411 ,..,
*41'
0
0 dri5lovanskePodpo 15
RAT R5
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, ender the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNiK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS, y e sttedu,
(Wednesday) 26. eervna (JUNE) 1935.
0 33.
AMERICKA ARISTOKRAJE. A DOB kolonisace existovala v Americe tkida skuteenYch leudalnich pant', doZ drtujici piisne erbovni pravidla a nastupnicke pravo. Byli to nemeeti majitele pozemku v adoli Hudsonu a anglieti statkati ye Virginii. Ale americka revoluce v r. 1776 vymSetila vtechny tyto rodove pketitky a zastalo tu jen otroctvi negra, ktere podrtelo easteene feudalni formy a eastedne se podobalo evropskemu nevolnictvi, L s jeho trapn3imi zvyklostmi, jakYrni byla na pt. "jus primae noctis". Kdyt konedne v prvni polovine IX. stoleti vzplanul v celem svete boj mezi pkislutniky zbytka stareho feudalniho panstva a mezi mladSrm mett'ackYm industrialismem, byla do neho vtatena i Amerika. V Americke obeanske valce zvitezil americkY pill.myslovY Sever nad feudalnim Ahem a--otroctvi bylo zruteno r. 1863 proklamaci Abrahama Lincolna. Ale i potom existovala v Americe tfida jas kesi neoficialni aristokracie, ktera se odlitovala od statni mett'acke spoleenosti. V prvni fade byla to aristokracie milionaft, kterYch dovedli site mnozi Evropane dobte vyntiti, ale pti torn si z nich tropili posmech pro jejich "nedostatek pave kultury". Piutokracie stala se representaci americke aristokracie, poneadt se poeitalo s tim, to schopnost shromatditi jmeni je leptim metitkem cent' a schopnosti eloveka, net jeho paved. Mimo auto "dolarovou aristokracii" existuje jette jeden druh aristokracie, pro nit je metitkem oceneni to, "kdo &iv ptitel". Na katdou novou vinu ptistehovalca bylo starousedliky pohliteno skrz prsty. Puritani hledell svrchu na newyorske Holand'any a oba skupiny spoleene ohrnovaly nosy nad nemeckYmi a isrskYmi "pfivandrovalci", jejicht pHliv nastal ye etyticatYch letech. Ale Nemci YLO to v nedeli 28. eervna 1914 v 10:30 dopoledne. Po ulici Sarajeva, hlavniho B mesta Bosny, zeme 'kite Rakousko-Uher. 5 el zvolna automobil, v nemt v paxadni uniforme ozdobene v gemi tady seal arcivevoda Franz Ferdinand d'Este, naslednik tranu. Venice zastupy Srbil pkitly do Sarajeva, aby shledli mute, kterS1 brzo mel bYti jejich cisatem. Vedle 521eteho arcivevody sedela jeho chcit', sedadlo proti nim pak zaujal general Potiorek, vojenskY guverner Bosny. Hodinu pied tim unikli bombe, kterou vrhl Srb Chabrinovie. Bomba na ttesti odrazila se od shrnuteho krytu auta pied explosi. Gen. Potiorek a policejni natelnik sarajevskS7 pokladali za pra y -denpob,aytehodnp ikutbyl jette druh atok, ale hrabe Harach sal nyni na levem stupatku, aby poskytl ochranu arcivevodovi a jeho choti. Kdyt auto ptijelo k ulici Frantitka Josefa, tofer zahYbal na pravo, aby na,sledova.1 auto starosty mesta, jet jelo v Cele pravodu. Ale to nebyla testa, kterou ureil policejnit naeelnik, a Potiorek volal: "Jed`te rovne!"
