Vestnik 1935 08 21

Oran 51ovans

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 21th, 1922

...almmIGIMVPimmmimegtm.ecampectoms

ROCNIK (VOL.) XXIII.

11/.4,1.1.....M.20121,11..17.fter"

WEST, TEXAS, 42.111173wYalla,

ye stiedu,

ORGANIZATOM JSOU•NASIM

cdricAlay) 21. srpria (AUGUST) 1933.

tiSLO 4 t.

RADel. ZASTUPCI A OBEIAJCI.

Proslov pied. Hi. Ur., bratra C. H. Cherrio's14ho, jinn r zahajil schuzi zastupol v Houstonu. podatku bylo mYm Umyslem pozvati do kemkoliv vztahu a givotnim pojiStenim a ktejici ucele, kdyby jim nekdo na ty vYhody a jetl jsme melt nejlepSi .prile gitast pozorovati jeho prospech nepoukazoval, vre nevysvetloval teto scheme zkuSeneho a dobreho prods.-Z yoke pojiSteni a ..zaroveri vYborneho a ho , iteelnast v poskytnuti zabezpeeeni neb pa-a k nernu je ptipadne nenutkal. Na zpasob, maci, mohli jsme nejlepe oceniti nezdolnost jokYm to sve povoldni a svou povinnost vyko-unaSejiciho tednika od nektere pojiSt'ujici takove finaneni institute. Zteli jsme tu millnava pojirt'ujici jednatel, spoeivaji ty hlavni spolednosti, by k /tam promluvil. Koneene ale any dolarti yyplacen3"Teh tern, na ner urhrtni zesklo.dy instituce, jejia je skoro nezbytnou jsem ptiSel k tome zaveru, ze takova ree, a.:1; pojistky byly odkazany a zkeli jsme dairi mi-souadstkou. On hraje tu nejhlavnejri roll v by byla pro nas povzbuzujici, piece jeji Udinek liony vyplacenYch v rOznYch ciruzioh. dramate rivota. Svou poctivou snahou, byl by jen prozatimni, a asi by nam takova pojirteni, na yypiljekach na irmrtni pojistky, praci, studiem sveho povolani a. jeho Fed nic neptinesla trvanliveho. VSichni nazi neb._ na vyzdvihle pojistky. Byli jsme sveclky pineni a portiy Ym jednanim slovy i tiny maorganizatoti jig meli sve clokene zkuSenosti s socialnich a ekonornickYch &ink& techto per-re ptispeti k finan'enimu opatteni, poskytujiorodavanim pojiSteni a pomalu se budou v fektne fungujicich finanenich Ustavii v dobe cim ochrany, pohodli a radost tisiciOn jednottorn oboru zdokonalovat. NejhlavnejSi je, by hospodakske tisne a jsme na to pyrnYmi,' livoti a ptispeti ku spokojenosti lidstva. A pastudovali pojiSteni se vSech stanovisk, seznali pine spinily Okol na n2 vlorenY ve slurbach slouti-li elovek nejlepe sam sobe pomahaco vlastne pojiSteni znamend pro ka gcleho j edrim jin3-7m, tak take pojirt'ujici jednatel bude lidskosti. notlivce, pro jeho rodinu, pro obec, a. co pojise tkiti z vYsledkfr sve prate a i z hmotne odPrv r .svazek ,serie zajimaySlch knirek na pcWujici spolednosti a bratrske pojiSt'ujici jedmCny, jer mu ptinese v pomeru* k jeho snaze pularni narodohospodatst yi je ukonCen stati. noty a spolky znamenaji pro celou nisi zem a praci. v nir je ptesne, a yystirne podotCeno, co jeji vtibec, a pak aby se stall Upine nasdklYmi ,s pisatel rove nejvetri svetovou rodinou, rodiMnchY pojirt'ujici jednatel, postradajici presvedeenim, re pojirteni je dobre pro kar-nou, v nir jsou spjati vrichni, kdo2 jsou jarirriho rozhledu a rlechetnejri mysle, promrdello aloveka, a re kardSr elo yek by mel bSrti kS7mkoliv zprisobem einnYmi v oboru urnrtni-hava nejvetri Cast sveho easu, snare se porkopojiSten na svuj givot. Jakmile nasaknou timho pojirteni a jer zde. citujeme: . diti povest jineho .jednatele neb jine spoleeto UpinYm a nevyvratitelnym ptesveddenim s nosti ner one, jir zastupuje. Nemiare pochopi"Duch teto velke rodiny je nejvznerenejri tou pevnou dfiverou v pojiAteni a z ylaSte pojiti, re pcdobn3im jednanim nejvice porkozuje nejkrasnejri veci na svete, neb v nem je sionSteni u nazi Jednoty, tak dovedou zdarneji sebe, re sniruje svou pilleritost ku vSrdelku. eena davera, laska, oddanost, nerorluenost, nage pojiSteni prodavat a dovedou nazi Jed Nepoznal jsem dosud nikoho, jen by dosahl inteligence a smysl pro povinnost. Tato rodinotu hajit proti veSkerym trtokftm od jinYch. i:Jspechu brzdenim snah jineho. na rije jen, aby venovala sve slugby jinYrn. Prato dnes milj praslov bude vice merle vreStale jen tvoti a nikdy neborti, buduje jen Mnoho bylo jir teeeno pojirt'ujicimi jednaobecnS7. zachovava.,ale . nikdy nenidi. mini ze smrti slutoll druhu, majicich nepeknou cnost zlehdovaPro kagcleho dloveka melo by to bYti jakousi rebnika Je neptitelem nemoci, chudoby a ti jine ohledne investic pojirt'ujicich spoledprivileji, mute-li mluviti o takovem givctnirn bazne. Prodluruje oteckou ochranu a zabeznosti, takovi jednatele ovrem kritizuji jen spoptedmetu jako je itmrtni pojiSteni, at' ji g s Peeuje ochranu matetstvi a detstvi. Dodava leenosti majici odlirnSr druh investic ner spojednotlivcem neb ku shroma gdeni. Je to vec, radoucnou stabilitu obchodu, sesiluje dobrou icenost, jir zastupuji. Tito jednatele, hoYotici o nig Ize mluviti bez rozpakt, nebot' Umrtni vladu, pestuje retrnost, podporuje podnikao neeem, o term skoro ani nic nevedi; porkopojiSteni je neco, co ptedkalo epidemic a hoYost, povzbuzuje pokrok a zajiAt'uje blahobyt. zuji tak povrechne pojirt'ovani a boil tak vre, spodalske krise. Dobre pojistky Umrtni jsou V pravde je vlastne definici pokroku: stale co druzi a schopni lide v pojirt'ovani po velke Ones jednou z male, hodnot nedozna ySich pc• namaze yytvotili. Je to v zajmu vrech bratrvetSi podileni se vice a vice lidi. na vtem, co klesu ye sve hodnote. Kdo ma, v rukou dobrou stSrch a jin3"rch pojiat'ujicich spoleonosti, aby jim slougi k lepSimu zpilSobu givotni pojistku, ma dnes neco, na co se mute Pcdobne kazitele ze svych tad vymYtily.

Dave, to kagdemu, kdo je v jakemkoliv vztapine spolehnouti.

Ve sve zy laSte pozoruhodne fedi nedavno hu s podobnou instituci zv/artni a milt' pocit, Bezpeenost a spolehlivost lode, drazi plate-prcslovene, pan Day dokazal, jak dtilegitou svou praci a snahou pomaha neeemu, cc le, neni osvedd'ena jeji schopnosti plavby praci ye svete je prate pojiSt'ujiciho jednateclouri pro dobro dlovedenstva. Melo by nam to klidnYch voda.ch, ale jeji pevnosti a odolnosti le, price, dini ci vice pro zabezpeeeni finaneniposkytovati odmenu pote geni i penegitelnou, a jakou mute deliti vetrum a boutim. Charakho zajiSteni americke rodiny ne g kterekoliv jsme-li ye vztahu. s instituci, jsouci skoro neter jednotlivce je vyzkouSen a prokazan krisepovolani. Diva mimoradnou pkilegitost vyhnutelnou pro dobro lidstva a tak v3ikonml v jeho giti se hamanuvSimi a ne prihodami evedomitemu a inteligentnimu jednateli, aby nou v konani sveho ureeni. vSedniho givota, nejake zylaStni namahy neb vykonal pro sveho klienta, pro /nest° neb miNaze zeme je povinna vdeenosti vrern tern cdyahy nevygadujicimi. Zrovna tak stabilita sto kde gije a pro svou viast dobro, je g nesneriechetnYm durim uvedrim v rivot nazi polla spolehlivost ka gde instituce je rnerena prose at'ujici rodinku. Ani ye snu jim nenapadlo, v kazanou slurbou v dobe tisne.

NaSi organizatch jsou nasimi radci, jakou velkolenou a rozvetvenou instituci vzroZakonem poradovand reserva karde dobre zastupci, naSimi obhajci. Jejich Slechetna pre.ste z to jejich rlechetne snahy. Nemohli ptedpojirt'ujici instituce a bratrske jednoty pace neni penezi odmenitelna, ale ptece mnohYvidati ten hlu.bokY vliv a dasah dobrodini, jeT skytla mnohym zachranu v teto zemi, kdyg mi neuznand. Jsem ale nad tim hrclY a naplptinese nekdy Arnrtni pojirteni pro ekonom:se ptivalila vina deprese. Zachranila, di po • nen radosti, ze na g arganizatoti tak pilne a ckou stabilitu a spoleeenskou zabezpeeenost mohla zachraniti tisice domovti behem teto fled/mime pracuji a jsou tak vytrvalYmi a naroda. doby pro jich majetniky. Byla jedinYm ztidpotkavaji se s tak dobrYm impechem a zdaDnes seznavame, re jednatel ziskavajici lem finandni pomoci miliontm dr gitelti timrt0•em. eienstvo pro funrtni pojirteni, prodavae pojinich pojistek. Jeji pomoci byla poskytnuta poOvSern, oni maji ye sve pradi problemy stek, eili zda-li se vane yhodnejrim titul rad--• trava a ptistteSi, oSetteni a leky v nemoci. tegkosti. Nekteri o sy Ych te gkostech a problece ye rivotnim pojiateni — je zamestnani maByla bag-ton poskytujici posilu a uklidneni jici velkou dfrleritost, zodpovednost a velkou mech me piSi. Prato H. U. potada aspon jedmysle mnoha lidem, na net natesti v rilzne nou za rok z ylaStni sehtlzi nasich organizatcptileritost pro poskytovani slureb ve prospech podobe ptikrodilo. Bylo tou nejpevnejSi pasrd, aby mohli do techto schttzi hromadne se lidstva: Je to vlastne on, na kterem cela to kou pojicl v celek tkanivo nejlep gich °beansejit, aby se jim mohla dati ptile gitost, by nam struktura ri yotniho pojirtoVani spoeiva, neb skYch ctnosti. Pomohlo uchovati ty nejhlavty rtizne te gkosti a problemy mohli Ustne pobez jeho price a snahy by dlouho tato institunejSi zaklady nazi demokracie. dati, a pak aby na ge H. T.T. se mohia clftkladne ce exiStovati nemohla. Vzdor tcJmu, to forirtri Adkoliv cena a vS,hodnost umrtniho pojistet'echto problemech a ruznych te gkostech inpojirteni , ,poSkytuje .tolik debra a erSihod, ni byla temet vreobecne v poslednich letech (Pokra6ovani na str. 12) by se nespoleovaii a nesdruawaii pro pojit'u-po zasluze pine ocenena, my, kte •i jsme v ja-

Strana 2.

1 Odell dopisovatelski Corpus Christi, Tex. liii brain a sestry!

Po celem zapade jsem nalezl krajany, ale nejvetti osada jee v ckoli Anton a Littlefield, a.vtak oni tam nejsou velice husto osazeni.

Maio kde jsou vice jako dve rodiny vedle sebe. Jak jeden pravil: "Ji g jsem nemel 25 let krajana za souseda". Ve skuteenosti zde neni Sadna osada v torn smyslu, jak se rozumi ye sttednim Texasu. Tamnejti rodaci jsou roztrouteni pa okresech Lamb, Lubbock, Lynn, Hockley a Hale. Ma Fordka, zde ujela 914 mil, netli ten novk tad byl zalaien, ale nee° jsem jezdil se druhYmi, tedy jiste si to vy2adalo 1000 mil, ne g tento novk tad byl uskutednen.

Co se tYka, krajiny, oeekaval jsem vettinu pastvin, ale ve skuteenosti je asi 85% pecly obsete. Urody byly velice krasne, ale mlade — tedy budou pottebovati jeden neb dva deSte a jestli je dostanou, tak zase bude "bumper crop".

Co se tkka narodni akce, mnoho starkch osad by si mohlo vziti ptiklad. Mail zde Slovanske SdruSeni — bez ohledu na vtechny ty yeti, ktere nas ttidi. Sine nemaji, tedy se schazivaji po domech. Program jak obyeejne &tem protokolu atd. — a pak spolednk abed. Po abed& — ale vlastne po vede •i — stark se adeberou do jedne svetniee, kde zpivaji narodni a vlastenecke pisne, a mladeS do druhe, kde se bavi taneeni zabavou. Ale to vymezeni neni ptesne, neb jsem vide holku opustiti taneeni misto a zpivati s dospelejtirni. Skoda, ge jeji krasnk ptiklad neni vteobecne nasledovan natl. mladeSi. Ma poklona, sleeno Surovikova! Me ptani je, aby Vas espech v Sivote byl tak krasnk, jak je Vate vlastenectvi!

Nov" tajemnik, br. Martin Cuba, •adu Rozkvet na Plains, cis. 157, me. velmi krasnk dopis na prvni pokes. Gratuluji bratke! Ale promirite, podavam dcdatek, a to je seznam novkch diems, nasledovne: Jan Hrutka st., Littlefield, Eddie Littlefield, Benjamin Kueera, Lubbock, Edmund( Macha, Fahoke, Rt. 4, Andrew A. Hlavatk, Lubbock, Rt. 6, Louis Bolf, Leveland, Rt. 3, Robert Boll, Levela'nd, Rt. 3, Pauline Cuba, Anton, Rt. 1, Martin Cuba, Leveland, Rt. 3, Aron Cuba, Anton, Rt. 1, Victor Cuba, Anton, Rt. 1. Ditky: Frances Betty gilhan, Rosie Agnes Dale spravedlivost vy2aduje, aby uznani se dalo tomu, komu patti. Hlavni zasluha za zaloSeni tohoto tadu path br. Jos. Cubovi. On na torn zameru pracoval d ye leta. KdyS jsem,, se dostavil do Anton, hr Cuba nechal svoji prate a jezdil se mnou po vettinu Casu a byl nine napomocen radou i vliVem. Zajiste, Se bych byl ony krajany nalezl sam, ale jiste by si to bylo vy2adalo o tkden vice namahaye prate a bezpochyby ze bych byl vtechny nezapsal ,neb jest to velmi obtiSne nezname lasobe v nezname krajine pracovati. Dale br.

Cuba, jakoSto misti organizator zasluhoval 40% komitneho, ale on slibil kaidemu, jest-li ptistoupi co zakladajici Glen, Se mu jeho komitne daruje, co "bonus". Doufam, Se bratki a sestry doznaji jeho zasluhu.

Muslin se vratiti k to schezi Slovanskeho Sdruieni. Odpoledne zpivali piseri "Kde domov milj?" a pro nedostatek vktiske tem) pisbyli nuceni 2 aS 3 zpivati z jednech not.

Nahoda tomu chtela, Se pan Hrutka a pan Vrubl zpivali z jednech not. Aby dtenaki pochopili ckolnost, podavam nasledujici objasneni: Pan Hrutka je novatek na Plains a je 6 stop a 4 palce vysckk a vali asi 250 liber.

Pan Vrubl je pionkr na Plains a, je 4 stopy 6 palcii vysokk a vaii. asi 85 liber. Po ukoneepisne, pan Hrtieka pravi: "Ptiteli, my bychom mohli hrati Jeffa a Mutta. Jak se to talo, Se jste tak maliekk?" — Pan Vrubl odv6111: jsem bYval tak velikY jako Vy!" lined dva neb t. i pionYri, dosvedeo yali, Se

V2STT:,71W, kdyS pan Vrubl ptitel na Plains, Se ye skuteenosti byl jette vetti neSli pan Hrutka, ale Se nasledkem Who zapadniho sucha jil se tolik scvrkl. Dale pravili, Se to podasi nej vice iteinkuje na tluste novaeky.

Zfejnik to clakaz, Se jestli to sucho adinkuje na telo, needinkuje na dutevni sily, neb tak pavadni a vtipny kousek humoru jit da y no jsem neslytel.

Bylo to velmi zajimave, ale musim se pkiznat, Se ve mne trochu hrklo. Nasledkem sta.Mho hosteni a tech smaSenkch kutatek, citil jsem se nadobyeejne dobte. Hned jsem v duchu zatal poditat, ze jedna stopa a 10 Wet je piece jen hrazna zmena, a v mem ptipade by to uainilo neobydejne zhoubnou zmenu. Nepravil jsem ani slova, ale kdy2 jsem se vratil dome, daval jsem pozor, jestli manZelka neb ditky udelaji nejake poznamky o me vrSce, ale netekli ani slova, a tak se raduji, Se zase jednomu nebezpeei jsem tt'astne uHned po zaloSeni kadu jsem se vydal na cestu do Rio Grand Valley, ale jsa tak blizko Carlsbad, v Novem Mexiku, zastavil jsem se, abych se kouknul na ten osmy div sveta_ Jest to marne snaSit se slovy popsat, co ta ptiroda nam tam, stvokila Dle ueeni vedy, zni napis na jednom "stalagnitu", Se si to vy2adalo na, ptirode tedesat milione let, aby jej vytvokila, a elovek okem, v okamiiku uzil tu krasu, div a dilo to pkirody za nepochopitelne vely. Vte ostatni — rozmerem, krasou a fulivem — rovna se tomuto krapniku. Doufam, ze etenati doznaji marnost slew, ale abych byl aspofi trochu napomocen daltim turistem, tak doclavam, Se jeskyne je asi 30 mil jihozapa,dne ad mesteaka Carlsbad. Snadno se tam dostane o dobre silnici. Vstupne je $1.50 za osobu. Vte je vedeno Spolkovou vladou. Nejlepti Cas tarn jiti je v 10 hodin rano, a vrati se ye 4:30 odpoledne. Vypravene chodby vedou 829 stop pod povrchem zerne a v deice 7 mil. Dosavad je pouze asi 21 mil chodeb prozkoumankch, ale vedou dale a dale.

Co vice tam ptiroda ma, pro sve ditky, je posud tajemstvim. Dne 21. Cervence nas tam bylo 850. Skoro kazdy stat v Unii tarn byl zastoupen, 430 navttevnika bylo z Texasu. pies test set tisic turiste tarn bylo, od to doby, co vlada pkevzala kizeni tohoto podniku. Dale zahodno podotknouti, ze mnohd lidi se tam boji jiti podivat, v obave, Se by tam mohl zahynouti. Je pravda, Se vtude je nebezpeei, jak tram poukazal jeden prevodei na kus skaly (ktera se trochu klati), je2 . vazi pouze 200,000 tun. Je pravda, ze kdyby takove, ktemela spadla na kuti oko neb jednomu na tu mozkovici, Se by mohl pkijit k firazu. Ale eelkern jest tam elovek bezpeenejti netli na ulici, kde tofeti, pini chmeloviny, divoce jezdi. AC snad se tarn deli vtelike zazraky, neb jsem slytel povidku, Se tam spadl "cowboy" s T-model Fordkou•a vyjel asi 100 mil jiSne z teky Pecos, kdesi ph Pecos, Texas. Ze pry mel par modfin na tvati a levy "fender" trochu poktivenk, ale jakmile se zvedel kde je, hned se vydal na cestu k domovu.

Po odjezdu z Anton, Texas, net jsem dosahl Mission, Tex, Fordka ukazuje, Se ujela 1031 mil, a ta hlavni mista, ktere. jsem navttivil jsou: Farewell, Clovis, Portales, Roswell, Artesia, Carlsbad, Pecos, Ft.. Davis, Alpine, Del Rio, Uvalde (a zde navttivil mistopresidenta Garnera — to jest jeho domov).

Laredo, Rio Grande a Mission. Na to dlouhe ceste nalezl jsem pouze tti krajany: Pani Mary Zelenk a rodina, bliSe Artesia, N. M., vlastni krasnou zavoclriovaci farmu a sklizi od jednoho baliku do balik a pill z akru.

Od Rosewell po edoli keky Pecos ai do Pecos, Texas, je vettiriou vte zaseto bavinou.

V Alpine jsem nalezl pana Ktenka z Lovelady, Tex., vlastni tam krasnou holirnu, a v Del Rio jsem nalezl br. Ed Vav •ieka, kterk tam vlastni krasnou pekarnu, a vte dokazovalo, Se vede Uspetnk obchod. Vtdy jsem slkchaval, Se Udall keky Pecos e velmi krasnk ovocnk kraj, tedy jsem si delal laskominy, jak se najim °Noce, ale byl jsem Seredne zklaman, neb asi pied 3 lety pozdni silny mraz vsechny

Ve stredu, dne 21. srpna 1935. straitly znicil. Tak byl krutS, 2e stare Cottonwood strorny byly znideny, ktere tam rostly 40 at 50 let. Rolnictvi je obmezeno jen na felt a potokft, kde se musi zavodriovat..

Ostatek je polo-poutt' a pastviska na vzdalenost tisiq mil.

Ve Valley erody jsou premerne tpatne, je dine velrni ranna bavina dela balik po aide a elm pozdnejti, tim horSi, tak asi desetina balu po akte. Korny jsou vestries velmi dobr4 a ovoce bude asi ad 30 do 35% normaini 'arody. Ptili:s mokre podasi znidilo vettinu zeleniny, obzvlatte rajska jablieka.

Po dva a pill mesienim toulani jsem se vratil dome a manSelka mne poznala. 0. K., tedy je vte 0. K. Fordka ukazuje, Se ujela 4800 na tom vkletu. Jednota ma. 23 noyYch elenii, a o jeden l'ad vice. Ale doufam, Se mnohem vetti dobro pi-iroste Jednote a na-rodu z to cesty, neb jsem mnoho a mnoho nespravnkch povesti napravil atd.

Na cele to ceste. jsem nalezl pouze 3 hFe-biky, 2 v pravem p •ednim rani a jeden v pravein zadnim, neni to div, ze Farmall je $1750 00, kdy'S Seleza je tak mad(.

Dale upozorriuji spolubratry a spolusestry, Se jiz minula dve leta, co jsem zapodal pracovat pro Jednotu a v to dobe jsem navttivil 51 tadil a ptejel vice nail polovici Texasu a ted' hodlam napsati nekolik dopisti, ktere budou obsahovati hlavni zku5enosti to doby a krajii, co jsem navttivil a ten ty, pies ktere east() jezdim, ale tam nepracuji. Dale hodlam poukazat na Veal, ktere nam brzdi pokrok a vynasnatim se poukazat jak by se tern nevkhodam mohlo ptedejiti.. Ale drazi, pamatujte, Se je mnoho nest a vtechny vedou do Alma, a tedy mate-li lepti zpusoby — prosim podejte je.

Dale, co budu psati, je vte na moji pest, a ja jsem sam zodpovednk. Za vte, a neminim chvaliti sve ptittele a haniti sve neptatele, neb jsou otazky, ve kterkch moji ptatele nesouhlasi se mnou, ale ja jsem byl donucen chladnou pravdou a praktickou zkutenosti takove stanovisko ptijmouti a hajiti. Tedy zkratka, jsme dosti schopni a zmaili odstraniti veal, ktere nam pfekati v celkovem pakroku? A jsme schopni ueiniti to bez zamichani osobnich cite a osobni touhy do jednani, pro dobro celku?

Dale prosim elenstvo, aby zadrSelo kritiku, aS ony 3 neb 4 dopisy budou uvetejneny, panel/ad kaidk dopis neptimkm zpesobem objasiluje ty ostatni, ac se snatim napsati kaidk co samostatnk.

Srdedne diky ctenemu tadu Neodvislost Cis. 76, za tak krasnou a hojnou pochvalu za me skromne snahy.

Prosim dtenate za prominuti, ge jsem to nemohl strueneji napsati.

Zustavam v ecte, Frank Kadanka.

Moulton, Texas.

Ctena redakce, mill etenati a etenatky Vestniku!

Ponevadt jsem sarn doma a je mne teskno, tedy zase ptichazim s paru slovy. Ted' nam prSi co den a misty at dvakrat denne. Krmivo maji farmati vettinou doma. Ta mlada bavlna misty trpi, neb housenky Skodi a kdki po1-ad prti, pak je zle housenky travit.

V nedeli, dne 4. byl zde velikk poh •eb na katolickem hi• itove. Zemtela manSelka F. Bujnocha z cesty Cis. 3. Shiner, pattici k Moulton.

Pohtebni Wady vykonal vldp. Josef Kopp, kterk takteS sloutil msi svatou. Jestli se neinklim, pak zustavaji truchlici mantel, jedna dcera a 4 synove. DejS Buh zesnule lehke od potinuti a rat zarmoucene potetit. Jest to smutne, kdkt se mantel a ditky musi navidy se svou milovanou manSelkou a dobrou matkou rozloueit. Proto2 pozestali ptijmete ode mne srdeenou soustrast. Ja to citim, jakk je vat pocit oputteni. Bud' Pan Bth s vami a dej y am sily k dalti ceste na tomto svete.

S potetenim davam zpravu, Se manSelka Adolfa Filippa, ktera je ye Wagnerove ne-mocnici v Shiner asi pet a pel tkclne, se polepSuje kaldodenne. Cela rodina se tesi na jeji

Ve stteclu, dne 21. srpna 1935, brzky a trvalk navrat, pak zase kviti pokve.: v jejich domove a zadne bla.tenk novk cot ji a jeji mile rodine poptej Pan at1h.

