Ors an Slovanske Po cz--11; or
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNIK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS, ve sttedu,
(Wednesday) 12. eervna (JUNE) 1935.
eISLO 31.
VZNIK DEMOKRACIE. JAKtM vznetenYm idealismem tvotill nat ptedkove demokracii! DaleS ko zpet, ve stkedoveku,, proklamovali theologove prava lidu proti pravAm tyran skYch vladatti; cirkev tedy vlastne polotila prvni zakladni kamen demokracie a to uplatriovanim zasady rovnosti vtech lidi pied Bohem. Pozdejti reformatoki razili dalti prilkopnickou cestu demokracii. Humanists osmnacteho stoleti usmernili jejich ideje v nejvznetenejti a nejpilsobivejti heslo historic: "Volnost — rovnost — bratrstvi". Nevedeli kolik tic:taint' bude napachano ve jmenu svobody, kolik svobod bude obetovano ve jmenu rovnosti a jak mnoho krve bude pronto ve jmenu bratrstvi. Nejvetti tragedie, ktera ratite potkati nekterY ideal, je jeho uskuteeneni. Nebot' v torn okamtiku, kdy ideal pkejde z knih a avah do tadu a za.kona, bYva zahy poskvrnen lidskou zlobou. Mnoho hanebnosti se- -ph zrozeni demokracie tajne ptimisilo k jejini •posvatnYm ide-alum. SttelnY prach byl jednou z nich. Rateni minci bylo druhou. Jakmile se — hekolik tisic let od prveho utiti pellet v Indii, Syrii a Lydii — objevilo ye trinactem stoleti v Evrope Atedni rateni minci a zakotvil mechanismus Averu, vzrostly mot a vYznam tfidy finandnikti, vzmahajici se pak desitileti za desitiletim a to jak finanene, tak i am-bicemi. Tato nova spoletenska, ttida to:Cala hledet zavistivYm okem na politickou mot zemepanske aristokracie. Tisk, byl ttetim dinitelem; otevtel chramy poznani vtem, kdo do nich chteli vstoupit, probudil nebezpeene idee mnoha pisatii a studentA a stal se nejpruciti a nejnebezpeenejti vYbutinou ,jako kdy historie znala. Nejrozhodnejtim einitelem ye tvoteni demokracie byla vtak prAmyslova revoluce — objeveni pary a pozdeji elekttiny. Tyto zazraene objevy ptivodily vzestup nove tkidy — vYrobcu vlastnicich stroje — pomohly jim k bohatstvi a velkemu vlivu. Rostouci taxislost vlad na prosttedcich a finandnich zdrojich teto nove tidy, vedla nevyhnutelne k volani po "ttetim stavu", jehot politicks autorita by odpovidala jeho hosp(xlatske sile. Byli to obchodnici a prtimyslnici, kteti vyvolali, fina.ncovali a znetkodnili francouzskou revoluci. Oni to byli, kdot sesadili roku 1832 starou aristokracii v Anglii a udelali ze sebe, krok za krokem, nejvetti lardy britskeho imperia, rozhodujici o jeho osudu. Svobodou rozumeli pokoj od feudalnich poplatkA, rovnosti nazYvali to, te jsou stejne dobti, jako kterYkoliv feudalni vlastnik pridy a tlechtic}cello titulu; bratrstvim rozumeli svoji schopnost bYt zvani do salonti a na vedery aristokracie. Tito lids a jejich penize vytvotili demokracii. Ve snaze po upevneni a konsolidovani sve moci, spojovali se stale se tirtim kruhem obyvatel. To ptirozene vedlo auto-maticky i k titeni demokracie. Po stoleti fungoval novY system dobte. Nebyl to system dokonalY, jako na pkiklad monarchic; zakony bYvaji nestejnorode fed,
"Saturday Evening Post," ktere namnoze trpime jenom pro potkeby svych sousedA;stava se velmi easto, te bYvaji svrhnuty tYmit silami, kterYmi byly prosazeny. Roziehlost Ameriky, rortroutenost jeJiho obyvatelstva, velka mnoastvi ptirodnich bohatstvi, jimit oplYva, jeji pada, vynalezavost a iniciativnost jejiho lidu vediy spoleene k vytvokeni blahobytu, kterY udinil snesitelnou i volnejti statni organisaci a kterY podt'oval zavazek vdeanosti k ktera udelila hospodatskemu tivlu naroda svobody, predtim nevidane. Ptichut' vclnosti a blahobytu, neomezene tfidni kamaradstvi, pkinatejici pocit — i kdyt jen ilusorni te katelY °bean se mute zit-east-nit na jmenovani idadil a na stanoveni vYkonnych organti, nanny tak popularni, te se ve stopach jejich idei daly pied valkou vtechny narody, vyjma Nemecka, a te po valee se pui sveta cnuo - • povoiano K tumu, auy ji hledelo Nemecku vnutit. V race 1880 tekl LEST ORAC'OVI. Kdyt vidim °rade, jak dasne trans, sve ruchadlo v zem dernou, vonnou noti, jak kraal za pluhem a brazdy tvoti a chysta chleb pro chud'asa i pana, jest mysl ma tim zjevem upoutana, to ora-ei se tobe v duchu koti a Asta ma ti teptem zahovoti: Bud' °rad, tva prate patehnana! pozdrav kYva a s nim i sktivan vstava, v tedem poli a vzletna v kraj se jittni rozhlaholi, Kdyt slunce vzjede pak a v
