Vestnik 1935 06 19

0rcari5lovartske Podp or j ei 3 edtioty Statu '5)46.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIII.

in

WEST, TEXAS, ve stiedu

(Wednesday) 19. eervna (JUNE) 1935.

CiSLO 32.

SLAVNOST A PIKNIK A.A DU SLOVAN VE SNOOK.

Y V SEVERNICH krajanskYch osaclach nemame motnosti uspotadati osadni podnik, na, kterY by se dostavilo nayttevnika patem celYch — tisicovek. Na, jihu piknik za fleasti 3-5, ba dokonce 10 tisic neni badnou novinkou. Zde k vyroenim, zvlattnim uddlostem sjitcleji se rodaci z velkYch vzdalenosti, obchody v celem okrsku toho dne jsou uzavteny, svateeni na.lada vteobecna.

Add Slovan els. 9 ve Snook siavil ye etvrtek 13. Cervna 29. vYrobi .sveho zalateni. Oslavu spojil s vYrotinim piknikem, Oimt yYznam mimotadne uddlosti nebyl zdfiraznen toliko 'Olenstvu kadu okolnich a osadniktim neelentim, riYbrt i cele jinonarodni vetejnosti. Vetejne projevy takoveho rozmeru maji na okoli pattienou vahu i vliv. Na gi jsou povettine hospodatsky silni, neodvisli... Jsou, prikladnymi hospodati, ptesnYmi daneplatci, oboany v katdem ohledu sporadanymi. Treba jen vespolne dohody, jednoty a spoleeneho postupu v zaletitostech celonarodnich. Jedinec neznamena a nedokate pranic, celek plano yitYm zasahem, tlakem, vali — vte!

Chteje spinit danY slib k prosloveni slavnostni feel, ptipravili jsme se na cestu s mantelkou a nag Vlastou skoro rano. Obloha byla zatatena hrozivYini mraky. V tiskarne sail]. nam den pied tim z vyletu do Corpus Christi se vrativti kolega Morris, to dole stale prti, cesty mimo hlavni dopravni tepny v stavu tpatnem. Telefonem lete'l dotaz dru. Pazdralovi do Somerville. Bude ei nebude slavnost?

Odpoved' oznamovala kladne; ye ettedu byla monk spitka, etvrtek zaeina potmurne, net' °slava bude.

Tot pies Waco, Cameron, Caldwell natirali jsme to statne at do Somerville. Tarn nas vratill zpet do Lyon; odtud boeni cestou dle naOrtku smeru cesty od uslutneho groceristy v Somerville at pied branu parku sine Slovan.

Auta kolem dokola, na stranach cesty. Lidu hemtilo se jako v Ule. U brany zdravime dr. Kozara. Je vrchnim potadatelem. DlouholetY tajemnik tadu, delegal, sjezdu, videli jsme se znovu po letech, ,uplynulYch od sjezdu v Schulenburg. Spali jsme pohromade v tamnejti tkole. Dr.-Kezar mne tehdy udivil Utasnou pameti nep•eberne zasoby — tpryma, anekdot, at' se ptettasalo jakekoli tema —doktor hrave navazal — "to jistY ten a ten, — jednou tam onam, za onoho easu" a pod. Jaroslav Hatek musel bYti vyzbrojen obdobnou zasobou trefnYch sprymu a nekoneene povidavosti k napsani &Yell° jedineeneho "Dobreho vojaka ' vejka". Dr. Kezar nemel by svoji studnici bodrYc.h humoresek, tprYmti, tatkatin nechat zapadnout, sbirka dosahla by fispechu, obohatila skrovnou eesko-americkou zaba ynou literaturu.

Sotva jsme na geho komone zatadili, upravili se drobet, shaneli jsme nektereho einovnika, byli jsme to naprosto neznami. Na teenicke tribune ut se teonilo. Do rozhlagovate, jinak v ohromnem zastupu Ustni praslov by nemel YYznamu. Vidime na tribune mezi hod-

nostati: guy. Allreda, soudce nej yyttiho soudu John& Sharpa (infij osadnik z Ennis), ptedsedu br. C. H. Chernoskyho, senatora X., nektere legislatory. eleny potadatelstva. Ohliteje se, shlednu br. Wondrashe z Caldwell. Ten mne seznamil s br. Vajdakern, Smotkem, ‘ krabankern a tadou daltich. Jsem na listine teenika poslednim. Tot starostlivi hostitele rids neprodlene sytili. Znamenita veptova i hovezi peeene (barbecue). Meli ho pro navttevniky upraveno 4.500 liber. Vidime stohy chutneho chlebieka, velke zasoby okurek, bramboroveho salatu, kavy piny kotel, sodovky miniaturni pyramidu,, mote piva. Bratti vYboti. "handluji" zastupy hraeltou. Ov gem maji zkutenost, jim ohromna navtteva neni neobvyklou.

Br. Fojt void mne na teenitte. Muj Cas se Ctihodni teenici rozvadeli navgtevnikam Casove otazky, zabobovali na vYsady a povinnosti oboanske, zdtrazriovali rovnost vtech obeant, i tech ptiobeenych. Br. piedseda base-

k SokolstvI a starfun vlastem nezna obeli'.

Laska

"Co zakon kale tviij do srdee psanST nary) — spinime posju gne, Ty situ k tomu dig — pod vlajkou posvatnou, jei nad hlavami vla; kdy °pet chvile zla, za pravdu Tvou, za stat i narod dame iivot i krev... To pfisahame!"

K. Domorizek.

rem podekoval hostiun-teenikilm za jejich ochotu a freast pti slavnosti, obeztejmil ptieinu slavnosti a ptedstavil potadatele nateho organu, kterY posluchak aslovil v matetttine.

Proslov doznal iteasti, klidu a snad i ohlasu.

V tadach elenstva a potatmo srdcich a mysli neelent. osadnikt Pri programu frOinkovala znamenita kapela vytti tkoly z Caldwell. Polovice ueenlivych hudebnikfi jsou ditky deskYch rodiel Nage westska mestska kapela byla s touto a daltimi sbory (ov gem v jine tilde kapel) v kontestu ye Waco, kde jsme ji obdivovali. Maji dobreho instruktora, nadane taky. Pii slavnosti ptednesli v programu eisla, solo, duet a variace pro tti. kornety. Malem Oiste umelecky kornetistky maji stribrnY hlas, nadprOmerny ptednes, ukaznenou vibraci, zkratka, kapela tato jest tidkou vYjimkou mezi desitkami kapel vyttich tkol. Jest na gi cti, to prave hudebni nadani a pile deskYch studentil jeji nadpramernou hodnotu zpiisobily.

Nastalo seznamovani. Zasloutila narodni pracovnice pi. Wondraschova, pkedstavila nam damy, pilne etendity a schopne dopisovatelky Vestniku: pi. Matejkovou, pi. P. P. Mikeskovou. Poradatel byl osobnim seznamenim mimotadne poteten. Jedinci od pera maji vtdy tolik latky k vSTmene nazorii, cosi je k sobe

pouts a sbliZuje. Br. Josef Du gek, bYvalY ptedsoda natl. Hl. ttadovny, pad nimt konal jsem funkci ii6etniho vYbora a s nimt jsme se delIi dobu nevideli, tiskne narn pravici, seznamuje se s moll tenou a vede nas poznati jeho mantelku. Oni jsou sptizneni pa celem okresu, cos zjev obvyklY ye starch osadach, kde se snatky pri vettich rodinach ptibuzenstvo postupne rozmnotuje at katdY tteti, etvrtY je strYekern, pr ynirn, druh ym ' bratrankem, gyakrem, kmotrem — vnukem, pravnukem atd. Pani F. M. Vajdakova projevuje souhias s vYvody eeskeho teenika, chvali upravu a ve:deni organu, seznamuje nas se s yYm statne urostlYm mantelem. A jette jednoho bYvaleho ennisaka shleclavame. Br. John Toupal, alias doktcr Toupal, kteryt akademickY titul byl mu izetejnosti ptitden za blaho a tlevu, jet pacientum piines1 jeho vyhlateny liniment proti zapalu plic. Me. se na drietni pornery dobte, vlastni v Caldwell gasolinoviu stanici s ptilehlou laboratoki medikamentu. Jette celou radu znamosti jsme si udinili a prosime za prominuti, to jsme s ohiedem na omezeni mista, jejich jmena neuvedli Rad Slovan mel pki zaloteni 60 elenil obeho pohlavi. Dries ma 222 a menti cletskY odbor.

Prave vyjednava o spojeni s tadem Pokrok Mladete els. 100. Vlastni prostornou budovu s rozmernYm parkem. tlenstvo je hospodatsky vice mene silno, sin pomalu nevyhovuje, vatne pomfgli se na stavbu hove, jette vetti a ovtem, modern vybudovane a uvnitt vybavene. Jednota vyplatila tadu Slovan na tnrtni podpoke pro pozustale at dosud o6nos §edesit tisic do/aril. Neni to vydatne odporueeni, padna, reklama pro nab Bratrstvo? Nemeli bychom dorastajici mladeli klasti pied zrak a nvahu dobro, napomoc — jez nage bratrska organisace ueinila elenstvu a jich pozustalYm? Zajiste! Kolik zdraveho, mladeho materialu manic, to vidime prase pti podobnYch slavnostech. Lepe devutky, stepili ju/lad hembi se, tertuji„ ba,vi se zpasobne, je radostne a py gn.e zaroveri pomy gleni, be to chasa je nate poltraeovani, nate budoucnost, nadeje. Ta by mela a musi nastoupiti cesty a snateni svYch (Act, ona musi nahratovat kidnouci lady tech, jet byli povolani do Neznama ,na Veenost, ona musi tyto Lady dopinit a zmnoiit.

Na'Se SPJST je dnes ptipravena nati mladet pkevzit a uspokojit! Ma pojistky po kterYch mladi &lye se tazali, ktere jinn dnegkem vyhovuji a jsou levnejk net podobne cizackYch spoleOnosti. Bude tteba vytrvale pra ce agitaeni vedene z tsttedny, potatmo elnovniky tadti i katclym elenem, chapajicim potiebu a nutnost rozmnoteni nateho Det. Odboru.

Slavnost mela razhodnY fispech. Byla manifestaci rodakii uvedomelYch, byla do jiste miry meznikem v dejinach tadu Slovan, ktery nadale planuje navy rozsahlejti stanek spolkovY, jet by vyhovoval pottebam rozma.hajiciho se Clenstva a hlavne byl zpusobilY k asvetove, divadelni, programove Cinnosti — mladYch. Vatemu ptedsevzeti, bratti — Zdar!

otrana z.

VESTNIK

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jai by obsahovaly nevZene, neb zavadne polemiky, poiadatel pfedkrada ve amyslu stanov Tiskoveniu YS/ boru k vlastnImu rozhodnuti.

Louise, Texas.

Mill etenati!

(Pokradovani.)

Nasledujici dva roky sloutil jsem blite Prachatic. To se mi dobte sloutilo„ bylo to take u Named. To bylo den a noc od prvniho roku.

Tam vykonavaji pamatku ne na prvniho kvetna, ale at na Jana Nepomuckeho, kdy stavi velke rnaje a zapaluji velike ohne a kluci maji nejvice lekrace. Mivali jsme nasbira.na stare, koAt'ata, natkena smolou ze stromil aby dobte hotela, s kterS/mi jsme pak hazeli do N/S/Aky, a to nas nejvice zajimalo. To jsme kona• li ye vzoldlenosti od vesnice, abychom neudelali nejakou Akodu. A velci mladenci postavili velkou maji na prostted vesnice. Zama se hezky urovnala, tam se pak tancovalo okolo maje ph nejakej harmonica a bS/valo veselo at do rana.

Tteti rok jsem sloutil blizko Prachatic. Tam se mi nejlepe libilo, neb jsem tam byl jako doma. Do Prachatic byla hodina cesty, a tam jsme kluci re.di chodili za nedelniho dasu„ neb vtdy tam bylo nee° pro nas zajimaveho.

Net vAecko trva chvili, -a. tak bylo tat se mnou. To jsem mel jit tri roky zkouAky s dobytkem, a tak to pry/ musim melt jin g profesi. Tak mi usoudili, to se muslin vyudit na pana obuvnika. Adkoliv se mi to temeslo nezamlouvalo, ortel byl vykknutS% Po vanocich phAel dohazovad a advecll me za d ye hadry ze lane. Bylo nas jedenact kluku. Tak nas vedi do Rakous. VAichni jsme mall Dna povolani.

Jak jsme ptiAli do Nemec, tak nas zadala ti1331/at a pamatuji si, to v Linci ostalo pet kill= ku a maj nejlepAi Oita' s nimi; udil se pekatem a byl zamotneho sedlaka synek. S nim b3"It byla radost, neb on mival vtcly nejake ty zelene papirky a tet byl ptejnk. Ja jsem ostal na posled, tak mne zavedl do 8totaar, to je v Dolnich Rakousich.

Jedno rano zavitame do velke dilny ,a tam se mne zbavil. Tam jsem byl dojednanS/ na dtyti. roky s celVm zaopattenim. To byla dloudoba. Pracovalo tam jedenact tovaryka a sedm Oral, se mnou. Mister mel rozsahlou dilnu. Bylo mi tam smutno a pak jsem pocit'oval hiad, nikam jsem vAak nesmel vychazet a musel jsem zastat jen v to smradlave chine.

A mne to moc nesvedello. Pak jsem nekolikrat potajmu zaSel do kuchyne a kucharka mi vtdycky nee° data na zub, jenom mi tikala. by mne ten h/avni Avec nevidel, to by ji to Byla to starAi Nemka ale ptejna. Jak se Mice,: Chodi se dtbankem at se mu ucho utrhne!" A tak to bylo i se mnou. Hiava Aevcoviny inne zastihnul v kuchyni. To se neptejte ale politujte, —co jsem dostal nebernS/ch. Na to velike vyplaceni se mi zdalo, to bych se hezky daleko dostal.

Po etykech mesicich jsem zdesentS/roval. Takove jednani bylo proti moji nature. V kapse jsem ale nemel ani vindry, co jsem mel delat ,net pucovat kliky. Za par dni jsem ptiAel zpet do Lince. Dorazil jsem tam k veCeru a pekate jsem potkal prase kdy odnaAel nejake pedivo do hostince, tak jsme se ptivitali a vylotili si svoje svizele. Tam jsem ptenocoval. Rano povidam: pajdu se podivat na ty druhe Ilene ale on mi sclelil„te ti jsou vAichni pryd. Jelikot on mival vidycky nejake floky v kapse, tak mi podaroval jednu zelenou hadru, nejake pedivo a ja se ubiral k Oecham.

Tam se Molt& nevozil jenom po svSich. Tentokrat jsem nedoSel, neb mne pohraniC. strat zadrtela, tu byl konec me cesty, sup se mnou na vlak a zavezli mne doma jako nejakeho zazobaneho. To byla moje prvni jizda pa teleznici, jak se tomu kika, postrkem, a po to

teleznici jsem hodne videl, co jsem vlastne named videt. Pak mne dovedli at do nas! obce. PtedstavenS/ ostaval v sousedni vesnici„ malou pal hodinu od nas. Mel jsem velikou chut' podivati se domil, jenom to jsem neAel, bych matku nezarmoutil. Pustil jsem se ku Wimberku, to je mesto pal Ceske a pal nemecke ,a majitele podnikti jsou nemci. Jsou tam skelne hute, kde vyrabeji vAeho druhu sklenene nadobi, a v netere jest zamestnano at sto delnika, vetAinou naAinci. Pak je tam velka brusirna na sklenene nadobi. Byly tam tat sirkarny a jeAte i jine velke podniky. robky z techto tovaren vyvately se s potahem, neb teleznice tam tadna nebyla. Ted' ut tam teleznici maji, jak jsem se dodet1 z novin.

Tam jsem dorazil k vederu, a potkal jsem kluka, kterS/ nesl nejake spravovane boty. Povidam mu: "Servus prte!" On mi take odpoveciel new podobneho, a od fles h° jsem se dovedel, to tam mohu dostat misto. A take jsem to misto ptijal, a nebSti okolnosti, motna to tam byl, jeAte dodnes.

Tam jsem vydrtel dva roky, a jak se Mica, dobre bydlo /lady 'DAIL a tak to bylo i se mnou. Nekdy jsem ptiAel clamt se podivat, a tu kluci, co jsem s nimi chodil do Akoly, kali, to se maji moc dobte. Oni totit jezdili do Pruska na praci a Micah, to vydelavaji hodne marka za tS/clen. A tu jsem zase zdesentS/roval.

PopiAi trochu, co jsem u Aevce vykonaval za praci: nosil jsem vodu, Atipal dtivi, chodil na travu pro kozu„ nekcly jsem ji musel past!, a davat pozor na vAecko. TovaryAilm jsem done,Ael co pottebovali a ph tom vAem jsem se malo naueil. Jednou po velikonodnich svitcich slotil jsem svoje Avestky, kdyt nebyl tachV doma, a tu jsem vyutil pkiletitosti k deserci.

Do Pruska, peAky sebralo mi ptes tS/clen net ,jsem tam doAel, a jelikot jsem muse! miti pracovni knitku, tak jsem si ji opattil. Po caste jsem ledacos zkusil, pen& nebylo, kapsy prazdne, a proto se mi take lehce vykradovalo. Jedno odpoledne jsem zavital do saskeho, hodne rozsahleho mesta. Tu mne zastavi ruka spravedlnosti a ptase: Wohn? MA'S pracovni vS/kaz„ ale ja mel vAecko rychtik. Bylo tam tat velike nadrati a mnoho kolejnic. Ptam se, kde to bych dostal praci. Policajt mne poslal do cihelny, to tam pottebuji takove kluky, a skutedne jsem tam praci obdriel, dvacet fenika na hodinu za praci. To byl veselk tivot a mne se tam velice libilo. Katdou sobotu byla NI/plata a o nic jsem se ntmusel starat, jenom sam a sebe.

PopiA1 trochu, co se tam Maio a jake cihly se vyrabely. Obydejne, uvnitt prazdne, jedny malidke, mnoho druha. Hlina se spracovavala parou, v jednom miste se sypala hlina a na druhem konci vychazely hotove cihly.

Tam je odebiraly teny a pokladaly na voziky a kluci je odvateli zase do kolny kde byly police a zde je zas 'teny vykladaly do tech polic. Voziky jezdlly po kolejich. Bylo tam zamestnano asi sto dvacet delnika obojiho pahlavi. Hlina se take pkivelela pa kolejich. Tam jsem se saki s mojim otcem, cot bylo nahoda, neb jsem nevedel kde pracuje. To jsem ho pfekvapil! To se rozumi, to mne dal hodne °Utak co a jak, a ostavali jsme na jednom byte. Musim podotknouti, to jsme spolu velice souhlasili. Tam jsem pracoval kratkS/ Cas, a pak jsem si naael praci ph zednicich, tam vice platili, a to jsem jen done.Ael zednik!im co pottebovali. Za tu praci jsem obdrtel osmnext marka za t3iden, ale bI/val jsem ubehany pes. Ta, prate vAak ukoneila, neb dostavili a tak jsem musel zase si hledat praci jinou. V jednom meste staved' poStu, a tam jsem dostal "rachotu" ph kamnach. Ty staved pecat a ten si mne zjednal ,abych mu phdrtoval kachly ,a on to lepil dohromady. Celkem jsme postavili Aedesat kachlovS/ch zahtivakii. Ten dlovek mi platil dvacet maxkii na tSrclen a stravu, a ostavali jsme v hostinci.

Tam jsem pracoval at do mraza, net jsme s tim byli hotovi, a pak jsem jel domu, neb jig byl napadanS/ snih.

Ten sam rok jsem se seznaml s krajanem ad nas„ z naAi vesnice, kterS/ se vystehoval do

, Ve sttedu, dne 19. Cervna 1935.

Nemecka v mlaciSrch letech, byl nejakS/m vyA'Aim ye fabrice, kde sparovavali len, bavinu a tat vinu a ten sam ptitel mi zaopatkil v one tovarne. Tam jsem jen posluhoval.

To byl maj druhS7 rok a tat posledni v Nemecku.

Pak prigel pefel z Ameriky. 26,dr1S7 z ptibuznS/ch nechtel jeti do to nave viasti, a tak pkiAel los na, mne a jsem tu jeAte dnes. Tak jsem prate zanechal a jel doma s nechuti, neb jsem tam mel vAecko vyrateni.

To jsem se vypravil. Cestu jsem mel vyplacenou a testa trvala do Ameriky celS/ mesic. Celkem jsem byl zclrav, tadnou motskou nemoc jsem nedostal, ostatnich bylo mnoho stonaNI/ch. V New Yorku jsem Cekal etyki dny, a byla mi dlouha chvile a tak jsem se pustil na ptehledy mesta. To vite, to to bylo velke mast° ut tenkrat, a milej Franta se tam ztratil. Tam byli vetAinou Name', ja taky Aprechoval a tak mne zavezli k ptistavu do hotelu, a pak ut jsem nevychazel tak daleko. Jednoho odpoledne priplul if a hned nas do neho nalotili, by nas odvezl do Galvestonu.

Net jsme ptijeli do Galvestonu, stavili jsme se v Keywest, a tam jsem videl jak rostou banany a jinAi ovoce. V Galvestanu nas vysypali na bkeh a horko bylo velike, tak to jsem se patil. Jela tat jakasi nemecka rodina, ti mall dva kluky, to jsme Ail do hotelu a tam nechal jsem odpodat moji taAku. Ja s kluky jsme Ali prohlednout si mast°, to nam nevzalo moc dasuA neb Galveston byl tenkrat mala vesnice, a tak jsme byli s pfehlidkou brzy u konce.

Pak ptijel farmed', kterS/ pkivezl yell/0 mebonny. To bylo deco, co ja jsem neznal. Ti Nemci koupili jeden a take mne kusem podarovali, net ja jsem nemohl jisti, neb se mne meloun protivil a podnes o melouny nestojim. eekali jsme do vedera, Nemci odjeli a ja. °AM sam, a bylo mi smutno. Ja, jsem mel jet at rano. Co ted'? Kapsy jsem mel diste, tak ,jsem nemohl pomS/Alet na hotel. Tu potkam matroze ze Aifu, a ptal jsem se ho zde by mne vzal zpet na Aif ptenocovat, a tak se i stab.

Dobte mne zaopattil, vAecka test, byl to take Nemec. Rano mne vypravil a zasobil bych neumfel hlady, stejne si myslel, to jsem jeAte mac mlady a proto mne chtel udrtet na kivu.

To bylo v nedeli, 5. Cervence a horko k nevydrteni. Ptijel jsem do Houstonu, kdet jsem musel ptesedat a ptal jsem se, kdy pojede vlak do Flatonie, ale tadriSi mi nechtel rozumet. Bylo asi jedenact hodin, kdy ptijel vlak, ja se tat hned do neho usadil, yydelam mou darovanou menat a pochutnavam. si . Kdyt jsem byl v nejlepAim mladici, a ja, se jich ptal kam ten vlak pojede, a oni mi pravili, ze v docela opaenou cestu. Pak mi podarovali paklik cigaret. Neptejte se, jak sem jim pavdeden. Pak jsem chytil taSku a hajdy yen, neb vlak se lit pohyboval. Pak jsem si sedl na tu moji partnerku a meal jsem dtimat. Tu pfigel velice hezky ustrojenS/ Nemec, neb na mne spustil deutsch, to kam jedu? Kdyt jsem mu vAe vysvetlil, Ael se optat kdy pojede vlak na tu stranu k Flatonii. Pry at v jedenact hodin v noci. Pak sebral mail taaku a zaopattil ji abych ji neztratil, a pak nine zavedl do mesta, kde mel hotel. Tam jsem se dal drobet do pucu a pak jsem dostal abed, a jak mi Arnakovalo, to se neptejte! Pak nine proved! Houstonem a poked jsme mail co povidat. Tak jsem s nim byl at do odjezdu. To byl mac uptimnS/ Nemec. Take mi nabizel misto, bych pro neho pracoval, a ja., zpozdilS/ neptijal jeho nabidku. Byli jsme pohromade asi osm hodin, a on nic nevedel, to jsem Ceske narodnosti, at se mne ptal jestumim psat a Cist? Pravim, ano ale jen Cesky. On se pozastavil, hledi na mne a povida, ja, myslel, to jsi Nemec. A pak to bych to mel jeAte v mojim hotelu.