Zaroven s potegenim oznamuji, te mantelIca Rudolfa Filippa, Moulton, Rt. 1, zadina chodit a denne se jeji sta y zlepguje, cot je utectia pro jejiho mantela, ditky, bratry a sestry. Z obou stran ta cela rodina,, F. L., Ad. a R. Filipp a jejich mantelky jsou stati cllenove SPJST. Dnes, v pondeli, dne 5. srpna, odekavam nag e vkletniky, p. Ed. C. Batey s rodinou a mo:i mantelku, ktetI odjeli pied nekolika dny do San Antonio navgtivit sestru moji mantelky a p. Batey matku, sestry a netete moji mantelky. Tak ted' jsem sam panem na geho domeva,, ale je mne teskno. ,ja, myslim, kdyt navyknou bkt dva, pak je smutno, kdyt jeden odejde, zvlagte kdyt navtdy. Ale i to musime ptijat bez reptani, jak jsme se naudili, co Bith dini, v ge dobre jest. To nas uCila na ge milovana matinka a milovank otec. Meli bychom pamatovat a &it na ge ditky, aby po nas tuto krasnou pamatku zdedily, po svkch pradedech babidkach. To je"to nejkrasnej gi slava, co matka neb otec mute ditky nauclit: "Co Bat dini, vge dobre jest". A pak aby,ctily katicleho destneho dloveka, bez rozdilu nabotenstvi a jazyka. Za to tacInk nemlite, jakeho je jazyka neb jakeho nabotenstvi jsou neb byli jeho neb jeji rodide. V katde narodnosti najdeme glechetne a uznale lidi, take gpinavce a nezdvailcc.

Katidk elovek, kdyt doroste, je zodpovednk sam za sebe, prat) se maji ditky's mladi uett, aby katcleho ctily, at' je kterekoliv narodnosti neb viry. Kdyt elovek jde do spoleclnosti, neo jest neco k docileni pro dobro narocla, tenkrat ma nechat viru a jazyk doma a jednat pro dobro sve vlasti neb statu. Katdk obea,n neb obdanka se maji uclit nestrannosti. Kdyt jdeme do kostela, pak tam mime jit s my glenkou k Bohu a pozvednouti mysl k sve vile, ale nemame myslet, te jen ja chci tit a souseda ukamenovat bez ptidiny jen proto, ze je jine viry a mluvi jinou tee!. Kdo to clini, to je sobec tiaxlivec. Katclk je povinnen svou viru ctit, ale .One nezavrhovat, neb katclk chce it a existovat. Nechme kaideho it ve spokojenosti, i ty starce a babidky, kterkm zbkva ua jen par dni, par mesicu neb jen par let tivota. Nezavid'me jim a bud'me k nim uptimni, jako nagi potomci budou laskavi k nam, at nage tidy budou zlomene a oily vyclerpane. To v ge ptijde tak rychle, te se &ovek ani nenada a je stateeek neb statenka bezvladna. To v ge jiste ptijde, Cemut tadnk neunikne, nebot' kdo se narodi, musi zemtit, bud'to mladk neb stark. Komi da, Pan Bull dele tit, ten vie zkusi. Kdo ma velikk majetek, ten ma alespori tu irievu, te ma pohodli a muse bkti v teple. Chud'as, kterk vge nevinne pozbyl, neb kdo nemel te toot, aby ziskal velike itspory, musi pak posledni dny sveho tivota hladem ztravit a zlmou mtiti, cot kaidodenne vidime v gichni. Ti lide, co jsou chudobni, nejsou darebaci a ni demoye, jsou mezi nimi hodni a poctivi lide.

Jestli nekdo toho dededka sebere do price, 0Cekava., aby tolik pracoval jako ten mladk a nema, uznani, te on nenrate a te ma ten aivot talk; ale umigti nemtite a to stare btemeno se mu jegte ptitetuje potupou, posmechem pogklebky, cot kaidodenne vidime od nezdvorilkch deli a nevzdelankch lid!, ktetl nepomysli, tie jestli jim da Pan atth dicuho zit, te sami sebe mohou videt v te same parade. Ja to negtesti nepteji ani tomu bidnemu posinevadkovi, neb jest to hrozne podivani, jak jsou nekteti stati fide odstrkovani a co musi pretit net je konec jejich trapeni. To je, co dlovek dostane za svou namahu a sebezapteni pro clruhe a pak sam dojde takoveho konce, ke vgema jegte pogklebek od nektereho necity neuznalce, kterk ma gpatne vychovani. Jsou neuvedomeli nekteti chudaci, ani nevedi, jak jsou nevedomi, cot je eini necitelne a surove.

At to nahlednou ze sve zku genosti, pak jsou jit mezi tern! ubotiaky, neb to jde katdodenne Wit a blite a das ptijde, ze se ani nenada sam sobe riema chut • vetit, 'te je jit statedek neb babieka, ale eas to vie piinese, cot kady

8trana

VESTNIK, musi uvetit, neb to pociti, cot je neornylne.

At podnes byl jen jeden neomyink a to byl ten co kikamc: "Co Bah vge dobre jest", protote je neomylnk, kdetto my, kdyt me only! neb neco omylneho provedeme, pak si myslime, kdyby ja to vedel, ja bych to udelal jinak. Pak je jiz nekdy pozd g, omyl napravcvati. Dejme poser, abychcm se neomklili pti nynejt volbe. Mame jen dva kandidaty na vnim elanku a to jsou ten dededek a babidka, kteti se zimou a nedostatkem ttesou, ale v novinach o techto claud'asech starch je velmi male videt. Vg echno spl. Jen aby zlato neUclinkcvalo v tcmto ptipade, neb je tuze ticho.

NEkdy ty tiche vody berou btehy. Protot, pta. tele, pozor! Kdo je pti tech starch rodidich, neb dedetkovi a babiece, davejte pozor, cdkud vitr fouka a pak jclete za dichem. Ten, kdo je proti tomu, aby stati lide dostali ten pakatel, takkka nic, at' se ukate vetejne, prod je prcti tomu. - Mne se to mod nelibi, se je tak ticho, cot vypada, podeztele. Ptatele, rczmyslete si dobte, co Cinite. Dnes se plati velike starobni pense, ale kdo to dostava? Je to nekdo chudk?

Ja jsem sly gel mluvit, se bude vy ggi dari, kdyt bude starobni pense rovnkm dilem rozdelena, aby nedostal tadnk vie ani merle; pak by byl tuze malt' rczdil pro prosttediho eloveka. 0tevite odi a rozhleclete se a podivejte se do tech tmavkch koutkil, kam tech 35 centil z katcleho sta jde. 0 tom tadnk nemluvi ani nehubuje. Spoj. Staty, totit na ge vlada se uvoluje dat $15.00 na katcleho jednotlivce, kter' je opravnen k pensi, at' je bohatk neb chud,k, cot je sta y! rovno. Mitteme je gte neco lepgiho Geekavat od nagi vlady? Nag stat Texas to aznal a diva lidu ptiletitost, aby starobni pense existovala a diva to lidu k odhlasovani.

Prod byste to zavrhli a nechali si tuto neocenenou ptiletitost nekkm uzmout? Katdk mladk dlovek obojiho pohlavi ma stare radicle, statedka neb babidku, a sam staine. Net vas nekdo ptemluvi, dobre si to rozmyslete, jak budete hlaSovat, nejen to, ale davejte pozor, kdo je prcti tomu, toho si zapi g te a kdyt" by vas nekdo ptemlouval, abyste proti starobni pensi hlasovali, at' vim dokate svoje stanovisko, jestli to je jeho vile, aneb je-li nekkm naveden, aby sam proti sobe volil. Jestli thud' neb prosttedni dlovek odekava od na gi vlady neco vice net nam sama nabizi, pak ja nevim, co by si mel o takovem dloveku myslet. Take-, vk dlovek bud'to starcbu nenavidi, anebo si mysli, te je Nekteti milioniti jsou pro starobni pense rovneho, aby nesebral jen mac, at piglig mac, a chud'as neb prosttedni dlovek aby jen polykal prazdnk vzduch a ani nedostal ty drobty a odpadky. Cloveka pritmernk vek je 40 let, jeden z tisice se doeka 60 a 70 let, jeden z 5000 se cloaca, 75-80 let, jeden ze 10,000 se dotije 85-90 let, jeden ze 20,003 se doeka 95-100 let, jeden ze 30,000 se dodka 105-110 let a jeden z 50,000 se doclka 115-120 let. Oct 90 let ti Tide jit jsou pouze N ye mrtvcly a s takovkmi lidmi se musi jednat Mite net s nemluvnetem. Nemyslete, te ten, kdo o gettuje takove lid!, zaslouti $15.00 od vlady a $15.03 od statu? Myslite, te je to moe? Kdo to nevi, at' si to nepteje zkusit. Pak kdyt takov' neSt'astnik tak dlouho tije a jeho ptibuzni ho maji yydrtovat a opatrovat a maji sami nekolik svkch ditek, myslite, te ti lide mail letitost neco zachovat pro sebe na sva stars Aka? Nemyslite, to ta starobni pense by piggla vhcd? Takovkch a jinkch nevinnkch ptipadt1 je na tisice, a proto neberme katcleho nemajetneho clloveka za riidemu a darebaka. Jsou tisicere ptipady, te se dva lide oteni chudi a hned v prvnirn roce se jeden roznemtite a ten clruhk se ptesili a zustane tet letet, pak padnon do dluhti a dtive net se dostanou yen, deti dcrostou a zaclnou se tenit a vdavat. Maji ti lide ptiletitost neco uschovat na stars leta?

Takovkch ptipadti a podobnkch je na tisice.

To je k uvateni. Proto ja budu volit pro starobni pensi a kdo mysll, to je to dobra vec pro dnegni a budouci narod, nemtite jinak net uznat, te to je velika, neocenitelna vec pro celk p ared, nejen pro dnes, ale pro cele pti gti pokcleni. Kdo by se odvatii nekoho ptem1ouve. ten by mel byti zapaln do lejstiiku pro btl-

doucnost. Ka,tdk smrtelnik je povinen sam sobe, aby byla starobni pense podporovana a aty progla. jestli se nekdo vyskytne a nemlite neb nechce tomu rozumet, ten sam proti sobe a svkm arahkm'pracuje a po Case sam uzna a ce ptesvedei, te zle jednal. Jo, tadneho nepternlouvarn, aby pro pensi volil, ale ja, to citim, te jest to moji povinnosti a katcleho dobreho cbaana, aby pro dobrou narodni vec pracoval a ji vg emotne podporoval a daval pozor za sve sada, aby tam zlato nepracovalo, neb ten vitr malt) fouka. Ti hadajici se nynej gi kandidati jsou slab!, ale jestli maji picatele, pak by to melo prdjit, neb to neni jen pro dne g ek. Miadi si uvedomi, te nekdy to budou nutne pottebovat a nenechaji se nekomu latemluvit proti sve vuli. Alespori by to mela bkt katcleho vice net vile, neb to je gte nebylo v americkkah dejinach, aby se lidu vlada nabid-la dat pensi rovnkm dilem, cot eini nas v gechny rovne. Kdyti by Clo y& nemel jen tu pensi, mute s cpatrnosti neodvisle tit a bkt uznan ma mravniho eloveka, kterk chce bkt uznan a je toho hoden. Kdo toho neoceni, to bude jeho vina. Ja co delam, ja, to delam vetejne a ze rye vile. 0 dem ja se sam ptesvedeim a uznam, mne Baden neptemluvi. Ani ja tadneho neptemlouvam, ii podavam pause me minen! a otevtene to katclemu teknu.

S pozdravem, F. L. Milian.

Blessing, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Po dlouhe doh& dovoluji sobe °pet napsat par tadkft do nageho Vestniku.

Tak slavnost nageho tadu Elmaton jit je' za nami, a my vgichni s pccitem uspokojeni patime na vksledek nail price.

Popisovani na gi slavnosti necham bratrum schopnej gim, ale chci jmenem zabavniho vkborn zvlagt', a jmenern olenstva podekovati vgem brattim a sestram, kteti se na gi slavnosti zudastnili. , V prve lade zyla gtni nag dik patti dlentim, kteti k nam zavitali od jinkch taxa Nekteti prijeli ze vzdalenosti at pies 100 mil.

Olenove HI. ITr. byli ptitomni, at na br. Chernoskkho, kterk se nemohl nagi slavnosti eastnit a poslal za sebe zastupce v °sob& br.

Studnieneho. Br. a ses. z Corpus Christi vedl csvedeenk spolkovk pracovnik br. Kruginskk.

V'g echny okolni tidy byly zastoupeny, ale nejvetgi podet bratti a sester bylo ad tadu Placedo a Da Costa, kteti ptijeli i s hudebni kape,lou, ktera nam odpoledne zahrala nekolik krasnkch pisni. Vim, bratti a sestry, patti nit vtelk dik.

Jmenovani v gech, kteirl se k nom prisli pod!vat, by zabralo mnoho mista, a pak ja jsem se ani s mnohymi pig nejlepgi viii nesegel. Podasi bylo krasne vzdor tomu, te br. Barton ale on tentokrat "offiloval" pi grodu, nedal ji vetlet, ze pojede a tak neprgelo.

1:1spech ni g byl nad odekavani, cot skoro vgechny eleny a zvla gte vkbor velice ten!.

Ujig t'ujeme vas, te vas taky pti pkiletitasti navg tivime. Jak je to pane, kdyt se vgichni tak bratrsky ba y !, kdyt se bratti a sestry sejdou, nekteig za mnoho let. Doufame, te jste se vgichni u nas chili jako doma a te nam nage chyby, kterkch se ptigte uvarujeme, odpustite, a ptigte nas svojl nav gtevou poctite, jsem s bratrskkm pozdravem, Frank Hlotek.

DiKTITVZDANi.

Dekuji vgem, ptatelum, kteti se stidastnill pohilau meho milovaneho mantela a otce, kterk zemtel 4. srpna a pochovan byl dne 6. srpna ve Wallis na kat. htbitov. Dekuji tet dp. farati Nemcovi za pchtebni obtady. Z ylagtni dik peveckemu kroutku Bedtich Smetana za krasne zpevy v dome smutku, zaroveri tet tadu Rozkvet Rate Cis. 81., a vg em, ktetl byli jakkmkoliv zpilsobem napomocni v na gem zarmutku. Tea diky Hlay . Utadovne za brzke vyplacepojistky.

Anna L. Kostelnik, truelaliei mantelka, Bessie, deera.

Ve stredu., lane 21. srpna .1935.

Etrana i.

SI,IEMOVANi NASICH ZASTUfeCii. schilze c • ganizatort nati SPJST. E 7- 6 -Una byla ptedsedou HI. Irtadovny bratrem C. ;I. ChernoskYm na patek 16. t. m. do mocierrie zbudovaneho stanku tadu Pokrok Houtonu els, 88. v Houston, Tex. O techto jednodennich kursech na gich za.3tupet byly nekterYmi Cleny vyslovovany pochybnosti. Ge nejsou tadoucny, prospetny.

Stoji Jednotu ureite vydani, neodpovidajici utitku celeho Bratrstva. KatdY Glen natl. Jednoty me ovgern ptirozene pra y° kritiky vedeni, hospodakeni, dohledeni a zlepSovani testa,;t nes vSech, net budit cele na gi bratrske rodine dfitklive ptipomenuto, to takova kritika musi bYti vecne, dolotena. Slept zaliste nemilte mluviti o barvech a nevedomost pry neeini. Zda se, to mnozi dobre s natim Bratrstvem smY glejici elenove nesleduji zmeny, opravy, zlep geni vynucena postupem easu u organisaci starSich a vettich a stale sobe ptedstavuji nag' SPJST. v dobe jejiho zaloteni a prvniho rozvoje. Ta doba idylickYch pomert je ta, tam, scutet poji gt'ujicich cizackYch spolednosti, zastaveni pkilivu pfistehovalectva ze stare otelny, hospodakske pomery dne gka — to vle dohromady nuti ku zmenam bYvaleho, opravam a zleptenim, jet by konkurenci "ciziho" zdolavaly, ba pkevytovaly.

Nebyla na ge naborova akce misty podcetiovana? Nebylo nesouhlasu s najmutim organisatort. A nebyl dosavadni wYsledek na gi agitate ku ziskani novYch elent. rozhodne ftspe g -nym?ZeSavitslePavo&gkrhlid zmlkli, dva tisice navYch Mena a pet set ditek mluvi nejpadneji a nabadaji zaroveri, bychom zapodate dEo stuptovali, agitaeni dinnost *Align a proto byla svolana schtzka na gich organizatort. Tesne pled za.hajenim prate nove.

Jet' pied tnemi jihu. Farriery se lepti, bavinati dali pkesvedeive najevo, to stoji za presidentovYm planovitYm obhospodakovanim pudy, to se budou proti s yYm pijavkam braniti, nestrpi, by jistym zajmum cleverly byly privileje na fikor zemedelcii. To znamena, rolnici dosahnou ztracene vYnosnosti farem, budou pomerne, na vzdory a pies gakalovite záludnosti syYch ptitivnikt, nahoneich proklete Wall ulice. Za danYch vyhlidek pokradovani naborove kampane byla vec logiky.

Do schtze dostavili se bratil organizatoti: Ign. Senkykik, J. Bartek, Jar. Bou gka, K. Navratil, Fr. Kadanka, T. H. Skrabanek, J. Urubek, J. KlinkovskY, W. J. HejnY, Emil Popp, Jos. tapal, Fr. Hlotek, Fr. B. Steiner, Jos. Franta, kolega Aug. J. Morris. Hostem nahodne byl kapitan Method Pazdral, metkajici v Houstonu v profesionelni zaletitosti. Za Hlavni tradovnu zastoupeni byli: ptedseda C. H. Chernosky, tajemnik J. R. Kubena, fidetnik Ed. L. Marek, pravni radce Aug. Kacik, dozorce Fr. Aneinec, den teetniho vYboru Stepan Valeik.

Kolem devate clop. vgici jmenovani byli na miste. Pkedlehala dttletita krat gi schtze HI. ttadovny. Teprve v 10:30 dopol. hr. predseda dal pokyn k zasednuti svolanYch a v zapeti schtizi zastupcil zahajil proslovem zatadenYm na titulni strance t. Cisla. Obsatne hutnY proslov br. ptedsedy byl zdarnYm podatkem plodne, byt' nesledkem srpnove atmosfery dosti Unavne tadu hodin trvajici porady. Lepe vyjadreno, denniho kursu — tkoly — zastupct.

Nasledovaly projevy jednotlivYch organizatort. Dle poznamek vyslovili se vice mene podrobne: Br. Senkyrik pfedne sdeluje dojemne see• ny pti polikbu zasloutileho pracovnika bratry Josefa Mikesky v Guy a bratra Urbite v East Bernard. Jednota poskytovanim levnYch, vYhodnYch pojistek konala a kond mnohym dosud neptiznand dobro svym elentm, natim dem. Nejvetti texasska bratrske, nestranna, organisace slueuje pod svYm praporem 12 tisic elent, stovky ditek. Leta deprese ji nezasahly merou, by nemohla dostati svYm zavazVim a povinnostem, co cizi pojitt'ovny prasl•-aly, nate SPJST. odolala zurivYm naraztm krise a stela pevne jako skala. Referuje o te ts kastech s rozdilkou komitneho, cot bylo po to ospokojiv:A urovneno. Pojistil ilti elennou rodinu, ma priniat co do vYe, ziskam'ich agenu i

suiily ponSteni.

5Nusab p ednesLi br.

Senkyfika vyvolal pozornost, misty vYlevy yeselosti, celkove zaptsobil firodne.

Br. Bou gka odporueuje oznamovani v tisku, patizeni pamflett, zkratka, cdparueuje vydatnou reklarnu vZdy a pH kaZde ptilelitosti.

Karel Navratil neruei, Ze by jemu stanovena doba 35 minut vystakla. VcInYm tempem pomind reelnost pactivStch agentil spoleenosti, kteti p11 svern povalani neutikaji se k pomlouvani linYch, col konedn'e je trestne, nYbrti podinaji si destne, gentlemansky. Ani nak zastupci at' nikdy neuZivaji k ziskani novYch tient]. pcmluv, klepil, ostcuzeni jinYch — sdeli holou pravdu, vysvetli skuteene vYhody nakch pojistek. Vzal na paAkal "vzajemnd poji gt'ovny", ktere posledni roky kredne zklamaly, tiside a tisice lidu, — dosti nakho — kdily. Rueidka hodin ukazovala — dvanact. VYmluvnY Karel ligak nebyl jeke hotov a sestry kuchatinky po druhe vzkazovaly — stul Ce ptiprayen, krme hotovy k pkedkladani. Tot, marna slava — br. pkedseda rokovani odrodil a shromatdeni pfestupuji do prostranne restaura,eni mistnosti idealise zbudovaneho stanku is-du Pokrok Houstonu, o nemt letmY popis bude nasledovat.

Je zbyteeno nositi drivi do lesa, chvala umeni aeskych kuchatek je vteabecne uznana a byla, je pfi katcle priletitosti znovu uvadena.

Vtechna dest panin-i (vlastne sestram) houstonskYm. VSak jsme se ad tabule ani neh3Thali, pc) aerne kave pig zapalne abet ztstali na miste at jednatel sclnizky volal nes k pokraeovani. Jedna odbila. Mel jsem pfi hostile sousedku — radaeku. Z potehnane Haile. 0v§'em z protilehleho cipu — ad Brna. Jemnou, skoro aristokratickYch zpilsobt, hezkou (tena mi toto oznadeni dovolila), feckeho profilu tvate, s brYlemi. Znamenita sekretalka, sokolice, bezdetna, panidka, sestra spolkova, typ nat, rodove uvedomelY, pies to, Ce s rodiei dojela Ameriky co deveatko.

Schfize znovu zahajena. Kolega A. J. Morris vyzveda vYhody pojistky dodasne splatne v 65ti letech. Navrhuje, by HI. hradila vydemi s potizenim gtoekt vYznamnYch udalosti, zaslutnYch elent, rodin sto pracentne k Jednote pkineletejicich. Je to flainne, reklama Bratrstva, projev a pocta loyalnim elentm a jejich rodinam.

ObtirnY referit podava br. Kadanka. til se z testy v zapadnim Texasu. Seznal pamery, citeni a tsudky o Jednote, vykonal kus agitaeni prate, ma dobre vyhlidky k podzimu.

Navrhuje patizeni informaenich letaekt, broCur, pojednava,jicich o natl. SPJST., jet by mohly byti organizatory rozdavany pkiletitostne. Reklamni tiskopisy bud'tet dvajjazyene — desko-anglicke. Ptednati .stitnost nad nejednotnou sazbou tadovYch mistnich poplatkil, ktere pry zdratuji premie riatich pojistek. Ma v planu serii dopist, v nicht sve poznatky, zkutenosti, odporudeni pfedlati eel& bratrske obci prostkednictvim organu.

Br. Fr. Andinec slovne rYsuje einnost dobrovolnych jednatelii minula, kdy loyalni eleni ziskavali nave bratry z Lasky k nag' organiseci, netadali pisemnych dokladd, brotur, letaeku a pod., ale mei ptesne vedomosti o bratrskern pojitteni, pracovali z ochoty; tadu let, neodekavajice odmeny. Organizatoti men by studovat na'k pojistky, bYti ptipraveni na Calby agentA pojik'oven ptesnou znalosti stanov, cele reuse tiskopisy nic nevydaji, je-li zastupce neptipraven, pracuje toliko pro zisk, nikoli pro zajmy Jednoty.

Kapitan M. Pazdral Zada o slovo a vyzSlva ptitomne k spolupraci na aslave Stoleti Texasu — organizatoti men by v a. ude pro tuto historicky pamatnou i dtletitou fleast Oechosloven. Texasu rodaky informovat, k ne,pomoci nabadat.

Br. Klinkovsky projevuje uznani organizato/tin, jicht snaha je v eislicich patrna a zaslutna. 0te uvedomele psane prohlateni o povinnosti kaZdeho Cesky citiciho Texana, podileti se dle sve moZnosti na akci oechoslovakil pig oslavy Stoleti Texasu. Na ge Toast musi byti dilstojna. Jedna se too Cest, a povinnY patriotickY projev nati haluze. Jsou bloudilci, harniZnici, odhadujici prominenci velikosti pe-

rxeenky, objemem bticha. Ti nejsou nam symbolem, my je litujeme, net obrovska vetSina nageho lidu, vrst,ev pracujicich, men gich — stoji, citi, bude spolupracovat pro naletitou fidast oslavy Centennial. Je tfeba vysvetleni, oe se pti Stoleti jedna, tteba burcovati dosud lhostejne, htimati do duge vtem, kterYm tirnY Texas dal ptiletitost k lepti existenci a kteig dosatenim *Ices takes hospodatske samostatnosti neuvedomili sobe — vdeenost, moralni svfij zavazek.

Br. W. J. HejnY lie' pomery pig Ennis. Nabor bude u nich znovu AspetnY, maji rozmernou, bohatou osadu, tri tady SPJST., porozumeni cilt a poslani Jednoty celkem ptiznive.

Br. Emil Popp doklada vYslednost pfedlom zapodeti naborove kampane. Mela bYti zapoeata v obdobi hojnosti, cot tel, bylo zanedbano.

Jeho okrsek slibuje dali fispechy.

Br. J. Franta z Hallettsville, novic mezi zastupci, vdedi za pozvani do sante, kde la.ene vnime. podrobnosti tajtt, routiny pusobnosti organizatort.

Br. Jos. Tape' pohliti na tkal zastupct co uCitele, polni pracovniky mezi na gim Udell', jet by men poukazovati na mnohe a trvale vYhody natich pojistek.

Br. Hlotek vyslovuje pote geni nad fidelne svolanou poradou zastupct. Je ten novaekem, sleduje vyslovene rady, pokyny zajmove, budou mu voditkem.

