Vestnik 1935 04 17

- -Oran 51ovartske Podpo

3R-AkT125-rNi Entered as second class mail matter, J

nary 3rd, 1933 at West, Texas, tinder the Act of Congress of August, 24th, 1922. lnesdayi 17. &lona (April) 1935

ROtNiK (VOL.) XXIII.

ISLO 23.

VELIKONOCE. ELIKONOCE! Slovo to nabotenske, ale jakeho yYznamu! Jak ty zvony V kostelni hudi po mestu i krajine — jak. rozlehaji se zvuky varhan a zpevii nabotnYch — jak se stkvi oltate okraalene kvitim '— svieky voskove na nich plapolajici a jak se tu temer plYtva, kadidlem, nehot vznaai se kou • k nebestim. Ano i to priroda zda se nam laYti veselejai mnohem krasnejai a jako nas okouzlujici a vent pripadna, piseri nage "Prijcie jaro, prijde bude zase maj zasvitne nam slunko zazelena se haj". hodi se pro tento velikonodni tyden nejlepe.

Od davnYch jit yen, vaechny temet narody sveta oslavovaly vidycky vaelikYin zpfisobem pfichod jara, jarni rovnodennosti, probuzeni se tu pfirody cele z dlouheho spanku zimniho. Tak take i 2 ide svetili sve velikonoce v tuto dobu a sveti dosud a mana dost, ze povatovati to dlutno za, jakesi sloudeni slavnosti tech, kterYmt ovaem jinY stela dan byl vYznam od ptivodnich kfest'a•nil.

V prvotnich dobach cirkve, byly nahledy 0 otazce teto, totit o ureeni presneho easu dne z mrtvYch vstani, rozdilne, teprve na sjezdu cirkevnim v Nicae r. 325 p. Kr. rozhodnuto 0 tom a site nasledovne: Velkonoenim dnem jest nyni "prvni nedele po tipriku mesice, kteret se uda pri, aneb nejblite po dvacatem pr y nim dnu v breznu." Mute plipadnouti teay nejdrive na 22. brezna aneb nejdele 25. dubna.

Pojmenovani "Velkonoce" odvozuje se ze staro-deskeho, vlastne staro-slovanskeho "vel-. ka, noc" vtbec.

Svate tyto slavnosti sveceny po cela stoleti a zachovavany v katdem dilu sveta ktest'anskeho s velikou vatnosti, posvatnosti a pobotnosti. Drive okraalovany byly kostely velkYmi svicemi voskovYmi a verici pozdravovali katdou polibkem a slovy: "Kristus vstal", k demut dana odpoved': "On jest vstal vskiitku" — na miste pohanskeho: "Velkonoce se probudily." Zvyk ten dosud se zachovava v cirkvi reek& zejmena v Rusku. V den pied nedeli velkonoeni, eili v den "svate (bile) soboty", veakere soudy se uzavrou, rozdileji se almutny, otroci se propou gteli a lid jim ixitadal zaba,vy a slavnosti.

Skoro ye vg ech kfest'anskYch zemich oslavovan jest pfichod velkonoc rozlienYmi obiady a prostonarocinimi zabavy. Mezi nejznamejaimi z dfivej gich dob jest zvyk rozdavat pomalovana vejee. Jest to zvyk pAvodu Nagianskeho, neb perskeho a prevlada take u Zicifi, Egypt'anfi a Hindu. Krest'ane prisvojili si zvyk ten predstavujici z mrtvYch vstani a maluji vejce eervene, cot ma pripominat krev vykoupeni. Jest to podani, dill tradice, ze byla zeme "vylihnuta" aneb utvorena pHlivem velkonoenim. Vejce, jet zvana byla pagijova, byla easto umele pokreslena, neb pamalovana a v kralovskYch zapiskach z doby

Eduarda I. zachovanYch v zamku londYnskem, nalezaji se o torn jeate poznamky "Zajidku, dobrY malt' zajieku, polo nam hodne vajieek pro velikonodni den". tak zpi-

Zkazi-li

se sill, elm bude soleno?

nastavili ruku lcence: bojovali jsme za tebe, zaplat'. Tvrdim, ze vMehni tito lide, at' je to kdo chce, se zproneverili sve prvni velike zfisade, na ktere stal ni g narod a ktera, mu take pfinesla svobodu, ze to, co se dela pro narod, se naplati."

Alois Ragn.

Vybidnut, aby se postavil do rady narodnich pracovnikti odvetil americkY krajan anglicky: "Divite se, pros se nestavim do sluteb svYch sourodakfi. Budete-li sledovat mou eirmost. poznate, jserh pro svou rodnou zemi a pro povzneseni vatnosti svYch krajanti vykonal mnoho predna gkami o Ceskoslovensku pa SpojenYch statech, detnymi elanky v dasopi sech a i dosatenim sveho postaveni na americkem Statnim Ustave. Net , jak se mi odmenili? Jen a jen kopanci. A jakeho oceneni dostalo se mi od 'ea fistavu a fikadti? Ne, bych chtel nejake penize, tech jsem \race nedoStal, lee jakeho povzbuzeni se nam dostava? Pamatuji-li se dobre — a mam dobrou pamet' bylo velmi malo tech, ktefi raeili se mnou promluviti a vaimnouti si mne, kdyt jsem v rote 1930 navStivil Prahu. Psal jsem o Masarykovi, a kdyt jsem potacial o audienci, abych zutitkoval osobni rozhovor s nim pro tisk, fekl mi jistY min. rada: "Copak si to, elovede, myslite? Vy vaichni, co piijedete z Ameriky, se domnivate, ze nebudeme nic jineho delat, jen se o vas starat." Mysiite, jest takove pfijeti povzbuzujici?

Zname pisatele techto radkii jako velmi schopneho, dileho a pilneho propagatora 6::-skoslovenska. Nepochybujeme, ze teto jeho einnosti si vati i krajane, i stara vlast.

My sami se snatime, abychom ho v jeho praci povzbudili a litujeme,ze nedostalo se mu proto oficielniho uznani. Net , co rids boll, je jeho nazor "na praci pro vlast. deka, od ni odmenu! Kolik milionfi Oechti a Slavakfi se za,sloutilo o vlast, ba polotilo za ni tivoty, mit by byli obdrteli jen siovo dikfn Kraj an. slovo uznani! vaji deti nemecke. Prieina, pros prostonarodni tato myalenka u nich se ujala, ze by v dobe velkonoeni mel se stati zajic pojednou zviietem vejcenosnYm, byla zpryu nevysvetlitelna. Nekteri spisovatele nemeeti uvadi, ze zajic„ vlastne plodnost jeho, zasvecena byla bohyni jara aneb lasky, kterout nazYvali Eostre. neb Ostara (nemecky zrovna velkonoce Ostern) a tim nejspi ge se vysvetluje

neni, ze velkonoeni vajieka jsou lepe vyplozena zajici net slepicemi.

Barevna vejce poutivana jsou o velkunocich v mnohYch zemich od deti ku hfe sice zkouai se namnoze t'ukanim jich skofapka. Tak bude zajiste mnohY z lack. &tend.rti na gich jeate se pamatovat na doby detske v eechach protite, kde nejdfive se vajieko podobne zkusilo t'ukanim o viastni zuby zdali jest ku 'hre dosti .silne. Pakli ano, t'ukali oba hraei vzajemne vajieko o sebe, ten, jehot vejce vydrtelo, vyhral vejce druhe proratene. Tak mnohdy vyhralo pevne jedno vejee dvacet a vice vajec jinYch drive net koneene samo take podlehlo a prasklo.

V Nemecku opet chodi haai po ulici, majice v rukou strikaeky, z nicht na kolemjdouci divky strikaji tak dlouho„ at se tyto osvobodi malovanYm vajidkem.

V nekterych krajinach Irska jest roz gifena povest, e u velikonodni jitro tanei slunce v oblacich. Byla to jakasi povera, previa.dajici take v Anglii, ac sir Thomas Browne, ve svYch "vy gettovani hrubYch chyb"i prohlatuje to ze. bezdtwodne. Hra v mie byla obvykiou zabavou v Anglii na velkonoce, jit eastnily se v cifivej. dobach i obecni firady s nalatitou okazalosti a slavnosti. V Bury St. Edmunds, v Anglii byla jeate pied malo lety hra tato provadena s velkou stateenosti a na.klonnosti dvanacti starymi tenami. V severnich krajich Anglie prochazi se na nedeli velikonodni mutiti po ulicich a befou si pray°, - vyzvednouti katdou tenskou na trikrat ze zeme, naeet musi se ona vykoupit polibkem aneb stribrnYm gestipencem. To same °pet eini druhY den tenske mutskYm. V Parini panoval start zvyk, kamenovat idy na velkonoce v ulicich, pak je chytit neat'astniky a v kostele je trestat za tiny jich pfedkii. Podobne as slavi velkonoce Mohameciani, zabiji totit berany a ovee a krev nechaji teci po ulicich. V teto se pak muti i teny namadeji a aplouchaji a to jest jich hlavni prostopagnost.

Tet v Cechach rozmanite na mnohYch mistech jsou zvyky v dobe velikonoeni. Tak vezmeme na pfiklad hlavni mesto Prahu. Zde poeina to vlastne jit etvrtkem, totit "zele.pYrn" etvrtkem, kde poradano jest v chrame sv. Vitskem obvykle myti nohou dvanacti starcum se strany pratskeho arcibiskupa vkly.

DruhY den jest velkY' patek, vaeobecne to putovani k botim hrobilm v mnohYch kostelich s velikou nadherou vypravenYch. V sobotu, `bilou sobotu" nasleduje obvykle paleni totit paleni na prostranstvi za kostelem zbylYch za celY rok svatYch oleju. Odpoledne pak slavi se za velike vojenske i obeanske "parOdy" — Vzkilaeni, pfi eemt neg etri se nikterak `erarnim' prachem. V nedeli a pondeli pout' v "Emauzich" na Karlovem namesti totit, jit pak nasleduje v ftterY "fidlovaeka" (pout' g evca) na Nuselske louce a ye stfedu "slamnik" (pout' krejdu) v Bubendi. Tim vlastne teprve tYclen velkonoeni v Praze zakonden,

Strana 2.

0, co se stabs byvalou statni cirkvi T celem Rusku, to v malem metitku, dalo zde v Taganskem aalati (v Moskve). I zde byl za stare vlady malt, statem udrZovanY ko:,, tel. Ale ted' jej zmenili v divadlo. Ne protoii, te my drive kostel jsme merlin v hlediete, kde jsme bYvali ne jako modlitebnici a uptimni osadnici,, ale jen jako divaci?

Nekdejei pravaslavni Tide ted' zamazavali tvate svatych no, stenach vezenskeho chramu a malovali s nemenei horlivosti a moZna, nadeenim obrazy z lidove poesie.

Ten, kdo vyznaval viru v Boha toliko po ptikazu, ted' vyznOval po pkikazu neveru. Z me komiirky bylo videti stiechu bYvaleho kostela, a na ni vypinal se velikY ZeleznY Dlouho pracovali na stteee piieinlivi rueti de, usilujice se sejmouti tento kiia. Dni ubihaly, ale kilt stal neporueen — nekteti v aalaii dokonce vyslovili viru, Oe tajemna, vyeei sila tomu ptekaZi. Ale ne, nijake vyeei sily nepfeka-Zeji pinemu projeveni svobody dlovela, pokud jeete trva "den" eloveka, a kfc2 byl shat. Z mihy ulic je slyeet tiesk kulometti: Tra-ta-ta. Ach bez ktiZe! Novou svobodou opojeni revolucionati strhavaji se sebe de jho autority, i jho ktik.

Ale jako tam ve velkem Rusku, tak i zde v Rusku malem, ohraZenem Zelezrlou — east pravoslavnYch ztstava verna svemu nabolenstvi i po padu statni vzneeenosti cirkve, a dim vice zavrMni a porouhani pro: ziva cirkev se strany sveta, tim vice rusks duse k ni fine.

A jiz v torn je oeisteni 'eirkevni obce, ze z ni odejdou licomerne aivly, dtive se k ni pkimykavei toliko ze zietnosti a pro svetske vYhody, ktere davala ptinaleeitost k officielni cirkvi.

Na ptani vezrit bohosluiby byly povoleny a byla pro ne ye veznici urdena ekolni mistnost. Je to nevelkY svetlY sal se ekolnimi tkamnami. Na vYstupcich pobodnich sten namaloyany byly podobizny: s leva Karla Marxe a s prava Trockeho.

Pit vchodu do kostela maluji obyeejne cherubiny. nebo apoetoly. V eas bohosluZby PCni "cherubinske pisne" undeelo mysl mysticENOFON, dejepisec Cyra Velikeho, jest y prY ptvodcem tvrzeni, arabskych kcni bylo pouZivano jizdou, kterou Cyrus vedl na porobeni Kroesa, krale lydickeho. Harpa gus navrhl, aby Cyrus pti sestaveni sveho vojska postavil dopravni veibloudy pied jizdu. Tak se stab, kdye doelo k sraece, Ze kone, pocleeeni jsouce pohledem a zapa chem velbloudt, stall se neovladatelnYmi, kdeZto kone Cyrovi, zvykli blizkosti velblouCl a z dasti Ziveni jejich mlekem, se nebali.

Vojsko Cyrovo udetilo na eiky Kroesovy a je obklidilo.

Pozdeji po dobyti Babylonu Cyrem byla velika piehlidka veeho jeho vojska a pH te, jak pravi Xenofon, Cyrus stave' na odiv mnoho tisic jizdy.

Egypt'ane nemeli jizdy a rovnee ne Pereane at do doby Cyrovy. 0 konich v Egypte se deje zminka v dobe nasledujici po vypuzeni "pastYkskYch kre.10." 6tyki sta let po dnech JosefovYch, kdy2 Farao pronasledoval kteti a1i s MojZieem pies ervene mote. ; jel za nimi se 600 vozy "veechny vozy z Egypta," dle tvrzeni biblickeho. V one dobe bylo lze dostati kone v Egypte jen v tak omeze nem podtu, ie kaZdY egyptskY vuz byl opatten pouze dvema koni a z tech veichni, jak jsme ujiet'ovani, zahynuli v 6ervenem moti.

Rysy povahy kone prave tak jako povahy lidske jinak nepozorovane vychazeji na jevo y e vtave valeene. Vedomi nebezpedi snad ma tdinek na nebojacnost koni jako nepochybne ptsobi jeho neznalost. Kone jsou tvoroy e, jiz si osvoji ureite zvyky jak v bitve tak pii zamestnanich v miru a tato okolnost byla ptioinou mnohYch rozeilujicich piihod r.a poll Cinu. Byla zaznamenana detna, zaji-

VESTNig.

Boj o naoozenstvi v sov6t skerr. Rusku. z knihy Vladimira F. IVIarcinkovskeho. ke, vezdejal svety: nyni pozemske odloime peeovani." V tomto ImprOvisovanem chrame nebylo ikonostatu — sttedni stony s ikonami, oddelujici lid od kleru, osadniky od duchovenstva. I to vlastne slouZilo nabolenstvi se Zivotem — nebeskeho se zemskyin. Co bYvalo sport o tuto vec. Veichni modlici octli se pied oltatem. Hie tam still pokrytY bilYrn ubrusem a na nem kalich k vykonani Veeete Pane,. kiI s evangelium.

Vse proste, jak moina, tomu bylo i v prvoktest'anskYch katakombach. SedmiramennY svicen zroben byl od trestanct ze dteva.

Sloulil obyeejne metropolita Kirill, yepostavy, vysokY s pravidelnYm oblidejem a eirokou eedou bradou. Ptisluhovali mu biskupove Feodor a Gurij. Stave,' tu i opat Jonde v sousttedeni s ponekud ptisnou tvati, i otec Georgij, prostY a va„ZnY. Sbor fidil bkvalY vrchni prokurator svateho synodu A. D. Samarin A jak pen! Toliko utrpeni tak zduchovniti znev. Zpivaji mnozi z ptitomnYch. Jak mnoho duk vkladaji zpivajici ye slova Evangelia: "Blahoslaveni lkajici, nebot' oni poteeeni budou, blahoslaveni, kteti protivenstvi trpi pro spravedlnost, nebot' jejich je kralovstvi nebeske."

A ten, kdo trpi ne za ideu, ale jen za sve ptestoupeni„ vyleva svou zkroueenost v prosbe: "Pane, smiluj se . . Smiluj se nade mnou, Bok, smiluj, se nade mnou!"

Vzadu u malefic, stolku profesor Kuznecov prodava sviaky. Trestanci rad' je Pti tichem jich blikani citit je teple, modlitebne ovzduei ... .

Blili se Velika noc (1922) Moskva, srdce Rusi veecka se tfepeta radosti. Mohutne vinY hlaholicich zvont medenYm dunenim zaleva ji veznici. V chodbach veznice zvonili noel straZci pouze svazky klidu. Metropolita Kirill, veechen zarici, v teZkem brokatu, vykutuje kadidlem, vysilaje na veechny strany vimi thymianu, ale i kotoude plament, vyraZeji-

Valeeni kone v bitv6. mava vysvetleni zptsobu koni bez jezdct valeenem ohni" a pti zraneni.

Valedni kone byvee zasaeeni v bitve chvejou se v kaZdem svalu a vzdychaji z hluboka, kdato jejich odi jevi nezmernY filas. Bohem bitvy u Waterloo nekteti z koni, jia lath na zemi, zotavivee se z prvnich udiriku svYch ran, dali se do okusovani travy kolern sebe a tak se obklopili kruhem hole pfidy, jeho' omezenY rozsah sveddil o jejich slabosti.

Jini byli pozorovani, jak se klidne pasli na poll mezi neptatelskYmi liniemi, kdy2 byli jezdci s jejich hitett sestteleni a kule litaly nad jejich hlavami; vtava za nimi, pre i nimi a kolem nich je nikterak nevyrueovala pit krmeni se. RovneZ bylo pozorovano, ze kdy2 oddeleni jizdy Oleic) blizko k zbloudllYm konim, tito se vzchopili, ptipojili se za sve . druhy s jezdci, a adkoli bez jezdcii, klusali vytrvale .s ostatnimi nezastavivei se ani se neoddelivee, kdyZ nastala osudna, sralka s neptitelem.

Znalost valednych koni na kterou stranu path si eastokrate podivne zahrala s neptitelem, jen' se odvail jednoho z nich chyti-ti a dostati se na jeho zada.

Po bitve u Kirbu r. 1745 major McDonald. sraziv s kone jednoho anglickeho dtistojnika,- zmocnil se jeho kone, jen byl velice krasnY, a bezprosttedne vyskoeil na jeho hi-bet.

Kdy2 anglicka jizda prchla, ktii se dal na tit& se svYm uchvatitelem ptes veechno li" jej zadreeti a nezastavil se, dokud nebyl v dele pluku, ktereho byl jeho pan nepochybne velitelem. TeZkomyslnost a zaroveri smeenou postavu, jakou McDonald ptedstavoval, lze si lehko ptedstaviti.

ye .;stiedu dne 17. dubna 1935. etch z kathtelnice. V ruse ma rude velillenodm svice .. .

"Kristus vstal! . Jistojistne vstal!" tozlaid se dunive pod klenbami talitnich chodeb. Mnozi maji slzy v odich, aekoliv zde jsou, i obzvldet' hrubi, na mnoho ptivykli mugove.

Jsou tu mazance i vejce. Byly ptineseny odtamtud ze svobody. Jsou tu "paschy" (velikonodni dort z tvarohu v podobe pyramidy), kvetiny, svice —a to veecko tenkrat, kdyi Moskva hladovela. Nosili moans to posledni, aby vrhli velikonodni radost i sem„ do sirYch mraenYch kasemat.

Pravoslavi v idealu je naboieristvi vzktieeni krajni miru. Ruske srdce tak je vyznava, tak je praiiva. KO by to velikonoeni radost neomezovala se jen na kratkou velkonodni noc.

Jie je den. Jdeme do komilrek. Komunista.

K. ,starei dozorce, je velice hrub', stoji u zamtiZovanYch dveti a podite, prochazejici. V tom k nemu ptistoupim se zvolanim: "Kristus vstai!" a ttikra.te ho poceluji. Neuhne se, ale odpovi ledabyle, moena proto, ze je zaujat poeitanim.

Ptichazim ke sve komilrce. Dozorce noel chodby, start &oda, sedi na s e d a t k u, smutnY jakYsi. "Co vy?" — "Ale tak . mam sluZbu. Ani domt, ani do chramu nemohu jit."

Ani Zalate, ani dozorct, ani mtai, ani dekistil dnes neni: veechno rortalo v paprscich Slunce Vzktieeni — jsou jenom lido, broth, veichni htieni, veichni Bohem milovani * * * Jednou prochazeje se Moskvou Lev Nikolajevie (Tolstoj), ift davno tomu, veiml si jak jeden vojak ve stralni slufte hnal se s nadavanim za Zebrakem, kterY pied tim pro-sil o almuZnu u vrat Kremlu ( t. j. na miste nedovolenem). Spisovatel pobouten obraci se k vojakovi s otazkou: "Oet1 jsi Evangelium?"

Ten chladnokrevne odveti: "A eetl's ty vojenskY ptedpis?"

Tak ve'ene sraZi se s easnYm, a to ne toliko v Rusku, ale y e veem svete, v kaede lidske duei Vedle toho mtZeme take kid, ae ostrovtip vojenskYch koni, kterY je dini schopnYmi vy-hovovati rtznYm vkzvam polnice a zaujima-ti mista ye svYch tadach, kdy2 byli jezdci zabiti, ukazuje prase rekovstvi. Vojeneti pravi, ze kone maji podivuhodnou silu odolavati Utoku, udinenemu ptimo na ne, setrvavajice na svYch mistech tak dlouho, pokud mohou stati.

V r. 1864 stab se temet eedesat koni, naleZejicich jedne setnine, tereem konfederatnich ostrosttelcii, kteti zamkeleli je vyhubiti a ttokem zmocniti se del. Zvitata ona byla zaptakna po eest 1. Kdy2 bylo jedno zasakno, zvldetni -Cider naznadoval, Ze mu kul ka vnikla do tela, ale ono se pc) okamZitem leknuti opetne uklidnilo, patrne pocho-, nivel, ae kulky jsou nahodil'm zlem, jez snaeeti jest jeho povinnosti. Jeden kfifi, kdyi mu kulka pronikla krkern, pouze pottas1 hlavou, jako kdyby byl obtelovan mouchou, ale jini tteba padli, jenom aby se opetne vzchopili na nohy, kdy2 byli chvili klidne Ke konci teto bitvy dostal kuii generala Hancocka kulku do krku a padl jsa na pohied mrtev. General vsedl na jineho, ale padle s zvyte se v nekolika minutach zdvihlo, ottaslo se a bylo zase hotovo pro sitribu. Tento kith ail jeete mnoho let po valce. Jeden z tech, jie byli ptipojeni k delosttelectvu„ byl sttelen do nohy a zlomena mu kost. Padl, ale okamtite se zase vyekrabal vzhtru a stab na svern miste o tech nohach, zustav tam, dokud nebyl ranen smrtelne. Jine zvite bylo zasaZeno sedmi kulemi neZli padlo naposiedy a jen Ctyi-i kone byli vzati z bojlete tivi.

Povailiva pohostinnost. "Nu, doktore„ jak se yam libilo u divochu pfi va.ii ceste Afrikou?" — "Vkborne — naramne hodni lido; chteli si mne tam tined nechati k jidlu,"

Ve st • edu, dne 17. dubna 1935.

Druha pisen:

Oddil dopisovatelski Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb tivadne polemiky, potadatel pfedklida ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastninta rozhodnuti.

Houston, Texas.

Cten6, redakce Vestniku!