Pak jsme srdeene rozloudili a mi mac Atesti v to nova zemi, a dovedi mne at ku vlaku, abych se ut neztratil.

Prijel jsem, do Flatonie ph svitani, deal se pray& den, ale tadneho jsem nevidel Tak prohlitim si to malou vesnici, kdebych nejakeho dlovidka uvidel. .8e1 jsern na severni stra-

Ve stredu, dne 19. eervna 1935. nu a tam prave elovieek otviral hostinec.

Ptam se, kde tu ostava muj ptibuzny. To byl zase Nemec. Tak mi vysvetlil kudy se mam brat, a take jsem tarn trefil. Byl jsem celY unavellY z to testy, nohy mne palily, neb jsem byl potad obuty.

Tak jsem koneene byl na miste po mesic trvajici ceste. Odpoledne jsem dostal pytel a tu nastalo to sbirani to kralovny. Prvni dva dni mne to zajimalo, pak se mi ale ta prate zomrzela, neb bylo potad mot horko. Botky jsem nemohl nosit a zem palila jako na peci, tak jsem vtdycky hledel Slapnout na travu, ale tu jsem zase Slapnul do tech hvezdieek, tak mne to bolelo a chodidla jsem mel samou krev. Tu se mi vSecko hned sprotivilo tak, , ze by byl §el ttebas pesky zpet do toho Prajzka, avSak nebylo to matne pies, to kalutu pteskoeit. Co tyto tadky pisi, jsem tu jeSte dnes.

V tote, F. Churan.

Bomarton, Texas Mill broth a sestry Jil jsem tteti tYden na ceste a ptail jsem velmi zajimave zkuSenosti, ale eas mne nedovoluje je popsati.

Jsou ale dillelite veci, ktere by mely bYti objasneny. Jsem si vedom, ze vet gina nepottebuje obja,sneni ale nachazim dosti znaenou eastku tech, kteti se zdaji bYti ye tme vzhledem tech veci.

TaZu se krajana: "Jste v Jednoter — "Ano". — "A manZelka?" — "Byla, ale 0pustila nas pied 8 lety". — "Dostali jste pojiSteni bez obtiti?" — c`Ano, bylo nam yelikou pomoci'. — Jsou ditky pojikene?" — "Ano, ale ne v Jednote". — "Prod'?" — "Tehdy jsme byli pies 100 mil od tadu, tedy to bylo nemoZne." ' Stanovy zni, stranka 21, odstavec G. — " dekatel nave ptijatY povinen jest' nejdele do tketi pravidelne schtze pa svem ptijmuti k uvedeni se dotaviti, coti kdy bez vaZne 0mluvy opomenuto, bude piijmuti jeho odvolano".

Dale je Zadano, aby novY 'Olen se dostavil do schtze a v pi'itomnosti pkedsedy a tajemnika podepsal certifikat.

Tedy je to neco divneho. ze se obratil k cizim spoleenostem, ktere nekladou any obtiZe prospektum?!

AC' doznavam, ze nag spolubratr chybil.

Kdyby byl poladal Hl. Ur., ta jiste by byla obtik odstranila.

Takove a podobne omluvy easto slYchavam.

Dale jsem se tazal jednoho spolubratra, ma-li sve ditky pojiStene. On odvetil: "My zde nemame DetskY odbor, tedy nemohu.".

DruhY zase pravil: "Kdyby druzi dali sve, aby jsme mohli zaloZiti DetskY odbor, tak bych je ten dal".

Zdej g tady nil pravi, ze jejich elenove jsou rozegi do Oklahoma, Illinois, Oregon, Californie atd. Jestli naki Jednota nenaznaei jasnou ceku, kterou ditky vzdalenYch elen0 mohou se snadno stati eleny, tak jejich ztrata jest zajikena.

VZdy jsem rozurnel, ze i vzdalenV se milk stati elenem bez jeho pi'itomnosti v tadu a le katda rodina ma pra y° dati sve ditky do Jednoty, bezohledu ma-1i jejich tad DetskY odbor nebo ne.

Ponecha,vam HI. ttadovne podati ntedni objasneni v onech ptipadech. ake osobni poznamky.

Vkly jsem slYchaval jake sucho panuje na torn S s irem zapacle! TakovY dojem to ueinilo na mem ztetelu, le jsem myslel jak zde s tim zapadriakem si pattasu pravici, ze on zakisti jako votYpka futra. a hle jake zklamani!

Vgchni si natikaji na mokro. Z" e museli mnoho baviny ptesevat nasledkem mokra. Nikdy v Zivote jsem nevidel krasnej§i pknice, ovsy a podobne. Dale„ krmivo jest zde zabezpeeene, pouze ta kralovna bude pottebovat jeden deft' pozdeji. Co je zde nejnutnej g , je suche poea.si, aby sklizeri obili se vydatila.

DoslYcham se, ze to sucho zde je east° tak krute, k elovek nema v dstech dosti s1in aby navlheil pokovni znamku aby ji ptilepil na

VESTN1S obalku. Proto, draha, kdybych nahle ptestal psat, abys vedela, co se stalo, ale bud' ubezpeeena, ze se zase vratim jako vtidy!

Bajeeny Texas!

Drubethictvi se zde vice provadi neZli v Corpus. Prave jsem trefil na sezonu, kdy smaZena kutata jsou na dennim potadku — na snidani, na ()bed i na vedeti —a jsou va.cne jakosti. Nu, a mne tim nepohneva, neb mne chutnaji lepe kojotovi. VSude takove pohosteni! Jestli to tak setrva, tak se vykrmirn, to mne manielka nepozna.

Rozmerny Texas! Jsem pouze 476 mil od domova,, 67 od Oklahomy, 252 od Novella Mexika, a 363 od severni hranice Texasu, a 590 od El Paso a to vse v tom Texasu.

KaZdY kraj ma sve povidky a baje a zapadni Texas neni vyjimkou.

Farmak z Dakoty se chvalil, ze oni maji farmy tak yell* 2eradky jsou 5 mil dlouhe.

Farmat z Nebrasky pravil, to jejich jsou vetM, ze kdy otec jde krmit prasata,ze deti se s nim louei, neb le pry jej nebudou videt nekolik dni. Pak se tazali farmaka ze zapadniho Texasu. On pravil, le tam z jara rolnik vyjede na kadek a sazi az v lete se vrati pa zpateenim tadku a na prvnim, co zapoeal sadit jiz zraje, tedy pouze zapodne klidit drodu, a na podzim se vrati po zpateenim tadku.

Tam farmak koupi pouze dva tadky, kdy kupuje farmu.

V note, Frank Kadanka.

Houston, Texas.

1VIili broth a sestry!

Jen nekolika tadky chci dat vedeti, jak vlastile 'desk oslov enske legie povstaly, nebot' je jeSte do dnes mezi na g mladou generaci dosti tech, ktetl nevedi ,tak chci naertnout jen par tadku z pamatniku Kruhu FrancouzskYch od Otakara Husaka.

Na vkch bojikich svetove valky bojovali Cechoslovaci za svoji svobodu. Fronta francouzska mela sift:1j zvlakni rozhodujici vYznam. Viterstvi Dohody — a tedy i na§eho — mohlo bYti dosakno pouze tam, al/lake po odpadnuti Ruska. A jestliZe dneSni teorie tvrdi, le politicky o nas rozhodla sibitska anabase, col se zda bYti nejpravdepodobneji spravne, piece jedine francouzske bojike mohlo Dohode a svetu nejlepe ukazati alespori vzorek kvality nakho vojaka, nutnY k spra y -nemuoc ivYkontaSich bt,a pottebnY vtdy v budoucnosti k odhadum schopnosti naroda vubec. Velke gtesti potkalo naSi generaci vyvolenou staletimi k dilkazu houtevnatosti v nesmrtelne vitality zlomku Slovanstva na jeho zapadni vYspe.

Slo o v§e. A nebylo to lehke a tak samozkejme. Ale byl ideal velkY, svatY, v gem spoleenY! Po dobu prate v zahranidi v'Se mohlo podlehati diskusi, ale u katdeho, kdo dobrovolne rozhodl se bYti vojakem a bojovati, byl mimo diskusi fakt na g malapoeetnosti vZdy a pro v2cly, a tim zy YSene nutnosti kvality naroda vabec, vojaka a revolueniho vojaka zvlakel Toho vSeho, v mite snad i zyYS'ene, byl si vedomen ve svem vedomi i podvedomi, kaZdY francouzskY legionat. A ptedev§im pine byl si vedom toho, le bez boje a bolesti neni nic velikeho, le testa k Zidli u stolu, mirove konference je zcela pochopitelne otevtena jen spolubojavnikiim, jejich pojem zasluh se meti pkedevSim na velikost kaluZi krve.

Vytvoteni vojenske organisace a jejiho ducha bylo nejcennejkm viterstvim zahra.nienich vojsk; pkedev gm nad sebou samYmi, nad vkmi dogmaty, meleinami a fiskalimi doktrin, uznanim nejvet g mygenky spoleer0 dobyti samostatnosti, duch pak byl rukou koneeneho viterstvi vojenskeho a politickeho. A jestlik jubilea jsou ptilegtosti, kdy vzpomina se minulosti, budit" nam svatkem nejvetkm vzpominka na nejlepS1 z nejlepg ch, jejicht tela jit deset let prachniveji v pude posvecene krvi statisicti hrdinu vkch narod0, abet vykoupeni valeene katastrofy, jake dosud na tett) planet& nebylo.

KdyZ nekolik §ilence zapalilo svetovY potar, blesk intuice, veanST hlas krve zrodil sou-

easne v tisicich eeskYch a slovenskYch hlo.v mygenku, le zde ted' musi se od neho zapalit pied Hvezdou uhasla pochoderi narodni svobody, tie z utrpeni a oeist'ujicich plamenu .svetove valky musi jak Fenix znovu povstati narod, aby jako v kaZdem smeru rovnopravnY s ostatnimi uplatrioval sve idealy a kladl sve fispechy a nezdary, radost i bolest, sva tela i sve duk, praci a zas praCi na oltat celeho lidstvi.

Pry vS'echno je zvykem: svoboda, rovnost, volncst. A v'Sechno pry je ureitY drub viteni atomt — .budit: chceme vitit po svem, chceme, volnost po svem zvykii!

Potupna, staleti narodni anonymity jsou jiti za, motem slz a krve, za udolim vzdecht.

Mezi minulosti a ptitomnosti lezi jako nejpevnej g barikada t les zkosenYch tel brattl. yarn, kteki jako pyS'ne sosny stall jste v nagich tadach, yam prvnim a jedinYm necht' plati Acta a vdek naroda! Vedle vas vSe ostatni je malicherne a nicotne, bez vas nebylo by nag. svobody! Nebot' nejsvetejk peeeti Zivota schopnosti eloveka i naroda jest a ziistane pod v g jeho praci a hodnotami vSeha druhu ruda peeet' vlastni krve.

Necht' v kautku srdce katdeho Cechoslaveka jak plamen yeene lampy sviti yak pamatka! V dobach dobrYch i zlYch, k vain necht' narod vzhlial jak k nejsvetej gmu paladiu idealu!

Ke't pochopi a oceni sveho vojaka, fatalni nutnost obranneho boje, bez ktive vakie a zleho vzteku, ale zmuZileho a tvrcleho do vkch dusledkii. Ket jeho vojaci jsou vtidy vzorem obeanskYch ctnosti nejkrasnej-Sim kvetern pole cti a slavy!

Ve chvili nebezpeei znovu se otevte Blanik.

I my, zbyli, zapomeneme vkch ktivd a hadek, bete stopy hokkosti v srdci a navzdory hluchYm frazim temeslnYch teenikti tribuny a falegiem echu odzbrojovacich konferenci sejdeme se vgichni, do jednoho, s novYmi legiemi pod prapory starch legii.

Otakar Husa,k.

General Philipe.

BYvalY velitel eeskoslovenskYch plukti ye Francii, francouzskYm legionattim v Ceskoslovensku!

Besancon, 9. list. 1927.

Moji drazi ptatele!

Dovidam se, k jste v Praze zalotili "Kruh francouzskYch legionat0" a specham blahoptati Vam k tomuto rozhodnuti a Mei Van", jakou mam z toho radost. Bylo mi "Teen°, le "Kruh" ma za fidel udrtiovati stara ptatelstvi za valky uzavtena, shromatd'avati vzpominky z "Velke valky", a kde tteba, pomahati bYvalYin ptislug niktim eeskoslovenskYch legii ye Francii. Posilam tedy organisatortim sve blahoptani a pteji mnoho zdaru tomuto novemu spolku.

Jsem gt'asten„ le mi tato pkile gto,st dovolu;le poslati Vam muj nejsrdeenej g pozdrav a kid. Vain, le east() myslim na Vas a na doby, ktere jsme spoledne travili, nejdfive v Cognacu, potom na francouzske fronte a koneene v drahe Vag vlasti.

Kolik vzpominek se vynotuje v myth myg enkach, ptipomenu-li si tyto slavne doby!

Minuleho roku jsem Vam ptipomenul Vas pobyt v Cognacu, vytrvalou a ugteenou • kterou jsme spoleene vykonali ode dne, kdy pan ministr Bene g mne Vam ptedstavil na cvidiki "Dominant", al do doby, kdy jste dorazili na frontu. Dik Va g energii a Vag vytrvalosti ze vSech easti ptiSlYch z Ruska, Srbska, Ameriky, jsme tvotili brigadu, ktera vzbudila obdiv presidenta Francouzske republiky Poincarea a vyznamnYch generalii pkitomnYch tett) ptehlidce v Darney, dne 30. eervna 1918.

Ptipomenul jsem y am take hrdinstvi nag. krasne brigady projevene v kijnovYch bojich u Vouziers, kdy Gouraudova armada ttoeila a znidila povestnou "Hindenburgovu Dnes ptipominam yam vzpominku cennou pro Vas i pro mne, a to pkehlidku vykonanou ✓ Hauvine panem ministrem Benekm v ptitomnosti generala Gourauda neko/ik dni pa tetkYch bojich a skvelYch u Terronu a Ches-

vIsTNiK. tres. Bylo to kratce po utvoteni Oeskaslovenske republiky a ministr Benee si ptal osobne Vam blahoprati no, samern miste VaSich drill a mne se dostalo cti„ 2e jsem z jeho rukou dostal prvni deskoslovenskY valeenY 1012. Na to nikdy nezapomenu.

Kdy2 jsem hlasil panu ministrovi o skvele Oloze, kterou jste moll v techto bojich, vyjadril jsem tea sve zarmouceni nad tim, ze jsem videl padnouti 1200 z Vas. Main stale v pameti jeho krasnou ocipoved': "Tato krev nebyla prolita nadarmo!"

A moji drazi ptatele, jestliae Vd..§ narod dosahl znovu sve svobody, zaujima-li dnes v Evrope zvldete eestne misto a jestli2e Va:sim statnikilm bylo mono hrati tak vynikajici Olohu, v fade Si)oleenosti narodii, ptislueeji za to z velke easti diky yarn a Vaeim slavnYm mrtvYm. Proto bud' Best tern, kteti padli na veech bojietich Evropy a zvlaete na francouzske fronte.

Francouzeti legionati, jsem hrd na to„ jsem byl v Cele Vas, zdravim Vase prapory, zdravim Vage drahe mrtve!

Bud'te ujieteni, 2e na Vas nezapomenu.

General Philippe.

Tu posilam baseri, ktera byla sloaena Frant.

Kryetofem, pod jmenem: Legionatova prosba.

1.Pted varni, panove, zastupci mocnYch ja, prostY synek male Ceske zeme., odva2uji se vztYeiti sve tome, a zeptati se, zda ak k vain 'Se uprostied hukotu valeene potopy,„ zoufale vaktiknuti ze srdce Evropy.

2. Za lemy hor, tam v &Allem Ostrani, kde dHv se myslilo, ke 2iji tam stoji narod obklieenY vrahy, jak v rimskem cirku gladiator nah.S7, a radu stoleti lite se brani, Celistem eelmy holou jen dlani.

3. A veude vukol, kam jen path besem a bolesti zkalene zornice, zbelele kosti rozsapanYch bratti, od brehfi baltickjich, z Polabi, z Luiice.

Hradby a mille na veechny strany, jizva die jizvy, rana, die rany, na aivot, na srnrt, uprostred areny, zapasi narod krvi svou zbrocenk.

4. A kdy2 tak pohlednu do kraje„ od lesu 8umavy ak k vinam Dunaje, na pine 2alate, popravei, jako psu vzteklemu rty se mi zapeni.

Vy nemohli jste al-1U z teto dali tu pfilnoc smutku, je2 zemi Ceskou stmela, ni pesti, je2 se vztekem zatinaly, sevtene zuby, zachmurena, dela, vy nemohli jste z teto dalky zHti krilpeje horkYch slzi v mutnem lid, kdy na porakku z domu meli jiti, prokletim na rtech deeti nevolnici.

5. Veal dnes, kdy vitr z kaxpatskYch sten duje, z udoil Soee a ze srbskYch dalekYm krajOm s rictou vypravuje, jak eeskY vojak odkaz predkil brani, pies hrozby, nasili, °heti hromady, jak zradou urni zmenit poraiku viterstvi eernotlute armady.

Proto tak east°, aC stiumena, OseanYch vYstrelii zvedne se ozvena, z rakouske mueirny, davneho pekla, aby zas svetu eiremu fekla: Hie, pH tom ostrem a vratednem zvuku, vzpurna a boutliva krev deskYch plukir pro zlatou svobodu potokem tekla!

6. Lee nestaCily ptedkii naeich kosti, ni tato krev, jet dosud z kii se lije, neni-li jeete naeich hrobti dosti, by pukla pouta davne tyranie, vas prosim, panove, zastupci mocnYch vas prosim, zaklinam, pro naee spaseni, otevite savory veech eeskjich a s nimi spojte nas, je2 jako jiskry dosud, do fad vakho vojska zaval dobrY osud.

7.Nas spojte vAechny v jeden plarnenr ahavS7, My pfijdeme vesele, bok po boku, na pole smrti, na pole ,slavy, jak --vYbuch horici lavy, legie volnych otrokii.

8. A ochabnou-li srdce va.:§ich syna, pa dlouholetem, teZkem naporu, my jako Skala budem stati v stinu, belorudeho praporu. ✓ nejprudAi vkave bitevniho hiuku, kam nejvic bije krupobiti steel, /las stavte smele na delo s yYch pluku, neb kam by ani d'abel nevztah' ruku, tam deskY vojak pro vlast svou by Sell S bratrskYm pozdravem na vSechny, Jerry Baletka, 7413 Laredo Ave., Houston, Texas.

El Campo, Texas.

Pokraeovani.)

Do toho emuku, na tu novou piseri, se budeme tegit! Onu novou piseri, co posilae 11i notu k ni vim, ale vie jeete prvniho vydeni. V nove jsou nektere, slova ptemenena ,ale to nic, jen kdy to pasuje.

Toto jeete neni vne, jeete bratr Morris ze Sladkeho Domova, si stetuje, ke zas jsem na jejich slavnost to hadisko nechal viset na fend. To je orajt,, jen kdy mi to pro tentokrate jeete prominete. Dekuji za pozvanku, ale veak vite jako bylo poeasi.

Dale nine sestra Paclikova dava jako na vedomost, 2e iadne puntiky ode mne pujeovat nebude, vite, toto nine dela, epatne oko, a jednako kdyby prielo v Zenske Hlidce k volbe, ma — nema, ke by hodila hias nema. Ale snad si u sestry udelam dobre oelco„ kdy se ptiznam, ke jak jsem chodil do elcoly, 2e jSme take delavali teeku, ale vite, ted' jsme pokrokovi, a talc uaivame puntik. Jednako redakce a etenatstvo si tekne, kdy ten pnntik 112 udelal, tit take mohl prestat! Jo, ono se tekne, ale co ja, toho main jeete na "srdceti".

Kapitola tketi.

Vezmu 'Oslo Vestniku a ()smell° kvetna, kde Ctu o nehocle sestry Ondrilekove, aby jako sousedovic hoeik nelapl na hfebik v desce, ke na neho elapla sama. Sestro, yetim, ke to bolelo, neb jsem i ja neco takoveho prodelal, ale ma utecha. byla, 2e jste mela nekoho, kdo by kolem vas obskakoval a dela' yam pomyeleni. A za druhe nine tek, ke muj dopis Vas tak hnedle jako magneticky, zbavil bolesti, 2e 1.12 k veeeru jste mohla decree pomahat se ustrojit, na Kubelikilv koncert! Sestro Ondrilekova, ten mamin ma1S7 patent, by jako neuspokojil? Myslel jsem„ lepei malt, ne2 iadnY. Radite mi jako si ty pletky nechat patentovat do West, tarn ke jsou odbornici. Nevim, jak bych dopadl, s Baaantem s tim nejsem jeete vypotadan, tomu jsem jeete neco dlu2en, a Vend Votruba, ten je mac ptemoudrej, a talc.ovejch aby jen my nevedome!, se chranili. Vime, jak se path velikej patent koetuje floky, a tech ted' pH to depresi jeete neni Kdyby tak neco takoveho Filomenka„ to bych byl hotovY ajne cvaj, ta by nine nenatahla! Sestro Ondrilekova, talc nine jako uteeujete, ze z Vaei Hlidky 2adnY strach, to je hnedle, jako bych sedal na kone, a mel u'2 jednu nohu ve "etajpiglu"! Jestli br. redaktor dovoli? Z bratra redaktora Zedne strachy, Hlidka je Vak, a Vy si mukte pozvat koho chcete. Jen se "voptejte" piemoudreho Vencla Votruby, jsem jisty, k by iekl, ke mam recht. 2e my muMti jsme jako holoubci, ticha, kot'atka, toto jsem vstreil /name zrovna pod nos, a musela, si to ptedist!

Vetim, ke to minite na dozajist. Tvrdite, vy 2enske jste proti nam muaskYm hotove kooky. Ouha! to ja jsem jeete tady, abych Vas a toho omylu vyvedl! Vy Zenske jste hotovi andilkove„ holubielcy a kot'atka. Potom neteknete, ten to jen tak, aby jsme ho ptipustily do naSi 2enske Hlidky, a jak se tarn jednou usadi, bude nem zas sebe menti chy-

Ve stfedu, dne 19. eervna 1935. bielcy vyeitat! Na to zabrnkani po torn drate na Steinorovie, se budeme teat, pfijde eas. _AZ nekdy dostanu prilaitost do toho Rogers, neb Buckholtz, tak se budu fidit die rady bratra Henry Dueka stran to jejich Johanky, Co ji svrbi ty paty! Nemam kuki " yoke" a talc Zadne strachy, a tak nine nemtk Zadna na neho skoeit i kdyby vazila celou tunu! 2e se Johance libi piseri "U studa.nky", to neni nic divneho, je pekna, ale do tance je troeku sinutnava, ale spine tuto: Kdya jsem eel od vas, byl prekrasnY eas, kapr se ve vode hazel, kdy2 jsem milou doprovazel, dnes, dnes naposled.

Toto jsem dal len jako sempl! Sestro Johanko, 2.adne strachy, se nechat zahnat, a v padu, kdyby jste u2 nevedela kudy kam, jen se na mne obrat'te, ja, Vas z toho vysekarn, to "na" vette!

Jeete slovieko pani Anne Trampotove z Crosby, ktera take vzpomela stafidka Bartok, ke se priplet1 mezi 2enske suksie! Ano pi., vzal bych nejakY ten, i dost malt fikadieek, mezi ZenskYma, a k ibych dela). dobrotu a poslouchal na mrknuti, to "na" vette!

Hlavni vec, jen kdybych se pH torn dobte pomel ! Nejen 2e umim vyprat, s bejbynkami zachodit, ph tom i latat, ja kikam flekovat.

Ne aby jste si zas mysleli, Co se zas ptechvaluji, a chteli zas jeete na to extra patent!

Kdy2 nave mama vartovala ty vrany na tom severo zachode, ja jsem si sam zaflekoval gate, ale 2e to bylo v tak neeikovnem mist& nebylo lza udelat eikovn3"7 &tab. Mama jak priela domft, se mi z toho vyeklibala, ale vette ria nebo ne, gatiska, u2 byly cele rozpadle, a ten flek tam dr2el jak Nonatem pillepenk.