Br. Fr. Steiner ptednigi dell' referat. Pti odevzdavani vYplaty poji gteni je znamenita pHletitost k ziskani elena z pozilstalYch. Neprodavb, se dost pojigteni; tisic dolart pro otce, tet matku a konedne ditky —neni suma postaeltelna. ivotni pojigteni jest nejlepgim ukladenim fispor. Rozdexani letadkt, brotur o vYznamu a dosahu pojitteni jest vYsledne, naklad s potizenim techto nezbytnY se mnohonasobne vyplati. Zavedeni vYhod zneschopneni pojitteneho bylo by Jednote tadouci a dasove.

Tajemnik Hi. Ur. br. J. R. Kubena vysvetluje poskytovani pitjeek na certifikity, jet jsou pro jednotu nejjisteftim a vYnosnYra ulotenim fondt. Pro elena ptjdka na jeho certifikat neni uz tolik vYhodna pro ptipad, kde se pajeuje netadoucne, nerozmyslne, kde ptjeujici nedba, o splaceni troku ni dlutne easti.

VYptjeka na certifikat ma se einiti jen v pkipade nevyhnutelnosti.

Br. ptedseda Chernosky zaletitost vysvetluje z vice stran a shoduje se s tajemnikem Kubenou, ze Vijay na certifikat jsou vYnosnou investici fondt. Bratrstva a maji bYti deny jen v padu nalehave potkeby.

Br. T. H. Skrabanek vysvetluje ochablost vYsledIctt sve price a ptedpovida novY slibnY zdar nag' kampane.

Br. Fr. Aneinec ptipomini Adel nagi Slovanske Jednoty, zavrhuje nepromyglene, k dodasnemu zisku zastupcil bieovane ftsili k ziskani jinonarodovcit do Jednoty, kteri byla zalotena deskYmi pionYry pro Ceske lidi a jejich potomky. Jsme nelogieti, necitsledni -povolujeme-li stipendia na udrteni eeskeho jazyka, domahame-li se zavedeni vyueovani destiny na vyttich gkolach, bwcujeme-li na:se lady k osvetove praci pro na ge elenstvo a hlavne nag dorost k za,chovani na g' matetttiny a tradic eeskYch pionYrt — bychom obratem k navrhtm neuvatujicich jedincti dali sankci k ptivalu Zivlu nespolehliveho (v placeni pHspeyk0), nage idealy nechapajiciho. JSOU pkipady, kdy rodinne svazky pfipoutteji elenstvi osob jinonirodniho pilvodu, kdy prominentni jednotlivci hlasi se k nam netittne; ti jsou vitani a motni.

Br. Fr. Steiner stavi se za vYvody vY ge uvedene a uvadi pkipady, kde z politiky, yypaeltavosti, zamert zi gtnYch hlasili se k nam jinonarodovci a skoro vesmes zklamali. Odvade pfispeyky chabe a s dluhem byli vyloueeni.

-Br. Bartek oznamuje, Ce jejich fad neplati za dluhujici Cleny, cot se osvedeilo. Kdo o 81/0ji pojistku dba, hledi ptispeyky zaveas vyrovnat. Zve pigtomne k jejich ()slave stkibrneho jubilea zaloteni tadu.

Br. Urubek tad& vyclani tabulky platebni sazby pro pojistku na $500 pro staff od 55 do 60 let, v Ennis prijatou, nee doposud nevydanou.

Ve stfedu, dne 21. srpna 1935.

Strana 5

Vt,STME,

ptedseda tamniho tadu vyzval eleny sousedtdetnik br. Marek podava, souhrn projevenich tada, ktetabyli one schrize Ptitomni, aby nYch tadosti k Hl. Ur. — jimt bude die mothokatcly nejakou tee pronesl, a prvni je pry br. sti co nejdtive vyhoveno a organizatorrim dalJan Zemanek z Guy. Ja jsem povstal a tikal: ponnicky &any.

"Cteni bratti, sestry a bratte pi-edsedo! Ja Redaktor organu pied odroeenim struenYjsem neptigel do -mei schrize teenit, ja na nic mi slovy ptipomina zastupciim, to konaji .glepodobneho nejsem palpraven." Ale na g orgachetne poslani, maji k nabizeni nejlep gi panizator br. 8e,nkSlik novida: "Br Zemanku jistky, jsou apog toly, rozsevaei setby narodne piece nam to nem . pove,z," A tak mi pti glo na kulturni, maji faude die motnosti burcovati Mysl pii uvadeni to 11 elenne rodiny Fojtikoneteenast, ospalost, nezajem o einnosti osveye, kdo ma na torn vets' zasluhu, jestli ty potovou, vzdelavaci, spoleeenskou. Na ge nabosjezdove lacine pojistky, anebo nag organzarova kampari zaeina„ svedomitYm konanim tor. pkevzate povinnosti, s laskou a vytrvalasti, vYMoje tee byla asi v torn smyslu: Sledulice dosavadgi sledek bude znovu dobrY, bude lep dopisy nag ich elenti ve Vestniku, jak na ge Jednib°. nota pokraduje a elenstva ji ptibyva, to je to Br. Valeik navazuje poukazem na 'th.douci Zasluhou nag ich posjezdovYch pojistek. Ale snahu zastupcii k dosateni sebevedomi. BYti bratti a sestry, ja tikam, to vet gi dii na torn ptipraven ptednesti struanY referat o pojistnesou nag i organizatora. ,Kdyby na ge Jednota kach, krat gi proslov o cilech a poslani nagi mela pied 15 lety takove organizatory, jak Jednoty, vtdy a v gude vystupovat zprisobem ma dnes, tak jsme na torn mohli stet o mnotaktnim, dristojnYm. hem lepe, jak no, Poeet elenstva, tak na gi solBratr ptedseda vyslovuje pote geni nad zdarvence. Jak jsme dnes ale, bratti a sestry, ja nYm prribehem vza,jemne poueneho snemovani se obavam, aby ty posjezdove pojistky lacine zastuperi, dekuje .v gem za spolupraci, vybizi se na ne,s nevymstily tak, jak se na tech at k nove, s ptanim zdaru schrizi odroduje. ptechvalenYch bratrskych spcicich i cizonaNasledovala kratai schaze Hlavni tItadovny, rodnich vymsti.ly. Seb .erme na ptiklad nagi v nit projednany nektere podane tado,sti zanejstargi jednotu eeskou CSPS., co bylo stupcu a usne geno jednotne zavedeni ohledne Nag krajan, stars' Buriata se ji nenavetil placeni mistnich prispevkri Many Detskeho nachvalit, ale pied paru roky psal ten statee Odboru jak nasleduje: eleni D. Odboru po doBuriata: "Kdyt jsem astoupil do OSPS., platii saZeni veku 16ti let budou platit mesieni tajsem mojich plaspevkii $25.00 roene, dnes kdyt dovY poplatek a to pi-estoupi-li do odboru dojsem statec 801etY, platim $70 roeno " spelYch (pti pojistce doe'ape) ci nikoli (poTed' vezmeme lacinou hr. jednotu nemeckau jistka nadaeni). Dosavad nektere tady mistni Hermann Soehne. To bylo to same, to mnoho poplatky v uvedenYch ptipadech nepotadovanagich lidi, i bratra na gi Jednoty museli z ni 1Y, jine je ukladaly. pro velke amrtni ptispevky vystoupit. No a aVeeete byla fteastnikam schaze chvili srmericky bratrskY spolek Woodmen of the deene animosity, hovoru humorneho. Po ni World, ten byl okolo Guy roz giten mezi nagi retsina brala se k odchodu. Kteti dojeli dranarodnosti, .ale tet pro velke Umrtni poplatky hou a vyekavali na veeerni odjezd, bavili se s museli vystoupit. tadou dostaviv gich se bratti mistnich, hrou Cteni bratti a sestry, vy star gi, pa.matujete„ na kutelniku, rozpravenim, zpevem. to jsme byli nuceni obetovat na g zalotni fond, Potadatel seznamil se pti tato ptiletitosti s aby nag e solvence vystcupila, tak aby na g it-. tadou pilnYch tadovYch vaelieek, ktere s jimrtni fond se vyrovnal pojistkam die zakona. nYmi sestrami mely lvi podil pti zbudovani Tak dnes, bratia a sestry, kdyby na ge solnadherneho stanku a maji dosud pri hospodavence padla naslodkem tech lacinYch posiesteni, opattovani novYch a velmi sluenYch dovYch pojistek, tak z eeho ji dolotime? k umotovani zbyleho dluhu. Od sjezdu To byla cele, ma vec, kterou jsem pronesl v prvne pottas1 jsem si ruku s br. Tesatem, Ruto schrizi v East Bernard, kde byl adasten i likem, Kalouskem, osobrie poznal jine, radii se nag ptedseda Hlavnihc Radu, br. C. H. Cherv divadelni zaleaitosti s vynikajicim retiserem nosky, kterY mi odpovedel na moji tee, cot br. 8uldou. vg ak nebudu opakovat, neb to ut bylo ve VestOhnivzdorna, Ueelne te gene„ vgemi vymoniku u.vetejneno. tenostmi dne gka opattena budova tadu PoTak jeg te bratia a sestry na sloviako. Na. nakrok Houstonu je nesporne nejkrasnej gim eeg em paslednim sjezde v Ennis byly pkijaty neskYm spolkovYm stankem na jitni east Unie. ve tabulky, jak shleclate v na gich stanovach, Chvalozpevy o ni napsane, byly opravnene, ktere snad jsou tak lacine a jegte pravdive. Hledi gte obclelnikove, vzdug ne, vkusjak u jinYch bratrskYch jednot, a ty tabulky ne yyzdobene, tada elektrickYch vejittl; jevibyly odhlasovany 149 tadovYmi vyslanci, a ja, g te hluboke, spravne vy gky, vybavene hojnYm se domnivam, to 15 letau, na sjezde ptijatou sceriariem, maginerii k regulaci svetelnYch etabulku, nernela pravo ani Hla y. ttadovna ofektfa obe ideaini ptedpoklad k zamerne snapravovat a nebo ptipustit, aby ta tabuika oze giteni umeni Thalie, holchlm Therpsychoti pravena byla. Vezmeme stanovy na strane 7, v miste, kde mono poeitati nav gtevy v malo oHlava IV, alanek 2.,: "V (lobe, v nit sjezd nesaclach dosatitelne. Sborovna, telocviena (pozaseda, Hl. fle,c1 jest nejvysg imridicim telesem nekud prostorna jidelna — nalevna, Jednoty, ma pram- zavadeti takove druhy pokuchyne prakticky umistena, v gim modernim jistek, jake by se ukazaly nutne, a aby byly tatizenim vybavena, eist'ounka, damskY buJednote prospe g ne". — Ale nestoji tam, to by doax, hygienicke toalety — nu — gratulace mela Hl. Utadovna pra y° opravovat pojistky, bratti, uptimnY obdiv va gi podnikavosti, pro-ktere sjezd ziravosti. A srdeene ptani zdaru. 're gime se na Mill bratti a sestry, ono je to smutne. Pro ptiletitost, kdy pti vet g im podniku dostavime nave eleny delame ristupky; neplati lekate Se z West rnen g i vharavou a osobne ptesvecleiani vstupne a k tornu poskytuji se jim lacine me o vYsledku snateni osvetoveho, a bude pojistky.

A pro ty stare eleny, ze getrnosti nemono seznamiti s elenstvem ta,du jednoho z mame skoro nic. Na passlednim sjezde v Ennis nejvatg ich, snativYch, kulturni poslani nageho bylo &tem) 5 tadosti od nemajetnYch, nekteBratrstva svedomite konajicich. rYch pies rok na latkc upoutanYch, nernocnYch Doslovem zdarazriujeme velikou utiteenost elena na g i Jednoty. Kolik jsme jim Bali? Ze porady zastupcii. Je rozhodne tvotici, je to getrnosti, aby neubylo Jednot y, bylo adporuskola, skytajici zmnoeni poznatkil o jednotlieeno, aby ony tadasti byly poicteny 'na; still a vostech nabizeni bratrskeho poji gteni, je zavac byla odbyta. Ono to bylo die hesla: "Podporover povzbuzenim k einnosti dal gi, planovira, Lidskost a Bratrstvi. Vette mi, te podobne te, soustavne. jednani jest gpatna reklaina pro S. P. J. S. T. S bratrskYm pozdravem, koneim dopis Needville, Texas J. J. Zemanek, Cteni bratti a sestry! taj. tadu Laskavost Cis. 70.

Nera.d bych muj dopis prodlutoval, budu hledet . vg e zkratka me cb2alobe br. F. CtenY bratte redaktore Vestniku!

Steinetern podat..

Bud'te tak laskav a, uvetejnete, nme poslanyi pi•ik16 Kdy2 jsem se zdc'astnil dne 14. eervence dopis cd br Frank B. Te;,e, 8chiize Karel Joni: ti.. 28 v Feet Bernard, br,

VatenY br. Frank B. Steiner, nebylo nu mono na Vag osobni dopis, v eas Vami uraera:,odpovedet. Ja dostal oven dopis v sobotu v poledne a mel jsem daletitea gi veci pied sebou, jak Vag' diktatorskY dopis, ale snad bratle F. B Steinere, to tak nespecha.

Dale Vas upozorriuji br. F. B. Steinere, - jsem jen farmat, ze po ptipade nemam vzdelani takove jako Vy mate, ale ujigtaiji ze nezesmeg riuji tadneho v soukromYch dopisech ohledne nag i Jednoty a zaroven soukromYch dopisu jednotlivcrim o nagi note a Atednicich Hlavni ttadovny, jak to mnozi bratti na gi Jednoty delaji. A kdyt kern mluvil v East Bernard, na vyzvani br. ptedscdy tamnej giho faclu, y e vetejne schazi, kde byl pi-lam-nen i na g ptedseda Hlavni trtadovny, C. H. Chernosky, o po sjezde piajatYch tabulkach (vlastne jen opravenYch) na gi Jednoty, mne na torn nezaletelo, kdo je vypracoval, jestli to byl Havel anebo Pavel, pro mne to mohl byti ttebas neohro'2,enY pracovnik nemecke rise, diktator Hitler.

Tat mi pig ete br. 7. B. Steinere, abych si pczval na y Ypomoc ttebas na g eho aktuara, pana Benny Werkenthina. Ja myslim, ze ho nepottebuji, neb ja vtdy jsem schopnY za sva jednani dati odpoved'. A o torn nageptavani nekoho proti Vam, to si povime po druhe, jestli bude zanottebi. 0 kritice, ktera je yedena vetejne y e sluenYch mezich, ja, kikam, ze je vtdy prospe gnea a ta na ge kritika tea' mu-ze prospet i na g i Jednote.

S bratrskYrn pozdravem J. J. Zemanek, taj. tadu Laskavost Cis. 70.

Dallas, Texas, due 8. srpna, 1935, Pan J. J. Zemanek, Needville, Texas.

VatenY spolubratte!

Jest mne velice nemile, ze Vas musim. timto dopisem obtetovati, ale po pteeteni poznamky v dopisu bratra Josefa Barto ge, tYkaji--ci se Vagi ieci v East Bernard, ye ktere Vy kriticky zminujete o na gich platebnich tabula kach ve vetejne schrizi pted 163-mi aleny, jsera nucen uoiniti Vain va'zvani, abyste vetejne v nag em organu Vestniku na nedostatky to aneb tech nag ich tabulek, ktere se nam v budoucnosti mohota nasledkem svoji lace vymstit, po-ukazal. Neni nic lepeiho netli vetejna kritika, a y budoucnosti, mate-11 nee() proti nine, and Vam nekdo nejakY nesmysl proti mne nagepta, vystupte s tim do vetejnosti a nemluvte za zady toho, na ktereho Aekoliv bych mob]. leccos povidat, nechavam si to at na ten eas, kdy ti, o kterych, chci mluvit, jsou piatomni, aneb jim to napig i vetejne do Vestniku. nikomu do obi mluvit nebojim, to Vam natia.> dosvedeit Va g spolubratr V. Werner, ktera byi ptitomen mimotadne schazi na gi H. U. dne 19. kvetna 1934 ye Fayetteville.

Oeekavem od Vas, bratte J. J. Zemanek, v ptigtim disle nageho Vestniku, ktere bude vydane due 14. tento mesic, podate dakladne vysvetleni Va gi kritiky. Preto, aby Vam byl poskytnutY dostateenY eas ku, v tato vaei Vain velmi pottebne korespondenci, pi gi Vam hned dnes. Mritete si pozvati na yYpomoc koho chce-to, tteba i nagehci aktuara pan.a Benny We kenthina, — bu.dete jej pottebovat.

S bratrskym pozdravem, Frank B. Steiner, 4350 Dickason Ave., Dallas, Texan

Pad Stevan, eisia 9.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji vam, to lad Slovan eis. 9. buck konati pravidelnou schdzi dne 25. srpna 1935 namisto 1. zdti 1935.

Toto je etvrtletni schrize, ktera zapoone v 9 hod. -rano v nedeli, 25. srpna. Buda spoleen;' abed a sestry jsou tadany, by ptinesly nejana zakusky.

Dana z rozkazu pkedsedy ve Snook '1',Txps, dne 18. srpna 1935.

S bi:atrskYm pozdravem.

I?,- . Joe ,

TT

-Kerpr.

Strana NE 5. kvetna 1918 byl na Jarnackem D mesti velkY shon lidi. Uprostted namesti hylo shromatdeno asi 100 vojinu ve franeouzskem stejnokroji, v inalne valedne vYzbroli. Kolem nich tiva hradba dastojnikil a voiinti y e vychazkovem obleku, za nimi hlouoky larnackeho obyvatelstva. "Co se to zde deje?" pta se kolem jdouci cbean. "To jede prvni stovka na frontu", ihned mu ochotne edpovidaji kolemjdouci vojini. "VYborne, brat-te eechoslovaku", dekuje °bean a sleduje se zajmem dale udalosti na namesti. "To jsou “/borni hoei, tihle dechoslovaci", dokazuje u jinYch hlouakt. My main ty naee dvaadvacetriky". A podobnYch, lichotivYch poznamek slyeit mnoho v raznYch jinYch skupinach.

V tom zazni Ceske povely: "Pozor, k pocta zbrari! a plukovni hudba hraje hymny. lem prochazi ti lehke mrazeni a sem, tarn se ttpyti slza v oku. 0 eem jsme snili v Rakousku a v zajeti, to se stalo skutkem. Ceske vojsko, Ceske povely, deska hymna. Zatimni velitel 22. N. stteleckeho pluku y e Francii, podplukovnik Poeree, loudi se s vojiny zejicimi na frontu a na brzkou et'astnou shledanou jim provolava: "Nazdar, bratti!"

"Mutne" zdar je ptedzvesti ptittich odh6d1anYch cinu stovky. Micalik tiznYch povelti jit jsme odchazeli, doprovazeni plukovni hudbou, svYmi bratry vojiny a civilnim obyvaielstvem. Na nadrati jsou rozdeleni podle Poeta vagonti. Nadratni signal zaznel. Pkijitdejici vlak od Cognacu se zastavil a jit nas vita mohutne "nazdar" stovky,„21. pluku, y ecieni prapornikem Gibitem, kterY jest vlastne velitelem celeho transportu. Nastoupili jsme rychle do vagonti tteti tfidy a vlak nas odvatel na frontu, kde jsme se meli podrobiti prvni zkoutce aptisobilosti.

Francouzove se chteli ptesvedeiti o spolehlivosti Cechoslovaku napted V meneich cddilech, net jich poutiji jako vyteich samostatrYch jednotek. Projitdeli jsme razna romanticka mesteeka francouzska a Patit v noel.

Vkltde nas ptatelsky vitali a zaroveri se s name loucili. Jen a raznYch zajateckYch taborri

hrazili nam Nemci pest nebo se posmetne Sklebovali.

Blitirne se k fronte, jedeme v neosvetlenem vlaku a za poemurneho jitra vystupujeme v, Soissonu. Prochazime spustotenYm me-stem a jsme ubytovani pies noc v opuetercrch zticeninach. Germanska kultura neznicila veak v meste obchodniho ducha; v ssutinach je zatizen obchod s vojenskYmi pottebami a potravinami. Sem a tam, se ti mihne piljemna. tvatioka mistni obyvatelky, kterd zpesttuje tivot v techto troskach. Jsme zde lozdeleni na skupiny; my tvotime 10. skupinu a jsme pkideleni k 61 divisi VI. armady.

Velitelem skupiny je nadporuCik Blaha, Ten nas othadi na nastupiete, kde vsedarne do americkeho auta, projitdime mestem a ne• stadime ani sledovati zrakem vtechny ty hrrizy valky. V ptedmesti Soissonu jsme pted,staveni veliteli 61. divise, generalu Modelenovi, kterY vychazi ze sklepniho iikrytu a pi r atelsky nas vita. Pak vjitdime do poll. Vtude zriti jen spouet', kde zuiila smrt' a cyklon lidske zbesilosti. Auto zastavilo u vesnice, kterd vtak byla zakreslena jen na mape; ye skutednosti nebylo pc) ni ani pamatky. Byly tam veak v dolech umisteny francouzske zaHned jsme se skamaradili s francouzskymi "poila", kteti jsou prave tak zvedavi zjistiti nee() o nas, jako my o nich. Prohlitime si zatizeni v dolech, vetrani, pozorujeme u potoka vojiny, jak si perou pradlo, si telo a vtibec ten pravY tivot vojenskY cdpo:iinka. Odpoledne za soumraku odcharime do prvni posice. Vedl nas sergant roty, ke ktere jsme nyni ptideleni. Cestou nam ukazuje mista, kterYch bylo dobyto pied rokem.

Osm dni neptetrtite tam trvala delosttelecka ptiprava. Hlina je snad stokrate ptevracena vYbuchy tetlYch granatri; z betonovYch nkrytti trei k nebi zpteratene traversy. NedalekY les zmizel a jen pahYly vyrristaii ze zem6, zkratka je to spoutt', kterou lidska rue ko nedovede popsoti. Nemci pn:tve no ptivitoribu sthleji no silnici, co2 pry se cieje pras

tic $Lewin, disc 21. srpna 1935.

Na frontu. y idelne k vederu, aby rukli spojeni a zasobo-

vani ze skryte posice. Koneene jsme po the hodinovem pochodu. a klopYtani dorazili v nod k rote, u ktere se mame po 14 dni zaudovati. Ptivital nas nadporueik, velitel roty, a byli jsme 'rozdeleni asi po eesli do stkeleckych itkrytti; jsou to jamy asi 1 a pill metru hluboke, a s vrchu nasyp z hliny a kameni.

Zatiaeni avnitt velice jednoduche. atevene sloupky y e vyei jamy, y e vadalenosti • pill metru a na nich ptipevnene dve dratene site • tvoti lotnice a uliCka pill metru eiroka, pokojik k obYvani. Dratene site jsme si velice pcchvalcvali ,prvni den jsme byli site po spani trozhu otlaeeni, ale aspori jsme nenatli po tele tadnY nemily hmyz. U velitelstvi roty, ktere bylo v lese, kde byla v Ukrytech i kue chyne, byli jsme po tti dni potadne zaptatcni, ve due jsme pletli dratene site, "eparreleke jezdce", hazeli a stfileli granaty, a sttileli z lehkych a tetkych kulometti, v noci jS111e kcpali zakcpy, a staveli ptedne dratene ptelealky. Zaueovali, jsme se ve sluabe na polni .strat a v prvnim zakopu. Ponevadt jsme v:-• poprve francoutskY granat, byly tyto tti drii pro nas nejen vYznamnou praktickou ekolou ,ale i pevYm ptesvedeenith, to jsme vycvideni jako francouzeti "poilu". VYcvik byl mnohdy rueen "bok", jak ptezdivali francou-zi Nemcrim. Castokrate za svitani zabubnovali nam budiCek, to jsme rovnYma nohama vy-litli a Cekali ptipravene k boji, nebudou-ii snad Nemci Utoditi, nemeeti letouni krOutili ustavidne nad samYmi vrcholy stromri lest,, fotografovali a bcmbardcvali kulomety a pumami sebemenei podeztelY rikaz.

Koneene ttetiho dne veeer jsme Sli do ptednich zakopti, zase jsme rozdeleni na skupiny po 5-6 vojinech a pkideleni k francouzskYm poloeetam. Koname slutbu stfidave: 2 hodin na polni strati a 24 hodin v prvnim zakopu. Polni strafe byly umisteny u k.analu asi 20 metru eirokeho; naee byly v zakopu v. znideneho mcstu, a na.sep byl zvYeen pytliky s piskem. Meli jsme slutlau spoleend s Francouzi; nedivime se to opatrnosti. Veak ✓ brzku si nas "poilu" oblibili a stali se natimi nejlepeimi kamarady. Na polni strati byli 4 Udernici, z nicht dva pozorovali a dva odpodivali. V zadu byli dva granatnici, kteti strileli granaty z pueek. Velitelem byl bodrY a ptisnY francouzsky desatnik, kterY nemetil veech povinnosti stejne jak nam, tak Franc:maim. Na druhe strane kanalu staveli na noc tet Nemci poliri strat, tedy na dohoz • rue nim gra.natem. Z kanalu vychazel mrtvolnY zapach koriskYch zd.echlin, takte pobyt i z techto ptiein nebyl na polni strati hodnY zavideni.

Prvni zakop prochazel vesnici Anizy-lePineau a tikryty proti delove palbe byly ye skiepich, ktere jedine z cele vesnice byly k cbYvani.. Nadrati bylo motno poznati jen pcdle stop zbylYch napisti. Nate poloeeta byla umistena v peknem ,sklepe, opattenem ptepychove dratenYmi sitemi a dosti velikYm stolem pro pchodli pre jidle. Velitel palokty se o nas peelive staral; hlavne byl spravedliv;;7 pre rozdileni strawy, cot je oveem na fronte nejdriletitejk vec. Veichni jsme si chvalili umeni francouzskSich kuchata a radi jsme chodili k velitelstvi roty, abychom uslyeeli nejake zpravy z ulejvacke kuchyne. Dva muti ptinateli jidlo v mise a v konvi a jeden oveten lahvemieeptinatel povestnY francouzskS7 1 ard". nasem salonnim sklepeni prostteli jsme sera still a jedli jako pani.