Jsem jeden z tech prvnich dobrovolnikt kteti se ptihlasili do deskoslovenske armady ye Francii a zaroveri \ s jinYmi prodelal jserri cele tateni pies celou Francii, at do dne 2L kijna 1918, a 29. jsem byl ranen a to je take tYden,, na kterY nezapomenu, dokud tu zem tady gmatlat budu. Nechci se o tom v gem ro-: zepisovati, nebot' ani nerad na to vge vzpct minam, ale chci jen podotknouti tolik, te jsem byl vyzvan, abych napsal nejake legiL onatske pisne, a take d ye posilam, a proto prosim ctenou redakci za tech par tadkt jestli bude mista zbYvati, aby mne to uvetefnili. Prvni pisefi je: Vstivejte Cechove.

1. Vstavejte Cechove, nad Vltavou svitg, eervanke prvni zat slunce svobody, • ktera nad \Tama bdela po tti, leta, vola to do zbrane Cechu rodilY, sly§ hlas narocia spout/metro, jak pevna, jeho davera zraku na tebe upteneho, zaklina to bratte, zbav nas tyrana, nenech nas dele mueit hlady, nenech umirat ditky sve, cot nema g v srdci jit' odvahy, celiekYm svetem zaktiknout vrahy sve, Cechove vstavaji, zbrane se chapaji„ ku ptedu jdou do :milady, Ceskou silou lvi.

Refren: Ku ptedu, bratti Ce gi, do zbrane, cot nesly gite natek otroke, srdce vase neni z kamene, a proto mutne do kroku, my nevahame ani okarniik, cot jeden mut sratenY v jeden Mc se vlasti o nas nestrachuj, jdeme osvobodit narod 2. Narode nesmrtelnY, husitska krev v tobe, nethyne g, mag dosud v fiete ptedky sve, jich Ciny hrdinske zdrojem yule tvoje, do boje za pravdu jdou jich synove, dnes za svobodu zeme rodne,. kaidY z nas jak le y zmutile, chce dat posledni krilpej krve, pro blaho pro tve, print! narode.

Otrocka pouta zdrtili jsme, svYch srdci pevnym nadgenim, a pod praporem deskYm jdeme, ✓ krvavY boj, s neptitelem odvekYm, ✓ nas sila nezhyne, ✓ nas vira nezklame, jsme deti Husite, a my se nedame!

Refren: Ku predu, bratti! a t. d. —

——

3. Svoboda narodu podminkou je MU, bez tebe zahyne v svete katdY tvor, a netli otrokem byti, je lepgi smrt, netli nekoneenY bol, nad nagim vzdorem svet jen tasne, on vidi silu nadgeni, a vidi te nezname bazne, hajime-li pravdu proti at po valce svobodne vlasti, svobodne Cechy zapejem, nad mohylou na Bile Hoke, eervenobilY zas prapor rozvinem, a vrahy pobijem a glechtu vytenem, a v miru St'astna bude na ge eeska zem.

Refren: Ku ptedu, brattil a t. d. —

Strana 3

VESTNIK

—

BilY kvitetek.

1.Kdyt jsem ma giroval ku hranici, titil gedY Karlik mou eepici, mou depici titil karlik gedY. kdyi jsem magiroval naposledy, pies Pijayske proudy v Italii, kam mne lakal kvitek rudobilY, kvitek, kterY hrozi kvitek pro me za hranici.

Refr.:: Tarn jsem si ten kviteeek, smel za baret tarn jsem vedel take prod, tad jdu bojovat.

2. Za baretem kvitek rudobilY, verne srdce Ceske pod kotili, a v torn srdci zjevnou vlasti tutbu, nastoupil jsem u legie slutlau, nastoupil jsem hned u druhe roty novY baret s kvitkem, nove boty, nadgenim za prava vlasti k lici, spel jsem °pet ku hranici.

Refr.:: Tam jsem si ten kvitedek„ smel za baret dat, a t.- d. — — 3. Do boje nas tahly dlouhe tady, byl jsem mezi svYmi kamarady, v krutem boji raku gackYch vrahfi, vzpominal jsem na tu na gi Prahu, na tu na gi Prahu, matku vlasti, maeme sve tivoty hrde klasti, nage krev s francouzskou kdyt se smisi, jiste nagi Prahu vzktisi.

Refr.:: Tam jsem si ten kviteeek, smel za baret dat, a t. d. — — 4 Dodkali jsme se to velke nage roty °pet u Teront prorazili hmotnou frontu vraht a my zteli nahle naSi Prahu, nagi Prahu, kterak z porob vstiva, a s ni nage stare, eeska prava, rozzatila nam vstkic tuto chvili, a s ni kvitek rudobilY. Refr: RudobilY kviteeek, svobodu narn dal, s rudobilYm kviteekem, deskY narod vstal.

Tak doufam,, te mne to redakce uveiejni, tech pisni poglu vice at do ptigtiho S laratrskYm pozdravem, Jerry Baletka.

(Pozn. red. — Radi dal gi vlastenecke pisne uvetejnime. Pigte 'vgak pisefi tadek za tadkem oddelene, eili verg za ver gern, tak jak ma bYti pisen vysizena. Je-li psano v ge v hromade, a neni-li niun znam napev, pak je zatetko pisen pro sazbu upraviti a pak tee pi gte pouze po jedne strane papiru. Pozdrav!)

Vyiehrad eislo 48.

Taylor, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Chci varn vSem, bratti a sestry, dati ye(let, ae schtze, ktera se dobYvala dne 7. dubna, byla zase eetne nav gtivena, tak ae je radost do ni jiti a si s brattimi a sestrami od srdce pohovotiti. Vge v nejlep gim potadku bylo rozebranc, tak ae je poznat, ae bratti a sestry tadu Vy gehrad eislo 48. maji velkY zajem o dobro v tivote spolkovem. • Chci y am, mili bratti a sestry, nejakou pohadku napsati. A aelcoliv je to jen pohadka, pfece ale ma hodne diiletitYch slov v sobe.

Zde je: V jednom kralovstvi byla krasna princezna, ktera svYm milYm zjevem okouziovala kaideho, kdo na ni pohlecil. V gak jednou, kdyt byla nesttetena, ptiletel drak a tuto krasnou princeznu odnesl do sveho dalekeho zamku,- ktery se nachazel na velikem vr g'ku a kolkolem tmavY les a pustina, take nebylo ani ptistupu k tomuto zamku. Aby snad piece nekdo drakovi princeznu neodnesl, aneb ona

ama neunikla, tu postavil drak je gte svoji drava zvitata k jeho sidlu, kde veznil princeznu.

V celem kralovstvi byld ted' smutno, kdyt ut nespattili milou princeznu, ktera obveselovala katcleho. Kral slibil velkou odmenu to-. mu , kdo mu jeho princeznu nalezne a ptiveae zpet k nemu.

Odvatilo se nekolik rytiru, ae tuto ceznu vysvobodi, vg ak aadnemu se nepodatilo 'ptivesti princeznu zpet ku krali. Nekteti, kdyt poznali, te cesta je velice neschtuina a maji mnoho ptekatek, radeji vratili se zpatky, a jegte jini, kteti meli tu odvahu se at k sidlu drakovu, byli jeho strati roztrhani, nebot' strach z techto dravYch zvitat vzal jim vtechnu oclvahu a proto v zapasu podlehli.

Vgichni ut se vzdavali nadeje, ae bude princezna vysvobozena, at tu najednou se ptihlasil jeden udatnY rytit, kterY se odhodlal tuto princeznu vysvoboditi SvYm medem klestil si cestu k sidlu drakovu, at stanul pted samYm zamkem, ale tu znenadani vrhla se na nej drava zvitata a chtela jej rozsapat. Vgak odvainY rytit dobte s medem zachazet, a tato drava zvitata, jet sttetila drakev zamek, usmrtil.

Jakmile v gak chtel vkrodit do zamku, tu se na nej vrhl sedmihlavY drak.

UdatnY rytit svYm medem stinal drakovi hlavy, ale jakmile jednu hlavu usekl, vtcly druha zase narostla, take tit byl celY vysilen a domnival se, to zahyne. Vgak vzpominka na onu krasnou princeznu mu dodala takovou silu, to razem v gechny hlavy drakovi st'al a tim jej nadobro usmrtil, take tit' nem& ptekatek a mohl ptivesti krali jeho dceru princeznu zpatky. Za svoji udatnost lasku k princezne dostal tuto princeznu za mantelku a s ni cele kralovstvi Bratti a sestry, toto je pohadka, ale kolik krasnych slov je v ni obsateno, a proto, kdyt vtcly v na gich schuzich budeme katdY z nas mitilasku ku svernu bratru a sestte, jiste vice dokateme, tak jak ten udatny rytit. Proto si mame chyby sve odpou gteti a dobrYmi, la. skavYmi slovy vice dobra ueinime„ a pak tady nage budou ku ptedu pokraeovat. Mejme vtdy na pameti jen dobro a tim prokateme k svym bratriim a sestram tu lasku a v lasce si viterstvi dobudeme.

S pianim vgeho dobra a s bratrskYm a sesterskym: Na zdar!

K. F. Chalupa, dopisovatel.

SVATEtNi VZPOMtNKA. Sii jsme jednou s maliekou Sarkou po NArodni trice. Nebyla ji je gte tti leta. Videla osvetlenY vYklad a hned k nemu zamitila.

Ale u vYkladu stal vysokY pan a nee° si vatne prohlitel. Ale garka se nedala. Zadaly pracovat lokYtky, teliolco se sunulo k vYkladu: at vysoky pan si asi tekl, ae moudtej gi ustoupi, a ponechal svoje misto diteti. Teprve kdyt odchazel a vlidne podival na dite, ktere se ponotilo do kre.sy vYkladu, videli jsme ty zname rysy. Masaryk. Sel dal, k Narodnimu divadlu a zase dal po nabteti. Ti ge se uvolnovala pted nim hlavni tepna, a jen za nim lide postal!, zrovna tak, jako kdyi mezi nami projde nekdo, koho marine radi.

Prod ptipominam tuto malidkost?

Necht' zkusi diktatoti, vladnouci svYm narocium, projlti hlavnimi ulicemi velkomesta bez doprovodu a bez bezpeenostnich opatteni. President demokraticke republiky jde hlavniho mesta republiky tak prost6 a ze.ro! Tefi tak jiste, jako katclY jinY °bean. Sta.& si jen v gimnouti, jak chodili piedsta.vitele -tteti rise" mezi svYm lidem, kdyt sbirali do pokladnieek na zimni pomoc: vedle katcleho, za ketdym a pted katdYm houf uniforem, hot f lid!, kteti davaji pozor na lid, aby se vildcfim nic nestalo. Tu elove'k citi rczdll mezi tak zvanYmi radei lidu a skuteenYm vedcem lidu.

V. Gutwirth.

Stra is 4.

Dallas, Texas.

MilY Vestniku a vaichni etenatil Vgern. Varn pfeji veseld Velikonoce.! Nove gaty a gate asi v gichni ua mate, easu bylo k tomu letOs dosti. Uklid, na ten my hospodyne jen pohliaime„ kdo by se diet; sotva ui zase je v ge zapra gene. Ti nahote hraji a.si kopanou neb nejakY novY moderni tanec k velke noel cvidi, a jak sukne letaji, tak se na vgechny strany pra gi. 81ohaeku, paneeku, main na dvoie dva stromky, kodiaky na nich jsou ua odkvetle, ale ty proutky, to by se pletla Gila, ale ne na nas aenske, my jsme takove dobrotiska; tem muaskYm ty gat'ky tak trochu vypra git. Neb jako ten, co ty pletky do hromady diva, Josef Barton, to je odvaha, u2 i do nazi besidky se dostal? Poditala jsem na knoflikach, ma, nema a vy glo ne, ani polehoujici okolnost neni aadna, neb ho mezi nas pozvaia nejaka Johanka. Dle dopisu se add, ae je to aenska a docela dobre natury, ale mlada-li,, stard, vdand di panna, do ktere tiidy ji zaiadit, abysme pti teal. neurazili ,a takovY dedek jako by na to dekal, ua je mezi narni. , Muj ty smutku, co jsem to napsala? "Dedek"! Dle Steinerovic poltografie: "tak asi 50IetY u dveti stal, to asi aby mel blizko na derstvY vzduch, kulate tvate, vyholenY, gaty vypresovane, hotovY fe gak, hledime jako vyjeveni, to ae je stars' Barton? Ptedstavovali jsme si tak dedka, kterY pri jiti nechava jednu nohu vzadu." Ale lidska chvala, jako kdyd se zapraSi ,a za dtivod.,davat, de umi kde si tentoc ptipnout, to nic neni, to dokaae ledaskdo, ania by si musel ruce mYt. Ale, dovede-li taky ty tentojc vyprat, to je otazka. Pravda, taky se nam kdysi chvalil, ae kdya mama kdesi vrany hlidala, ae s jejich Emilem prali a jake pry to pradlo bylo pane bile. Taky nikYm jinYm nedokazane. Zrovna, jako jste kdysi psal, ae u Emila maji ua nee° maleho do kolibky! Kdyby to bylo u Emilovy aeny? Ale Emil je muaskeho rodu, a as

by Ira i muaskY? No, neni divu, ae je svet lidmi pkepinenY. Ale to asi v gechno bude sama chvala a pokud Va ge mama neda na to patent, my aeny to budeme povaiovat za gmejd a Vy nesmite do nazi "Hlidky ten". A to Johanka musi bYti z nejakeho stareho yydani, kdy se psalo: "Jmena a malby hloupych, stoji na vgech sloupich". Dnes aijeme v moderni dobe, kdy kaadY touai bYti se .svYrn jmenem na prvni strane v novinach. Tak jen se nebat podepsat, a pi gte aeny i deveata, at' si nazi Hlidku udraime. Ty Barto govske pletky rady mime, ale my jsme pokrokove a tak as kdo kam path. A tak dopisovatelky, nedajme sa!

Do historickeho museum daroval p. Doleaal dye formy na delani ruenich krajek„ pti kaide jest kus krajky palidkovane. Odevzdala jsem na misty pattiene i sama jsem k tomu vygivku piidala. Mrs. Robinson za dary dekuje. 2adam vas znovu, zvla gte aeny dallaske, darujte nee° do deskeho oddeleni v museu. Je-li yam to obtiane,.. dejte mne neb sestte Kosovo, ji to ptinaleli, neb jsem za ni to praci letos vykonavala, neb ona nemoci a amrtim sve matieky, se tomu nemohla venovat. Byly jsme aenami americkymi pane ptijate, straVily jsme mezi nimi kraschvile a vge to bylo dineno pro na g narod deskoslovenskY, tedy tea kousek narodni price. A znamost takove, nam muae v budoucnosti ptinesti uaitek.

Dostala jsem psani z Chicaga a v nem vzorky na sukne ku kroji, pekna teaka latka, pentle. Mail na sklade veci ku krojtm pottebne i cele kroje, ktere stoji, aenske 35 dolart, a muaske od 25-35 dolart. To bude asi trogku drahe pro mnohe z nas, ale ktere si umite samy vygit rukavce a zasterku, tedy by se dalo potiditi lacineji. Pti gti rok nam ptinese plane narodni slavnosti, my budeme oslavovat sto lete vYrodi a pti nem budou i nak krasne deskoslovenske kroje. la bych sobe, abych mohla v ptittim roku profit vtemi misty, kde se ty historicke uda-

VESTNiK lesti odehravaly. 1Vliti dobreho pruvodeiho a jit od jedne painatne veci ke druhe, jiste to bude i v'stavkou dopinene. Prato,. ae se dosud v Austinu hada-ji, maji-li neb ne na to penezi p •ispeti, na g narod neodrazi, kdy ne spoledne, tedy kaada osada samostatnii oslavovat bude. Tedy jen gijte, vygivejte na vystavy i slavncsti se chystejte.

Na zdar!

Ant. Ondingkova.

FORTWORTfISKE TROgKY..

Fort Worth, Texas.

Sestry, bratti a ptatele!

Ptedne musim vzdati zest a p .oclekovani divadelnimu sboru Tel. Jed. Sokol 2fgka Dallas, za jejich .ochotu a snahu vtidi /lam.

2e nam zde sehrali lidovou operetni hru "Tulacka krev". Clenove Sokola Dallas nikdy neodmitli na ge addosti vady nam ye vgem vypoinchli. I tentokrat ptispeli nam sehrali tuto nakladnou operu, protkanou zpevy a tanci. Ptivadeli navatevniky ve vese• lou naladu a opet ponoiili mnohe ve vzpcminky na nazi rodnou vlast tam za motern.

A smutne zjevy nadutost proti sirotku a nebo chude deveoce, ktera byla odstrkovana Sedlaky, a byla donuce/aa, se toulati v chattnem odevu a nedostatku. Aa ke konci jeji zachrance Vendelin, podava, .dilkazy jejiho du. Tedy vgichni ti, od kterych byla zavrho\Tana, na konec v gichni ji k sobe tiskli. V teto ope •e hra jest nanejvYS dojemna. VYprava jevigte musi Wit take k teto hie ptizpilsobena, jak vyaaduje, jinak hra by nemela toho vyvrcholeni. Vesnice, v pozadi lesy„ na naysi kagna s pamatni so gkou, z ktere usta.viene Po celou hru tede voda. Herci v gichni se stili syYch filch znamenite a piekvapili jejich vYstupy a. nacvidene zpevy. Kdo jest milOVnik krasnYch a dojemnYch divadel, tuto .hru dugevni poaitek v ni obsahujici, odporudujeme kaademu. Meli . jsme zde take yzacnou navgtevu z West od sboru Slavie, dr. G, Paz-drala a br. Ben Vanauru. Sly gel jsena dr. Pazdrala s dallaskymi, by jim take tuto hru sehrali ye West. Drazi krajane, kdo int aete se sadastnit toho poaitku, nenechte si ujit tete), piileaitosti; toto neni jenom obyeejna fragka.

Navgteva mohla bYti- take lep gi nea byla, neb nebylo zima .ani de gte:„ tak nevim, prod neptigli?

Ta stara, nedorozumeni, neblahe vzporninky mezi nagimi krajany zde, mely by pattit minulosti. A obzvla gt' v torn ohiedu, kdya to jde k acte naai vzdelanosti a podpote naaeho matetskeho jazyka, tlumoeeneho v na gern deskem jazyku, hranYch divadel. KaadY ten ochotnik, kterY za, sveho aivota. hral alohu v divadle, je rad, kdya vidi pied sebou kou navgtevu. A to ma, snad rad kaadY. Tedy,co nemaa rad sam, neat jinemu„ je stare. ptlsloyi. NedostaditelnYm .omluvarn se nekely -vet a mnohdy ne. .

Zabavni vYbor Tel. Jednoty Sokol se dohodi potadat velikonodni taneeni zabavu, a site v pondeli, dne 22. dubna. Zaeatek v cbvyklou hodinu, vgem vyhovujici asi v 7 hociln. ye, der v Sokolovne, 3221 N. West, 28th St.: 0 zakusky a obeerstveni bude znamenite poT starano.

Zaroveri snaalme se po •adati Bazar asi: kdy v mesici eervnu, coz nam nebylo man!), podniknout v dobe otevieni Sokolovny..VY-a zivam laskave vaechny na ge ptatele, • by vyslechli na ge sestry ,ktere jsou ustanoveny pro tuto akci, a na jejich adresy moano da y g Bazar zasilati.

-kynana Taktea naSe cvieici dlenstvo se tuai -k ye, tejnemu vystoupeni v mesici kvetnu. cich je as okolo 50, rfiznYch tjid: sokoli, sokolky, dorostenci, dorostenky, adci, .aakyne a kariata. Ted' se jia maji kde sekadit, at' je. to uvnitt a nebo m yna, vaude mista dost.

VyzSwam opet vaechny iodide, by jste va'Se ditky posilali do cvieeni a site kaZde Utery a patek v 7 hodin veder. Jest to povinnosti. kahleho, narodne citiciho krajana, by podpo-z: roy al snahu a vec sokolskou.

Ve sttedu, dne 17. dubna 1935.

Je tomu teprve 18 let, co nate rodna vlast, tarn za moiem, byla vyrvana z delez ponem eeneho 4 Rakouska. a Sokolstvo melo na tom Ivi podil ie se nage vlast stala samostatnou.

7a hranicemi se organisovaly Ceske legie a nazi hoti pornahali porazit rikladneho neptitele. A ted' znovu se vztahuji nad nati osvobozenou vlasti valeene mraky. V posledni valce kite nemecka nebyla poradena, jak se melo stati. Neporadene Nemecko opet si troufa, a ohroduje nazi vlast, cod mute miti dosti kriticke nasledky. I kdyby nedoSlo k valce ted', tedy nekdy k tomu doide a my musime bSit na stradi, bychom hajili nati rodnou vlast!

S bratrskYm pozdravem, A. Tobola. gtefanik, els. 142.

Houston Texas.

"MODRE OtI." V nedeli, dne 21. dubna sehraji ochotnici hiuboke drama lasky "Modre °di". jak jii to na torn svete jde, jedni chti to druzi ono. RoL dice si pfeji ditky vychovat pro jiste povol'ani, ale ditky smY gli jinak. Tak i v teto divadelni hie.

Stati Nesverovi meli 5 ditek, dtyti umiely a zbyl jim jen Jiti. Po smrti etvrteho ditete, zaslibila Nesverova Baba, de mu obetuje ,posledniho syndeka za.chova-li jim ho a vyvolila mu duchovni stay a Jiti svolil, ale pied tim zakoukal se do modrYch oei. Byla to zprvu laska detska,, as pozdeji chapal, de je mu Magda bytosti na svete velice drahou, jeji oai mu odarovaly. Vstupuje do seminate, ani nemyslil, de se musi od ni odlouditi. Teprve pozdeji poeinal chapati, ae dobrovolne vzdal se lasky, jet ma bYt navddy pro nej pohtbena. Lee setkal se s ni zase, a staeil je-ding pohled tech darnYch oei a byl rozhod --, nut. Kdyd matiaka jeho dadala aby pinil jeji vuli a svuj slib, aneb de ho zavrhne; de se k ni hlasit nesmi co jeji syn, rozefte kleriku, sundo, a odhodi kolarek a avoid: "Nebudu knezem matko! Cod jest htichem lasku k blidnimu povznesti jette o stuperi vY ge a bez ajmy ostatnich, milovati nekoho vice?! Nic na svete neni tak povznatejici, tak a tak posvatno, jako tato laska, a my knedi se ji vyhYbame!"

Konec! Je po vtern, po nadeji v diti, po kvetech, ktere uvadly. Kam mohu jiti, kdyd tma je kolem. — Tmou svitily mne dtive oei jako dye hvdzdy — nyni mi zhasly. 0 hrej, hrej xni divko, kterou jsem miloval, k Tull ktere jsem ail. Tva pisen pohtebni mne k veenemu spanku ukoleba. Jid jdu Magdalenko, muj divot uhasina, modre odi s Bohem!

Toto je jen zbednY naert toho kusu. Nenechte si to ujit a pkijdle vtichni. To vesele, co pti tom kusu bude, to vain vypisovat nebudu, mod toho neni, ale piece nem Po di, vadle bade vyhravat hudba p. Mikutly; pti divadle tea. Tak nezapomerite na VelikOnoeni nedeli v sini tadu 8tefaxiik na Cottage Grove.

Jette jsem na nee° si vzpomnela. V nedeli, dne 28. dubna potada tamnejti tad taneeni zabavu pia hudbe br. Ludvik Sablatura 7mi derma kapela z Ganado, Tex. Vstup jenoni 25c osoba. Zaeatek v 8 hodin veder. Tak na shledanou!

Za zabavni vYbor: K. Otvrtnikova.:: lead

STUDENTSKE DIVADLO V EAST BERNARD.; Sudenti eekiny na Texaske statni universite v Austin, sehraji v nedeli, dne 28. dubnae,' ptesne v 7:30 hodin veder v K, J. T. sini v East Bernard, krasnou, dosud v Americe' nehranoir veselohru "Zlata Katetino". Studenti hraji z pameti, takde hra vypada jako sku-. teeno,st.

Plied divadlem promluvi Dr. Mieek a ptedstavi studenty-herce, kteti se velice teal na shledanou s krajany z dela° okoli.

Povezte p •a.telum a znamYm o divadle a ukaate studenttm, ae jste s nimi. V mladedi je nate budaucnost!

