si li za tiva do nebe. Ale brzo se ukazalo, 2e se octla spit v pekle. Za deveeku tam byla. Vlada zfistala stare pani, a deal mela staeiti milost, aby s mladYm panem spala. A nic nebylo pilnej giho, net aby honem honem dala statku dedice. Rikala jsem. to je dost 6asu, to si aena musi napied na zmenu zvyknout, ale chrafi Bilh! Hned v torn byla — a take to, chudinka, odstonala..."

Zavzlykala pani Tvrdikova pohnute a zavzlykla v pravY eas, nebo ptedseda soudu hat zakiikoval jeji vYkeenost. Dik jejirnu kapesniku na oeich &inn mnohem mirneji, net zprvu zamYglel, ale piece ji neu gettil vYtky, to to sem nepatti, a vyzvani, aby mluvila k "Ut to tu bude, tit jsem u toho" — vySkytla a ptejela kapesnikem mokra lice...

"Utekla Rfitena z toho pekla, ale vratila se, kdyt si pan intenYr pro ni pke gel. Semi jsme ji radili, aby bylo zase dobte. Ale pan intenSir naprosto neznal ohledu. Ptese sta y , ve kterem byla, domahal se sveho mutskeho prava. Byl 'ut jiste tenkrat zvyklY na tuze povolne lehholky...

V to chvili zat'ukal doktor Laudat do desky stolu tuakou a povstal...

"Ohratuji se" — vytekl, ale dale se nedostal..

Ptedseda sam zarazil gestem s p a d teei svedkyne oktiknutim, to nemiite ptipustiti podobne uratlive yYroky, tYkajici se talovaneho...

Pani tidici mrskla nenavistnYm pohledem po obhajci, ale jen se obratila ke slavnemu soudu, byl jeji oblieej promenen v nejnechapavej gi otaznik...

"Bate milj! Nejoistgi pravda, co povidam...

A tak, tot' se vi, utekla Riitena domit po druhe a ut u nas zustala. V gechno to rozoilo yani ji povalilo na lote — a to byl zacatek konce. Ptigel potrat, vyvinula se tuberkulosa — a net uteklo par nedel, bylo to dite, ktere dliv jen kvetlo zdravim, na prkne..."

Pohnute se odmleela, ptettela oci kapesnikern — a jit stala.zase hotova k keel...

"Zabehla jsem malieko... Ua tenkrat, kdyt bylo Reitene nejlafft letela jako Lazar. naael si pan intenyr nahradu a meal vyhrotovati rozvodem. Ze zkazil naaemu diteti divot zdravi, to mu nestaeilo. Riltena by se nebyla branila, byla by se nechala odehnati jako pes.

Znal ji ut a jiste s tim poeital. Ale zapomnel na mne, na matku, ktera bych, jako katcla matka, pro dite skodila do tiveho ohne. A. tak jsem ala take k advokatu. Nekolikrat jsem byla za tim ucelem v Pardubicich, kde jsem se dovedela, to si pan intenyr yydrtuje nejakou lehkou. Poyedela jsem naaemu acivokatovi, kteY mi poradil, abych se s tou holkou sezna.mila a vyzvedelea na ni co a jak. 81a jsem tam a odi valila navrch hlavy. Celou vilu mela pro sebe, v gecko pekne zatizeno, samY obraz. M mne u srdce pichlo, kdyt jsem videla. Rilteny kdyby si byl jen pill tak hledel, byla by si myslila, to je v raja. Nebyla zla to holka, to muslin tic. Ke v gemu se ptiznala, v gechno povedela... Chyba bylo jenom, to jsem hned od ni neala zpatky k advokatu. Chvatala jsem tenkrat domfi. A kdyt jsem pfigla po druhe — nejakYch deset dni uteklo mezi tim — povedel mi teprve pan dokor, to jsem si mela nekoho vzit s sebou, mela svedka. Tot' se vi, to jsem pospichal/ napravit. Potadala jsem avadlenu, u kter; aiju, ale kdyt..jsme pti gly k vile, bylo ut hnizdo prazdne. Pan intenYr se nejak dovedel postaral se, aby holka z Pardubic zmizela...

Marne jsem potom patrala a hledala. at pc jednou se rozktiklo po vsi, ae z nahonu u m1$na vytahli utopenou. Ani v tu chvili mne nic. nenapadlo — to teprve, at se asi za d ye he diny meal° povidat, to jde o zabitou, kterl `byla do vody hozena. To mne ua trklo. I ala jsem take na htbitov. jen jsem se tarn na nebotku podivala, hned jsem ji poznala — a hned take telila piede vS'emi... To le \Jecko..'

Ve stteda, due 25. zaki 1935.

Ze Weta Lesnich Same./ Roman.

Napsal Karel Klostermann VIJANSKt gel jim vstfic, zvolna o sukov'vitou hal se opiraje. V aele tlupy kradel hajnS7, zamraaen3",, nemluynS7 jako vady. "Boll nohy! boll?" Stebetaly aenske a smaly se; en jedna se nesmala mlada, krasna; obratila k nemu velke temne oko zpod ras jinim pokryt3,-ch. On eet1 vyeitku v jeji tvati a bezdeky sklopil zraky; obratil se s tlupou, kraael tscjne s ubirajicimi se k obeclu. Promluvil s Katy nemohl, ani chvilku sama ne gla, vady nekoho po boku mela: k tomu padesat kroka za tlupou kraeel revirnik pfiruei pocit'oval cosi jako stud. Toliko u same hajnice na okama'ik s ni byl sam.

"Katynko," zageptal, "odpust'! Oeekavej mne, pkijdu po devate."

Slovem neodpovedela, nepfikSrvla ania znati dala, se porozumela, mleky vstoupila na se"), zaklapaly hrube dfevaky na kamenech, zadunely na prkenne podlaze v prujezdu — cvakla klika, bouchly dvefe.

Mladik tu stal jako ptimrazen a dival se za zmizelou, as polotila se na rameno jeho teaka, ruka a vlidnST hlas revirnikav podle neho se ozval. "No, no, mladeneeek nemilae zapomenouti . . . " Zadervenal se jako pivolika. "Co ma elovek cielat . . . " zakoktal.

"Pojd'te k obedu, odpoledne pajdete s nami na Spicberk ke dfivi, dokopame se tam; uvidite, jak se dela smyk, to vas z my glenek vy trhne." Vida, ae mladik jaksi nesmele pohliai na utrmacene nohy, dodal: "Nebojte se, nechte jich bolet, v gak pfestanou; obrudi brat netfeba, cesta je proraaena."

Tuha prace odpoledne; po kledi a zakrsa1S7ch smraaich, ktere kryji jiho“Thodni svah Spicberka, nebylo stopy, neobjevily se, ani kdya na etyfi stkevice hluboko snih odhrabali; letely tu snehu stra gne spousty; tu a tam z neho anel aernajici se vrchol vy ggiho stromu; zkougeli muaove hutnost snehu, vydavge se na obrueich na hladinu bilou; pak hrabali, na obe strany vyhazovali a drahu u glapovali: vzharu dole po strani dupali, sjiade11, urovnavali, as se jim pot s vela lib; nedbali douh3'7ch stinti7 ktere brzy vrhaly postavy jejich i velkS7 les, v nedaleke vzdalenosti stojici. Jako velika ruda koule zapadalo slunce na bavorske strane, nachovou zaii zahokely drobne mrdeky, jea je venally; nad bila temena hor na v3'7chode vzneslo se 'dire gero, jima zahy prokmitly modrave hvezdieky; ale citei aeny jejich v praci neustali. Zapadlo slunce zapina, lehla not pina svitu hvezdneho: na jihu zaleskl se ,prave nad LuznS7m, zlatem opasan3i Orion, i Procyon i Syrius; na severu jako by nad myslivnou nebeskST Wiz a Polarnice. Ticho vakol, 'addriSr gum, addn3"7 vetfik, za to mraz, ae kroky po snehu hvizdaly. A bez ustani lido v praci pokradovall, tlumene zaznivala slova povelna, mocne chala kaada. hrud'. Pfiruei sam, aby se zahtal, brzo lopatu vzal do ruky a snih odhazoval, brzo s druhSrmi se bral vzharu po svahu i s nimi dupaje sbihal; east() stal i gel Katy IND boku, ale divka slovem k nemu nepromluvila, jedva tu a tam kratkS7m, nesmelYm hledem druh na druha popattili.

Pkese vaecku neima ynou pill nedostali se pracovnici as k nakupenSrm na podzim zasobarn klad a dfivi, jea hluboko pod bilSrm leaely pfikrovem.

"Kolik se je klad?" tazal se revirnik hajneho.