Tak jeete v 2enske Hlidce etu dopis sestry 8panhelove'z Temple. Pik: Bratre Bartok, bud' talc dobrY a sdelej jik toho hada s fence dolt! Mile. sestro, to se "mejliA", ke bych ja, stars' Barton, byl takovY "huntsvut", a hledel svevolne nekomu radost pfekazit, jako Vam zajad'ku do toho Houstonu, na tu oslavu. A i naknec se vypravoval, ale s tim lijavcem, jeete kdosi jinni musel mit co dojinak to vite, jako jsem dobrotisko, a dopfeji radost vAem, kteH do mile ne2garaji! otu dale, ke jsem se stal jako tro:sku popularnim elovekem, ke. hnedle v kaIdern dopise, je zminka o BartoAovi. Nad timto kroutim hlavou, a povidam si, snad neni v tom i troAku zavisti?! Kdy't Ctu dale, jsem vyrozumel, Ce zavist ani2 ne, a obzvlaAt', kdyi mne vAecko prominuto a zapomenuto, a i do 2enske Hlidky by mi bylo dovoleno psat. To to, jak pozoruji, zadina pro me krasne, a snad jedna sestfieka po druhe, se se mnou smifi, a pak ut. budu sedet jak v sedle. Ale slibuji, Ce i kdyby krasne nebylo vAecko akorat, ptimhoutim, kdyby na to pfiAlo, i obe , odi! Ted' jste se mnou spokojeny, ke ano?

Jeke Ctu sestry Juranove povzbuzeni, bych se nodal zastrakt, tfebas na mne vkchni ittodi, vime, to jako k vuliva tern &Mini. Sestro Juranova, dekuji za povzbuzeni k dopisovani. Vime, ke jsme zde jen na chvill, a ze i ten humor nekdy pfejde.

Mem zato, Ce jsem prehledl vAecky dopisy, a na ne priblizne odpovedel, a jestli to nebude vAe akorat, talc Mdain o prominuti, za co2 varn poclekuji.

JeAte mam jakysi dodatek, co se dotejee bratra Francka Steinerojc! Bratie FrantiAkuz Robstown, co na to riles, ten Steinerojc Francek musi mit pfec jen svedomi a "srce" na pravem miste?! Vis, kdyby byl takovy necita, byl by nadal tu bednu, ke ktere je dosud opravnen, ale vin, bez na.s by mu bylo chutnalo hoice. Bratke Steinerojc, dekuji za vzpominku, pH to houstonske °slave, pkipiti„ na me, a me rodiny zdravi! Bratke Steinerojc, to hadani co jsi mi dal, co jsi pomahal vatit na to oslave v Houstone, je zrovna talc jako: Hadej Hanka, zae ta barika, gro g jsem za ni dal?

Budeme zde na Hillje miti velikou slavnost na svateho daulaje, a talc bud'te ptipra-

Ve sttedu, dne 19. dervna 1935. dostanete vtichni i redakce, pozvanVeni, ku. Bude to oslava 80ti vYroei pfistani pr y -nichosadkl teozasibnem, demt se budou te mladeti otvirat oei, jak to bylo tenkrate a nyni. Program jest v dobrYch rukach a tak by ,se mel vydafit. Ja slibil z Moravkojc, jen se nestarej, i Tebe a rodinu moji strany s ha,diskem pokoj. Frantigku pozvu4 a budete natimi hosty, ale ne zas, mluvit o Ganado!

Kdyt tak radi etete Barto govy pletky, tentokrate jich mate do omrzeni.

Na zdar!

Stafieek Jos. Bartog.

DIKUVZDANi. Vtem natim pfateltm a znamYm vzdavame srdeene diky za jejich ochotu, kterou nam prokazali pfi natem zarmutku a pfi pohtbu na g eho milovaneho zete a mantela.

Zylatte dekujeme Ed. Zahra,dnikovi, te stal u nej do posledni chvile a potom y ea on fidil. Take zvlagni dik gvagrovi Leopold Kralovi za to, te nas pfijal do sveho domu a staxal se o nas jako otec. Take je g te jednou dekujeme v gem clarcum kvetin. Diky vgem!

Znamename se, J. M. a Amalie Zapalaeovi, rodiee, a Ludmila Zahradnikova, mantelka.

V Seal; Texas, dne 12. eer y na 1935. itád eislo 156.

Bayton, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Pi gi par faclkii. do tohlo-nateho mileho Vesthiku, a chci dat \Teat jak tu pokradujeme od te doby, co jsme tu zalozili spolek S. P. J. S. T. Minule jsem psal, *te nas bylo 9, co zakladajicich Clem, od te doby ale se jich pfihlasilo nam jette 5, co pravili, te by si plait bYti, a co budou se eitati co zakladajici elenj.

Tito jsou: Dr. A. M. Covington, A. F. Lockhart, Rose Lee Zawatzky, A. J. Novosa,d, H. C. Cook. A stark Glen, ktery ptestoupil od fadu Cis. 1 Fayetteville je Charles A. Goerig. Druhou schuzi jsme tu odbYvali 9. dervna. Jednano bylo o torn, te budeme odbYvat oslavu zaloteni na geho noveho fadu ku konci dervence, kterY den, to jette nevim, ale oznamim to po druhe schfizi, ktera, bude konana, v Cite* 2 dervence.

Mame zde tet eeskou kapelu, y e ktere jsem fiditelem (business manager), a bratr Josef kapelnikem. Hrajeme Ceske i anglicke kousky, a kdo by si pfal nas zjednat, pitte na: B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Bayton, Tex. S bratrskYm pozdravem jsem B. R. Zatopek, taj.

Fort Worth, Texas.

Ctena redakce Vestniku a mill etenati!

Zas nem, napi g do toho mileho Vestniku, a zas to pi g , kdyt pr gi; jak je pekne, to se vyjde ven sbirat ty darky na ten na g Bazar.

KatclY nee° slibi ale musime eekat, te pry ted' nim nemaji ph ruce. Vette mi, to je to price nevdedna, nekde nemaji k tomu pore,zumeni a nebo nechteji tomu rozumet. Ptatele, neni to jenom pro nas, je to pro narod, vite, ze v Sokolu se musi treit Ceske feel a slovanska fee je velice krasna i jeji zvuk zni lahodne, kdyt ji poslouchate. Ja kdyt jsem byla v loni v Detroit, demut je vdera rok,, tak kdyt jsme nekde jell, a vtude mluvili nag tea vette jak mi to byl mile. V Detroit je v obecnim dome vtechno zastoupeni Polakti, a jsou k y am uptimni. Tet je to slovanskY rod, a jak se hrde hlasi ke svemu narodu. Tak i my se mime dohromady sjednotit a ne nag namd pfehlidat. Je tu T. J., i ta ma nat narod y e svoji jednote, ale jak jsem sly g ela od jednoho elena, to nate fee zahyne, vette mne, te mile at srdce zabolelo. Kde jsou ditky, rodiCe je maji Olt Cesky citit a mluvit. Moji Bratranci jsou tu rozeni, maji dobre tkoly a piti Cesky i miuvi matefskou feel. Prof? Proto, jejich otec byl ueitelem i uvedomelYm Slovanern. Je to smutne, kdyt potkate nektere to ditko, tech rodinu eeskYch a ptate se Cesky, a ono na vas kouka, tak to radej se ut vice

neptate. Ted' ut je to lepti, ut si to nat na-

vEsTrfix

rod vzal k srdci, to jsme, a to tijeme. A pros?

Asi proto, te nate start, viast Ol g a na svoje postaveni vlastni, za cot nrOteme dekovat nag emu tatiekovi Masarykovi, a tet i druhYm vysokYm statnikilm. Tak mui etenati, vatte si na g ich eeskYch novin. Ve Vestniku jde deski eitanka, ja si ji rada sarna pfeetu, neb mi to vtdy pi'ipomene moje roky, co jsem chodila do tkoly. A jak rada jsem tla, to se neptejte! Jenom, te jsem musela brzy z domu, tot toho bylo malo, co nine tkola naueila; to jsem se naudila mezi lidmi ve slutbe. To je tet dobra tkola.

Tet jsem byla na, programu Kubelikii. Veru, je to nezapomenutelne. Main obou KubelikU vlastnorueni podpisy, i tet jsem s nimi mluvila, aekoliv jsem se nejdfive ostYchala, a tet bych je byla pozvala k nam na ober', ale to ul jsem se bala, to dostanu kotem. Tak jsem spokojena, s tim, to jsem je slytela a s nimi mluvila, cot mi zustane v me pameti na vidy.

Ted' zase neco jineho. V titerY veeer pro mne ptijel p. Jan Beean, te jestli chci jeti do Dallas, te budou davat ptekvapeni na Franka Houtvieku a jeho mladou tenutku. To se vi, to pojedu, nebot' rodinu Houtviekovu i Kraftovu znam. Tak jsme jell a bylo nos tM kart' a site: p. a pi. Botikovi st., p. a pi. Botikovi ml., p. a pi. Houtviekovi, p a pi. Louis Habovi, p. a pi. Joe Milanovi a dcerutka Matenka . p.

Jan Beean, p. Tony Beean, p. Tony Tobola a moje maliekost. Tet to bylo i ptekvapeni na pana Krafta st:, jak se vyslovil p. Rendl, kterY mel k nim krasnou fee, cot bylo s potleskem pfijato. Meli jsme se tam dobte a ja jsem se tam se g la s jednou pani, ktera. mne fikala, te se mnou loni cestovala po Detroit. Ja na ni koukam, kde le jsem ji tam videla„ tak mi potom tekla ze s mYmi dopisy. Le tam byil o 4 roky drive net pfijeli do Dallas. Vette„ te mi to bylo mile si s ni povykladat.

Tet mi sestry v Dallas kikaly, te maji pro nas hodne nachystano pro ten na g Bazar, a co sestry dallaske teknou, to opravdu take spini, ony nam uptimne pomahaji y e vgem, za cot y am srdeene diky, a tet za, to pohosteni na torn ptekvapeni tech mladYch novomanByli opravdu ptekvapeni, jak se vyjacifil Franta Houtvidka, to mu to bylo divne, prod Fort Worth pfijel, ale se nedovtipil.

Timto koneim a prosim o dark dareeky!

Mary Paul.

Iliad g tefanik cis. 142.

Houston, Texas.

PREKVAPENKA. Z. ijeme, jak zajiste dobte vite, y e veku pfekvapeni, \Tubed y e veku pinem diva. Proto i my chystame ptekvapeni pro osobu spoleeensky i v tivote vYzna.mnou. Pro koho to pfekva,peni bude, to se dozvite az v sobotu, 22. der y na, ph programu na jevitti u 8tefanika.

Motna, ze nektefi bruealkove si na nas zabruei, le myslime jenom na tanec a piti.

Ono se to hezky kale, ale kdybychom nahledli do jejich mladYch let, shledali bychom, te to sve blatene mladi easem protaneili, ted' na start, kolena stavaji se z nich brudalove, mlade pokoleni karaji a sami to v mladi tropili.

No, a neni to take krasne, taneit obzvlatt' p11 takovych ptekvapenkach? Kdyby se tak nekdo z nas k smrti utancoval, nebyla-li by to ta nejkrasnejti smrt, zemfit na srdci zbotriovane? A veru, te bych sam rad, kdyt jsem byl mladY blazen urrifel a nic bych nelitoval, le jsem se utancoval. Proto jen tancujme a pijme„neb p11 tanci se musi prach splachnout.

Vyhravati bude kapela pana Mukulaika.

Jsem veru sam zvedav, na koho se to chysta. Vette, to to ani ja nevim, ale safraporte, aby to tak bylo na me, to bych koupil hned cud piva, tancoval a vyskakoval at do stropu, neb se mne jette takove ne-e- g testi nestalo.

Co se pamatuji, mel jsem se dolote, kdyt jsem se tenil, a co se nepamatuji, to pry bylo ph kftu, to pry jsem breCel na cele kolo, chtel pry jsem pit a ut tancovat, tak mne museli se g nerovat do petiny, jinak bych to velebniokovi ut tenkrat vtechno rortancoval, nu, a doma mama mi dala nee° pit a ja jsem

Strana 5 stichnul, muselo to bYt dobre (motna., to to melo take kik). ,Tak -prosim vas, kdyby ty party byly na mne, tak se nebojte, budeme pit pivo a zase pivo, aspon dva dni.

Program bude zase peknY. Mom Yam tet vykidit, abyste nezapomeli na tu "Cacorku"; je to opravdu kus krasnY, srne gnY a ph tom poudnY. Zvlat'te vy mladi, byste nemeli schanti. Divadlo bude 30. eervna, a pfekvapenka v sobotu 22. eer y na u Darky nikdo nenoste, pouze peeivo a zdkusky, by se to zase pohromade snedlo, tak jako p11 katclych jinYch partach.

Tak na shledanou u 8tefanikt!

John Schovajsa itad Svaz Ceehoslovanu cis. 92.

Fort Worth, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Musim napsat, jak jsme oslavili nati schtizi, pofadanou 9. eervna, nebot' jsme uvadeli do na g eho fadu 9 novYch elent. Jest tomu zrovna rok, co jsme uvadeli 34 novYch alenti a jiste si katclY pamatuje na pekne pobaveni odpoledne i veeer. Aekoliv v loni byli u nas pfitomni pfedseda Hl. tfad. br . Cernosky, br. Kubena a jini, kterYm 'c r eak nebylo motno se letos dostaviti. Ale br. Marek, ildetnik Hl. Ur. se k nam piece dostavil s br. Navratilem z Temple, br. Bou g ka z Dallas a Glen od fadu Cis. 154, za Cot jim jmenem fadu dekuji.

Schtize byla zahajena za, velke freasti elenfi. i neelenu. PM uvadeni zahrala Blatkova kapela fiznY pochod a pak nastalo slavnostni uvedeni. Siri byla okratlena peknym kvitim, ktere obstaral a pfipravil na g mladY br. Chas.

Zichadek, za cot zasluhuje dik. Po uvedeni elemi do nateho fadu nfednes1 peknou fed br. Bou g ka a po nem naslecloval br. Navratil z Temple a hlavni fee pronesl br. Marek, kterY nam vysvetlil hodnost a y zne g enost nag mile Jednoty SPJST. Zvlatte nesmim opomenouti na gich kadovYch sester, ktere nam nanesly pine stoly sladkosti, jako kolade, dorty a jine peeivo a fad na to venoval to ostatni, tak te stoly at prohYbaly a doufam, ze br. Marek, br. Navratil a br. Bou g ka si pochutnali, a jestli ne, tak mne to napigte.

Zaxoy eti pfeji natim noi,vYm elentim, by se citili mezi nami jako doma a hledeli, by jsme jette line ziskali. Proto br. pfedsedo pracuj dale jak si prasoval, a na g fad pokvete!

Dekuji jette vtem darkynim a freastnikilm, za fad Svaz t.echoslovanti!

S bratrskYm pozdravem, Alb. 8ilhavSr, tajemnik.

Z fitadovny piedsedy Slova,nskeho Vzajetrine Poji g t'ujieiho Spolku.

Cteni bratfi!

Timto se oznamuje, te sjezd Sloyanskeho Vzajemne Pojitt'ujiciho Spolku proti ohni bouti bude se odbYvati ve dnech 22. a 23 eervence 1935, v meste Schulenburgu.

Bratfi l Toto jest prave doba, kdy katcly Glen, kterY ma blaho spolku na zteteli, aby pracoval a pfemYtel o torn, co by spolku nejlepe prospelo. Nebot' za dobu od posledniho sjezdu jiste jeden katclY ma nejakou zku g emast, jet by spolku tfeba velmi prospela,. nejake navrhy pro sjezd pfichystany, prosim zatlete je na tajemnika spolku Will A. Nesuda, 3522 Frank Ave., Dallas Texas, kterY je odevzda do rukou vYboru, skladajiciho se se etyf dlenti Hlavni "C.Ttadovny„ by je propracovali a urovnali, Clint se utetti mnoho dasu pfi sjezdu. Navrhy aby byly nejdee tYden pled sjezdem v rukou tajemnika.

Proto bratti pfemSrtlejte, neb to co se na sjezdu ujedna„ bude v platnosti po etyfi roky, a to jest doba dosti dlouha Cekati pak na napravu.

S bratrskYm pozdravem, Frank AnOnec.

JakYm kdo jest, to v jeho mod, a jak o n6m se mysli a miuvi, to v cizi.

Strana 6.

A:8E vladni fizeni pozastava ze tech odN deleni legislativni, v kterem legislatury a kongres delaji zakony. Druhe exekueni, v kterem tyto zakony jsou provadeny, a tieti judicial dill rozhodujici o spravnein provadeni zakona legislaturou a kongresem ustavenj.ch. Pod toto teleso path ta d ye prvni oddeleni t. j. pod soudce nejvy ggiho soudu Spoj.

State.

Tito soudcove rozhoduji zdali zakony a pravidla soudni •jsou v souhlase s constituci statni a Sp. Statil, a take, zdali soudni kizeni bylo spravne vedeno, v perdu, to se talovana a odsouzena, strana odvola na nejvyggi soud "Supreme court". Tento nejvy ggi soud bud'to rozsudek porotni schvali nebo zamitne. Meli bysme miti jak v legislatute tak v kongresu mene zastupca av gak lepgich statnika net politikatt ze temesla. Dne gni dobou nag i zastupci hledi vice jak by opet se do atadu dostali, net na skuteene v geobecne dobro vgeho lidu. Neroeumi-li co obsahuje konstituce, nleli by se poraditi se soudci nejvy ggiho soudu.

Jak eteme v dennich listech; to na ge NRA. a mnohe jine ustanoveni kongresni a take Cast° legislativni usne geni bS7vaji timto nejvyggim soudem prohla gene za neustavni. Tedy ye prospech vgech etenatii Vestniku a obzvlag t' tech mnoha graduanta, kteti se zajimaji o daletitej gi seznameni se s na gim vlad• vladnim kizenim. Ja bych byl rad a snad vetSina etenalt take, kdyby redakce tyto konstituce, jak narodni,..- Sp. Statt taktet i nagi texasskou radila uvetejnit v nekolika pkigtich dislech Vestniku. Br. Pazdral aneb Geo. Kacit, nagi pravnici ye West, snad Vain zapujei "Revised statute statu Texas", z ktereho Va gi sazeei mohou obe konstituce psati. Kdo nema zakonniku statu. Texas, mate si pak tyto eisla uschovat pro dargi pot•ebu.

Obe tyto konstituce jsou tak rozumne sepsane pro ochranu nejen jednotlivca ale celku, to by je mel katdy dobte proeisti a uvalit jejich daletite zakizeni, tech prvnich zakladatela americkSrch pravida tento ty'den oslavovali pamatnST den, kdy MojZig zavadel vStriatky z egyptskS7ch. zakona, ktere nazval "Desatero Botich zani". Na techto zakonech se zakladaji ve gkere zakony dne gni doby v Americe. Obsah onoho desatera Botich pkikazanich je velice ro,zumne a lidske, a kdyby se lid mezi sebou die nich iIdil, nebylo by bohaeti a tebrakii, ale mohli by bSrti v gichni sttjni, pod jednim past3.tem a v jednom oveinci cele zemekople.

Jedna mluva mezinarodni pro vgecky rcdy stejna, odstranila by mnohe pobranieni mezinarodni ttenice, valky a hrozne krveprolevani obeti nevinnSrch. Obydejne vladati, kte-. ii valky vyvolavaji, sedi v bezpeenossti dama aneb dale od bajigte, ktetto ten obyeejnST elovek je hnan do boje, aby svoji krvi ptikopy pinil pro vet gi test ci neeest svSrch vladcfr.

Tak to chodivalo pied nami, tak dalece jak historie lidstva uei, a tak to chodi do dne g -nidoby.Jaketm do,enilsty snad jednoho m'esice v roce, aby se nekde dve narodnosti mezi sebou nevratdily o to hranieni pravo.

Nate Sp. Staty v hospodatskSrch pramyslech pokrodily nad ostatni narody. U nas se vynagly stroje na mnohe vVrobky, ktere jine narody od nas kupovaly. Ale dne gni ameridti kapitaliste tyto stroje take zavedli do jinSlch zemi. a jeliket tam maji lacinej gi delniky a lid zvyk1ST bidne tivotit po mnoho pokoleni, jako v Japonsku, Cine, Indii a jinde, tak dneg -nidolauvytejisVnlacejivyrobnSmi vSTrobky nage americke zboti z cizich trba, tak daleko to jit dovedli, to zaplati vysoke nage clo a je gte prodavaji svoje zboti pod cenu vVrobni zboti americkeho zde v Americe. Pak ovgem neni divu, to vS7voz nageho zboti do ciziny stale kles,a.

Tovarni delnici zde, aby mohli trochu slu g ggi mzdu, a nagi hltavi-nejit ,musi'datvy kapitaliste chteji brat vysoke slutlay pro sebe, a vysoke dividendy za kapital v tovarriach vlatenST. Pakli se ty pomery nejak ne-

vEsTNI-B-

Co

je konstituce Spojerqrch State a jingo

(Pile I. J. Gallia, Houston, Texas.) zmeni, Amerika bude vice odkazana sama na sebe.

To jsou otazky, ktere by ti na gi studenti a ty miliony dtimajicich Americana meli dobte uvatit a hedet to tak zakidit, aby kaZda rodina vypestovala sve tivobyti doma a jegte aby mohla new odprodat. Oim del tim vice vynachazi se material, z ktereho se daji odevy shotovit, — tak to i bez baviny se lide dovedou dobie obgatit, a to vge by jsme sob& meli rozebirat a misto zabirani lecjakeho zaniestnani ve meste hledet se vpravit do praktickeho rolnickeho povolani, kde pro obyeejneho pilneho dloveka je nejlepg i .ptiletitost stati se samostatnSim. Za meho, ety kiadvacateho roku pozorovani tivota mezi rriznS7mi tkidami lidi zde, vidim, to v mnoha ■rodinach se zbyteene dobrVm Casem mail jezdenim na karach na del gi testy. Ty kary pohlti mnobeho v gecky ptebyteene pkijmy a v mnoha mistech tenou eloveka do dluhd. Pokud je mladyi a ma stalejgi zamestnani, tak to nejak vytlouka, klinklinem, ale at, sestame a je odlolen od prate ye svem povolani a nahraten mlad gimi silami, tak v mnoha piipadech stane se malemyslnS7m a kondi sve starosti sebevraZdou.

Ma-li elm& dosti malt' kousek pady a je jen trochu dbalSr, tak sobe maze na ta stare leta vtdy nejake ptijmy sam vydelat a it tivot samostatnSt. BS7vam easto v hospode jednoho nagince zde, kde se schazim s par slu gneji se chavajicimi a vice sa,mostatnSimi lidmi (z mesta i z venkova) a tam pozoruji, jak se ta nezamestnand, tfida delnickeho lidu maldtni a east() klesa, pod kaidou dastojnost lidstva, — ba klesa pod neme tvory.

Nag Rev. Jakobs, majitel Neodvisleho kostela k •est'anstvi ye starem Majestic dvadelni budove, 'Caste, mluvi pies rozhlas (Radio station), a varuje to bohatgi tiidu pro shromald'ovani velkeho kapitalu do tetezovSrch pramysla. a jinSrch podnika, s kter3imi vyhani tisice jinak obstajmich delnika v bidu a nezamestnanost. On ptedpovida jistou revoluci, pak-li se ty pomery nezmeni. Lid se da utladovat at ke zdi — ale kdy to dale nejde — tak se obrati hromovou silou proti vgemu, co jemu v ceste stoji. Historie lidstva se east() opakuje behem katcleho tisiceleti ,a kdy lid se ye velkem podtu pusti v revoitu. Trpi pak take nevinni s viniky, kteki jsou vinni toho le se ty pomery tak dalece vyvinuly jejich vydtidugstvim.

Mame zde mnoho palaca, stojicich nakladu at pies sto tisic dolard, jen pro jejich rodiny kdeZto mnoho domka, obydlenSrch vetelm poetem lidu, nemajici ceny ani jednoho tisice dolart.