Kdyt nastal venkii klid a Botove nas nech.ali chvilku na pokoji, navetevovali jsme bratry v sousednich poloeetach nebo u nadporuCika Blahy a naslouchali nejnovejeim zpra. vain.

Prazili jsme take jeden celY souboj delosttelectva, kde francouzske baterie v iipinYch masach vrhaly steely do nemeck9ch zakop0.

Zcle jsme Doeitili ten inaterialni pi'epad Irancc:tusk:5 Ircilty. Caste dnosti'elecke pi-epody 1emem mackl v zakepecia a vrzani. 1:01

byly jakousi ptedzvesti nemecke ofensivy. Dokonce se mluvilo cosi o ptestrojenem nemeckern zveclovi, kferY prochazel francouzekYmi zakopy. Hlavni 'kat znepokojen temito zpravami, natidil 'Provesti ptepad (coup de main k nabyti jazyka (zajatch.) — od nicha by se mehl dovedeti nejakYch spolehlivejeich zpra y . Nadporndik Blaha vymohl u velitele divise ,svoleni, aby tti 6echoslovaci se mohli zneastniti tohoto ptepadu. Tito chodili po 3 dni rano asi 4 km, za frontu, kde byl cvieen ptepad. Velitelem skupiny byl mladieky porueik, jemut nadporuCik Blaha sve tki svefence odevzdal. Odpoledne se konaly exkurse na polni strat, odkud se ptepad mel provesti; tam si katclY bedlive prohlecil teren a byly navazovany ptatelske styky s nemeckou polni strati, aby konala svou slutbu berstarcstneji. Francouzi hazeli Nerncrim svilj ptepychovy hay chleb a protejei zase cigarety a doutniky. Koneene 25. kvetna mel se prepad provesti. 24. kvetna odchazi oeska skupina z kryte posice, kde ukondila. sve zkoutky na fronte, na cdpodinek do zalohy Alleneagne.

Na polni strati ziistavaji opueteni bratti, kteti se tklive loudi s ostatnimi. Francouzeti "poilu", utetovali a obveselovali zbylou trojici a radili jim, aby se vtibec nevraceli zpet a zustali s nimi u roty. Ptespali naposledy y e .svem sklepnim pokojieku a 25. kvetna y e 3 hodiny odchazeli na, stanoviete, lehce edeni, obuti v platenYch sttevicich, s granatnickou moenou s 30 granaty a piston. Ve 4 hodiny byli jit veichni ptipraveni v zakopu a skryti, vyekavali daleich rozkazii. Ve 4 hod.

30 minut meal jedet jeden kulomet, po chvili druhY, tteti a daLk. Ve 4 hod. 45 minut aadina slabe delosttelectvo, pak palbu zesiluje at koneene nebylo motno sledovati htmeni del.

Pied zake ,pern, veechno huei, praska, plameny elehaji, pre zemi se vali prach a kout promisenY zapachem prachu. Ptesne v 5 hodin zaznelo jasne "en avant", a jit se Hte skupina ze zakopu pies kanal, kam hned hodili zakopnici fitoene lavky. Je slyeeti sktipani zpOsobene sttihanim dratenYch pfekatek a jit se vrhaji talernici prrichody na nerneckou polni strat. Tato na obranu sttili z pueek a pravidelne ustupuje. Sem tam padl s vYktikem nejakY z "poilri", ale v torn htmotu nebylo Casu divati se pa padlYch. Kcneene se Nemci zastavili u jedne ski-Yee, ponevadt nemohli dale ustupovati pro palbu delosttelectva, ponevadt nemecke 'delosttelectvo zpozorovalo, to je polni strat znkena, a sousttedilo palbu na jeji stanovitte. Nebylo Casu k dlouhemu rozmYeleni a porueik s od-vatnym "hura", hnal se na Nemce, strhl svuj oddil a tea" skondila bojeni mute proti mutt.

Kdo se nevzdal byl zabit, a ostatni zajati.

V nejvettim spechu ustupuje ridernicka, skupina se zajatci, aby ji nemecke delosttelecty e neznemotnilo Ustup, do sveho zakopu. KatclY ze tti Oechoslovaleu odvadel si sveho zajatce a hle.sil odevzdani veliteli pluku, kterY se ze zakopri dival na provedeni ptepadu. V torn ptebiha kanal francouzsky porudik, ale jsa zranen vSibuchem trapnelu, klesa do dratenych ptekatek. "Poilu" kolem neho ptebihaji a katcly hledi zachraniti sam svtij tivet. KratkY pohled tti Oechoslovakii staei a jit vybihaji opet ze zakopti k zranenemu porudikovi, odnateji ho do zakopu a dale asi 100 krokil na provisorni obvaziete. Na ceste se setkavaji s nadporuCikem Blahou, kterY z radosti, to vidi sve tti svetence neporueend, 1,esele je objima, a vita. RanenY porueik s dikem vyklada nadporueikovi Blahovi, ze ho cni tti statedni Oechoslovaci zachraniti od jiste smrti, chvali jejich odvahu a totet hlasi 'nave ptichazejicimui veliteli ptuku..

Ptepad uspeene skoneen a zajato 8 Nemkolik bylo ranenc4 Francouzil nevim, ponevadt br. Blaha si odvadi svou trojici do zálchy, vyptavaje se cestou na rrizne poclrobnosti ptepadu. Hlukot del dozniva a z dalky, (z posice "Allemagne"), ptibiha skupina techosiovaka vstfic svYm brattim, radostne je vita, a ecttaid , cic sicre mezi ostatni Francouze.

(Pokra6ovalli Da st y . 7).

Ve sttedu, due 21. srpna 1935. pry snad vice psati, takmnevyzYM vaji moji ptatele. Ale o eem main psat?

Nemaan ye zvyku nekomu pochlebovat, aneb nekoho vychvalovat, bez ohledu jeho zasluh, a take vidim, to redakce miva vice dopisri, net maze pravidelne uvefejnit. Tedy ani nevim o eem bych psal, aby to melo nejakou cenu pro etenate. Psal-li bych o rolnieeni, tu by zaSe nekterY rolnik tekl, to nejsem rolnikem a ze chci neco rolnikrim radit, co by meli delat.

Ale piece se osmeluji poukazat na, to, to zde v ptimoti mame nyni druhe jaro, kdy je motno ptipravovat pridu a seti nasledujici "zelerany, a sice: salat, iepu, zeli, cibuli, Cesnek, rnrkev, tpenat, celer, brambory, patety a 'lane kvetiny atd. Take jests tomaty, okurky a cantelopy udelaji do zimy obstojne Urody. Ale zase nada iekne, ze kdyt se mi to zamlouva, abych to sazel a o jine se nestaral, tedy toho necham.

Psal bych o politice, zde posud se provadi stare potekadlo: to ye valce, politice a lasce na, for nezaleti, co einite — jen kdyt dojdete vateho cite. V kongresu jsou snad uplaceni nekteti nati zastupci, aby hlasovali proti katde ptedloze, ktera by davala vlade vetti pray() tyto velike korporace fidit.

Jeden kazatel pravi, to nati trestanci za sve pteeiny must tetko pracovat ye vCzeni, kdetto nekteti nati za.stupci v senatu a kongresu za "sve pfeeiny proti celemu vladnimu tizeni, misto vezeni jsou dobte placeni, mimo, sve velke slutby. Tedy voliei by si men dobte uvedomiti, pro koho majiptitte volit, aby jmy celeho statu byly lepe hajene a ne jen korporaeni zajmy.

AM

Psal-li bych, jak kdo ma, volit o natich konstituenich dodatcich, snad bych zase nekomu nevyhovel. Co se mne dotYee, ja budu volit pro Cislo 1. do 6. ano, a proti Cislu sedmemu, ktere se protivi natemu americkemu tizeni svobodnYch tkol. Ktera organizace chce vyueovat ye svYch tkolach mimo statnich tkol, a takto Ciniti rozkol mezi vYchovou nati americke mladete, nemela by tadati statni knihy zadarmo, ani brati plat za vyueovani mimo statnich tkol. Ten start', nynejti zakon jim toho prava neclava.

Avtak davejte„ pozor pin tkrtani volebniho listku, kde chcete volit pro dodatek, jako ja chci volit pro Cisla 1 do 6, tak budu tkrtat slova Against the amendment a kdo chce volit proti Cislu 7., bude tkrtat slova For the Amendment.

Bylo mi tedeno, to pti poslecini prohibieni volbe mnoho natich hlasri bylo navedeno hlasovat eili tkrta.t slova Against prohibition a slova For prohibition ostala dista a tim se ztratilo mnoho hlasto z nati strany, ktere byly poditany strany druhe. Aby vtak road° nefekl, to jej svadim z jeho rimyslu, tak toho necham.

Mam poukazat, prof v for tak mnoho osvicenem stoleti, po tak mnoha tisict let hlasane lasky k bliznimu, posud stava tolik rozepti a ptiprav k daltimu zabijeni nevinnYch lidi po celem svete.

JistY kazatel zdejti neodvisle nove cirkve pravi, to vtecky stare cirkve nebyly nikdy, ani dnes nejsou nidim jinYm net agenturami k udriovani chudeho lidu pro vyssavani a bu&Irani pozemskeho blaha nekolika set kapitalistii. Ten chudY, mene seetelY lid strati peklem, nebudou-li poslutni --- a tern posluttYm slibuji nebe, ale at zemrott. Za tiva ale mail stale a stale platit a tivit miliony tech bilo-limeekovYeh lenochu. (Kdetto oni maji nebe na zemi).

To vte kapitalisticke organizace a bohadi vedi, a ye vtem, kde toho potteba kale, radi davaji podporu temto organizovanYm agenturam, aby se co nejdele nad tou velikou vettinou lidu na cele zemekouli udrteti mohli.

Za ptiklad uvadim. Indii, kde mail bohate ptirodni zdroje, krasnou klimu, vte se tarn rodi. Jejich syn boat Brahma, snad pines tit tisice let pined tidovskou bibli, dostal natizeni zj evenim botim, aby zaloail Brahminskou viru mezi Indy a jinymi narody. Kteretto ueeni bylo snarl zane§eno mezi 6iiiany a Egypt'any,

VUTNiK

C'iasove u'vahy.

Pge I. J. Gallia, Houston, Texas. pozdeji mezi tidy, Perany a Reky, ale u katcleho z techto narodu oni tak zvani Synove bati, katclY tvrdil, to co hlasa lidu, dostal natizeni on sameho baba, kterY se jemu samemu zjevil. Na§e ktest'anske udeni od Jana Baptisty a JeMe Krista jia jen opakovalo vybrannej§i alanky z tech starch ver, a mnoho bylo ptidano dobou pczdeji..

TristamilionovY narod Indie dnes jest drten inite net v otrcetvi, par set bahatti vlastni nadherne palace a vS'ecko ziato, sttibro a drahokamy celeho narod y..Tern chud'asilm nastaveli vtude kostely a tyto obsadili dobte vyueenYmi knetimi, kteti udrtuji celY ten, jinak kink narod, ye vazbe poddanosti a posliSnosti panske tridy, ktera tem chudYm slibuje posmrtny raj — ale sami pro sebe u-' drtuji ten raj pozemskY. Co se Belo a deje v Indii. a Gine, deje se take v jinYch zemich po celem svete. Narod indickY anebo einsky, kdyby byl jinak uvedcmeleji vychovan, stal by se narodem neptemctitelnYm, ale inc byl a je posud ye vleku otrocke vYchovy od agentn panske tridy, tak se necha ovladat slabaimi narody. A v mnojinych zemich to neni lepti. Ale doba ducha Casu ptichazi, lid se bouti jako v Rusku, 8panelsku, Mexiku a Mete.

U nas ye Spoj. Statech snad 87 osob vladne kapitalem celeho naroda, a vyssava jej ye prospech svYch rodin na rikor celku — a fidi sink' viadni.

Jak jsme eetli, sledna Huttonova, aC zdedila 25 milionu po otci, ktere vytloukli z mizerne placenYch sluhu v jejich obchcdech, — American nebyl taden pro ni dost dobrY — musela hledati evropskeho prince. S ton pr y -nimsepohdla,ns ezamilovd Taste bohatti indicke teny — tak .ona dala, jemu rozvod a hned sobs vzala prince tvedskeho, a ten odvezl nevestu do 8vedska, kde ona ma koupiti krasne vybudovanY hrad, a amerieke dolarky plAjdou prye, z Ameriky.

Mame zde pines 212 (d ye ste dvanact) na,botenskYch stran, ale katcla hlasa, poslutnast svYm ptedstavenYm a jedna druhou odsuzuje.

At doposud jedinY Rev. Jacobs, tiditel neodvisleho kostela, poukazuje na ty agentury kapitalu, a varuje americkY narod. pined stratnou revalue', pak-li do kongresu a senatu nezvoli lid lidove zastupce, kteti by zavedli zakony, jimid by se ty obrovske kapitaly daly tiditi ye prcspech celku, leptim rozdelenim prijmu z prace vtech lidi.

Avtak zas by nada tekl, to tern svetovYin vecem nerozumim, tak to mute vysvetliti nada jinY. Psal bych o natich spolkovYch pracich, to vtak take jit era jini. Pracoval jsem ad Cedarrapidskeho sjezdu v race 1891, abychom met: lepti a svobodnejti Jednotu net byly ty stare, a tetim se velice, to dnes velika vettina, to eeskoslovanske inteligence je v tadach'natich, a doufam, inc ta nate mlaciet nenecha tu pravi, po tak mnoho let vybudovanou, zaniknout, ale to svYm ptidknenirro ty nove sily ciaji opet nove mytlenky, podle pokroku ducha Casu ptitti doby, a inc budou dbat o to, aby ta nate SPJST. byla prvni mezi vtemi jednotami ye Spoj. Statech.

Ty nate spolkove zabavy jsou mile a budouli vtdy vzorne tizene, budou velikou pcmtickou k rortiteni Jedncty natl. Ty nate cbsluhovaeky a obsluhovaei v stejnokrojich, pracuji jako veelieky pilne, netettice Casu ant nakladu, kcnaji praci zdarma, ye prospech tadu, a hledi,-aby katdY host byl tadne obslouten, aby se citil jako mezi svYmi nejleptimi ptateli. AvSak zas by mahl nekdo riot, inc to jit take tekli jini, tak toho pro dnetek necham.

Tolik piece jests dodavam, inc obstaravam posud vetkere notatske prace a take venuji Cas pazemkovemu obchcdu.

A jests chci poznamenat, vtichni zakladatele tech nincha rfibo t. 'enSk!",,ch stran to dobte smysleli s tim utlai_; ovanSTra lidera, ale

Strana 7 kdyt bohate tridy poznaly, jak uiqnek to iiecni ma na ty masy lidu, tedy to jejich -dobte srnygene udeni ptijaly za vladni ueeni a pod vladnim fizenim vyssavaly a yyssavaji ten dobrY a zbotnY a poslutnY lid dale. Berte knihy a etete, v nich je obsatenY tivot veen.Y. `Pak, to davno poznai Vat, StarY RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor tadu Rozkve.

Rilte Cis. 81. projevujeme jmenem tadu uptimnou scustrast pozfistale rodine nad ztrato,u mantela, otce a na§eho spolubratra Josefa Kostelnika, kterY zemtel dne 4. srpna 1935.

Dano za tad Rczkvet Ride Cis. 81. v Need ville, Texas.

Anton, Pesak, Josef StralnickY, Aug. Teykl, Resolueni Vybpr.

HORCiK PRODLITZUJE ZIVOT. Hoteik je dulezite Melva. Pctiji--li stati nekolik kapek rortoku chloridu magnesia, objevi se u nich zajimava zrnena. Chveni rukcu a nekdy celeho tela, ktere je prtivodnim zjevem stati, zmizi, svaly se stancu znovn prutnYmi, chrize se stane lehkou a ptijemnou, jako v mladi. Take se zmen8i tlak krve a tedive vlasy se mohou dokonce stati opet tmavYmi. Hoteik tak ptivozuje twine omiazeni vtech organti telesnYch. Hoteik vtak dovede nejen to. Je dfiletitYri Malvern pki koinich chcrobach, zvlatte Pti svrabu, litejich a jinYch vyratkach. Take bradavice lze odstrariovati hoteikem. a jeho sloudeniny povzbuzuji vyprazdrinovara tludoveho mechYte, povzbuzuji einnost tlaz zativacich, leei prrijern a zacpu.

PrancoutskY profesor Delbet zjistil dokonce, to hoteik ma jjsty vztah i In rakovine. J]rt tadu let se udrtuje nazcr, to privodcem rakeviny je nedostatek hctClku v lidskem tele. Jisto je tolik, inc stale utivani hofeikovYch ledovede chraniti telo pined rakcvinou, ptipadne i vypuknuvti jiz chorcbu co nejviee zmirniti.

Starnutim klesa cbsah hateiku v tele aloveka. Prato je ye startim veku elovek nachylny proto mu vypovidaji jiste organy telesne slutiou. Pfirozene, nedostatek hoteiku v tele nezpilsobuje stati eloveka, ale noopak, je pilvodnim zjevem starnuti. Lidem se nedostava hotClku. To ma dve ptieiny; ptedevtim chemicke eisteni utitkove soli a za druhe dnetni zptisala vymilani mouky z obilnYch slupek. ' vYcarskY profeor BurZajimave je toto: S gi davno pied pokusy francouzskeho lekare Delbeta zjistil, inc proti rakovine prisobi rieinne, i listova zeleri, ktera je rovnet tivotnira povzbuzovatelem. Pti chemickem rozloteni stove zeleni zjistime, inc se ye vettim dilc sklacla z — hoteiku.

NA FRONTU. ,(Pokraeovani ze str. 6.)

Po jednodennim odpoeinku advati auto skupinu do Soissone. Na ceste vystupuji pineal velitelstvi 61. divise a nadporueik Blaha hlasi veliteli divise odchad sve- skupiny CecheVelitel divise vyvolava z Lady tint Cc-choslovaky, kteti se zrieastnili odvatneho pfepadu, a projevili takovou, stateenost, a dek17,ruje je francouzskYrn valetnYm ktitem s citaci. Pak nasedaji a odjitcli do Soissono, kde se shromakl'uje katcla stovka od 21. a.

22. pluku. Veder opoutti transport 6echosle-veldt opet pod velenim prapornika GiloOte. bojove pasmo, kde podle novYch zpra,v paean °pet Nemei ofensivu.

Neradi a piece z rozkazu, vraceji se Cechoslovaci z fronty in svYm. m.atetskYm pluktun, aby se po nabytYch zkutenostech stall instruktory pal daltim zdokonaleni vYcviku.

(Pokradovani ptitte.)

Jerry Baletka, 7413 , Laredo Ave., Houston, Texas.

Strana

Cletini Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOV.A.K PUBL. CO ., West, Texas Pic,dplatne 65e rand'. Do stare vlasti $1.65 roene.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year, Zmeny adres zasflaji se do Hlavni fThadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pkedplatne, oznamky, budttet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Parnatce Josefa Mikesky. — "Nerorite sizi, netruchlete, tdelem lidi je to vtech: umtiti musi bez vyjimky, z prsou kdy , vyvane jim dech." — Dotrpel! Doael tam, kam speje katdY z nas a nikdo ant o krok dal. Na celem jihel Texasu dobte znamY prominentni krajan, zku•aeny radce lidu, spolkovY pracovnik a nas spolubratr Josef Mikeska ustful tine a navtdy v pondeli minuleho tYclne. My zvedeli o bolestne pro nas udalosti teprve ze zpravy angl. tisku, adkoli nam bylo znamo, ze delei trapna choroba dokono, sve dilo zhouby a jeho dny jsou seeteny — byli ptipraveni dostaviti se k rozloudeni poslednimu. Prato piece jeho skon byl bolestnou ranou pro nas, pro katdeho, kdo ho zeal a kdo s nim se kdy setkal. Kandy ho mel rad, katclY choval k nemu uptimne ptatelstvi. Nemluvil nikdy zbyteene, choval se ke katclemu uptimne, byl sveraznou osobnosti, vernym stranikem, buditelem a vridcem aye dcby zasioutivee se merou vydatnou o rozvo.; osady, kde nil, o rust natich krajanskYch organisaci. V tivotnim boji bylo mu pevnYm majakem vedomi, ze nese pochoden rozumu, pokroku, uvedomeni stavo y skeho i narodniho.

Vedomi to, ze prospive, podle svYch sil syYm krajantim, bylo take pramenem, ze ktereho derpal ustaviene sil k neutuchajici brad., k nove setbe a k novemu boji za poctive late sveddeni sve. Jeho drutka byla mu vydatnou pomocnici jak rodine, hospodatstvi, t spolkove einnosti. Josef Mikeska mel pohteb z nejvetaich. Zachoval po sobe v natem srdi hlubokou, bolestnou ranu, ale zanechal po sobe take jasnou, krasnou vzpominku. A vzpominka to bude take nejkrasnejtim pomnikem, jak' kdo mohl kdy komu postavit. Veena Best jeho pamatce!

In Memoriam Frant. Petra st. Smutne zpravy za.stihly nas pii navratu z Blessing. Ztratili vzacne, pkikladne spolubratry: Josefa Mikesku v Guy a Frant. Petra st. v Ennis Odchazeji nam nejlepai z natich pionyra, prakopnikri nateho tivota v naai nove vlasti. Brat• F. Peter ptistehoval se s rodinou do mlath: tehdy enniske osady a byv mutem pine energie, okamtite uplatrioval sve snahy k prospechu syYch rodakri. tpine pochopuje yYznana Sokola a potfebu kulturniho vtvoje nateho du po strance vYchovy telesne a duaevni, jakot i spoleeenske, od podatku venoval ave. sympatie, hmotnou podporu i osobnl einnost ualechtile a po yznatejici idei sokolske, zaroven einnosti nove zaloterieho a dnes jednoho z nejvetaich tadft SPJST. — tad. Ennis els. 25.

— aphid, beznarcene, z lasky a z chlasu sveho ualechtileho srdce. Nebylo v poslednim stoleti jedineho poeinu narodniho, kulturniho, neb humanniho, jehot by se br. Peter no byl bud' ptimo di neptimo nezteastnit AC stal c vzornym obdanem teto piece nes:aped-ulna' sveho p il odlk, stoji rodnut vrcucne miloval a 1:1zIcostlive siedovai os.udy

VESTNtK jeji zylatte za svetove valky, na vYsledku kteret zavisela budoucnost jeho osvobozeneho naroda. Pokadatel trpce lituje, ze pro neptiznivou shodu nernohl se s br. Petrem rosloueiti fleasti pii jeho ceste posledni. ZesnulY s pied i'adou let sesnuvaim bratrem Jos. Houdkem b371i nam v naaern sck. hnizde — mateiska Jedn. Sokola v Texasu — vekove mnohem starai — skuteenYmi otci, radci a ochraniteli.

Meh jsme oba v uptimne ficte i lasce. Ord chapali nas inladickY zapal, vuli k &nu, nezdolnost, kdy nam d y e na tehdejai dobu krasne Sokoiovny jedna po druhe vyhotely a my — vesmes zaeateenici, rentYti, postaveni byii pied rozhodnuti — mime se poddati nepkizni Osudu, di po sokolsku — statne dal, muSne za sck. praperem?! Rozhodli jsme se pro stavbu tied. Stoji do dnes, vychovala jednu generaci, zaeind druhou. A matefska Jednota K. Havlidek v Ennis bude baatou Tyraova udeni doposled, i kdy jine a jinde budou linonarodnim mofem pohlceny. Znam bratry enniske, jsem si vedom dtsledku sveho tvrzeni.

Jaky vyznam ma Sivot sesnulYch bratti Petra a Jos. Mikesky st. nas vespolek? Jak vj r -znamproidsvtechna jit ze zaeatku pied pill stoletim dele tvorili povestnY "melting pot" (tavici koteD americkeho obaanstvi?

VYznam Sivota jejich jest dalekcsahlY. Svou poctivcsti, houSevnatosti, pill, sebezapienim, sehedilvercu a nc, zdclnou vuli vtiskli Sivotem svYm v povahu arnerickeho abeana karakter raz, jeS &A/ally Spojene Staty nejsvobodnejai a nejsilnejai semi na svete, piipravenou deliti jakYrnkcliv problemiim hospoddi'skYm palitickyrn, pripravenou ka2dY eas hajiti idealy a prava, jakoS i prava lidskosti vidz kaSdemu.

My Ceei amerieti muteme bYti na Uspechy jejit stali jsme se dobrovolnYmi oloaany a jejit • jsme nerozluenou slotkou — hrdi.

Hrdi mriteme byti na to, to natfi pionYti jakt; bti. Mikeska a Peter tvotili jadro toho naroda, jent ptispel svou htivnou k uskutedneni techto yysledkri.

JakYm zpriscbem odmeniti se mitteme ma za vtechnu tu lasku pro nas narod, nate idealy a naae snahy? Tak jak znali jsme jo osobne, y etime nevi* de nejlepeim uctenim jejich pa.matky jest naelcdonini jejich zatneho ptikladu y e snabach lidskosti, lidumilnosti a bratrske lasky — y e vlastni jejich vile.