"Dy e ste a tai sta saha drivi polenoveho." odvetil tento; pak, obrativ se k lidem, kteti za odpoeinkem poustali: "Co stojite? co lelkujete? Vzharu do prace!" 'bost!" vece revirnik, "minulo sedm hodin Piave vychazel skoro upiny mesic mezi Marberkem a Moorkopfein, kdy2, teace oddychujiee, lido zp6te&ai pochod nastoupili:

Strana 11

VESTNIK 113,j1V ()pet v eele zdstupu, revirnik radu uzaviral, zavolav k sobe pfiruaiho, anavou jedva se pliaiciho, jehoa jako naschval, aby zabranil sbliaeni se s Katy, po celou cestu od sebe nepustil. Kratce, nea do gli hajnice, Katy, ubirajic se bezprostfedne pfed nimi, mohla slygeti snad amyslne po nemeeku pronesend slova: "Zitra, mladieku, nadejete zase obruee, abyste ptivykl; bez tech to u nas nejde. Budete dnes dobre spati, zitra dasne pkivstaneme."

Vgichni dtevorubci i ,s aenami ve gli do hajnice, aby tam spoleane jedli, jeato doma krom hajne nezbylo nikoho, kdo by o uvateni vecere se staral; co ditek se tftalo, ty mely mleko a chleb, a star gim peee o mladgi ptipadla; v to pfieine rodiny na yzajem si vypomahaly.

V myslivne mlada pani manaela i pfirueiho ptivitala; byla vesela o dobre mysli, patrne i na ni boat svetlo blaze pasobilo. "I vy tulaci," smala se, "pied zapadem slunce gla jsem yam vstfic; kdo by si pomyslil, ae tak dlouho budete otaleti; podivejte se na hodiny, skoro osm!"

Trvalo to hezkou dobu, nea rampouchy, ktere slepily hustS7 vous revirnika y, tak rozmrzly, aet polibiti mohl aenuaku v bile eilko. `A vy?" obratila se mlada pani dovadive k Svijanskemu. "Co pak varn chybi? Vypadate, Bah mi odpust', jako zmokla. slepice."

Mladik se ponekud nejapne pousmal; manael odpovedel: "Boll ho nohy, Zdeniako; zvyka, si na °brae a hlad asi ma take."

Uzene maso veptove s knedliky a se zelim stab) na stole; tak rad je mladik jidaval, dnes sotva se ho dotkl. "Vy nejite!" zvolala paniCka, "pro pana krale, snad se yam nechce stonat?" Opravdove leknuti ji ziralo z„dobrSTch, modr3ich oci. Nemoc v to samote, jako stra g -nepomygleni!

"Nestarej se," smal se manael, "je utrmacen, tot' vae. 'Clo y& podoba se honicimu psu; tomu tea se do jidla nechce, kdya ce1S7 den za srnkou se honil."

"Pane' pfirovnani," zadurdila se, "ua pomalu z tebe bude Maly."

"Pan revirnik ma pravdu", vece usmivaje se "Aimed, "anava chuti k jidlu ujima; za to se chce piti. Smel bych vas prosit o druhou sklenici piva?"

Nalila mu, sama mu podala; podivala se nan, vyhliael jako ruaieka. To ji upokojilo. Po kratke dobe tou merou se rozveselila, ae pHruei se obaval, aby se ji nechtelo do zpevu, do nehot jemu nikterak nebylo. Vstal tedy a pfedstiraje velikou ospalost, 1)1.61 dobrou not a odebral se do sveho pokojiku. Vrhl se, jak byl obleden, na lttako a eekal; pfekonan dennim namahanim, usnul nekolikrate, vady vaak se po kratke dobe zase probral.

Mesic posYlal mu svetlo svoje skrze ojinend okna; podival se na hodinky: deset minulo. Ticho v celem dome, dojista vae spalo.

Vstal polehoudku, zul vysoke sve atuply, tabul letni perka a pies ne dva pary, ylnen3ich puneach, pak ti ge, pomalounku z pokoje, po schodech dole, tmavou chodbou ke dvetim domu, jea tichounce oteviel — mel v torn konani patrne praxi, — yen do mrazne zimni nod. Zadem do hajnice nemohl; letelo tarn snehu po stfechu. Co na tom? pajde zpfedu. A gel.

Kolem chat dtevafil vedla ho nodni pout'; nikde svetla, vae spalo! Dopliail se na nasep u hajnice; i tam hrobove ticho. V dali gtekala ligka, jina skueive odpovidala...

VI. Nastal na znamem nam svahu 8piccenberka eilST aivot, kterSi trval od ranni tmy do yeCerni. Dfevati vyhrabali nakupene zasoby polen zpod hlubokS7ch zaveju snehovS7ch, smetli vrstvy snehu s nahromacier&h klad, upravili ke vgemu cestu, dotahli sami take sane s vykfivenSmi, zobakovite koneicimi sanicemi. aelezem okovanmi; zvitata steal by obstala pal tato stra gne, amorne praci, kterou tu ko-nali synove lidgti. Mraz rano i veCer aihal krutSr, ae snih pod nohama hvizdal a sipel zvukem kovovSim, ae vous horkS7m dechem ovanutS7 v tluste rampouchy mrzl i fedi branil, , ,vrchni gat bilSm jinim se pokryl, a krapeje potu po tvari se finouci a na oblek dopadajici ye stfibrne Deily se 1/44/ily, nebylo

stain ni ustarn, zima nedala, ha praci a pohybu nutic. Kdya pak slunce k poledni ji zasvitilo, pfekrodiv gi temeno Luzneho, jehoa lesklou bel halo)* modre i nachove pary a stiny nevidanou krasou poliji, jia popsati nelze; kdya paprsky pfimo dopadaly na snih: tu tab bilS7 povrch, v drobne kapky slevaje. Ale student dech spodnich vrstev kamaite miliardami tuhSTch sponek kapky spoutal, a hladke, ledo,va. Mira se utvoiila. Uglapana cesta promenila se v lesklou klouzaeku, o nia noha bez podpatku obrneneho zubatou podkovkou mama by se byla opirala.

"Sanice je hotova!" hlasil haji.V revirnikovi.

Podali nakladati dfivi na sane, dva i taetiho sahu na jedny, aeny pal to praci pomahaly. Polena easto byla ledem oblita, spedena, nasilne bylo je od sebe trhati.

Naloaeny prvni sane; odtahli je ke svahu Usadil se na ptedku silnSr mua, podeptel nohy na pkidku mezi obe sanice vpravenou, ob• jal zobakovite zahnute konce sanic obema ramenoma, vzal do pravice take, aelezem okovane bidbo, jima beh i smer sani brzdil a fidil. Optelo se jich nekolik do sani, ty pohnu ly se na svislem svahu, aouply se nice, pomalu, rychleji, vady rychleji, as s vetrem o advod, vlastni puzeny tiai, uhanely. Syeely, hvizdaly ta,h1S7m, vysokYm tonem, as dole dobehly, kde je vadce jejich zastavil. Za d ye mi nuty vykonaly cestu pies dve ste metrii dlouhou. Dole je oeekavali bide, ktefi ihned stranou je zatahli a dkivi skladati se jali. Za pet minut pfibehly druhe sane, pak tfeti, pak etvrte. Kdya ty dobehly, v gecek zastup, kterS7 byl nahofe nakladal, hnul se dole, aby napomocen byl pal skladani a pak sane opet nahoru vytahl.

Svaaeni dkivi po sanich jest prace nad miru obtiana a nebezpedna, ktera vyaaduje neobydejne slly, velkeho cviku a nemale obratnosti a chladnokrevnosti. Kdyby dlovek beh jejichridici dost malo pal brzcleni se opozdil, sane by se v letu pfekotily, z drahy vyginuly, sttemhlav Bah vi kam zaletely. Neni roku, aby doprava tou cestou obeti nevyaadovala.

Kdo je seate, ty obeti neznane, ktere rodi se a mrou v zapomenutem svete? Pladou vdovy a siroty, to je v gechno; plaeou v chudSTch chatach, v odazenYch elS7mem jizbach, na ma13ich htbitt ycich, kde sotva tu a tam stoji Cerny kfia s napisem zahy vybledlSrm ale pies hradby hor plat a kvileni nezazni, ohlasu nebudi. 2elezna nutnost vladne tvrdou pesti, nemilosrdna pata jeji zdicujicim krokem pfechazi pies vaecko, co by zprotiviti se zamytle1O. Kdyt dtevorubci svaaeli.po tai dni daIvi polenove, a dra.ha ye snehu hodne ssedla a jako zrcadlo hladkou se stala, pfi gly na fadu kiddy. Nakladaji se tim zpasobem, ae se pHpoutaji k sanim v polovici delky sve; je-li klada velmi silna, jako tehdy sta a sta jich bSrvalo, naloai se jen jedna; jsou-li slabgi, poutaji se dve, tti i etyfi. Mua, kter3i smer sani i beh jejich fidi, usedne pied kladou, natahne nohy a bidlem fidi i brzdi. Jest zajiste jizda s kladami jeate mnohem nebezpeenej gi a- vyaaduje je gte vetgi sily a dovednosti, jeato htmotna, dlouha hmota se teteli jak obrovSka struna, a beda neat'astnikovi, kterST by se neudrael: vymr gtilo by ho do vzduchu letem divStin prchajici drvo, jako teti' va mrskne gipem...