Roger Shaw. umeli vystoupiti rychleji po stupnich spoleeenskeho tebtiku net' Ireani, nebot' jednak byli prfibojnejti a jednak byli at na male yYjimky protestanty nebo volnomytlenkaki. Ireane poeali se sice s yYm zaujetim pro komunalni politiku zmocriovati vlivu, ale jejich vyznani zatarasilo jim cestu do svatyne uzaytenYch kruhis Zvlattni spoletenske postaveni maji dienove rianYch sjednoceni, jako na pt. "Kolonialni sjednoceni, jako na pk. "Kolonialni damy", "Dcery americke revoluce", "itadu Cincinnati" a "Potomka cestujicich na Mayfloweru." Porlevadt tyto rodiny byly mezi prvnimi, ktere se dostaly do Ameriky, mely motnos.,t cestou nabYti jmeni a tak existuji dosti azke styky mezi plutokracii a "starousedliky." Na Jihu tije mnoho rodin "prvnich okupdtore," potomkt otrokatskYch plantatnikti, ktere ztratily vtechen majetek v obeanske valce a namely jit moinost dostati se k moci nebo bohatstvi. Na kdysi feudalnim Jihu neni spoleeenske postaveni tolik zavisle na majetku„ jako na Severodchode s jeho WaalStreetem, nebo na Dalekem zapade, kde se lido otrocky koki majetku. Rad Cincinnati sklada se z potomka clustojnika americke revoluce. Kdyt byl zaloten kratce po valce za neodvislost, videli v nem amefieti Jakobini jakousi aristokratickou pobratku, a protote nechteli trpeti uprostked demokraticke masy "angiickou" vedouci ttidu, zalotili jako protivahu "Tammany Hill". Tammany teti se je gte dnes velike pfizni iicm. V nekterYch krajich Spojen rch state hraji alohu aristokracie ptislutnici lóti, na pr. El• kove, Red Man, Svobodni zednati atd. Tyto
VELKE ofer nasadil brzdy a chystal se couvnouti. V tomto okamtiku vystoupil ze zastupu na prase strane Gabriel Princip, srbskY student. V ruce mel revolver. Pozorne namitil na arcivevodu a vysttelil. Bylo mu tedeno, ze Rakutane nosi neprostfelitelnou vestu, proto kulka zasahla, arcivevodu do krku Princip vystkelil opet — tentokrate na gen. Potiorka. Ale jeden z divan strhl Principovo rame a kule zaryla se do tela vevodkyne. ofer byl zachvacen hrimou, rychle stoeil auto a ujiadel pies most ke Koriaku. Arciyevodovi tekla z fist krev, kdyt s namahou pravil sve choti: neumirej tij pro nage deti —" Net auto dojelo k nemocnici, oba byli mrtvi. Tak byly yypaleny prvni dva vYstkely v nejhroznejti valce, jakou svet kdy poznal. Kdo byl 191ety Princip? Jaka byla praya, pfieina jeho einu? Na policejni stanici mladik prohlasil, to je nezavislYm anarchistou. Pravil: "Nelituji sveho einu. Odklidil jsem zlo s cesty. Arcivevoda
spoleenosti vna geji barvitost a romantiku do tivota v malYch mestech a osadach. JakS>si nadech aristokratienosti dodavalo i majetnictvi kite v Opete, nebo elenstvi v episkopalni kostelni spoleenosti. Shrneme-li vtechno dohromady, je motno Mei nasledujici: V gichni, kteti chti, aby byli poeitani mezi americkou aristokracii — musi bud' dokazat svaj pavod z prvnich kolonista a to severskeho pa yadu; bYti protestanty — pokud moino eleny episkopalni kostelni spoleenosti; ziskati tolik penez, kolik je poctivYm zpasobenim motno; a je-li to na VYchode, nebYti elenem 162e, jeli to na Zapade bYti, tfebas jen formalne elenem nejake lóte. BYti elenem "Country Clubu", tohoto eiste americkeho zatizeni, plati v malYch mestech k jakemusi vyznamenani, a golf a polo jsou hry, ktere davaji s yYrn ctitelam v oeich nezasvecenca nadech yznetenosti. Na polo se hledi jako na sport penetnich velmoHi s valentinskYm profilem a oxfordskYm akcentern, a znalost golf o ye a bridgeove hantYrky cloddy& jakehosi "fashionable" — modniho nateru. Pki tom vtak zastava Amerika stale vyzna,vaeleou evangelia prace. Kdyby vlastnil nekdo nevins jakY majetek a byl toho neju glechtilejtiho pilvodu, je na neho pohliteno svrchu, neni-li skuteene tinny a nevenuje-li se praci, nybra pouze utiva nabyteho majetku. Nicnedelani neni tu poznavaci znadkou gentlemanstvi jako v Evrope, kde se jette pestuje umeni galantniho spoledenskeho iivota bez ptitete skuteene pace a vyclelavani penez. Americka, aristokracie" a zbytky evropske aristokracie se spoilt nemohou srovnavat a nehodi se k soh& jak to dokazalo jit mnoho mezinarodnich sriatka. je Nemec a nepkitel jianich Slovant. Jednal s nimi gpatne. Same soudy pro velezadu. Natemu lidu vedlo se eim dal tim hate. Pro sjednoceni jianich Slovana isodne tivott1 mabYt obetovano. Jsem nacionaiistou. Chtel jsem osvoboditi Jihosiovany, protote jsem Jihoslovan. Je povinnosti Srbska, aby nos osvobodilo, jako Italie osvobodila Italy." Brzy vytio na jevo„ ze Princip byl pkitelem Chabrinoviee — a ze oba byli eleny tajne srbske organisace, jet se nazS7vala derma. ' ruka. Pozdeji se zjistilo, ze v tomto tajnem spolku byli i prominentni atednici, mezi nim i Dragutin Dimtrijevie, jent v eervnu 1913 stal se tefem vYzvedneho departmentu v generalnim tabu srbske armady. Srbska, vlada vedela o spiknuti Cerne ruky a kdyby byla chtela, mohla je yeas zastaviti, jak odhalil sam ellen tehdejti vlady, M. Ljuba Joy anovie. Tento Srb napsal: "Pki vzniku sizetove valky byl jsem ministrem , tkolstvi v kabinetu Nikoly Patice. Nepamatuji se, jestli to bylo ku konci kvetna nebo na podatku dervna, kdyt Patie nom tekl, se jiste osoby jsou pfipraveny jiti do Sarajeva a zabiti Franze Pokraenvani na Ara.ne 12.