Byt' opozdene, tout° cestou posilam do Ennis tato slova: Br. Frantitku Petite! Jmenem tohoto narocia, z nehot jsi yytel, jmenem,naroda, jehod jsi se stal vzornym ptisluenikem, jmenem Sokola, jehot jsi byl vtdy ve'rnYm einitekm., jmenem tadu, jehot jsi byl ptedsedou vzornym bratrem, jmenem tech, jimt byis' vkly uptimnYm a spravedlivYm pfitelem -jmenem mantelky Tve, jiz jsi byl vtcly milujicim a vernYm chotem, jmenem tvYch ditek, jimt jsi byl laskavYrn, pedlivYm otcem a dedeekem, dekuji ti srdeene za vie, co pro rodinu svou i pro narod naa jsi ueinil.

Pamatce tve budit nehynouci lest.

Na zdar!

Nic noveho pod sluncem. Tetka dnetkem ut nekolikaleta hospodatska, krise, eetne pokusy narodohaspodatiske o jeji zdolani a koneene obrodna narodni akce presidenta Roosevelta — nejsou noYinkami, tyto veci uz byly na svete. Historic nam to dokazuje. Stati Rimane uz pied Kristem zazili hospodatskY zniatek a pokouteli se ho zdclati. Tibernis Sempronius Cracchus tehdy seskupil kolem sebe mozkovy trust, prcbudil timsky senat k tivotu a '2a-dal spravedinost pro zapornenuteho mute, rolnika a cielnika. Eratr jeho Gaius snitil hodnotu tirnske meny a pokusil se o stanoveni ten a mezd, pcdnikl obrovskou akci k odstraneni nezarnestriancsti. Stavel pevne silnice, kter, byly cbdivovany po nekolik dekad, net obrodna akce ve staroveku Rim pled padem nezachranila — ptiSla pozde. Nat os ylcenY president Roosevelt si od sveho nastoleni ptedse vzal za, rieel chraniti farmale nted '171 dobk;-,

Vc stkedu, due 21. srpna 1935. dosaSeni sluane mzdy pracujicim, nalezeni testy ze straaneho zmatku. 13ohata Amerika mti dosti jidla i tied pro kaideho obyvatele, jest jen tieba dfivtipu, rozumu a odhodlanosti jiti cestou, ktera nasveclouje k dojiti elle. Presidentriv ohromnY plan obrody je pochopitelne zie kritisovan, kladeny mu jsou zavile ptekatky. Lid poeina poctivou snahu a srnele sveho presidenta pochopovat, stoji za nim. V jinem padu,. Rooseveltovo snateni bude zmakeno neptately. lidu a becia nam — jestlite by se jim to povedlo .. .

Skromnost. Rolnik del na pole. aby se piesvedeil, bude-li obili jiz brzy zrale. Doprovazela ho desetileta dcera Marie. "Jette nekolik dni," pravil otec, "a mriteme zaditi se sekariim". Lee devee ho neposlouchalo. Bylo zcela zamestnano tim, Ic srovnavalo stonky obili mezi sebou. "Podivejte se tatinku", praviia, koneene Marie, "jak nektere klasy se drti zptima a pytne. To jsou jiste nejlepti, zcela naplnene zrnim. Ty druhe, ktere se sklani at k zemi, jsou bezpochyby prazdne." Otec utrhl nekolik klasa a dal je deveeti, aby si je prohledla. "Podivej se", pravil, "tento klas, kterY tak pytne stal, je zcela prazdnY. Ten druht kterY byl sehnut ad k zemi je napinen telkYm zrnim. A tak je tomu i mezi lidmi. Ti, kteti nosi hlavu nej y tte, jsou velmi east° lidmi ripine bez yYznamnYmi, at' maji povrch sebe skvelejti".

Ideal slovanskY jest ideal miru a smiteni, ideal demokraticky. Neni nahodou, ze Cech CheleickY a Rue Tolstoj jali se znovu hlasati lasku k bliznimu, ktera jde ad k zasade neod, porovati zi.u. To proto, ze oba jsou Slovane, Slovane, o nicht se tika, 'de jsou smirni jako holubi a prosti vsi energie bojovne. Ale to neni zcela ptesne. Slovanfun nechybi energie, jsou podivuhodni vojaci. Ale je pravdou, nebojuji, led z ptinuceni a jedine na ochranu.

Je veliky rozdil dutevednY a rnravni mezi toeno.0 nasilnosti a mezi vuli branit stitch pra y . Valka svetova, dala toho dokiad y ymluvnY a stvrzujici.

Duch germansky se za tisicileti nezmenil: je dobSrvaent Nemci chteji pano y ati nad rymi narody, miliony Slovanit odnarodniti a volaji po eiste germanske rase! Jit r. 885, kdy zasluhou slovanskych apottolit byla rortitena v zemich kralovstvi deskeho slovanska boho slutba, germantti biskupove, zejmena nitransky Wi.ching, zakazovali slovansky jazyk pro.

Slovany. Nemci tirili nabotenstvi meeem, vyhubili jmenem ktite pobalticke Slovany. A nyni prohlaauji se za pohany a proti ktest'anstvi: nechteji lasku a mir mezi narody, ale vyboj!

Fok.ud Wet, pkijimat slutby jinYch a davit pozor, abys nebral vice, net divas — z mho: vznikaji krise. Slulba ma bYti yzajemnou: neIze ji spravedlive zmetiti penezi, ale spite domim a laskou. Dad se zasady, netadati od jinych, co mtli8 vykenat Kolik mi to vynese? Tato je snad nejeastejti otazka dnetnich. lidi — del i mnohYch Blend natich organisaci a spolkfi — at' nahias jen v 'duchu projeve:na &l y e, net daji se do nejake prate. A jette nejeasteji davaji si de, kteti se nemusi vtdy touto praci zabezpe-; eovati tivobyti. Tim se zvrhne nejen snaltA eloYeka, ale i prate sama. Je zcela spravne, dostavame-li zaplaceno za svoji praci. Ale neni-li tu jine pohnutky net touha po mzde, pak je to tpatny pracovnik i apatna prate ut je toniu tak v kteremkoliv oboru. Takove-: ho eloveka zajimaji jen penize, lasky k praci nema a take ji peetive neprovede. Spite bude se obavati, aby neudelal teto price vice, net kolik dostane zaplaceno. Laska a naaeni pra-: ci alechti, duch namezdnY ji znehodnocuje.

Jak zaslouti odsouzeni ten, kdo tije z prate jit nYch a sant nit utiteeneho nekona, tak i ten, jehot jedinou pobidkou k &nest je tottha po tYclelku. Jednak proto, ze takove, prate `je jaItz,z a ne.neso : ovoce, dale niei karakter — v touze : po vSridelku, nevybira, prosttedka bun_ .,11 tu-u, ze shroma2d,'uje, y e sy-Yeh -.vico ne2 padebuje1, sluLSnemu

Ve stfedu, dne 21. srpna 1935.

Oechoslovakti Tex. v Taylor I N mel oeekavanY vysledek. Dostavili se kraja lie ze vgech stran, severu, sttedu i jihu. Od Ft Worth at po Corpus Christi pti gla, odezva k spolupraci na dile, jimt chceme clustojne, ye velkem metitku manifestovati na g podil pki historicky duletite a pamatne oslave Osvohozeni Texasu. Je nemotno podati seznam dojedgich zastupcil, dostavily se viceelenne delegate, uvadime pouze osady a pracovniky, jet jsme v hojnem shromatcleni zahledli a v par„Jeti udrieli asice: Bartek — For Worth; mantele A. J. Morrisovi, J. F. Holaskovi, Fr. Moueovi, Dr. Pazdral, Kapt. Method Pazdral, rodln,v: J. Polagkova, Rob. 6ervenkova, Jan Knapova, J. Mrkogova, Joe Foit, Hugo Freund -West; Karel Mouelca, Joe liejnY — Ennis; Eng. elinek, Huser, RozackY, Kachlit — Granger; mantele Aug. Kacitovi, K. Navratilovi, J. MinkovskY, 5. Urubek, J. Hurta — Temple; dp. HoJul?, red. A. , Stibotik, red. Stan. Stibotik, dr.

Ktenek, — Taylor; dp. Klobouk — Fayetteville; konsul dr. Hollub s choti — Houston; dr.

Kopeck — San Antonio; Fr. Rolf — Floresvilla; Jos. Kru ginsky, syn Josef J. KruginskY, J. Kudera — Corpus Christi tstkedni vYbor mel krat gi schtizku pied za hajenim vefejne. V tett) usneseno, zaplatit fleet za knofliky a nalepky k na gi ()slave die dodaneho vzorku objednanYch a spravne dodanYch. V zasede usne geno, aby katclY eek na vYplatu vypsanY z fondu Os. Sdruteni, nesl podpisy: ptedsedy, tajemnika a pokladnika tsttedi. Pokladnik zmocnen, by si zvolil nekterou banku, do nit budou obdttene penize na jmeno Cs. Sdruteni uklaclany a pouze na eeky indorsovane vise uvedenYmi Atedniky, Tyclavany. Pokladnik br. John Ondrtgek tacia, by se v tisku oznamilo, 'te pti odesilani pen& pokladnikovi Os. Sdruteni je dnletito ptesne oznameni, zae tyto jsou dill: posilam tolik tolik co dar tadu, Ci spolku, neb osoby-osob, anebo za odprodane knofliky neb nalepky, koneene co vYtetek zabavy, divadla atd. Spravna pokladnikova zni: John Ondriikk, 2110 Allen St., Dallas, Texas.

Vekejna, schtze zahajena byla ptesne o druhe hod .odpoledne choralem — Hej Slovane!

Ptedseda tsttedi kap. Pazdral zahajuje schtizi vitanim ptitomnYch, zdfirazriuje potegeni, se dostavili nagi ptedaci a to konsul Oeskoslovenska dr. Hollub s choti, dp. Klobouk, kterY mei osadni slavnost a sam byl jeji hlavnim einitelem, dojel k clftletite porade — dal gi prominentni rodaci, jak uvedeni shora. StruenYm zpusobem sdeluje vYsledky dosavadniho vyjednavani s Centralnim rYborem Centennial ohledne ptidelu pro na gi akci. Byla, doposud bezvYsledna, koneene rozhodnuti ueineno bu de ye schtzi t. vYboru at v tail. Uvadi, to nemtiteme dole zbyteene odkladati zahajeni prace, bYti zamyglene provedena, se nas 0byeejne znaji kdy so dovolavaji nagich pottebuji na gi podporu a nam zbYva fitecha v ShakespearovYm vYroku: moutenin vykonal svoji povinnost — moutenin mute jiti!

Nabacia k svepomoci. Je nas to dosti, mama oorozumeni pro svoji vlasteneckou povinnost, my si, bude-li tteba — nag podnik budeme financovat sami.

EDELNI sraz

Dr. Hollub dekuje za poctu, kterou ptijima co projev lasky a oddanosti stare vlasti. Strohym lituje, ae z ylagte na jihu neni doposud pro spoleenou na gi akci dostateenetto pochopeni, neni postarano o zpasobile misto pro vYstavku Csl. prilmysiu, kterY sice nebude obeslan esl. vladou oficielne ale die konsulova mineni, mute bYti ziskan veasnym vyjednavanim se zastupci tovaren a firem. Sam v Leto feci rad vypomfite KatclY uptimne eesky citici krajan mel by se na na gem dile dobrovolne a ihned podileti.

Ptedseda p. konsulovi za krasna slava clekuje. Cechoslovaci udelali pro Centennial ut dnes byli prvYmi, pkihlasiv&mi se k 'Mast oslavy. Sine jinonarodni slotly dosud tsttedi udini v Dallas posledni raznY pokus ziskani f.1-lan6ni pomoci. Bude-li odeptena m:nne n San ,A ntonio — Austin — iit nstenu. poMahali budovati Texas, maji, a jeho rozvol

VESTNkK

-Zaklady v Taylor poloieny Kdyi se ruka k ruce vine, pak se dilo podati.

Debra, vee se podafila, dohody ku spolee'ne oElave Stoleti Texasu dosaieno. UCastnici whitze slain; na, fond nail akce $242.95. jiste vYznaenou zasluhu. Nedelejme nit uboheho, nemilteme-li se zmoci na program rozmernY — cltistojnY — nedelejme radej nieehot.

Eude-li vgak porozumeni pro spolupraci v katde krajanske osade, provedeme akci zdatile, uspegne. Nebat se, neprosit, svorni a dohodnuti ukateme syYm jinonarcxtaim spoluobeaniim nagi silu, kazefi, organizaeni vyspelost.

Pani Ondrugkova scleluje yYsledek porady, kterou s pi. Kosovou mely s tiditelem vYstavigte ohledne zaji gteni mista pro na ge vYstavky. Dostaly peknou odpoved' a plany k vYstavbe eeskeho pavilonu s ptielenenou Ceskou restauraci — na miste."Sttevieni stopa prostoru stoji na vYstavigti — gest dolarti — nag pavilon vytadal by si rozpoCet padesit tisicovek.

Bude snad moano ziskati pottebne misto v pavilonu historickem a bezplatne. VYbor da nam vedomost po sve schnzi 15. zati. P. Machu ze San Diego slibil pi. Ondrfi gkove pomoc — dojde-li k vYstavce esl.. prOmyslnikii.

Dp. Klobouk uvadi, ze mimo vYborne schopnosti nagich ten v Tani praci, take na ge Ceske deti schopny jsou vyrobiti pane vecieky, jet nagly by opravnene urnisteni v Ceske vYstavce.

Odporueuje vystoupeni gkolakti — narodni tance — pisniely — pokud motno v poctu nejvetgim. Sam ut planuje, ye sve osade meal s nacvikem, p. Cmajdalka, je mu pohotovYm pomocnikem ae eini ptipravy k organizaci prvottidni kapely.

Dr. MICek projevuje, to je rad mezi krajany, mezi nimit vtdy osveti, potegi se, v Austinu neni vetgiho poetu rodakt, neni tam mimo je ho studentil prosttedi, v nemt shromatdeni mobil by matetgtinou projevovati radosti i svizely osobni, spoleeenske, mohli eeskYm zpevem pooktati, veseliti se, vzajemne posilovat k spoleene snaze 6echaslovakt o udrteni na gich tradic, zachovani Ceske feel. teast na gi oslavy niusi bYti tisicova, vystoupeni pted vetejnosti dfistojne. Nesmime si, lidove teeeno, malou iieasti a ledabylYm programem — utiznouti ostudu! Jsme skromni, ustupujeme. keeni: "Sedavej panenko v koute, bude g-li hodna, najdou te" je nemistne, pketile Tteba sebevedomi, jsme spravni daneplatci, mame na svaj dil rozhodne pray°. Chteli nam ee gtinu na universite zrugiti: Zaplava .telegramn na gich voliet v Austinu zaptsobila. Pantim se jimi ptipamatovale, co jsme, na co mame narok ate se nedame. My nejsme ptistehovalci, nati byli zde zpodatku, dtive net jini a ptinesli Texasu vydatne polotky: zdravi, silu, pracovitost a getrnost. Mame radi Texas, milujeme ho — mu sime se pti Stoleti ukazat jednotni, svorni -bezohledne na strapickou ptislugnost.

Dr. Kopeck vyslovuje politovani, to se vyekavanim na cizi pomoc matil Cas. My svoji a,kci provedeme vlastni silou, prosttedky. Jsme hospodatsky dost silni, zaplatit yYdaje oslavy, at' motni ptispeji vice, nezamotni Cimkoli. San Antonio rado ptijme na g' OeskY Den, yypomute nam po hranici molnosti.

Br. Fr. Rendl zpravuje o ptipravach pro yekejne cvideni v hnizdech sokoLskYch a jadrnYmi slovy prohlag uje: Sokol svoji povinnost vykond!

Br. Jos. Kru ginskY z Corpus Christi doznava, to neni radno spolehati na politikate, jsme prvni ze v gech jinYch narodnosti, chystajici se k oslave Stoleti, tteba troubeni lerma, signalu dosud netednYch, otalejicich. Ptitomni at' doma agituji, at' spravnym vysvetlenim, oe se pti nati akci jedna, pomahaji k tispechu, k sbirkam na hrateni vYloh, s nadvikem zpevu, prostnYch cvieeni, Besedy, organizaci kapel a jineho spojenYch. Dr. JIM Pazdral Cte narys potadu, jet mute bYti v Cemkoli zlepten, pozmenen. Na CeskY ID11 navrhuje programni vbor: v 9 had. don prilvc,c1 hlavnirni ti‘idami niesta a k. zahrnuje: hudbu v eele a kapely adly1.-ectsedniet vo SdruZeni, legionail., pi-

Strana 9 alegoricke vozy nagich organizaci, zastupci spolkii a osad, Adastnici Oslavy die pfdni. V tom Case generalni zkouSka evie'encii prostnYch, s hudbou na vYstavigti. Odpoledne ye 2 hod. v arene vYstaviete: Prtivod cvieencn, s hudbou v Cele, zastupci spolkt, legionatt, pionYrti, taneenikt Besedy v kroji arenou vYstavigte; pocta americke a esl. vlajce; proslovy: -guverner, starosta Dallas, ptedsedi VYboru Centennial, a C. Sdruteni; vetejne cvideni, Reseda, zavereena scena symbolickeho nametu.

Veaer akademie v najmute prostorne sini ve meste.

Redaktor A. J. Morris vysvetluje, prof se eekalo se zapodetim prate (nadeje na pomoc V. C.) a prod' by tato schtize nemela uCiniti rozhodne kroky k naprave. Je pro zahajeni phpravne prate ihned.

Br. Eng. Jelinek navrhuje, aby vYbor vypoeital dilce narodni dank jet by ptipadly katcle osade v pomeru na jeji rozmernost a tadal jeho odvedeni.

Pokladnik John Ondru gek navrhuje dobrovolnou dari 5c mesidne na katdeho dlena. Rozumi se, jen v jednom spolku, protote jsou jednotlivci v nekolika spolcich.

Br. Kudera odporuCuje kolekci 5c dane pomoci tad& J. KlinkovskY navrhuje objitcleni osad, most, okrskti dobrovolniky, kteki by clam od domu vybirali milodary pro na g'i akci.

Dr. Kopeck navrhuje, aby tidy a .spolky potadaly zabavy a eistY vYtetek odvadely tstkedi, by Hi. ttedovna SPJST., byla potaclana vyzvati lady k zavedeni dobrovolne dane 5c mesidne na Clena pro jeden rok. Shromatcleni navrh schvaluje.

Br. Slavik, neetnik RVOS. navrhuje, by se potadaly vgechny ttadovny deskYch spolicti o vypsani dane 5c mesiene a na rok.

Br. J. F. Holasek podava nazornY ptiklad: do kaide schnze pro oslavu stoleti, neastnici vydani cestovneho, utrat dal gich. Prod' neptispeti nagi akci ptimo, vetejnYch schnzi vice netteba, yydani s navgtevou dosavadnich schazi mohlo nas fond vydatne posilit.

Ptedseda oznamuje, to jsou po ruce nage knofliky a nalepky. Dobrovolni prodavaei nastupuji obchilzku mezi usazenYmi, vraceji se a odevzdavaji strtene penize.

Dr. Kopeck navrhuje, at' v katde osade je zalotena odboeka Sdruteni oslavy. Ptijato.

Br. Kruginsky ptesvedeivYmi slovy navrhuje zahajeni dobrovolne sbirky ihned a sam odevzdava petku milodaru. Nasledujici v ze,peti pfispeli: Dr. KopeckY $50, po pate darovali: dp. Klobouk, J. Hortiak z Bryan, dr. Hollub.

Joe Holasek, A. J. Morris, Aug. Kacit, Dr. Ktenek a K. Navratil z Temple.

Br. Bartek slibuje za tad z Fort Worth, to oni vykonaji svoji povinnost stoprocentne.

Br. Holasek tada, by tajemiku byla dana vYpomoc. Dr. KopeckY dodava., necht' tsttedi die potteby pomoc si zjedna.

V. Kueera apeluje na zastupce osad, by !hned ptipravovali svuj dorost, aby koeujici cvieitel a organizator na gel ptidu Pripravenou.

Jednejte ut nyni. Podzim a zima pro nepoeas jsou ptipravne praci neptiznivy.

Br. Handl navrhuje, at' tsttedi a zastupei odboeek konaji poradu katcleho Ctvrtleti.

Tajemnik Fr. Mouelca Cte telegram z Houstonu: Ptedseda SPJST., br. C. H. Chernosky scleluje: "nasledkem pohtbu pi. Horalcove v Rosenberg, nemohu se dostaviti. Jsem a cola, nase Jednota pro spolupraci k clAstojne neasti oslavy Stoleti. Pteji zdar va gi schtzi!"

Br. KlinkovskY navrhuje, necht' katclY tad Ci deskY spolek, uspotada behem roku zabavu ve prospech fondu na gi akce. Boutlive schvaleno.

Rozprodej knoflikii a nalepek, dale milodary — vyne6ly celkem $242.95.

Ptedseda vhodnYm doslovem zdatilou schnzi odroduje, yyslovivge zaroveri dik ptedsedovi tadu Praha, Tom Drozdovi i elentm za bratrske propWeni sine. nepomoc jakkoli projevenou.

Shroma2deni peje nadhernou: "Kde domov muj?",

Strana 10.

A LE PRECE ji cosi mYlilo. Rikal:_ vzboutend fl.smyslnost. Tu tetko souditi, nebo takovema pokugeni nebyla vydana ani ona, ani nebottik mut. Pravda, v prvnich letech po sriatku se sebe nayzajem nasytiti nemohli. Vic je gte Jo sef, dej mu. Pan Bah vednou slavu, net ona.

A ji udivovalo, at se nekdy i lekala. Ale peevyvanulo, dostavil se klid a mir — a potom si byli jegte. blitgi, net dtiv... Motna, to i Karla tak posedlo, ale podle vypraveni doktorova nemohlo trvati dlouho — pouhYch par tYdna, kdetto u nich dobra trio leta snad i dela — teak° ted' ptesne vzpomenouti... Karel v gak po tech nekolika tYdnecti, v nicht se Casto, uvedomuje si nyni, zdrtei v nieste dlouho do noci, napadne pclevil ye svYch jiadach do Pardubic. Teruel: :ustaviene byl doma. Nebylo ji tenkrat napadne, dokonce tomu byla rada. Ale nyni nad skuteenosti zamfglela, nebo se ji zdalo, to popira tvrzeni doktora. Laudata.

Kdyby bylo skuteene smyslne avichteni, nemohlo tak razem ustati, nemohlo bYti ta's. zcela ptekonano...

Otevreni dveti ji vyru gilo a ptemYgleni, a kdy se obratila, spattila Betu, ktera vahavYmi 'croaky wla. blit, at se zastavila na prosttedku jidelny.

Zeptala se ji a vaecka se udivila, kdyt sly gela, to rorttesenYm hlasem to,da, aby ji propustila ze slutlay a nagla si za ni nahradu, ponevadt musi odejiti do mesta k soudu, kde bude zavtena Podivala se na ni roz gitenYma oeima, ale &iv, net vypravila dalgi otazku z list, odegla mlelty ke stolu a usedla. Citila, to se vali cosi, co ji znovu zhrouti .. . .

A Beta s hlavou vklinenou at do kolebky nader a pohledem uptenYm na tivot se pterYvanYm hlasem zpovidala. To, co myslila pted tim v komote, povidala nyni slovy. Nic nezatajila. .

I to povedela, to je jina Mdlo bylo stare pani a v hlave ji hueelo, dokud axle], Betin hlas. Je gte hate vaak, kdyt ..

Zavladnuv gi ticho titilo a dusilo. Svetnice pojednou jako by byla pina huste podzimni nilhy . . .

'Mee a s namahou sbirala my glenky .. .

Mel tedy advokat pravdu. I tato Karlovi podlehla. Proto ptestaly jeho zajezdy do mesta, jako kdy utne. A ona jeate pied chvili se prove to veci chytila s verou, jako tonouci stebla. Ne s jednou, ale se dvema — jako Turek by byl, se dopougtel heich proti ptijate svatosti, proti slibu a proti Butane . . . Ze jenom kdy dovolila, aby v ten ne gt'astnY sriatek vstoupil. Bea jejiho svoleni by byl jiste vahal a odklacial — na ni tedy spoeiva vina. Tetgi, net na teto, ktera se stejne domniva.

V to chvili do ticha, ktere jit dlouho trvalo, .. ozval se znovu Betin ptigkrcenY hlas "Tak ja. teda ... " Zvedla stare pani hlavu a uptela pohled na slutku htignici. V podestne tene se cosi hluboce-bytostneho yzeptelo at k o gklivosti .. . nepajdeg !" — vytekla t yrde, at BC, ta. ptekvapene zvedla hlavu a vytte gtenyma oeima ji pohlecila do tvate . .

A ku podivu. V tete chvili spadla se stare pani vgecka mdloba i malatnost. Skoro bolestne citila, jak se ji naptimuje patet a tvrdne na kamen. Tak zvlagtni byl ten pocit, to ji donutil vstati .. .

Ano, tvrda musi bYt, jako bYval nebottik Josef — letelo ji hlavou . . . — Neni jine pomoci. Roste a sill: ta vichtice kolem Ji g i to to strhuje svym nasilim. Week° by strhla, v geaka by vyvratila, kdyby se ona nepostavila noproti a nezlomila jeji siliJ , „

VE S TNIK

-Nikam nepajdeg !" — opakovala znovu .. .

"Vgichni jste jako gileni, v gechny vas posed! htich, a proto take bieuje svedomi . . .

Beta sklonila hlavu hluboko na prsa, ramena se ji rozechvela, a prudke vtateni vaduChit ncsem prozradilo kvaeici jit vYbuch ktedoviteho place .. .

Dostavil se, a s nim vyletla z fist i slova .

"Potom ho ale obesil" V tu chvili byla jit jidelna zalita svetlem.

Ani stopy poione huste maze, ktera ji drive zaplriovala. A stare, pani stela pevna pied Betcu, hlavu mela jasnou a v gechny smysly zbystiene. Videla ostte, jak dosud nikdy nevidela a nebyly to cai telesne, jimit tak prohledla.