"Skoro tSiden us trva to pohoda," radoval se revirnik, vida, ae pies sto klad dole nakupeno,„mezi nimi eetni velikani, skoro sah v prameru majici mrtvoly pralesa, ktere ua padesat let y e vlhkem mechu leaely, vetrem a vlastni tihou, nikoli rukou lidskou sklany byvg e; pouze setle1S7 povrch odstranila sekera dtevorubcti, vnitkek byl zdrav a huten, kyselinou ra g elinate pticly uchovan, nejlep gi material na resonaneni prkenka.

(Pokraeov4n1.)

Pan k novemu aoferovi: "Zeptam se na vase sluaby u vaaeho posledniho zamestnavatele."

8ofer: "Je mi Tito, pane, ale oba moji posled 0i pani, u kterich jsem byl, zemreli v me slu2 be."

Strana 12.

Oddil dopisovatelski.

El Campo, Texas.

Ctena, redakce a veichni etouci Vestnik!

Dostal jsem program od br. taj. fadu Bennview na jejich piknik, pomyslim si, mogna, pojedeme, ale po pfeeteni pi. Bosakove pazvani cele na gi rodiny, ja fku, etir ge jedeme!

To je tady nedeli 15. zati, my jsme fiksum fertig hotovy, a tak jedeme. V El Campo ptibereme pana Blahuee Marka a jeho polovici, ona je Emanove geny sestra, a tak gohet, jedeme do Edna, kde uhneme asi 4 mile za mestem rechc, a pak do Vanderbilt, a dale do Bennview, cii nazi zaji gcl'ky. Nekolik mil pied Vanderbilt, nate Plymouth dfela po zemi, testa od velik3i. ch olejovYch trokii rozbita. Piknik odbS7van tadem SPJST. Co tak okukuji, padne zrak, kdeti vidim bratra Maim z Blessing. Po ptivitani, jako 'tie si troeku pohovotime. Ja, iku, mam sucho v krku. Po zvlageni hrdla, Lift to povidani elo. Br. Hlogek je znam co dobrS7 pracovnik pro dobro nazi mile Jednoty. Pak k obeclu, ja se gensk3'im obsluhujicim sam ptedstavil, tie jsem Bartoe, nekolik tienskYch hlast1 mi do teei skoeilo, to ten z El Campo, co ty pletky a ty hadiska, a kterasi 3egte k tomu dodala: a ty puntiky? Ja fku, ba k! Jednako budete hadat, prod jsem se sam pfedstavil, ge asi, by mi toho hodne na talif nalokly, jestli ano, tak jste uhadli! Ten potadek pti nakladani na tank, jsem jeete nevidel.

Asi tucet tienskYch obsluhovalo pH dlouhem stolu, a kagda, mela neco tiblo git na, talit, tak neg jsem se dostal na konec, bylo toho tolik, ze jsem litoval nacka, jestli to do neho veecko ulogim, tie bude na Bennviewske obsluhovaeky pamatovat. Posledni na taliti byl dort zamotan v papite, a tak, tak ge se tam u g udrgel. Milovnici kafieka se mohli napit co hrdlo raeilo, a to jako na pfidavek. Ja musim dodat, tie jsem mel arpnost s mojim nackem, a tak jsem ho nepiecpal, taktie jeete jeden by se byl najedl a si poknakl, tak jako ja. Seznamil jsem se tam s mnohYmi, a ka gcleho, a genskSrch ka gdou to teeilo, jako to teen° me je poznat. Vite, ani bych to, nefekl, kdyby to nepovidaly. Nekolika bratril jmena jsem si zapamatoval. Br. Jo gka Elle§ a jeho fotr z Bennview. Bti. Odle Holasek (ne ocasek), bratr nageho Jogky z West), jeho spoleanik Jotia oba z Corpus. Ptam se pana Kosare, podle postavy, je-li sladek? Odpoved', tie jen pozemkovST agent, ste goval si na SpatnY biznis, pfijem jen asi 6 set dol. mesiene. Ja vyvalil kukadla, a opakuji 6 set? On odpovedel, 'tie ma vetei vydani. Jednoduee sekl bych s tim a gel bych rejzovat bavtnu, v tom jsou penize, ge ano? Odpust'te, jsem se pketekl, chtel jsem fici jo! Pak jsem take shledl br. F. A. Joapa a jeho panimamu a veecku jejich drobotinu z Ganado. Br. Cervenka z Port Lavaca. Bfi. Vojta Valenta a Jos. Ripi, oba ze Shiner. Jestli yam, Franto a Tondo Hodankove, nevyHdi pozdrav od Bartok, tak jim vyeimfujte. Bti. Bosak a Kueera jsou tam domaci. Bti. Kubica a Dueek jsou take odkudsi, oni asi vi, ale ja jsem to zapomel. Br. taj. dekuji za zaslani programu, a pi. Bosakove za pozvo,ni. Mnoho jmen sester a bratru, jim g jsem byl piedstayen, cog me teen°, ale zapamatovat si vee, aby mel Maya hlavu jako vettel (bun). Jake se seznamil s taniejeim velko-rybatem, a to seznameni se me melo vyplatit. Br. Jos. Tater a jeho mamka, chteli mermomoci, tie je to k nim jen na doskokni, tie start' chytil 9 funtil rybu, tie nom ji podaruji. Devet funta ryba, to ug by bylo neco masieka, na kterem by si i naeinec poemaknul. Pro nedostatek easu pro rybu jsme nezajeli, ale podruhe, al tarn budeme, jsme museli slibit, je navetivit. Tahlo k vederu, nak pasatieri se chteli stavet u rodiny v Placedo, neb na g uminek byl, jeti pies Port Lavaca, oveem velkou okru gni zajigd'kou. Seznamil se s rodinou br. Rudolfa Migla, jehog otce jsem znal, od doby ptistani do teto zaslibend zerne, co g je ug pies pub stoleti. Umluvili jsme se, ge nom ukagou kratei cestu do Placedo, kde oni ug prebSrvaji 7 rokii, jinak bysm' museli zpatky as do Victoria, neb tarn nikt, 'Uncle nenteiede. neb neni kdesi most :fa

VE.STNiK toZ s vami pojecierne, a dtive nea odjedu, ja. tku, necham si zahrat Sablaturrim moji zamilovanou novou piseri "Ta nate pisnieka eeska."

Zahrali ji new krasne, oftem, jak fikame, neco za neco, nic za nic, ale to nic, jen kdy me uspokojili. Jeete neco na papanieko a jedeme. Kudbaj Bennview! Ja sedl do jeho noye eivrledky, jako aby jsme si mohli ptipomeflout davno zaele easy, v to fejtkauntske Praze. Jeho syn sedl do nak Plymouth. Nati pasakti se v Placedo nestaveli, neb se chSrlilo slunedko k zapadu. V Port Lavaca jen maid zastavka a vyjddime se svetlama. Natim elo o to, jen uvidet ten dlouhotansk r most, vedouci ptes cip zalivu. Ja jsem ji g jedenkrate pies ten most jel. Na ge Plymouth ma oversize rely a tak ukazovdeek mile je kapanek Cart, ale hlavni most ukazoval akorat 2 mile, a ostatek hajvej, vedouci ye vocle, ale vlastne nad vodou, mira pina 1 mile, a tak kdyti to zrechnujeme dohromady, 2 a 1 jsou 3 mile, most pies zan y. Ja na gim povidal, to stalo asi floky! Ostatni hajvej cimentova, do Palacios vedouci, pies prerie, kde g se pase dobytek.

Zkratka krajina dobytkalska. BSti takova hajvej ve farmatske krajine, byla by velike, vSihoda pro osadniky. Ovgem pH takovem nedem prosadeni maji nekolik velko-bachraeu hlavni slovo. Na druhe strane je to vSrhoda i pro trevlate, neb34 toho, ani bysme tam nebyli jeli! Z Palacios do El Campo 37 mile : pak 6 mil do Pierce, zavezeni nazi pasa geti. Eman povida, u Peterky, ale vlastne v nazi sini, hraji fajetvill gti Badovci, cog je asi 3 mile na venkove, a jestli chci se tam podivat, ge tam zajedeme to okouknout. Ja fku, mel bych BadovSim hochtim pekne poclekovat za zaslani mi jejich programu pies stanici KTSA v San Antonio. Neudali, na kolika kilosajkls to chytit, a tak ne g jsme na to gabli, zaslechli jsme jen dva kusy. Ono vite, 15 minut je pied jen krat• doba. Pied jen Badovcum timto dekuji za zaslani programu. Uhnu kapanek a zeptam se toho ekvajera Franty z Flatonie, jestli ty Baeovce take poslouchal. Vite, on Franta ma radio, a tfebas pti nom sedi a natentuje ho, ono nehraje. Ug jsem zas na miste, mlada povida, g e se dobte neciti, tak jedeme domri. Podotknu jeete, g e Evelina, jako ta mlada, od to doby asi za 24 hodin le g ela v Rosenberg ye gpitale, operovand na slepe sttevo. Co toto piei, tie snad dobte pokraeuje. Vim, ge jsem ledacos opomenul z Bennview pikniku, ale podruhe budu driet blajvaz v hrsti a papir na poznamky, jak to dela na g bratr StudnienSa pak neni gacIn3'7 kum gt, hodit to do novin.

