Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS,
ye
stredu,
(Wednesday) 15. kvetna (May) 1935.
tiSLO 27.
AMERICI67. POTRAVINAIISK17 PRCJMYS NESNi Amerika vdeei za svaj jedineenY potravinarskY pramysl a potraviD nakskou chemii nekolika starYm vY-' robcam, kteti, vetice v poctivY vyrobek, vy-budovali zaklady pramyslu, jen g zachranil po valce svet pied hladem a pkina gi jeho obyvatelstvu vice gtesti, zdravi a spokojenosti neg pramysl leeiv. Obrat'me nekolik stranex v pramyslove historii americkeho naroda a podivejme se na jednoho z onech prukopnikt. V padesatYch letech minuleho stoleti napadlo jednoho typicky americkeho, osmileteho chlapce, aby pitispel k q'tive sve rodiny tim, ge bude pc) sousedech prodavat•zeleninu, kterou jeho matka yypestila v domaci zahrade. Kdyg mu bylo dvanact let, jeho obchtdek si vyslou gil stareho kone a vozik, a- domaxi zahrada musela bYt roz gikena, aby vyhovela rostouci poptavce. Jeho podnik rostl, ag si vygadal nekolika pomocnika a filialnich kramka v celem kraji. V gestnacti letech byl tento zarodek svetoveho pramyslnika u g zodpovednYm zamestnavatelem, jen g se musel .starat o kadu zamestnanca a penize pro ne. Jsa pin ctigadosti a napadt, obratil pozornost ke specialni slagbe hospodyrikam. Tenkrat hospodyne je gte kupovaly kken v celYch neogkrabanYch kotenech. 8 krabami kkenu ovgem bylo stejne nepkijemnYm akolem jako loupani cibule, a mladY, podnikarS7 mu g, prodchnutS7 ideou slugby se rozhodl, ze ugetti hospodyrikam namahu i slzy a 'distil kten sam a prodaval jej ve s yazeecich, pkipravenY ke strouhani. V rote 1869 se pustil do vyroby konserv. Zde mu velmi pkispely jeho zahradnicke zkugenosti. Od zaeatku polo gil svemu podnikani pravidlo, jemu g distal veren dodnes: opatkiti zalcaznikov.i eiste potraviny, vyrobene z nejlepgich surovin a ptipravene podle starych, vyzkou genych recepta. Kdyg jako malt chlapec cestoval po kraji s kogem zeleniny v ruce, vial v gechny ty nesnaze a utrpeni laospodynek s ptipravou zelenin, marmelad a raznYch lahadek, kterYmi bYvaly obtigeny stoly americkych prakopnika a ktere dinily geny pkedeasne starS7mi. Prod by nebylo mono vgechny ty pochoutky yyrabet pohodlne mimo domov? Prot' by nemohl sebrat nekolik osvedeenYch, oblibenYch recepta a nevyrabet je sam ye velkem? Jeho kken byl vgeobecne dobke pkijat a tak se rozhodl pustit se do jine speciality. Postupoval vgak pomalu, nebot' to byl opatrnY chiapec a chte'l vedet mnoho 0 patravinach, neg se °brat' k vekejnosti. A tak se zahloubal na dva roky do studia semen, recepta a vakeni. Uvedomil si, ge chce-li miti prvottidni material, musi si jej sam vypestovat a tak se jeho zahrada je gte vice rozgikila. A tak zaeal yyrabet prvotridni konservy, na nicht- bylo jasne vyrageno jeho jmeno, jeg rueilo za jakost. Kdy g jeho podnik vzrostl, Odstehoval tovarnu do mesta a zakoupil
1a-
Al. Frazerova, v revia "Good Housekeeping du farem, kde zamestnal nejlep gi zahradniky. Pro tovarnu najmul prvottidni kuchake, chemiky a hygienicke odborniky. Byl pfesvede'en, ze syceni lidi je velmi dale gita prate, da-leko dulegitejSi neg yYroba kanona a otravnS7ch plyna. Veril, ge chemie potravin je dulegitej gi vedou na svete, nebot' bez spra y -nepotravybchmliftpraov. A tak, zatim co rostl, vybudoval velkou yYzkumnod laboratok pro vedecke studium patravin a zadal spolupracovat se statem a zemedelskYmi stanicemi. Kdy g se koncem minuleho stoleti dostavil boj o eistotu potravin, zyitezil na cele care nad nesvedomitYmi vVrobci a vynutil nekolik pkisnych, hygienickYch opatkeni. Jeho specialitou se stala, vYroba padesati druhu polevek, ktere dnes prodava vaem domacnostem anglo-americkeho sveta.. Zajist'l tak lidem zdravy, dokonale pfipravenY pokrm, yyrobenY z tak bzevadnYch a vzacnYch surovin, ge by z nich nemohia valit ani nejbohatgi hospodyne. Vezmete na pkiklad mrkev: Odbornici jeho tovarny projeli celY svet, hledajice, kde s;) daki nejlepgi mrkev a zjistili, ae to je francouzska karotka v okresu Chantenay. A tak ptivezli jeji semena do Ameriky a -zjistili, ze se nejlepe daki u Finger Lake ve state New York, kde se dues soustked'uje pestovani mrkve. Podobne zjistili, ae v Georgii se nejlepe dati fa.zole, okra, sladka, paprika a rajska, jablieka. Spoleenost roene dodava svYrn titelam dvacet miliona etstokrevnYch sazenic rajskYch jablek a tficet milionu jich pestuje na polich v Georgii. Brambory bete z Maine a kolnik z Noveho Skotska. 