Ve sttedu, dne 17. dubna 1935.

DIVADLO V MORAVII sehra,je drama,tickY kroutek, v nedeli, dne: 21. dubna. Hrati bude "Kraska ze Sumavy".

Jest to pekna veselohra o 3 jednanich, zpevy a tanci. Milovnici narodnich taneekti a narodnich zpevit, maji pfiletitast uvidet co opravdu pekneho.

Hra jest prostoupena od zaeatku at do konce zdravYm, eistYm humorem. Koho tedy trapi trudnomyslnost, pfijed' v nedeli na Moravii a jiste ji ztratig. Vstupne pouze 20c a 10c.

Zaeatek v 8 hod. veeer. V padu nepkizniveho podasi o Wen pozdeji.

Na listku nemocnYch naleza, se mantelka. br: Jos. Trojaeka st. WU- negtesti, ze si zlo-mila nohu v kloube'. Pfeji ji brzke pozdraveni.

Zda se, te smrt si oblibila na ge okoli, neb v kratkem ease jsme pozbyli 2 eleny z nageho tadu Cis. 23, a site br. Jan Fojtu a ted' br.

Klapuchu. Nerny,slite mili bratti, te by bylo tfeba ziskat nejake mlade eleny a tak vyplnit nastalou. mezeru? PfemYtlejte o. torn. • Srdeene zdravi v gechny- etenate a na abledanou dne 21. dubna!

F. B. A ZASE NECO Z HOUSTONIL • Stara desk& pranostika ma o dubnu a bteznu trochu satirickou poznamku — bkezen, za .kamna vlezem, duben, je gte tarn budem — a tak to vypada, letos 'le ma v tom trochu pravdy. tlovek aby navlekal na sebe zase Zimni pradlo. Posledni chladnou vinu pkinesla, ozvena onech prachovYch boutich • severcrzapadu se Mute' gedivou mrtnou clonou, jet pa dva dny zakrYvala Houstonu a ze ktere jarni suneeko se svou vehni zbledlcu tva-• ti jedva mohlo prokouknouti.

Vge je ovgem tu jit skryto v havu sveti zelene, jako by se pkichystalo vklouznouti ye velikonoeni dobu v novem munduru, svateenej gim. Nage oba mistni fatly se nYiii . tut!. na Orknach jevigte jen cot. A oba disponuji vel.mi schopnYmi hereckYmi drutinarni, 'cot . jen milerad pkizna katdy nav gteirriik. Pani B. uldove, v poslednim aisle Vestniku to vhodne vyjadfila, te pro na gi Ceskou vetev zde ma slovo mluvene a zpivane na jevi g ti veiky wkznam. Vim jit pfedem, ze kus "Came oe," bude ochotniky kadu Stefanik velmi dobke hran, herci uvedeni- v ozneance jsou velmi dobrYmi, osvedeenYmi ochotniky.

A co tad Pbkrok Houstonu? Ale botinku, co: pak myslite, te tam elenove usnuli na yav • finech a oddavaji se sladkemu srteni? Kc!, pak? Ti se nyni do toho pustili. Vtdyt' co nejdiive je nutno poditi s ptipravarai is majove slavnosti, jet bYvaly vtdy pYchou tadu- a letos to majova °slava bude miti zvlag te slavnostni nadech a bude vYinamnou, Jett() fad bude slaviti pet a dvacetilete vYro,sveho trvani. Je to site kratka doba miry dejin, ale pro trvani tadu dlouha a v.Vznamna, v povateni, co plodne prate bylo za tu dobu onim fadem vykonano. Ku. dUstoi•nemu prilbehuslavnosti tak vYznamne musi pani Thalie pkispeti take svou pornoci, na cot kroutek Hlahol pamatoval. Zpestki program neeim novYm, neeim .co by odpovidalo dobe a vjrtnamu slavnosti. V maji jit se v ge ,smejo, piiroda zrovna hYki.v pestrYch bai.srach.vge zpiva, veselou pisen probuzeneho ziti, twit musi bYti na jevig ti neco pkipadneho.. A Prot() kroutek Hlahol. si .za sve Oslo slavnosti vabivou operetkti: "Ka2dY .snad.inft neco rad", le V Ili ZaStQl4PE11,0 i zpivane.v. hezkein jasaVE.irn ,fou go,,neco cab?' dej . se todi..kal te neuttichajici these :7, vota, lasky. Nekomu se libi modrooke blobOnky, tive letory, jinY se zahlauba v jak time hluboke dama obi, ten zas vidi svaj, v gtihlem, jak andilek se vzildejiciir. stvokenieku a pro onoho je ma gnetem ba • culata Kaska "jet pki tanci se k nemu tak svadne madka. "Je to dobke, to pkiroda to tenske pohla.vi vehroutiia do tdk rozailiVeh forem, aby ti inuzi m6lf trochti rTheril,.kdyg je p chvAti Amor y e svit terata

VESTNIK zirladi katclY snarl„ pil z Cite lasky tad, napoj jent krev.rotpeni a obydejne konei v teneni.

As tak neco podobneho bud,e v te operetce, jit budou hrati ochotnici kroutkuhob fadu Hotistonu p1i °slave- dvacetipetileteho trvani zmineneho kaciti na majove sla y -.nosti,vclue5.ktnaChysej vgichni, jen par tYdria na g deli od onoho, .pro : Houston.. tak yYznamneho dne, Pfigte . vice.

My jsme- zde v kadu • Pokrok Houstonu ve znameni jubilei, sotva aslavime jedno jit ptichazi na kadu druhe. Tento tyden maple dva juailanty„ damu a pana.

Sestra Frances Tesakova, chat' Mena spra y -nihovYbrukadPo Hustn,bra Frank Tesake slavila v-patek sve narozeniny. otihotna spolkova pracovnice, jakajeji shot', matinka dvou hezkYch dceru gek, pani Helenky Kroulikove a Vilmy Tesatove. Tot' as return.", te ma z nich radost a bratr Tesak tat. Bratr Tesat krome spolkovYch funkci je elenem spravni radY tovarni pabytkove fir-Ply Spaiti and Meyers, kde pracuje detne nagich krajanil a dlenem keditelskeho sboru krajanskC Liberty Loan and Building Asscelation a ma se svou choti, pi. Frances Tesaspoleene 'oblatili kovou take . tit zasluhu, , (av gem. ten mutskYo tak hezkYmi poupatky. Bratr Hanes, Louis, e'en na geho radii take slavil v, sobotu sy e narozeniny, prveho roku pc, padesatem dasateriem milniku. Prokazal kadu Pokrok Houstonu jit ninoho debro. svou nenareenou praci. Musi mu bYti pkipotteno k .debru, te drarriatickemu kroutku kadu Pokrok Houstonu obstaral oehotneho a ebetaveho napovedu v asobe sve choti, sestry Rdteny Iianusove. To se stab() tim, te ji pojal za tenu ve r meste, jet Machar zvednil ve sve "Tristium Vindobona", kde dlel od sveho gestnacteho roka. Sestra Hanu gova je rozena v Bystfici u .Bene gova, tedy v pratskem kraji a spojenim jich byla zpeeetena to bratrska. laska pojici 6echii se snivou a tirnou Mora, venku. • Bratr -Hanu g narodil se v Liptalu, na Morava' a kdyt sledne Kastkove ptedal sve jmetoot . oltake ve Vidni, vyrazrli si spolu na delsvatebni gpacir pies Atlantik; vedouci at Texasu, z nejt se jit nevratili, neb dva mladi, hezci a o baste vrkajici holoubkove tu zakidili si sve hnizdedko. Nu a jak je as katdemu znamo; takovY vrkajici parek holoubatek• se brzo pochlubi svetu -tim, co jim to milostne vrkani pkineslo. Jederi se stal tinkem a druhY maminkeu. Ciperny kdys klueina je dnes jit, vyrostlYm jonakem, stepilYm a prutnYm a to .divdi poupatko, rozvinute v ratieku si jit pkivlastnil bratr Abner, Dixon. Poji se v ni romantika pratskehokraje s valag skou snivou, ale pkec praktickou pavohou..Za dva roky bude jit brat"' Hanes ta• ke slaviti pet a • dvacetileteho trvani sveho snatku, bude-li do to . doby dedeekem, na to ohu. Pisatel,. on a jizaruky poskytnouti nem ni; kdot- jit maji deti otenene netadaji tak asilovne na svYch detach Utah' dedeeka.

Pkig ti tYdcri pak slavi .sve narozeniny chat' •bratra E. E. Chernaskyho„ dobte Znamou i jejiho chute v gein brattim na geho radii Bratr E. E. Shernosky je zrozen v Texasu a jeho chat' tet. Sestra E. E. Chernos1t jednou z tech kidkYch tenskYch 1)077rah, jet je cirri tvla gte' libiv eui mutam, je skromnou ;tichou a• nedovede• so zlobit, cof iiisatel vi nejlepe, setkayaje se s ni dastej", v- iltaclovne Liberty Loan - and Building Asso•clationo.Rde je tat zarnestnana :pain Kroulikova; jit :se stala od to -doby, kdy jako He-ifKa' tTesarava -kekla eve -souhlasne "ano" na•• clota.z pana.- johnieho• Kroulika pro spapout' tivotern. V gem zde .uvedenYm jubilantlim pronag i pisatel jmenem s yYm i jrnenem 1. d:du srdedne blahopkani ku jejich jubilee.

A nyni malou poznameeka. U na geho fade u ie cola kacla zaslou g'il-i7ch pracovnikt je s tomu take), kteki nemaji padesatee cialeko a riebo , ji jig pfe4reL

Strana, 5 zpUsobem vzpomenuto, meli bychom to za,vesti u kadit nasi Jednoty, by byla ona ritzna ju•bilea nageho Clenstva vzpomenuta v tisku, zaslouti si toho a pak je to jen trocha uznani, jet katdeho te gi. Ameridane tak eini ye svem tisku a myslim, ze je to pekny pkiklaklad, jent toho drutneho bratrskeho ducha ututuje. Na g fad vzal s politovanim na yedemi, te tiha obchodnich povinnosti tilts br. Louis Ralika ku resignaci z funkce pkedsedy majetkoveho a jinYch vy'bord, jet on s velkou svedornitosti a spravne vykonaval.

Sluteb bratra Rulika bude vtdy vdeene vzpominano. Br. Ralik otevte brzo novY velkY obchod na jitni Main ulici a my v gichni mu jit pkedem blahopkejeme ku jeho aspechu v nem. Vg em etenakam a etenakkam pfeje \ resale Velikonoce, S. P. Studnieny. ftad Vygehrad Cis, 48.

Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku, bratti a sestry, tele a krajani!

Veda y am davam, ze bratti S.P.J.S.T. Cis. 48, "Vygehrad" as usnesli dati novou podlahu do sveho , stanku na Bayesville. Proto vain vtem davam vedet, ze budou hledet uspokojit vg echny tancechtivd bez rozdilu. Prvni bal, kterY se bade pokatlat•i na nova podlaze, bude due 27. dubna, t. j. posledni sobotu v.tom•to inesici a cloufam, te budou v gichni spckojeni s novou podlahou.

Zareveri y am ten davam vedet, te kad Vygehrad cis. 48 na Bayesville eini ptipravy na krasny vedirek, kterY bude na oslavu .dne n.a g ich ptedrahYch matidek, kterY pkipada, na 12. kvetna. Buds krasny program a co vice, to y am povim neb sdelim pozdeji. Proto vas bratfi a sestry, ptatele a krajane jit pfedem zvu na na gi zabavu, ktera bude dne 27. dubna. Pkijd'te v gichni mladi i stall' a doufam, te se vgichni dobke vytaneite na nova podiaze, ktera bude do toho Casu hoto ya. Tet ne-zapomerite na ten na g krasnY veeirek no.

"Den Matek", kde usly gite ditky, jak budou na ten vetirek pkipraveny. Vice varn sdelim pozdeji o torn vedirku.

S bratrskYm pozdravem a s Na zdar! jsem K. F. Chalupa, dopisovatel.

Fort Worth, Tex. Ctend redakce Vestniku!

Dekuji za uvefejneni meho posledniho dopisu, a prosirn o uvekejneni tohoto.

Bratti a sestry z Dallas nam tu ye Fort Worth sehrali pekne divadlo pod nazvem: "Tulacka krev". Bylo videti, te jsou vgichni dobki herci, a divadlo se libilo vtem velice.

My ,vam i bratti a sestry dekujeine za vagi pomoc nagi sokolske Jednote.

Take varn musim nechat vedet, te se pkipravujeme na bazar a prosim vas, byste nam nedim pkispeli. Katcla maliekost nam pomate. Doufame, te varn zase my nekdy to oplatime. Tet dejte na daredky spravnou vagi adresu a jrneno, abychom mohli tivefejit jp lena dared v na gem milem Vestniku. Darky mutate poslat na adresu: Joe Svitak, 2122 Prospect Ave, N. Ft. Worth, Texas.

Take vas vgechny zde i okolni zvu k "lam do Sokolovny na taneeni zabavu, ktera buds v pondeli v 8 hodin veder, dne 22. dubna. Budc to na pomlazku s dost malovanYch vajidek a vstupne jako abydejne. Vgichni budete srdeene vitani v na gi nova Sokolovne.

Srdedrie • zdravim na gi rodinu a vgechny znarne v Temple i zde.

Emilie Polagek.

• • OD NASICH STUDENTE. Na gi student" Cestiny z Texaske -statni university sdeluji, to dne 25. dubna Klub Cschic bade multi taneeni zabavu. V gichni ex::;tudenti a jejich pkatele jsou srdeene na ni pozyani.

Zi-tbava bude se konati od 9 do 12 hodin v Main Lounge Union Building.

S poz(imveni, Lo8vak, rPdserls Klubu

Strana 6.

VESTNIK

HLiDKA ZEN SPLEEN...

Jsou dny, ve kterYch mi bYva teskno. Dny, kdy ptes vg echnu sluneenou pohodu by se mi chtelo plakat a volat zpatky v gechno, co se propadlo v nenavratno. — Tehdy si sednu ke svemu modrernu kuffiku, odemknu jeho zamky a probiram se jeho obsahem.

Tady jsou tti se gity, modre desky s napisem: Denik. Obalka s uschlYmi kvety, pozvanky na plesy a eaje, porculanova, panenka s chrpove modrYma alma a krinolinkou z hedvabne stuhy, kaskanety, ptivezene z Pamplony, barevne krystalky a mu glioky, dtevenY vejit s obrazkem rokokove selanky, uschovanY na pamatku prvniho plesu v pensionate. Drobnasti z myth toulek cizinou, jizdenka z patitskeho Hetra, japonske hraeky z barevneho papiru, svazky pohlednic — konfetY, stuticy z karnevalu v Nize. Vstupenka do dratcIanske Galerie.

A pak dopisy. Od tet, od maminky, jeden od otce, psanY krasnYm, pevnYm pismem, rukou, ktera &Arno zetlela. Na jeho konci netna vYtka, proe o sobe nedavam vedet. Ach, jak rada bych ted' psala, ale na veanott po gta nepEchazi. To bylo pted sedmi lety, kdy- male. gymnasistka ten list eetla po prve, sedic na kogiku se zasilkou "z domova". — °balky s dernYmi okraji, kondolence k otcovu rimrti, bile obdelnielty svatebnich oznameni myth ptitelkyri. Ta zde, Bety, je ut maminkou a piece tornu neni tak dlouho, co jsme se spo iv, loudavaly s ta gkou na zadech Jeeneu ulici ze gkoly u sv. Anny. Tady Olga, drahe, plavovlase 'cleveatko, ktera zemtela dva dny po narozeni prvniho synka,, nerozluenY kamarad v dobrYch i zlYch chvilich, kus krasne pohadky gt'astne doby. Listy napinene drobnYm, vyrovnanym pismem DotinYm, vysoke medialy, ted' ut lekatky. Byla jsem snad Prvnim jejim pacientem, ledila moje srdce, nemocrie mladYrni, horkYmi sny a touhou, ptikladajic na ne koneftiva slova, jejicht smyslu jsem tehdy nechtela rozumet.

Programy divadia ye Strassburku, v v Berline, seznam koni na zavodech v Deauville, videriskY obrazkovY magazin. tografie londYnskeho Piccadilly. Vstupenka do Louvru. Prospekt testy Holandskem a Italii.

Ulomek mramoru z Pompeji. Vysu genY motskY konieek z Capri — modra lasturka na trifirce sklenenYch korai& koupend za liru v Neapoli. Naramek ze zelenYch hranelfi se starou minci misto sponky. Mosaikova brat. Ptipominky sluneenYch dnii pod jitnim nebem, dech prochazek po mokskem btehu pti mesieku. Filigransky sluneenieek z Biaritze — odpoledne na terase hotelu nad zpenenymi vinami ptiboje. SrbskY hancttar s kotenYm pouzdrem — -vysoke cypri ge za Dubrovnikem a snedY namotni kadet Danilo s girokYm, uptimnYm fismevem.

• Skoro na dne kuftiku dopisy, poeinajici shivkem "mild —", s podpisem "Tviij Slava".

Na jejich obalkach trojfihelnik sttibrne pe--dete a potnamka: Poste restante. Prvni dotek lasky, strunka, chvelici se stydlivYm vy znanim, text, protkanY citaty z Bible, Wolkerovy verge, uschlY etyklistek a kvet bile jetelinky. A na poslednich z techto listu stopy slz, zathycene papirem, jak jsem nad nimi seclala. s hlayou ye dianich, strachujic se o svtij hroutici se sen.

A pod nimi fotografie, zname tvate, primradena dela, usmevava fista, zachycenY zlomek easu.

Kaleidoskop vzpominek, komentat dvaa-dvaceti let, minulost se v gemi boutemi a viterstvimi, fistupy a klamy, sevtena mezi etyM steny modreho kuftieku, dalekY ptiboj, odratejici se v klidne hladine zrcadla ptit4)mGreta Holubow, nosti,

Richmond, Texas.

Ctena, redakce, bratti a sestry!

Kdy2 se mne nekdy trefi si ze znamYmi nebo ptibuznymi vyjet a v nynejei nebo v letni eas kdyt se vge krasne zelena a to mils, krisna Ptiroda na geho mileho Texasu se pted zraky rozprostira, tu vtidy mne ptijde na mysl pisen, kterou rada si zazpivam pti rozhledu po torn Milem kraji texaskem. A proto jsem si usmyslela, to ji poelu ku uvetejneni, jak pro ty nage stare pionyry, tak i pro ty nate mlade obeany. Napev ma jako pisen: "Moravan jsem."

1. Jsem Texanem,. to vyznavam, a jinde 2iti negadam, jen kaklY chvalte svou si zem, ja zfistanu v2dy Texanem. ji: O, Texase, ma radosti, tys poklad yeene mladosti!

2. Kam oko me se rozhledne, na louky zira nezhledne, at tam, kde hory mlhave, veude vidirn (army firodne. jj : O, Texase, ma raclosti, tys poklad vedne mladosti!

3. V tobe se rodi brambory, pataky, kornidka i krasna bavina, ktera je potad samY kvet, v nit se odive, celY svet.

O, Texase, ma radosti, tys poklad vedne mladosti!

4. Tys ty nage pionYry a jejich potteby jim daval, i tu vytonienou svobodu, • oni ptijimali s laskou bla2enou. !I: 6, Texase, ma radosti, tys poklad vedne mladosti! : Rosie Spaekova.

Rogers, Texas.

Mile. Hlidko ten!

Halo babky! Piljmete pozdrav zase od Johanky, tteba nezname, ba dobte znanne. A je to Svanda. mile babky, poslouchat nekde s tichou dugi, kdo se asi za touto Johankou skrYva? Pted nekolika dny jsme besedovali, a byla jsem potadana jednou sestrou, at' ji jegte ten Johandin dopis pteetu, to ji astiva nad tou Johankou rozum stat, to kdo to je?

Ne. jsem se zrovna sla napit vody, abych se tak neprozradila, vtclyt' jsem citila, jak mi tvat hoti, a ja, nejsem je gte hotova yam tici kdo jsem. Oh Anieko O.! Za to bych ti hned pusu dala, ale vig dlani! Tak mne ten Tvfij dopis naladil. Ona tam vzpomina: "Maru gko, Anieko, ja brzy umtu." No svete, sbot se! Kde se ty moje vzpominky vzaly.

Je to jit hezka rada let, kdy jsme take naSeho tatieka odnesli tam daleko, oh, talc daleko, neb jak Ova neurtim ten jeho hrob.

Je to Lit tu gim, asi 27 rokri, co jsme ten tatiehrob naposledy pozdravili a u2 mi to dopiano nebude ho uiddet. A jestli kdo zakusil, jak cizi chi& chutna ,ten mi cla alespori v duchu za pravdu. Ja v deviti letech musela opatrovat jedne rodine deti a to tti. Oh, a ten karabae tak dasto dopadl na mne a ani jsem se neopova2ila optat, prod' jsem bita.U2 jsem byla na to tak zvykla, .2e jsem vedela, co mam zittejei den k oeekavani. A proto, mile babky, tak recta kakleho sirotka pohladim a citim s ka2dYm' takovYm ubo2aekem. Oh, Anieko, ja ten Tvaj tivotopis dobte znam. Ano, od Makutly P. Vi g, ona hned 8klebi, talc ji to ani nevzpominam, tteba se ne oast° vidime spolu.

Ale jsem jista l to ty tak hned nebreei g, a to bychom si povedely o tech na gich drah:Croh.

No, vig , ja si Te jinak nemohu ptedstavit net jako krasneho motYla. A vi g, kdybys byla mutskYm a ja fate k zadani, oh, byl bys mfij, jenom mrij.

A po druhe at' mne nejmenuje g : Johana.

Kdyby moje jmeno talc znelo, jiste bych se tak podepsala, ptece v gak jsem Johanka a Cost! Po vice se neptej!

Oh, pane Bartoei, to tak jeete s varni do ekody , vlezt! Ja bych take "makie" snedla,

Ve sttedu, dne 17. dubna 1935. ha, haha! Letos tady makaee se pea nebudou, neb mak vymrzl. To tak, kdybyste slibil dovezti par liber, no pozvanku bych yam poslala hned. M nekdy ptijedete na Buckholts a uhlidate derveny gatele v ruce, to bude Jo-• hanka! A Vy si uvatte eervenou kravatu, a to bude zase Bartog. Kdybyste aspoti ptijel to• zab# nejake to hadisko a zavesil na fend', aby ptitahl dent', to bych i krocana na to obetOvala. Jai new za nee°, a nic za nic! Mame tu krucianske sucho, 2e i ten inkoust nem vysireilo. Dobte, 2e mam flaeku modtidla, i to bude 0. K. Noveho tu tak moc neni. Ze je tu pohteb za pohtbem, to zavinuji kary a blazniviridid'i Neni tornu davno, zabil se mladik z Nove osatly, 18 rokii start', a v nedeli zase mesa pohteb holka z Cameron a pry vice jeete je jich potlueenYch. Naee BohosluZby byly eetne navetiveny minulou nedeli, a snad 90 ptistoupilo k svate moc. vedeti Pane, a na tak malt' sbor je to No, a jestli se ty plany uskuteeni, tak bude v Buckholts brzy novY chram, a tedy s chuti doioho. a je hired pitl hotovo! Kdyi .budeme velchni tahnout za jeden provaz, totii za jeden konec, to by byl rarach, abychom hodnY kus neutahli. No, a pan faral je celY nadeeny, a slibil, ne snad htebiky tlouci, ale take ptispet, a to hned 25 dolary. A ja si ut tak pteji,' aby napreelo a hodne tech balikt abychom napikovali a mohli ho tak ptetrumfnoirt, alespoti o petku vic. A Aur jsem jista, ze rokir 1936 bude stat kostel, to by se za nej an'e- tatidek Masaryk nestydel, 2"e patti eeskeniu narodu. No, a to bude pinY lidi pti sluibach Botich, o to se ut postarame!

No mile babky, jak hodne budete vajieka ma*at? Ja take musim tern mYm caparttm nejake nalieit. Ja s nimi rano vidy bairn do zahradky podivat se kolik ten zajic toho tarn nanesl a main \Tidy radost jak se jim radosti odica sviti.