Kapitola druha. itad Hlava Texasu cis. 155.

Austin, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Musim dati o naeem tade vedet, tie jeete existujeme a dosti dobte pokradujeme na tak malt' tad. Nag e posledni schtize byla dobfe navetivena a hodne elenft se dostavilo, neb se odbYvala u bratra a sestry John HejlovSrch, a musim jim podekovat za tak krasne pohosteni po schtizi, neb bylo dosti teplo a kalc13-7 se dobte ochladil.

Ve schuzi bylo prodano hodne znamek na Stoleti pokroku Texasu, a jednalo se take o Matici Vyeeiho Vzdelani, neb to je velice krasnY pokrok pro na g e chudei studenty, a proto bychom mei co nejvice jim vypomoci, a tim aby se jim dostalo co nejlepeiho vzdelani. Neb nesmime zapominat, 'tie nom se to pfilegitosti nedostalo, a prod bychom nemeli pomoci druhSim, kdyg maji k tomu pfilektast. Ja jsem to pfile g itosti nemel, neb jsem vytel jenom obecnou gkolu, 4. ttidu, 4. oddeleni, a to bylo ✓ Sudomeficich na Moral* a co nejstarei syn musel jsem pomahat, kde 'se dalo.

Mluvme mateiskou tedi kde se nom de., a nag narod nezahyne.

Jednu vec bych chtel rozebrat, a necht' potom o ni druzi piei. A to je, aby na ge lady mely "Due book" cili poplatni knitiku. Kdyg

by Glen zaplatil, tak by mu rieetnik zapsal do knitiky, kterSr me'sic ma zaplacen, a ta knigka by byla jeho stvrzenka, a tak by aspori kaltiS7 vedel jak si stoji. Ty krri'1ky by mod nastily, ie Mame v tessfsk6 u r,ii, Takova knlika

Ve ;'treclu, dne 25. zati 1935. vydr2i. na 3 nebo etyti roky.

A abych nezapomnel, tad Hlava Texasu ma tyto rifedniky: John Hejl, ptedseda; Dr. Mieek, mistoptedsecla; Frank Janeeek, taj•; Raymond Prasatik, pokladnik; Leroy Zapalae, Udetnik; John Marat, prrivoddi a strati. NemocenskV vSrbor: Joe Mikulec a sestra John Hejlova, ses. Frank Janedkova.

Udelal-li jsem chybu, tak mne musite cdpustit, net'. se v tom lope ostfilim.

Musim pro dneeek ukoneit, aby nine to br. reda,ktor nehodil do kote.

Zristavam s bratrskS7m pozdravem za rad Frank Janedek, taj.

Cis. ' 155, CVleITELSKt KURS V SEATON, TEXAS. Vzdor opozdenemu sbirani baviny pa celem Texasu, cviditelsk3? kurs Sokola je obsazen 16 Zaky.

Br. Frank Hou gvidka z Dallas je cvidi a protoge je tak mile a vesele povahy, veichni se s chuti uci, tak ge place techto osmi dni phnese do vSech telocviden mnoho vice schopnosti. Warn kursistilm se dobte dai'i a timto zasilaji rodietun pozdray.

Mimo cvideni, ueeni o vedeni telocvieen zpevu, teZ cvidi Slovenskou Besedu, kterou mini posledni veder, to je v sobotu 28. zati, zatandit a to dve kolony, a te g na ten weer ptipravuji kratei program, po kterem bude pH dobre hudbe na rozloudenou Sokolska veselice.

Timto zveme veechny krajany, by se ptieli pobavit s narni. Nezapomerite tedy na sobotu veeer a dostavte se na Seaton do sine tadu Hvezda Texasu.

Na zdar!

Za Sokol Seaton: John KlinkovskY. Vtechno, co se na svete cleje s lidstvem, ma pfidiny, v dukch lidskY'ch, nebot' bide jsou to, kteil tvoti clejiny. Kdyby bide byli pravdivi, pamatovali, tie jsou veichni jednoho privodu a podlehaji jednomu zakonu a tie ridel jejich tivota na svete je pracovat na jeho vS rvoji a ,sobe givot usnadriovat, pomahati si — byl by na svete raj.

HONZOVO KRALOVSTV1.

(Pokraeovani ze strany 1.) n3') a strhnou do sveho mirumilovneho veseli i neptatelske vojaky, kteti misto aby sttileli a pobijeli pokojne lidi, zahodi pueky a pusti se do tance s deveaty. A kdy g dokonce i posled ni vernY' ser gant na Ondtejovu pobidku: Z vern3-7ch posledni jsi zristal: prvni bud' vea,k, jen g se vzchopi k pomste! Jen g se mugne bije za eest, za vitelstvi pawl? jak veli povinnost!

Scr gant mu odpovi: Veichni v kola — a ja, vra gdit — ?

A co z toho? — Ani ranu!

Ted' toho mam prove dost! a odhode pueku, vmisi se s nejblitei divkou rovnel do kola, je Honzovo viterstvi nad d'a blem speeeteno. l5a.bel pora gen odchazi, aby zkusil sve etesti jinde, zatim co svet je jedinY taneeni rej na oslavu miru, lasky a dobra.

Ja.k videt, lze tedy opravdu pin.S7m pravem nazvat Honzovo kralovstvi dilem zcela ojedinelSrm v nazi operni literatufe. A dlu gno -0l3z y ldete uvitati s povdekem, tie k pra gske premiere doelo prove nyni, kdy Evropa je blIC nove valeene katastrofe, ne g kdy byla. Do Si lenstvi noveho pfekotneho zbrojeni na vgech stranach a cla , eifici se psychosy valecne zale leha tti varovnY ale Zaroveri povzbuzujici hia , umelcuv, kterSr nom stavi pied obi ideal, k ne mug smetovali a o ne'j g usilovall po veecka staleti evropske historie vpravde vricidi dudho ye lidstva, at' ji g osameli nebo sdrtdcni k ellevedome mirove praci. Ostreil svym neboja,c nS7m a nekompromisnim dilem ptipojuje se k tomuto nesmrtelnemu tetezu vtidcri a uka.za telu cesty k svetlu k lepei budoucnosti cele lidske spolednosti. Prave proto je tak radostHe; ties takovSrm porozumenim bylo prijato take v Praze a te se :su prifadilo k nejJ'IspeSnejSim novinkarn z poslednich let.

voioNINIMMEMIIIr ztracime dobreho elena, rodina pak dobreho mantela, otce a dedeeka.

Vime,portistala rodino, man2elko a vy ditky, vat zarmutek je yelikY, ale budil yam easteenou techou, Ze i my soucitime s vami Pouze resoluce soustrasti zasilane ye vatem zarmutku.

Ty pak, zesnulY bratte, odpoei tady uvetejfiuji se zdarma. Oznameni umrti a diltilvzdani soukroma vej v pokoji a nest buda Tvoji pa jakoi i vtroeni vzpominky inarti matce.

Dana v Ennis, dne 20. zati 1935. muss btti placeny.

John Hrabina, J. J. NovY, RESOLUCE SOUSTRASTI. Alfons Gurecky, Jeliko2 netiprosnY osud zasahl resolueni vtbor. opet v kruh nat spolkovy a vyrval z nateho sttedu naleho spolubraRESOLUCE SOUSTRASTI. tra, Timto projevujeme hluboce citeFrantiika Vrlu, kterY dokonal svoji pozemskou nou soustrast elenti tadu Pokrok pout' dne 20. zati 1935, vyslovuje• Moultonu cis. 27. ditkam a ptibuzme jmenem nateho tadu pozustale nYm nad Umrtim delsi dobu nemocneho otce a dedeeka eetne ro,rodine up •imnou soustrast.

ZminenY spolubratr byl dobrYm diny, a dobreho stareho pracovnika elenem, kterY zastaval svoje po- S. P. J. S. T., Martina Boehma, vinnosti, byv po 20 ran Udetnikern, proto byl cten a vaIen celYm ktery dokonal svou pozemskou tadem a celou osadou. Proto v nem pout' dne 12. t. m. v nemocnici ye Waco. Byl v nati Jednote 26 let.

