Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas, under the. Act of Congress of Augus 24th, 1922 5iStO 24. dnesday) 24. dubna (April) 1 WEST, TEXAS, ve stkedu, ltOtNiK (VOL.) XXIII.
MASARYK, SLOVANS K VETOBeANEM se Cloy& nestane jen betnYm cestovanim, nYbrt duchovnim S pohroutenim do tivota lidi, narodte celeho lidstva." Jako osobnost je Masaryk snad jedinY evropsky statnik, jent se snatil zabranit svetove valce, a ptece se jeji pomoci doeical naprosto nesrovnatelneho Aspechu. Kdyt v prosinci roku 1912 tel k hrabeti Berchtoldovi s ptimymi navrhy ministerskeho ptedsedy Pa : ee, pustil hrabe tuto nitku, jet mohla veN st k darozumeni, nebot' chtel, aby datlo k valce. Reid o nem pozdeji: "Tento profesor si chtel vydelati provisi." V one rozmluve stal proti sobe start' a novY suet, epocha Metternichova stala proti epote Masarykoye. Lehkomyslny tlechtic, jehot ptedkove proti ptedlcirm jeho nearttevnika patrne zdvihali bie na cisatskYch dvorech, nevideli, te jeho konec je na blizku. A neni pravdepodobno, te by vatnY mut, jent pied nim sta.', byl poznal blizkost sveho vzestupu. Osud vtak tomu chtel ,aby prave tento mut, jednotlivec, pfivolal ut za nekolik let zanik habsburske monarchie se vtemi jelimi Berchtoldy. Nebot' zatim, co se snail cisat Karel v Laxenburgu odraziti tuto ranu a zachran'ti se v poslednim okamtiku autonomii vtech svYch narodu a tedy i Oechil, stiskl za svetovYm oceanem jeho neviditelnY protihrae knoflik. Nebyl to nikdo jinY, net onen profesor, jent "si chtel vydelat provisi" a udrteti mir a jen dal jedinYm slovern„ telegraficky ptenesenYm, prohlasiti v Patti projev nezavislosti, kterY byl tit tak diouho ptipraven. A zatim co po priltisicileti mizi se stub,ru na mohutnem videriskem hradu prapor monarchie, vystupuje tam daleko za motem nad hotelem, v nemi bydll profesor, po prve po ttech stech letech zase vlajka eeskoslovenskeho naroda, jako symbol svobodneho statu. Divame-li se na povahu Masarykovu, skYta nam obraz monumentalni prostoty. Bylo by jej mono srovnati s ptirozenYm pramenem, nad nim byl sklenut dvajitY oblouk. Se vtech etyt stran svetovYch je volnY ptistup, pramen vtak leN dole skryt: ale ten, kdo tam sidli, ma volnY rozhled vtemi sinery a stteti pramen. Tento pramen je jeho nabotenstvi, v ptirozenem slova smyslu: spoutani s Bohem, Pfirodou el Prortetelnosti, vira v plan, jehot dilem jsme my vtichni. 6asto formuloval vtdycky znovu potadavek: "Jetit, nikoli Caesar". Tvrdi, te jsme determinovani, "odmita vtak s velkou rozhodnosti vYtku fatality". Z techto hlubokYch pocitri se vyvijeji ptirozenYm zpilsobem ti-i hlavni smernice jeho bytosti: mytleni„ jednani a soucit. Lasko k blitnimu, aktivni forma jeho viry, ma pro neho stejnY smysl, jako demokracie. "Abychom si ziskali lidi," napsal Bentham, "je nutno jim vnuknouti viru, te je milujeme. A nejlepti cestou k tomu je opravdu je milovati." Protote je skuteene miluje, byl 1
TE, LIDSTVA.