Pane Bartog i, cot ja jsem vedela to se talve kodicam sviti y e tme oei? Ji vtdycky slYchay arn, to koucourovi a tak jsem to take napsala.

Prosim, nedaroval by jste mi puntik?

Vage, Johanka.

a

CESTOU NECESTOU. Narodni rada pro odekodne pojiateni vydala nasledujici zajimavou zpravu ohledne znovuprovdani se vdov: ze vdov stati mezi 21 a 25 roky znovu se provdaji ka2cle tti z deseti; mezi starYmi 31 a 35 roky jen dve z patnacti a y e stati 36-40 roky v nove man2elstvi vstoupi jedna vdova z patnacti.

Census roku 1930 uvadi 3.964 osob majicich stall ptes sto rokft.

Svetova produkce baviny sezony 1934-35 byla o tti miliony 2,okfi men gi oproti sezone ptedeele a uvadi se na 22,396.000 2okft. Americka produkce ptinesla loni sklizefi 9,619.000 2okti oproti 12;712.000 tokum roku ptedeele ho.

Sucho a pra gne boute ohrozily sklizeri zrna i picnin. Jedina spasa y polepgeni dosavadni chabe nadeje na firodu jest vydatna vlaha.

Povailivost situate mriteme shledati v torn, ze dovoz pg enice. ovsa, korny z ciziny za posledni tYdny velmi vzrrista ptes vysoke clo, ie2 obna gi u pgenice 40 centri z bu glu, ovsa 25c a korny 16 centii.

Wroba bileho papiru z kornovYch stonkft ukazala se bYti nehospodarnou. Z tuny kage kornovYch stonkri lze vyrobit sotva polovici vahy papiru oproti ka gi z dtevoviny.

Vojeneti experti demonstrovali ve Washingtone ri.ONiY valeenY tank (voznici) majici priimetnou 'tychlost 30 a nejvyiei at 50 mil za hodinu. Je vyzrojena jednou 50ti kalibrovou a dvema 30ti kalib. strojnimi pu gkami, ma 3.4palcovY pancit a radiovy ptistroj.

NovY mazivY olej vynalezen byl chemiky novym eisticim procesem suroveho oleje. robci sdeluji, to u getti autoistfun miliony dolarri protote nove mazivo je hospodarne, zamezi brzke opottebeni rnotorti a yylotlei )1 sazovetni tarbonu.

Ve sttedu, dne 17, dubna 1935.

Ditski Besidka CHUDI A BOHA.C. Od Boteny Nemcove.

Jedne terra' zemtel mud. Zustalo ji gest nedospelYch ditek, a po zapraveni pohtbu ledva sousto chleba, 'Mint by je podeliti mohia.

Jeden chalupnik se nad ni slitoval a nabidl sednieku, v nia zdarma picebYvala, ale jidlem tolik taludlea podeliti nemohl, an sam mnoho nemel. Deti mely kmotra mlynate, a ten byl nesmirnY bohae, ale nikomu nedal ani halite. Vdova netroufala si k nemu jit a o neco ho potadat, as pak hladem ditek syYch ptinucena,, piece to ueinit musela. S teti-kYm srdcem brala se do mlYna a ptigedgi tam, videla stati, mlynate na zaspi. Slzic polibila mu ruku a za almutnu snatne prosila.

"Co pak myslite, tebrotino, kdyt jsem kmotr, ae vas musim nyni v gecky tivit?" roz ktikl se zlostne bohae.

"Nehnevejte se, pane kmotte, vtdyt' ja prosim jen o neco malo s yYm detem, ktere ma• if hlad. Ach ja, nemam krejcaru penez, nemain do ast chleba, bych je nasytila! Pane, ustrrite se nad nimi!" prosila imenlive uboha matka.

"Prod mate deti? Zebraci nemaji miti nYch dad. Aby to plemenoliladem nepoglo„ vymoti na poctivem eloveku posledni kabat a grog v kapse jist neni. K dertu se v gi tebrotou!"

"Panbfth vas za ta slova netrestej! De.ti jsou Boti potehnani, a katdY je pkijmout od Boha jako nejvet gi dar. Ja vas, pane kmotte, nenutim, abyste mi nee° dal, anit vim eeho beru; vtdyt' se Bah nade mnou smiluje a dobre srdce mi ku pomoci segle!

Bud'te s Panern Bohem!"

"Jdete k dertu a vice mi na odi nechod'ta sice vas psern vygtvu!"

S pldeem Ma chuda, vdova od bohaee. Mlynatka sly gela rozmluvu mutov.u, a bylo ji ubohe deny lito. Skodila komory, nabrala do mirky mouky, kas chleba, zatoeila do zahrady, tenu zavolala k plotu a dala ji to. "To je prozatim, v gak ja yam potaji dasto poMu. Tu mirku mi po Josifkovi poglete!' geptala dobrosrdeena mlynalka, nebot' se bala, aby se hlas jeji k uchu mlynatovu nedonesl.

Vdova srdeene d'ekovala mlynatce a Bohu, ze ji pomoc seslal. Pospichala dome, ale piece se zastavila cestou u osamele kaplieky sv.

Josefu zasvecene a tam vroucne se k tomu patronu modlila by se nad ni a sirotky smiloval. Posilnena davernou modlitbu, dogla dome a hned ladnYm ditkam jidlo stro jila, rozdeliv gi jim dtive po kousku chleba.

Knedliky byly uvateny a vdova prave s za still sedala: tu zaklepe nekdo na dve Lena betela Olevtit myslic, ae to nekdo domaci, ale videla pti svetle lcuei tvat cele ciziho mladence.

"Prosim vas, matko," tadal dojemnYm sem, "matete-li mne nechat nekde v koutee-ku ptenocovat, a mate-li nazbyt sousto chle ba; nikdo mi nechce y e vesnici noclecha dati. Dale jit nemohu jit, je eira, tma a nohy moje jsou zmozoleny a tel.° chazi a hladem umdleno. Jsem chudY pocestny, matete-li dat, Pambah yam to zaplati."

"Jen pojd'te dal! co mam, to dam", tekla vdova a hned musel sednout vandrovni za still a s nimi jist. Kdyt pojedli, dala mu ku chleba, ale sama nejedla, aby se pocestnY s detmi nasytil. Mela jen jednu petinku jai . drchnidku a podug ku pod hlavu; ostatni pc-tiny zastaval mekkY vonnY mech. Jak nejlepe mohia, uspotadala pocestriemu make lote. Potom mela radost vidouc, jak pocestnY k &tem ptiklekava, kdyt se pied spanim s nimi modlila. "Jegte k sv. Josefu tu modlitblau, deti!" napominala vdova, a tu- robatka ruce zdvihla a prosila svateho Josefa, aby jim byl tatfakem a uboVich sirotk y neopou-

6trana 7•

VESTNIR "Prod pak vzyvate nejvice svateho Josefa?" ptal se vandrovni ditek, a nejstar gi desetiletY chlapec odpovedel: "Kdyt nam tatieek umiral, povidal nam: Deti, neplaete„ Bah vas neopusti a zvla gt' vzYvejte svateho Josefa, ten bude va gim otcem a, budete-li hodni, nada yam zahynout — Pted vederem jsme se v kapliace k nemu modlili a a chi& ho li, a za chvili nem maminka ptinesla jist."

"Jen bud'te vtdy eisteho srdce, jiste svaty Josef neopusti a va gim otcem bude," kaki vandrovni a polibil detain 'dela. Po modgly spat a vandrovni take, ale matka neulehla &lye, as vgecky posnuly.

Rano sotva se rozednivalo, byla jit n,a, nohou, ale jak se podivala, nevidouc vandrovniho na loti; gla yen; ale nikde ho nebylo.

Zase se vracela do sediaice, ale Josifek ji krceil vsttic a dychtive tahl ji za ruku k sverim lotisku. "Podivej se, mamieko!" pravil a u.kazoval na hodnou hromadku zlatYch penizu.

"Pro Bah, dite, kdo ti dal tolik penez?"

"Mne se alai°, ae ten mladenec, co u nas spi, vstava, to mi do lode ty penize klade a povida: To dej sve mamince za noclech! jsem tvaj patron; kdyt, budete hodni, neopustim vas nikdy. Jak jsem se probudil, rnladeree jsem jit nevidel, ale penize lately vedle nine."

"Dite, klekneme a modleme se: to byl jiste svatY Josef, kterY na gi modlitbu vyslygel nad naafi se smiloval. Panbah s yYch (Yeti ne oslygi!"

Klekli a vroucne se modlili. Bylo po nouzi; jen ze mela vdova, strach, aby ji bide o ty penize neptipravili: proto nechtel • ani piece mengimi detmi se o nich zmiriovat, aby to nevybleptly.

"Ale, mamieko," tekl chlapec, "piece bych rad vedel, co jich je. Skoda, tie jsem mirku odvedl. Ale necht', pajdu si ji vyptijeit."

Zatim streila vdova penize do stare plachty, a kdyt byl den, betel Josifek do mlYna pro mirku.

"Co pak budete merit?" ptal se mlynat, ktery se k tomu hodil, kdyt chlapec mirku od mlynatky "Ja nevim, pane kiriottinku," za geptal Josef a zadervenal se, an nebyl zvyklY lhat.

Panu kmotrovi to zavrtalo v mozku, co bude asi kmotra meth,. Sel tedy *jako pro minku, ale zatim jen, by ji tajne na dne testem namazal, aby potom uvidel, co by v ni bylo meteno. Chlapec se do ni nedival, vdova ve spechu take ne , a jen chute nametili; aby by-lo brzy potom; potom betel Josifek vratit mirku. Pan mlynat ji vzal, a sotva se hoch obratil, hledel na test°. Hle, vskutku zustal ptilepenY dukatek. "Tak tedy, tak?" divil se mlyna •. "Nu, poakej, pani kmotro!" milt' hochu," tekla vdova Josifkovi. kdyt se byl vratil: "pravda je to, ae jsou penize jen pro starost. Dokud jsme nemeli v dome krejcaru, nemela jsem strachu ze zlYch l idi, a jen pti gly penize k nam, mam starost, aby nam jich nekdo nevzal."

"J5, vim, mamieko, co udelame; svatY Josef nam je dal, on nam je take zachrani; schovejme je do kaplidky za oltat!"

"Mag pravdu, chlapae, udelejme tak, a to hned!" odpovedela mati. Vzali penize, donesix do kaplidky a za oltat schovali. Upokojena odebrala se potom vdova do blizkeho mesta a tam za peniz vativa, nakoupila, by se de-. ti zase p0 dlouhem ease do syta najedly.

Byla jit noc, a prave vdova ,sha gela loud, tu tluee zase nekdo na dvete, a jako pied tim vidi vdova ciziho eloveka, ktery o noclech nros.i. Ochotne pobizi ho do sednice a snes:: jidlo a piti, by se posilnil.

"Vaera bych yam gpatne byla mohia posloutit, ale tines nam Panbth nadelil, pojezte a potom si na mechu pohovte!" gvitotila vdova a spravova,la mu lote, na net svoji jedinou petinu kladla.

"Jen si lehnete, matko, a nernejte o mne starosti. ja, brzy zase odejdu," upokojoval host starostlivou hospodyni, ktera nechtela, aby Irtj:;1..

"Ty maj spasiteli, jak zeela jinY byl ten veerej gi host! Tenhle ani se nepotehnal a jit snad spi," vzdychla a ulehla. Jen sedtimla, ozve se opet klep'ani, i ulekla se a napadi ji vidouc vandrovniho ke dvetim se blitit.

"Jen zastarite letet, vtdyt' ja se sama zeptam, kdo to je!" geptala a zadrtovalo ho.

"Nechte, matko, ten co klepe, je zlodej a Panbah sam mne poslal, bych vas jeho sprostil," tekl cizinec a gel ke dvetim, ptaje se: "Kdo tluee?"

"Ja, jsem d'art a jdu si pro penize;" ozval se z venku hlas. Tu otevte vandrovni dvete 1-ka: "Ty nejsi Bert, ale ja; jsem Bert", popadl neznameho do naruef a zmizel. Ulekand vdova klekla na zem a dekovala Bohu za poslanou pomoc.

DruhY den bylo sly get, te se bohatY mlynat ztratik; nikdo nevedel, kam se podel, jen chuda, vdova mohla o jeho stra gne smrti zpravu dat, a take to mlyndfce povedela, by se za jehodu g i modlila, cot ta udinila a polovic jmeni chudYm dala, by modlitbu platnou udinila.

Vdova se s yYmi detmi byla nyni Wastna, vychovala z rich hodne a roz gafne lidi a nikdy na svateho Josefa nezapomnela.

Mile dtenatky!

Kdyt je tak Indio dopist v to na gi Besidce, tak musim aspori ja, napsat par tadka.

Co nyni delate? Chodite jegte do akoly?

Je. jests chodim, ale na ge Skola ukonei 25. dubna. Ja nada chodim do gkoly. Jsem ye atvrte ttide, a je mi deset let. 6esky mne maminka naueila 'dist z Detske Besidky. Kolik se vas nauailo dist elanky ye Vestniku, jet" nam redaktor podaval v Besidce? Mne se. Vestnik mod libi, co umim desky Gist.

Vybizim moje sesttenky Violu Trlicovu a Lillian Kubeg ovu, aby tea nee° napsaly do Besidky. Pig te nee° take, at' nam tak Besidka nezahyne.

Nage gkola na Witting bude potadat velikY piknik v nedeli dne 5. kvetna a my se na nei v gichni tegime. Ptijed'te v gichni z blizka i z daleka.

Pro dne gek ua ukondim. Prosim pana redaktora aby byl tak laskav a opravil moje chyby, nebot' je to maj prvni dopis. Jestli to nepajde do koge, tak po druhe napi gi vie.

S porthavem na v gecky etenate a etenakky, zustavam Vage etenatka, Willie Mae Fojtova.

CESTOU NECESTOU. V 'es. Krematoriich bylo za 16 let zpopelnano 53.239 zehitelYch. Pratske krematorium provedlo v minulem race 2321 kremaci, to jest 45 procent v gech kremaci v Ceskoslovensku. Brnenske krematorium melo proti r. 1933 0 2 vice, celkem 376.

Obuvnici se znovu chapaji zivnosti, jetto lids vraci se k merle pracovane obuvi, V Pra ze ptibylo mistra obuvnickYch, i v jinYch vetg ich mestech, vidi se rozdil ye chvatne praci tovarni a fadne praeovane obuvi, jea mnohem dela yydrti. "Latina" obuv je easto — drahe..

Nemedti poslanci a senatoti neumeji desky.

Z 99 nemeckYch poslancti a ,senatorti podle statistickeho g etteni senatora dra Medmgera ovlada dokonale de g tinu (nebo sloven gtintu jen 10 poslanca a senatora. Plynne • dovede mluviti desky 18 nemeckYch poslancil a senatorin nedovedou v gak spravne eesky psat. Jen mak) ovlada statni jazyk 23 nemeckYch poslanca a sanatoria; vabec nezna eesky 48 nem. poslancii a senatort. Jak techto 48 zastupca nerneckeho lidu dovede obladjiti jejich zajmy, je zahadou; v Narodnim shromaldeni v gichni deg ti a sloven gti poslanci a senatoti mluvi eesky nebo slovensky, nebot' nebudou ptece mluviti nemecky jen proto, poneNttU 48 zastupea nem, lidu se neche T.Oft1 .?,t6tnimti jr.17.17/1,

Strana 8.

Uredni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Stahl Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOM:CA—EDITOR Vydavatele — Publishers (ECHOSLOVAK PUBL. CO ., West, Texas P •edplatne 65c rate. Do stare vlasti $1.65 rang.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni triadovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas • Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Tak je tomu — a ne jinak. Mnozi krajane bud'to nevi anebo zapominaji na to, to ziskanim elenstvi u na gi Jednoty ziskavaji mimo pojistky jegte dalsi, east() mnohem dale giteTsi vYhorly. Pojistku samou mono ziskat kterekoli pojigt'ovny. Vg ak co nemohou u pojigt'ovny nikdy ziskat _je ono ptatelstvi, bratrstvi, soudru gnost tisice elena sobe rovnYch v Jednote nati. Ka gdY novY elen S. P. J. S. T. stava se slogkou velikeho Bratrstva nagich mutt a gen. kteti maji razne spoleene zajmy mimo pojistky a cela jeho rodina zi skava tim, ge on stal se dlenem velike rodiny S. P. J. S. T. Nate Jednota je v prve rade organisaci bratrskou a lidovou, ktera sdrugu_ je v sobe na g lid za ridelem jeden druhemu pcmahati v padu potteby. KagdY elen bez rozdilu ma stejne povinnosti a take stejna pre,: va pomoc od jinYch oeekavati v dobe, kdy toho nejvice pottebuje. To je zaklad vaech bratrskYch jednot a nernel by pravdu ten, k.do by jinak tvrdil.

Duben. Ctvrqm mesicem roenim zadina teprve vlastni,skuteene, prase jaro. Duben — mesic radostnYch Velikonoc a slavneho vzktigeni, zaroveri vaak nejrozmarnej gi a nejnestalej g i mesic celeho roku. Posledni tato okolnost neubira mu vaak nijak u lidi radostne obliby, duben jest .mesicem milYm, ka gdY bez rozdilu, se poteg i a zaraduje nad svetlou jeho zeleni, neg nYmi poupaty, propukujicIm givotem. I pti sve nestale rozmarnosti laka k novYm pracim, probouzi derstvou radost, givotni takovou merou, to se mute smele nazYvati mesicem probouzejici se sily a einorodeho usili. Ve ptieine zdravotni •nete gi se 0vg em duben pro nestalost sve povetrnosti po-vesti prave nejlepti. Poeasi dubnove bS 7va pro velikou east lidstva dobou, kdy dostavaji se trapaa, a vlekla, nastuzeni. Duben jest mesicem obrodu a probuzeni ptirody. Vgechna zimni tiseri v nem odletne a zapadne. Pouze ptitomnost ma pravo vYludne — a ptitomnost ta zvuei jarem Ve v g ech rozmanitYch, neg.nYch Utvarech, jak vykouzli je probuzenou silou doba dubnova. Tiste to se nenajde na svete srdce, aby odolalo ptirodnim ukaztm dubnevYm a nevpadlo nad g ene do sboru, jimg plesa vetkere okoli. .. .

Samostatnost. BYt samostatnm znamena, • ze 'Nov& nejedna proti svemu svedomi a sae, co kona, pro jine a s jinYmi, deje se jen z jeho vlastniho rozumneho uznani toho, co je pottebne, ale nikoli z .jeg itnosti a slavychtivosti nebo ze strachu pied smichem nebo z bazne pied akodou a trestem. SamostatnY elovek mute sloutiti, uzna-/i to za dobre pro sve givobyti nebo pro g testi jinYch nebo pro vlastni vychovani a vzdelani — slouti a posloucha ze samostatnosti a zustava pri torn samostatnYm, jen kdyt je veren svernu svedomi a nedini anl nemluvi nic, jen proto, le /10 jirli pOriOlikaji ameba le riiu jim davaji pOietilY neb0 ipatm;i pfiltlad. Mnozi llde jsoti iii, . yoltud, jso poctivi, opravciovi

VESTNIK drurt take takovi — ale jak delaji druzi opak, mysli si: Budu-li jedinY jednat spravne, phjdu jiste zkratka a ..na konec budu mit jen posmech. Takovi tide nemaji samostatneho svedomi — eini to, zda chteji sobe samYm stat vernYmi eili nic, zavislYm na jinYch. Vnej gi samostatnost je 'Yana a dobra — ale mnohem daleg itejaim je Mit samostatne srdce, jet zastava vernym a poctivYrn, kdy g jini se zpronevetuji, kdy g jini l'gou, jet zustava laskavym a trpelivYm, kdy g jini nenavidi a pomlouvaji — srdce, je g zustava eistYm, kdyi jini vgecku zdrg enlivost odhazuji. Proto se pravi v knize knih: Je vza.cna, vec. le se srdce nezvikla.

Neuze naueila Dalibora housti. Tetka nekolikaleta deprese, fibytek v3•7vozu baviny k jehot bYvalemu rozmeru sotva kdy dojde, ptimely myslici hlavy jihu k ptemYgleni, stu-din — dim nahraditi vYnosnost bavinatstvi, echo podniknouti k dosageni hospodatske ozdravy ohromneho Texasu. Navrhuje se zpramyslneni jihu, vYstavba ptadelnictvi, odporueuje farmateni stfidave a v posledni dote lesnicke, racionelni zalesriovani, peae a dohled nad mladYmi kulturami novYch a zajiste i pasem dorastajicich lest.

Papirnictvi ma v Texasu slibnou budoucnost.

Nate borovice je • dobrYm materialem k vyrobe papiru, texaske lesy mohou bYti vydatnym zasobitelem papiren, ktere dosud spottebuji 70 procent drevene kate — z ciziny. Lesnictvi mute bYti provaden0 farmatskymi drutstvy neb spolednostmi, planovite zava•dello, nahradi texanam Ubytek ptijmt z baviny. Experti lesniho hospodatstvi upozorriuA to jinni borovice roste testkrat rychleji ne* v Kanade a statech severnich — v jihovychodnim Texasu to bylo 15,000.000 akra krasnYch lest pilatskYm pramyslem vydrancovano, vypleneno. Dues zustava v ohromnYch eastech pohoti tpina divoaina, mestedka kdysi prosperujici zanechanim a pfeste"hovanim pil jsou dues opu gtena. Tak hanebne se pied 25-30 roky hospodarilo. Kapital hrnul se za ziskem, nestaraje se o budoucnost, nemaje nejrnentiho pochopeni pro zachovu., obnovovani budoucich zasob dteva pokolenim ptig tim. Dues, jak oznadeni teto erty napovida. moudre a myslici hlavy budou s napornoci vlady dohanet opomenute. Statni zalesriovaci slutba radu let postupne provadi zalesriovani a svojimi zkutenostmi zaklady k planovitemu vysazovani postupne obhospodatovani lest.

0 neve organisaci sveta soudi italskSr vynalezce radiovYch yin, Marconi, takto: • Lidstvo se octlo u nejdale gitejkho mezniku sve histo-rie. Hospodalske pomery se razne meni a je jisto, to nova hospodarska organisace sveta, necht' bude jig jakakoli, bUde naprosto jinx, net organisace, ktera ovladla lidskY tivot v poslednim stoleti. NeZamestnanost je jedz nejvagnej gich projevu zmatku, zavinenYch touto zmenou, a ponevad g nelze ji povatovati za zjev jen doeasnY, tedy nutno ji potirati ptimo v jejirn zallade. HospodatskY nacionalismus zhorg il situaci, ale lidstvo nemtge se zteknouti stroje, nechce-li uoiniti velkY krok zpet na draze civilisace- a proto musi ovladnouti stroj, aby stroj sloutil lidem a nezbavoval je radosti z prate. Je • to jen vedecke badani, ktere mute vest k gadoucimu vYsledku.

Praine boure, odnateni ohromnYch tun lemne prsti zavinili usedlici severoza.padniho Texasu, kteti od roku 1900 poeali pada tarnnej gich pastvin ve velkem metitku obdevati. Svetova valka byla z nemaje dasti ptieinou lamani lehke pady. kdy cena plodin rolniky k obdelavani vet gich a ve•f•gich rozloh. Ovgem pomoci traktorti, co g nebylo rolnideni proziravel Dues Va gina traktort rezavi, velky poee• jich bylo pro neplaceni spit-tek farmatam vzato. Mnozi vymenili potahy sple.tce na traktor. Dries nemaji ani kloudneho potahu aril traktoru — bud' nadeniei b je musi vlada giviti. A neroginyslne koienU rostliri zbaVena nada je vetry Anti gen a $nolo odpomoc.?

Ve sttedu, dne 17. dubna 1935.