ZesnulY bratr byl ulolen k yeenemu odpoeinku na katolickem tove v Moulton, za hojneho stenstvi ptatel a znamYch. Ptali riVlittiir ' bychom si, aby slova nate z uptimk ,... nYch srdci zmirnila Vat 'Zal a zak . rmutek, ktery progvate. kdyi se vase ditko probudi Vtecka Best pamatce zesnuleho uprostied noci a kale? ...•-• .

Po vice spolubratra Martina Boehma!

P ' --, - jak 50 Ty, zesnulY bratte, budit Tobe vir's- 1110101! leeet tnitsal: zeme lehkou! , L I Za tad Pokrok Moultonu Cis. 27. ,..:, 1+1 jigi■ ,q1 tek se ' • A - i. 1',11(1piesvedSPJST. nitepodepsanY resolueni .;', Clio 0 vYbor. ..:o. rychlS■ch Dana v Moulton, Tex., dne 20. za,fiCincich -. ti 1935.

Severova SalJan V. Havlik, Jos. ZaveskY, proti kasli. Ulevuje nachlaJos. K. Datilek. zeni, ka's'el a umoiriuje &tem sniinek kdy jej potiebuji nejvice. "0 , Nei.'ekejte--mejte jisTR2Ni CENY. totu a jegte dnes dostarite si Ailey za 25c nebo 50c. ve Waco, dne 24. zati 1935. iadejte jen pravS.

I Nase rovy

.Iste Pnpraveny.

Severiiv i‘ BALSAM PROTI KAgLI

1Ptejte se diive v lekarne nei

objednate Uved'te 'jtrieno a adresu sve lekarny.

W. P. SEVERA CO. Cedar Rapids, Iowa D-4

Strana 13.

VESTNiK

Ve sttedu, dne 25. zati 1935.

Bavina, str. middling 10.48-11.15 Kukutice v kiasech, butl 37c-42c 22c-24c Oyes v pytlich, bug.

60-70c Pknice, bust 30c-36c Jeemen, bug 13c TeZke slepice, libra 13c-15c Kutata ku smaleni 20c 6erstva vajieka, tucet

CASE TRAKTORY a natadi pat •ici k tomuto. Zajimate-li se o traktor, kupte zne.mY a osved6enY CASE traktor. — Vymenime vas tan dobytek a vase natadi. Dostane se vam u nas lepg ceny. Take mame na prodej

Meiky, Kone a upotiebene Na pe ceny jsou nejlevnejti.

Dulak a Cinek COTTONWOOD STORE, ROUTE 2, WEST, TEXAS.

Bohadi se domnivaji, ae jsou nezbytni rka svete, ale podivuji se soudasne, k demu tu jsou 2ebraci. ,Ten potud budou Zebraci na svete, pokud tu budou bohaei.

Kdo se povykije nad vSechny, nechape, ae jeho ponieni se neodvratne blizi, nebot' nic tak eloveka neznehodnocuje, jako °pie" sebelaska.

DO SEATON

dne 4. a 5 Nina VELKOLEPA, VYSTAVA V SEATON V SINI ft w ADU VEDA TEXASU

4. a 5h.o tijna, 1935.

Nate vYstava v Seaton v loni byla gu y . Allredern prohlaSena za nejlepti (County Fair), co kdy videl. Nak na ytte va byla asi tti krat tolika, jak byla to na eeskem dnu v Dallas v loni.

Dya z nejleptich politickYch teenikti v Texasu budou •eeniti. BYvaly gu y. James E. Ferguson v den 4ho a Vrchni statni navladni Bill McCraw v sobotu, dne 5ho. Zapasy budou v piti piva, v behu take a lehke vahy. Veleznama, deveatka, Elsie a Helenka Haluzovy, zname zpevaely z radio, budou zpivati Ceske pisne, 4-H Kluby natich hochil a deveat take budou zpivati` krasne 'Ceske pisne. Tanec narodni Besedy, pod tizenim pana B. Zvolanka a pani Kurtinove bude clavan v sobotu veder. Ceny jako odmeny na rtizne veci budou letos dvojnasobne zvetkne. Ceny budou ad 25c al do $10.00.

VYstava bude zajimava tim, ze Soil Erosion bude zde demonstrovati Udinek terasovani. adnY nebude litovati toho, ae nati vYstavu navttivil.

Vstupne: za den 10c a noc a den 15c Pkijd'te vtichni. Jste nam velmi vitani! eb.

SEFCiK SKRABANEK Caldwell, Texas.

Obchod sttiZnim zbolim, obuvi a gatstvem a vte, co do toho obchodu path. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a ruoime Vam za uspokojeni. ()buy "STAR BRAND".

7CESDIZ5SLOVENSK piles Eremy na expresuich lodieh

BREMEN-EUROPA RYCHEili ecka v Bronerhavenu u Lodi, odkud jedete ptimo do PRAHY.

Nebo cestujte na oblibenych ryohlYch lo.dich:

DEUTSCHLAND HAMBURG NEW YORK ALBERT BALLIN

VANOtNi NrYPRAVY Z New Yorku vypluji: NEW YORK 5. PROSINCE BREMEN 7. PROSINCE ALBERT BALLIN 12• PROSINCE EUROPA 15. PROSINCE VYborne Zeleznieni spojeni z Brem neb Hamburku.

Informace ktertkoliv agent nebo BANISHES HEADACHES, COOLS FEVER, KNOCKS OUT COLDS, FLU, RELIEVES ASTHMA, IS A PHYSICIANS PRESCRIPTION.

HAM URC-AMFRICAN LINE NORTH CE MAN LLOYD 515 COTTON EXCHANGE BLDG, HOUSTON, TEXAS,

gtrana 14.

ARO v zapadni east Kansasu je dobou VInicich se pgenienYch lane, belostne zaplavy trilkovYch porostil, kvetoucich sasanek a divokYch riiti, nekoneene Amolkove modre oblohy, oveg ene na obzoru belostnYmi zaclonkarni mraku, dobou radosti a nadeje na horletni tne.

Avgak na ja •e roku 1934 je vgechno jine, net' bYvalo. Je to jakYsi ptizrak, z jeho tisniveho vlivu se nemideme vymanit. Ani studene sprchy nas neosvetuji. Nebot' dokud nezaene prget a nebude pr get nad celYm tim nesmirnYm pruhem sluncem vyprahle prerie, tahnoucim se od Kanady az k Mexickemu zálivu, nage vlastni sprchy jsou =me. Jednou ptigel degt', jen trval celY den a zdvihl trochu nage nadeje. Ale v nod pti gel od severovYchodu vichr a rano na v gem letela vysoka, vrstva prachu.

Avgak i prachove boute ztraceji svuj dramatickY iiein. Jsou proste neeim, co je nutne sna get. Nekdy se na nas ptitenou v noci. Jenom tehdy, jsme•1i stateeni a hvezdy veeer jasne zati, odvatime se otevtit na noc okno.

Spime vaak s ug ima "naladenYma" na prvni zatineeni oken a prvni bouchnuti zahradnich vratek. Nesly gime-li techto varovnYch znameni, zastihne nas .prachova boute, jet se ptitene jako snehova vanice. Prach se usazuje na nagich ptikrYvkach a vnika nam do nosu a plic. Vnika, i do na gich snu. Hloubeji a hloubeji se zarYva do na gich bezmocnYch tel, at koneene mueeni nosni sliznice nas probudi.

S paldivosti v nose a bolesti v hrdle betime k oknu. Plosky bosYch nohou.dotYkaji se ply-• gave hebke prachove vrstvy na podlaze. Tapajicima rukama setteseme se zaclon lijak dusiveho prachu. Koneene jsme zav •eli okno.

Ale vzduch v lotnici, vzduch, kterY musime dYchat, je hustY. MokrYm t •ecim ruenikem setteme s Vela trochu prachu. Ale ruenik je okamtite Cerny, jako bychom jim vytteli komin. A potom si jdeme proplachnout hrdlo vodou, naeet se vratime na ltdko s vlhkYm 6ERVENCOVEM dni r. 1870 stall dva

V muti ye vane ramluve na promenade v Emti. Onoho dne procho.zelo se tarn sta jinYch osob a katda, dvojice oei byla uptena ptimo nebo skryte na any dva mluvdi. Vyggi z techto dvou byl obleeen v slavnostni stejnokroj a jevil kralovske chovani. Men gi byl e'ernookY, mut ostrYch rysa v obeanskem obleku.

Mluvili spolu po nekolik minut. Potom vysokY mut se nahle obratil zady k druhemu a odchazel. Nee° jako vzdech proniklo z neseet nYch rttl. Potom myriada jazykii se zadala hYbati. KatclY mel vyklad o torn, jake povahy byla ona rozmluva, a podle dejepisce one doby: "Mylne zpra.vy o teto rozmluve byly bezprostiedni ptieinou \Talky francouzsko-pruske".