90 procent v gech gampiona ye SpojenYch statech se pestuje v umelYch jeskynich u Filadelfie, kde se denne sbiraji a vozi nakladnimi automobily do tovaren spoleenosti. Spolednost odebird z devetadvaceti sta ta gpecialni maso a drabe g,' kterou peeliyo prohligeji odbornici. K pkiprave dokonale polevky je tfeba prvotkidniho kofeni a tak spoleenost posila do Orientu sveho odbornika, jen g kaidoroone urazi 40,000 mil, aby nakoupil to nejlepgi z nejlepgiho. Povolani takoveho nakupovade koieni pachne dobrodnastvim Marca Pola. Vezmete na pkiklad pep -r. Pramerne hospodyni se vaechen peps zda stejnY, ale ye skuteenosti jsou v nem velke rozdily, podle to-ho, kde byl vypestovan. A nakupovad kokeni musi podrolane znat v gechny ty razne chuti a vane! Pepfova zrnka, yypestovano. na Malabarskem polake gi v Indii maji jemnou, aroinatickou vani, ktero, je velmi aadouci pro nektere polevky a omatIcy. Malajske sumatranske pepte jsou paleivej gi a pougiva se jich do specialnich, te ggich polevek. Pro nejlepgi skorici jezdi znalci na Ceylon. Htebieek, kterY tvoki su gena poupata krasneho, vedne zelerieho stromku z druhu myrt, po-
chazi ze Zanzibaru v Africe; mu gkatove otechy pochazeji z pohadkovYch Kotennych ostrovii, k nima Kry gtof Kolumbus hledal kratcestu a objevil Ameriku. Zvlagtni orientalni kokeni„ zvane curry, beze nehot se v Indii neobejde aadna omaeka, pkipravuje se ze skokice, mu glatoveho orechu a mugkatoveho kvetu, eayenskeho pcpre a dobre anglicke hokeice. Vedle toho obsahuje i jina kokeni jako: kardamon, kmin, kopr a fenykl z Indie. Assyrie a z ostrova Malty, jakoa i gafran. Neni veru divu, ae n3-7 Keats napsal jednu ze svYch nejslaNnejgich basni o kraine s kotenim. Podivejme se na romanticke soueastky, z nichg se sklada takova slepiei polevka: Obsahuje nelegtenou rY gi z Patny na latehu posvatneho Gangu, karotku z Chantenay, kolnik z Novell° Skotska, francouzskY pot', kanadska jablka a slepice z Filadelfie. Dale kurkumovS7 koren a tamarindove boby z Indie; v cukru zavatenS7 zazvor z Ciny, kterS7 je tisiciletou einskou lahadkou; kokosovY ofech, citron a cukrovanou pomeraneovou Velka east techto soueastek neni pramerne hospodyrice viibec dostupna. Kdyg jsou vgechny tyto Yzacne ingrediencie shroma gcleny, nastava, vlastni akol, uvaf-it z rich pole yku. Vgechna zelenina, pfichazejici do polevek, je fiskostlive &stem. Rajska jablieka ku prildadu Po prvnim dakladnem omyti v tekouci vocle. ,prochazeji jegte patnacti oeistMoni procesy. Nekdo se snad usineje teto peolivosti, nebo ji dokonce neveki, ale v tak velike tovarne konser y je takova azkostliva distota nezbytna, nebot' chrani vYrobce i konsumenta pied pozdej gimi nepkijemnostmi. Konservy, takto vyrobene, mohou bYti usklacineny cela desitileti a jejich jakost se vabec nezmeni. Kdyg jsou suroviny oprany, jdou do pkipravny, kde se skoro v gechna, prate, jako loupani, Skrabani a tkideni provadi niklovanS i -mistroji. Odtamtud pkicha2eji do vlastni kuchyne, kde vladne vrchni kuchak s pohadkovS7mi pkijmy. Ten vymfg li nova jidla, doslova modely umelecke deny a propracovani, podle nich'g se potom vaki konservy pro vgeobecnY konsum. A to je nejteggi last vS7roby zvlaSte polevek, ktera, ukazuje, jak je dale gitY vYber tech nejlepgich surovin. Nebot', kdy g vaki polevku hospodyrika, ma pokaide jinou chut', ale tovarna, vyrabejici polevkove katseryy pro pal sveta, musi mit naprosto Standardni a stale prvottidni yYroblcy. Prato akoleni specialiste, nadani jemnou chuti, zkougeji ustavidne polevky v prObehu yYroby a opravuji jejich chut' i vani podle toho jak se ktera soueastka neoeekavane silne ei slabe projevi. Potom jsou polevkou napineny plechovky, uzayteny a sterilisovany. Ale tim neni skoneena kontrola, jejich obsahu. Kaideho rana se sejde komise peti vedoucich tovarny u stolu, na nema stoji rada raznYch konserv, vy(Dokondeni na str. 9)