Ano. Vladni experti ptispechali ohrogenYm cblastem napomoci. Zmenit rozdelanou pa-du v pastevniky nebylo by te genim sprainYm. Jsou tarn Lady mest, mestedek, osazerie east jsou hospodatskou jednotkou Texas-U. Tteba odna geni prsti ptedejit rozurnnYm, osvedeenYm farmatenim: setim plodin, hodicim se tamnej gimu podnebi, obilim, tttinami, travinami — upustit od paleni strni gt' a Up/neho spasani poli. Tttiny na tadcich maji bYti strojove sekany dosti vysoko, eirng nivajici stvoly jsou vydatnou ochranou proti ti etram, zvedajicim jemnou pada. Seti eloda L y.ni, vy--tenYchpiosklzurdyha sazovani stroma, hluboka orba — tot' jsou yyzkoutend opatteni proti pra gnYm boutim a hlavne, odna geni jemne ornice.

Kekevani. Sekretar zemedelstvi Wallace vydal ostre prohlateni varujici pradlare a prekupniky zemedelskYch plodin, kteri tifi hnuti, financuji propaganda v tisku a prod• sirikare v kongresu proti narodnima programa zemedelske obrody. Wallace doznatoto hnuti mute zpiisobit zhrouceni celeho• programu, protote je podepreno silnYmi organisacemi majici bohate fondy -kdetto farmati jsou organisovani chabe, ne:jednotne. Sobectvi mentich skupin sprOstredkujicich odkup a zpracovani zemedelskch plodin nevidi a nechce videt celkovy zajem zeme, ktera, pritomne hleda vYchodisko z nospodatske kalamity pltnovitou produkci baviny, obili, korny, dobytka. Jiste zajmy tetily se dlouha leta prizni, ochrany, zvlattninim vYsadam federalni vlady a byl svrchoyamy eas, by v tetke beznadejne situaci farmsta koneene take jim vlada, jak bylo jeji povinnosti — podala ruku pomocnou a chranila je pred vykorist'ovanim. Farmati Ameriky v prevaIne sve vettine uznavaji vladni program zen-iedelSke obrody za doeasne nejkrat7ti a nejvYslednejti cestu k naprave. Bude zajmu celeho stavu rolnickeho, kdyt' tento nahled a kooperace s provadenim vladniho programu budou titeny tam, kde neprotiravost. zaostalost, sobectvi k tomu jedine spray nemu vSrchodisku doposud neprorazily. KatdY uvedomelY bavinar s agituj ve svem okoli pro dobrovolnou kooperaci a varuj pied podvratnou agitaci skrytYch tkiidca zemedelcii!!

Valeene mraky zatehnany byly poradou statnika trojmoci, Anglie, Francie a Italie, konane minuleho tYdne v lazenskem mestee-• ku Stresa, kde dosateno dohody v naslechijicich bodech: pritti porada svolana bude 20. kvetna do Rima pro staty sttedni Evropy.

Balkanu k podepsani smlouvy o neUtodnosti; Samostatnost Rakouska bude zarudena; velmod upravi svaj program, v nern g nebude gadne prime akce oproti Nemecku pro nedodrieni podminek mirove smlouvy versailleska a bude usilovano o jeho navrat do Ligy NAroda, v nix bude zapodat novY Deal t. j. aby kagdY stat se zavazal dodr govat smlouvy a jejich zaavazky; ne-ttoenok misto vzajemne vojenske pomoci bude jadrem nove smlouvy, ktera, bude predlotena Nemecku.

Jan a Rafael Kubelikove v Dallas. Dne 2. kvetna vystoupi v dallaskem vYstavnim auditoria slavnY houslista a na g krajan Jan Kubelik a jeho syn Rafael, vYbornY- planovY exprovazeo. Slavna dvojice absolvovala posledni tYdny y e vYchodnich mestech Unie ta du koncertn, ktere mely naprostY Uspech.

-Anglicke easopisy venovaly umelcam svetOve jxwesti ptedni strany nad gene pochvaly a vtude dostalo se jim take vteleho prljeti kruzich americke smetanky. Blitti inform_ace o koncertu vzacnYch hosta Pririeserrie:Pritte. itadiirn ph West! V nedeli, 28. t. m. veeer vystcupi na levitti westske radnice dramaticodbor Sokola t!tky z Dallas. Sehraji popularni cperetu "Tulacka, krev". Olenstva sbratrenYch radii naskyta se to mimoradna priletitcrst dutevniho osvet'eni — nati hoste maji nadpramernou hereckou &oven. Isou vettinOu take eleny na geho Bratr8tVa, Ukat me jim noinmi riavgteVoti, ae neirodin a 0•6Vei .~,.ruse \-1116, podporiljew:_,

6 ,rASTNk a vesele svatky si ptejeme, ale v pravde veselYch velikonoci na ge doba ma — vesele velikonoce, kdy nevazanY a hluenY smich hlaholil v kostelich a na ye•ejnYch ulicich, musime hledati ye, sttedoveku.

Ve stkedoveku, trochu obhroublem a drsnem, dovedli bYti lide z gruntu nabotnYmi ale take radi meli i jadrny tert a boutlivou kratochvili, ttebas na miste posvatnem.

Ktest'ane ye sttedoveku ptishe zachovavali a utrpeni Pane hluboce dojimalo jejich mysl, na cirkevni "alleluja!" odpovidali vgak vgichni i svYm radostnYm smichem a bujnym veselim — risus paschalis, "smich velikonoeni` 'jest historicke toho jmeno v kulturnich dejinach.

PUst minul ptegly dnove svateho tydnu, nastalo jitro botiho Hodu velikonoeniho — samo slunce ttikrat si poskodilo, vychatejic.

"Slunk° si zataneilo!"

"2aci" meli pine ruce prate: z kostela vynageli lavice a na jejich misto staveli "Theatrum", divadlo, na nemt prozovali vatne umudeni Pane s humoristickYmi vlotkami, tak ze tu sizy tekly po tvatich divakt, tu zase kostel ottasal se smichem. Uvedeme nektere ptiklady. Netli Kristus vstoupil do ptedpekli, zabugiv na branu pekelnou, "taci", ptestrojeni v eerty, men s ytj v'stup. Satanag konal soud, oerti ptivadeli genkefe, gevce, pekate, baby earodejnice, loupetniky, hrdee v kostky, lichevniky, pothodne temeslniky, dryadniky a mlynate — osoby die jmena vgem posluchadtm dobte zname! -- a nyni nastal vyslech, soud a trYzneni neomalenYmi vtipy. Vtipy tyto jsou v lidove hie "Mastiekar tak tizne, ze nedaji se otisknouti.

"Byl jsem genket, daval jsem Indio piva za y yznava se hostinskY, a satana g odsuzuje ho do nejhoreej giho pekla. Za radoaneho smichu posluchaeri eerti odvadeji genkete — nezapominejme: osobu znamou! — do pekla! Po nem gym ze "zle boty "Ted' v pekle budeme tvou kuzi natahovati," rozhoduje satana g . Duge pekatova qyznava: "Ze male precliky jsem pekla, musim s eerOULE kamenne: Kull vezma kamennou, 1Na mag takto udelati. Da g v ni diru yydlabati a zaleje g olovem kruh teleznY a na torn kruhu maji bYti dva tetezy a haky, na due strany . katclY. Tak kdy chce g sttileti, tehdy k gturmu -kdyt lezou, aneb k lidu do pole jest.

Koule ohnive do pole a do mest: Nejprve slejeg kuli medenou jak chceg velikou, a v to kuli aby byla dira; tet trubici slej medenou a vondej naskrze do to kule a zanejtti; v to trubici at' je druha dira po strane asi palec a vyvintovana, a groub do ni take vyvintovanY aby se trefoval. Take dd §. tu me-denou kuli 6 aneb 8 pakli chce g tteba 12 gto-okolo a d ye zdete na to potepe g, aby nespadly. Potom vezme g prachu, siry a sanytru drobne stludeneho a bude g prubovati, jak bude hoteti; ale aby prudce nehotelo. Jestlite by prudce hotelo, tedy siry neb sanytru ptidag, ktereho bys rozumel, v gak spige sa-nytru. I vezme g tu medenou kuli a (la g do tech der, jak jest trubieka, citeva, aby mohl drteti a nespalil se; i bude g nad kotlem na tu kuli liti vgudy a barchanem (latkou) to obvineg, potom zase bude g na ni liti; a vezma koudele, bude g obalovati a v site a sanytru na prkne, neb na plechu valeti a siru na ni sypati, aby se plechu neehytalo. Tak budeg pokradovati, nad kotlem liti a zase valej v sanytru a site, at dost velka bude. Potom vezmeg na jednom konci letovane trubieky, co by mohly do kule'vejiti; i sleje g kulek olovenYch neb inedenYch a udelag skrze ne dirky. A nasypaje prachu do tech trubieek, clag do nich kulky dirou nahoru a do direk take prachu na,tluee g, a odgroubuje ten me-deny z kule Aroub, (lag do ni tech trubieek nabitYch, co chee g, a nasype g prachu do kule; co motna nejvice, a zase za grOulanie a li,a• leje g tirn z kotle take, Nyni vezma praehu,

Strana

vEstNiK

Ve sttedu, dne 17. dubna 1935.

Ve/ikono'eni snuch. tem do pekla". A tak na facia prisli vgichni, na nich lid dilem svou zlost vyiiti, dilem sytj vtip obrousiti chtel.

V pagijove hte o utrpeni Pane hraji toldneti pod 'dam v kostky o roucho Kristovo, tot' se rozumi, ze z toho upravila se lidova scena kosteene hry se vim kienim a svary kosteenYch narutivct. Nabotine 'Zany nakoupiti masti, aby pomazaly telo Kristoy e — dryaenici, co vychvalovali zazraene masti na vg echny nemoci, a baby earodejnice dostaly ph teto pkiletitosti svuj peprnY dil.

0 Botim hodu, velikonoenim bylo v kostelich zvykem, ze knez na kazatelne delai vtipy a posluehadi se small tento smich, jak prof. Zibrt ve starYch zapisech vyna gel, mel sve vlastni jmeno: "smich velikonoeni" a pod timto titulern bYval zakazovo.n. Kazatel ye svem kazani na pt: se zminil: "6ert, vima sveho viteze Krista, tak sebou hodil, az udelal kotrmelec a na,tahl se jak girokY talc' dlouhY" — anebo: "Dva 'out chteli svymi dlouhYmi nosy zastreiti Kristu pekelnou branu, ale byli tak potrestani, tie nosy jim byly urateny. Ted' se jim ostatni dart smeji", — nebo kazatel vyival: "Mut, kterS7 v domacnosti sam vladne, necht' zanoti piseri velikonoeni." A v kostele nastalo hrobove ticho. Po chvili jeden mut piece odvatil se zpovu, naeat ostatni po slutbach bo''zich ho obdarovali a pohostili, ie z nich sisal hanbu. Kdyt, vgak kazatel prohlasil: "2enska, ktera v domacnosti sama vladne„ necht' zanoti pisen velikonoeni" — jako na povel zadaly vgechny 'ten ske zpivati sborem. Z toho smich a dalgi vtipy jak na kazatelne tak mezi posluchaei.

Nekdy kazatel a posluchael vedli spolu i tertovny rozhovor.

Tento `nevizanY, hluenY smich v kostelich' byl v XVI. stoleti papetem Piem V. zakazan, ale stars' obyeej velikonoeni piece jen na dobro nevyhynul. Mame ze XVII. stoleti citat z kazo.ril praiskeho kneze v Emausich, jent narateje na rozhovor udenikt Pane, jdoucich

Jak se robilo a nabijelo stielivo v Cechach v XVI. stoleti.

(Dr. Zibrt uvetejriuje ye `Zlate Prate' vy natky ze zajimaveho stareho rukopisu mistra konvate Vavtince Ktieka, z Byti gky, chovaneho v knihovne Musea kral. Nskeho. Rukopis, pochazejici z druhe polovice XVI. stoleti a doprovazeny nazornymi vykresy, obsahuje podrobnY navod a postup prate pH liti del, hmoiditt, rtzneho stteliva atd. Citujeme z neho na ukazku odstavce o ptiprave a nabijeni kuli kamennYch, teleznYch a jinych "ohnivYch steel".) a napereg do trubice, ktera jde skrze kouli, a zanda g tak diste zase, aby se nemohlo pojednou dohofeti. A tak bude g miti kouli hotovou. Take ma, bYti okolo koule telezo takto: vezmi telezo asi in nebo ft .i neb etyry i ohneg a udelag v ktiti, zanejtuje g a na druhem konci stahne g teleznYm kruhem a pak zandat smolou a tak budeg Jine kule ohnive: Vezmi grant (?) teleznV, dej pies nej 6 ink a ptes ne obrude; a vezma pryskytice a prachu rozhu gte to. spolu, clitg do neho siry a sanytru, co bude g chtiti a sprubujeg, ja;k bude hoteti. Potom budeg vtcly na to liti z toho kotle a koudeli obalovati a valeti na prkne v sanytru a sirou posejpati tak diouho, at bude dost velika.

2have koule telezne. Vezma kuli teleznou, rozpalig, co by ji mel kovati, i da g prachu do dela, jak nabijig, potom (lag geb (koleeko die vYvrtu Scheibe) eistSo dteveny na prach.

Ten geb at' jest na prst hlinou namaaan, Potom vytteg 6iste. &Ai aby 'pinch pied iebern pez400,1

0,1;

l',7134111.

*51440ivi,

do Emaus, pravi: "Jake jsou to teei, poutniekove do Emaus? Parma sobe stetuje, ze je na vdani a nit ji neocekava, nezli peroutek prodavani. Jake jsou to fedi, pani mladenci, ze jdouce do Emaus vie myslite pannu videti netli Kristu, zviteziteli, diky vzdavati? Jake jsou to. fedi, pani tovary gove, ze jdouce do Emaus, hned myslite, jak z kostela aus? Jake jsou to fedi, nekteti pani vojaci, jeni v kvartYru svou kurat vychvalujete, pied neptitelem k bojovani holi hnani bYti musite?

Jake jsou to keel, pani studenti„ to vas knihy Arci, kdyt knihy prodavate a penize prohravate."

Do bujnYch kratochvili velikonoenich poeitati tet tteba obyeej, ze na citeveneho osia sazeli "blazniveho biskupa", kolem nehot taci v obracenYch koti gich taneili. Jan Hus vyznava, Fe ye svYch mladYch letech — "po Machu" — blazniveho biskupa delal take a chvali arcibiskupa praiskeho Jana, kterY pod kletbou kratochvili tuto v kostelich zakazal.

Take za zminku stoji, ze pa giove kostelni hry, prolotene humoristickYmi scenami, koneivaly nabotnou pisni, anebo kazanim a Fe z nich — vec znama vyvinulo se mocierni nage divadlo.

Vesele byly sttedoveke velikonoce take tim„ Fe pomlazkou honili se a vyplaceli staff, mladi doma i po ulicich, a ze zvla gt' mantele dali si zaleteti, aby mantielky sve je gte v posteli ptekvapili nedetitYm yYpraskem, kterY, jako star' zvyk, musel bYti pitat bez odmluvy.

Vesele byly velikonoce take tim, 'Fe po "sazometne" suede na "velky" eili "zelenY" etvrtek posilali si znami clarky: vejce, beranky, mazance a pozdeji i knihy. Chudi na mnoha mistech dostavali sladkou ka gi zadarmo. Zvlag tni velikonoeni pochoutkou bYval ‘sYrny kolae', kterY pekli k velike noci z dilu mlacleho a z dilu stareho sYra, vajec, testa bochnikoveho a jahel; kolad mival chut' nekdy i `krutou'.

Jak videti, stati oechove meli dobre taludky a snad prave proto byli at bujne veseli ptateli "nevazaneho smichu velikonoeniho.budeg moci sttileti, to nejlepe. A kdyt vysttelig , tu bude hoteti, padne-li na jake citivi gkodu bude delati.

Raketle takto ptipravovali: Prve udelag formu z medi tak, jak jest vyrejsovano, i ty k tomu potteby ze dteva. Ale vezme g papir a bude g na to citevo (valet) vinouti, aby byl tak velikY (v prtmeru), jako forma; i uclelag ztloug ti na tom dteve, aby tam moci yeglo a budeg tam toeiti, aby se v hromade drtel. Potom vezma roubik strunou zatahneg na konci, kde ma bYti k zapalovani. Vezmi potom prachu sucheho, zetti jej drobne a vyndaje ten papir zase do formy, dej pospolu zase ten kus, kterY se tam strka. I nasypeg toho prachu malieko do to trubice a budeg na gtemfli biti palidkou. Na vrchu zase papir ztlude g co nejtute, aby prachu nebylo videti a prach nabije g. Potom kleje rozhteje, da g na prachovnu prachu pospolu. Ph tom jest vyobrazeni rakety hotove na tyei, formy mede ne skoro podobne nynej gim raketam. nabije ciho valce dill gtemfle a valce k nataeeni papiru, Spodni dii formy v gak nen-id tadneho trnu.

V HROBCE CESKiCH KRALU

Kdyt v nedavnYch letech byl dostavovan na hrade pratskem chram sv. Vita, byla z popudu stavitele Kamila a Hilberta otevtena i kralovska hrobka. Byla privodne uprostted knetigte a prvni v ni byl pochovan Karel IV. r. 1378. V 16 stoleti byla vystavena o kus dale nova. hrobka. Ph otevteni byly shledany rakve ye velmi talostnem stavu, stejne tak jako ostatky kra.1U a Menu jejich rodin, zvlagte Karla IV., Jiriho z Podebrad a jinYch. Kostry byly rozpadle, gaty znieeny. Hrobka byla pedlive prohlednuta a opravena. Pti pro2;korimarri ostatkil nAlti.0 oJaiinThvosti

byly

Strana 10.

VESTIIIK

Ana, vanoce jsou ptede dveimi. Vanoce P Gdivne, jakYch jeete TupYch statek nevidel..

XXII.

Bylo mu, jako by vyplouval z bezedne kalne hloubky. Ani se mu vetiti nechtelo, kdy g otevtel odi a vial, ge je doma ye svem pokojiku v podkrovi, kterY byl zalit svetlem jasneho zimniho dne. Tak podivne, tak neuvetitelne a zvlaetni bylo, ze v prudkem fileku stoeil hiavu a podival se do lo ge vedle sebe.

Tteba mu hlava jeete tteetila, oddychl si s uleheenim, kdy g zjistil, ze le gi sam...

V druhe chvili se site usmal sve poeetile domnence, ale jeho fismev byl provinily, Zmizel take, sotva se objevil na rtech, ponevadg byl zaplaeen novou vettevei se myelenkou..

— Ano, dneska je StedrY den! — Vzpomnel na matku, a bylo mu v to chvili jako zlooinci„ kterY se ma za chvili postaviti pied tvat ptisneho soudce, aby se zodpovidal. Ale juke zodpovidani, kdy g peeet" elnu je vryta do dela, a kdy g soudce veecko vi, veecko ma sepsano v kupe listin pied sebou.

Mluv si, lzi si, zapirej, jak cheek — tva slava poleti jaksi mime.nebo nakonec soudce vstane a vyslovi rozsudek, kterY to ptesveddi, ge ani jedineho bezcenneho slova...

Pro jistotu si uminil, 'tie pokud mogno setkani s matkou. Zajde do kancelate k Brogkovi, aby se vyptal, potom prijde do lomu a teprve po polednach se vrati.

Nebylo mu veak doptano uskuteeniti. Jen se ozvaly jeho kroky po schodech, vela matka do chodby a nemYm pokynem hlavy ho zvala, aby sel za ni. Piekvapilo ho, ge jeji pohled nebyl karavY -- a polekalo ho, ge jeji gesto i postoj prozrazovaly va gnou starost. I byla jeho clirize ni napui zvedavost na napril vahani.

A sotva zavtel a doeel ke stolu, dovidal se..

Ragena se roznemohla. Jeete se kloudne nerozednilo, ptibehl pan tidici s prosbou o zapilleeni povozu do mesta pro lekate. Pan doktor KrouskY tam dosud je. Poslal koeiho do mlYna a vzkazal, ge pkijde, jakmile bude hotov...

"Bylo by prot,o dobte, kdybys distal doma" dotekla eeptem a zadivala se na neho...

Nic jineho nepovedela, ne g. to, a piece oba Odell stejne: ae je v to chvili dokonale ptetrien svazek, kterY mel bYti manielstvim. A v tichu,. ktere branilo daleimu hovoru o to veci, tteslo se nevyslovene podezieni zloeinu.

Jenom proto stare, pani neradila synu, aby se ptemohl a eel do ekoly...

Karel stiskl spodni ret mezi zuby a odstoupil k oknu...

Nasal tak ani minutu, kdy se za nim 0zvalo dueene vzlyknuti. Stal veak dal a neotadel se...

Pochopil, ge pro tuto uddlost se stal jeho pozdni noeni navrat z mesta nedille gity a byl odsunut v zapomenuti. U matky... Ale ne u neho. V nem pojednou se ozval onen zvlaetni hlas, kterY ka gdY dobte zna, hlas, kteremu neni tieba slov, aby mu bylo rozumeno. Jeho otazka byla jasna. Ptal se, neni-li toto trest, stihajici vinu, sotva se ji byl dopustil.

Tim hide mu bylo, ponevadti hlava jeete pobolivala, a ka gda myelenka se zvedala Vaechno jeete bylo spie jako ptizrak, neg skuteenost.

Matka za nim pfechazela pokojem, a jeji toile kroky ho rueily. Ani ne tak kroky samy, jeji ptitomnost, a z ni pramenici nebezpedi, ge milge kaedou chvili promluviti — na neco se zeptati. Proto se sna gil neslyeeti ghoho vnitknillg hlasu, snail se potlaol-

ti kaidou rnyelenku, jen aby byl ptipraven, kdyby se ozvala...

Do jeho ptemYeleni vpadl tlumenY sum z ptedsine, kroky mateiny ke dvetim —a jig i jeji hlas...

"Pan doktor je tu" — vytekla k nemu...

Obratil se prase ye chvili, kdy doktor Krou sky vstupoval do pokoje. Byl nejen lekatem rodiny TupYch, nYbrt i opravdovYm ptitelem. S nebog tikem statkatem chodil do ekoly, a od tech let si spolu tykali. Byl site z druhu drsnejeich lekaru, kteti dovedou houknouti na pacienta a povedeti neptijemne nezabalenou pravdu, ale vidycky pin dobreho rczmaru a vtipu, jakge pouhY jeho piichod vnukal dfiveru a zahanel obavy. Podobal se nebojacnemu bitci se smrti...

Tentokrate veak veeel zakabonenY a pi-isnY. Podival se po Karlovi, kterY mel na dela napsanY otaznik. Potkubl rty a otoeil se ke stare pani. I to se na neho divala stejne a ztejme dekala, co povi...

"Nu, potrat to byl" — vybuchl -- "a zvlaetni potrat! Krvaceni skoro nebylo moano zastavit. Neradil bych nikomu, aby si tak zahral dvakrat se zdravim... Kdyby se pia,hodilo v nemocnici, musila by mlada, pani odpovidat na peknou tadku zatracene neptijemnYch otazek... Te pani ridici jsem nepokryte povedel sve mineni..."

"A byl bych povedel jeete lip, kdyby neelo take o vas" -- ()brat& se ke Karlovi... "Tak se ml zda, kamarade, ge jste si toho na vote malo vytrucoval. Lip byste byl udelal, kdybyste byl poslechl neboltika Pepika. Nezbude yam beztak, neg udelat konec -- a dim diiv, tim lip!"

OslovenY svesil ramena, a stare. pani uprostted etkani prokekla ttesoucimi se rty, ge nikdo netueil,„ ge by new podobneho...

"To vetim" — zmirnil-hlas KrouskY, jako by se omlouval za ptenahleni... "Neptihodilo se TupYch, co svet stoji, a nebylo by se piihodilo, kdyby sem nebylo plielo, co sem nepattilo..."

Zarazil se v fedi a podival se na Karla...

"Neberte ve zle, eloveku vyjede, ne g si uvedomi, ge by mel zadr get za zuby. Mate toho tak dost na svatky... Ale tu starou, kdybych mohl, tu bych sktipL, tie by se ani za rok nevzpamatovala!"

