(girt Slovanske PoafootuitclJednoty Stat.! Texas,
Entered as second class mail matter, J ROCNiK (VOL.) XXIII.
nary 3rd, 1933 at W:Ist, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922
WEST, TEXAS, ye stiedu,
Y, PANOVE, a je„ s vami, my vgichni. jiZ jsme zde shromaZdeni, pravime V vSem narodrim Evropy: Ptijde- eas, ze i y am zbrari z rukou vypadne; ptijde das, ze valka mezi Fatal a LondStriem, mezi Petrohradem a Berlinem, mezi Vidni a Turinem bude tak nemoZnou a pra yde nepodobnou, jako by nyni byla valka mezi Rouenem a Amierisem, anebo mezi Bostonem a Filadelfil. Ptijde eas, kdy se Francouzove. Rusove, Italove. Anglieani a Nemci, zkra.tka v gichni naradove, spoil k vyggi jednote a zalog evrapske bratrstvi; prave tak, jak to elnili„ ptedeSle provincie francouzske, ktere nyni v jedne Francii spojeny jsou. Ptijde eas, ze nebude jineho bojiSte, neZ trhtl,, otvirajicich se obchodu, a ducha lidskeho, otvirajiciho se novSim ideam. Ptijde eas, ge kule a pumy ustoupi hlasovacim cedulkam a ie obecnYm hlasovanim bude zvolen velikY a svrchovanY senat, jen g bude Evrope to, co je v Anglii parlament, co je Franch zakonodarne shromaideni a co jsou druhfin naroditm snemy. , Ptijde eas, it-, nebude ,jen dvou velikYch soustati to americkeho a soustati evropskeho, kterai svorne spolu Ziti a pies Sire more bratrske ruce spbb p9dava,ti budou, vymenujice nradu sv$Fch poll, vYrobky sve.b0 pramyslu, av:ych umeni a du§evnich nil svych,vzdelavajlee pouete a ptispivailee s pomoci bOi Re zlepeeni sveta, Piljde 64s, to v museich budou ukazavati Mal jako d ► es se ukazuji nastroje k mueeni, a, kaidY se bade diviti, jak tide takovouto zbrani proti sobe valeiti mohli, „ , „„„ „ A na krasnY tento den nebudeme musit oekati ani etyfi sta let; lijeme v ease rychle plynoucim, tak bystte jako nyni neproudily je gte nikdy udalosti a ideje; za na gi doby vyvede east° jedinY rok fnohu celeho veku. Nuge, Fracouzove, Anglicans. Nemci, Slo-vane, Evropane a Amerikani, co g mime einiti, aby vznegenY den onen co nejdtive nam zavital? Mame se — milovati, Miliavati se! Takto budeme u iivadeni po-., y4ectipello petkoje Bohu nejlepe napornocni. . NO 13ati vzne4eny 911 tento eloyeeenstvu ltaatka vytki, Pattfe, jak paw k dosahnuti jeho vtude napornatia! K jakYrn vynaleztim dos*" then lidskY! jakY pokrok se jevi na y Sech stranach! Hmota se staves ode dne ke dni vet*Si otrokyni ducha a shigkou civilisace: ptieiny valky mizeji s ptioinami utrpeni; vzdaleni narodove se spojuji; daleke krajiny se k sobe ptiblighji, a to k sobe se ptibli gqIrani jest zacatek obeeneho bratrstvi, ZeIeznymi drahand stala se nyni Evropa mengi neg byla ve stkednim veku Francie. Parnimt lodemi monocestovati pies ocean rychleji, neZ jindy pies more Stfedozemni. Za 1/..atky eas budou lido po svere cestovati tak ryphle, daUco bohove Homera cestovavali po netaesich. JeSte nekolik midi a elektricka vazba tivornosti obeime cely svet, VOnOtim-li se ale, palm y& do ohrornneho proudu udalosti techto,,nad, nimit vladne ruka Pane, pomyslim-li na vznegenY cii lidskeho pokoleni, na pokoj. srovna.m-li, co proztetelnost bOgska prop eini s tim, co mu lid-
Wednesday) 7. srpna (AUGUST) 1935.
Pi(IJDE AS (Wriatek ze slavne feel Viktora Hugo, presidenta stjezdu pokoje v r. 1849. Otiskujeme na pamatku 50. vSTroei jeho timrti,) ski, politika klade v cestu, tu se zmocni cit bolesti srdce meho. Nebo srovname-li statisticka udani a rozpoety narodfi evropskYch, najdemo, ie yynakiadaji k vydrieni yojsk, syYch mane nemene neZ d ye miliardy; pi-ipoCtemeli k tomute, vydani jeSte veechny zasoby vo-jenske, tu se ukaZe„ ze cele vydani obnaSi tti pine miliardy. Ptipajte jests k temto velikym yYloham ztratu Casu, riejzdravejSich, nejsilnejSich a nejmladSich lidi, slouZicich ve volsku, pak budeme moci snadno udati, ze stela vojska Evropu roane .nejrnene etyti
Kdy na boji gtich dohilrnaji dela?