"Ja ti rozumim, mysli g dolate. ale protote to poh.ani vYeitky svedomi za Mich, gpatne by bylo vaecko, co bys ueinila. Nic dobreho nevachazi a nerodi se ze htichu. Na tom, co it'dnil Karel, jsi nemela a nema g podilu. Do tveho hrichu — co je svetu? Tvilj je a Karliiv, jenom vy dva se z neho budete zodpovidati pied Bohem a pied s yYm svedomim. Pied vlastnim svedomim spit, a pteji yam tu silu, aby jeho scud vas zbavil zodpovednosti pied Bohem. K lidskemu soudu kdybyssla, rozmnotila bys jenom Karlovu hanbu, ptititila bys a ne pomohla. 8patne jsi si poradila . " Zase se rozlotilo ticho, ktere vaak jit nebylo Wake, nYbrt uzkostne a rozech yele .. .

Pterugoval je jenom Betin du genY plat. — Po chvili tekla ji stare pani .. .

"A ted' jdi. Pracuj jako dosud. Zastaneg, se vrati Karel, nebo on je ti povinen kid, co bude dal. Ja vetim, to se vrati. Kdyby se vaak nevratil, jako matka budu ti povinna Mei za neho. A teknu ti potom. Ted' ut jdi."

Vybidnuta se beze slova obratila a shrbena, Sla ke dvetim. Lopatky i ramena vyvY gena, jako by Cekala tetkY ader zezadu, takte hiavy videti nebylo.

Zapadly za ni dvete .

Na ne se zahledela pani MIA, a dlouho tak stela bez hnuti. Ogklivost, kterou dtive citila, jit ji opustila — a misto ni jako by se v srdci probouzel litostnY soucit. Jako by se nesmele probouzel, ponevadt byl zaktikovan rozumem, kterY je gte obestiral mrak hnevu z pohorgeni.

Posleze sepjala ruce, stiskla je a potrhla jimi, jako by chtela zvednouti vzharu. Gesto se vaak zlomilo hned v poeatku, takte semknute ruce poklesly dolti. 0 hlavu svesila a zakYvala ji "Sodoma!" — vydYchla .

"Udinena Sodoma!" — XV.

Pat* den byl jit intenYr TupY ve vy gettovaci vazbe u krajskeho soudu, kdy se vy gettujici soudce pa prize to veci dotkl. Ptedvolal sl ho znovu do kancela •e, polotil mu nekolik ctazek, a kdyt je yyslYchanY zodpovedel, anit se a vlasek odchYlil ad svYch dtivej gich vYpovecli, pohral si prsty na desce stolu, zahledel se jakoby v zamy gleni oknem a na dlouhou chvili se odmleel. — Potom pojednou, jako by ho napadlo cosi, co do vYslechu nepattilo, zeptal se skoro kamarad,sky "A prod jste, pane intenYre, vlastne prijal toho chiapa do s yYch sluteb ..."

"Sam se mi nabidl" — odtu gil Karel bezelstne A jit podrobne vypravoval a setkani s Brotkern v panskom lomu i o jeho nabidce, kterou mu tehdy udinil, dovolav se doporueeni pani Tyrdikove "Toto deporudeni bych byl koneene Indio dbal; pamatuji se spolehlive, to mi bylo neptijemne, ponevadt jsem je povatoval za nemistne vme govani se budouci tchyne do myth veci, do kterYch ji nic nebylo. Ale a hovoru, kterY se tehdy mezi nami rozptedl, jsem poznal, to Brotek dobte rozumi, dik svernu ptedchczimu zamestnani, jednak obchodu s vim, jednak take provozu v lomech. A ponevadt jsem se prove odhodlaval zmYtiti ptestarlou jit na gi borovinu a otevtiti lam, ptig]a mi Brotkova nabidka velmi vhod prove pro tyto jeho znalosti klichae‘, pohli'Zeje ph tom do ,soudeovy tva.re, Prot() inn nemohl ujiti nedd-

Ve stiedu, dne 21. srpna 1935.

vetivY fisrnev, jeho ptieiny nechapal.

Vygettujici se opet odmleel, °pet chvili bubnova! prsty pravice 'do stolu, pohliteje tentokrate uptene na Karla.. Potom se zeptal se skrY yanou chytrackosti, jako by kladl 166,ku, do ktere se mu ureite podati lapiti . . .

"Jine ptieiny tedy nebylo? — Zejmena ne nejakeho zavazku vildi tomu eloveltu? Myslim takoveho zavazku, o jakeni by bylo radno pomlaeti "Ne!" — tekl struane, ale ostte intenYr TupY, svragtiv eel° a pohlednuv podraidene no soudce. Hovotil s tim dloyekem do to chvile naprosto uptimne, nejmen giho nezatajoval — a proto byl pohnevan neptijemnYm pocitem, to si s nim hraje na nechutnou schovavaeku — to se tvati bYti chytrym kocourem proti lapene mygi. Ate se soudce znovu v to hie odmleel, zahovotil sam .. .

"Smim snad vedeti, prod mi byla otazka polcdena?"

Podrateleni zpasobilo, to hlas zaznel nad potiebu ostte .. .

Posttehl vy gettujici a naptimil se dotdene . . .

"Neni prod bych yam tajil. Pri prohlidce v soukromem byte spravce Brotka byl meal jinYm naleten odpis z otevteneho fietu pardubicke filialky 2ivnostenske banky, vyhotovenY toho dne, kterY bezprosttedne ptedchazel noci, v nit byla spachana vratda na vagem panu otci. Vyslechem ritednikt filialky jsem pak zjistii, ze odpis ptijal zavratdenY pri vy-plate penez osobne. Bankovni ritednici se site nepamatuji ptesne, stalo-li se i tentokrat, ale vaichni shodne vypovidaji, to mel nebottik ve zvyku vlotiti yyavednute penize do listu adpisu a s nim do dopisni °balky, kterou vtdy pkiklado, za adelem fischovy k odpisu, i kdyt je tento dorudovan osobne. Obalka sice nalezena nebyla, ale odpis z otevteneho fietu nemohi pochopitelne miti ye chvili vraidy nikdo, net zavratcleny. Pti vy gettovani vraidy byla site u mrtvoly nalezena penetni tagka, ale — jak je patrno z protokolu, kterY mama v soudnich spisech, neobsahavala ani zmineneho odpisu, ani penetite eastky, ktera byla vyplacena bankou, tteba byla v taste nalezena znaena dastka penez. Z jinYch spisa tehdej giho vygettovani pak je jisto, Ce zmineneho dne vas pan otec nevyrovnaval tadnych fieta. Musil tedy nenalezene penize miti p11 sobe. A nyni jsme zjistili pozoruhodnou okolnost, ktera pti prvnim vySettovani pochopitelne unikla. 2e totit pan Brotek byl tehot dne ye filialce 2ivnostenske banky, kde mel nejakY vklad, z nehot si rovnet vyzvedl menai eastku. Oba zapisy v deniku i pokladni knize nasleduji bezprosttedne za sebou, pti eernt zapisy ,tYkajici se pana Brotka, jsou na druhem miste. ttednici se pochopitelne nepamatuji, ale ptipou gteji motnost, kteia, o-statne je temet prilkazna, to oba byli soudasne v mistnosti hanky — a to tedy mohl Brotek jak si vas pan otec uklada do tacky penize. Byl-li tedy vrahem, staeilo mu prisvojiti si po spachanern Cinu obalku s odpisem a ostatnim obsahem, jehot hodnotu anal — ponechati na, mist& Cinu ta gku s dalgi eastkou penez, o nit snad nevedel, ale jit ponechati bylo zamerne adelne, i kdyby byl veal. Vita sam, to v prvni chvili skuteene ta okolnost obratila podezteni zcela jinYm smerem. Buda cygem tteba dakladneho vy getteni, net bud a bezpeene prokazano, ale ja jsem si jit napra t jist, to vrahem va geho pana otce nebyl jinY, net Petr Brotek . . ."

Odmleel se a zahledel se sytou spokojennsti na inieriSrra Tupeho, kterY stab v to jako solnY sloup, pobledlY v tvati, a uptcna pohlitel Siroce rozevtenYma oeima no ticiho . . .

"Nedivte se proto, to jsem vam prAoLl tazku, ktera vas tak zneklidnila. I u prost,,,h' aetnickeho stratmistra se vynotilo 'peclazt r ni, neglo-li take tenkrat o zjednanou vradu V soudeove hlasu se tetelil skrytY smith . . .

(1DokraZ',ovani..)

Ve sttedu, doe 21. srpna 1935.

Ze Sveta Lesnich Samot Roman.

Napsal Karel Klostermann NAS zle, fitasne veci se deji," pravil — "a u secky z dlouhe chvile. Nuda lehne jako mni inlhy, Mere yen nas nepouSteji, k einnosti odsuzuji. Spoleenosti neni, po cede nedele nevi elovek, co poditi, a tu lide vSeeke moFne si zmanou, aby si eas ukratili. Poznate revirniky, naSe sousedy, seznamite se iez se syYrni kollegy ptirueimi, uslySite divne Aisne! Ja, to znam, proto nezazlite, to pokud mono ku praci a einnosti vas ptidrtim: pro mladeho eloveka zahalka je nejvetZsim zlem."

"Ja se nudit nebudu, muFidku," vmisila se panieka, "ja jiste ne! Kdyt bude nejhate, zazpivam si pisnieku, veselou, smutnou, die 'Wady, ale nudit se nebudu, jak Siva jsem se nenudila."

"Hospodyne se nenudi," pravil velne revirnik; "v dome a v hospodakstvi v2dy je co delat." Po male pkestavce dodal: "Hospodynim jen nati nudu a nak mrzoutstvi jest sna.Seti; tot' jejich adelem."

"Pravila jste, to zpivate, milostpani, vece pkirudi.

"Tak trochu, doma mi kikali slavidek.

• vy?"

"Slaviekem mne nezvali, ale trochu jsem se tomu umeni take oddaval," smal se ptiruei.

"VYbome! vYborne!" zatleskala ruekama; "to budou dueta, muFieku! To bude veselo, 2adna nuda, Fadna dlouha chvile!" A zazpivala pinYm zvuenYm sopranem: "Prod bychom se neteSili, kdy nam Pan Brill zdravi de,!"

Pti druhe sloce i mladenec spustil a doprovazel jeji prim mohutnYm barytonem. Kdy2 piseri, udiveni druh na druha pohledli.

"Vy jste znamenitY zpevak," pravila vese:e; "co tomu kikaS, midieku? Bude nam kazati o nude? Nebude-lit Fivo, veselo?"

Revirnik seal jak u vytrieni. Ad sam nebyl zpevakem, nad zpev mu nebylo. Brih sam vi, co davno dtimajicich situ a mySlenek v nem e probudilo. "VYborne! znamenitel" pravil klidnYm, mekkYm hiasem svYm. A panieka s mladencem opet piseri a opet jinou.

PtipliFila se na apiekach stare, Nany, ktera, jindy v ten eas davno spala, a poslouchala tak zbo2ne, jako by byla v kostele. Zdalo se, jako by kouzelna jakas moc vrasky stareho obliecje byla uhladila, ad slovrim eeskYch pisni ne-, rozumela, siza za slzou ji po tvati kanula.

Kdy piseri opet dozpivana, blize ptistoupila a zesterou oei utirajic, pravila: "Zaplat' Pan Bah! to bylo krasne. Milostpani to umi, a mla dY pan take! Co Fiva to krasy zpevu jsem ne,slySela!"

"Dobte, dobte, Nany," odvetila dobrosrdeene colada pani, "jen poslouchejte, kdyF se yam zpev libi; nebude tu smutno, vid'te?"

"Och, Bah 2ehnej, milostpani . . " a dale Nany nemohla, tak byla unesena, to i proud iedi sve ztratila. Zapeli jeSte jednu, pak mlada panieka, aby se SU podivat yen. "Bude chladno," pravil revirnik, "dobte se opatt, duSinko."

Sam ji poslouFil, mekkYm 'Salem hlavu i telt) ovinul; pak a1I vSickni.

Chladno bylo, citelne chladno; ale na nebi stal piny mesic a sticibrnYm svetlem s yYm zalil celou planinu i vrikolni vYSiny. Lehoueke, hledne pary vystupovaly z luk a moeala, kmitaly se koruny stroma, a za nimi eerna 137 se purporove stiny. Hlava Luzneho leskla se, jako by ji pokrYval snih. Po nebi •tu a tam la beruSka plovala, tik, klidne, jako by bo2i andelidek na perutich svYch se yznaSel v blankytnYch vYSinach. 2adnY temet zvuk neruSil velebneho poklidu, leda to zvonce krav ze stajt; obeas do gene se o7",;valy, a vettik :sumeni stromil a :iblouciaani blizkych vod.

"Mtij ty BoFe, jak je to krasr"?-, jak velebn6. jako ve chramor za:septala mlada pani, "Moj

irESTNIK dralV muFieku, do boFiho raje jsi mne uvedl — jak tobe dekuji!"

Polila luna sttibrem svYm i toto mile lidko, obralel se blankyt nebes v temne moclrSrch odich, pak vee ukryla na mohutnYch jeho pr sou.

Vratili se. PtiruCi vystupoval zdlouhavYrn krokem po dunicich schodech a zmizel ye sve komfirce; snad nevidel rychle se kmitajici pastavy, ktera v stin pod hajnovnou se ponotila a tam se ztratila; snad ji vial, ale paprve ho nelakala. Ba, zaeal on tu roman svilj, jakYs divy rej, zadal ho — co bude dal? . . . .

Usedl na pelest a ptemital. Bim! barn — barn! odpovidaly zvonce, ktere tichou nod zvukem syym as k nemu doralely .

Druheho dne easne z rana nastala sluiba.

Objevil se v myslivne hajnY, ptichazeje si pro rozkazy. Mlade, pani zaroveri s manFelem vstala; pkiSlo ji na mysl doprovoditi ho.

"Nelze, srdenko, nelze," odmital, "hrozne mokro; ani bys nepomyslila, a botieky tvoje by se rozmoeily, eaty ubrouzdaly. U nas neni peSinek, ale travy po pas; se veech keit a s mladYch smrekri voda proudem se lije. Az jednou odpoledne to provedu; dnes se ohledni po hospodakstvi, Nany ti ukase, dello tteba; budee miti prate dost."

"Kdy ptijdete k obedu?"

"To, Zdenieko, nevime; ty pak nas nedekej a jez, kdy se ti zlibi. VSak Nany ti povi, jak se u nas kuchyri obstarava. Jen jednoho bud' pametliva: hlad bude pokadnY, vybiravi nejsme, a u nas take vYberu neni. Budee se musit v to vpraviti."

Polibil FenuSku, vzal puSku na rameno, zavolal Hektoza a Sel; pted domem jit nafi dekali ptirudi a hajnY. 81i vSickni kolem hajnovny, mitice v levo. Dole pti potoce u milstku potkali Katy; nesla velkou nriSi travy: posta vila ji na zem a ptiskoeivSi, revirnikovi na uvitanou ruku polibila. "Pfeji St:esti milostpanovi!" Septaly koralove rty, ale oei k jinemu zabloudily, na jinem utkvely; podiveni l vYditky Ceti v pohledu tom mladenec; citil pottebu omluviti se, nemohl vSak, jenom lehounce pokreil ramenoma.

HajnY se brzo od nich odlouail. Zastali revirnik s ptirudim sami dva; Katy za nimi pohli-Fela, as v hustem mlazi lesa zmizely postavy jejich. Celt' den oba pa reviru se brodili, tu hustYm lesem, onde pies slatiny a bahna. Revirnik podtizeneho sveho provadel, kde tteba bylo, o pornerech sluFebnYch, o nastavajici pra-ci s nim rozmlouvaje.

Mladou pani zatim do hospodatstvi uvadela stara Nany. Utikaly ji hodiny dosti rychle; tclik novYch veci tu videla, tak nove, neobvykle byly ji tu pomery, Fe opravdu se videla v novem, netuSenem svete.

Po tketi h•dine teprve pri.ael doma mantel s ptirueim. Obed byl hotov ye dye, &five beztoho neptijdou, ujiSt'ovala hospodyne; celou hodinu, kdyt u2 byl dovaten, ho udrkti, aby se nezkazil, zda2 neni v tom umeni? Ji se ovSem nezdal vice dobrYm, kdyt vSak videla,, jak panrim chutnala nalo2ena skopovina, tu teprve uznala, jakou vYteenou" ueitelkou jest ji stare, Nany. Udrtet! potad jen udrtet! tot' tu bylo heslo v oboru kuchyriskem.

Den za dnem stejnYm zpiisobem ubihal; cele dopoledne as do tti, ba do pet hodin bYvala pani sama doma, a nebylo easu, by se poVeeery bYvaly vesele; dovadela, zpivala, smala se — jenk veeery proti dlouhYm dniun tak kratkYmi se ji zdaly. Nejhate bylo s jidlem; sama tim naloknYm masem, tou slaninou a uzeninou za kratko tak se pkesytila, Fe ji bYvalo as do plak, z ylaSte ana soudila, Fe ubohY Faludek manFelriv stejnYm zprisobem bude stavkovat. V tom se ovkm mYlila: PuerstlinskY vzduch lesni travi, a i v mladenci zahy zakotvilo se ptesvedeeni, to neni lepSi lahridky na svete nad nalokne maso z pochybne krmene kravy, tkeba melo haut gout. Ona sama brala atoeiSte k mleku a k mouenYm ji•dlum; muzum se do nich mene zdalo, protoF? mladenec 7R. S ire pfijal heslo revirnikovo: "Dokud Bich de, pivo, dokud si je rntiFeme opatiiti, pijme je! Nastanou doby, kdy je miti no-

Strana 11 budeme." K vuli pivu men tedy racieji na, vlakna a kaei rozvatene maso s tvrdYnii jako ktesadla knedliky, net bile chutne vdolky a buntidky potkene a nadivane povidly z dernych jahtdek. Vedete bYvala velmi jednoducha: dernY • chleb s derstvYm maslem neb rozhudou; tato ambrasie veem chutim vyhovovala a i se 8tubenbatskSrm a 8ena y skS7m nektarem dobte se pojila.

Jednoho krsneho jitra poslal revirnik m15.&nee samotneho do reviru, ke sve mlade paniece pak "Zdenidko, dnes to povedu na navetevu; podivame se ke kollegovi do Podroklanske myslivny dy e hodinky testy; do veeera se vratime. Jsou to prosti, ale velice hodni bide a teei se na tebe. Setkal jsem se s MalYm tak se jmenuje — onehdy na hranicich naeich reviru; skoro trpce mi vytYkal, to ani nejblfteim sousedtim jsem to jeete nepkedstavil.

Oblec se tedy na cestu, vezmi na no2ky dobre botky, ktere vody nepropoueteji."

Mlada panidka radosti tandila po postranne sini. Konedne, se piece podiva do lesii! Co se ho ui naprosila; naprosto nechtel, dokladaje, to by mu nepostadila, to je mokro, to by slutba nedovolovala venovati ji nalaite pozornosti atd.; patrn'e same vYnaluvy, pro ktere by se byla skoro uz hnevala. Takova byla jeji touha vkroditi do tajemnYch, chmurnYch letakovou kouzelnou silou vabily ji tyto, Fe doela si jednou pro hajnYch Katy a po2adala ji, aby ji provedla, ulazala les. Divka aveem uposlechla, a mlada pani se same. pfesvedeila, Fe telko man() ad pokraje vnikati. Mantel se smal, kdy o nezdatene vYprave sve mu povedela.

Ptichystala se itedy, pkistrojila; zachytila huste ruse kadete dle tehdejei mody do tidke site, jasne modrou stuhou zdobene, ptehodila pikes modrou, tesne pkilehajici "korfit" koeilku barevnY pestrY plaid a — nerad povidam, protoFe rekyne sve ani zlehditi ani krasy ji odnimati nechci, ale veren jsa historicke pravde, mldenim opomenouti toho nemohu — objevila se pted manielem v ptivabech veevladne tehdy jette krinoliny. Hospodyne petkrat spraskla ruce nad tcu krasou a velebnosti eirokeho zjevu, mantel \Teak potutelne se usmal.

"Zdenteko draha," tekl, "tohle nadini podsukenni laskave doma zustavie, je2to v objemu tom bys neproela."

Zarazila se velmi, modra, °aka ji zvlhla.

"Neni motna.. Saty jsou na krinolinu eity, jak bych je bez ni odela?"

"Nic naplat, dueinko — honetiny nedbaji mody, a po zemi vinou se malo diskretni koteny, kterYrn by se zachtelo odevu tveho. Ty nedavej jim ho na pospasy a pojd' v domaci aprave sve, je nova a sluSi ti vYborne." , Studem a rozeilenim vSecka tvat nachem se ji polila: "Vy mutSti tomu nerozumite. Jak ukazati v ptilehajicich Satech? tot' nesluene!

Co by tomu kekla pani Maid?"

Skoro nedopovedela, takovYm prudkYm, hlasitYm, nezdvotilYm smichem pteruSil ji manFel, jinak tak va gnY. "Pani Maid.? Co to kekne? Haf ha! Och, ty zlata moje, parii Male, co Fiva toho obrudi nevidela, ba snad o nem tak malo slykla•jako ty, moje kutatko, o paradnim odevu einske cisatovny. My jsme tu v jinem svete; na Puerstlink a Podroklanskou myslivnu ani PatiF se svou modou dosud nevyzrala. Pani Male, co kekne? Ne, odpust' mi, FenuSko, ha, ha, ha!"

9 Marne bylo vklike jeji smlouvani; na jeji namitky mel jen jednu odpoved': "Naves na sebe koralka, zlata, vklikYch stukk, jen kdyt nelitaji, chceS-li pani Male imponovati, ale v krinoline jiti nemaieS, rozhodne nemfdeS, protote bys tarn pkiSla nahe.."

Zlobila se rozkoSne, pleskla ho hebouekou mekou pies Siroke piece, ba snad i asta by mu byla zavtela, jen kdyby malieke, na nej byla dosahla. Koneane vSak se poddala a Ma se ptevleci. Faktum toto sluSi vSemu svetu za hiaholu trub i kothiv zvestovati, jeFto fidkYm jest v dejinach lidstva rikazem, aby Fenn ye vecech inody mu2i. povolila. — V Puerstlinku je (Pokraeovani)

Sot rana 12.

Kid VySehrad, &sit) 48.

Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku! flad VySehrad dislo 48. SPJST. odbYval svoji pravidelnou schazi dne 4. t. m. a bylo ujednano, aby se do 'Alai schuze v gichni bratti a sestry v hojnem poetu dostavi, neb mame &Matte jednani ohledne. nakho "bazaru", a eas se bliai kvapem vsttic. Prato vas tadm jmenem radu naSeho, pkijed'te vSichni a zaroven si katdy doma napiSte svoje nahledy, jak by bylo mono pti naSem "bazaru" s aspechem pra covat. Toto vSe musi bYti v priSti schazi ujednano, ktera se bude odbYvat v mesici zati pry-ni nedeii, (v padu Spatneho podasi o tYden pozdeji). Take se sestry ujecinaly, to zase nam ptichystaji nejakou svadinu a proto vas 26,-dam, bratti, dostavte se v hojnem podtu, at' je nas vice pkitomno, neb ye spojeni je sila, pracujrne pro dobro nakho tadu. Kdy budeme ten nas "bazar" potadat, uvedornim ctene dtenatstvo pozdeji a ten celou verejnost. Take bratru BartoSovi chci dati par slov neb vim, ae rad sobe, leckde vyjede a doufam, to na "bazar" tet ptijede, no a pak veselosti bude dosti. Take bratr Moudka, redaktor nakho Vestniku, nesmi chybeti. VSak davejte vSichni pozor na nas Vestnik, at tam bude psano: "Vzharu do Taylor na Bazar!" to ut bud'te jisti, 2,e nee° noveho bude rad VySehrad disla 48. na Bayersville konati, to kdyt k nam zavitate, budete prekvapeni. Tak vkm k yam vole, htimave "Na zdar!". Jsern, K. F. Chalupa, dopisovatel.

OZNAMENI iIMRTi A DiKtIVZDANi. HlubokYm talem sklideni davame timto smutnou zpravu, to nak milovana, mantelka, maminka, babidka a sestra Hedvika Truksova svoji pozemskou pout' po dlouhe zakerne nemoci dokonala. Usnula tine v kruhu svoji rodiny dne 16. srpna o 8:30 hod. veder ye stall.

58 roka.

Pohtebni obrady byly konany v nedeli o 10 hod. rano v dome smutku a potom na jeji posledni prani zavezeny do krematoria do San Antonio k zpopelneni.

Timto vzdavame vSem, kteti v na gem bola nam napomocni byli, vSem darcam krasnych venca a kvetin a vSem, kteti se v tak hojnem poetu k poslednimu jejimu dostavili srdeene Nej ytelejSi dik vzdavame peveckemu krautku Bedrich Smetana z Houstonu za tklive pohrebni pisne, ktere v dome smutku a nad rakvi zesnule za,zpival.

Tea dekujeme br. Stepanu Valdikovi el. Hi. Utadovny za jeho dojemnou ted nad rakvi v dome smutku.

Demo v Alvin, Texas, 19. srpna 1935.

Fr. Truksa, truchlici manaa Vladislav, Mojmir, Otakar, synove.

Milada a Libuk, dcery.

Jan 0. Strouhal, Arnold Borm, zeti.

Julie a Ella, snachy.

Jiti, Frantikk, Josefinka a Helenka, vnou'data.

Guy, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

2aciam o laskave dv .etejneni t,e'chto par tadek.

Bratti a sestry, kteti jste se zada.stnili patadaneho pikniku v Blessing, slySeli jste na svoje vlastni uSi, co vSecko vykonala Hlawni Uiadovna pro tad Moravan, ktereho jsem byl v tu dobu prave adetnikem po 8 mica, tak vam ja nejlepe mohu podati zpresu, jak vypadal, a ne tadnY Domorad, kterY o tom ani paneti nemel, o tern mluvil. A kolik pro nej Hi. I.Tr. tehdejti vykonala? Musim iici, ze nic. A nebYti mne, tak by se bylo o radu Moravan nemluvilo, proto, to by ho nebylo.