Francie a Prusko byly neptately od starodayna. Srazily se, kdy Friedrich VelikY byl pruskYna kralem a opetne, kdy Napoleon Bonaparte pokotil Prusko do prachu. A nyni oba tito narodove konali po leta tajne ptipravy k yoke, o ktere oba yeah, ze musi FranCouzove nenavideli Prusy a Prusove nenavideli Francouze. Jenom omluvy se nedo stavalo, jet by poslala tyto dva neptatele vzajemne na hrdla.

Potom se upraddnil gpanelskY trhn. Byl nabizen Leopoldovi, princi hohenzollernskemu a ptibuznemu krale pruskeho Vilema. Napoleon III., cisa • francouzskY, hlasite namital, ze dosazeni pruskeho prince na gpanelskY trhn by ohrotovalo 4,drahocennou "rovnovahu moci", ktera byla po stoleti modlou cele Evropy. Kral Vilem namitce dvorne ustoupil a odvolal kandidaturu Leopoldovu. Napoleon III. nebyl spokcjen ziskanim tohoto bodu nad svYm protivr.ikem a rozhodl se ponitovati Prusko jeate dale. Prato poslal francoutskeho vyslance v Prusku, hrabete Benedettiho, aby tadal od krale Vilema slavnostni slib, ze tadnY hohenzcllernskY print nebude nikdy v buchiucnosti kandidatem na gpanelskY triin.

Kral Vilem byl v Emtich a Benedetti se tam edchial se sme gnYm potadavkem sveho cisa-

Ve sti• edu, dne 25. zati 1935.

VESTNiK

Prizrak prachove boure. gatkem, ptevadanYm pies tvat. Snatime se letet klidne, protote katdYm pohybern bout:me prach, na pokrYvce. A za chvili, jsme-li dobti spaei, zapomeneme na vge.

Denni prachove balite jsou hor gi, probate ve dne se nemilterne pohroutit do spanku.

Ptichazeji rozlienYm zpilsobem. Nekdy vitr po celonoenim besneni k ranu ulehne. Ale prach, zdvitenY do vjrge mnoha set metru, visi stale nad narni. Must spadnout, v gechen musi spadnout, nekdy at s vY ge tti mil. Pada pamalu, protcde je neuvetitelne jemnY. Stirati jej z okennic hramfi je tolik, jako stirat nejjemnegi mastkovY pudr.

PodivnY svet. T:Tsvit dne gniho dne neptichazi. Je to pti gernY klid. I deti se ho desi. adrijr isvit, tacina gkola, tadnY provoz, skoro tadna prate. 8ef telefonuje, abyste nechodili do obchodu, neni tam co Mat. Je to prase peklo pro hospodyne. Myji ku chyriska kamna, drhnou still a omYvaji katclY hrnek a nadobu, kterou vezmou do rukou.

Snidane je koneene hotova. Kdyi by po tra y -nikumeposavthlickneo• getiky, snidane pri lampe ma pti gernY nein.

Prach v gude, vysoka hneda vrstva na nabyt ku, v katcle skuline, niei radost z majetku.

Koneene vzduch ponekud zkidne a po silnici se zadinaji ploutit osvetlene automobily.

Ted' nejezdi blaznive. I bezohledni tidiei se pliti obeztele, razice si cestu silnici, vroube nou platy, na nicht leti zaveje jako v nej hlubgi zime. Pomalu, velmi pomalu se zdvilia zavoj prachu a oei zase zaeinaji videt. Jablon, pohtbend az po korunu v ruclem pisku, bolestne se snati rozkvest. Nemide tak docela zapomenout na jaro. Farmatske domy jsou zavaty at po okna. Pole jsou hold jako pougt'.

Na vgem lezi hluche mleeni.

Nebo je boute dramaticka. Nad obzor vy strei hlavy earn& 2Iute nebo bronzove hnede mraky. Nejdtive vystupuji pomalu, potom

MylnST vSrklad rozmluvy, jeni vedl k valce francouzsko-pruske.

•e. Potkal krale na promenade a p •ednesl mu cisatske poselstvi. Kral Vilem jej vyslechl do konce, potom se obratil bez dal gi rozmluvy a odchadel.

Belem jedne hodny bylo tisic vYkladil teto rozmluvy proseto na dva: Prusove prohla govali, '2e Benedetti jmenem Francie hrube urazili krale Vilema a dale Prusko a Francouzi zrovna tak prudce tvrdili, te pruskY nieemnou pohanu Francii a francouzskemu cisari. Doutnajici zutivost obou tiaradu — zejmena Francie — vznitila se ye váleenY oheri.

Napoleon III., donucen byv volanim lidu, vypovedel ihned Prusku valku a francouzske armady byly hnany na pruske hranice.

Temet vdechny nemecke staty zapomnely syjrch nepatrnYch rozmi gek a spechaly Prusku na pomoc. Ve ttech ohromnYch armadach, dokonalYch jako stroj, Nemci ptekrodili Rjrn, potirajice Francouze v jedne bitve po druhe, zahanejice je stale zpet a postupujice p • imo na Patia — hlavni mesto a srdce Francie.

Francouzgti vojaci bojovali jako hrdinove. ale byli p •evYgeni poetem, jejich ptedstaveni byli ptekonani ve vhdcovstvi a zasobovaci a jina oddeleni byla pottisnena Uplatnictvim a neschopnosti. Pfehnane armadni seznamy ukazovaly (na papite) ohromne francouzske vojsko, ve skuteenosti vaak Francie zadala valku pouze se 310,000 muti proti pruskYm 477,000. Krome toho nemeeti zalotnici dovrgili poeet neptatelil Francie nejmene na 1,000,000 mutil.

Patit byla obletena a padla. Branou vystavenou na oslavu francouzskYch viterstvi kra-

velmi rychle. Tahnou zlovestne. ohromujice svet. Deti se sbihaji jako kutata pod ochranna k • idla matek. A potom se na nas vyhrne vyjici boute. Jeji naraz je jako kdyby vain nekdo hodil do odi lopatu jemneho prachu.

Lide ptekvapeni bouti na vlastnim dvote, tdpaji ke chr.etim domu. Vozy ztistavaji okamtite stat, nebot' tadnY reflektor na svete nemtte proniknout to virici tmu.

Lide vytahujl z kapes a sktini masky proti prachu. Avg ak masky nechrani Usta. V zubech chrupe pisek, prach hada chutna, na jazyku a rty jsou okorale jako na pougti.

Dam se chveje a stena. Potom se ptitene prach a vnika dovnitt i zatmelenYmi okny.

Zda se, jako by pronikal i stenami. Rodina se chouli dohromady. Jestlite della prachova boute budi- fizkost, tato desi i obyeejne lidi, zvykle americkYm vichticim. Je tma jako pti konci sveta.

Po melte dobe zutivost boute se vybije a potom prach pada, jeate nekolik hodin. Jestvichr neustal, ale pte gel ve vytrvalY silny vitr, vzduch je jeate nekolik dni pin prachu.

V tech dnech se vaechen tivot odstehuje do suterenil, zatim co do domu vnikajl centy jemneho prachu. Ale lido jsou radi, te jejich Ulm se ptestal aspon chvet a stenat.

Nejptigernej gi vaak je prachova haute, spajena, s vichrem, tak pti gerna, ze se jejiho zkrugujiciho dojmu nedovederne zbavit, ani kdy vysvitne koneene slunce. Zatim tijeme s prachem, spime s nim, jime jej, pozorujeme jej, jak nas zbavuje vaeho pozemskeho maje pustY, jako ' jetku a nadeje na novY. Zivot medene Sera venku pod eernYmi mraeny. Oekeme, proste dekame, zatim co prach pada.

Hodiny neeinnosti se vlekou. V gechen smutek, jak kdy lidstvo poznalo, pronika tyto hodiny neeinneho eekani. Zle ptedtuchy hlodajl dugi. Start' lidskY pocit naproste bezmocnosti v neptatelskem vesmiru se vraci. PoetickY, poyznagejici obraz jara se rozplYva, v ptizrak desive minulosti. Ptizrak prachu se stava — 2ivotem.

deli pochodem pru gti vitezi do francouzskeho hlavniho mesta. Francouzska vojska byla vaude zaskoeena. Kral Vilem (mezitim korunovanY cisat spojeneho Nemecka) pomstil v pine mite utrpeni nametene jeho zemi pr y -nimNapole.Frc,tnadopchu, byla nucena zaplatiti $1,000,000,000 vdleene nahrady a obetovati nektera ze syYch nejbohatgich V pravde pekna, to cena zaplacena za mylnY vYklad jedne rozmluvy.