Maine zde v Houstonu nekolik tisic hlasatela slova Botiho, ale at doposud jsem slygel jedineho Rev. Jacobse, kterST varuje ballade pied stalSrm shromatd'ovanim velkeho majetku a utladovanim a vysavanim to chude ttidy. Milovati bude g blitniho sveho jako sebe sameho — jsou krasna slova, ale ye skuteenosti je nikdo neprovadi.

Nastavaji nam letni oslavy jako jsou zvestavani a zatizeni kkest'anskeho dne, 5. eervence ad apo gtola Cyrilla a Methodeje na. Moray e, a hned na druhS7 den upaleni Mistra Jana Husa f pro hlasani disteho Kristova udeni v odporu s timskS7mi vadci. Pak den 4. eervence, prohlageni Neodvislosti Spoj. Statd. Toto prohlageni na 4. eervence ottaslo vladati celeho sveta., v nema bylo prohla geno, — to vgichni lide maji rovne pray°, ktere bez jejich svoleni nema, nikdo brati. Toto prohlageni by melo byti dteno•p •i vgech slavnostich, odiaSivanSTch ,na ten den — v nema jest obsateno jadro zla'Le eiste lidskosti.

Houstonske lady S. P. J. S. T. mely by se dohodnout a zakoupit asi 40 akrii pro Na-

, ye stiedu, dne 19. dervna 1935. rodni htbitov, nekde u zdene .testy, nedaleko Houstonu. Mame zde pies 600 Clem a to znamena pies 600 hroba behem easu. Akr pfidy obsahuje 46560 etvereenich stop — rozdelime11 akr na dilce 24x24 stop a nechame 4 stopy na chodniky dostaneme misto pro 6 a 12 osob. Koupite-li dnes takovST lot, stoji vas $1.50 at $6.00 — poditejme jen $1.50 za lot, stoji nas akr $9000, takovS7ch celSTch 40 akra by stalo mene net jeden akr na loty. Co tomu kikate, vy vddei hlavy houstansiOch kada?

Na poladani ptedlotim inhered dal gi vysvetleni. Take snad spalovaci za •izeni pro tato okoli by bylo velice tadouci a snad vVilosne.

Tak navrhuje ten start' Gallia.

POKROK V AMERICKEM CHEMICKEM PROIYSLU R. 1934.

Zjigteni metody, jak motno uchovavat nesmirne daletita, a chaulostiva sera proti pneumonii, zaekrtu, tyfu a pod. pki zachovani jich pine pdsobnosti. Tento proces zaleti v tom, to se odstrani 99.9 prod. vody ze sera.

Toho se docili zmrazenim v tekute kyseline uhlidite a odpatenim vody ye vakuu. * ** Radioaktivni tkaniny byly utkany z umeleho hedvabi, prayceneha mokicim ptipravkern, ktery byl smi gen s malSrm mnotstvim siranu radia. Ani opetovane prani nema vlivu na sniteni radioaktivity techto tkanin. * * * Houbovita guma, uvadend na trh pod nazvem Onazote je pry nejlehei znamou latkou a soudasne nejdokolalej gim isolaenim prost •edkem proti hluku.

• * * SyntetickS7 anilin. VSTznaenS7 nemeckS7 chemik, profesor Franz Fischer, ohlasil novS7 syntetickS7 zpasob -vroby anilinu a site katalickSun spojenim fenolu a epavku. Reakce probiha, za tlaku 10 atmosfer a ph. 450 stupnich Celsia. VSTznarn• tohoto objevu sp&iva., ye velmi levne vSirobe komereniho anilinu.

• * * Jed z oputtenS7ch petrolejovS7ch studni. Vyecrpane petrolejove studne v jitni Kalifornii mohou vydati tolik jodu, to staai krSrti celou spottebu SpojenSrch stata.

• * * NovST, nejedovatST desinfekeni prosttedek azochloramid uvedla na trh Americka chernicka spoleenost. Jeho vlastnosti jsou tak pozoruho,dne, to je rychle zavaden na vgech * * * Nov ST jedovatSt plyn byl nahodOu nalezen drem Cadym. Sklada, se z dusiku, kysliku a fluoru. Vdechnuti, pasobi okarntitou smrt a zahtat, prudce vybuchuje.

• * * Ptedev g im vzbudil pozornost objev tak zv. "tetke vody", jejit vYroba je obtitna, a draha. Tato nova chemikalie, jak se, zde, hraje zvlag tni alohu v biologickS7 ch pochadech nageho Vela. * * * V severni Karoline byla postavena prvni tovarna na vSirobu bromu z mokske vody, kterSN obsahuje nepatrne mnotstvi zlata, Tato vy` roba se vyplaci, protole ziskane bromove latky se pouZiva jako specialni pkisady k benzinu, aby se snaze spaloval a jako antidetondtoru. * * * Voriavka z odpadka ovoce graperfruit se zatala vyrabet ve velkem metitku na Floride, kde je ahromne mnotstvi odpadka tohoto oblibeneho ovoce. * * * Zrychlene zrani lihovin. Protate v Americe byla nahle zrug ena prohibice, snatily se obnovene tovarny lihovin nalezti zprisob, jak urychlit zrani lihovin, aby mely vzezteni a chut` starS7 ch. Podatilo se to etverSun zgasobem: 1. Poutitim kysliku nebo ozonu; 2. ultrafialorni paprsky; 3. elektrolysou a 4. katalysatory jako jemne rozptSrlenou medi, niklem a titaniem.

Ve sttedu, dne 19. eervna 1935.

If

RLIDICA ZEN MARIE, JUGOSLOVANSKA KRALOVNA, JAKO MATKA A HOSPODYNE• 6asto se v tisku nebo v tivote setkavame s tim, ze jsou nam tenarn davany za vzor dobre hospodyne "stfedni vrstvy", ale nikdy se nestava, ze by tena "vyeeich kruhii" byla vzorem matky-vychovatelky a dobre hospodyne.

Za, sveho pobytu v Jugoslavii detla jsem v tenskern tisku o kralovne Marii, jako "o vzoru matky-vychovatelky svych deti"„ ale i jako "o dobre getrne, vzorne hospodyni, vzorne choti milovaneho krale" — a i nejednou jsem to slyeela od ten, se kterYmi jsem se potkala, jmenovite od tech, jet maji ptiletitost blite se stYkati s kralovnou Marii, jet je dobrou starostlivou matkou a poklada za povinnost starati se o domacnost.

Rano pfibihaji deti k matce a tteba byl Petr IL kralem, sve matce je ditetem, ktere ji pevne objima svYma ruelrama jako jeho bratti Tomislav a Ondfej. A matka, neobydejne starostliva matka, laska, sve drahe syny, diva se jim do oei, jsou-li jasne a vesele, zda, se deti dobte vyspaly, jsou-li zdravy, a pta se jich, jak se vyspaly. A pak je posila pracovat a Olt se. east() je .., ptitomna pri vyueovani, protote chce vedeti, jak prospivaji jeji synkove, co mono od nich chtiti a nad elm bditi.

Petr„ dneeni jugoslovanskY kral, jit v rannem detskem veku projevil velike schopnosti a touhu hodne vedet a east() daval filosoHoke otazky: "co je smrt, dlovek po smrti."

Ve volnYch chvilich si deti hraji volne v parku nebo v pfirode. Dohled nad nimi je nepozorovatelnY, dava se jim pina sVoboda, jenom dovednou rukou matky a vychovatelky se ildi jejich rule spravnou cestou.

S otcem, tragicky zem •elYm kralem Alexandrem, mluvili princove srbochorvatskou te6, s kralovnou anglicky a znaji v gechny restatu. ci Kralovska rodina Lila a tije i nyni velmi praste, easto ale v ptirode. Chodi pesky, ji prosta, jidla. A deti si volne hraji se svymi , kamarady.

Kdyt byl Petr II. eestiletY, libilo se mu pohybovati se kolem vrat, kde stoji strat, protote mu stale salutovala a on sluene dekoval, ptikladaje ruku k sve namotnicke Capce. Matka veak pterueila tuto jeho prochazku, protote "bylo jit dost toho salutoveni".

Petr II. velice miluje sve bratry, jedna s nimi jako starei, opatruje je, ale take si s nimi rad hr6,1 a. skotadil. Tu si stavi dome'eky ze starch prkYnek a kaminka, tu mosty pies fieku, tu zase jezdi na konich, jake udelali z pruta, aekoliv maji dosti drahYch peknYch hraeek. Matka kralovna dovoluje jim hrati si s prostYmi vecmi, protote takove hry lepe vyvijeji pfedstavu, vytaduji vice myeleni pobizeji fantasii a podnikavost.

I do kuchyne zabehnou princove, promiuvi se slutebnictvem, jevi zajem o veechno kotern.

Kralovna Marie sama kojila sve deti, peevinovala, ueila prvnim krtektim a vyslovovati prvni slow_ Oast° na Bledu videti bylo mladou krasnou term., jet v doprovodu dastojnika prochazela se kolem jezera s deckem v koearku. To byla kralovna Marie se svYm mutem a synkem.

Kralovna Marie je dobra, eetrna hospodyne: doma i na prochazky se obleka, velice proste, anglickY kostYm, dapku a bilou bluzku.

Mladgi deti museji nositi obleeky po stareim bratrovi, mnohdy i peelive zalatane. Obuv pro deti se kupuje jen od Bati. Kralovna sama kupuje pottebne pro sebe a pro sve deti, a to jen vYrobky sveho statu. Doma vystupuje yelice proste, demokraticky. Pradlo /otni i stol-

VESTNIK ni je z domaciho jemneho platna, bez v g'elikych okras. A lid miluje mladeho krale a svou kralovnu prince, jako miloval a zbotrioval krale Alexandra. Mista, jet jsou oblibena kra.lovskou rodinou pro prochazky, lid nazval "Kralovskjim polem", KralovskYm tdolim" atd. — Kralovna Marie se zajima i o aenske hnuti a tenskou praci. Kdyt v listopadu m. r. za sve testy do Belehradu, byla pani senatorka Plaminkova ptijata kralovnou, zajimala se kralovna tive o tenske hnuti vabec, a jmenovite o slovanske, a projevila nejenom jem, ale i pochopeni snah teny o prava v celem narodnim tivote.

Marie Omeldenkova.

Dallas, Texas.

Bratti, sestry, veichni mili etena.fi!

Naee zabavni divadla a jine vetei programy sezona jest v na gi Sokolovne ukondena vetejnym cvieenim Nyni pies leto jen nejaka, tancovadka, neb vYlet a proto pfatele, veichni bez rozdilu, k yam let' na ge vrouci nodekovani za vaee celoroeni navetevy i jinou pomoc nagi jednote sokolske projevenou, teeime se nadeji, ze zase na podzim, at se sezona programa zaene, znovu v gichni mezi nas pfijdete. My sokolove. mela bych napsat, ze jsme za nynejeich pomert s naei einnosti spokojeni,, neb bratti a sestry vedouci, li co v jejich moci bylo. Ja v gak napiei a vefejne beze strachu, ze nejsme spokojeni, jest nas malo, jen takova mala hrstka na v gechnu tu praci sokolskou, na tu einnost, ktera se od Sokola ocekava a kterou vetejnost od nas potaduje. Ne vYtky ;men byste to neb ono, ne reformaci nedeho o dem nemame ani tueeni kolik celorodni narnahy to vezme, kolik sebeobetovani. My pottebujeme "elenstve dobre, uvedomele mute, teny, kteti by se za tu oragnisaci postavili a pak by sokolske jednoty rozvinuly svou dinnost i na venek, jako vefejne ekolstvi, knihovny, razne jine ttady, kde by nag e eeskoslovenska narodnost mohia bYti lepei uplatnena. "Ptatelstvi jest krasna, vet", Dorothy Dix pile v The Times Herald. "Mame-li jen jednoho dobreho pfitele, mateme se poeitat za et'astne." Pfatelstvi je jako zlato, ktere se musi eistit aby se lesklo. A tak je to i s ntatelstvim, za to musime bYti stale vdeeni trnout strachy jest-li jsme neurazili, todat o dalei pomoc. Jinak jest to se elenstvim, tam je povinnost, na kterou se mateme v Case potteby spolehnout a katclY dobrY 'Oen ma znati sve povinnosti.

Tedy kdo mate v sob& touhu pracovat na poli naroda nam dedieneho, vstupte do tad sokolskych, poplatky jsou mime, einnost celorani, matete si vybrat k eemu mate vlohy.

Cinnost telocvidna, vzdelavaci, jako ekola, knihovny, divadla, znev hudba, pfednaely a rtzne jine prate; podivite se jak velkou einnost by sokolstvo mohlo rozvinout, kdyby jen Melo k tomu pottebne eleny, jak mono pracovat v ramci sokola, nejsme-li jeho adern, jeho soueastkou.

Pronikame i do vefejnosti u nas v Dallas, dosud mot malo, ale piece.

Dallaske atleticke Olympiady se zileastnili i nagi borci a s velmi peknYm vYsledkem.

Lad'a Hoek si vydobyl vyznamenani: 2. cenu na koni na del a elf.

2. cenu na hrazde.

2. cenu v Petiboji gymnastickem.

Frank StranskY 2. cenu na eplh.

2. cenu na bradlech.

2. cenu na kruzich.

1. cenu na hrazde.

1. cenu na koni na del a na 1. cenu v 8estiboji gymnastickem.

Toto jest ponejprv, oo se na ge sokolstvo dalo zapsat do mezinarodnich atletickYch zavodu a vyeli co vitezove s krasnYmi cenami.

Do Clevelandu jsou vyslani ml. br. Frank StranskY a Eli gka 8. parihel, oba jsou nejlengi cvieenci, ktere na g e jednota ma, tedy necht' je na jejich ceste provazi na ge: Na zdar!

Strana 7.

V posledni schtzi Sokola ptiela otazka: Letni eeska gkola. Pomohou nam sousedni fady Jaro a Pokrok, abysme mohli najat tadneho ueitele destiny? Pfihlasi sve ditky do desire gkoly, bude-li ji vyueovat odbornY uditel? Ano, ptihlasime i finanene podpotime, jest to nas oeskYch rodina povinnost.

Schazi na,vetivila pani Vaekova a ptednesla tadost,, je-li mono Sokolu obstarat nejake snimky obrazka, knihy neb razne pojednani o nas Ceeich zde a ye stare vlasti, ktere by se mohly darovati vy ggim ekolam, tak aby ueitelstvo Melo vice ponracek k vyueovani o nagem statu teskoslovensku. Problem to hodne teikY. Dana davera pi. Va gkove, by na tom dale pracovala a jednota to ji bude die potteby nanomocna.

Milou pfekvapenku uspotadala sestra Kraftova svemu mutiekovi ku jeho 551etym narozeninam v Sokolovni. Br. Kraft jest starostou nagi jednoty i Zupy Jitni, tedy jsme ty jeho narozeniny s nim oslavili a jednota nase mu dala darek, odznak sokola v upominku na krasne chvile v kruhu svy- ch upfimnYch ptatel. A my veichni mu pfejeme jeete diouha leta zdravi, &testi a chuti ku praci sokolske, ktere je vernY od svYch detskYch let.

Pit to ptiletitosti nag e omladina ueinila ptekvapeni na naei mladou dvojici, novomantele to Marii a Frank HoutVidkovi. BYvale, Matenka Kraftova, Dallas a Franta Hautvidka ze Sokola Fort Worth, dali sobe slib ne jen se po celY tivot milovat ale i zlobit, a my vgichni jsme ty sliby s nimi oslavili pti pine tabuli razneho jidla a piti. NovomanteNun se dostalo mnoho krasnYch dart. Hosti steastnenYch bylo na 120. DavernY kroutek pfatel HoutviekovYch z Fort Worth se tet zadastnil.

At' tivot vas je krasnY a poset ratemi; at' slunka usmev jasny Vam sviti na zemi.

Nad veechno ale tit' cerite si lasku svou, by nezvadla jak kviti pied bouit zivlu zlou.

Za Telocvienou Jednotu Sokol Dallas, Ant. Ondraekova,, dop.

Dougka. — Br. pfedseda zabavniho vYboru vyjednava, s hudbou br. kezni-elta z Kaufmanskeho fadu, by nam hrati na etvrtou nedeli v dervnu do Sokolovny. Bude-li jim mono hrati, tedy si hezky zatandime pH starod'eske hudbe.

Pokus eeskeho lekare o nove leeeni ialudeenich viedtl. 0 novou leaebnou metodu taludednich vfedech, ktere az dosud se ledi bud" operativne nebo konservativne, pokougi se pratskY lekat dr. J. Hoop. Vychazi z ptedpokladu, ze taludeeni vtedy jsou pasobeny g patnou inervaci a v dasledku toho take epatnYm prokrvovanim ureitYch mist taludeeni sliznice, ktere. je potom vydana, pasobeni kyselin a degeneruje. Upravou inervace, ktera ma byt docilena medikamentosne,. upravi se i zasobovani krvi a podpoti se regenerace taludeeni sliznice. Soueasne se musi neutralisovat pfebytedna kyselina ialudedni aby tento dej nerueila. Dr. Hoop slibuje pfedstoupit se svou metodou pied vedeckou vefejnost a tam ji odavodnit.

Pani Karla Scheinerova, vdova po sokolskern vadci Dru Scheinerovi, dotila se sedmdesati let. V uplynulem tivote teto vzacne pi. nutno doceriovati silu pochopeni, kterou mela k praci sveho mute, zasvecujic v gechno sve konani rodine, v jejimt stfedu nalezal racial pracovnik pottebnY klid a pohodu k oddechu a naaerpani novYch sil pro slutbu idealu Tyreovu. Zeny, jet dovedou v zavetti domova byti dokonalYmi drutkami velkYm mutam, zaslouti si velikeho obdivu„ nebot' jedine ony znaji skuteenou, velkou a ryzi lasku, jet je v pochopeni a tryska nejen z tenina srdce, ale pfedevgim z hloubky teniny duee. Jednou z nich je pani Karla Scheinerova a zaslouti si nejen obdivu, ale i ficty nas vgech.

Strana 8.

1.4Lt1 triedal Organ Slovanske Podporujici Jednoty Stella Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso. dation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MO-MIA—EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas Hedplatne 65c robe. Do stare vlasti 065 rote.

Subscription 65e a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hla yn1 efadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pkedplatne, oznamky, budlet adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Nevi pozde! Chceme-li si udraeti v Texasu Ceske spolky, ktere nam udrauji Ceske gkoly, podporuji Ceske divadlo, programy a jine kulturni podniky, musime v prve fade podporovat prase, ty Ceske spolky tim, 'te k nim 1311poutame nag dorost. Kdo udraoval a dosud udrauje na g lid pohromade, ne-li na ge Ceske oragnisace a najme na ge mohutna, SPJST.?

Dnes u na gi Jednoty magma dostat tak moderni pojistky, tak zarudene a za poplatky, jea jsou na zakonite zaloze, jako ty u cizacIcYch spoleenosti a ph. tom za menti peniz.

VYmluva ei poukazy na vYhody pojistek spoleenosti dnes odpadaji Jsou nemistne, betchlvodne. Nam nepomilte obeasne lamentovani nad cdcizovanim se na geho dorostu, pattlena naprava da se v gak dosahnouti rozhodnutim deskYch rodiefa mladea zafadit pod praper SPJST., zapfahnout ji do spolkoye prate,, vedouci kadovi pracovnici ostatni tft Na g cletskY odbor doposud neni tak poeetnYm, jak by mel bYti v pomeru k odboru dospelych. Co neni mute bYti a vefime, ae v dohledne dobe bude. Neni dosud pozde-, je vtak svrchavanY eas — k &nu. eeske dite path do lidove, velke, mohutnici Slovanske Podporujici Jednoty Statft Texas.

Nezamestnanost potrva. Za nynej giho zfizeni di soustavy, znaene procento nezamestnanYch stale potr yd, a bude se zavadenim modernej gich strojrit v kaadem odvetvi vYroby jegte zvygovati. Nezamestnanosti bidovanY lid bude se a pravem domahati, by se mu dostalo prava, na, podilu vYroby a distribute. Doba se bliai, kdy budeme mitt soustavu vyplaceni narodni diyidendy. Neni-lit kaadY obCan opravnen k jeho podilu z narodniho bohatstvi?

Pense matkam, starobni pojigteni, podpora v nezamestnanosti nebudou dobroeinnosti, ale narakem die nezadatelneho prava k ridasti narodniho bohatstvi.

Nemarne lidi. Mame dela' korporace, jejicha yydraovani stoji Cake miliony, ale ktere ustaviene porady a debaty neudelaly doposud nic ureiteho. Schazeji nam muane vypokadani se se situaci. Postradame odvahu fiznout a spokojujerne se s mastiekafstvim.

Pfedstirame horeenY cheat prate, nepfestavarne se honit a gtvat, ale koneenY vYsledek nag i prate rovna se nule. Zapirame to, ohanime se Cislicemi, jima se snaaime \refit, ale jscu stejne umele sestaveny, jako nas celY Hospodafskou depresi nezaviriuje jedina Yee- — raeionalisacT (rozumnictvi), distribuce (razdeleni), kapitalismus nebo soclalismus, ale od kaacleho trochu. Jednou z neposlednich a ne men gich pfiain je nedostatek pravYch mute na patfienYch mistech. Nemama lidi Zni to podivne, dnes, kdy dale miliony se dcmahaji peace. Nemame lidi! zi nam muana generace, ktera by pevnou rukou zasahla do zmatkri. ProC jich tedy nemame? Kde zustali ti muti? Proe nepfichazeji spiniti svou povinnost? Zustali na Somme, u Verdunu, v Rusku, na Sodl, zlistali vgude

VESTNIK tam, kde byly zakopy, kudy gla valka. Utratili jsme nezmerne hodnoty, znicili muane schopnosti cele jedne generace.

O sve matte vypravuje president Masaryk: "Matka mela na mne vet gi vliv net otec; ()tee byl nadanY, ale prostY, bos v dome byla maminka. Byla Hanadka rodem . . . Matka byla chytra a moudra, znala kus sveta„ dela+ v "lepg i spoleenosti", debate jen ve slutbe — byla kuchakkou u pantl v Hodonme; ale men ji radi, i pozdeji se k ni utikali o radu a pomoc v teakYch okolnostech . . . Bylo jeji zasluhou, ae jsem se dostal na gkoly" (Hovory s T. G. M.).

Obccni pohrby za cenu retijni maji zavedeny velkomesta Videri, Mnichov, Draad'any a jind. Mestska, sprava vypravi slu gnY pohfeb za $60—$70 vYloh, adkoli v Unii vypraveni stejneho pohfbu vyaaduje vydani $300 aa $400. V New Yorku rozmaha se hnuti pro zavedeni pohtbivani magistrattnim Ustavem a dle zprds, bude asi k velkernu prospechu obyvatel malYch a stfednich tfid zakizeno. Coa napodobit tuto svepomocnou akci u nas Texasu? Spoleeni yYrobci rakvi, smluveni pohrobnici maji dnes za vypraveni pohfbu ceny rozhodne pfemegtene. Zemfe-li nemajetnY elovek, ponekud uchazejici pohteb pohltl Ctvrtinu tisicovky pojistneho. Vdova se siroty zkracena je tak a slu gnY peniz, kterY jde do ka,pes trustu vYrobcri rakvi.

Jak se vypracovali nagi pkedici? Pomoci spoilt% pfizne deskych klientri (lekafi, pra y -nic,pozemkvijdnatel),po rukajnu (obchodnici, tivnostnici vgech druhfa. Bet krajanske podpory nebyl by u eatnych vzestup pomerne snadnY, trvale uchyceni a hmotnY tispech v fade let moanY. Jsou mezi nagimi oelnYmi krajany skutedne jedinci zasluhujici testa uznani, pokud se tYde jejich vztahu, spoluprace a pfikladne obetavosti k na gi \reci vgekrajanske, jsou jini vice men& vlatni a pohodlni a ael, jsou i takovi, kteli do,saaenim pevne posice, statkri. vezdejgich — na svoji rodovou pfislu gnost a povinnosti plynouci z ni a pro ni zapomneli, ktefi se nam odcizili, nas se strani a- dokonce se za svilj privod stydi. Bfih s nimi, zbloudilci! Nemaji vyhrano docela! Svedomi, hlas krve se pozdeji jiste pfihlasi a bude jim einiti trpke vYtky: zradils za hrst eodovice to nejposvatnej gi pouto, zradils a pohanil nejsvetej gi cit, zavrhl jsi pro rust bkicha a napineni kapsy — lasku a vernost k matetskenrn jazyku. Tvorodni bratti byli ti toliko stupinky k tvemu postupu a kdya si dosahl vYginy — Seredne a hanebne jsi je zavrhnul. PYchu totedchazi pad ! Zproneveru, teak' trest!