Z knihy Emila Ludwisa ("Vildcove Evropy • Masaryk, jent mei v podstate malo ptarel mnoho milovan a malokdy zklaman. Briand, francouzskY Evropan: V rybafske vesnici Askone tekl tenkat Briand nemeckemu kitskemu kancleti: "Vy jste Nemec, ja 3sem Francouz. Na tomto zt.klade se tetko dorazumime. Ja vtak molar bYt Francouz a dobry Evropa.n, vy Nemec a dobrY Evropan: nu, a dva do-oh Evropane museji se dorozumet." Slytite vatnivY tep jeho srdce, kdyt to step. na tribune senatu, aby hajil locarnske proti nacionalistihn, a kdyt vole.: "jakie? reene? Vedne, te se mame obavati valky mezi Francii a Nerneckem? tento stay potrvati veene? Vetne maji pcmytleti tyto dva narody jen na zbrojeni, at' tajne nebo vetejne? Vtdycky nove valky? A to nazYvate budoucnosti? Jdete yen do natich mest, vyhledavejte lidi v jejich darnecb,, mluvte s natimi sedlaky, vtichni lisle -rtseh stavir yam zavolaji vsttic: "Mir". "Dolcud neprijde Fronde a Nemecko ruku v nice, nebude nikdy mir." "Vette mi, nic neni nebezpeenejtiho, net politika, ktera poeita s moudrosti adpirrcoou." Motta, gvYcarskY Evropan: Pti tom nalezal formulace, jako je na ptiklad tato: "Bdcarska demokracie je jedinecna • v dejinach. Nedala by se Novnat s tadnou republikou antickou, ani stiedovekou. jette nikdy do te miry neovladala tadny narod demokracie jeho kolektivni vrile. Andeice vlady byly vladou male elity nad davem otrokri. Velice sta,ty, ktere nas obklopuji, hiedaji svrij ideal v jednotnosti rosy a jazyka. To vtak neni natim idealem: nenavidime debat o rase a jazyku. Ideal nateho statu je po teto strance nadnarodni. Vdeeime specialnimu charakteru sve zeme, mriteme bYti skuteenYm einitelem miru. Dries jest BvYearsko zemi nejstabilnejti vlady, je to jedina zeme, v nix je uskuteenena suverenita lidu, a je realitou, o nit je motno denne se ptesvedeiti. Neni politickeho spoleCenstvi, v nemt by prace byla vice ctena, sore,va byla poctivejti a kontrola obeant nad jejich zmocnenci vytrvalejti a bdelejti." — "Svornost je nezbytnou pro vtechny narody. Pro nas je vtak tivotni otazkou." "Jsem prilis hrd na svou zemi a main o ni ptilit vysoke mineral,. net abych nevetil tomu, te toho dne, kdy by 8vS7carsko svinulo propos demokracie, utrpela by demokra cie sveta smrtelnou ranu." Lloyd George, britskY Odysseus: Ve skuteenosti nevyhrOl svetovou valku Haig, Joffre a Foch„ nYbrt Clemenceau Lloyd George. Kdyt mu jednou fekl mortal Haig: "Zitra dobudu Paschendaele," odpovedel Lloyd George hnevive: "Dobyl jste jedise vesnice a my jsme ztratili Srbsko. Zmocnil jste se jine vesnice a my jsme ztratili Rumunsko. Ted' je toho dost." Tak mluvil
katclemu: po smrti Kitchenerove se totit" jeho tivelne ritotne sily ye vlade bez jokehokoliv cmezeni mohly volne uplatriovati. Byl zralY k tomu, stat se diktatorem. A kdyt diouho trvajici valka si na vtech stranach vytadovala diktatory„ jejicht energie by vedla at k viterstvi, stal se jim v Evrope nejprve Lloyd George, jsa proniknut virou, ze velke die mute dosahnouti bud' on, nebo tadnY. Vyrazil kuptedu, jsa odhodlan poraziti i posledniho, jent by mu stal v ceste. Venizelos, reeky Odysseus: Jednou, kdyt na poeatku svetove valky„ pod maskou ptatelstvi k Nemecku ad neho tadall, aby podnikl ritok na. Srby a tak vyuzil jejich bidy, odvetil v parlamente: " gecko je male, net aby se mohlo dopustit tak velke nidernnosti." Mussolini, latinskSr autokrat: "Hlad je dobrY vychovatel, skoro tak dobry, jako vezeni a jako neptatele". "Neutral se stone vtdycky antipatickY. Vy pada jako alovek, jent se drti stranou, aby se nemusel bit." Proe, jsa rozhodnY pacifista, vidim v Mussolinirn, pies jeho valedne reci zaruku miru v Evrope, ma etyti drivody: Ptedne ten, te Mussolini je spite net kdokoli jinY; Cloy& konstruktivni, ktery touti pa tom, aby jeho zeme se co nejzdarneji vyvijela. Prave proto je si vedom toho ,o kolik let by se zdrtel vYvoj a kolik tkod by nag epote musilo zprisobiti i sebe vetti viterstvi. Za druhe, neni Napoleon, neni sam general, mnsil by se ye valce spoleharti na strategii ostatnich: zvykl si vtak ut po cele desitileti o vtem rozhodovati sam. Musil by tedy v rozhodne dobe svetiti Cast sve moci nekomu jinemu, koho by nemohl ani vecne kontrolovati. 0 tomto rozporu se ptede mnou vyslovil jednou velice dramaticky. Dale je si Mussolini, jako katcly diktator, vedom ettadosti svYmi sokil i vhodnYch pkiletitosti, jet by jim val ha pfinesla. A koneene zna povahu svych Italii, zejmena jitnich, ktere se snati primeti k tomu, aby misto pouheho pozorovani a uskrovriovani se ptemenili v lidi aktivni, jak je pottebuje dnetni doba. SvYm bodcem pohani tyto lidi ponenahlu k intensivnejti praci. Kdyt Mussolini koneene naarttivil papete, neuznal jeho legendarni postaveni. Na otazku tekl mi kratce- pa one navtteve: "V zasade se tidim podle ptedpisir zeme, v nit jsem hostem. Zde jsem se vtak ptedem dal zprostit povinnosti pokleknouti pted popetern a polibiti mu ruku." To se da vysvetliti jednak nenavisti proti papetove moci, jet se necla, nikdy uspokojiti a 3e katdemu statniku nebezpeend, jednak Mussoliniho hrdasti, jet nechce skloniti koleno ani pied Bohem, tim merle pted jeho pouhYm spinomocnenYm zastupcem. Tato pYcha jest jednim z jeho nejvYraznejtich "Inspirace"4 tekl Mussolini posmetne, kdyt jsem mluvil o lidech, kteti si ptedstairuji (Dokoneeni na Wane 9.)