Ors art Slov ►nsk6 Podpor
f4 0. 414 .4 awl; 411
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 6,0tNiK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(Wednesday) 5. dervaa (JUNE) 1935.
eiSLO 30.
SVOBODNi ZEDNAM," ZNIK Zednatstva saha do dob ptedhistorickych. Prvni zapis o tajemnem V Bratrstvu ptinati papyrus egyptskY. Asi v letech 1365 pted Kristem, v Egypte vlacil farao Amenhotep IV, a ten zalotil spolednest, kterd mela cue vedecke, a. dobrodarne. Z ni se vyvinuli "Ratoyi ktitaci" a Svobodni Zednati. Jetta stark je Order Krishna v Tinevely v Indii. "Templati.' ptitli pozcleji. V g ye svYch sta,novach tii odstavce.-chnimal Studovat zakony a moudrosrptiredy, jak ji Bah vytvotil, pak studovat "theologii" dill eesky "bohazn.alectvi" a dinit veude a vtely dobte. To spojovali yeecky, at' nazYvali jak chte/i. To byla to "Fama fraternatis." IndicIce knihy dokladaji k tomu: "Invisible to the godles world." Jich zasa.dy katali v staroveku Pythagoras. Aristoteles, Socrates, ze svetca svatY Frantieek a svatY Martin, pak Jan Keppler, Isak Newton, a tada jinYch pil-bojnYch ducha. Take "Templati" byli a jsou autory nazva "Zednata". Oveem ti z XII. a XIII. stoleti ti, kteti Ali z nadeeni stavet Chram ealamountiv„ ten, kterY dobrY Titus v 70. roce po Kristu tak rozbil. My, deti XX. stoleti, aekoh jsme uvykli. na luxus, nedovedeme si ptedstaviti krdsu chramu 8 alamounova, umeni, ktere die pane egyptskYch a fenickYch bylo tam nahromadeno ye slate, sttibte a slonovine. A to veecko itimane rozmldtili tak, te pratskY vtip by tekl: "vybilili to, a udelali z toho kulnu na cifivi." Titus, ten disk, kterY natikal, 'te ztratil den "diem perdidi", kdyt nemohl uCinit dobro, zvratil to krasu v trosky. Templati to eli stavet, a protote Ali dobrowine, Saraceni je nazYvall "franc masons". A to jim stistalo. Ti pozdejei "templati", ti ktefi nahromadili to savratne bohatstvi, a zvratili za,sady "zednata." v nelidskY fanatismus, a palili ty, jet nebyli jich vyznani, ti zednail ut nebyli, ale za to hyenami bez srdce a milosrdenstvi. Veak to zachytil pfekrasne a pkevroucne nae VrchlickY ye sve dramaticke basni "Satanela," kterou dr. Ginsburg pine krasnym ptekladem vystihl, a dr. Reichmann, kterY sam je dobrYm dramatikem, pietne v literaturu Ameriky uvedl. Pflainu k organisasi Zednata dala prave inkvisise, a Nod Bartolomejska. Jeji zverstya. Mrtvola admirala Colingnyho, hlavy franc. evangelika, byla vyhozena oknem z Louvre, tatena za nohy ulicemi Patite a poveeena, na, Aibenici! Mute bYt neco horeiho, zviteatejelho? Krvak dramatietejei? A na g ? Toho pHkladu libezne bestie Katetiny Medicejske a "utlechtileho" vevody de Guise, jehot rodina jette dnes si aini naroky na tran francouzskY se chytli Habsburgove zrovna 49 let pozdeji a provedli krvavY zloeinnY kousek, popravu Staromestskou. Usekli 6 eskSrm panam hlavy, a ty druhe pfibili za jazyk na eibenici. A proti takovym bestiim docela divokYm, stali na strati "zednati." U nes za otce jich je veeobeche pokladan Jan Amos KomenskY. Za Rakouska zakladani Log bylo zcela zakkano. Zednat a Cert to
bylo jedno, tak je liaila kultura cisatskokralovske policie. Proto take Havliaek se "troetoval" na nebezpeal se splkenYmi korirni, na pokraji propasti v Tyrolich, jak to ilCi v TyrolskYch Elegiich: "Jsem oladan rakouskY, co horeiho se mi mate stet?" Hark net splatene kone nad propastmi, byla taktika Ra kouska. UCili rat, te Zeclnat musi na rozkaz i rodiee zabit, a licili to tak,, ze elovek myslel, se maji k snida,ni talek kr ye, k obedu lidsky mozek na cibuice a Is vedefi lidske osrdi. A piece Zednatstvi svitilo v Temno. Pr y -nimuedkmbylunashrbeJofSpark. Za Rakouska se nesmelo na neho vzpominat, ale dnes se nemd na nth° zapominat. Nahate na Male Strane, vla.stne ut na HradCanech skorc), v ulici, ktera se nazYva "tvoz," tam naproti Petfinu, asi tfeti dam od ulice Nerudovy, ye te fade domu za XVII. stoleti, je tmavY, dvoupatrovy kamennY, tedy darn. Nad portalem, po pratsku "nad vraty" je starY znak zednakskY. Bud' se ho nebali, nebo neptikladali mu yYznarnu, nebo zapomneli, zkratka znak tam zastal ptes dela "temno" do dnes. Tam se schazeli prateti "zednati", tam rokovali, jak a koho chranit. Na druhe strane Hradean „tam za poslednim nadvotim., kde je vchod do Vladisla yskeho salu, a ku byvalemu astavu elechtieen, dnes ministerstvu "vnitra", tam kde se jde kolem oken chramu svateho