T. G. Masaryk nyni. Pravda, je pry trochu pohublY ve tvafi, ale je to potad ta pevna, sucha tvaf dobre barvy a Evelio vYrazu; hlavne oci zase maji svou starou pronikavost pohledu — "ua zase to jsou ty °di", fekl pry jeden,z jeho daktort, "pied kterYmi by se dloIra styclel, kdyby mel co skrYvat." Pra y& ruka si musi stale je gte chvilemi odpodivat, zasunuta mezi knofliky kabatu. Take odi se dosud nesmeji namahat, a proto se ze stareho dtenatte stal pozornY posluchae; necha si pfedeitat noviny, ale take tea gi veci, jako jsou ueene knihy Trolschovy; a ovaem i rarnany — bez tech by snad ani nemohl bYt the Nejvice ho zajima politika, deskoslovenska i ta sveOva; pofad mysli do budoucnosti, planuje, odhaduje a snati se pfedvidat. A diva se do pfedu s neottesenou driverou a trpelivosti; nemoc tela, ktera se ho loni dotkla, nezmenila nic na jasne pevnosti jeho mysli. Jegte vic net dosud je soustfeden do sebe„ gpekuluje", jak tomu fika, — a vent. Pofacl neskonale Eilnej gi a muanej gi nea tisice malovernych, kteti behaji po svete. — Kea je svemu narodu a jim osvobozene vlasti jeate na dlouho zachovan!

Kdo uhYba bYva madkan. Sidelni mesto mesto Washington pkinutila Potomac Power Co. k rozdeleni zisku mezi odberatele elektfiny, kterY pfesahuje pies 7 1/2 procenta odhadnuteho majetku spolednasti. VYsledkem bylo sniaeni sazby z 10c za kilovatt hodinu na 3c a velke zvY geni spottebovaneho proudu. Utilitni spolednosti jsou polypem yetejnotti,

Ve stfedu, dne 19. dervna 1935. tdimajici nezfizenYmi sazbami kapsy lidu. Na mnoha mistech verejnost se tomato odirani yzepfela ,mesta zavadtji vlastni vodarnu, clektrarnu, plynarnu a pod. V glide tyto mestske podniky vykazuji: Snitene poplatky a k tomu slugnY zisk, kterY plyne do mestske pokladny a slouti poplatniktm k iihrade obecniho dluhu a neni-li ho, ku sniaeni mestskYch dani.

Ujec Sam jako prodavad vojenskYch tajnosti. Valeene lod'stvo ma navy druh dalekonosneho dela ad nehoa se oeekava pfekvapujici -lidinnost. Kfitak Raleigh vyslan byl k navgteve Turecka se zastupcem na gi zbrojovky a tomu se u turecke vlady pada:filo ziskati objednavku del, jimia moderni kfiaak Raleigh je vyzbrojen. Zastupce zbrojovky mohl na miste ukazati vzorek sveho zboai a Tviirci opet videli, co objednavaji. V padu valky s Tureckem, na gi hogi budou miti to fitechu, ae budou na, kusy rozstfileni dely, zhatovenYmi dle nejlep gich znalosti Americkych inaenYru a umirati budou radostne z vedomi, to smrtonosna munice dodana nepfiteli americkYmi zbrojati, vynesla jim kapitalni profit.

Nepointite hrstka dobrYch proti vet gine sabot, ale postaei vedomi, ae chudYch je vice, a prase ti by si meli uvedomiti, ae take jejich hlas v lidstvu neco znamena, ae jejich due must bYti eitana stejne jako mocnYch. Teprve tenkrate, as si uvedomi, ae chudoba nemuae bYti pfekatkou k vy ginuti — jak do'Utah velikani — pak radostneji se mohou dati v boj o zlep geni aye existence. test a uznani od v geho elenstva, na gi SPJST. patri vgem starYm elenrim, kteti po desitky let stall verne v fadach na gich„ pinili svoje tadove povinnosti pkesne a s radosti, kteti svemu bratrskernu spolku prihlasili svoje ditky. Techto loyalnich, pfikladnYch elenri mame celou radu, v katcle krajanske osade, v mnoha faclech. Zasluhuji vefejneho uznani, jsou zakivYm prikladem, skromnost v tomto ptipade byla by nemistnd.. Pfi sletu v Corpus Christi vypatral poCadatel br. Fr. Elznera, tivotem dosti neptizni zkou geneho, nea nepoddajneho, snaetiveho. osudu houaevnate se braniciho. Jeho rodina zastoupena je v oddeleni dospelYch SPJST osmi Cleny, v Odboru Ditek — etyfrni. Br. Eizner je start spolkaf, pevnY Sokol, jeho hogi zdatnYmi borci. — — StatnY, na svuj vek podivuhodne pruanY, typem junaka oerne Hory pkiporninajici strYeek Tom Vajdak ze Snook a jeho zlata, aena Anna maji v Jednote jedenact elenfi (u faclu Slovan) a dvanacteho Clena, syna Vilema radu cis. 88 v Houstonu. Mnoho zdravi, zdaru obema vzornYm elenrim na gi Jednoty. Kea dojdou hojnYch nasledovnikri!

Pilklady k nasledovini! Adkoli Ustfedni vYbor eeskeho sdruaeni osiavy Stoleti Texasu nemohl nasledkem nejistoty finaneiho patinafeni celostatni planovite pfipravne akee vydati pfesnY nastin na gi fleaSti (t. j. program nageho vystoupeni), krajanske osady Ennis a Corpus Christi neleni, bez vyekani podrobnYch instrukci z Ustfedny pustily se do podatteeni prate na svou pest. V Ennis zapodal Sokol s nacvikem prostnYeh, a protoae na prvni vYavu pfihlasila se eechcamerickeho dorostu poeet, jemua tamnej gi Sokoiovna nestaei, fad Cis. 25 v posledni schazi svolil k proptifeeni jeho rozmerne sine k hodinarn cvieebnYm. Dorost bade zku genYmi cvieiteli trenovan pro dobu,, kdy technickY odbor Zupy jinni vygle do osad cviditele k nacviku spolednYch prostYch, jet budou pochopitelne snadne sestavy a zacviCena sty devuch a junakti, budou zlatYm hfebern na geho programu. — V Corpus gikuji se podchne. Maji ua mesidni schri ze, planuji, formuji vlastni navrhy pro jiste body nagi CCasti, dokonce zahajili dobrovolnou sbirku pro fond k thrade vYloh velke vypravy na Centennial do Dallas. — Ustfedi take pozvolna postupuje. Vyjednava o objednavku deskYch k °slave Stoleti vztaanYch nalepek, knofliku patkioneho oznaeeni k rozprodeji k podzimu. Krajanskou vefejnost nemain pfekvapi a pote gi zpravy, ae pH. Centennial budeme asi miti — teskY vYstavni pavilon. Podrobnej gi zpravu pfineseme pkgte.

Ve stfedu, dne 19. eervna 1935.

TRAsNICKY ZE SLETU V CORPUS CHRISTI. Zde za motem a zvlatte v Texasu, pridrtujeme se jen s namahou tech dobrYch deskYch prace Sokola, drti si pfes easteene nepochopeni a eetne lokalni pfekatky dosud svaj primat. Jina prace mute bYti skoneena — ne vtak prace sokolska, nebot' zde katda prace nova jest jen pokraeovanim prate stare. Jen si pripomenme, kolik chlapcA a divek vyrostlo v tech sokolskYch hnizdech z Aboru dorostenca do Aboru mute a ten, vzpomenme, kolik cvieenca protlo tkolou dobrovolne kazne, vzajemnosti.

Sokol je nat narodni spolek„ je to jeden z prvnich oeskYch spolka v teto zemi a vychoval jiti nekolik pokoleni telesne i dutevne.

Nepfe se s nikYm o vecech politickYch ani nabotenskYch, nebot' Tyr sam neco podobneho zavrhoval. Je znamo, to hlavni zasiuhu o eeskoslovenskou samostatnost — byla myelenka sokolska. Timto sokolskYm duchem byli prodchnuti legionafi jako plukovnik Svec, Karel StarY, Douda, Kratochvil, a mnoho jinYch eeskYch dobrYch lidi Sokola, — kteti polctili tivoty za svobodu naroda na vtech frontach. Sam president Masaryk, jeho zdravY duch jest znam po celem svete, je Sokolem a nestal se jim snad jen v posledni dobe, nYbrt hned od mladi sokoloval a jette dnes svem vysokem veku si katdY den zasokoluje (prostocviky).

Vefejne cvieeni sok. jednot Taylor, Placed°, Floresville a Corpus Christi bylo divaktm pouhou ukazkou toho, CO se provadi v telocvienach po celY rok. Pro mnohe bylo to nezapomenutelne a vzruaene pasobive divadlo, ladnost tenskYch pohybil pojila se v krasnem souladu s mutskYmi vYkony bratki sokola. JakY to bude strhujici pohtek at sletova prostna, ktere ptedvedli v Corpus, budou v Clevelandu zacvieena nekolika sty muau a ten!

Cesky poctive citici krajane nedali se od tieasti Sletu odradit ni pfedchazejicimi lijavci, ni hrozive kupicimi se mraky od rana slavnost a po celY den. Pluvius byl Sokoltun phzniv. Do veeera nekaplo a my po teste s bratrem Dresslerem, sleenou Machadkovou v ochrane na zel, oil br. Mikuly kratili mile k San Antonio. Cestou rozpraveli o prabehu sok. vystoupeni, znamYch„ jicht dojelo v hojnem poetu ze veech stran a nekteti z nemale vzdalenosti. Nat lid poeina spravhe chapati poslani Sokola, poslani natich spolka. Cim doba je tetei, tim vice je tfeba Cinnosti, obracene podpory nati vetejnosti, aby udrtien byl sokolskY smer, aby posileni byli ochabujici, aby idea byla upevnena a zabezpeeena do let budoucich.

Sokol San Atonio pfitomne zahajil pravidelne cvideni. Na sletu z nephpravenosti nebyl zastoupen. Vypomahal za to bratrsky ochotne. Sestry ppi. Maid a Kalutkova ptevzaly prodej vstupenek a vykazaly se neoeekavanou vyti vybraneho obolu, br. Maly, Dressler a Mikula soudcovali pri zavadech. Zupni delnik V. Kudera dostavil se k sletu s mantelkou, vydatnou pomocnici ruchu sok. a tvekruti sl. Macovou. Byl osou a dui celeho podniku, cennYm redeem pheinlivych einnovnikir na podniku se polilejicich jednot.

Bratfi Krutineti, Karel Holasek a nekolik jinYch bratti (jmen v torn ruchu a shonu slavnosti nemohl jsem si zapamatovat), maji k pofadani rozmernYch podniku ut pathene zkutenosti i polAdnou porci — obetavosti.

Kdo vi, co takova funkce vytaduje namahy, starosti a dokonce mnohdy sebezapkeni, jim s pisatelem naproste uznani. Br. KrueinskY je vlastne, zakladatelern • corpuske Ceske osady. Je krasnYm pismem zapsan v historli odboje Cechoameridant, v nemt bral Adast nemalou. On v pamatne chvili nelitoval easu, penez, pocateeni nepochopeni u vlastniho du ho neodradilo. Jezdil po krajanskYch osaclach, burcoval, pfesvedeoval, verboval, prosil a zapfisahal rodne bratry — k tikovani se do houfa proti odvekYm vrahtm naroda nateho.

Dopracoval se nezavislosti, se svoji vYbornou aenuekou vychoval a k samostatnosti pfivodl

Strana 9

vESTNIK

nekolik synii a opatfil i dcery.

VYznam a dosah krajskeho sletu spravne vystihli pfedstavitele nati SPJST. — pfedse-da br. Chernosky, tajemnik br. Kubena • v zastoupeni nejsilnejti Ceske texaske organisace dostavili se k podniku, by dokumentovali zajem elenstva nateho Bratrstva o praci a smeru. Sokola. Br. ChernoskY proslovil v anglieine vYstitnY obraz pasobeni Sokolstva, poukazai na jeho hodnoty vYchovne, ant' Sokol vychovava telesne, mravne, duchovne. Br. tapal byl ptitomen, br. Studnier,Y v zastoupeni novin Amerikan. — Svornost pealive sbiral data, jmena navetevnikt, dinil si poznamky k sepsani obtirneho raferatu, jehot Cast byla otietena v Cisle Vestniku poslednim.

Tyhie krajanske srazy jsou radostnou lehtosti ku shledani se s davnYmi pfately, k osobnimu seznameni se s jinYmi, znamYm jen jmenem die dopisti Ci spolkove pAsobnosti. Redaktor je die jmena znam vtem Ctoucim net organ. Osobne ho Cetni etenati neznaji. A tu ph takove slavnosti Ci podniku jde z ruky do ruky. Slyti spokojenost s vedenim spolkoveho Vestniku, dostava pokyny, rady, co by melo bYti zlepteno, ktera east zvettena a pod. Zajiste, to osobni styk s henstvem je utiteenY vedoucim z tsttedny a jette u vetti miry potadateli. Je sluhou nati bratrske vekejnosti a musi snatit shostiti se svYch povinnosti k uspokojeni — vettiny. Vtem vyhovet rozhodne nelze! TakovY redaktor se dosud nenarodil.

Mile shledani a hfejivY `tlitkurs' meli jsme s osadniky z Matagorda Co. Mantele Jos. Zemankovi, Zhanelovi, Huffovi„ nekolik dobrYch bratra daltich, zase mn,e pamet' opustila — dorazili k slavnosti k posile a ukojeni tizne po snatern spolkovem. V nove Arodne krajine, zakotvili trvale a k svemu jistemu hospodatskemu rozmachu. Nyni chteji zalotiti trvalou Cinnost osvetovou, by Eli nadale tivotem plnym, spokojenYm, by si pro eetstvi zachovali dcrost svirj. Umlouvali jsme spolu nati pfieti besedu. Loni nes tam pohostili slovansky bohate. Byli jsme tarn skuteene jako doma, mezi bratry jedne mytlenky, v tabote srdci a ideate souhlasnYch. Br. Senkyfik seznamil pisatele s jeho dobrou mantelkou. tspetnY tento organisator domluvil se s pokadatelem ohledne jiste zaletitosti a slibil mu obeasnY pfisp'evek do organu. trody jsme videli ceiou cestou slibne. Ph Taylor korna a zrnite picniny nejlep:ti„ eim jitneji bavina vetsi, v kvetu, ovsy sklizeny, ph dolinach bylo lze shlednouti teinky nedavnYch lijavcii a z nich vzniklYch zatop. At dojde k regulaci fek a potokit, zkazy tyto budou omezeny. Ffi Carpus maji Arody vYborne.

Meli letos stunt' pfijem za zeleniny, bavina vyda bat a vice po akru — prestane-li mokro, ktere v tamnejti oblasti projevuje se ut tfeti tYclen dennimi sprekami. Chystaji se traviti hmyz, kteremu mokro k rozmnoteni znamenite napomaha., net stfikani, pratkovani jedem je za dame pohody zbyteene, deft' jed smyje, prace a penize byly by tak vyhozeny. Nadherny skytaji malem nepfehledne laxly baviniku, velike rozlohy zrnitYch picnin; srdce radosti poskoei katclemu, kdo prvne shiedne les pine vyvinutYch palic kafirky, maizu, hegari a pod. Pada je tu bohata, panenska, budoucnost skveld. Nati osadnici tiji tu spokojene, v souladu. Pfedhonili vtechny krajanske osady pokud se tYka pfiprav k teasti oslavy Stoleti Texasu. Maji zalotenou okrskovou odbodku, vyakavajici na pokyn a pfidel prace. test jim!

V oblasti Arodneho Corpus Christi bylo by dosti mista pro tisice rodin malorolnickYch k zaloteni rady prosperujicich osad — nebyvte hamitnosti "bramborove" tlechty, ktera dedienosti ptevzala obrovske rozlohy pady, ;Hive pastvindm slouhci, dneM<em namezdnou praci obdelavane, ptevYrobu baviny zpusobujici, z nit tito plant6Inici maji i pri mzke ce,ne uhtek, protoe mexi6ti nadenici pracuji za mzdu 2ebrackou. Shledavame se tu s obdobnYm akazern jako ye stare vlasti pled pfe-

vratem, kde nejlepti padu vla,stnila eizacka '61echta, dosta-di bohate pozemky v odmenu za pomoc zloduenemu cisati Ferdinandovi k pokoteni kacifskYch Oecha v bitve belohorske r. 1620. 6eska. 't"lechta, zemanstvo se radeji z rodne zeme vystehovali, net by zradili viru svYch °tat, jejich zboti bylo zkonfiskovano a rozdano cizaktm. Th sta roku trvalo cizi jahno, bezpravi, net eeskY narod domohl se svoji samostatnosti, reformou pozemkovou velkostatky byly vyvlastneny (za pfirnefene odtkodne) a Vida rozdelena mezi bezzemky, chalupniky a domkafe, zkratka, mezi potomky slavnYch, do vyhnanstvi donucenYch praotcti. — Roseveltay. NovY Adel pomalounku a ✓ mezich Astavy smefuje k nove Aprave spoleeenske soustavy. Lid Soustati stoji ph svem presidentovi, rozumi a rozeznava jeho cile: aby katclemu dostalo se prava na podil narodniho bohatstvi c by nebylo bidy, hladu mezi miliony obyvatel, nerostlo Atasne bohatstvi jen nekolika desitkam tisic vrstev hornien.

Pfijde doba, kdy ohromne rozlohy Arodne dy budou vykoupeny a v mentich dilech rozprodany lidu na nizkY rok ph dlouholetem umotovani.

Zaverem postfeht ph Adasti Sletu v Corpus Christi klademe otazku: nemel by katdY ()bean americkY uznat, to prace sokolska slouti destne i naroclu jeho — Americe — kdy v sokolovnach vychovava mladet pro tuto zem?

Ze rozhodne neni nic prothistavniho patfit k Sokolu, kterY udrtuje mezi natimi krajany take lasku k to viasti za mofem??

TelocvienYch spolkA je mnoho, ale Sokolstvo usilujici o eloveka volneho, silneho telem, duchem a srdcem, vyrostle v nejtettich dobach naroda, je na celem svete jen — jedno! kid Ennis, els. 25.

Ennis, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Ctenemu elenstvi kadu Ennis, Cis. 25!

Timto dopisem vyzYvem radide, by dali svoje ditky zapsati do cvideni, by bylo Ennis hromadne zastoupene, kdyt budeme potadati ✓ roku 1936 stolete prohlateni neodvislosti stavu Texas. Jit jsem myslel, to jsme na to nadobfe zapomneli, ale v nedeli jsme trochu ohYnek rozdYmali a melt jsme debatu. K tomu nes phmel br. Karel Moueka, kterY nat fad potadal, bysme jim progajeili nati Narodni sin ku cvieeni, to oni jit v jejich Sokolova& hnedle nemaji dosti mista. Proto kdo mate darostle hochy nebo holky do cvicleni, dejte je zapsati, by jsme byli co nejvice zastoupeni. V tehle veci neni jeden, ale celek, a ✓ celku vice dokateme. Proto, kteti by chteli cvieit, tak se pfihlaste u br. Joe HejnYho nebo u br Jos. Vytopila. Nemusi bYti Menem Sokola ale katclY se mate cvieeni siteastniti.

Prato rodiee potlete deti do cvideni, neb je to krasne, kdy bah nebo deveata eviei. Telocvik tadnemu neutkodi, nYtart kaldemu je ku zdravi. Timto dokateme, to cleskaslovenskY nexod je vYspelY a vzbudime si Actu u jinonarodovcA. Ostatni yam vysvetli bud' br.

HejnY neb br. Vytopil. Narodni sin bude propujeena, kdyt toho bude potteba, a rad bych byl, kdyby i to sin nestaeila.

Proto brath a sestry dokatme, to budeme pracovati svorne, tim dokateme, to jsme na.rodem svornYm, neb ye svornosti je sila a chut' Noveho zde nemame nic. Travu jit vettinou kaidY ma vykopanou, kdyt ne vtechnu, tak aspori nejakou, tu druhou take vykopaji.

Vtak kdy je ji vice, aspori se nemusi °hiedad kde ma kopnout, neb \ ready je travy dosti. Mnozi proroci prorokovali, to bude such rok, horti loriskeho, a nyni ti sami povidaji. to je mokro. To vtak vime vtichni, to kdyt prM, tak to jemokro, a kdyt neprti, tak to je sucho. Baviny jsou jake kdo chce, male i fah, korny si libuji, ovsy jsou dosti dobre, jinti krmivo je v dobrem stavu, a tak vypada, toho bude neco vice net roku minuleho, jestto neco neptijde. li S pozdravem na veechno elenstvo SPJST., jsem za rad Ennis, John Hrabina, tajemnik.

Strana 10.

VESTNig

VICHRICE Jan Vrba ROMAN

"Tak prosim te, riestuj tady, jako svatY Jan na moste! Skod tamhle a podej mi par kamena, at' ji mideme odklidit, net se tu nekdo zjevi" — a ma yl rukou za sebe, kde se vrgila ona kupa kameni.

Nepovolne bylo to gesto, ale je gte ptildejgi ptipominka, to by se mohl objeviti netadouci svedek. Zejmena ona zpasobila, to se Karel hnul — to poslechl. Sel sice, jako by mel nohy svazane, s hrtizou obe gel hlavu mrtve — a po nekolika je gte kroeich se naklonil k hromade kameni. Vzal tri, vratil se a polotil na pe ginu k noham BrotkovYm, kterY ut kleeel a kapesnim noaem rortezaval syrchni sukni Martinu. Podival se mezi tou praci na pkinesene kameny a broukl...

"To je malo, jegte nejake..

A Karel zase poslugne gel a pkinesl...

Potom videl, jak Brotek klade prinesene kameny mrtve na klin, jak je zavazuje ro roztezane sukne jako do ranee. A jia vstal a poroudel...

"Chyt' ji za ruce! Musime rozhoupnout, aby vlitla dal do proudu a nemastala treet nekde u ktovi..."

V to chvili se zdalo Karlovi, ae mu tee ledova voda pa zadech. Nemel se k tomu dilu. Stitivost ho ptemahala, to mu bylo mdlo od taludku...

Petr v gak nepovolil...

Sktipl zuby a houkl skoro hlasite...

"Nu tak, bude to? — Mne je to jedno, ji tu necham tteba letet.. tainkovalo...

Karel se shYbl, vzal ji za ruce a nepustil byt' se ottas1 pti gernou, hrazou, protote ruce byly dosud vlatne a vldene. A jia oba ne511 to btemeno, jdouce bokem k race as na samotnY volnY bteh. Veru, nemohl Brotek zvoliti vhodneIgiho mista, nebot' i v polovieni One bylo videti, ae prave zde se nejsilneigi proud tladi ke btehu tak, to sotva etyti kroky od neho je stied prudce ubihajici vody.

A jia Petr velel...

"Ttikrat houpnem, a na tti! pustig."

Pohtichu vgak se pkihodilo neodekavane.

Hned pti prvnim rozkmitu narazila hlava mrtve na Karlovo koleno. Lekl se, to div nepustil z rukou. Bylo to hrozne. Do hrdla jako by se mu vrazila neviditelna hrubd pest, v nosu ostte zadpelo, a pied oeima se rortotila zlata, kola. Zmizela ieka, zmizela krajina, jenom uprostted tech zlatYch kol zacivela na neho tvat Brotkova. Soueasne v gak slygel jeho hlas...

"Hergot, sakra!" — zaklel Chceg si tu hrat do rana? Napni trochn vic a delej! -Tak: — jedna — dva — tai!" — Neptili g vysokYm obloukem letlo telo vzduchem od btehu — voda gplouchla a vystfikla do vYge. Male vzbouieni na hladine, jegte ruka zasvitila uprostted melkeho trychtyke — a vgechno zmizelo pod vodou...