to jiste ordei, on tobe zpiva, a chvali tebe pistil sveho nitra jak chleb nam chystat za easneho jitra. K. S. Nietzche o demokracii kterou definoval jako "organisovanY nepokadek" — te je nejvatnejti ptekatkou \Talky a te se hodi za nejAdirmejti jed.1 jak mateme nabidnout svYm neptateltim. Cim to, te demokracie tolik ztratila ze sve honosne prestite, kterou bezpeene drtela jette pied valkou? Prod se od ni odvracel na-rod za, narodem a pfechazel automaticky k diktatute? Prod se stalo, te se demokraticka Francie uchranila pied royalistickou reakci jenom politickou sebevratdou Nemecka? Prod i v Americe, ve stare a pevne svatyni demokracie, se stala vlada lidu smetnou do te miry, te innozi o ni jit mluvi jako o nedem odbytem a ptetitem? Na vtechny tyto otazky bYva davana jedina odpoved', jedinYm slovem: Deprese. Ale Atoky na demokracii zadaly jit pied vznikem svetove haspodatske krise. Ba dokonce vyvrcholily v dobach pine prosperity. Je proto nutno postavit se problemu de-
mokracie tvati v tvat a uvatovat o cestach prosttedcich, ptizptsobeni nateho politickeho dedictvi pottebam a potadavkiim dnetni slotite a chaoticke doby. Bud'me velkomyslni a ptipust'me zjevne chyby demokracie; je lepti uznat kritiku, net ji zodpovidat. Ano, demokracie Casio udinila nehospodarna vydani a degradavala tisk na slutebnika lti; promarriovala energie a silu lidu v detinskych debatach anebo nesmyslnYch vysttelcich, delajic jests celou tadu Ohyb a ornylt. Ale jsou aristokrate bez chyby? Ztistava, bohutel, hotkou, pravdou, te historicke aristokracie, at na, nekolik vYjimek, nevladly pro spolednost, nybrt pro sebe. Nikdy nemely porozumeni pro nikoho a pro nic, net sve potitky a radovanky; hnaly sve ze-me nezodpovedne do valek z pouhe_ sportovni Atvanice, pti nit byl neptitel ttvanYm jele-nem a vlastni lid honicimi psy; pobutovaly Evropu dynastickYmi spory, neptatelskymi kampanemi, 1pely na tradicich, urdovaly zpusob tivota svYch paddanYch, zanedbavaly ye-du a mrzadily literaturu censurami, ctily site kulturu, ale male dbaly na jeji titeni, patronisovaly umeni,, ale neprovozovaly je; stupovaly sve trAny stejne dlentim genialnim jako degenerovanYm. Behem stoleti nejskvelejti a zaroveri nejchvastavejti ze vtech aristokracii ptetla od hesla "Ja jsem stat" k heslu "Po nas at' pkijde potopa", aby skondila posleze pod guilotinou. Pokud se diktatury proletariatu tfee, byly jeji chyby jit probrany; jejich opakovani je zbytedne pro dloveka inteligentniho. Intelektualove a liberalove, kteti se neinformovali o osudu intelektualii a liberal:A v Rusku, pokraduji ve svem zbotriavani idolt dikt4tury; vypada„ to asi tak, jako kdy deti Fenidanii pely chvalozpevy k Molochovi, ptestote zmiraly v obetnich plamenech na jell() oltaM. Z diktatort je Mussolini nesporne nejsilnejti a nejlepti. Jeho Aspechti je opravdu mnoho; a snad i cena, kterou za ne diktoval, nebyla velka, pro Italii, zmirajici v chaosu a nepotadku. Ale chteli my bychom nekdy platit tuto cenu? Je lepe ji definovat ptesneji: je to ztrata vtech obeanskYch svobod, tvotici natl. americkou civilisaci. Svoboda — tika Mussolini — je mrtvola a tlape Po ni vesele s frazemi jests honosnejtimi, net jake znely na timskem foru za dab, kdy Cicero odhaloy al vrahy a tktidce vlasti. Mussolini ney eti v nutnost shromatdeni zastupcOi lidu. kika, to je jenom na obtit vlade. Neveti ye svobodu projevu a dal si velkou namahu s vymycenim tohoto zia. Neveti ye svobodu tisku. Jeho dsposice fikaji vtidcum a vlastnikiim italskYch novin nejen to, co nesmi tisknout, nYbri i to, co tisknout smi a to jette jak a kdy. Nejsme tak ubozi ye svem statnictvi, abychom si museli vykupovat potadek za podobnou cenu. Nebylo by pra y & taktni chtit zvelidovat krisi Nemecka, vzniklou rovnet z teto prieiny. (Pokraeovani na str. 13.)