Jiti, kde odpo(Alfa otec Vacla.va Svateho, Vratislav a jeho dobra babieka knetna Ludmila, kdyt jdete dola, kolem palace Polyxeny z Lobkovic, te, ktera ye sve posteli schovala teteliciho se Slavatu, kdyt "vyletel" z hradnich oken, na levo jsou kamenne schody do ulieky alchymista, doleji bYvale "Purkrabsvi" s Daliborkou, a zcela ptimo, pies cestu vYktianik "Oerne vete". Tam trpel statedne a odhodlane prvni mueednik svobodomyslnosti, pryni eeskY pokol "tajemneho bratrstva," prvni desky "zednat", hrabe Josef Spork. Kdo zna dejiny Rakouska a Prahu, ten si uvedomi co to znamenalo 13Yt veznem "Cerne vete". Vyelo se jen jednou odtamtud, na kratiekou prochdzku, a ptece nekoneenou, nekolik krokti pies cestu, na prvni nadvoti Daliborky. Pod ten ohromnY kattan. Tarn byl epalek. Take oblibeny trojuhelnik panske kultury: tpalek, sekera a kat! To si zapomneli dat do erbu Habsburgove. Ale volnost smYeleni a svetlo civilisace piece neodpravili. A projevo yalo se velmi east°. Na nynejeim Malostranskem namesti, tarn na rohu Snernovni ulice, je ohromnY rozsahlY dam, arkftovY, znamY Pratanfun pod jrnenem "U Montagu." Tarn„ v druhem poschodi, v tom arkYrovem pokoji, za krasneho slunedniho majove,ho dne roku 1618 bylo tivo, rano. Nekolik oeskYch pant tam roz&lane projednavalo. Podany protesty k jeho Cisafske Milosti, ale vYsledek nebyl tadnY. eekano na nejakou cdproKed', ale to netla, a "temno" Veil° Cernou hiavu, a roshlitelo se, pak rostahlo. Pan z Bezdratic pral, se v tom ma asi prsty Slavata, Ci. Martinic, te asi na jeho kralovskou Milost zaptsobili, a proto od-
paved' tadand nejde. Mluveno sem a tarn, koneene se panove rozhodli, te si "nahoru" na Hrad saskoai a Slavaty se zeptaji. nano, vykonano, saki, z domu vyli, uliCkou zvanou dnes Thunovskou, na Zamecke scho-, dy a obratili a na Hrad, ptimo na Zemskou kancelk. Tehdy to e:Skli ye, moderni kiidlo Hradu, to kasarenske, ktere bete pohled na chram SvatovitskY, jeete nebylo, tedy take ne nynejeich nadvori, yeeli na prostoru a ptimo tam, kde je krasna, bronzova socha svateho Jiff, a vchod do nejstark easti Hradu. Tam byvaly Zemske snemy, chavany tam Zemske desky. Po eirokYch schodech vyleteli prudce nahoru do Kanceldte, byl tarn pan. Slavata, Martinic a pisat Fabricius. Panove se prudce ptali, co te Milest Kralovska neodpoyida. Slavata se posmeene projevil, fa-. natik vtdy se posmiya nabotenstvi druheho, a Martinic se ptidal, kral Matyat ut byl nemocen, a nevedelo se, te po nem pkijde Ferdinand. V OeskYch Pe,nech se krev pohnula, velikych caviku nedelali, fedi nakdy je ekoda, chytili Slavatu za nohy, a vyhodill ho z okna "na aerstve povetti." Za nim Martinice a koneene i chudaka pisate Fabricia. JedineenY tento akt v dejinach lidstva, historic nazYva "Pratskou Defenestraci". Brotik ji krasne zachytil na svem velikem obraze. Nic se jim nestalo, spadli na hrraj, jen leknutim ten vYlet odnesli. Od te doby eeeti stavove si sve nabotenstvi a sve tradice must chranit sami. UCeni svobodomyslni muti se pak stYkali tajne, v dobe valky Tficetilete, i pozdeji v dobach nejprudeich a nejbolestivejeich exekuci. Vzdor yearn zakasam se yodel°, te "zednati" jsou. Z vynikajicich postav doby probuzenecke byl jim DobrovskY, PalackY,. Jung-mann, hrabata Sternberkove, oba, Frantitek ptedseda Spoleenosti nauk i hrabe Kaepar ternberk, zakladatel Musea kral. Ceskeho, a jini. 1VIuseli byt opatrni, ko o — krk. To bylo ut pa smrti mlacleho cisafe Josefa IL, kterY se stal °heti SvYch reforem. Zahadne se roznemohl, a zahadne zeratel, nikdo nevi vlastne ma? Ci lepe teCeno, veichni, svet cell vi prod, prod byl odstranen, moderni mudednik pokroku. Dejiny kde elo o velike objevy, a epochain' akce humanni, Is ochrane, ei lidstvi, tarn vedou stopy do Lo g zednaiskych. Zrueeni otroctvi v Brasilii bylo provedeno na Uporne nalehani Late Velikeho Orientu, zrueeni otroctvi v koloniich Britanie rovnet. Amerika tit dayno mela hanbu otroctvi zrueenou, kdyt, se ji v Anglii jeke zuby nehty drteli, at do r. 1834. A byl to zednat, kanclef Lord Brougham, ktery se ve snemtivne lorda do toho energicky obul a pronesl ten svaj slavnY speech "about infernal traffic," a ujitt'oval, te."hrom do toho uhodi a rozbije to." Kdyt Francie chtela dobYt Ameriku, Lord Cornvallis se nalukoval„ te dobyl yiterstvi tarn u Brandyvine a Filadelfie, byl to zednat Pitt, Earl of Chatham, kterY vareval, kdyt ttvaPokradoyani na strand