Jan Ev. Neeas. Tmu eiroeirou budoucnost nam nese cog z drape, valky nevymkne se duch hledajici idealu, krasy — cog nikdy neni pomoci a spasy? Je potteba, by lidstvo — aby ill° syYch statnYch synt tela rorttiAtilo? by pole pila teple lave proucly? Kde prava gtit? Kde spravedlive soudy? Tak vzdycham, volam — hlucha, legi nerve; hlas jenom tichy ogyva, se ye mne, ze vinami jsake, na nichZ boute lita„ ie prachem jsme, ijenZ po cestach se zmita. miliardy. Nyni trval pokoj 32 let, a za tu do, bu bylo vynalogeno na valku 20 minaret! Ptedstavte si, ze by byl ka gdY diveelite' byti elovekem a pak tepr y Franeouzem, AngliCanem, Nemcein anebo Slovanem. A ze by eaveeenstvo se promenilo v jednu rodinu, a pak vynalogte ohromnou sumu, ji g po, a,vad z nedfivery jsme vyhazeli, vynalorte ji k udrgeni duvery a lasky, Dejte tech 120 miliard, jei jste dali vailce — pokoji! Dejte je praci, inteligenci, prfnyslu, obchodu, plavbe, orbs, veclaan, .utnenim, a pfedstavte si, jake ptinesou ovate! Vite, co by se bylo stale, kdyby se ohromna suma chto miliard po 32 let na ten zpasob byla nalogila? 'rvifnost sveta by se byla zmenila. E giny zeme byly by prokopany, gelezne drally by kryly cely svet, kupecka plavba byla by stokrat zvetSena, na pou gtich by se stavela rnesta, Asie by byla naptistavy by se zaklacialy
vracena civilisaci, Afrika elovedenstvi;; game eloveka by bohatstvi prfStilo ze veeettzit zeme., a bida by zmizela. ,A vice, co by zrni z elo s bidou? Revouce. Ano, tvainost sveta by byla ptemenena. Ude by vztekle proti sobe neboutili, nYbr g pokojne v mini gill. Mist° revoluci zakladali by osady. Neptinageli by barbarstvi do civilisace, nkbr2 civilisaci do barbarstvi. Za to spoustu miliard.. nebyla, by Evropa, jia bojietem, nSTbr g dilnou. Narodtm budoucnosti nehrozila by bida, obeanska valka a vSelike svizele; na misto hoto smutneho divadla meli bychom vyhlidKu do krasne budoucnosti, v na se poji svor-ne vzdelanost s povSechny'm pokojem... Panove, doba revoluci ptestava,doba oprav zaeina. Pokrok naroc10 opou gti formu nasill: a bete Ku pomoci pokoj. Od nyhei gka budig diem velke, pravdive politiky; uznati vgecky narodnosti, obnoviti dejepisnou jednotu narodu a ji pomoci pokoje a civilisaci kruh vzdelanosti v gdy vice rozSitovati a nevzdelanYm narodum dared dobry pH kind; na misto bitev pfivisti nestranne sandy, zkratka vysloviti posledni slovo spravedl nosti, ktera druhdy vysloveno bylo nasilinn To budig, panove, ke konci na g ntechou, ze eloveeenstvo nevstoupilo tepr y dnes na tuto. drahu, jig prortetelnost boiska mu byla vytkla. ..Ueirime nyni vgichni spoleene krok tied a tekneme vSem narodfim: "Vy vgichni jse bratfiVN Viktor Hugo, francouzsky srlisovatel svetoveho jmena, zemtel pied 50 lety 22. kvetna r. 1885. Napsal devet roman)), mezi nimi proslule "Bidniky", "Chram Matky deset dramat a nekolit, sbirek versa. Za monarchic v letech 1852 a g 1870 zil y e vyhnan.stvi v Brusselu, pak it Arlen. Po padu cisakstvi stab se ye vlasti poslancern a hajil caernokraticke zasady a mir. — Proetete Si dobfe jeho. tee, jig dnes otiskujeme. VSEKRAJANSKA SCHUZE V. TAYLOlt, za fteelem dohody a schvalent rozmeru a podrobnosti programu na gi ucasti pti oslave Stoleti Texasu, potadana bude v nedeli 18. srpna v sini tadu Praha. V jedenact hodin depoledne zapoene schfize vicee/enneho pro-gramniho YYboru v nig probirana bude piedloha programu sestavend u ggim vYborem a pevnY potad vystoupeni Oechos/ovakil prc4 eesky Den pti °slave Stoleti bude stanovert. Vefejna schuze zahajena bude ve dv4 hodiny odpoledne, shromatdenYm p?ednesena zprava celkove ptipravne price tstitedniho VYboru a naert potadu zpracovaneho programnim vyborem. ZvlaStni odznaky knofliky umeleckeho provedeni — budou ye sch0.zi k rozprodeji„ takte g y kusne nalepky na dopisy. Vyteg ek z obou ptipadne fondu Sdrugeni. Knofliky jak nalepky budou vydatnou kla,mou naSeho spoleeneho podniku a nAaji vynesti easteenou fihradu na yYdaj s provedenim nagi akce pottebneho, toast ze vsech mist budig co nejhojnej gi. Jedns se tu.o.eest a pro-jev uptyinine loyality. Texasann esl. pnvodu. Za ScirlateAt Wavy Stoleti Texasu, Fr. NI.craelta, tajetnnik„