Karel stal na btehu, tte gtil Gei na keku, a kolena se pod nim tfasla. Vide jak se proud vyrovnal, jak tete znatelnou protahlou kou, jako by skuteene chtel smazati vgecko, co se tu odehralo.

Vedle neho se ozval syte spokojenY Petrov hlas...

"Nu tak, a je po komedii. . Pojd'!" — Jako v hypnose Karel poslechl, jente nyni byl Brotek, kdo gel prvni pevnYm krokem tmavou peginou ke mlYnu. Za nim se vlekl Karol shrbene, jako by mu na ramenou le• tela tiha tech aesti kament, ktera stahla mrtvou do hlubin. a mloeli. Potad vladlo huste gero letnechtelo bYtt tmou. Sotva pa palnoci bylo, a do mlYna dobra hodina testy, tieba si noeni pout nadchazkou znae-

ne zkratili. A ?eka gplounala — a lehky vitr g eptal v korunach...

Snad etvrt hodiny trvalo, snad dvacet minut, kdyZ pojednou vptedu jdouci Brotek se zarazil v kroku a du gene zaklel...

"Toho jsme tu mohli prase potkebovat" — zasydel ale hned se narovnal a gel zase pevnYm a jistYm krokem.

Ne tak intenyr TupY, kterY byl jeho poeinanim vyrug en ze sveho ohromeni a jia take zpozoroval pkieinu Brotkovy nespokojenosti. Peg inou proti nim gel kdosi — a nebylo teako uhodnout, kdo by byl, ponevadt vedle hlavy nekolikrat blYsklo matne bodlo.

Poznal ua Bram, pozdravil ho a zarazil krok. Po hlasu poznal Karel straarnistra — onoho daletiteho stratmistra, ktereho nendvide od otcovy smrti. Jak div, ae mu v to chvili stydla krev v tilach. Byl rad to jde kus testy za Brotkein — a je gte zvolnil krok. oetnik vptedu vgak jia hovotil. Ptal se Bratka, nesly g el-li asi pied dvaceti minutami sttelnou ranu.

Mrazeni pfebehlo Karlovi po zadech..

Ale Brotek "Ano, padla na druhe strane za tekou pray e naproti nam tak nejakYch tki sta kroku v polich. To jsme gli sotva deset minut nou....'

Stratmistr podekoval, zahartusil do zatracenYch holomka, kteti ua ted' nemaji pokoj a gel dal. Jiste minil pytlaky...

Po nekolika krocich potkal Karla, ktereho pozdravil zasalutovanim, ale nedoekal se odpovedi. Domnival se, ae vi prod...

Ale mYlil se. IntenYr TupY mel hrdlo tak statene, to nebyl schopen vypraviti hlasky z fist_ Dychal sipave a gel, jako by pod syYm btemenem klesal. Potom videl chumel korun vysokYch stromtt u statku, tit problYskly i steny, ale jemu se zdalo, to nedojde, tteba do/nay je tak blizko...

VII. olovek je silnej gi, net se zda; snese vic, net gam tugi.

Dosli ti dva posleze piece ke statku, ale dvitka v zadnich vratech stodoly byla zastreena nepovolnou aeleznou zavorkou. NezbYvalo net obejiti pod& nahonu, kde site vstup do dvora take zamezovala aelezna dvitka, ale vedle nich betonovY kryt nad vodnim proudem za deslicemi dovoloval obejiti je a seskoeiti s neptili g znaene vfge dovniti. Misto — prave pro jeho nebezpeenost — hlidal silnY pes Nero, kterY byl na not odvazovan, a s nimt nebyly terty. Dvoji dupnuti seskoku ho probudilo, takte se se zavreene vytitil z boudy. Staaila v gak du gene oktiknuti tlumenYm hlasem panovYm, aby zarazilo jeho rozbeh.

Pro jistotu v gak se piece je gte pkiloudal, aby oeichanim nohavic zjistil, to se nemYli, — a teprve potom upokojenY °pet zalezl.

Pied domovnimi dveimi, kdyt Karel odemkl, zeptal se je gte Brotka, jak se dostane ven. To proto„ ponevadt tat testa zpatky byla mnohem obtitnej gi. Brcdek v gak suge poznamenal, to si zajde do mlYna pro klie od branky. Karel ptikYvl a zmizel v domu...

Ale jia cestou pa schodech ho znepokojila myglenka, prod vlastne Petr gel s nim at do dvora, kdyt mohl jednodu ge obejiti statek brat! se dale ke vsi. Je gte v pokojiku se snaail tu otazku rozlu gtiti, aekoli nebyla tak nalehava. Ani nerozsvitil — jen usedl za stal, jako by ho bahvi jak zamestnalo. Ve skuteenosti vgak einil, aby nemusil pkemYgleti o Jeho will bylo marne. Tma ma. zylagtni vlastnost — nekdy ize v ni videti mnohem ostteji a jasneji, net v nejprud gim svetle. Pkihodila se nyni i jemu. Ze myslil na Bratka, zjevila se mu jeho tvat v nekolikere podobe, jak ji v fade -poslednich hodin shledl. A zamrazilo ho. Nemohl jia pochybovati, ae Brotek je nicema, jakYch pokidku—elovek schoonY vgeho vraady. PrudkY odpor, kterY k nemu citil od rana, vybuchl nyni tim prud Si silou. Ale jen vybuchl, hned se zase choulii, zaktiknut byv do to chvile neuvedomenou hrtizon...

, Ve stredu, dne 19. eervna 1935.

—Ano, o polednach bylo lehke dati najevo, ae je mezi nimi konec. Architekt Bal ganek ho pri jednani na okresu presveclail, ae je zloclejskY pletichat — a pkipad s Martou dokazal jegte zjevneji, ae ho ten chlapik nestoudne odiral. Vic net lost ptiain, aby ho vyhodil ze sluteb. Byl take odhodlan ueiniti rano. Veal sice mnohe, ale piece ne tolik, aby moudre mldel za cenu mleeni jeho. — Ale to vgechno bylo, dokud se nepkihodila ona, stra gna vec na btehu Labe...

— Nideho se vlastne nedopustil, ale piece se stal ireastnikem zloeinu. V gak hned v to chvili zahovotil k nemu Brotek, jako by ho povatoval za nerozumne dite. A kdyt se vzep101 jeho 121? — — Zattas1 se uprostted vzpominky odporem, nebo v tme zase zketelne videl, jak rychle vjitcli ruka Brotkova do' kapsy, do nit maliako dtive ukryla zbrari. Soudasne pochopil, ae Brolek mel mnoho davoda„ aby odstranil s povrchu sveta neptijemneho svedka. A piece v teae chvili se vzpamatoval a ruku zase vytahl, aby mu posupne tekl, ae ne jemu — ale Karlovi — na torn nesmirne zaletelo, aby Marta zmizela...

Byli sami dva — a kdo dokate, a kdo uveti, jak se skuteene sbehlo. Ne, nemohlo bYti pochyb; tim zlodinem ho svazal na rukou i na nohou. Jak se mu nyni mute yzeptiti...

Takova, hrUza ho posedla, to temnota byla :neptijemna. Zvedl se, do gel ke stene a rozsvitil...

Pokojik se vg im, co v nem bylo, se vyhoupl ze tmy. Ale v g ecka bylo nejak cizi, polekane — divalo se na neho, jako by ho neznalo. Jenom prichystand postel byla pi-atel gtej gi — jako name rozevrend k objet!. A tteba ani nepomyslil na spani, chtelo se mu nyni ulehnout. — Ano, spat kdyby mohl, vgechno zaspat.

Zaeal se svlekat. Kabat i vestu zavesil na operadlo aidle, potom zul pravou botu, ale kdyt zvedl levou nohu na aidli, aby uvonil g nerovani, klesly mu ruce, a oei vytte gtil na koleno...

Na kalhote se v tom miste tmela skvrna..

Kiev to byla....

Vgechno se s nim zatoeilo...

Ale tteba se mu zdalo, se se ztiti do mrakot, ptesveddila ho na obratku parnet, to i ten neodekavanY iider hrazy yydrti, nebo v teae chvili si vzpomnel, jak hlava mrtve v prvnim rozhoupnuti tela na btehu teky se dotkla jeho kolena. Tehdy se stalo...

Naptimil se, aby vydechl — a potom gtitiy e zadal svlekati kalhoty. Kdyt vytahl z nich levou nohu, a, zasvitila se bel spodka, vydYchl zhluboka. Ulevilo se mu. Na spodcich ve stejnem miste nebylo poskvrnky. Krev tedy neprosakla.

A tteba bylo odporne„ rozlotil levou nohavici kalhot na stole, aby peelive prohledl.

Nebyla to gmouha pkilig rozsahla. Byla take pouze sedla krev, ktera ottenim povrchove ulpela a nevsakla patrne ani do latky. Opatrne stiskl, a krev se skuteane odlupovala, jsouc jia npine zaschla,...

6asteji se mu ptihodilo, to kdyt byl na honu, pot1isnil si odev koroptvi nebo zajedi Vedel proto, to stab ostrY kartae, aby byl g at zbaven podobne skvrny, and ztistane sebe nepatrnejSi stopa...

Odstoupil s kalhotami v rukou do koutu ke kamnam, kde stal jeg te od jara zpola pinY uhlak, do nehot mnutim odrolil skoro frpine zdernalou krevni ssedlinu, a potom kartadem vyeistil Podatila se. — Prohledl bedlive ono misto nohavice tesne pod svetlem tarovky, ale kdyby si byl oei vykoukal, nenalezl nejmen gi stopy, Ptes to v gak kartadoval je gte hodnou chvili a znovu prohliZel taktka nit po niti.

Potoni odhodil na tidli.

Byl nejvy gg i eas, nebo se skoro dusil. Zdalo se mu, ae cela svetnice je napinena zvitenYm rudYm prachem zaschle krve. — Spat se mu chtelo. — v ponotkach jegte Zhas1 a tak, jak hrnul na posted..

(Pokraovani)

Ve sttedu, dne 19. ter yna 1935.

Chram Usvi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky "0 to mne nejde, nemam naprosto navazovati, co bylo ptetrteno. Odvykli jsme si a ona by nyni ke mne ani ne gla, protote jsem velne nemocen."

"Pozoruji, te nejste- zdrav a te vas hovor unavuj e."

"Ano„ unavuje mne. Jsem nemocen, doufam vgak, ae budu zase zdra y. Lekati jsou bibci, mluvi o tuberkulose, posilaji mne pc) horoucich peklech, ale ja vim, te by mne uzdravilo, kdybych mohl nekde na venkove v lcsnate krajine se na nekolik mesiet usadit, jist sytou stravu, pit hodne mleka a nic nedelati. Byl jsem ye mlyne pouze tti dny a ut, citim, ae je mi lepe. Je yam snad znamo, te jsem uz ye vYslutbe. To je take takova lumparna,., hedi Utednika myth schopnosti do pense na pouhe avaneni doktorovo a mne se ani neptaji, jsem-li s tim spokojen. Branil jsem se, tadal jsem o pulrodni dovolenou, ale tekli mi, te ma, prate je velmi slaba, a te se mohu, uzdravim-li se, znovu hlasiti do slutby. Budu-li zdrav, pane se jim podekuji, dostain' jine a lepe placene misto, protote mne svet zna, co dovedu."

"A co tedy mate na srcici?" dolehal netr"Ted' to chci rici. 0 dve veci jsem chtel prositi. Mate takovy prostrannY,pohodlnY byt, hojnost mleka a drubete, poskytnete mi laskave na etvrt roku ve svem dome fitulek.

Nebudu yam ptekateti, samotalsky budu tit a budete miti zasluhu, ze jste inteligenta od smrti zachranili. Vy snad nehcete," povidal udivene, vida, ae Popelik vrti zaporne hlaYou, "vase pani jiste svoli, zeptejte se ji."

"I kdyby svolila, ja toho neptipustim„" tekl velmi ostte. "Na g dum neni nemocnice a nemame tadneho mravniho zavazku vudi vam."

"Jakpak nemate, zdej gi dcera mne do nemoci ptivedla."

"Vyproguji si jednou provtdy, abyste s Gabrielou ptestal!" aadal povY genYm hlasem.

"Ne ona vas, ale vy jste ji svedl k mantelstvi; znam celou vec do podrobnosti a vage povidani mne neomrati. Gabriela dostala sytij podil, odegla navtdy z domova, a my mame vatnej gi starcsti, net napravovati jeji chyby. Marne byste katdym slovem plYtval, kdy-byste dolehal. Mate nyni sestru na venkove, ma take dost mleka a drubete„ jclete k ni."

"Jsem netta'stnY elovek," zanatikal nevlidne. "Vtechno jsem sestte obetoval, ale od te doby, kdy jsem ochuravel, ona se me gtiti, a dnes mi tekla, abych ode gel. To byla take ma velka, mYlka ,ale Albina se brzy dotije take zklamani, mlynatovy deti podaly ut k soudu tadost, aby byl prohla gen za slabomyslneho, a aby jeho majetek byl v jejich prospech zabaven. Maji chytreho advokata, ten sestte zatopi. Nabizel jsem se ji, te ji vysekam, pravnik jsem vYbornY, a nic bych za to nechtel, ale kdyt lakoti, at' se dotije konce".

"Nic jineho ut nemate mi aid? Chvatam."

"Ano, jegte neco ,hned uz jsem hotov. Pro ptipad, te nesouhlasite, poskytnouti mi ye svem dome fitulek, dejte mi nejakou yetti penetitou pomoc. Jako pensista main mesidne velmi male a nemohu si opattiti yydatneho jidla Vam to nic neudela, Gabrielu jste odbyli smegnYm penizem, a kdybyste mi dali aspori dvacet tisic, to by mne na nohy postavilo."

"Prot nechcete hned d ye ste tisic?" zasmal se Utrpne. "Je yideti, ae vase choroba nezkazila vaa humor a nenautila vas skromnosti.

Ne, pane Kavino, ani tech dvacet tisic yam nedam. Motna, ze je jednou dame Gabriele, ale yam je da.ti, bylo by gilenstvi. Jak vidite, ptigel jste na gpatnou, ale, jelikot dnes oslavujeme narozeni na geho ditete, nechci se docela zatvrditi. Zde je tisicovka. Jclete a bud'

Strana 11

vESTNiN te za ni nekolik tydnii na venkove tiv. Je to vlastne almutna nemocnemu yenevana, a je to posledni almutna, pamatujte si to dobte.

Kdybyste po druhe pti gel, ani vas do domu nepustime„ protote jste zanechal u nas velmi neblahou vzpominku. Zde je, a prosim, abyste odegel."

"OdbYvate mne jako aebraka a ja jsem piece rada" "Na pensi, milt' pane, a natikate na bidu.

Je to take tebrota, obletena, v lep gi odev. Nechcete-li, nenutim vas, da se tim penizem udelati jiny dobry skutek."

"Vage pani by mi dala vice," povidal nevrle, ale rychle po penezich sahl a do kapsy zastreil.

"Nebo by varn dvete ukazala. Jdete s bohem, a jste-li skuteSle vatne nemocen, ptemYglejte trochu o svem ptede glem tivote."

Otevtel dvete a Kavina se zvolna aoural yen.

"Nemohl bych se aspori milostpani porouteti"? ptal se mezi dvetmi.

"Jclete ua, jdete, stavate se nesnesitelnYm." `Je na vas videti byvaleho panskeho iftednika, kterY mel co delati se sprostYmi lidmi," prohodli jedovate. .

"A piece se tomu jak se patti nenautil, protote by jinak na vas sve telediny zavolal.

Ut zmizte, nebo to udelam."

Obratil se a popgel rychleji ke schodum.

Kdyt asi tteti stuperi sestoupl, poobratil se a vrhl na Popelika nenavistny pohled.

"Najezte se svYch penez, lakomee," prohodil potupne. ale potom jako by se obaval, Popelik za nim skoti, rychle betel se schodii do ptizemi. Popelik setkal, at sly gel jeho kroky dole a potom ptistoupil k oknu na chodbe, aby se podival, zdali odchazi. Odchazel, ale po nekolika krocich se zastavil, sahl do naprsni kapsy a vyriav pouzdro na cigarety, zapalil si a odfukuje furiantskY ke pt, mitil ze dvora yen.

Chybil jsem, tkoda tisicovky. pomyslil si Popelik. Ma-li tuberkule, jak mute koutiti?

Ale on je asi ma, odchlipene uai, jeho plet' a jeho kratkY dech prozrazuji, te jeho plice hynou. Snad si neni ani vedom hroziciho negtesti a domniva se, te si z toho pomilte.

Nu at," dostal almutnu a je lhostejno, jak s tou almutnou on naloti. gtesti, te gel on ho ptijmouti, Olga by se byla rozeilila, a moana, te by byla citlivejk, net' by jim bylo zdravo.

Notat ho uvital tazavYm pohledem.

"Dlouho jste mel konferenci, zatim se damy vratily a musil jsem byti hadnY, abych pry maleho Blahoslavka neprobudil. Uzavtel jste nejakY obchod?"

"ZnamenitY obchod, navativil nas prvni Gabrielin mut."

"Kavina?" lekla se statkatka. "Co ten to chtel?"

Usedl a povidal. Statkatka byla jako socha a pouze not& se usmival..

"Prot jste mne nezavolal," pteru gil ho mezi Yypravovanim, "tohie byla vYborna Atka k divadelnimu ptedstaveni, nebo jste ho mel mezi nas pozvati."

"Toho bych neptipustila," ozvala se pani Olga prudce. "Vyhnat jsi ho mel, je to gpatnY eloyek a nenavidim ho."

Dale mu mnoho prate, net mohl klidne dopovedeti„ a to se ut statkatka uklidriovala.

"Utratil jsem tisicovku, ale myslim si, te nam to neubliti a te mu to na nekolik dni tivot zpitemni. 2enu to snad bude mrzeti, ale u'a se stale."

"Ne, to tisicovka mne nemrzi, dobte jsi udela', ae jsi mu ji dal. Neni to obytejnY tebrak, a at' se ma dnes dobte. Obavam se pouze, aby odtud newel do Cervenky a aby tam nezpiisobil nejake zlo. Madas je prudkY„ Gabriela nema rozum a ne gtesti mute bYti hotovo."

"To mne nenapadlo, gkoda."

"Potli tarn nekoho z chasy, aby oznamil, kdo zde byl a co zde chtel."

"Jak jim to mame po lidech vzkazovat?

Nastanou klepy zde, a budeme miti na dlouhou dobu pokatenou dobrou naladu.'

"Zajedu tam ja", nabizel se Zdisla y. Zaptahnou mi Oveeku, dam si vyvolat Madasa a at mu to povim, vratim se."

Chvili se pteli, co by bylo lepe, ale vec rozhodi notat.

"Jen at' jede, on je neutralni, Madas se neodvati bYti nezdvotilY, a vas to k niaemu nezavazuje. Zdislave, nezapomeri, te jsi polovienim advokatem a ne abys tam uzaviral nejake ptatelstvi. Az okolnosti uzraji, same se vtechno vyvine, ale dnes k tomu neni vhodna, doba. Vytid', co jsi siysel, °toe kone a vrat' se."

"A dej cestou pozor, aby se ti nic nestalo, napominala ho mlada pani starostlive.

"A na deveata se nedivej, bude g co nevidet otcem rodiny, a to by byla otkliva mela, kdyby za tebou nektera pti gla si stetovat."

Dostal oviem od teny i od netete svilj dil, ale byl spokojen ,te se mu povedlo je po gkadlit. Byli velmi zvedavi, jak brzy se Zdislav vrati a co jim scleli. Oekali hodne dlouho, adkoliv je Popelik upozorrioval, to silnice do Cervenky dela velike okliky a nechce-li kone hnati, te musi dobre pul hodiny jeti. Chvili se tam zdrti a zpateeni testa prodlouti vYlet na pul druhe hodiny.

Protahla se na d ye hodiny. Zdislav velmi rad jezdil s konikem, a bylo mu vitano, s mohl vyjeti. Madasa znal z kancelate, tadnYch ptatelskYch stykti mezi obema nebylo, a vytizeni vzkazu ptipadalo mu jako betne soudni jednani. Mezi jizdou pozoroval, te cestou ptes luka, kudy vedla stezka„ ptetinajici oblouk, jejt silnice tvotila, jde nejakY elovek y e svetlem obleku, a hadal, to te bude asi Kavina. Bude tam s konikem &lye, svou vec a pojede domfr.

Kdyt vjel na dvur, kterYsi deledin se objevil, a na toho volal, kde je pan Madas„ aby ho potadal o kratkou rozmluvu. Za chvilku objevil se statkat, oblekaje cestou lehkY kabat.

Poznav Zdislava, byl ptekvapen a jevil radost.

"Pojd'te dale, pane notati, to jsou yzacni hoste, Lena bude miti velikou radost."

Podaval notati ruku, ale natal' uhnul, kdyt ho chtel pod pani brati a do domu vest.

"Jedu sem na skok„. v Ratyni jsou kttiny a tchan me sem posila net° vytiditi."

"Tchan? Neco thee? Mame snad jeti do Ratyne?"

"Hned yam to teknu, pojd'me kousek dale, aby lido nic nesly geli." A ut mu meal vypravovati, jakou nav gtevu meli'a co se v Ratyni odehralo. Madas napted byl velmi ptekvapen, potom se v gak meal pot'ouchle usmivati.

"Myslite, to jde Kavina sem?" ptal se.

"Asi jde, cestou jsem ho vide jiti ptes louky, a bude zde brzy. Ja se vratim zatim domt, varoval jsem vas, a co udinite„ je ut dike vagi veci."

"Piece bych rad, kdybyste byl ptitomen a mohl v Ratyni podati zpravu vami ovetenou.

My dva jsme vlastne Avagti, ale ja vim, te mezi nami je jeg te mrak, a ten se neda, odfouknouti. Vetim, te ten mrak jednou odstranime, a proto se nevtiram. Ale bylo by dobte, kdyby ratyrig ti vedeli to u nas se vgechno zmenilo, ja, Gabriela, hospodatstvi a te co bYvalo, ut neni. Pojd'te, zavedu vas do pokoje, kde budete sam a tam vyslechnete naafi rozmluvu. At budeme hotovi, odejdete, jak budete chtiti a ani nam s bohem nemusite dati. Hej, Vomakko," houkl ke stajim„ "postiljte zde u koearku, aby snad mouthy kone neplatily."

Nebylo motno, odporovati, a Zdislav mimedek nasledoval Madasa, kterY ho zavedl do pokoje a potom vegel do sousednich- mistnosti. Zdislav slytel tlumenY hover, nerozumel vtak, co se hovoti. Pookam, tekl si, Kavina. Neptijde-li ve etvrthodine, vytratim se, po eeledinovi vzkati pozdrav a bude to odbyto. Byt maji hezky zatizen, pomyslil si, rozhliteje se okolo, vtady je eisto, a pokud se na dviir podival, zdal se mu v gudy panevati potadek. Je to jiste z ylattni situate„ te se setkal se g vagrem a te spolu tak cize miuvili.

(Pokraovani.)

Strana 12.

VESTNIK

..

.

110 0 11■04111•041111114)111111NNIPINNIU11 1)4110()11111,4

41/14)4.04)4104)41/1■04.110•49

Oddil dopisovatels4 .

.

.

.

Vt. INNIN/0.1111 0.013•11■0 11=1.■ 01•11 0.111.1•1111•4111=1 00/Wli 0.411111.40.0.11■01•1•K

Rod Vesely Osada cis. 147.

Jourdanton, Tex. Ctena redakce a mile dtenatstvo Vestniku!

Musim yam podati neco z na geho okoli. Uroda by byla to nejlep8i za, mnoho roku, v geho by bylo nadbytek, ale co jest to platne, kdyt zase v8echno nasledkem mokreho podasi hnije. Byla tady velika Uroda fazoli a jen s velkou namahou se to easteene dostalo pod stiechy, a ted' je su gime, kde se da. Nekteti je kik i v chalupe. Kupci nas tek, at budou dobte suche, to budou platit 6 at 8 centii za libru. Bavinik je vysokk, ale mnoho na sobe nema. Hygera a maiz vzrfistaji na poli. Cukrol a. sudanka inky bkti poseeeny jit pied tiemi nedelemi, ale v gechno marne. Kukutice je velika a pekna, ale co udela, je zahada.