Pochopte — a vie se vam vyjasni. Kdyby dali fade umelch, =Hi• l a sochath zobraziti Krista, katclY umelec by jinak ho zpodobnil.

Tak to eini kaidy elovek v dual — ma rfunou pl-edstavu 6 Bohu a nabotenstvi, nechtejte tedy, aby vgichni lido smYgleli stejne: ponechte jim svobodu, jen mravni talon at' v gichni za chovavaji a snati se bYti pravdivYmi a poetvYmi. Budeme-li vgichni tohoto nazoru, zmi zi brzo mnohe svary a sejdeme se vaichni pti praci — vzajemne slutbe, krise zmizi.

U zubniho doktora v Tieti ElM. Pani u obeda: "Tak, co je novella? Zase tadnY patient?"

— Doktor: "To via, jednem zvyrateli vaecky zuby, druzl nemaji zapottebi oprav, protote jsou nezamestnani a zbytek se boji otevtit Usta i pied zubnim doktorem." * * Pan v elektrice k vedle sedlcimu chlapci, kterY neustale straane popotahuje: "Nemag kapesnik?" — Chlapec: "Mam, ale ja ho nesmim nikomu piljeovat!"

"Jste jeate zasnouben, pane TichY?" "Ne." "To me teal, ze toto sly gim. Vage nevesta byla h •ozna. Divil jsem se tehdy a litoval jsem vas, ze jste na takovou padl. Jak pak to skondila?"

"Vzali jsme se."

Poutiveite k oznamovani

Mali Oznamovatel Hlcuaru prici v pekarne, jsem zkutenY pekak, aneb bych vykoupil malou pekarnu. Mam 251etou zkuSenost a 15 let na jednom mist& Joe Pechal, Ideal Backery, (46-47pd.)

Brenham, Texas. mirmi ke LISTOVY TABAK koukeni, 20c lb., nevyplacene. Za uspokojeni se mei. -- K. E. Mackie, Flatonia, Texas. ((46-48pd) .3I'+ PEIJMU NA FARMU na podzimni praci pevneho a zdraveho delnika, ne vtak vaiciho pod 150 liber. Jen takovY at' se hlasi, kter, se prate neboji. Plat dle zasluhy.

Adresa: La Grange, Texas, Rt. 3, Box 111.

(46-47chg) Ar. SAZENICE. — Zelove sazenice.

Early Charleston, Wakefield a Early Fiat Dutch, 300-75c; 500—$1.00; 1000—$1.50. Posilame hned, pottou vyplacene. — Mart Plant Farm.

Mart, Texas.

(46-47pd) IlLEDAM slutnou krajanku ku vykonavani kuchyriske prate.

Maio vakeni. Udejte sve podmink a pitte na: Mid-Way Cafe, Rosenberg, Texas.

(46chg) Prodi se sedlakska dilna pozfistavajici se zboZi., obrabejicich strojil a ptislutneho obchodniho nabytku, majici inventarnj cenu $7,000 (sedm tisic) z pozristalosti zesnuleho A. A. Urbishe, vekejne drape 2. kijna 1935 v 10 hodin dopoledne v Rosenberg, Tex. — v mist& dotyeneho obchodu za nejyytti nabidku v hotovosti. Cc dilkaz dobre yule nabidky musi bYti dolcdeny styrzenYm bankovnim dekem v east $350.00 Vykonavatele posledni vrile a poruenik vyhrahiji si pravo odmrttiti kteroukoli neb vtechny nabidky.

Louis Tejml, E. H. Walenta, Millie Vrubl, exekutoki.

(46) Millie Vrubl, poruenik.

Dr, MLADY, spolehlivY mu2 hle-

nsili je &oda.

Vyplytvaneho Nekteri lide krashe a mnoho mluFARIVIY NA PRODEJ. pamatuje, ze husa Neeht; vi, ale mizerne jednaji.

Verme Prvni. — 132 akni, 115 v poli, 80 akrri cla se zavodnovat z reky Lion, proto spie projevrim srdee, nelii nikdy nebude zpivati jako slavik ze nikdy se zajic nenaudi gtekat.

5 mil od Temple, 4 mile od Belton, drikaZilin iist. jeden 8 svetnicovY cliim, druhY 5 svet., tketi 4 svetnice, d ye velike stodoly, 4 studny s dobrou vodou, jedna arterska studna, voila vtude za• vedend, dobre garage a jine budo vy, cementovY skiep a dobra broskvova zahrada.

Druha. — 95 akrii, 40 akril v poli, zbytek dobrY les, 25 akrri pekanove ho lesa, 10 altrri zahrady oelcova• nYch stromu, pekany a vlatske ofechy, asi 600 stromri, ktere uz rodi.

NovY 4-svetnicovY aim a Pile bu dovy, dobra voda. Proda se pod cenu k vrili RUDE POEADAN JOHN H. gEFaK, Belton Texas, R. F. D. 1.

(44-46)

Kontest

ceskSTch orchestra

ftikaji, ie rovnost je nemoini, protoM vkly budou jedni lide rozumnejti net druzi. Prave proto vtak, ponevadZ jsou jedni de silnejti a rozumnejti net druzi, oravi Lichtenberg, jest obzvlatte zapotkebi, aby prava vtech lidi byla rovna. Kdyby mimo nerovnost rozumovou a nerovnost sily byla jette nerovnost pra y, utlaeovani slabYch silnYmi bylo by jette veti. pravi: Neva', 2e by rovnost nebyla mokia, nebo 2‘e by byla moZna jen v daleke budoucno sti. Ue se u deti. Rovnost mutes provesti ihned, ale nikoliv akedni formou a zakony (zakony v2cly se obchazeji), nYbr2 svYm Zivotem, 3VSTM chovanim ke -dem lidem, s nimi2 se stYkat. Neprojevuj zylattni ficty tern, kddi se pokladaji za velike a yznetene, a tot' hlavni, projevuj jako 'dem stejnou fictu osobam, ktere jini pokladaji za male a nizke.

• • Z mySlenek Tolsteho.

Utrpeni jest nutnou podminkou rfistu jak fysickeho, tak duchovniho. Nemfde bez utrpeni pfejiti Zivot z jedne formy do druhe. protcde samo utrpeni pusobi rust.

• Nic nedela iivot tak krasnSim, jako navyk bYti dobrYm. Nemat-li sil hoket a svetlo vat, aspori je nezacloriuj.

sltdbu na celY rok, anebo mesic Na velkY plat se tak nehledi, jakc MEJTE V DOME LEKAILE. na dobrY domov. Pike na: Lad. Sy Pied mnoha roky napsala jednablik, Blessing, Texas.

(45-46pd) telka pi. Kafkova z Hallettsville.

Tex.: Pkitla jedna pani pro Nonat Div SAZENICE ZELOVE! Char- a povidala: V noci neco jedoleston Wakefield, ranne Jersey vateho pottipalo — ale to byla bolest! Na ttesti jsem mela kousieek Wakefield, ranne Allhead a Stein's Nonat.

Dala jsem na pottipane miFlat Dutch. 300 za 60c, 500 za 85c a sto a nyni si pkeji jinou neb vim, Ze 1000 za $1.50. Vyplacene. Uspokoje- mne vyleei. Stalo se.

P. H. Nauman, Corvalo, Ore., syni zarueeno. novec pi. Kafkove, pie 5. srp. 1935: Hallettsville Plant Farm, Nonat nema schazet v Zadne do(45-48chg) Hallettsville, Texas. macnosti.

Meth mnoho penez, bolesti i dasu. Znam mnohe pripady, TABAK LISTOVY — main 2e lide dali a2 $50.00 Micah a maji na prodej, 10c, 15c a 20c libra. ruce schromle. Nonat by to byla Vzorky zdarma. Dovoz neplatim. vyledila za 20c. Neodklaciejte si NoJohn Hradek, Rt. 2, Portland, Tenn. nat opatkit, nevite co se mute stat dne neb v noci. Nonat je poho(44-46pd) ve tovy lekak hned pri ruce Win toho zkutenost.

NA PRODEJ KURATKA. Prava mast' je s Trade Mark: Barred Rocks, eervene, bile, silver laced Wyandottes. Australorps $8.25; bile, hnede, tlute a eerne Leghornky, Ankonky, cena $7.75 za 100 vyplacene poStou a22 na misto. at hr. . 01/04 VON MINDEN'S HATCHERY, Cena Nonat jest 50c a $1.00, poFayetteville, Texas. ttou 55c a $1.05. Ptejte se vateho Nespokojenost sebou samYm jest leltaxnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike piimo nutna podminka rozumneho Zivo- na nak adresu: Ta. Pouze tato nespokojenost nuti MARIE LEIBLINGFR & CO. nas k praci v sobe samYch. P. 0. B. 285, Altadena, California.;

GNAT

v sobotu 28. zari na vYstaviSti

Brazos Valley Free Fair ye Waco

Battle tanecni zabava t11 cenu dosihnuviich orchestra

Zapo(6ne .v Coliseum v 10 hod. veer Vstupne. osoba 40 centii.