Zat'ukani na dvete — a ji g Marie oznamovala, g e koear je na dvote pfipraven...

Roz101161 se KrouskY, a oba ho doprovodi11 ag na prah domovnich &yetiKdyg se zase vratili, podivala se uslzene, matka na syna. Chvili stall proti sobe beze slava, ag posleze Karel se povytahl, zakyval hlavou a zahledel se oknem do zasnegene krajiny...

Nebylo tteba slov. Citila i stara pani, musi bYti nejak skoncovano, ge neni vyhnuti, nema.-li miti chlapec do smrti zka genY givot. A piece se v ni cosi pileilo a g ke hrfize..

Rozvedene a rozloueene manaelstvi — a to i mangelstvi druhe; man gelstvi, kdyg by prvni gena jeete byla Ziva — a snad take vstoupila do noveho man gelskeho svazku..

Bylo ji, jako by se ji pod nohama do bezedna Mtn start', dobrY, krasnY a poctivY svet, a misto neho ze sirnYch propasti vyJupovala prokleta Sodoma, aby se ()pet prati vuli bog i ujala panovani nad lidmi, XXV.

Slunce se nejak ostteji podivalo do kraje, a biezen se hned v prvnich dnech sve via.dy -zatvatil, jako by chtel bYti opravdu jarnim mesicem. TeplY jihozapadni vitr, kterY nepteste.val douti, promenil krajinu v dekalika dnech k nepoznani. Snih valem mizel, i noeni mraziky se strhaly kde byl jen trochu svah, tam se hrnula voda stru gkami. Ze nebylo jinak ani na horach, toho dUkazem bylo Labe, ktere valem stoupalo, jako by hrozilo povodni. Jiste by bylo ten krutY aert pro-vedla byla byvala zima jen trochu bohatei na snih. Tak zristalo veak pouze pti pohratice, nebot' po tYdnu zaealy osychati i oranice, a na lukach pki struhach a na mckkelAich mlsrerh 10' se oblevcyva l ,'J nrvni 11.*:1

Ve st‘tedu, dne 17. dubna 1935. narei zeleri. Nebylo jeete Josefa, ale na bile stene mlYna ug se objevily Berne skvrny much, vyhtivajicich se tu na slunieku. I prvni baboeka, doprovazend nezbytnym elut'askem, zattepotala ktidly na zahrade. Bylo to site veecko jaksi nesmele, ale kagdemu, kdo spattil, chtelo se vetiti, '2e jaro, nenili tu jig skutedne, je aspori ptede dvetmi.

Ve dvote u TupYch nejlaeneji tu promenu pozoroval Brogek, ye kterem se, jako vidyoky na jake, probouzela tulacka duke. Minil site od chvile, kdy byl ptijat Karlem do slugeb, ge se tu usadi trvale a zadne, ne-li poildnY,, tog aspori usedlejei givot. Celou zimu neminil jinak — a take jaro by na neho nebylo Adinkovalo tak silne, kdyby jeho jistota nebyla bYvala ottesena. Strany Marty us mu otrnulo. Zaeel k ni a dovedel se, co se vlastne ptihodilo. Nebylo tak hrozne. Bylo by dovolilo i pkinutiti ji, aby nezvedala nos tak zahy a tak vysoko, tteba ge mu povedela nepokryte o svem odporu. Opatrnost veak lazala, aby spolkl a spolehl se na to, ge jednou pkijde • chvile, kdy si s holeiekou vyrovna Mnohern horei bylo, ge Karel od onoho hovoru zristaval uzavtenY a vytrvale zachovaval zaujatY odstup. To matlo a znepokojovalo, nebot' byla-li jeho prvotni domnenka klamna, nezbytne musila bYti jine, ptielna.

A teiko spolehlive hadati jaka, ponevad g jich mohla bYti cela tada. Week°, co vyprivel Karlovi o sve minulosti, byla pohadka, k nig ptipojil i malt' podvridek, kdyi se mu zdalo, g e je das, aby upevnil sve postaveni. Ne-. bylo to tenkrat zrovna tkikrat vtipne s tim architektem Baleankem. Prave to mohlo prasknouti nejsnaze...

Ne, nebyla pkijemna nejistota, ktera skodila na pomoc jeho jarnimu tulackemu rortou geni. Jig zadal uvag ovati, jak by nejchytteji zatidil, aby jednoho kra,sneho dne zmizel Se sluenYm vYpalnYm za sve verne a spolehlive Ale prave,, tehdy pojednou napeti povolilo — a vtechny jeho starosti byly ty tam, jako by se pod nimi prida slehla.

Schylovalo se k yeeeru, kdyg sel nezvykle brzo ad mlYna ke vsi. Chladnouci zeme poll syrove vonela,, a sve gi vzduch, kterY s rozkoei vdechoval, byl pin onoho zvlaetniho jemneho Sumeni a luskani, ktere zprisobuje voda, vsakujici do rozmrzajicich vrstev ornice. I smey mu pteletoval po tvati.

Jak take ne.

Tolik pitomYch starosti — a. bez Dohadoval se nejhoreiho, div ut se neodhodlal nic, ne g g e Karla tri nedele motili pavouci, jakYch on jakteg iv nepoznal a nepozna. Jde nyni s poslanim, ktere by mu nemolilo bYti sveteno, kdyby se neteeil pine Trochu mu bylo neptijemne, ge se ma setkati s pani ridici, kterou -posledni Bas mijel jako poctivY slu gebnik sveho pana nad pottebu neveimave. Ale koneene nejde k ni„ nybrg v prvni fade k Rii gene — k mlade pani — a k tidicimu Tvrdikovi. Tak mu aspori bylo faCana.

Ueklibl se pti to myelence...

— Ano, ale nesmel by ji znati, aby nevedel, ze vlastne bude jednati jen a jen s ni...

Trochu zvolnil krok, kdy dochazel k naysi, kde po, prase strane uprostted se vypinala Malieko pied ni se dokonce zastavil, jako by chtel sebrati veech pet dohromady.

Jen mg ik trvalo, ale stadia, aby se zastydel sam pied sebou a tim razneji vykroeil...

Zaklepal na dvete, vstoupil — a jen byly . vymeneny pozdravy, ji g oznamoval., ge putchazi se vzkazem od pana intenYra...

Tieba bylo v pokoji -eero, nemohlo mu ujiti vzrueeni, ktere zavladlo. Tvrdik ho pozval ke stolu a nabidl Zidli, zatim co pani tidici rozsvitila a ptindeela na stul Mile y vina.

Tak byla rozeilend, ge sklinky drkotaly o hrdlo lahve, kdyg do nich nalevala. A jen byla s tau praci hotova, u g zaprosila, aby nemluvil prilik hlasite, proto ge Rugena vedle si zrovna zdtimla. VYznamne se pH. torn podivala boeni dvete, aby veal kde.

f_Pokra6ovar.L)

Ve stfedu, dne 17. dubna 1935.

Chram Usvi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky "Vypadam, jako bych napodobila mlade blazny."

"Vgak jsi mlada, a katda mlada, pani trochu blazni."

"Mam take tebe napominati?" karala ho, nevedouc, ma-li se smati nebo ziobiti.

"Napominej„ tenako, mam te rad, i kdyt, bude hubovati. Ale abychom jednu vec dojednali, chci se ptati, co bys delala, kdyby mladY natal se zaeal o Milenu uchazeti. Kdybys tomu neptala, musili bychom tomu ueiniti zaveas Oita promluvil bych se starYm notatem a devee by si hlavu nepopletlo."

"Bude-li se o ni uchazeti, at' se uchazi, nic nebudu osud meniti. Rodinu notatovou znaanzf a nemusime se bat, te by to byl nejakY podvodnik. On je slu gnY a spokadanY mut a Milena by si ho mohla vaziti. OvSem, potom

by Ratyne nemela dedice, sem by notat hospodatiti neSel." "Kdovi, Ali sedlaeit jini pani a na Ratyni sedladiti neni SpatnYm povolanim. Mobil by hospodatstvi pronajmouti a jednou nekteremu diteti dati. Zapominas. take, to my bychom take radi nekollk let Ratyne utili, nine samotnemu tetko by se s Ratyni lo."

"To je vyloudeno, ja Ratyni, dokud budeme zdravi, nikomu nepopustim. Mam na ni pravo a to si nedam vziti. Dost ,jsem se zde nastarala a hodne zleho zde protila, eat' tedy jednou neco dobreho zde utiju. Ale my se starame o neco, co je jate v mlhach a kdovi, napadlo-li notate, te by se mohl o Milenu uchazeti."

Ale v tYdnu nato, prave kdyt byl Popelik vzdalen na trhu, objevil se v Ratyni doktor Zdislay. Zahy po polednach pkiAel pesky a v nice nesl zabalenou kytici. Pkekvapil obe damy, ktere vyutily nepkitomnosti Popelikovy k Byly jen po domacku obleeeny, a kdyt nata' vchazel, Milena Uzkostlive vzkfikla, smetak a uterak odhodila a skokem byla sousednim pokoji.

"Odpust'te, prosim to pkichazim nevhod," omlouval se v rozpacich. "Netukl jsem, damy uklizeji a piljdu hned pryd. Dovolil jsem si pouze tuhie kytici sleene pkinesti jako ma lou pozornost za velmi krasne pohotteni."

"Nic zleho se, pane doktore, nestalo," ujiSt'ovala pani Olga vesele. "ITS'ak jiste* to z domova take znate, te se v nepiitomnosti domaciho pana uklizi. Myslila jsem si, mut je lepSi, net jini pani a te nebude nic namitati, budeme-li uklizeti, kdyt je doma, ale je stejnY jako jini. Prosil mne, abych ho z domova fiklidem nevyhanela a abych s tim poelcala, at bude na trhu. Ostatne jsme skoro ut hotovy a ostatek udelaji slutky. Posad'te se, Milena bude miti z kytice radost a jiste zde bude hned; utikala se ()bled. M pkijde ona., piljdu take ja, se ()bled. VSak beztoho mut ut brzy pkijede a hubuje, nejsem-li pekne obleeena. PeSty jste sem 'Sel? To byla od vas opravdu obet'."

"Je to krasna prochazka, testa je umrzla a neSkodi mi, kdyt se projdu. Byl bych jit dfive, ale strYeek se at veera vratil net jsem mu pfedal spisy za dobu jeho neptitomnosti, dost dlouho to trvalo. Jak se yam, milostpani, daki?"

"Dekuji, jsem velmi spokojena a bude-li to stale takove, mohu mluviti o gtesti. Dlouho jsem se nemohla rozhodnouti, ale zbyteene jsem se strachovala."

"StrYc take povidal„ jste se mela davno ut provdati a te jste mela se dati se svYm pry-nim mantelem rozvesti. east° na neho buboval."

"K rozvodu bych nikdy nesvolila. Snad kdyby byly deti nebyly, byla bych o torn uvatoVala„ nechapu vSak, jak mute nektera Zena

VESTNIK sve deti o domov ptipravovati. Pan notat se jiste v Plzni potekl."

"Naramne. Maji tam vii.oudka a dali mu po nem fikati. Je celY nad genY a drtel mi celou pkednaSku, co vgechno dite delalo."

Zasmal se bezdedne a pani Olga se take usmivala.

"Je to tvlaStni, to declove a babieky maji vrioueata radk net vlastrii deb. Snad to jsou male deti vice rozumne a tolik je jako vlastni deti netrapi. Dobte jste tehdy z Ratyne do SYrakova dojel? Kodi byl trochu podnapilY, bah jsme se, aby cestou vas neptevrhl."

"Blayne jel a stale mi cestou vykladal, te na, Ratyni je radost sloutit, tady te se s ladkou lidsky jedna a katdY te je dobte tiv.

Nenadavaji, neproklinaji„ nehoni eloveka jako zvite. Side prate se udelat musi, ale kdyt se dobte udela, staraji se o deti eeladky. Byty mame pane, je-li Aroda, i my z toho neco mame, a prod by tedy Olovek poctive nepracoval? Byl jsem poteSen takovYm lieenim a pomyslil si, jak by bylo dobte, kdyby takovY pomer byl vkide."

"Teti mne, co povidate, opravdu mame slutnou deladku„ ale vtdycky tomu talc neby-lo. Oasto jsem musila vyhnati opilce, nedbalce„ neurvalce, kteti tYrali zvitata, prali se, opijejice se a Skody delali. Netrpela jsem takove tivly, az jsem dostala sluSne lidi, a ted' je pokoj. A, zde je Milena, povidala jsem, te se Ala ptevleci. Podivej se, co ti pan doktor ptinesl."

Podavala ji kytici a Milena vSechna rozeilena vzala kytici, ptivonela a potom jaksi have podavala natal ruku.

"Dekuji yam, je velmi krasna a jiste yam dalo prici net jste tolik krasnYch kvetii sehnal. Odkud jste ji koupil?"

"To yam neprozradim, snad byste mne plisnila. Dostadi mi, kdyt se varn libi. PtiSel jsem yam podekovati za krasne chvile, ktere jsem u vas ztravil, a ptipomenouti yam slib, te ptijdete do Syrikova do zabavy. 0 vanotnhm pondeli bude u nas divadelni ptedstaveni a po nem se bude tanditi.. Zamlouvam si prvni tfi taneely."

"Maminko, piijdeme?" ptala se matky a .oei ji zatily.

"MusiS potadati tatinka, ten porouei. 0statne se ho pan doktor cloaca., ke atvrte hodine jiste bude doma, a pan doktor s nami posvadi."

"Nemohu vas tak dlouho obtetovati," mlouval se. "Pozdeji bude velke. tma a ja cestu dobfe neznarn."

Dame vas dovezti, kone stoji a bude jim zdravo, kdyt se probehnou. Pobav zatim pana doktora, zajdu do kuchyne a obleknu se trochu."

"Musim dati kytici do vody, byla by kwda, aby uvadla. delal jste mi velikou radost.

Takove na.dherne kvety ted', talc pozde v zime."

"Jsem 2t'asten. te yam zptisobily male aspot' poteSeni, sam jsem varn vettim nikem. Nemohu zapomenouti na krasnY den v Ratyni ztravenY. Bylo zde rozkdSne, mel jsem pocit„ to jsem doma, protote mezi vami nebylo nis strojeneho a tak srdeene jste se chovali."

"Vy jste byl take velmi pozornY a milY," povidala, po oeku se na neho divajic.

"Jak by bylo motno, abych nebyl pozorny, kdyt jsem se nachazel v takove spolednosti. y am tehdejk Abor tolik slusel, vypadala jste jako andelidek."

"To je peknY andelieek," zasmala se v naMe rozpustilosti. "Andelieek s riltky, to ano.

Jen se zeptejte matinky, jak ji nekdy pim."

"Tomu nevetim, vy ani nedovedete byti protote mate dobre srdee."

"Ale jen nekdy," skadlila ho rozjakene, "nekdy dovedu bYti protivna."

"I to mush bYti u vas rortomile a jiste vain to sink."

"Bote, nemluvte talc,. vtdyt' to neni pra yOa. Myslite si, te devee nedovede bYti OdpOrne? A jak! K nevystini."

Srrana 11 "Marne se namahate, nevetirn yam. Zku-ste to "a ukatte jednou, jake to je. kdyt chcete hodne oSklive vypadati."

"To neudelam, to se neda napodobiti. Ptijde to nahle a ut to je. Vy mate rad lidi, kteki se hodne derti?"

"Nejsou-li pit torn zlomyslni, main. Na ptiklad muj strYc dovede hubovat„ at se steny tkesou. Zvlake pfijdou-ii k nemu venkovki lide,. kteki si vezmou do hlavy, ze hruSka na mezi nepatki sousedovi, ale jim. Soudi se, vSechny mozne finty hledaji a radeji by rodinu znicili, net by se soudu zrekli. S takovymi strYc nedela dlouhYch okolkii. Rozkfiei se, pesti zvedne a del jim jmena, te by ho mohli za to talovat. A vidite, je to neurazi a v polovine pfipadt to pomtite. V takovym okamticich mam strycovo hubovani a kfideni. rad."

"Nu ano,, to vlastne tadne hubovani neni. ale co byste fikal, kdyby vas tena trapila, abyste ji koupil nove 'Saty a vy byste nechtel ona si z vaSeho kkiku nic nedelala. To by vas musilo pohnevati."

Podival se na ni a neubranil se smichu.

"Prod se smejete?" vytYkala s laskavou vsr eitkou.

"Sledno, nehnevejte se na mne. vim, te je to nesluSne ale by jste jako nevinne dite.

Frosim vas, kterY mut by sve tene, kterou ma rad, nekoupil, co by chtela?"

"Kdyt vy mi nerozumite," ti'epala netrpeliy e rukou. "Mute se stati„ to si vezme tenu, kterou dobte nezna a ona hd nebude miti dost ratia a potom mu to bude davati znat a bade schvalne rozhazovat. Takovou musi karat, site by byl slabochem a eekalo by ho nekesti."

"OvSem, mate se stet leccos, co potom mrzi, ale ja se toho nebojim, protote otenhm-li se, vezmu si pouze tu, kterou budu znat, a to nic takoveho delati nebude."

Byl v duchu Milenou na&en. Pripadala mu jako eista studanka a nezku'eene, jako dite.

Rad by ji byl vice Slcadlil, bell se vSak, aby ji neznepcikojil a neztratil jeji dilvery.

"A cot, kdyt se yam nekdy na vYlete v Praze nebo jinde zalibi devde, ktere dobre neznate a ktere na vas udini dojem, te zapomenete na opatrnost a zamilujete se tak, to si ji vezmete, anit byste ji blite znal. Neni to motne?"

"Bylo by to motile, ale to by mi nesmelo bYti dvaatficet let. V torn veku se ut tadnY mut talc slepe nezamiluje."

"Nemluvte talc zpozdile, zamiluji se stark net dvaatticitileti a blazni potom hue, net mladi hoti."

"To jsou vetropla'Si, kteti ovSem nikdy neuvatuji Snad protiji sviij tivot vesele a utiji vic, net ti, kteti mail povateni„ ale ja takovYm jsem nebyl a nebudu, a proto se nebojim te budu klaman."

"Jen si tolik o sone nemyslete, chytra tena obelsti i nejehytkejaiho mute."

"Veeehno je na svete motile," pripou'atl berstarostne. "Pozna-li takovY mut, te se zmylil, ma stale je2te d ye motnosti. Bud' svou tenu napomene a stare. se, aby sve nectnosti odlozila. Me-li ho rade, udini talc, a je dobre. A neposlechne-li a stane-li se mu tivot s ni nesnesitelnym,, de, se s ni rozvesti."

"Mohl byste se dati se tenou, kterou byste mel rad rozvesti? Nic by se vain po ni nestYskalo?"

"Bylo by metric) teleti teny, ktera by nebyla hodne.?"

"0 co se prete?" ptala se pani Olga vstupujic dovnitt. Byla ut p •evleeena a vidouc, te horlive o eemsi debatuji, chtela zasahnouti, aby snad Milena se nedopustila nejake nerozvatnosti.

"Matinko, pan notat tvrdi, te by svou tenu nikdy nehuboval a te, at se bude teniti, vybere si takovou, to nebude miti tadne slabosti. To je prece vyloudeno."

(Pokradovani.)

Stranae 12.

VEFT?sliB.

oaio:o owoa g -

l

mo iProalsoimeo ■oarus

3.11100■14

Oddil dopisovatelski.

mwompc.o.n.e.wqeM ■04111POM■44110.4611411111,000.40■0411110440OWOMO.M.NOIMo.

POMOCNA AKCE A. 0. S. Na ukondeni teto pomocne akce oznamuji dalti prispevky a site: Rad CeskY Prapor els. 24, Temple $10.00 Rad Vytehrad, cis. 48, Holland, 5.00 Mr. a Mrs. Vac. Svadina, Houston 5.00 Joe Novak, Bryan, Tex., 2.09 Rodina Albert Novak, Bryan„ 3.00 Rodina Jos. Herzana, Ennis, Tex., 3.00 Soueet ptedetle oznamenY

$ 28.00 443.25

Celkem vybrano na pomocnou Akci $471.25 Prate, ktera se s fispechem a zdarem setkava, najde v srdcich ptatel ozvenu. Kde jeden odchazi na vednost, tu na jeho misto druzi ptichazi, kdyt jeho pamatka je na pattienem miste vzpomenuta. Takova uddlost se stab, kdyt mladY, zdravY 18ti Lett synek, EMIL LENZ, rodied Hugo LenzovYch z Bryan, Texas, nadejnY sokol, najednou odetel tam, odkud navratu neni ,tu jeho ptitel Joe Novak, s kterYm se oba radovali a Wall, te vstoupi na altar vzdelavaci do tad sokolskYch, a vychovavaci mladete, ne kvetiny, ktere den ze dne vadnou a ztraci jejich Wm" a kraal, ale darek, jak shora uvedeno, na vychovavani mladete, ktere, den callen vzriista, a takovYm einem pamatka jeho pietele tije na dlouha, leta do budoucnosti.

Rovnet tak rodina zesnuleho bratra Jos. Herzana, z Ennis ,na pamatku slotila k vychovani rnladete, darek shora uveden'. V nadejne mladeti, za jeho pomoci, bude jeho pamdtka dlouha leta jeate Ze Sbirky Pomocne Akce bylo umotneno sokolskYm tadam ziskati ueitele a cvieitele, bratra J. Kosa z Chicaga, kterY na yttivi vtechny Sokolske Jednoty, bude vyudovat Ceske zpevy, narodni tance a telocvik. Ptiletitosti, teto jsou pozvani vtichni, mladi i dosp'eli, by vyutili do nejvetti motne miry, pokud tento vzornY Offal se v taclach natich udrti. Vetkere dotazy budlet zasilany na nite uvedenou adresu, neb na br. Anton Kos, 3011 Grand Ave, Dallas, Texas.

Zde v Dallas, v Sokolovne, tak jako ye West, je jit deft' dobu zaloten peveckY kroutek, kterY se nachazi v oblibe naaeho lidu, a stale ziskava, novYch 'dent. Toto je drIkaz, tee jeate nate desk& tea bude dlouho ziti v Texasu, at ostatni budou jiz odnarodneny, Texas bride jette eeskY. Oak v Texasu budou jeAte eesky mluviti a zpivati.

Dalti ukazkou, ae jeate nate deske, tee jsou eeska, divadla. Kdyt se sehraje takovV divadelni kus, kterY se vtem libi, jako je "To-* lieka krev", kterY bude jit po tteti opakovan, dne 28. Dubna ye West, je videt, ze i v Ceske feel daji se sehrat pekna a zajimava, divadla.

Zvlatte dojemnou scenou jest, kdyt synek hostinskeho se zamiluje do slutky, kter& byla tulaekou. Tata mu zabrafruje, by si ji vzal za 'term, matka schvaluje, a otce ptemlouva, slutka nechce ani slytet, a jest na odchodu, odkud ptitla, aby neptekatela, a Vendelin Behounek, jeji zastance ji zdrtuje, ze tteba spechu. Tu je videt obrazek ze tivota, kde, kolik hlav, tolik stran, kattlY tame na jincu stranu, a pak — nastane obrat, a vae se zas vysvetli a udobti, vtichni se spoji a jdou za jednim diem v souladu. Dekazem toho je, ze ye spojeni je sila.

Tak i nag SlovanskY Vzajemne Pojitt'ujici Spolek proti ohni stale dostava novYch dienu a nove pojitteni. Pokud byla deprese, ptirustek byl malt, ale ze se easy trochu lepti, alespon nekomu, tak se stavi nave budovy, majetky handli, a tu je vidycky tteba menit neb fyYtit pojitteni. 2e spolek nas je zaloten od roku 1926, dostava, jiff' &Ai uznani. bra,trskYm pozdravem, Will A, Nesuda, 3522 Frank Ave, Da11te, Tex.

eau

Temple, Texas.

Ctena, redakce!