Melounti je tat hodne, ale do trhu je nelze dostat. Pole jsou velice strhana, a cesty misty nemaji dna. Nejtrate jsou na tom prasata.

To nejsou praseei ohrady, ale hotova bahniska.

Bude tomu prove rok, co jsme byli s bratrem Tom Ventrdkem ve Wheelock na besede, a 2e jsme byli dobte pohosteni, neni tteba ptipominat. Proto Vain touto cestou srdedne de• kuji. Zvlagt' panu Novosadovi, neb tam byla nage domovina. Pani Novosadova, jest sestrou pani Ventrekove v Jourdanton.

Majovou schazi jsme neodbkvali pro 'Spatne cesty. Oervnovou schtizi jsme tat neodbkvali pro pilnou praci s fazolemi. Mlatidka pana Rippla hueela ve dne, v noci i v nedeli.

Ptigti schazi budeme odbkvati u bratra techto tadkil. Budeme pkijimati jednoho dekatele po ptipade dva. Jste tadani, bradi a sestry, byste se dostavili jako valycky.

Na zdar!

Rud. "VESELE NAMLUVY." V ptedeglem dike jsem se zminil o tomto divadelnim kusu pod ohlavenim "Co ptedchazi teneni" s podotknutim, se jsou to ndmluvy. A dodal jsem, ze ty zpusoby namluv jsou rtane.

Tarn na severni Usti nagi zemekoule, kde po celk rok o led nouzi nemaji, bydli snedi lido menk postavy, jet narodopisci zvou Eskymaky. Mluvi-li cestovatele pravdu, nedelaji tam s namluvami tadne dlouhe ceremonie a odbudou si vSe najednou, namluvy, svatbu i libanky. V moderni dobe bylo romantickSim namluvam z doby rokoka odzvoneno, dnes nehraje sve vyvolene na kytaru pod okny, anit by gel vetgi kus cesty pesky na, ranVhupne do auta, ptirazi k obydli sve vyhlednute a rozhudi autovou sirenu a Julie specha o piekot ku svemu Romeovi. Nejdou spolu jak ti milenci za starS7ch east "8umnkm hajem", ale daji se una geti autem v nejakou zalehlou postranni silnici, kde se autidko zaparkuje a kde v tichu a ustrani mohou si neco o milovani zageptati. "Mesic jde dal, ten vgechno vi"... a auto tat nic nepovi.

Zajiste byste radi zvedeli, jake budou ty "Vesele namluvy" jet sehraji jit pti gti nedeli ochotnici kroutku Hlaholu v budove tadu Pokrok Houstonu. Kdybych to nyni povedel, byli by navg tevnici oloupeni o poktek, takhle, kdyt o tom nic napted neieknu, budete dychtivej gimi to zvedeti a ptesvedditi se na vlast.ni oci, jak ty "Vesele namluvy" vypadaji a jak to na konec dopadne. To yam mohu tici, budou z toho etyki zasnoubeni. To udelal spisovatel k vuli. tenskkin, aby inky radost, to z toho namlouvani je na konec neco positivniho„ ony sobe pfeji aby pkijemne se spojilo s utiteenkm, aby to ko hezky postupinku — namluvy — zasnoubeni — tenitba. Bratr L. Bilk, bratr Tim Kostomlatskk, bratr J. Kahanek a bratr Kadledek A. Byli vyvoleni re;;iserE,m jako ti etyri naralouvalkove. Semi hezci hoki. JenZe bratr A. Kadleeek si jen narnlouval pomoci novin, tak se k zasnou-

beni nedostane. Toho vyznamenani dostalo se bratru J. Kagparovi.

Sestra Noami Kostornlatskkoh, sestra M. KaSparova a sestra B. MareSova spolu se sestrou A. Starealovou budou na konec triumfovati jako snoubenky a kdo je videli hraji na jevi g ti, vite, se jsou to hezke damy, pine ptrvabil. Na scenu ptijdou tatinkove v osobach bratra V. Kincla a V. Langra a ty take znate. Bratr J. Stareala vystoupi jako umelee a dobrk kamarad, bratr E. Bilk zas jako "utedni osoba" a sestra F. Bila jako tenu gka a maminka, cot neni nic divneho.

To je vSTsa.da tenngek, ze maji pra y() !aka maminkami. Pet representantek tenskeho hlavi, devet representantu mutskeho pohlavi a z toho na konec vypadne 'dyer° parka, etvero zasnoubeni. Tahie svedomitost se mi u autora teto hry velmi libila, to dal v8em ptilektost se zasncubiti, ad mohl to udiniti jate libvejkm jen s malou narnahou, popsanim par lista korunovati svatbou vgechny ty namlouvaci episodky. AvSak spisovatelfun nelze ptedpisovati a tak nezbkva, retiseru nic ho, net se kiditi jeho voibou.

Kdo by rad prokval jeke jednou ty any necht' pijde ptigti nedeli pokochati se podivanim na to cukrovanidko na jevi gti. Ti, kteti to jeke nezkusili, budou miti pkiletitost neco se nauditi. A to v8e poskytneme za velmi malt' peniz a k tomu dame je gte jive pobaveni, peknou hudbu pti hie i dark zabave.

Nage restaurace je unikem, rname to tak za• tizeno, se na pouhe potadani dolotene penizem obstarame ptislu gne prostiedky ku ukojeni hladu i. tizne. Kdo nema, dosti na tom co mu skytne naSe kuchyne a iltulnY nets barek, ten ma u nas k disposici jate biliarek, vlastne dva a v's'e co path k tomu, mask pkispeveeek, jent pi'ipadne domu, poskytne varn dovoleni ku milemu pobaveni. Tedy kmotfe, teto strYeku, ptijd'te pfi gti nedelieku! Bez bet prodleni na div;d1o, pobaveni — k nom, do budovy radu Pokrok Houstonu a budete tpine uspokojen.i. Nakm heslem zabavach je:. malt' zisk, velkY obrat. To je dobra., osvedeend obchodni zasada. Pfljd'te se v nedeli na, ty "Vesele namluvy", podivati a ea se pii torn zasmejete ruci yam ti nak ochotnici.

S. P. StudnienY• kid Svaz Cechoslovanu els. 92.

Fort Worth, Tex. Mili bratti a sestry!

Zabavni vkbor vas a nasi krajanskou yekejnost srdedne zve na taneeni zabavu, kterou potada v nedeli 23. dervna v 8 hodin weer. Hudba br. Blatka. 0 v8e bude postaditelne postarano. S pozdravem, Marie Juranova, dopis.

(Pozn. red. Pro nedostatek mista dalk Cast Vageho dopisu uveiejnime phke. Pozdrav!)

90 LET DRU2STEVNICTVi• V roce 1844, kdyZ rochdalki tkalci (Rochdale (eti Roadel)„ meteeko v Anglii) prohrali stavku, snaili se sami si pomoci a zalotili konsumni spolek. Tento spolek omezil se na nakup ptedmeta denni spotteby ye velkem a prodaval je svYm elerram v malem levneji.

Koneene i distY zisk rozdeloyal mezi sve eleny podia nakupu. Poeetni obchodnici z Rochdale velmi nedavetive se divali na tyto poeatky svepomoci. Net pies Vgechnu neduveru teakosti konsumni spolek vzrustal a rozsiril ainnost i na vYrobu. Prikladu rochdalskYch tkalcit nasledovali i v jinYch mestech Anglia a anglicka drUstva byla pokladana za vzor druZstevniho podnikani. Z Anglie vgak si myglenka svepomoci, my glenka drutstevnicka, razila cestu dO ostatnich statil Evropy. Jmenovite do Nemecka, kde o rozvoj clrutstev mel hlavni zasluhy Schulze-Delitzsch.

(Delitzsch, mestedko v Nemecku). Schulze mel vgak i dalekosahle plany reformni. R. 1849 zaldZili spolek 13 truhaibil pro spoleenS, nakup surovin, pozdeji zridil zadokiu, pak konsumy podia vzoru rochdalskYch a rtzna jina, druZstva, chte:;e tak iesiti otazku ni. V Rakousku vzniklo prvni dverni dru2stvo Celovci 1850 V osl, pak dosahla, rozkfent

Ve sttedu, dne 19. eervna 1935

Piedloha k uleve s

0' V P

DREDLOHA socialniho zaji,S-teni proka nitgim domem kongresu a naiad se v senate. Ma vytekti ti-i hlavni problemy a to: pojigteni v padu nezamestnanosti„ dotivotni pensi osobam 65 let stalri a slepciun, konedne ochranu zdravi ditek. Ptedloha povoluje k neprodlenernu poukti: $3,500.000 pro federalni dohled, vkdaje administrativni v souainnosti 'se statnimi ittacly pense a detske ochrany; $24,000.000 pro pkidel statum, majici starobni pensi; $24,750.000 pro odvisle ditky; $11,991.000 pro ochranu zdravi deli a pensi slepcin; $4,000.000 statfun na iihradu administrate pro pojikeni v nezamestnanosti pro, rok 1936 a 49,000.000 roene nadale. Vladni podil k Uhrade vkloh zakona socialniho zajiSten' dosahne r. 1936 kolem $98,000.000.

Hlavni body ptedlohy zahrnuji nasledujici pravidla: Starobni pense je dosatitelna pfi stati 65 let, iirlada zdvojne.sobi vfk pense, jet dne8kem je u2 zavedena ye 33 statech, Ala8ce a Hawai a irepfesahuje $15 mesidne. Soustati ma dnes 7,500.000 osob opravnenkch dosa genkm vekem k starobni pensi a z tohoto podtu jeden milion osob je na seznamu relief-u.

Znalci odhaduji, ae podet k pensi opravnenkch se roku 1970 — dvojnassobi.

Ptedloha ma, ochrannk plan k dosateni rodni anuity starkm osobam, ktere by si tuto starobni podporu opattili ptispivanim v dobe sve vkdeleene schopnosti. Zakon stanovi 1 procento federalni dane na mzdy podinaje r.

1937, jet se bude zvy govati as na 3 procenta r. 1948 a nadale. Zamestnanci mimo zemedelskkch deiniku, sluhu, ztizencti vlady a statnich uradu, nevSrdelednkch nabotenskS7ch, dobrodinnkch, vecleckVch, vkchovnSlch organisaci — jsou teto dani podtizeni.

Zamestnanci, odvadejici tuto dan jsou zpusobili k potitkfan rodni anuity pti dosateni veku 65 let, jestli platili dal" z rodniho ptijmu $2.000 a vS7ge po roku 1936 a pied dosatenim uvedeneho stati. Annuita stanovena na $15 mesiene pro prvni $3.000, ze kterkch byla dari odvadena s ptidavkem 83c mesione za katdk dalgi tisic as do vk8e $45.000 a 43c mesidne za katdk tisic pies vkdelek $45.000. Rodni anuita nesmi ptekroditi $85 mesione.

Zamestnanec, kterk dosahne veku 65 let a neptestane vydelavati, neni k anuite opraVnen. Bude-li naddle vS7deledne dinnkm, mute si vyzvednouti odstupne v easti 31/2 proc. mzdy, ze ktere odvadel ptislu gnou daft. Stejnk obnos odstupneho bude vyplacen portistalosti zamestnance, zemteleho pteddasne.

Pojikeni v nezamestnanosti ma se zaves'ti uvalenim zvlagtni dane zamestnavatelam etyt a vice osob, podinaje r. 1936 a splatnou 1. ledna 1937. Dari poeina 1 procentem prveho roku, 2 procenty druheho a 3 proc. roku ttetiho a po to trvale.

Zamestnavatel mute si odpoeitati 90 procent teto dane na jak5.7koli obnos odvadenk statu na statni od gkodneni nezamestnankch.

Zbkvajicich 10 procent ptipadne vlade k uhrade vkloh spravnich. Dtive net zamestnavatel poda narok na sratku teto dane, ttiolenna, rada socialni ochrany musi vygettiti, jestli statni system vyhovel ureitS7m poZ'adavkam vlady.

Vladni vygeti:ovani vynako 700.000 ditek o nee neni postaditelne postarano, trpicich podvYkvou a posilanYch na yYdelek. 6ty.tieet pet statu zavedlo us pensi matkam a pkedlo-ha saialni ochrany zahrnuje $24,750.000 pro rok 1936 a takovy obnos, jak bude tteba., pro roky dalgi co pkidel statilm k vkplate podpory detem nezaopattenkm.

Konedne ptedloha povoluje $3,800.000 rodne, ktere maji bY'ti rozdeleny mezi staty k rozgiteni akce ochrany mate •stvi a nernluvnat. Vlada na tuto akci ptispeje dolor za dolar. uverni drutstva v kampelidke.ch a raiffeisenkach. Avgak i jine formy drutstev jsou velmi mnohe a hraji daletitou roll v -681. flared-. nim hospOdatstvi,

Strana

VESTNiK

Ve stredu, dne 19. cervna 1935.

Z KLUBU tECHIE PEI TEXASKE jici byli zvoleni: Jan Fetter, feditel skoly z Needville, ptedsedou — STATNI UNIVERSITE. klubu, Raymond Novosad ze Snook mistoptedsedou, sleena Emilie Prvni schtize klubu Oechie pk1 Schovajsova ze Shiner tajemnici a Texaske statni universite v let- pokladnici, Jindkich Chovanec z nim obdobi se konala dne 13. eer y Fayetteville obrancem, Arthur Lo-na.Schfizebylahjnstude- etak z Crosby spravcem SPJST fontern F. Horakem z Caldwell, z u- du, Albin Fojt ze Snook zpravodavitanim pkitomnYch a zazPivanim jem do novin, a Dr. Midek klunarodni hymny "Kde domov mtij?" bovnim poradcem. Za pisatelku dePotom Dr. Midek ptedstavil ptitom-1 jepisu klubu v letnim obdobi zvone studenty a tee sdelil pozvani lena sleena Lida Blaikova, ueitelmaneelti Vilem Kutalkovych z Au- ka z Ysleta. Klubovni poplatek ustin na nedeli dne 14. eervence stanoven na 25 centu za jeden v'Sem nakm studentfun a student- beh. na veeirek.

Dr. Mieek vybizel studenty k horPak na..sledovaly volby a naeledu- live prati ye prospech klubu a ee.skeho jazyka. Zajiste studenti budou pracovati co nejlepk, aby EMIL letni obdobi bylo zdatile. tESKY PRAVNiK Zazpivanim Texaske hymny zdaOffice nad NARODNI BANKOU Hid schfize byla ukoneena.

Emilie Schovajsova, taj.

Pig e dYty, posledni yule, ptehliei O abstrakty, zastava soudy veude.

Porady, Vijay, notakstvi.

SOKOLSKA HLIDKA Yoakum, Texas.

Slaty, vetejne cvieeni, zavody a Akademie nejsou to pouze vYznamne dny a svatky veech Sokolft, ale i vSech uptimnYch ptatel sokolske myelenky. aeska, jidelna, restaurace a Kandy uspokojen v mysli sve pivnice eacke tady naei mladeee ktera radostne pini fikol na sebe 714 PRESTON AVE. vzatY. Houston, Texas Na den 7. eervence 1935, ye Fort Jos. Haut, majitel.

Worth Sokolovne ustanoveny jsou Telefon: Beacon 31734. zavody a vetejne cvideni SeverniPravidelna, jidla a lunee. ho Okrsku 2upy Nejlep§i soudkove a lahvove piTento den bude velkYm svatkem vo, ruzne druhy viva a doutniky. vAech uptimnYch Cechoslovakfi v Mluvime 6esky.

Texasu.

Hoboko stale na sklade.

V posledni schuzi vYboru Sev. OZvlagtni stoly pro rodiny. krsku byl peelive vypracovan potad cele Sokolske slavnosti.

V sobotu veeer bude taneeni vinek potadan na poeest veech navgtevnikti taktee bude i schuze Sev. Okrsku a volby fitednikil na ptiati rok. V nedeli rano zavody, a veeer SokolskY taneeni vinek. Povinnosti veech elenfi Sev. Okrsku, se v pinem poetu dostaviti. Timto eimin V PRO PRVNI POMOC"

nim pozvani v'Sem SokolskSrm Jed- F. Houevieka m1, nacel. sev. Okr. notam v eupe a vS'em Cechoslova.- Anton Kos, 3011 Grand, Dallas, kfim a ptiznivctim Sokolstva.Ptijd'- Texas. jednatel sev. Okrsku. te, a slednete nak praci, a tim pkijdete k vlastnimu doznani, SPRAVNE VYKONANA POi Vy pattite mezi na‘Se kady.

HitEBNi SL14BA. Budete-li si pkati informace oV hodine ealu zarmouceni hledne vefejneho cveeni, obrat'te naleznou Edward Pace pose na. taj. Sokola Fort Worth, Br. hkebni ustav pohotovS7 k symFr. Houtvieku, 609 W. Weatherpatickemu vykizeni nezbytford, Ft. Worth, anebo na okrnYch jednotlivosti a k vypraskoveho jednatele br. Kosa. veni dojemneho pohltu. LevP •atele — krajane celeho ne cent' jsou nasi zasadou. ho Texasu a Oklahomy pkijd'te, a Ambulaneni sluiba shlednete naei praci, a pracujte s EDWARD PACE nami vespolek, by fikol nde byl Pohtebni kiditel — elenem pine vykonan.

S. P. J. S. T. — Tel. 3606 Na zdar a na shleclanou dne 7.

TEMPLE, TEXAS. cervence ye Fort Worth Sokolovne!

Starodeska Tanecni Zilrava

Oznameni iimrti a dikiwzdani.

MO1

RED FRONT

DIVADELNI KROUtEK HLAHOL V HOUSTONU, TEXAS sehraje

v nedeli, dne 23. eervna 1935 • v sini radu Pokrot.1c Houstonu V A.

.

divadelni hru

"VESELE NAMLUVY"

Veselohra o 4 jednanich. — Napsal Ant. 8ima.

OSOBY t Bokivoj 1VIeloun, bohatY soukromnik br. V. Kind Aneeka, jeho eena ses. F. Blia, Boeena, jeho dcera ses. N. Kostomlatska Maria Svetelska, jeji sestkenice ses. M. KaSparova Louisa Dvotakova, mlada vdova ses. B. Mardova, Baron RovenskSe velkostatkat br. V. Langer MI, jeho synovee br. L. BilY Alfred Vesely, obchodni cestujici br. T. Kostomlatsky Karel Lieka br. J. Kahariek Vaclav Hlavdeek br. A. Kadlebek Jindfich Kratina, sochat br. J. Stareala 'erda Vyskoeil, hasic, br. J. KaApar ses. A. Starealove, Barea, slueka u Melounti Kulich, fitedni sluha br. E. BilY Zaatek o 4. hod. odpoledne. — Vstupne: pani 40c, damy 25e Pki divadle a veeer tleinkuje hudba Fr. Baei z Fayetteville.

K hojne naveteve zve VYBOR.

Oznamujeme v gem nagim pratelfim a znamYm, ze nas imiloyanY mantel, otec a dedeeek,

Frantiiek Kubieek, st.,

bliaske Sokolovne 4:r

--NA3700 Carl str — Dallas.

v nedeli tide 23. dervna 1935 HUDBA

Kaufman Brass Band Bratra E. keznikka z Kaufman Zakatek v 8:00 yeeer — vstutpne 35c osoba time napoje a starodeska, hudba uvede Vas chutna jidla do nejlepei nalady uctive zve VYBOR SOKOLA.

zemkel odebrav se na veenost dne 9. kvetna 1935 a pohiben byl dne 11. kvetna za laojne fieasti lidu na katolickk hibitov ve Frelsburg, Texas.

Nas druhy nahle onemocnel 14. dubna a na radu mistni ho lekake byl odyezen do nemocnice v Temple, Tex., dne,16. dubna, kdei podstoupil teikou operaci dne 7. kvetna, ale behuiel nadarmo.. ..Zesnoljr narodil se v mesici eervnu 1866 v Hekmanicich okresu Land gkroun, v Cechach. Do Ameriky plijel se sv3'rmi rodiei co scdmi letY chlapec. Dail se 69 rokii.

SrdeenY dik vzdavame v'S'em, co nam byli v na;em mutko jakymkoliv zpasobem napomocni. Dale vyslovujeme na:S vtelY dik viem ciarctim kvetin, vSem sousedum a znamSrm jet zenakeleho k veenemu odpoeinku doprovodili. Volame v'Aem jeste, jednou: Zaplat Pan Mill!

DrahY manzeli, otee a dedeeku, spi sladce v hrobe svem, my nikdy na Tebe nezapomenem!

Amalie Kubieek, manielka; Frantgek ml., Josef, synove; Frantigka, Kristina, Marie, dcery, Celestina Kubieek, snacha a Bernard Schertz, zet'; 8 vnukfi, Marie Schmidt, sestra, truchlici pozfistali.

Straw. 14.

vEsnibr

MAI Besidka VEeER. Umlklo stromil aumeni a listek sotva, dyne, a ptadek alma krasnY sen tak tichounce, tak tile.

Na nebi vzealo mnoho hvezd a kolem je tak volno, jenom v tech riadrech teskno tak a u srdce tak bolno.

Ve kvitku peknY kaliaek se bila rasa skla.da — muj boae, a to rosa tea se v moje odi ykrada.

Viterslav Halek.

BRATR JAN PALEeEK. HusitskY kral Jiri z Podebrad mel aaaka, kterY ho nejen obveseloval, nYbra take mu radii a pravdu povedel. Saaek jmenoval se Jan Paledek, pochazel z rytikske rodiny, a protote kaideho oslovoval 'bratfe"„ tikali mu bratr Paleeek.

Bratr Paledek mel dobre srdce, udelal dem mnoho dobreho. Kaidou sobotu dostaval od krale 15 stilbrnYch groari, ale obydejne je vaechny zase rozdal chudYm. Nosival svilj meaec prl pasu na ieminku.

Jednou "gel na prochazku daleko za Prahu a zristal na noc v hostinci. Tu byl ji g nejakY tulak a spa! .s Paleekem v jedne svetnici na slime. Paledek poznal, te je‘ to nebezpednY elovek, kterY poinYali na to, jak by mu, at usne, utezal meaec s penezi. Kdyt tak leteli a oba pies prilnoc nespali, Paledek vstal, rozsvitil a zakepal na rameno tulakovi.

Ten delal„ jako by tyrde spal. "I vstari," kaki Paedek, "vim, ae nespia."

Paledek vysypal penize potom na stuI, uclelal z nich dy e stejne hromadky a pravil: "Milt' bratfe, rozumim tomu, ze nespia. Chcea mi utiznouti make. A ja take nespim, protote davam na te pozor, abys mne neokradl. A tak se oba trapime a nespime. Proto si vezmi polovinu, ja, take si necham polovinu, dejme si pokoj a speme."

A tak potom spali.

1‹.dya" se vyspali a rozchazeli se rano kaadY jinou cestou,i Paledek pravil tomu nebezpednemu e`loyeku: "Mej se dobie, bratte! A prosim te nech toho zlodejskeho femesla, sice budea povYaen na sibenici, nenechaa-li toho."

Jednou men u krale Jifiho k obedu ryby.

U kralovskeho stolu sedel kral, kraloyna, princove, princezny, vzacni rytifi a jejich pani Mladaim rytifrim, patatrim kralovskYm, slutebnici prostieli na jinY stul blizko dveki.

Kdyt bratr Paledek pfiael k obedu,. posadii ho mezi ty mladence ke dvefim. Vidal, te nosili na stril kraloyske misy s velkYmi rybami a tern u, dvefi te podali misu s drobnYmi rybkami, na kterYch bylo vice kosti net masa. To se mu nelibilo. Vzal jednu tu rybidku, pristrdil k uchu a tazal se ji: "Rybidko, via nee° o mem bratru?" A zase ji poloail.

Potom vzal druhou a tazal se opet: "Rybidko, via co o mem bratru?" Polotil ji, vzal tteti a opet se tazal: "Rybidko, via co o mem bratru?"

Mladi u jeho stolu dali se do smichu. Kral se jich zeptal od sveho stolu: "Co se to deje?"

Jeden odpovedel: "MilostivY krali, bratr Paledek mluvi s rybami."

Kral Jiii zavolal na Paledka: "Bratte Paledku,, co pak to delay?"