Bratti a sestry, pkijeda s bratrskeho pikniku donna teprve jsem o vSem ptemYSlel, jak to tam vk dopadlo. Nejvice mne todilo motkern, kdya na program tad Moravan, 1.1tereho jeem byl 8 ro':t-: to debt" o ktere Jak vypa.dal rad Moravan v ten eas, vdm Byl t! ;. ve1iCF smote r 11 e_to p.1:%J-

vf:sTAII to, ze nebylo dial* kteil byli dostateeni zastavati inady. Mohu vam dat struenY nahled, jak vypadaly knihy freetnika a tajemnika, ktere byly sama poznamka, rozlienYch zpasobti, tak to ani sam atednik za mesic tomu nen-zumel.

Bratti a sestry, tad Moravan byl tehdejSi dobu ye velice smutnem postaveni, protote nemel 11 elenii, kteri by mohli zastavat atady.

MCI Bice dobreho ptedsedu, Jana 8Vastneho, ale jeho nejvetSi chybou bylo, to neumel 'dist ani psat, eemut se pozdeji priucil, kdyt vide, jak je zle bez onech dvou ptemeta arad piedsedy zastavat. Byli tam pouze dva elenove, kteii mohli zastavat atady adetnika a tajemnika, a to byli Fr. Svach a Jim Blatek, kteri byli taktka neobmezenYmi pany tadu. Jak vypadaly knihy, o torn nebudu se ani rozepisovat, ty byly jenom same, poznamka.

Bratti a sestry, vatme si toho, ze jsme v br.

Mouekovi naSIi tako-veho redaktora nakho organu. Jedinou chybou je, to neni za svou praci dosta,tedne odmenovan, tak jako by mel bYt, a to se de, napravit, bude-li ye svem zapoeatem dile pokradovat.

Ptal-li by si nektery 'Olen nejake vysvetleni k tomuto dopisu, jsem ochoten mu vyhovet.

S bratrskYm pozdravem Joe Pultr.

Flatonia, Texas.

Qt. redakce Vestniku, bratti a sestry!

Dne 6. srpna. jsem zajel do Fayetteville, poslechnout koncert Brenhamske Concert Band, pod tizenim prof. F. J. Navratila a zpevackehc.) sboru Mendelsohn Club, pod tizenim pani K. E. McAdam, a musim piiznat, ae,.jsem to testy a easu nelitoval, neb to opravdu stalo za poslechnuti a lidu bylo pritamno, to nemeli ani pro polovinu ptitomnYch sedadel, tedy vetSinou museli stat. Nahodou jsem se octnul poblite tenskych a videi jsem, se se jim to nejak nelibi, to musi stat, tedy abych je jeSte vice dozlobil, dobiral jsem je, aby se posadily, a tu mi jedna odsekla, abych se staral sam o sebe, any to maji svoje sedadla, s sebou, ale nemaji je kam polotit, tedy jsem jim, radii, aby je polotily travnik, ale to se jim ten nelibilo, pry je to nebezpeene. OvSem; musel jsem jim dat za pravdu, neb ted' je ten svet tak piestraSenY Verna vdovama, ja totit minim pavouka derna vdova (black widow) zvaneho, a to kdyby potom takova potvarka nekam zalezla a late k tomu kousla, to by pak nebyl, jak se kika, tadnY "Spas".

Tet se vam musim pochvalit, jake mile ptekvapeni mne postihlo minule aterY veder, byl to totia den myth narozenin, ale byl jsem nejak mrzutY, ae jsem zas o rok starti. Seal jsem a radia, ktere ani nehralo, a tu jako blesk z eista jasna mi spusti muzikanti pod okny: "Andulko 8afakova." To se rozumi, to jsem byl yen jedna dve, adkoliv jam byl i bosY, a kdo myslite, te to byl? ZadnY jin.Y net Baeovi kluci z Fayetteville a cela banda k tomu. Kdy dohrali, pobizel jsem je ddle, ale oni ze mi na dobrou mire zahraji jeSte jeden a pak zadali nosit na stul, to za malou &Yin se stall probYbal pod dobrYmi jidly. Ja jsem zase opattil neco tekuteho a co se dale dela, to ua sobe mutate domyslet, ale pobavili jsme se dobte a teSiio me, ze i bratr Albert Kulhanek od "rev" s nimi prijel. On ted' prozatim nehraje, ale je to tea jeden z tech staraich z Badove kapely a je videt, to mu ta voda z to "revy" jde k duhu, neb jestli jeSte nema, tedy mu mnoho na pal treti stovky na vase nechybi. Ted' by mu to nealo tak lehko se ptehoupnout pies petistopovY "fenc", jako tenkrate za starch 'east, jak jsme jednou hrali v Taylor. Ale o tom vain napiSu nekdy jindy. Timto vzde.yam srdeene diky Badove kapele, to sobe neobtetovali tu cestu vykonat, aby me prekvapia, cot se jim skutedne podatilo a slibuji, to die rnotnosti budu hledet oplatit. Tet dekuji kucharkam, ktere pripravovaly ta jidla, neb nam to vaechno chutnalo vYborne..Kluci ovaem chvaliii, to oni to pripravovali sami, ale id jim novei-11, nab to Ja vim ze zku:s'enosti, nEohraband ruka nauLlc.a nec otakoveho necialke, Vzpomeli isme tot% stacho F-antu od Iiyels-

ire sttedu, dne 21. srpna 1935. burgu, Moravka i Bartok a na z,dravi katdeho jsme vypili o jednu vic.

F. J. Fojtik.

Tak pro dnes kudbaj!

Rad Svaz echoslovanti Cis. 92.

Fort Worth, Texas.

Mili bratti a sestry!

Ptichazim zase s troSkau do mlYna. Jelikot si br. redaktor stetuje, to ma hodne dopisu, tedy to vezmu zkratka.

Zabavni vYbor vaechny srdedne zve na taneeni zabavu, kterou potadd v nedeli, 25. srpna v 8 hodin veaer. Hudba br. Blaaka. Vstupne jako jindy. Ptijd'te a pobavite se.

Sttibrne Jubileum naseno radu, ktere budeme oslavovati 8. tail (v nedeli), se nam pomalu bliti, a jen si ptejeme, aby se nam stranne vydatilo. Az ptiSte yam oznamirn sla y -nostniprogam.

Doufam, ze nas krajane z blizkYch osad, jako: Dallas a West, v hojnem poetu navStivi, cot by nas velice teailo. Z ylaSte doufame, br. redaktor nas svoji nearStevou pocti ,a take redakce 6echoslovaka, budeme se teSit. Se sesterskYm pozdravem, Marie Juranova, clop Poz. red.: — TeSim se na seznameni s 'deny radu vaaeho. Pozdrav!

Palacios, Texas.

VSem krajanam v okresu Matagorda i v sousednich okresich oznamuji, ze spolek Qermaar Cis. 138. RVOS. v Elmaton, Tex. bude potadati piknic 25. srpna v pastevniku p. Ignace Tobole, a slavnostnim tednikem bude mnoha krajanam znamY narodni pracovnik a znamenity teenik Dr. Ed. Midek, profesor eeStiny na stetni universite v Austin.

Kandy, kdo ho jit slykl teenit, zase ho rad vyslechne, a kdo ho jeSte neslySel, tak bude mit prileaitost ho vyslachnout.

Chceme vice tednika, ale dosud nevime jestli jim bude motno piljeti, ale Dr. Midek slibil, to prijede a tak timto zvu celau krajanskou vetejnost, aby se teto naafi slavnosti 0 hudbu, jidlo a dune, obeerstveni se pastapotadajici vYbor, ale tolik vam prozradirn, to na abed bude barbecue a eerstve klobasy.

Misto, kde piknik se bude poradat, je asi 2 mile zapadne od Elmaton, a pause asi pill mile od highway, takte i po dati se tam de. prejet.

S bratrskym pozdravem, F. J. Hejtmanek, taj.

ORGANIZATORI JSOU NAS1MI RADCI, ZASTUFCI A OBHAJCI. (Dokoneeni se strany 1.) formovat a poudit, a pak aby se mohli udelati nejake napravy a tyto tetkosti a problemy so mohli nejak rozluStit.

Mezi mnoha jinYmi mame nektere stianosti, to v nekolikao deskYch mestech a osadach, pojiAt'ujici jednatele, tteba i jinonarodovci, v jejicht bankach mail natl. Tide ulotene penite, hanebne tupi a pomlouvaji naSfi slovanskou bratrskou Jednotu, a prodavaji jine pojiAteni naaemu lidu na akor nam. V jinYch za--se,auditlnjvkYchosadrne pomlouvaji naafi Jednotu, a prodavaji pojiSte ni v jinYch p.ojiWujicich spolednostech oproti nam, atd., vzdor tomu, to naae bratrska Slovanske, Jednota jest jedna z nejstaraich bratrskych jednot, jedna z nejfettich a nejsilnejSich na jihu, vzdor tomu, ae udelala vice pro sve elenstvo net udelaly kterekoliv jine bra trske jednoty a pojiSt'ujici spoleenosti, za nevyhazela stare eleny pti reorganizaci, ani nozdvihla nesmirne jejich poplatky; vzdor to za, sveho 381ete pasobeni vyplatila vice net dva miliony dolmu pozirstalYm: vzdor tomu, se jeji solventnoat je jit • hacine vice net sto procent, a jeji pojiSteni to je me zi tim nejlacinejSim, nejjistelSim a nejbezIe:e. :nejSim. Dnes bude dana pkiletitost jednomu a lc,o2%demu naiemu organizatoru, aby podal nar,1 sve dotydne zkuknosti v jeho praci, a p-K•L:ii Tram sve problemy a tetkosti, s kteffmt ke, a ktere mu stoji v ceste konani zdarne ped cc, a alaoveri aby podal sve oscbni clobrozdaM, jab, die jehamineni, by se meld s-proberety a te2kostmi nalotit a jak(t na prava by se ro. la uUelat,

Strana

Ve sttedu, due 21. srpna 1035.

KDYZ INILADENEC, TAK VESELE3.

Je-li elavek rnladencem, tak prod. by nebyl

vesel? Mc jej netrapi, ma zlatou svobodieku, vyletne z domu jako ptak a pkiletne, kdy se mu zlibi, neni tteba, aby skladal z einri syYch nekcmu rietil, co udelal to udelal, nikdo mu nic nevyeita, je volnym jak ten ptak. Oveem jsou osidla nan nalieeny tenskYm pokolenim vklio staki a veech motnYch druhri, jet si pokoleni Evino mute vymysliti. Leeka hrozi najme tern mladYm a bujarYm mladenctun, jsou nezkueeni jako mladY zajic a tak se stava, te mnoho jich uvizne v nastratenYch osidlech mantelstvi. Staki a hodne stari mladenci hodne u dam, jet se chti vdati ztraci hodne na Gene.

Vite, ti stati mladenci jsou jako staki head, ostratiti a vykutaleni ehlapici, navnadu z pasti nalieene na ne eikovne urvou a pelaei dAle, neptiskfipnuvae se. TakovY start ferina lisak je veemi mastmi mazanY a prohnanY ma. Vi, to se na hla.vu jeho snasi kletby myslivcri, v jejicht reviru zle hospodafi, ad se take nikdy splete a zanecha v eikovne nalieene pasti bud' tlapu, neb kus ohonu, na kterY 13YkatclY liaak pyeen. Ale on toho nedba, jen kdy z leee unikl. Zrovna talcovYmi jsou staii mladenci, tu a tam se sice poeramoti, odfou, ale z leee uklouznou.

Kdo z vas, tech startich nepamatujete se na sva mladenecka leta, jet byla tak vesela. I ta stare, pisnidka o tom se zminuje: "My jsme eupr mladenci a net umfeme, chcem' mit ridkou legraci". Tak kdyt je elovek mladenec, tak fins bYt, veselY. Oveem najdete tu a tam v nejake sentimentalni povidce niadence smutneho, ale ti jsou delani z jineho testa, tak jako ty srnutne panny, trapici se nad neopetovanou laskou neb nad ztratou milence. Ale nas podobne plaetive kapitoly vytahovati na svetlo, bud'me veseli dokud milteme, tech stinnYch stranek nam tivot pkinese dosti.

To si take pkipomenula na ge ochotnicka drut pki kadu Pokrok Houstonu, bratr raiser a sestra napovedka. To je unikum naafi houstonske seeny u tohoto faclu, to jit po tolik let se honosi, ae ma za napovedu damu, svou funkci trpelive a bedlive provadejici. Sam nevim, kolik rolau jit sestra Hanusove, tuto funkci zastava. A co vlastne budou hrati? Bude to franca pod nazvern "Kdyt mlacienec, tak veselej" a bude to neco, co se oznaduje v literarnich divadelnich ref eratech slovem, jimt Francouz naznaeuje vrchol uspokojeni, "C'est magnifique". Prataci si na toto okkidlene

pa-

rovnani tak zvykii, ze je pijali v be2nou min vu, pravice o veem, co bylo zvlaSte pekneho"To je new manyfik!" To vite, kdyt je hezka franca pina komickych seen a dobH herd jako nak, ae to bude nejake gala pobavenieko.

Co je osnovou hry, to vam neprozradim, aspon ne zcela. Jsou v tom d ye rodiny, dve vilky, ale to jsou obydli, ne ty pohadkove bytosti, odene prrisvitnYmi rouchy, jet dle mothosti naee netne pohlavi honosici se bohatstvim tenskYch privabri posledni dobou, zvlaete v lets snati se kopirovati. Autor asi vycitil, jakemu respektu se ten uzenaki a take pekafi. Tato dye odvetvi tivnostenska jsou spolu imee spfiznena. Ta nejlepei krkovieka neb et'avnaty pareeek musi byti doprovazen nejakYm vYrobkern pekafskeho umeni, aby ten gourmandskY potitek byl upinym. Je tu jeate tieti osoba z pfibuzneho cechu, sladek, ale bez jeho vYrobku, tfelaa ztetka lze se obejiti. Aby to stain za to, tak spisovatel v3rtvofil hned velkouzenake a velkopekafe. Ale ti nejsou osou hry, tou je praobyeejna hruelca, ne ovoce, ale strom. Ten nestoji jako ona hrueka v zname pisni "v sirem poll", ale u same zdi neb plotu, delici rozhrani majetku obou vii. A ta hruelca ma jediny plod, kterY je vlastne kamenem nrazu a kol neho se ty veechny episodky tool, jedna veselejei jak druha. Nyni to vite a jiste vytueite, to bude v teto hie pino evandy a to vee, sehrane naeimi oehotniky mutskeho a ten,skeho pohlavi bude fetez smichu. Herce najdete peltne vyjmenovane v oznamee, jakot i yee ostatni co uvidite a uslyeite.

Misto deje veeho toho pobaveni je nage krasna sin s modernim jevietem, znama budova kadu Pokrok Houstonu a doba prvni nedele v zaki, jsouci take prvnim dnem v zati. Jen pkijd'te a pobavite se, na g zabavni vybor, majetkovY vYbot a sestfielcy i celY hereckY personal maji v pobaveni naeich navetevnikt mnohonasobne zkutenosti. Za takov2 malt' pa-katel, jak my za pobaveni poeitame, dame varn pobaveni vic, net byste mohli dostati jinde, drtice se osvedeene obchodni zasady: "maly zisk, velkY obrat" S. P. StudnienY. DO SEATON A ()MAI! " Plied rok mame oslavu Stoleti Texa,sske Samostatnosti a jednim z pfednich Cisel na, programu budou prostna cvieeni mladete, hocht a deveat, tanec Besedy, zpev a pod. Abychom take my alespori Cast flan povinnosti vykonali, tadame timto Cesky citici krajany

ku suniupraci, pked nekolika lety byla zde si1jcdnota, ale nasledkem mnoha na rriznYch pkidin a asi nejvice nasledkern deprese zristalo v ni malo 'den& Zde vefejne tadsme vas feeehny, at' smYeleni jakehokoliv, k vuli nakmu lepeimu jmenu, zapomerime na ty Hizne neshody a dejme zapsat nak mladet do Sokola, kde by se ueili telesnemu evieeni, zpevu a tanci Besedy a snad i jinemu. V minule schrizi jsme pkijall 4 nove eleny a take jsme se rozhodli, to se bude °pet cvicit. Cvieltele nemame a to proto, ze nebylo ani koho cvieit, ale bude-li nas aspori pkiblitne tolik, co by lads zde mohlo byt, bude to ut stat za to, aby cvieitel byl obstaran, to ovaem jen prozatim net bychom si sami vychovali nektereho naeeho, kterY by to vedl. Bude asi brzo evieitelskY kurs Sokola a tam by se zaklady cvieeni nauCili. Se zpevem a tancern besedy je to asi tet tak. Jsou mezi nami schopni, ktefi by nas ueili, ale my je sami musime vyhledat, potadat, protote sami se nebudou vnucovat.

Bude-li nas (lost, aby bylo koho Olt a bude-li o to dostateanY zajem, dar' se pH dobre vrili ut obstare.. KatclY z rodieri pfeje trochu zabavy mladeti, katclY mladik neb devde se ve sluaspole6nosti radi sejdou, radi zazpivaji atd., dejme jim pkilatitost se pobavit a zaroven sve telo ozdravet. Hlavne ale, protote se deekava cvieeni na °slave stoleti. Pkipomerime sobs, je to povinnosti katcleho z nas die motnosti se pkihlasit, aby z nakho okoli bylo motno odeslat tam cvieici drutstvo a to v pomeru k yellkosti naei Ceske osady. tas nam utika a mame-li byt schopni ku spoluiteasti, musime zaCit ihned, jiste nas bude Mat vedomi vykonane povinnosti.

Pfatele teto mynenky, mriteme si o torn vice fici v Seaton v nedeli, 25., kdy fad Hvezda Texasu pokada tarn velkY piknik a bude mit tet znamenite feeniky. Na zdar!

Za Tel. Jed. Sokol v Seaton, John KlinkovskY. Temple, Texas.

Tirnto oznamuji, to fad Hvezda Texasu se rozhodnul uspokadat spoledenskou zabavu v jeho sini v Seaton. Proto zveme veechny sestry a bratry zblizka i zdali, by se pkieli s nami pobavit a zapomenout na housenky, pilouse a suchou bavinu, alespori na chvili. Bud'me op-timisti a fekneme so-be, to jests nikdy nebylo tak, aby nemohlo bYti hut. Ono to na konec motna bude vets' net se zda. Tedy na shleda nou v Sini v Seaton 25. srpna!

Za zabavni vYbor, J. H. Hurta.

■=marcomar=======Me

BAZAR

SPOLEtENSICOU ZABAVU

bude uspotadan

pokacla rad Hvezda Texasu

v Sokolov ne ve Fort Worth, Texas

V NEDELI, 25. SRPNA,

v nedeli 1. zari .10.0■111.0■••NIMINKAM11.0.001.111111101NHIMIN.1011•04

CistST vYtetek bude venovan stavebnimu fondu Sokola.

Bazar zapoene v 10 hodin dopoledne.

Ve 2 hodiny odpoledne zapodne program.

Kapela mesta Fort Worth bude opet fieinkovat.

1.0.110 0.111.0•••■0■ 0410.04/00.111111.04.1■011■

PRO SEATON A OICOLi

pro zahnani chmur jest zjednana kapela p. Joe Mikulaje z Taylor. Br. Mouelca, redaktor Vestniku promlavi k obecenstvu, zaroven jini feeniei budou na programu. t011../11.04•11.1411110.0.11.0.10.11.1101•04 ■ 0•00.01

0 Ziznive a hladove bude nalelite postarCu

VeZer Taneeni Veselice.

111111.0.111.0■111.0•11■11.0.0.15.0.1•041110.o.W.

Veichni bratki a sestry z celeho okoli jsou srdee'ne zvani k zrieastneni a budou nam srdeene vitani.

Po Prograrnu TaneCni Zabava.

11114.8•01.111.14,4M111.011111■0i41.110

K •Bazaru vstup volnSr.

Nezapomente na nedeli, 25. stpria!

KA2DEHO TJCTIVE. ZVE,

Zaeatek v 1 hod. odpoledne.

Poi-adajici Wbor.

Vcrbor

Strana 14.

VELlit A ZDAlkILt VYLET BRATRI V BLESSING. V poslednim aisle nateho Vestniku detli jsme o podniku tadu Elmaton obtirnY referat br.

3tudnieniho, kraai a razovite ertank od bratra L. 0. Hotka. Doplrikem obou podavame v teo stati postfehy, zatitky, zkutenosti vlastni, et by mohly sloutiti za ptiklad a k popudu I adove dinnosti jinde. Zvlatte tam, kde dinoost naprotsto ustala, kde neni nalady, chuti, dvahy. Zpravy o natich podnicich slouti ptedoe k informaci flak bratrske rodiny, co a jak bylo provedeno. Driletitejtim fidelem referatft t adoqch oslav a poclnikti je, Ci ma bYti — povzbuzeni, ptiklad k napodobeni. Namnoze y zkusili, dali se do nekho —nemaji vlastoich zkutenosti, nemohoti se rozhodnouti, Lchazi jim impuls k einu.

Ptimoti ma slibnou budoucnost. Nate osady budou tam rristi, jine zakla,dat. Rozvojem bude tu znamenite pole k naboru elenstva, lady podetne silne budou miti zdatne Detske dbory, o net se musime ut nyni hleclet postai at. Zajem o nas DetskY Odbor je otehavou otazkou dnetka. Nejen nail generaci ziskat, udrtet ji, zachovat pro idealy zakladatelri Jednoty. Udriet ji pro zachovani nazi haluze, by pokraeovala v praci a snateni svYch rodieri. By ovladla materkinu, hrde se hlasila k svemu privodu, byla pyina na svoji ptislutnost k narodu, kterY v dosatene svobode a samostatnem statu potiva ficty celeho sveta. Proto, Ze je jedinYm statem sttedni Evropy, nepodlehnuvti diktatute, zachovavtisi , skutednou viadu demokracie, zmahaAici 'svetovou depresi stateene, fispetne. Proto, to svoji kulturni snahcu stavi se k narodfun nejvyspelejtim, umenim a hospodatsiOu zdatnosti obyvatel pot,iva, ficty a obdivu sousednich statri a fora svetoveho.

Elmatontti patti ke skupine dlenstva snativeho, pokrokoyeho. Maji porozumeni pro sve pomoe, jsou vyznavaei skuteene soudrutnosti.

Spolkoveho stanku dosud nemaji, schazivaji se postupne v residenci dlenu, konaji schitze pravidelne, finandni stay tadu je dobrY. Na nedelni vYlet pottebovali tanedni podlahu. Dasi slovo, jedni dovezli pottebnY material, druzi z nej zhotovili rozmernou hladkou, ptesne vyvatenou prostoru ke taneenimu krouteni.

Novinkou skutedne praktickou je tato "platforma". Mohla by se oznaeit: taneeni podlaha _na kolech. Je totit z pevne stlueenYch prakticky k sobe ztutenYch, jet lehce daji se rozebrat, nalotit a uschovat. To k vuli. fteinkrim sluneenich paprsky. Stabilne zbudovana taneeni podlaha podlaha zkaze a nelze ji latevatet. Rozebranim a znovu stlueenim trpi prkoa, hladkcst povrchu a je to neprakticke, tet zbyteene nakladne.

Program slavnosti, vSdetfi v ptirode potadanYch ma bYti pestrY a hlavne kratkY. SeLelepti eisla potadu jako feel, delkou unavuji, ha jsou navttevnikrim °bet. MOM tam program tar:loud, razovitY ptedseda br. Domorad zna vfslednost spadu, vedl vie na "komando" a zavdedil se vtem.

Nejlepti doklad planYm vSrmluvam, "le se it nas neda nic Mat", podali bratti v Blessing vystoupenim dorostu. Povatte, behem nekolika nacvieili: pi. Zhanelova a br. Jos. Zemanek dorost basniekam a fade narodnich taneekti. Znamenita eisla teto drobotiny ptimo uchvatila. Primo u srdce chytily basnieky devutek, ptednesene eistou eettinou, spravnou y Yslovnosti a ptizvukem. Taneeky pet parri hezounkYch devutek a tohajkri pin zpevu naLich nadhernYch prostonarodnich pisni, protToudite, tim prisobivejti — vyvolaly bouti poilesku. Mnoha stara, matieka — pionYrka pti tklato eislech slzela. Vzpominkou na domov za Jou velkou vodou, vzpominkarni na sve vyky, zabavy v natich vesniekach. Jakasi vzrutujici nalada zavladla po vYstupech nail drobotiny, jakesi piipomenuti a vYzva zaroveri delame-li co pro sebezachovu, starame-ll Ft-, by se nam neodrodila, nezhynula v moil jioonarodnim. " kola a rodina — vlastne rodina zaklad, kladou sine, buduji skola Karaktery. "Dejte me dorost k ochrane do etr-

viRsTNIK.

nacti let a já se on nebojim" pravil slovatnSr peclagog a ma. pravdu. Snad jsme doSt propasli, neni ale pozde, nutno jen pochopit, uvedomiti si hrozici nebezpeei ztraty nateho dorostu, nedame-li se do prate k jeho ziskani ihned. Ut za tento ptiklad zasluhuji elmatontti bratti nelieenY obdiv a pochvalu.

Dalk priklad davaji Mtn — navttevou schrizi. U nich neni hustoty osadnikri jak je tomu v osadach startich. Jsou rortrouteni na mile, sam ptedseda fadu ma do schrize -- 18 mil. A iteast schrizi pry maji vtdy dobrou. Co tomu tikate?