Telocvicnd Jednota Corpus Christi usporada v

throd ni sini pfi Corpus Christi v ne deli 29. zari 1935

Pi k fiR a Bazar PROGRAM: Ve 12 hod., spoleenk obed. Odpoledne koncert Baeovy kapely z Fayetteville. Prominentni recnici promluvi cesky i anglicky. Draieni Hra Volley ball a jine zajimavosti.

Veer taneeni zibava

B0000ve hudbe .11M....1.mwanualaraMillse!Immooremon-diallitellilicaner.ussozwercica',......aars.

GEO. E. KACIR

DR, N. B. McNUTT zubni. Yokel: PRAVNIK ORADOVNA NAD HARWEY'S Vvfiznie ve5kere soudni a mane CHEVROLET CAR AGENCY zfileiitosti. abstrakty. nosledni vale. atd.

CALDWELL, TEXAS. edlimplimul:Izonnumm.mvuutuummounumuillummumuumuumnig WEST. Telefon 148. TEXAS

RODI(E JSOU CLENY SP3ST. OZNAMEN1!

Timto oznamuji vkm pfateltm, krajantm a zakaznikUrn, ze jsem pkestehoval moiji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov yam udelat tu nejlep§i a ne:1rychlej81 praci.

STEVE MARINIK, deskY krejel a distil, Temple, Tex. (dz.)

J.MOTIS C.H.ChernoskS, EMIL CESKY PRAVNIK rakortir

Office nad NARODNI BANKOU Vytizuje ve gkere soudni Pie dYty, posledni vale, pfehliti galditosti abstrakty, zastiva soudy 'dude.

Iffiadovna: 891 Bankers Mortgage Building. Dies ulici nanroti Kress Porady, pajeky, notafstvi. budove Texas.

TEXAS, Yoakum, — HOUSTON.

Rad Pokrok Houstonu oznamuje .0 potad spoledenskYch zabav, jet od otevfeni jeho moderns vybudovaneho-stanku ukazaly se byti lakavYm dostaveniekem krajana a jejich pfatel.

V nedeli, 29. zaii. Use's Orchestr.

V nedeli, dne 6. iljna - Baea's New Deal Orchestra.

V nedeli, 13. Ujna - Nesvadba Orch.

V nedeli, 20. iijna Baea's New Deal Orchestra.

V nedeli, 27. Ulna ,BaCa's Original Orchestra.

Vstupne na taneeni zabayy: Nail 40c — Danny 25c.

Zabavni virbor.

Diyadelni KROUIEK HLAHOL oznamuje, ie sehraje

v nedeli 29. zati 1935 sini Pokrok Houstonu c. 88. v

Zde jsou dvojeata pana a pani Vincence HuberiakovYch, bydlicich v Pierce, Texas. V dobe, kdy tento obrazek byl vzat, dvojeata byly 7 mesicri stare. Jsou to d ye dceruSky. Jmena dvoleat jsou Jarvis Mae Hu beriak a Joyce Marie Huberiak.

Matka dvojeat jest dcerou pi. Rod st. z El Campo, Texas.

Chut' k Jidlu Nayricena, Bolest Zmizela.

"Pied sedmi lety, citil jsem po celY rok hrozne. Ztratil jsem chut' k jidlu, mel jsem bolesti po celem tele a trpel jsem, co se zdalo bYti nezaZivnosti. Pak mne nekdo odporueil Dra. Petra Hoboko. U ivai jsem lek po tri mesice. Uzdravil jsem se a od to doby jej uZivam. Cini vie, co o nem tvrdite a odstrariuje neeistoty ze soustavy." Tato bylo psano Paul G. Volkmann, Watertown, Wisc. Dra. Petra Hoboko jest bylin ny lek, ktery povzbuzuje einost ludku a zaZivacich ustrojt. Netadejte o nej lekarnika. Jest dodavano pouze mistnimi jednateli neb piimo Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. a PODEKOVANI.

SVUJ K SVEMU! Pottebujete spra yky hodin neb hodinek? Jestli ano, obrat'te se na

T. W. Ma e ku

Jedineho eeskeho hodinife v DALLAS 1514 1/2 Main ulice.

Prvni tfidy prace za mime deny.

Vyfizuji sprayky po§tou.

4,:c.as......o.o.mwo.o■uanwooasovawo.w.m.,

Anton's Cafe a Delikatesy

Nejle$i pivo ye meste. Studene napoje.

Nejchutnej§i jidla vteho druhu.

Zastavte Se u nas pokaide, kdyt jste v Temple.

ANTON BRAVENEC )den Jednoty SPJST. No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS. .11111.1■13■ 0•11111■0•011.0.0.0•0.4.10.0411111 ■11.10.0111014

RED FRONT

eeski jidelna, restaurace a Dickinson, Texas. pivnice Mili platele!

Jest to trochu pozde, ale podle 714 PRESTON AVE. americkeho rikani, "Lepe pozde Houston, Texis net nikdy". Za jedno jsme yam Jos. Haut, majitel. chteli hned zdelit, co to bylo, co tu Telefon: Beacon 31734. doktor u nas nechal.

Pravidelne. jidla a lunde.

Dekujeme yam za krasne darky, NejlepAi soudkove a lahvove piktere jste me dali na "baby showvo, razne druhy vina adoutniky. er" 9. kvetna. Panu Dr. Hollubovi Mluvime eesky. dekujem za expertni o'Setrovani a Hoboko stale na sklade. to nam prines1 takoveho hezkeho Zvlatni stoly pro rodiny. chlapeeka. Ten yam, mile je hezkY a velkY. Jmenuje se Fred (Bedi-ich) Joe Tepera po obou dvou gOgr.glEgrIUCRIgigi EIHEF-4)7g5rgiggEg dedeakach.

Bylo tolik tech S'atieek, botieek, 00 prikrYvek atd., to budeme si muset k vfili dareekrim koupit jeSte holKrejci od roku 1898 eieku.

0 To vite, to jsem na neho hrda. ye vlastni budove, jinni Aesta, Prod by ne? Vklyt' je teprve mesic ulice a Avenue G. 0 start' a u2 je z neho herec. Tak jeSte jednou dekujem.

Zhotovuji oblek die miry, 0 Helen a Josef Tepera. nejnovefSiho stkihu, z trvan- Pi P. S.: Pani 0. Valova, vy se brzo livYch modnich latek, od $17.50 ES ES uzdravte, at' vas brzo vidime mezi vise. nami.

Cisteni, 2ehleni a spray-kam venujeme z ylaStni po- C SPRAVNE VYKONANA POES zornost.

ES HitEBNi SLUIBA. 0 V hodine talu zarmoucen: C rychla obsiuha Vlidna a naleznou Edward Pace poa mime eeny. htebni fistav pohotovY k sylneS patickemu vytizeni nezbytC nYch jednotlivosti a k vypraNavAtivte nas a nechte si zhoC veni dojemneho pohtbu. Levtoviti yak krejdovskou praci C C ceny jsou na§i zasadou. u krejeiho.

Ambulaneni sluiba C EDWARD PACE Pohtebni fiditel — elenem S. P. J. S. T. — Tel. 3606 (dz) C Telefon Cis. 4692.

TEMPLE, TEXAS.

J. W. juroika

kus podnazvem

"KAM tERT NEMID2E NASTRti BABU."

0

Napsal K. Foft.

Fra§ka o tech jednanich.

OSOBY: br. J. Ka§par Seremias Novak, rada ye yYslulbe Altbeta Novakova., jeho man2elka ses. N. Kostomlatska ses. M. Kalouskova Rozina Novakova, jejich dcera • • br. M. Urbi§ Josef Novak, vrchni rada ve vYslutibe br. J. Kahanek.

Jaroslav Novak, agent Fifi Skakaloya, tanednice . ses. A. Kelnarova Ondfej Novotny, stavebni rada br. L. BilY Anastazie 8vonepajova, posluhovadka ses. E. Kalouskova.

Tonga, slutka u Novaka •• ses. B. Maraoya Dej kona se v Praze.

Zadatek ye 4 hod. odpoledne.

Odpoledne i veeer einkuje Use's Orchestr.

0 pohodli navAtevnika postarano. K hojne teasti zve,

Vi7bor.

Na oslavu 28. kijna, dne neodvislosti Oeskoslovenske Republiky, v ptiprave div. kus "Oeska srdeeka". Kus se zpevy ze starYch zlatYch east. Blizai oznameni pozdeji

Ea

111.04111.1•1111•0•1•11111111

11111111.0.0.0 ■01111=1,1

LS

4M1.0.1■0411111.41111111

Temple, Texas