"Bratte odpovidai Paleeek, "iaovim ti to. Mel jsem bratra rybale, a ten se mi utopil v face. Proto se tech rybek ptam, nevedi-li o nem."

"A co tikaji rybidky?" tazal se kral. "ftikaji mi," pravil Paledek, "te jsou jeate tuze mlade, a maliake, a proto nic o nem nevedi. Ale mam se pry zeptati starch a yell-

kYch ryb, ktere jsou na tverri stole, ty to snad nee° vedi."

Kral se zasmal a porudil, aby dali na tali' nejvetaich ryb a donesli je bratru Paleekovi.

A tak Paledek pomohl k velikym rybam sobe i tem mladYm rytirrim, patatilm. A vaichni z toho byli veseli.

Jan Herben.

PATE PBES DEVATE. Mesta Ponca v Oklahoma ma 17,000 obyvatel, krasne parky, eiste ulice r Opravnou radnici a sluane obecni budovy a mestske letiate. Za posledni tii roky nebylo tfeba zvfaiti mestske dal* cot uddlost oproti vetaine jinych mast skoro neuvekitelna. Pkidina? Mesta vlastni vodarnu a elektrarnu, ktere prina,aeji pekny vYteaek ac sazby nejsou vySal net v sousedicich mestech, zasabenYch vodou a elektkinou utilitni spolednosti.

I y dobe nezamestnanosti je v Ceskoslovensku jeate tada mast, jicha se hospodatka, krise tamer nedotkla a ktera nemaji vribec tadnYch nezamestnanYch. Jednim takovVm mestem jsou lazne Luhadovice na Morava. V tomto meste podia zpravy z Luhadovic nevi od zimy roku 1933 vribec tadnYch nezamestnanYch. Zbrojafska. firma Du Pont vytetila ze svetove valky celkem $228,000.000. Roku 1933 u-zavfela s Nemeckem tajnou smlouvy k dadani ohromne zasoby vYzbroje, coa bylo ale znemoaneno namitkami federalni vlady. Du Pontovci potirail pfedlohu vyplaceni bonusa adkoli jeden z nich vydelal }Ahem peti rokil $29,586.000, z dehoa vlade neodvedl ni niklu na, dani z pfijmu.

V posledni dobe odjelo z Csl. republiky nokolik sklariskYch delnikri ze Slovenska do ecka, kde jim bylo zajiateno zamestnani v tecke tovarne na sklo. Recka sklarna v Piraeu v Etecku pfijala nyni nekolik dalaich esl. sklatskYch delnikil a to ze sklaren na Vsetinsku. Jde o delniky, znale vYroby skla cylindroveho.

Rozpodet mesta Cedar Fails, Iowa, obna-al $304.800 mane. Na jeho thradu obracen ie zisk mestskYch utilitnich podnikri eastkou $286.000 a zbYvajicich $18,000 kryto je vYnosem dani.

StrYc Sam je rad, muse-li jinYm statism vypomoci. Republika Peru obavala se nepkatelstvi Columbia a tadala radu i napomoc.

StrYc Sam veal o ponorkach_ a dalaich modernich valednYch zbranich, dopomohl proto Peru tyto si opatfiti. Columbia zvedela pcmoci apehounri o nakupu zbroje a obavajice se ptepadu, poaddala nisi vladu tea o radu a pomoc. Byla ji dam. jako Peru. V obou padech penize za valeenY material plynul do jednech a tSra kapes. Naai zbrojafi meli tudne frofity!

V nejblitaich dnech maji bYt otevfeny zpfistupneny vefejnosti krapnikove jeskyne u ledde nad Sazavou, objevene minuleho roku.

Cast techto jeskyri, vykazujicich pozoruhod ne krapnikove iltvary a co hlavni, nacha.zejicich se sotva hodinu jizdy od Prahy, byla jig upravena pro navatevniky a opattena i elektrickYm osvetlenim, ostatni jeskyne budou podia moanosti postupne zvekejriovany. Tyto krapnikove jeskyne stanou se nepochybne vyletiatem detnYch Praaant ut samou svou blizkosti hlavnimu mestu.

Podet lidi, aijicich v meste Praze, se od roku 1848 tamer zosminasobil. Mottle iici, ae od roku 1908 se za 30 let, t j. do roku 1938, pra y -depobnzdvjasobi.Plnezastvie znasobilo jeate yydatneji, nebot' na obvodu se zastavuje mnohem fiddeji. Huste a yysoke zastaveni ye stfedu mesta je dnes pro zvYaenY podet obyvatel bez YYznamu, nebot' tam se hustota snituje se zfetelem k tomu, te jest tam obyvatelstvo pouze pies den v praci. Se vzrristem mesta a jeho obyvatelstva vzrrista rimerne vae druhe, co dela mesto mestem: je to podet komunikaci, kterY jde do sta kilo-' metro, s tim zaraveri kanalisadni a vodovodni site, par:4kt kolejoyYch kilometrri vefejne draw, \Tetai potteba zelenYch ploch atd.

Ve stfedu, dne 19. dervna 1935.

tiTANKA EKA, Kolem osady tece reka.

Ma mnoho vody, ktera stale piiteka a odteka. K d e nejvice teee, tam je proud Na cinerecite je ji bSrvi kamewl, pisek nebo bahno. Po obou stranich na biezich roste kiovi. Kdyi se posta\Time po proudu, mime na prive strane pravir bieh, na leve strane levy bieh. U ieky stavi se m1STny. Aby na ne teklo dost vody, deli se pies zykienST jez. Rybii jezdi lod'kou po vode, pla yci pak plavi po ni vory. Na velke iece jezdi take plachtove a parni lode a u bier. hu maji piistay.

V lite se v iece lido koupivaji, aby se ochiadili. V zime se na zamrzle iece klouzaji a odviii z ni led, na leto potiebn. Na fare byva povodeii. ikeka tu mivi tak mnoho vody, ze vyteki pies biehy, zaplay* °kat a nadéli mnoho ikody. Pies ielcu stavi se mosty dievene, kamenne neb ielezne. most, po kterem se nejezdi, jmenuje se lavka.

Podivna hra se jmeny. V Okrouhlici na Beneaovsku je selskY grunt Papead. kam asi pied tficeti lety se pkestehoval rolnik Kral z Pilatky, prodavai svou dceru za p. Papete, takte na statku hospodafil spoledne Papet a Kral. V r. 1933 se ale vnudka Kralova provdala za J. Cisate z Petrupce, kterY nyni na statku hospodafi.

Ctvrtina obdanil Vidne se narodila mimo nynejai Rakousko. Statisice Cechoslovaku pahltilo a zgermanisavalo tato mesto.

Novr York ma skoro milion nezamestnanych. Vedle milionaru, majetnikri mrakodrapri s nejvetaim piepychem, krdi se bida hlad. Teake vyrovnavani socialni a uplatriovani lidskosti v takovYchto mraveniatich lidskYch... Trest za ritek od pfirody tivitelky.

Ve stkedu, dne 19. eer na 1935.

Strana 15

VEST1■118

y

GEO.E.KACM

y

Nase rov

PRAVNIK

Vviiznie veilker4 sondnf a nravni zfilditosti. abstraktv. nosledni Pouze resoiuce soustrasti zasilane atd. tidy uveiejiruji se zdarma. OzniTelefon 148.

WEST. TEXAS meni iunrti a dikiivzdini soukromi jako i vS roeni vzpominky finirti t411111.1•1004111104.11111.04 musi bYti placeny.

NNW

r

110.04■ 010•0.111111.0 .11111•00 <ma,

Ne Mani Jak

co ritechu srdce sveho a mirnete 2'0,1 s ttj, vedouce, Ze neni vyhnuti zakoninn ptirodnim, ktere kradi ptimou a nevyhnutelnou cestou svou. Ueme se padrobovati se jim, a pokoj nezvratitelnY usidli se v naSich srdcich. Duch zesnuleho prosttednictvim jeho ditek,, ktere v nakm spolkovem kruhu zanechal bode ziti mezi nami, a echno dobre, pro spolek a Jednotu nazristane s nami, a posi nese ovoce jeho, a nisi price.

Usnekno, aby jeden opis teto resoluce byl zaslan truchlici man elce, druhy opis aby byl zanekn do tadove protokolni knihy, a orginal aby byl zaslan k uvetejneni do Vestniku.

Dino v East Bernard„ Texas, dne 9. aervna 1935.

John Waieek, John Mayer, John GajevskY, resoluenY vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

yg

My, niZepsanY resolueni vYbor tadu Prapor Svobody cis. 8, vyslovujeme timto uptimne citenou sou strast ditkam nad zratou jejich matky a na i. spolusestry Anny Bartove, ktelra dokonala voji pozemskou pout' dne 17. dubna 1935, e stab 75 let, po dlouho trvajici nemoci.

Zesnula byla dlouholetou alenkyni nakho tadu a vkly konala sve povinnosti.

Vime, pozristala rodino„ ze tace nesete ztratu va:Si milovane matky, budiZ am fkk ritechou, ze i my PRAvrrix citime zarmutek s vami.

Vykizuje vetkere soudni Usne'kno, aby tato resolute byla gleiitosti zanekna do tadoveho protokolu a jeden opis byl zaslan pozustale ro- ttadovna: 821 Bankers Mortgage Buildin . des tile! nauroti Kress dine. budove Dano e Weimar, Texas, due 9. HOUSTON. TEXAS, 'derma 1935.

Rud. MoZiSek, J. L. Motikk, 1g. TrefnY, resolueni vYbor.

0 RESOLUCE SOUSTRASTI. g

g

rodne, ptipoditavali jsme a rozdelovali jsme pololetne jako dividendu podilniktun nati krajanske LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION Nate solidnost a stabilita podily natich podilnika velmi dobrYmi jistinami, je2 svou stoprocentni hodnotu podrZely i v nejtaSich obdobich hospodatske tisne.

Liberty Loan and Building Association po devet let sveho trvini vyplacela vidy nejvytti mbinou di-. videndu a jeji podilni jistiny, certifikaty, svou hodnotu v2dy podrely, mely v2cly svou Jistotu a hodnotu.' je s jinYmi druhy investic a shledate, ze se osvedeily a jsou temi nejodporueitelnejtimi, z lkSte nyni, kdy je jr2 patrnYm vzrast cen nemovitYch, zvelebenYch majetka, ktere kryji pajeky na ne nami ueinene.

Dopi:ste si o dalti podrobnosti.

LIBERTY LOAN and BUILDING ASSOCIATION Prvni eeskoslovenske pujeovni a stavebni dru2stvo v Texasu.

823 Banker's Mortgage Building, Houston, Texas. g

y

111.0•11■ 0 4121.1• ■ ■ 41111■0■111.0■11.0.111M1.1•11.1111!(1•11111,0 ■04110.011111114.

g

y

C.H.Chernos4

y

g

0:4.1Mo 4111•1. 040.0 41111111...11,11.11.0110.0.111110.010.0.1*. ■

CENA $1.85

Jestli ve vakm okoli neni agenta objednejte ptimo od

ED. DOSKOtIL Vyrabitel Burlington, Texas.

g

nmmmmmunmmumunimmummunimituumm

DR. N. B. McNUTT zubni lekat tritADOVNA NAD HARWEY'S CHEVROLET CAR AGENCY CALDWELL, TEXAS. (27-30)pd) ritmuummummuukurumminnimummigumummummt OZNAMENI! Timto oznamuji vSem ptatelam, krajanum a zakazniktim, t'e jsem ptestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hoam udelat tu nejlepti a nejto rychlejti praci.

STEVE MARINIK, deskS7 krelei a eistie, (dz.)

Temple, Tex. y

y

..B.01111111.041/0.0.11.1.1111.0•00.0■0,004.1■0■0111.1.0.41.1•0•1111■ 0411111,0411.11;11

it's Time for Pabst

My, niZepsanY resolueni vYbor tadu TexaskY Mir cis. 10„ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, timto projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast nad ztratou nakho zakladajiciho spolubratra, .1. A. Matika, kterY zemtel dne 10. kvetna 1935, e stati 70 let.

Proto2 Vy, pozristala manZelko a spolusestro a vy pozustale ditky, bucli2 vam alespori da,steenou ritechou, Ze bol vas a zarmutek i tad na s vami sdili a Ty bratte, odpoeivej v pokoji!

Dano v Shiner, Texas.

A. B. Kroulik, Frank Ventreek, Aug. Madala, resoluenY vYbor.

0 RESOLUCE SOUSTRASTI. g

Chceme agenty vtude. k dostani u natich agenta. — Tento jednoduchY pkistroj se ptipraviti na noZky kolovetru a zniei vSechnu travu, kterou sviby nemohou zahrnuti.

Tisice spokojenYch rolnika dosvedei fleinnost nieitele. 'Meth Vam mnoho prate. MUe bYti uZivan jak iiroda dosahne osmi palca nebo vic. zaruden. Kdyl* nebudete spokojeni, penize se vrati.

y

y

World famed Blue Ribbon Beer and Ale WHEN YOU WANT THE BEST IN BEER OR ALE ALWAYS REMEMBER THAT

y

Rolnici Pozor!

TRENCH MOUTH VYHOJENA Va.& piatele se neod ali vana H-. ci, ale bolave dasne a Spatny dech neueini vase lidi miti vas rady.

Letos' Pyorrhea Remedy vyhoj i nejhor ptipady. Neni to solute k vyplachovani fist ani pasta, ale pest prodavana ze zarukou vraceni penez. U lekarniku neb Letos' Remedy Co., Box 15 San Antonio, Texas.

My, niZepsanY resolueni vybor tadu Karel Jona'S', cis. 28 v East Bernard, Texas, vyslovujeme timto uptimnou soustrast truchlicim pozristalYm, nad ztratou jejich milovaneho manaela, starostliveho otce, stafiaka, bratra, S agra a na§eho spolubratra, Jana Kubeny, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 22. k etna, ve stati 72 let a 7 mesicri.

Mili pozastali, litujeme velice, nemame tu mot, zmirniti vas bol a zarmutek. Budi2 am alespori iitechou, k my, spolkovi bratti a sestry, jeho odchodu zrovna tak jako vy selime, neb zesnulY nebude zasedati v bratrskem kruhu nakm, nebudeme mu vice tisknouti bratrskou pravici; vychiadlo srdce jeho uptimne a v pracich na§ich nem-He nam bYti vice napomocna ruka jeho y

y

y

Prijrnae td!tp vyja4teni na4e,

is Time for Pabs 1•1■111.11i00/.0■01

.11..../.0.111114.111■1114

Stara Vlast Vas Vola NAVTIVTE VAs§I RODNOU ZEM NEJRYCHLEJI DO 5ESKOSLOVENSKA

Bremen - Europa RYCHLiK 'deka v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete ptimo do PRAHY _ __Nebo cestujte na oblibenYch Expresnich Parnicich

DEUTSCHLAND HAMBURG NEWYORK ALBERT BALLIN

Vyteene ieleznieni spojeni z Hamburku Informace u mistniho agenta nebo u HAMBURG-AMERICAN LINE

NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exch. Bldg. Houston, Tex.

Strang. 16.

Ve stledu, dne 19. eervn.a 1935.

vsuciitc

upitimmir Dopsovateliim! Nasledkem roz- i vodneni tek a potokfl byla pravidelPan Harry Hudak z Blind River, na eeleznieni doprava pteru gena po dva dny a tudie i pog tovni zasilky Ont., pig e: "Dra Petra Hoboko pomohlo me matce, ktera vzhledem k opozdeny. Zatadili jsme do t. jejirnu stati trpela bolestmi hlavy a z jinYch jen i gi dopisy nejnutnej Yoakum, Texas. a jinkmi telesnYmi neptijemnosteasove oznameni.

S br. pozdravem Posledni dobu se dini nekolik fami. Lide pokroeilYch let nalezaji v redakce.

SPJST, v nagem pasmu tomatomto nevyrovnatelnem bylinnem to. Na Sweet Home slavili sttibrleeivem prosttedku opravdoveho ne jubileum minulY mesic dosti oNepouiite v d om osti jsou pfitele, protoae podporuje traveni, kazale a ptijimali 12 novYch ele- mrtvYm kapitalem. Venuji se velike povzbuzuje chug' k jidlu a ma blaByl jsem pocten onim tadem hodarny aeinek na stteva a tok ukolem jako obtadnik. Je tomu 33 eastky na vysoke gkoly, ale ziska- mode,. Neni to obyeejnY ptedinet ne vedomosti ziistavaji jen v Uzroku, co jsem poprve fednil ve obchodu; pouze zvla gtni mistni jedSweet Home a zda se, tie elm dale kern kruhu tech jedincit, kteti se natele, ustanoveni Dr Peter Fahrtam jezdim, tim je mne milejgi chlubi site diplomy, draze proda- ney and Sons Co., 2501 Washingtam mezi svYmi pobYti. vaji sve rady, ale narod z nich ma ' ton Blvd., Chicago, III., mohou jej Na Velehrade se teZ chystaji na dodavati India slavnost a na Hillje na 4. Cervence se chystaji pro ty nage stare pitkopniky. Tak mime pied sebou na co se radovati. Jestli pada& dovoli, tee se chci Tak ty dozvuky nagi 8. Tom-Tom slavnosti je sama chvala. Byl jsem hF pilne zamestnan s prfivodem, kde jsem mel svoje orkestry a pak v zavodech, tie skutedne sam nevim Ochotnici sehraj? co se vgude deo. A ten mfij malt' vnuk, Jerry Dobbs, kterk tee byl vgude se mnou a i na platforms, kde zpival mezi hrami orkester, behal to a tam a musel jsem na Veselohru o ttech dejstvich od Anny Zieglerosove pod nazvem nem miti oei, aby se mne v davu iidi neztratil. Peter Ra gka, ptedseda letogniho Tom Tomu, se vyslovil, tie to byl nag nejlepgi Tom OSOBY: Tom, a pravil, ze intj program debr. J. J. Kelarek Otec Kutil skYch orkester a pak tanec Beseses. K. etvrtnikova Matka Kutilova da melo vice posluchaeil a divakil, ses. &feikova Betka nee' kterkkoliv jinY program cele ses: Lilo. Maragkova Lidla slavnosti, a tie vkbor prave rokuje, ses. Hilda Svestkova Viktorka le moje hudebni zavody budou o- Ee ses. M. Filipkova Teta„ Brabencova pet na ptesrok na programu„ kdy br. Fr. Beean, ml.

Franta Zaruba bude slavnost TOM TOM CENTENbr. Sefcik Julius Reban, malir NIAL zde v Yoakum. Jan Pulkrabr. Mraz Lojza Reban, jeho bratranec bek st., Josef Kaci •, Peter Mikuses. Silvi Kelarkova Milostpani lenka a mnoho jinych starch zde Deje se v Praze. Doha ptitomna. osadnikil jakoe i nag mayor pravi, le dosud takove slavnosti v Yoakum Zaeitek o 4 hod. odpoledne. — Vstup osoba 30c. nebylo. A kdy posoudime, 'tie zde bylo pies 25,000 lidi pti prOvode a ze pies 15,000 lidi poslouchalo hudebni zavody, tak slavnost musela bYti eiva i zajimava.

Emil J. Motis. )0( Westska Slavie zavita, dne 30ho eervna do Seaton, kde v sini p. T. T. gefeika uspotada koncert.

Toto vlastenecke sdrueeni je chvalpotad spoleeenskYch zabav, jee od otevteni jeho moderns vyne znamo po celem Texasu. Sbor budovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekern zapeje nekolik pisni , dramatickY krajanii a jejich pfatel. odbor sehraje veselou jednoaktovku, basove solo, krasne dvojzpevy — Mu ujgt'ujeme ptedem, 'tie program bude zajimavk, a kdo ma rad eeskY zpev a divadlo, jiste dotavi. 6istSr ptijem venovan, jak vti'dy, na dobre ueely. Zaeatek ptesne o 8 hodine veder. Vstupne: Dospeli 25c, deti 10c. Po koncertu tanedni zabava. Na shledanou! )0( itid Praha cis. 29.

Taylor, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Za diiletiitou ptidinou je svolavana mimotadna schfize na pfigti nedeli ye 2 hodiny odpoledne, dne 23. Cervna. Bratti a sestry, vemte na vedomi a dostavte se v poetu co nejvetgim!

S bratrskYm pozdravem, k1000O.D.l>4031.0.11.0.6110041MWO.WOD.O.Wit Tom Drazda„ ptedseda, Vstupne na divadla a slavnosti spojene s taneeni zabavou, Frank KolenovskY, taj. pani: 40c — damy 25c.

9 1r1 TAROKY nn12ete opet dostati za $1.50 hru, poStou vyplacene. Objednavky posilejte na 6echosloVik, West, Texas. (dz) 1111110111111111111111E7

Poutivejte k oznamovini

Malf . Oznamovatet Mr Hleda praci. Potadny hoch Ceske narodnosti, majici 1 rok obchodni kolleje, a ktery se vyzna, ve veSkere praci fieetnicke, v obchode a restaurants. Nabidky posilejte pod znadkou "Mleenlivost", % 6echoslovak, West, Tex. (32-34pd)

lir

Pi4jmu delnika na farmu od 20 do 35 let stab, valiciho od 150 liber nahoru. Jen takovy at' se Masi, ktereho zajima price na far.. me a mezi dobytkem. Plat dle iimluvy. Hiaste se na adresu: LaGrange, Texas, Rt. 3, Box 111.

(23-34).

Hledi se 'desk& divka k vykonavini vSechne domici price pro p'eti Clennou rodinu. ZkuSenost je iadouena. Hlaste se: Austin F. Anderson, 2618 Travis Ave., Fort (32-pd.)

Worth, Texas.

wri

Na prodej — "Garage" v Caldwell, na jedne z hlavnich ulic, dobre misto, mnoho naSincil zakaznikii. K doptani u Frank Urbanovskeho, Caldwell, Texas. (31-34) J. W. JUROgKA, krejel od roku 1898.

Absolvent krej eovske prilmyslow Skoly ve FrenState P. R., Morava.

Delam nove obleky dle miry, nejnoversich sttilya, zarudenYch modnich hitek. disteni a sprivkim ve nujeme zvlaStni pozornost. Vlidna a rychla, obsluha a mime ceny.

Volime si vaSi ptizne a, ptejeme s s vimi obchodovat. — Jani fiesta ulice a Avenue G., Temple, Texas.

(31-38) Telefon 4692. '! Mali kuiitka Barred, Partridge Rocks, Silver Laced, Whit( Wyandottes, Australorps, sto za $7.00 — White, Brown, Black, Buff Leghorns, Anconas, sto za $6.85 miehane sto $6.50, poStovne vyplaceno. VSechny houfy drilbete vyzkouSene pro "B. W. D. (staned antigen). Von Minden's Hatchery, (dz).

Fayetteville, Texas.

Velky Piknik dne 4 Cervence!

V parka facia Jaromir Cis. 54 S. P. J. S. T. Wbory jig nyni piing pracuji na programu, kterY bude vYborem oznamen pozdeji. Timto ujisTujeme celou vetejnost, 2e nebudete zklamani v den 4. Cervence Programni vYbor BOULE A BOLEST V NOZE. Lonsdale, Minn., 6. kvet. 1935 ,„V. R, Rostla mne boule na krku, ie jsem ji2 teiko ruku zvedal. Pod Nonat se boule ztratila. Jindy mne bolela noha., ze jsem se nemohl na halm obritit. Take Nonat pomohia. Kdy2 talc dobre pomaha, nechci vice bYt bez to masti. — James Rezde, Sr. Niplast na suche bolesti se ponechi,. dokud na tele dr21. Prave, mast je s timto Trade Mark WI DO OM WI

.kr„AL pp.

MWHIF

NO

$1.00, poCerra Nonat jest 50c Stou 55c a $1.05. Ptejte se vaSeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike ptimo na naSi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., P. 0. B. 285. Altadena. California.

Naie poita.

IVA

u flaclu Stefan v Ho . onu.

V NEDELI DICE 30.

6ERVNA T. R.

CACORKA

Orchestr

Rid "Pokrok H ustonu' oznarnuje

etvrtek, 20.. 6ervna — Krueger Orchestra.

Nedele, 23. eervna BaCi a's New Deal Orchestra. eirmilema■

0.11.

1

Zabavni virbor.