Bratti Frank Matush, H. H. Hejl, Steve Marinik, Frank 6paiihel, Ben Chlapek, Jan Letikar a pisatel tohoto dopisu, navttivili dne 7. dubna mesieni schtzi tadu Jaromir Cis. 54, ye West. A ja chci jznenem techto bratti poaekovati dientun tadu Jaromir cis. 54, za srdeene ptijeti, ktereho se nam tam dostalo.

Vette, citili jsme se tam u Vas jako dorna. A zaray en, dekujeme brattim z tadu West cis.

36, DubovY Hai Cis. 126 a MoravAti Bratti Cis. 6, kteti tuto schuzi tet navttiviii a nas vyslechli. Diky vtem a doufam, te nate prate ptinese ovoce.

S bratrskYm pozdravem, B. A. Zvolanek.

Rad. Ennis, eislo 25.

Ennis, Texas.

Ctenemu Clenstvu tadu Ennis, Cis. 25.

Timto dopiseni vas uvedomuji; ze jsme ujednali ve scherzi dne 14. t. m., ze musi katclY elan svoje Umrtni poplatky platit katelY mesic, jinak Glen, kterY se nevyrovna bude suspendovan.

Prato vezmete to v uvaterii, ze kdyt neza7 platite, ze jste suspendovoni a tim ztracite naroky na pojitteni. Rad musi katdY mesic dmrtni poplatky odesilat, a kde mime penize vzit, kdyt je UCetni neskolektuje? Ti, kteti nemohou platit a jejich certifikat ma reejakou hodnotu, tak at' jej doneson br. freetnimu a udelame proti nemu u HI. tr. pirjektr.

Uvedomuji tea, ae zabavni vYbbr se usnesl, ze bude potadati zabavu dne 27. dubna, tedy v sobotu, tedy nezapomerite na toto datum.

Hudebnici maji rykrasne kusy nacvieene, tak si mohou zataneiti jak mladi tak i stati, neb mista je v Narodni sini pro vtechny dost. Co se tykes obeerttveni, o to se zabavni vYbor postal* proto pkijd'te vtichni.

Podasi mama velice tpatne, jenom same \retry a pisek, dett' ta,dnY a vtechno po detti voles, proto kde maji dette dmti, mohli by nam nejaky ptebYvajici do Ennis poslati.

S pozdravem na vaeciiny Many cele Jed zloty, znamenam se, John Hrabina, ZASLANO. Nave zorganisovana kapela mesta West uspoildala v pondeli veder v Penelope vetejnY koncert, jet ptivabil velkY poeet posluchaCU, kteti koncertni i poriularni eisla boutlivYm potleskem. Koncert uspotadan byl co pozornost a &One, odmena nekolika teto kapely, jsoucich zde usedliky. Rad NovY Raj Cis. 71 opa,tkil hudcenn zakusky, sprava mesta dodala v okresu Hill ptipustne obeerstveni. Mimotadne, ptiletitost sluchoveho potitku ptijata, byla Obecenstvem vdeene.

Tetime se na koncert' Zpravodaj.

Rad esky Prapor dis. 24.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Zase nejakou malou zpravieku od naaeho tadu. Ptedne sdeluji, ze posledni Cas byli uvedeni nasledujici Cleni do naaeh tadu: John Navratil, Anne Navratil, Olga Pomykal, Marie F. KlinkovskY a na z ykteni pojistky C. C. Ropez. Do detskeho odboru na pojistku G., Frank Jerome Marek. Tak pomaloueku nas potad ptibYva. Novella tu v natem okoli nic neni. Prave, ze nam tady dosti dasto posilaji pisek ze zeepaduv cot myslim, ze takove zasilky dostavate i jinde. Korny a jine krmeni ma ka2dY zde zaseto a dosti pekne yzejite a. na to vetrne podasi se to jeate dobie drti. Baviny nekteri maji jit zasete, nekteti jeate nezadali a nekte-ti aboravaji.

Pielotene stvrzuji ntijem podpory od sbrattenYch tadii pro nati sestru Marii Jurit a side ptispely nasledovne, po $1.50: Cis. 17, 28; po $1.00 eis.: 21, 88, 92, 49, 89 a 13; po 50c, else 141, 145, 133 1 30, 95, 58, 140, 122, 62, 68, 148, 94, 90 21 n 9fe 11(-.

53s.e

Ve sttedu, dne 17. dubna 1935. is. 39,, $1.20; els. 97, 75c; dis. 136, 40c; Cis. 129, 40c; els. 73, 37c; cis. 121, 35c;:cis. 99, 30c„; cis. 150, 21c; Cis, 123, 30c. Celkem prispelo 33 radii obnosem $21.78. Jmenem rodiny Jurieove srdeene dekuji vase uvedenYrn etenYm radUm a ujitt'uji vas, te jste prispely opravdu podpory pottebnym.

S bratrskYm pozdravem, Chas. Navrat:I, tae Rad F. B. Zdrtibek Cis. '112.

Guy, Texas.

Mill bratri a sestry!

Dnes byli prijati v scheei do Detskeho odboru Ed. Chas. a Bernice Sidow, a ptestupni listinu si vyzvedli br. a ses. Henry Bosakovi, ptistoupili k tadu Pokrok Bennview. Deti Sidowa ziskal br. 8enky'llk.

Nat tad ol3drtel pozvani od tadu Cis. 108 v Rosenberg, k jejich zabavni schezi 5. kvetna. V pozvance nebylo udano, jestli to scheze bude dopcledne nebo odpoledne, tak vam to nemohu sdelit, ale komu yam bude mono na cslavu jeti, tak se to dozvite v kterou hodinu bude zadatek.

Veera, dne 14. dubna byl u nas na navtteye bratr meho mute, Frank Mikeska, je od meho staroute o 10 ran starti, bude jemu 25. t. m. '79 rokte Pak zde byli: ses. Fr. 8tefkova4 dcera Fr. Mikesky a jeji syn Willem s mantelkou, es. 8tefkova ma zde provdanou dceru za br. Stan. Sladalka, ktere tet navttivile Shora zmineni bydli v Sunny Side, Tex. Prvniho kvetna veder potadaji Guytti sokoli.

Majoy ou zabavu v sini Fossove, pti. hudbe Michalcove. Vichni ptatele a ptiznivci a milovnici hezke zabau jste uctive zvani.

Rozi Mikeskova.

CESTOU NECESTOU. Nejjedovatejti pavouk t. zv. "eerna, vdova" se povatlive rozmnotil v meste Denveru. DMye zdrtoval se venku, dnes objevil se tam obydlich, kancelatich, skladittich a pod. Samieka tohoto nebezpeeneho brouka naklade najednou at 200 vajieek a v ptiznivych pomerech se pavouci velmi rychie mnoti.

Vtedni zpravy udavaji poeet nezamestnanYch 2,151.000 v Anglii a 2,854.000 v Nemecku.

Casopis Winipeg Evening Tribune uvadi, te nentedni avaak ptesnY podet nezamestnanYch jest v Anglii 13,000.000 a v Nemecku 14,000.000.

President Roosevelt pted vydanim se na prazdninovY vY/et do jianich vod Unie, pe -depsalonvuzka,terousdilamostatnost FilipinskYm ostrovem a dana jim stava pro samospravu.

Nemecko aini horeene ptipravy vojenske, nakupuje zasoby ba ylny, rortituje zbrojat•sky prumys/, stavi valedna letadla. Jestli se ,Nemecko vrati do Spoleenotti narodf, bude pry tadati armadu, aby se vyrovnala to nejvetai v Evrope. Nova nemecka armada o 36ti ciivisi bude miti 720.000 mutt.

Dodatek k spolkove estave o detske praci oddalen bude o dva roky zapornYm stanovitkem statu Connecticut, kterY je testnactYm statern, kterY zamitl dodatek. K jeho schvaleni je tteba 36 state a dosud vyslovilo se pro toliko 24 state.

Chicagska, vYstava "Stoleti Pokroku" je jedinou svetovou vYstavou, ktera, se financovala ze svYch vlastnich prosttedkii a jedinou vystavou, ktere. se mute pochlubit eistYm ziskern. VYstava zaplatila vklady v ni ulotene a paeici se na $30,000.000 a pa zaplaceni ytech vYloh zbYva ji $688.166.

Zemedelstvi chybi 190.000 eeledi a rolnici natikaji, ze nemohau na inserty dostat divky ke kravam. Nastal z venkova etek do mest v Praze je spousta venkovskYch divek bet tadneho zamestnani, a kvete tu prostituce jako v malokterem velkern meste evropskem.

Touha po lehkem tivote: tanec, biografy, 0pieeni se na sleeinky, uhYbani telesne pr y-ci — to je hlavni ptiainau tohoto smutneho zjevu. Dnes do poslethil visky zanesla moda hedvabne puneochy, modni streviely s vyvtude vidite ty modni sokYmi podpadky divka thee b,#1 amoderni''. bat'ovic:J

Ve stkedu, dne 17. dubna. 1935.

VVSTNIE

Nluzerne mluvit o srustu za-

hranicvnich Cechoslovak - u?

JASE PEOE o zahranieni Cechoslovaky zda se bYt mladg i netli republika. Skutedne lze fici, se znaena cast na gich lidi se od nas vystehovala teprve za samostatnosti; ve Francii mame dries asi 50.000 Oechoslovakii, ✓ Kanade jich je 45,000, v Argentine 40.000.

Vystehovalectvi je. trvaly socialni zjev. A pokud je toto vystehovalectvi na ge vina, muslaw diniti vnittni narodohospodatsko, a so• opatfeni, abychom lidi u nas pokud mono dovedli opravdu utivit. Ale v podstate se vystehovalectvi nezbavime nikdy.

NovYmi povalednYmi vystehovalei jako by ke kmenu starYch na gich zahranienich Cechoslovakri ptibyli novi lide, ktefi by jaksi meli temi starYmi srrist. 0 tento srust se pokoug ime z drivodia ideovYch i pra.ktickych. IdeovY drivod: na ge lidi za hranicemi spojuje skuteena laska k ee gstvi. Bez nadsazky: mezi nagimi zahranienimi kraj any se mete hod ne posiliti v statotvornem eeskoslovenskem optimism. Prakticke drivocly: srilst je nutnY z (MI/oda praktickY socialnich a kulturnich.

V socialnim ohledu jsou jiste rozdily mezi zahranidnim delnikem a rolnikem, ale zde se mriteme smifit s timto delitkem. Delnici pottebuji z k onite so cia, 1 n i ochrany pti hledani prace, pottebuji volne pray() na praci (nebot' ochrana prace jen pro pfislugniky- ureiteho seatu je dvojseenou zbrani: nebudeme-li davati mottlost prace ptislugnikrim cizich state, nemame pochopitelne pravo v cizine tadati praci pro na ge lidi; eili je to krasna ukazka bludneho- kruhu), pottebuji socialnich podpor v eizine v ptipacle nezamestnanosti i ei invalidity. Toho vgeho lze dosic bud' mezinarodnimi smlouvami nebo aspori dvoustrannYmi smlouvami mezi nami a ureitYm statem. Koneene nagi delnici pottebuji i ochrany svYch rispor. Tech pfipadri je bohutel jit dolt, kdy krachem nesvedomitYch bank pti gli nagi fide v zahranidi o penize v nich ulotene. (Hleddine zde odpomoc v torn, aby na gi lide ze zahraniei si ukladali penize v nas' pottovni spotitel.)

Rolniky za hranicemi spojuje take mnoho vac'. Maji podobne starosti, at' jsou na Volyni nebo v Argentine nebo v Kanade. Pottebuji si vymeriovat zkugenosti, udrtovat stejnY krok se zemedelskYm pokrokem u pas, pctfebuji dasto — i vYhodneho tiveru ze stare vlasti.

Ale jeden drivod praktickY je spoleenY naSim zahranienim rolnikilm i delniktim: je to kulturni peee , peee o deskou gkolu v zahraniei, o vYchovu odrostle mladete, o Ceskou knihu, o Ceske noviny.

Sriistani se meal° jit pied valkou. Schrizky zahranienich krajant v Narodni rade eeskoL slovenske o nekterYch celonarodnich slavnostech. Po valve byl zaloten pro ten iieel OeskoslovenskY zahranieni ristay.

Zaealo to vlastne Prvnim sjezdem zahranienich Oechri a Slovakti v eervenci roku 1932 pki Vgesokolskem slete, pokraduje se v stalem VYboru zahranienich 6echt a Slovakri, jent zasedal loni pti delnieke olympiads a ma bYt kontrolorem i uskuteeriovatelem usneseni sjezdovYch, pokraeuje se vyclavanim etrnactideniku Krajan, jen se ate v eine stejne jako ye Volyni, Francii, Kanade jako .v Bragilii a Argentine a pokraeuje se koneene i potadanim Dnu eeskoslovenskeho zahraniei; k nernut letos pfistupuje i vYstava Cs. zahranienich gkol.

Letos ma tato pace pied sebou velkY cil.

Chce zalotiti Fond es. zahraniei. Ukazalo se, ze soeialni i kulturni potteby na gich lidi za hranicemi pottebuji velmi east() okamtite finaneni podpory. Octnou se v nahle krisi jednotlivci, rodiny, vela kolonie. tifedni pomoc nagich zastupitelskYch iitadtt nebo vytadani pomoci od iffadri statu, v nemt se to nagim dem stane, je velmi east° nemotnou vac'. Musime tedy skuteene miti Fond Cs. zahraniei.

A Oervin.

tikradene tajemstvi, vedlo k valve rakousko-pruske.

YCHRTLk obr, teleznYeh Celisti a husteho oboe', sriil o Mohutne fi gi nemeske s kralem pruskYm jako jejim cisatem.

Mnohy jinY vernY Pru gak snil tft obdivuhodnY sen, ale tento mut — pruskY ptedseda ministerstva, Otto z Bismarcku mel neodolatelnY zprisob nutiti sve sny k uskuteeneni.

Nerneeko bylo sloteno z mnohYch °dalenYch statti, z nich Prusko nebylo nikterak nejvetg i, a Rakouko v onech dnech "ktikloun Evropy" — melo ohromnY vliv ye vetsine nemeckYch statU. Aby dosahlo svrchovanosti, musi Prusko nejdfive pokotiti Rakousko a musi rovnet roz gititi znarone sve K temto dvema obratil Bismarck svoji pozornast. Jako prvni krok sahnul po vevodstvich Slesvicko-HolgtYnsku. Tato vevodstvi naletela k Dansku, ale letela svridne blizko Pruska. Bismarck tudit vyvinul jiste naroky diplomatickeho a historickeho druhu, aby ukazal, ze Dansko nema pravo na Slesvicko-HontSinsko a pohnul Rakousko ku pomoci Prusku na uchvaceni techto vevodstvi slibern, ze se o .kotist rozdeli.

Prusko a Rakousko bugily okamtite do Dena a pfisvojily si vevodstvi — kousek kras,neho diplomatickeho ptepadeni loupetneho, e2 vzbudilo rozhoteeni vela Evropy. AC se Rakousko podilelo s Pruskem na vine, pfece nemel Bismarck iimysl nechati je brad podil na lupu. Rakousko bylo zcela hotovo postoupiti Prusku Slesvicko-HolgtYnsko za nahradu stejne velkeho pruskeho tizemi nekde jinde. Ale to nebylo easti planu Bismarckova.

Aby dostal vela ukotistene tizemi pro Prusko, dal se klidne do piipravne prace k valce s Rakouskem. Zde Bismarck narazil na suk.

Ona nejnejistej gi se vgech vlastnosti v jakekoli rovnine — "lidskY tivel" pfekazil jeho vYpoety. JinYmi slovy, Vilem I., kral pruskY, s rozhordenim zamitl pustiti se do valky se svYm starYm ptitelem a spojencern, cisatem rakouskym. Vyjma te se daji namitky Vilemovy ptekonati, valka nebude a rovnet ne nova tizerni pro Prusko a v gechny zlate nadeje Bismarckovy musi zaniknouti.

Rakousko se mezitim dovedelo o zameru Bismarekove a v zajmu sebeobrany poslalo tajne poselstvi k nekolika nerneckYm statem navrhujie spolek proti Prusku. Otisk onoho poselstvi se dostal do rukou Bismarckovi .Pravi se, ze byl ukraden pruskYm vyzvedaeem a jemu odevzdan. Na katdY pripad tajemstvi vySlo na jevo.

"S timto dokladem v ruce," p ie Flathe. "podafilo se Bismarckovi pfesvedeiti krale o nematnosti pokojneho urovnami sporu.

Vilem vzal zpet odepteni jiti do valky proti sverau bYvalemu eisati rakouskemu a Bismarck mohl volne pokraeovati ye svych pfipravach. Utvotiv nejprve spolek s (nejprudgim neptitelem Rakouska) a zajistiv si nektere ostatni nernecke staty pro pruskou stranu, ptipravoval se k sralce.

V eervnu r. 1866 zmocnila se pruska armada 8lesvik-HolAtSmu vypudiv gi Rakugany. Rakousko nalezlo ohniveho spojence v kralovstvi saskem a Prusko ihned vtrhlo do Saska porazivgi spojenou armadu saskou a rakouskou u Mnichova Hradigte, Potom nasledova,lo jedno pruske viterstvi za druhYm a valka daspela vrchole ve velike bitve u Sadove (nebo Kralove Hradce) 3.

Cervence r. 1866, ye ktere Prusove se ztratou toliko 9,000 mutt obklidili a znieili Rakutany, utrpeli ztratu 44,000.

Tirnto koneenYm viterstvim skoneilo se neptatelstvi — vela vaika trvala pouze sedm tYdnri — a rakouska moc a vliv v Nemecku by7y navtdy rorttigteny.

"Ktiklounu Evropy" bylo potadne nalupano a to malhn narodem, jimt byl pohrdal,

Strang, kousko zaplatilo Prusku jako cenu .miru valeenou nahradu 20,000,000 tolarti a postoupilo mu vevodstvi Slesvieko-Holg tYnsk6. Benatsko bylo rovnet postoupeno Italn Pruske tizemi bylo touto valkou rozgiteno o pinou petinu a stalo se ihned nejpfednejSim statem v celeni Nemecku. Ukra,dene tajemstvi, jet vedlo k teto valce, pfineslo boha te dividendy v podobe dvakrate ukraclenYch vevodstvi.

SEZNAM NOViCH CLENU ZA MES1C BREZEN 1935. die fida, tidy pojiifeni, 'alai a obnos pojiitani. nide Stiff Obnos tislo fadu B C D E F G H 1 1 500 1 1000 33 16 20 1000 23 23 500 18 24 1000 25 25 1000 29 29 1000 33 37 2000 19 1000 33 21 500 33 26 45 500 35 1000 63 40 500 74 1000 48 88 47 500 88 47 500 88 25 500 108 15 500 108 31 500 108 1000 32 110 500 36 114 1000 48 130 1000 19 130 1000 40 130 52 1000 141 1000 35 142 500 22 155 500 16 155 1000 26 155 1000 33.

155 500 35 155 44 500 155 500 39 155 35 500 1 155 12 Menu Pojigteno ✓ ttide B 14 elenti Pojigteno ✓ ttide C 5 elenti Poj igteno ✓ ttide D 3 eleni Pojigteno ✓ tkide H 34 Mena Celkem — 31 let 8 mesict mane.

Prtmerne $780.00 mane.

Prinnerna pojistka PkipojtSteno 1000 1 23 21 500.

1 130 49 1000 1 130 33 2000 1 148 DETSKY ODBOR Obnos 20 let.

Do 16 let. ftad 1 25 1000 33 2000 1 84 1000 2 88 1000 1 151 4 eleni Pojike'no v doeasne 5 Menu Poj gteno v 20-lete Jsem s pozdravem, Edward L. Marek, Dne 31. btezna 1935.

V letadle.

Pilot: "Znate, ptislovi: Neapol videt a u-, mtit?"

Cestujici: "Ovgemte, znam".

Pilot: "Tak se dobte podivejte. Jsme nad Neapali a motor nam vypovedel slutbu."

Orr Pfijmu zamestnani na farm& Jsem zkug enSr delnik. 0 dalAi dopine na Joe Fabian, Vestnik, West, Texas.

Strana 14, D YL JSEM bez sebe cely den. Posledni nor

jsem spal v Hotelu de Saxe. Spal, jsem i'ekl? Ani jsem oka nezaviel. Rano jsem se ptal hoteloveho ziizence, kdo to byl v mem pokoji ptedchozi noc. Dovedel jsem se, to jeden deskY ministia" Drbaci pantomina se pak obnovila a i male hrabenky se chichotaly. Jeho hlavni kousek byla jeho visitka, s nit se vytasil pti vtech slavnostnich ptiletitostech. Jak rakouska, tak aeskoslovenska republika zrutily tituly a tady. Monti si dal natisknout zvlattni visitky, aby vyjacitil noyou situaci. Bylo na nich vytitteno: Adalbert Sternberg poyYten do tlechtictvi Karlern VelikYm 798. zbaven 'slechtictvi Karlem Rennerem 1918.

Karl Renner byl socialistickY kand' nove rakouske republiky.

Aelcoli Monti byl steti ptedstavitelem stare tlechty jeho chovani bylo dost typicke pro choyani jeho ttidy po valce. V teto atmosfe•e bylo dost snadno pochopit, prod se monarchie zhroutila. Znamend-li resturace Habsburkt obnovu moci teto tidy, nedotijeme se takove restaurace. Nejsou to ani tak panovnici, kteii bo •i trriny, jako spite dvotane, net se tyto trriny opiraji. Ptesvedeen, ze nebude nasilneho zpetneho vYkyvu kyvadla, soustiedil jsem svou pozornost na Cechy.

Ceti.

M6je prvni dojmy celkein nebyly ptiznive.

Na vYchod od RYna se o yCesich east° mluvi jako o slovanskYch Germanech. Jiste pteja.li nektere germanske vlastnosti ze sveho dlouheho sousedstvi s nemeckYmi kmeny. Lepti srovnani vtak je s- dolnimi Skoty. Jako Skot je Oech tetrnY, pracovitY a ctitadostivY. NeInd nideho z to lhostejne expansivnosti, ktere se v ruttine rika "krokaja natura". Je dost pohostinny, tadaji-li to okolnosti, ale nevyha= zuje penez za zabavu jen pro zabavu samotnou. Naudiv se v letech poroby utajovat sve city. sinat se, kdy by se mu chtelo ktieet, a kdy se ye skuteenosti smeje, neni snadno PostititelnY. Ale kdo jednou pronikne at do hloubky,, najde ryzi stateenost a odvahu. Je jemne stave"), j e z nejleptich gymnastil sveta a vatnive miluje hory a teky sve mine.

Pod syYm prakticko-materialistickYm zevnejtkem ma dui vnimajici poesii. Jeho laska a porozumeni pro hudbu je vrozena, a pro Rakutany neni lichotive, to jak Mozart tak Wagner natli v Praze vetti pochopeni sveho genia, net ye Vidni.

Prvni anglicky vyslanec v Praze.

Smisit starou tlechtu s novou deskoslovenskou dernokracii je rikol, na nemt ztroskotal v Praze katclY diplomat s jedinou vYjimkou.

Nekteti zadali s dobrYmi rimysly. Jini, jako Francouzi, byli otevtene pro Cechy. Jini zase, kteti nemeli zvlattniho zajmu o ziskani Cechri a kterYm zeletelo na dobrem tivobyti, ptitadili se na stranu tlechty. Ale Sir George Clerk, mrij nova 'Set je jedinY, kdo mel itspech v udrteni spravne rovnovahy mezi mito dvema svaticimi se stranalni.

Ptijel do Prahy prove za atrnact dni 130 mem ptijezdu, a Praha to hned vzala na yedomost. Cele tYdny jeho jmeno se objevevalo na prvnich strankach ytech sttedoevropskYch novin. Byl to mut, ktereho Spojenci poslali do Budapetti, aby vytidil boltevickeho diktatora Belu Kuna a aby na jeho sto dosadil narodni vladu. Provedi tento kol s pinYm rispechem. Byl tehdy ye svem etyticatemtestem roce. VysokY, stfibrovlasY, s monoklem, mel postavu, jet byla chloubou jeho krejeiho a ptedmetem zavisti jeho p •atel. DokonalY divadelni diplomat, •eknete.