Bratrstvi a jeho nepsane povinnasti vyjevily se pti vYletu radostnYmi kvety. Dostavili se dlenove tan piespolnich, vzcialenYch, dokonce ze 165 mil odlehleho Corpus Christi. NellnavnY spolkovY pracovnik br. J. J. KrutinskY dojel s rodinou, br. Fr. Elsner dovezl rodinu z Taftovy renee, byli tu mantele Sijanti, rodiny L. Gerikova, a Rud. 0adova z Bennview, de-legace z East Bernard, vedena znamenitYm humoristou, spolkovYm harcovnikem a basnikem bratrem Johnem GajevskYm, elenove z mnoha tacift jinYch. Mame se fidasti pin natich podnicich podporovat, navitevy oplacet. Tyhle sra-zy jsou utiteene, maji svfij ohlas i dosah. Pamatujme na to, obeasne shledani ututuje telstvi, potetuje, zavazuj'e. Pouto rodove ptislutnosti zavazuje nas vtenarodni otazky — spoleene.

Placedo pfekvapilo potadatele jak ,ptitomne navttevniky. Dojeli na osmi autech a ptivezli si — kapelu. Paneeku, sam co muzikant bystill jsem sluch a hudcrim v duchu vdeeil za lahodnY potitek; hoii hrali diste, razovite. Nate rozkotna. 'desk& hudba nebyla jim bludittem.

Kmochovy tittle pochody nesly se hajem sokolsky zdatne, smele, sentimentalne volne plynouci napevy natich valeikti vyvolavaly ohlas deskYch luhft. Jrneno kapelnika neznam, ni elenti jeho sboru. Posilam jim touto cestou pczdray.

Stejne jak domaci zadali s nacvikem doro- stu, pro dospelY odbor chteli bYti zastoupeni zpevem. Pro poeatek zacvidovali lati: Zamanek, Hlotek, J. a Ed. Vranovi pisnemi jednohlaszte. Irudebne'vyjadteno, ptednesli nekolik libivych pisni jednohlasne ale v oktave: tenoti peli napev o osm toms vYte net bast'. Doznali zasloutene pozornosti publika, spontanniho potlesku. Veeer kvarteto pevcit zesileno bylo dobrovolniky. Nikdy bych nevetil, ze br. Jota KrutinskY zna strhujici pisne esl. legionatti. Tanec sledujici matikky, okolo a u "baru" prodlevajici mak zaujati byli volnYm, v tonine pteskakujicim zpevem kroutku: "jde rota za, rotou" — "my (amok& pouta uvolnime" — "Narode, Tve ditky znaji hlasu krve" a pod. Improvisadni peni kroutku doznalo, byt' nezamytlene, naprosteho fispechu. Bratti Vranovi maji mimotadne schopnY hlas vYtly tenorove. Mladi nich "fistuli" dosahuji skoro vYtek soprana. Jedinou bolesti, svizelem zdarneho pokradovani zkoutek a brouteni sboroveho zpevu jak nacviku divadel neb programti — jsou na venkove rozmene vzdalenosti fieinkujicich. V rnestech tato tetkost odpada, spojeni k sini i za neptizniveho poeasi je dosatitelne. Na yenkove v torn pade je nejlepii vale, obetavost — znemoinena. Zde seznavame vysvetleni, prod soustavna einnost motna je toliko ye mestech, prod firoveri diva-del, vedirkri programovYch dostupuje tu hodnot nadprrimernYch. Sestram kuchatkam patti projev pochvaly.

Pedene, ptikrm, moueniky — vte smadne, ponce byly vydatne, ptimo hotova, lace v pomeru k cane obecia a vedete, nalevna stale hasty óbklopend fungovala rychle, zkratka, potadatele vynasnatili se o Upine uspokojeni navttevnikii, cot se jim v katclem ohledu podaiilo. A byl to teprve druhY vetti podnik jejich tadu!

Veeerni taneani rej mel rispech. Do pfilnoci podlaha byla zapinena, stark obsadili kolem pastavene lavice, pozorovati bavici se chasu, naslouchali hudbe, mut opet v hlouecich debatovali, tertovali, veeer byl nadhernY, luna asvecovala okoli, paprsky mesieni prolinaly vousate mnoholete duby, pod nimit pokradovala krajanska kavnost k zaveru.

Hloueek elenti vyuLl veeerni vlaiae chvile

Ve sti.edn, dire 21. srpna 1935. rozprave o problemech naSeho Bratrstva.

Sjezd se pomalu Mill, tada novot a zlepeni nas vyekava. Postup easu, -vyrnotenosti organisaci. startich a vettich nabadaji prozirave a s Jednotou uptimne smYtlejici eleny k tomu, aby se zavedly i v nail SPJST. Budou snad pritky, bude zapottebi vysvetlovani, ptemlouvani, dokladu a prrikazil o tom, by prosazena byla v ptittim sjezdu jista zlepteni, smehijici k dalgimu rozmachu, rtitstu Jednoty. Co bylo dobre pied , lety, dnes nevyhovuje; chceme-ti aby naie bratrska organizace vyhovovala pranim a pottebam krajanskeho lidu i mlade generace, musime zavesti dark osvedeene novozlepteni. ty Zaverem opakujeme: podobne slavnosti jsou vydatnou reklamou 'nateho Bralkstva, jsou velkY, in plus k prohloubeni bratrskYcla vztahil, navazovani znamosti, dostaveniekem piatel vzdalenYch. Ket doznaji nasledovaili v kaki& nail °sacra.

Damon, Texas, 14. srpna.

ZA ZESNULtM JOSEFEM MIKESKOU, ST., KTER17 ZEMREL 12. SRPNA. Zase se odebral na veenost jeden z natich prrikopnikti, jak v tivote narodnim tak i spoleeenskem, Br. Josef Mikeska, at., v Guy, Texas.

ZesnulY narodil se v Zadveticich na Moray e, 23. btezna 1866 a do Ameriky se ptistehoval roku 1883 po lodi "Wesser" do osady Nelsonville, Texas, jako jinoch 171etY, kde zapodal svoje hospodatstvi. Pak se ptestehoval roku 1887 do okresu Waller pti Sunny Side, kde sobe zakoupil malou farmiCku. Pak vstoupil ye stay mantelskY 19. ledna 1890 se sled. Rozie Kay ak. Ze tt'astneho mantelstvi vzeilo 5 ditek, z nicht tti jsou na tivu: Josef H., a decry Rcsie Vrla a Lydia Otto. Vilemina a Vlasta zerarely v mladem veku. Nate osada ztraci v zesnulem ztratu tetko nahraxlitelnou, nebot' vtdycky bylo jeho pfanim, by nate osada spoledensky vzkvetala, a v Jednote byl pracovnikern nerinavnYm. Byl zakladajicim elenem fa du Moravan Cis. 42., pak tadu Laskavost Cis. ku kteremut tadu 70. a F. B. ZdrObek s celou svoji rodinou ptinaletel. Take byl Cle nem Guyskeho Sokola po 20 rokft, a elenem Svabodne Obce. V iadech po mnoho rokt zastaval Utad ptedsedy a po nekolikrate byl zastupcem do sjezdt. V mladtich letech byl take narutivYm hudebnikem, kdy sorganizoval nekolik hudebnich sbort.

Svoji nefmay nou pill a vytrvalosti dopracoval se pekneho majetku, kterY kra gli okoli guyske. V pozdejtich letech vystavil sobe kras • ne obydli, by se svoji mantelkou mohi po pra cich syYch odpodinouti a "kdyt srdce naie klidney bije, dozni take jeho melodic."

Byl take eastYm dopisovatelem do rriznYcO tiatich dasopisit: Rolnika, Texana, Svobody, Amerikana a jinYch, vtak po zaketne nemoot roku 1914, kde ochablost jeho ye vetejnem 2:vote bylo pozorovati at do doby, kdy se ubiral "stinem smrti", pa dvouletem opatrovani jeho verne mantelky.

ZesnulY pohtben byl 14, srpna na narodnini hititove v Guy, Tex. teast pti pohtbu byla o brovska, nebot' byla ptitomna vela Hl. clovna SPJST. a elenove okolnich tadti i od z jinYch okresu, by vzdali posledni poet o zesnulemu bratru. Br. ptedseda Chernosk promluvil v dome smutku a na htbitove v jazyku anglickern, o dobrote a snaze, kte0 nefinavnYm tivotem mezi obdany potival. )31.

Valeik vzpomenul u hrobu dob, kdy v hovoru o ruznYch vecech mnohe chvile spolu protiva L. PeveckY sbor Smetana z Houstonu tapel nCkolik eisel pohtebnich pisni a pak, kdyt zap, no: "Pies vr g iny hrobu tveho", neziistalo ani jedno oko nezaroseno.

Jmenem zesnuleho vzdavam vtem, kteti pohtlau zfteastnili, trvale diky, nebot' tim jst prokazali poctu za viechno citeni a snahu o pokrok tohoto okoli, ktera byla symbolem re zeme lehka. snuleho. Zesnulemu Josef Gritzman.

vt'smix

Ve stredu, dne 21, srpna 1935,

GEO. E. KACIR PRAVNIK

Vviiznie vegkere sondnf a °rival zale gtosti. abstraktv. nosledni atd.

WEST. Telefon 146.

TEXAS

C.H.ChernoskS7 PRA.VNIK Vytizuje ve gkere soudni zfilditosti ffiadovna: 821 Bankers Mortaaste Bni 'dint. totes ulici nauroti Kress Wove HOUSTON. — — TEXAS,

EMIL J. MOTIS tESKit PRAVNIK Office nad NARODNI BANKOU Pie dYty, posledni vole, ptehliti abstrakty, zastava soudy vgude.

Porady, Vijay, notatstvi.

Yoakum, Texas.

RED FRONT &ski jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, rilzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlitetni stoly pro rodiny.

$203,448.4

Strana ?OPALENINY?

Naie poita. tuuommuummufwauwannvagitmtwunuummumiumuntannuouumumatun.

Yoakum, Texas.

Dne 15. srpna bylo na Praze tiivo a veselo. Toto byla asi 57 vYrc:ii oslava na gich roddkri v Texasu v teto osade. Letos bylo pfitomno asi 10,000 lidi, yetginou roclakil ze vgech konein nageho statu a kdyti jsem se nekteOch ptal, co zde delaji, tak pfravili, tie alespoil jed,nou chteli bYti v nagi Ceske Praze na slavnosti. Stara hudba p. Starryho z Flatonie udinkovala. V pro,storne sini byl ptipraven obed pro davy lidu a byla to prava 'desk& kuchyri. fteeneni zaealo o 2 hodinach odpoledne. Obfadnikem byl rids znamY eeskY presnik p. Emil J. Motis, kterY jiti jezdi na praIskou slavnost vice jak 34 rokri, a pfedstavoval feeniky. Prvni byl deskY senator Louis J. 8ulak z La Grange, ktery hlavne mluvil o prohibici a pensi pro stare. DruhY fednik byl ndg poslanec p. J. J. Olsen a W. J. Janedek. Pozde veder se dostavil na2S guverner James V. Allred z Austinu a oslovil eetne shromadeni. Se gel jsem se s krajany, ktere jsem jit nevidel 'eta a tea jsem pot •as1 pravice pi.

Kallusove a Maly-ove ze San Antonio, ktere me poznaly na Placedo, asi pied tfemi roky, kde jsem fednil ph sokolske slavnosti.

Dr. Karel Motis, zubni lekaf z Des Moines, Iowa, prave cestuje Te xasem a nav gtivil sveho bratra zde.

Jit se nevideli 40 rokri a jeden druheho nepoznali pti setkani a setk6.ni bylo velice radostne.

Ndg yyteenY rybat, Jiii Koliba, na fece Guadalupe, kde jiti lovi ryby poslednich 40 rake', uspofddal tento tYden tu ykroeni rybdfskou ,spoleenost na botne poslance nageho, 3. J. Olsena. Loni celY vYbor Tom Tom spoleenosti byl pfitomen. Letos pfedseda Pete Ragka. prdvnik Emil J. Motis, Karel Hanzelka a 25 jinYch men jednu z nejveselej gich spoleanosti, co se tam vYroene schdziva, a lov ryb byl YYteenk.

Dnes mdme prvni trtini den a mesto je pino lidi. Ndsledujicich 10 sobot bude katidou sobotu trtini den a odekava se, tie zde budou lido z daleka.

Pi. J. jedna na ge bodra pionYrka je jiti del gi dobu nemocna. Oetni jeji pfdtele ji pfeji brzke uzdraveni.

Dne 24. srpna bude v celem tu volba ohledne prohibice a Best jinYch dodatku k ristave.

Emil J. Motis.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY resolueni vYbor fadu Volna echie Cis. 135. v Ennis, vyslovujeme uptimne citenou scustrast jrnenem celeho fadu pozristale rodine nad rimrtim milevaneho manaela; otce, dedeeka a nageho nejstar giho spolubratra, Frantigka Petra st., kterY od nas ode gel dne 14. srpna ve staki 86 let k vednemu odpoein ku. ZesnulY bratr byl dobrkm a povinnasti tado yYch dbalYm dlenem a rodine starostlivYm ochrancem.

Mils rcdino vime, tie jste zarmouceni nad ztratou yagi, avgak buditi yam Utechou, tie my upfimne citime s vdmi. A ty bratie, jeden z nejstargich nds elenri, odpoeivej v pokoji a buditi tobe zeme lehkd!

Za resolueni vYbor: Fr. L. HejnY, Jos. Danek, Fr. LatinovskY.

.. . •

.

.

Rettig rany, oparenthy, sluneeni otiehnuti, kousnuti hmyzem ma bYti ihned Wen() s pomoci Severovy Mast& pro prvni pomoc "First Aid Ointment" (drive zname jako Severovy Hojive maste). Odvede bolest, pomfde ptedejiti nakaze, urychli hojeni. Mejte ji po ruce, vkly — pro okamtitou pottebu. V uspornych„zdravotnich tubach, jen 25c. 26,dejte vageho lekarnika, nebo pigte na W. F. SEVERA CO., Dept. RB-3, Cedar Rapids, Iowa.

OZNAMENi: Timto oznamuji v gem ptateliim, krajanOm a zakaznikiim, ae jsem pfestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov yam udelat tu nejlep gi a nejrychlej gi praci.

STEVE MARINIK, eeskY krejei a distie, Temple, Tex. (dz.)

41■0■1.11110 0 11110 0 ■0 ” ■•■ 1.1■04•11.41.11 0-11110 04111111,041111100.0 0011/00.0104

h••••0411111•0111.1.04111111.

s Time for Pabst Vorld famed Blue Ribbon Beer and Ale ir

WHEN YOU WANT THE BEST IN BEER OR ALE ALWAYS REMEMBER THAT

s Time for Pabst

vyplatila behem sveho temet devitileteho tr ydni podilnikrim nage kraj anska LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION Dnem 1. dervence t. r. vyplatila Jim jit osmnactou dividendu.

Podilni certifikaty ji vystavovano nepoklesly v cene ani v nejtetgich obdobich hospoddfske tisne a po celY das sveho trvani vyplacela dividendu nepteru ene a v eas.

NA STUDEWOOD Pri posledni piehlidee doznal statni prehliiitel, ie na e krajanpatti mezi nejlepe, ska nejgetrneji a nejobezietneji spravovane ustavy toho oboru v Texasu.

W TAROKY miltete opet doKrome dividendy, feditelstvo nageho krajanskeho ristavu uklada z stati za $1.50 hru, pogtou vyplaOdpoledne eas, vypinen bude rriznYmi hrami, jak malYcli yktetiku jistou eastku pro reservni cell& Objednesky posilejte na Oeidz) choslovak, West, Texas. fond pro zabezpeeeni vklada tak yelkYch, nekolika kuplety a rftzne jine. na ktere vyplacime dividendu 4% roene, vyplacenou poloSPRAVNE VYKONANA POPH tanci veeer dal/dna bude cena nejlep gimu parku tarodne.

IlftEBN1 SLU2BA. neenikii valeiku moderniho a tea staromodniho.

Bude to ye Vag prospech, ulo2iV hodine ialu zarmouceni te-li si sve fispory v nagich c■Se.../mC"-•••■9Q.../Th naleznou Edward Pace pocertifikatech, krytYch zvelehtebni Ustav pohotovY k symJak pri odpolednim programu, tak i veer pH taneeni zdbenYmi majetky se zarudenYm patickemu vyiizeni nezbytbave ueinkovati bude vlastnickYrn pravem. nYch jednotlivosti a k vypraDopigte si o dalgi podrobnosti. veni dojemneho pohtbu. LevLIBERTY LOAN and BUILDING ne cent' jsou na gi zesadou.

Ambulaneni sluiba ASSOCIATION 0 obeerstveni bude ndletiite postardno.

EDWARD PACE Piajd'te v gichni, a za, dobre pobaveni yam ruei, Prvni oeskoslovenske piljeovni a Menem Pohtebni tiditel sta.vebni drutistvo v Texasu.

S. P. J. S. T. — Tel. 3606 803 Bankers Mortgage Building, TEMPLE, TEXAS. ,:,-,--n-Trrnr-arm4riT,7777i71 Houston, Texas.

■■•••4•0■41..., ..oriy•kaar

g

g

•IMMIHNINION,AMMH,

B

CUE

Pokrok Houston

V

v ne

25. srpna

v poledne i vecer

Baea's Original Orchestra.

1h

Vir.bor.

Strana 16.

vEcTNIK

Poofivejte k oznamovani

Mali Oznamovate NA PRODEJ KUiiAT1 A. Barred Rocks, eervene, bile, silver laced Wyandottes, Australorps, bile, hnede, tlute a derne Leghorn ky, Ankonky. Cena $7.50 za 100 ,Tplacene ponou a2 na misto.

VON MINDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

Strom Alexandra maccdonskeho.

NejstarSim a zaroven i neivethra stromem v Evrope je pry obrovsky platan u Vostizzy v ftecku, jeho vek se odhaduje na dva tisice let.

Kaki& vetev tohoto platanu je jako mohutny dub. Kmen je jit hodne ztrouchnivelY a v jeho dutine je misto pro 10 osob. Strom, kte/17 pamatuje pravdepodobne jeSte Alexandra macedonskeho, hral jiste historickou illohu: v dab& fecke valky za svobodu, kdy byl tkrytem odvatnym poystalciim. V one done se mohlo utabotiti ve stinu tohoto platanu cele tecke vojsko. Obyvatele Vostizzy vystaveli okolo tohoto pamatneho platanu ochrannou zed'.

PitIJME SE spotadanY pkiruel do barilcy, ve stati od 25 do 30 let.

Musi miti dobre obchodni vzdelani a alespot, 3 letou zkleSenost v praci v bance, s dobrYm odporudenim Masi •znati dobie eesky a tet by netkodilo, kdyby znal i nemecky.

Vite, ze od vetru v aaludku rychle PfihlOncy zasilejte na: Z. A. Booth.

Temple, Texas.

(40-43) pomaha Nonat? Tak ea.sto zdeluji ide pit jeji objednavce. Pi. Brabcova, Spooner, Wis., jit pied 20 roNA PRODEJ POZEIVIEK. ky napsala: Moje zemf. matka mac My 'name na prodej velkY poet trpela na \retry. Kdyby bYvala me akru pozemkt, nalezajicich se la Nonat, to by ji byla pomahala.

Rosebud, Texas a vc okoli. Prods se Kdo podobne trpite, poutijte hned za deny velmi levne. Pfijd'te a na- Nonat k odstraneni plynt a ozdravAtivte nas. veni aaludku. Naplast' se ponecha na miste dokud drti.

Will Kappa, jednatel, Pray& mast' je s Trade Mark: (40-44) Rosebud, Texas Zamestnani hlecla, divka to bud' v obchode, restaurant.0 net pfijme i opatrovani ditek. Pi gte na: Miss J. Hrutka, Columbus, Rt. 2 Texas.

(40-42pd) DWI tad Karel Jona g cis. 28, prola za levnou cenu, vetikere zafizeni jeviSte, totit opony, zakulisi, tedy vAe, co na jevine patfi. Kdo by sta podobne zajimal, zajed' do Easi Bernard si toto pfehlednouti, br.

J. F. Novosad neb br. Jim Fojtik yam v2e ukate, jsou oba v East (39-41} Bernard.

Pfijme se spolehliva eeska tena na praci trvajici 9 mesict, paeinaje 7. zafi, pro ueitelku. Oeeka.vi se opatrovani malYch ditek, vafeni, prani, dojeni. Plat $4.00 tYdrte. 0 dagi podrobnosti pine na: Mrs. R. L. Vichers, Rogers. Texas. illItI11101111111111IIIIIIIIIIIIMMIRM111111111111111111111,",11111111111111M111111111111111101111/19/1111/

DR. N. B. MeNUTT zubni lekaf 1.1PADOVNA NAD HARWEY'S CHEVROLET CAR AGENCY CALDWELL, TEXAS. (27-30)pd) u4' it1miutill11111111/11111)11111t0M=4110111n11;111111t11111111111111111rninIt11111111111111111111111111/1

b,PEMPHIMMNPMMIMMHIPHWTHOMMM,MUUMW;:

eeske divadlo "Bez Potehnini Rodieie?.

NA FAIRCHILDS, TEXAS

AT 00. 44 & Pin OW

Cena Nonat jest 50c a $1.00, ponou 55c a $1.05. Ptejte se vaseho lekamika neb jednatele, ale nic jineho neberte. radeji piste na natii adresu: MARIE LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285, Altadena, California. o

•1

0,11■0 ■110.11•100.111110 0.11110o41110041000,1110.041/0•04/0•44

Anton's Cafe a Delikatesy

Nejleps1 pivo ve meste. Studeno napoje.

Nejchutnejtii jidla vteho druhu.

Zastavte se u nas pokatde, kdy jste v Temple.

ANTON BRAVENEC glen Jednoty SPJST.

1

dne 2i. srpna 1935.

Ve s

'Lena a Doti Zachraneni, Pan Johann J. Hiebert, Caaldale, Alberta, Canada, piSe: "Vag cent lek nas zachranil od mnolieho velkeho /ekafskeho rietu. KdyZ detem neni dobfe, sahnou po lahvi Kobuk° a nevezme to dlouho, netli jim jest opetne dobfe. Po Bohu, dluti moje tena za jeji uzdraveni, jet tadnY lekat ji nemohl dati, VaSemu leku. Po Best let letela v posteSchtadla az na kost a kitti. Nyni byste ji vg ak meli videti. Neni zotavena, jest ji vAak o mnoho, mnoho lope." Tento proslavenY bylinny lek ma blahodarny vliv na einnost aaludku, povzbuzuje vymetovani a pomaha, vybudovati zdra-

NeinuZe 1D,)4i nalezeno v karnach. MriZe bYti opatfeno pouze od mistnich jednatelri; pro informace pite Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. TRtNi) CENY ve Waco, dne 20. srpna 1935.

Baxlna str. middling 11.50-11.80 Kukutice v klasech, bun 40c-45c Oyes, v pytlich, bun .... 22c-24c 55c-65c Peenice, bun 30c-36c r Jeemen, bu n 11c rake slepice, libra 12c Kutata ku smateni 19c Cerstva vajiaka, tucet

Divadelni ochotnici krouiku 1-11aho1 sehraji

v nedeli, dne 1. zaki 1935 ItADOVE SINI POKROK HOUSTON 1iS. 88., kus pod nazvem

Kdyi adenec

vesele'

Franca o 3 jednanich. — Napsal K. Foi OSOBY: br. J. JanuS Emanuel Slezinka, byvalY velkouzenat br. J. Kahanek Jaroslav, jeho syn br. A. Walla Melichar Dolamanek, byvaly velkopekat ses. A. Hotikova Rosalie, jeho manaelka ses.M. Kalouskova, Heda, jejich dcerunca ses. M. Winklerova.

Karolina Variaskova, jeji pkitelkyne br. B. Walla Ambrot Komar, profesor br. L. BilY Ferda MazanY, kamelot ses. H. Mendlova Fanda, slutika u Dalamankt, Doba pfitomna,.

Zaeatek o 4:00 hod. odpoledne.

Pri divadle a veeer fieinkuje hudba

Syncopators Orchestra, z El Campo 0 pohodli a obeerstveni navnevnikii posstarano.

K hojne navneve zve VYBOR.

&:-....i47 :--#74VOiriPW.

No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS.

TISKOVE

pRAkcE

Raid Pokrok Houstonu oznamuje

011111111111101MMIMIU11111111111111111{1110

v Wen, dne 25, srp presne v 8 hodin veeer.

Sehraji ochotnici z FrSrdku.

DALE NA PROGRAMU: 1. — "Poslechnete, mili ni", kuplet — Frank Smegn9.

2. — "Oeska Pisnidka" -Sbor.

3. — Divadlo "Bez Pblehn6.-ni Rodieti".

4. — Piseri "Htbitove" Sbor.

5. — "IiluchST a koktavS7"--Fr. SmegnST a J. Kutra.

6. — Piseri "Slavieek ptatek" — Sbor.

7. — Kuplet i'Lamentaci max- na srdci" — Fr. Sma--TIST. Vstupne pouze 25c a 10c.

NA SHLEDANOU! — FrSidee;.ti ochotnici. ,,A1

A kUlkkMWUWAYAAA

OMIMWAII

VAEHO DRUHII vykonivime velice levne, zvliite • pro iiiedniky a pro lidy S. P. J. S. T. 61M111111111111/111111M/111111

Viechna tiskevi price Jest nas zhotovena rychle a vknsne.

11111111101111111HIHNIIIIIIHU

Poilete nim pizeti objednivkli a piesvedete se. monitumuuninitma

techoslovek WEST, TEXAS.

pofad spoleeenskYch zabav, jet od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajantu a jejich ptatel.

V nedeli 25. srpna Ba6a's Original Orchestra.

V nedeli, 1. zaii. - Syncopator Orchestra z El Campo.

Vstupne na taneeni zahavy: Pani 40c — Damy 25c.

Zabavni virbor.

.k1 °!)