A prod ne? Representace je jednou z ptijatYch funkci diplomacie, a ttihlo, postava i kne pkilehajici kalhota je lepti oporou diplomatickeho argumentu net zlate premovand otylost.

Kdyt jsem se dival, jak jel nahoru na Itracicany. aby odevzdal sve bovetovaci ny, jak Beta Sokohl jela pied jeho vozerh, jak Lajonety destne strate svitily v anorovem slunci, zmocnila se nine vzrutu.jici pYcha.

Vedle tech zavalitYch eeskoslovenskYch a

VESTNIK

AngliCan se diva na Prahu.

R. H. Bruce Lockhart. francouzskYch generalti v khaki a v mocirych kalhotach vypadal jako pinolirevnik mezi mnozstvim najemnich koni. S tou nevyleditelnou vatni po napodobovani, jet provazi mou oddanost tern, jim rad sloutim, •poeal jsem se po prve ye svem tivote se zajmem starat o sve taty. Tento za,jem se ptenesl od sekretait k toferrim, od toferri k slutebnictvu a od slutebnictva k poslienm. Za ritadoyani Sira George jsme byli nejlepe obleeene vyslanectvi v Praze.

Tato hludne, chvala krejeovska neni tak bez vYznamu, jak vypacla. V Rusku jsem byl svecikem proletatske revoluce. Lze ji nazvat jmenem vteho, co kdokoli ma rad nebo nerad. Ale byla velkorysa. Nebyla malicherna.

Zde jsem se zritastnil revoluce drobne burtoesie s celou jeji domYtlivosti a take troche smetnosti, jit nelze odloueit od tadne revoluce drobne burioasie. Bylo velmi dobte, kdy pit ptemene mett'alca v minisra a vysokeho statinho ritednika Oechove mohli mit vzor a radce.

V techto easnYch dobach v Praze Sir George byl uznavanYm rozhoddim v etikete a dobrem tonu. Sam dobrY sttelec a rybat, uroil pravidla pro diplomaticke hony, jet eeskoslovenska vlacia pro nos potadala. Na lootballovYch zapasech tfeil Cechy, jak bYt resignovan pti poratce a velkomyslnY ‘iterstvi. Nekdy, kdy nate ngova mutstva a cbzvlatt' skotske ligove muistvo bylo masakrovano na htittich Slavie a Sparty, obou sla.vnYch deskYch klubri, ttasl se sttibrotedY knir a jemna barva tvate ae v popelove tedou. Pak mi fikaval, ze soudcovani bylo neptiznive (take bylo dasteji net ne), ze vitezna branka Cechtit byla ztejme offside.

Konec koncii, byl to Skot,, a ye footballu jsou takove veci stejne nemile, jako jinde. Ale pied Cechy to nedal ani slovem znat, a kciy2 poratka nakch profesionalti byla Upina, 0bracival se k dru Benetovi a blahoptal mu s okouzlujici starosvetskou zdvoiilosti, ktera by se asi tetko napodobila. Pti aapasech o Davis Cup byl ye svem tivlu a et' jako soudce nebo jako brae . spinil sve povinnosti a kombinaci pc ynost! a prribojnosti, ktera tlumiia iarnertni ptesttelky mistnich.Tildenit a Perry.

Avtak v tech horkYch zapasech, ktere jsme probojovavali daleko od zraku jakehokolt divaka na soukromem tennisovem hiisti dra Benete v easnYch hodinich rannich povoloval v kazni, kterou si sem ukladal, a projevovalo se u neho lidstvi, ktere je v nos vtech.

Divoke, riporne zapasy to byly: Bend a jeden z jeho tajemnikt proti Siru Geirgovi a mite. Sir George, ptesnY ve slutbe a vYkonnY v praci, ale ponekud yznetenY v pohybech a ptilit neukaznenY ye hie, byl o sedm let stark net Bend, kterY vedle dobre prak-se v tennisu mel vtechnu obratnost Upineho abstinenta a nekutalca po cely tivot. VYsledky byly vidy podivuhodne vyrovnane. Kdyt jsem prises yeas do postele, robustnost myth. neelegantnich utokii obydejne obratila vatky v nag prospech. Byly vtak zase dny, kdy jsem ptitel na tennis piimo z nejakeho Nach tlokalu a kdy jsem selhaval. Tu se miij partner zachmutoval. Ticha kletba mu vychazela ze rte. A kdyt jsem delal chybu za chybu, podaval mi milky a chraptive mumlal: "Clo- seberte se dohromady. Piece nechcete, ve de, aby nos porazili." Ale sbiral jsem se nadarmo. Benet, skakaje jako Borotra a pohyblivY jako opice, urnel nevyrovnatelne odratet vtechno krome nejprudtich ran, a kdy jsem odpalkoval, mid poskakoval bez °drafty proti dratene siti 20 yardri za zakladni earu.

Moje usili bYvalo ptijimano s kamennYm mlUbohY Sir George! Mel vynikajici mozek a risudek o lidech i vecech, kterY se ziidka klamal. Byl nejleptim "smitovatelem", s nimt jsem se kdy setkal ve vyssi diplomacii. Ani

Ve suede, dne 17. dubna 1935. nejhorti jeho nepiitel nemohl odeptit chvalu jeho obratnosti. s kterou si poeinal ve velm: ehoulostivYch pomerech v Praze. Byl alnico ptitelem oechri, kteii brzo se naudili oceriovat jeho vlastnosti a spolehat se na jeho rady. 61ovek liberalnich nazorti, uxnel yeati deskY nacionalismus na klidnejti testy.

Jeho osobni vztahy k presidentu Masarykov: a dru Bendovi byly intimnejti, net vztahy kterehokoli jineho diplomata v Praze, a adRoll Francie byla a stale je stratna, velmoc Ceskaslovenska, deskosloventti statnici chazeli k Siru Georgeovi a ne k francouzskeministrovi, kdyi byli na pochybach, co celat. Jeho rada vtdy smetovala k umirneni.

Uhladil nesnaze mezi Rakutany a Cechy. zprisobil, ze u jeho stolu mad'arskY lev pil tokajske se slovenskYm berankem. — Jestlite nastupni staty ye sttedni Evrope jette se nedostaly k to forme hospodatske soudinnosti, ktera je nezbytna pro jejich, budouci blaho a ktera — v ptipade Rakouska — je jedinou alternativou za Anschub, neni to proto, by snad tehdejti britskY ministr v Praze nebyl daval v tomto smeru piatelske a taktni rady.

Se tlechtou se mu podaiil opine uspokojivY modus vivendi. Nedodaval ji odvahy v jejich intriko.ch a v monarchistickYch ambicich.

Naopak, ukazoval tlechte docela ztejme, ze nesympatisuje s restauradnimi plamy a to existence deskoslovenskeho statu je skuteenost, kte'rou tieba ptijmout. Ale zval je do sveho dornu, veeetel s nimi a pil„ hral i sttilel. Tern elentun tlechty, kteii men deskou krev v tilo.ch, radii, aby posilali sve syny do eeskoslovenskYch diplomatickYch sluteb. Jeho rady se nedbalo. Opetne smiteni bylo dilo velmi obtitne, ktere musilo postupovat pomalu. Ale kdY2 tlechta poznala jeho stanovisko, respektovala ho a uznavala ho pro jeho vlastni zasluhy. Byl prvni a na dlouhou dobu jedinY zahranieni diplomat, jehot tlechta zvolila za destneho elena sveho velmi exklusivniho klubu. Nakonec mohl ulevit jim v jejich politickYch tetkostech daleko vic, net by mohl ueinit nejakY vyslovenY obhajce jejich veci, a: jestlite dnes eeskoslovenska Alechta se stale test z jsteho tuku s yYch dtivejtich drta y , ije to neptimo zasluhou Sira George, jehot moudra rada v mnohem oslabila ptivocini Umysly deskoslovenskeho Pozemkoveho fitadu.

Hostina u Sira Clerka.

Jestlite tacinY z jeho nastupct neumel postavit stejnY most mezi starYm a novYrn v Praze, musim piipustit, to take jeho prvni atilt v tomto smeru se koneilo fiaskem. Brzy po svem piijezdu do Prahy` se rozhodl davati slavnostni vederi, k nit byli pozvani vtichni vedouci einitele aeskosloventti a tlechta. Mela to bYt jakasi gargantuovska nabidka miru a snatili jsme se s velkYm aby mela rispech. Temet 100 pozvanek bylo rozeslano. Byli pozvani vtichni elenove ceskoslovenske vlady a jejich mantelky, predsedove poslanecke snemovny a sena tu, stra p a hlavni knitata a kne gny i hrabata a hrabenky z tech, Byla najata cela armada kuchatii, eitnika a zvlattniho slutebnictva. Mezi zasobami vina bylo i neocenitelne tokajske, ktere Sir George dostal od vdeenYch Mad'art za to, ze pomohl vyhnati Belu Kuna. S obrovskou peal jsme vypracovali zasedaci potadek pro hosty. V to dObe Ceche,jette nemeli vypracovana pravidla precedence. Jiste to bylo proto, ze byli zamestnani vecmi driletitejtimi. Musili jsme tedy to udelat semi. Jetto vtak byla to vetebylo tieba vyhradit destna mista ie ztejme elenrim eeskoslovenske vlady. Tato vec byla taktne vylotena diem:tin tlechty u2 pfedem.

(Pokradovani ptitte) Matka: "Karliku, vezmu to s sebou na prochazku, budet-li jen hodnY a zprisobnY?" Karlik: "Ale. maminko, jak to mohu ut tea' vedet?"

Strana 1:3

VESTNIK

Ve 4tedu. dne 17. dubna 1935„

GEO. E. KACIR Prot tento ialude6ni EMIL J.MOTIS A. A. LESIKAR, lek je lepii?

PRAVNtli, Vyfizuie y egkere soudni a Dravni OtOtete-li se sveho lekaie jak abstraktv. nosledni lek proti zacrie ma pftsobiti, tekyule. atd. ne varn, te nejprve musindinkovaWEST. TEXAS ti na taludek, protote vettina ptiTelefon 148. pada zacpy podina tam. , •■■■••■■■•=111.1•1110o■I,■-oals• ■■■•••■■■•t ■■■■■•■■ .•so.m.0.11 TRINEROVO Hotta VINO jit 45 let Uoinkuje Unita zpilsobem, proto je lepti net riizne pig lulky a tabletky. Zlepti vote zativani, necitite potiti po jidle. fte-1 chny odpadky opoutteji rychie yak telo, netrpite plyny, belenim hlavy, nespavosti a nervosou, zkratka citite se dobte. V katcle lekarne. rodne, ptipoditavali jsme a rozdeJos. Triner Corp., 1333 S. Ashlovali jsme pololetne jako dividen- land Ave., Chicago, Ill. du podilnikum nal krajanske SEVERUV KALENDAft OPET LIBERTY LOAN and BUILDING VYDAVAN. ASSOCIATION Nate solidnost a stabilita Firma W. F. Severa Co. v Cedar podily natich podilniku velrni dob- Rapids, Iowa, zabYvajici se po vice rSyrai jistinarni, je'Z' svou stoprocent- jak 54 roky vYrobou osveddenYch ni hodnotu podfiely i v nejtettich rodinnYch leku, vydava nyni obdobich hospodatske tisne. skY mesidni kalendat. Katcle jedno Liberty Loan and Building Asso- dislo obsahuje eenne pokyny pro ciation po devet let sveho trvami domacnost, ptedpoved' podasi, dny vyplacela fitly nejvy ggi motnou di- k sazeni a rinne jine cenne in• videndu a jeji podilni jistiny, cer- formace. Severova firma zapoeala tifikaty, svou hodnotu vtdy podr- vydavati kalendat v roce 1887 a tely, mely vtdy svou ustala v roce 1931. — Me'sidni tenJistotu a hodnotu. to kalendat jest jakousi zkoutkou Porovnejte je s jinYrni druhy a jestlite budou se o nej krajane investic a shledate, te se osveclei- nati zajimati„ bude vydavan noly a jsou temi nejodporuditelnejti- ddle. VYtisk si mutete vytadati u mit tvlatte nyni, kdy je jit patr- kterehokoliv lekarnika, kterST pronSrm vzrilst cen nemovitSrch, zvele- davit Severovy ptipravky anebo si benSrch majetkii, ktere kryji pOje- dopitte ptimo na W. F. Severa Co , ky na ne nami udinene.

Cedar Rapids, Iowa, a uved'te Dopitte si o dalti podrobnosti. jmeno a adresu vateho nejblittiho LIBERTY LOAN and BUILDING lekarnika.

ASSOCIATION Prvni 6eskoslovenske pilleovni a Zbaven Krutyeh Chorob.

Pan John Durovek z Port Rostavebni drutstvo v Texasu.

823 Banker's Mortgage Building, binson, Ont., 'Ate: "Jest mne potegenim Vam sdeliti, te od to do-Houston, Texas. by, co utivam Dra Petra Hoboko, citim se velice dobte. Nemel jsem chut' k jidlu a dasem jsem mei taludedni ktede; nekdy jsem trhoredkou a mel zachvaty vrati. Protote jsem mohl jenom mai° jisti seslabl jsem tak, ze isem nebyl s to konati tadnou tetkou praci. Nyni se citim zcela jinak."

Pozorunodne vYsledky docilene utivanim tohoto vYteeneho bylinneho leku jsou docileny jeho ptisobenim na pochod zativani a vymetovani; posiluje dinnost taludku, povzbuzuje zativan i, pravidluje stfeva a zyytuje tok mode. Hoboko jest prodavano pouze mistnimi jednateli. Neni-li motno jej obdrteti ve vatem sousedstvi, Dr. Peter Fahrney And Sons Co., 2501 WashChceme agenty vtude. Pitte.

Ington Blvd., Chicago, Ill., potle k do.stani u natich agentil. — \ am zkutebni Utley za jeden doTento jednoduchY ptistroj der, lor, pottovne vyplaceno. se ptipraviti na notky kolovetru a znidi vtechnu travu, kterou sviby nemohou. zahrnuti.

Tisice spokojenYch rolnika dosveddi Adinnost nieitele. 'Meleska jidelna, restaurace a th Vam mnoho prate. Mite pivnice b'yti utivan jak troda dosah714 PRESTON AVE. ne osmi palcu nebo vic. tpine Houston, Texas zaruden. Kdyt nebudete spokoJos. Haut, majitel. jeni, penize se vrati.

Telefon: Beacon 31734.

CENA $1.85 Pravidelna jidla a lunge.

Jestli ve vatem okoli neni aNejlep§i soudkove a lahvove pigenta objednejte prim° od vo, rtizne druhy vina a doutniky.

Mluvime 6esity. ‘f Hoboko stale na sklade.

Vyrabitel Zvlaftni stoly pro rodiny.

Burlington, Texas.

Ne Men Ja

1111.0.1111•■■ •■ o•powo!,,wwl ■woaros■ ,••••,, ■ 0411110.041MH.

Rolnici Pozor!

RED FRONT

ED. DOSKOC IL

CESKt PRAVNIK Office nut NARODNI BANKOU Pie dYty, posledni y ule, pfehliti abstrakty, zastava soudy vtude.

Porady, pujeky, notalstvi.

Texas.

Yoakum,

C H.Chernoskir PRAVNIK Vytizuje vetkere soudni zfiletitosti 13' kadovna: sn Bankers Mortgage Building. ohs Midi nanroti /Crest budove TEXAS. HOUSTON.

Wilson & Hruika

Porad'te a obrat'te se na nits, kdykoliv se zajimate o majetek a pozemky, nalezajici se kolem Littlefield a v okolnich okresech.

Box No. 204,

West of Post Office Bldg., LITTLEFIELD, TEXAS.

OESKt pgAvNig,

Vytizuje vetkere soudni a pra y yule atd.-nizaletos,p dni Telefon — Fx. 2345.

Doma telefon — H. 5309 1206 Texas Ave. TEXAS. HOUSTON,

SPRAVNE VYKONANA POHREBNf V hodine 2alu zarmoucern naleznou Edward Pace pohkebni Ustav pohotovS7 k sympatickemu vykizeni nezbytnSrch j ednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou natl. zasadou.

Ambulaneni slutba EDWARD PACE elenern Pohkebni tiditel S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

DIVADLO V HOUSTONE ochotnici sehraji

V nedeli dne 21. dubna v Sini Raft Stefanik cis. 142.

Modre Oei proe plieete Drama o 3 jednanich (P. M. Mallocha: 6erne oei).

OSOBY: br. J. J. Kelarek S , tars, Negvera Terezie, jeho 'Zeno. ses. K. ttvrtnikova Jiti, klerik, jejich syn br. J. Kahanek Lucian Mraz, lesni ptirudi br. Fr. Began ml.

Pavek, uditel br. tefdik Magdalena, jeho dcera ses. H. 8vestkova Marie, schovanka Netverova ses. Liba Martiekova 1411.04111111111. ■

Dej na malem meste za natich easu.

Zadatek o 4:30 Vstup osob. 30c.

Po divadle tanedni zabava, Mikutkiiv orchester Adinkujici.

22-23 Uetive zve Zabavni VSrbor.

Stara Mast Vas Vold NAV§TIVTE RODNOU° ZEM NEJRYCHLEJI DO CESKOSLOVENSKA

Bremen - Europa RYCHLiK eelta v Bremerhavenu u lodi, odkud jedete pilmo do PRAHY

Nebo cestujte na oblibenSrch Expresnich Parnicich DEUTSCHLAND HAMBURG NEWYORK ALBERT BALLIN VS,teene ieleznieni spojeni z Hamburku Informace u mistniho agenta nebo u

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exch. Bldg. Houton, Tex.

Strana 16.

vt-STNIK

Poutivejte k oznamovanil aly Oznamovate

RESOLUCE SOUSTRASTI. ZkuSeny feznik, naknec praci.Pigte na adresu: Joe BuMy, nitepsany' resoludni vYbor benik, P. O. Box 334, Granger, Texas.

(23) fadu DulcmY Haj 'Cis. 126, vYslovujeme jmenem tadu uptimne citetor. 2500 kufitek, yYprodej, kat-- nou soustrast cele pozustale rodide lite* at do 15 kvetna. Tet zada- no', zvlag te pak rodine bratra Frank te kutatka. Bartlett Hatchery, F. Girarda nad ztratou jejich matky J. Pavel, fiditel.

(23-26pd.) a babieky Anny Vivrove, Pfijme se registrovanY lektera se odebrala na vednost dne karnik narodnosti Ceske v dobre Ceske osade ye sttedu statu Texas 12. dubna 1935.

Budit y am Utechou, ze tal vas je SpravnY lekarnik ma, take ptiletitast stati se spolumajitelem. Na- i talem nagim. Zesnula necht' odbidky laskave za glete pod znadkou podiva v pokoji!

Za tad DubovY Haj, Cis. 126: "Lekarnik", Vestnik, West, TeJos. Fait, xas.

(23-24) Fr. Mrkog, Mr"' Upotiehene lisy na seno, J. J Husak, hrabe, pteoravade, postroje. Musi resoluCni vYbor. bYti rychle prodany. Buie Hard0 ware, Itasca„ Texas.

(23-25) R Velke illy a oteviene rany na nohich. Atwood i Mali kufitka, Oervend, bi9. imora t. r. Ctene, pani: le a Barred Rocks, Silver Laced a bile Wyandottes, Buff Orphing- dyeo Musim yam scielit, ze me dcery, pi. Josefina Hrneit n tons, Light Brahmas, Anconas, Altbeta Skaloutove„ mely obe Cerne Minorky a bile Leghornky, tovata lYtka, z. eehot dostaly ood druhu nejlep gich nosieek. Vge- tevtene rany a tadna mast to nechna kutatka jsou od Puilorum mohla. vyledit at Nonat tak uoinizkougenYch hold& zkou gena An- !a. Od to doby mime Nonat statigenovou krevni metodou pod na- te v zasobe. Pteji Vam dlouhy vex gim asobnim dohledem, vychovana k pomahani lidem od bolesti, Mrs. v obchodni lihni. Budete nagimi Marie Hebl. „ Vyteka-li z rany mnoho nedistokuteAky pote geni. Za sto $7.50 a ty, diva se naaplast vickrat denvYge dorudene. ne. Drava mast' je s timto Trade Wheat's Hatchery, Belton, Texas. Mark: (22-26.)

;s r

OZNAMENI! Timto oznamuji v gem ptatelum, krajantiim a zakazniktilm, ze jsem pfestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsem hotov vain udelat to nejlep gi a nejrychlej gi praci.

STEVE MARINIK, deskY krejdi a eistie, Temple, Tex. (dz.)

W Mali kufitka, Barred, Partridge Rocks, Reds, Silver Laced, White Wyandattes, Australorps, White, Brown, Buff, Black Leghorns, Anconas, michane, die vase ho vYberu, 100 za, $7.50, poStovne vyplaceno. VSechny houfy drfibete vyikouiene pro "B. W. D. (stained antigen). Von Minden's Hatchery, Fayetteville, Texas.

(20-dz) 91Ir Na prodej, z druhe ruky u-

NONAT . aeCena Nonat jest 50c a, $1.0d, po.

0. i hr . Ore

Stou 55c a $1.05. Ptejte se va§eho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike ptimo na na g) adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., P. 0. B. 285, Altadena, California.

proda-

, ///r' 89 pfistrojil Radio, no v dobd 3 mesic-0. Zdtirrna k vy, zkougeni, Mdne zavazky. Star 6ti taravkove Radio pro farmy $34.95.

Buie Hardware, Itasca, Texas.

(23-25)

'61132=ISINSAMIRairileaessimonv

Naie rovy

dne 17. dubna plitoti 0 les+ od

itENIN, KOOlNuTi

•PliVN I V C PRO PRVN L P 0 NIO C

Oslavu 25 letitho zaloieni Pokrok Houstonu Cis. 88, S.P.J.S.T. v Houstonu, Texas? potada tad

v nedeli, dne 5, kvetna 1935 VE SVE SIN! NA STUDEWOOD POEAD: Sin oteviena bude v 10 hod. dopoledne. V 11 hodin obed.

0 1 hodine uvitini pfitomnYch pfedsedou faciu. Uvedeni novYch elenfi k fatlu. Rea br. Ch. Chernoskeho, ptedsedou H1 fitadovny a br. A. A. Lekkara a diem) Hi. tfadovny.

0 3 hodinach divadlo pod nazvem

snad ma neco rad."

Operetka a 3 jednanich od Rich. Branalda.

OSOBY: Samson Sebanek, velkoobchodnik mislem, vejci a br. F. Olexa drubeil ses. A. Kelnar Dolila, jeho mantelka ses. F. Olexova Mina, jejich dcera br. F. Olexa Peter Kubidek, fieetni firmy 8ebe,nek Zacharias Madera, statical"' z Ktimnic u Plzne br. V. Kind Hanu g, jeho syn, intenYr br. F. Dvotal: br. A. Walla Stredek Simon Kodrcol, chalupnik z • Marygka 8makolova, dcera statkate z Mutenic ses. D. Kostomlatski5, br. T. KostomlatskY Vincek Duha, obchodni sluha Kadena, sluzka u 8ebankti ses. E. Kalouskova Zpe'vy ridi br. Fr. HlavatY. O pohodli navgtevnikii naletite bude postarano.

V 7:00 HODIN TANEC: CIKANKO TY KRASNA. Vstupne: Pini 40c — Dimy 25c.

K hojne navgtever uctive zve sbrattene tady a v gechny ptatelo (23-25) VYBOR.

0

USKA HUDBA DO RADIA! Poslechnete v gichni v patek veder dne 19teho dubna od 8:00 do 9:00 hodin. pies W.T.A.W. College Station, Texas. a K.T.R.H. Houston, Texas. Tato hudba Lone Star Ambassadors ze Snook yam zahraje vase Ceske kusy.

0

UCITEL HLEDA gKOLU. Mam tti roky ptipravy na statni universite, Austin, a dva roky zkugtnosti. Odporueeni. Charles W. Hut'ka, Temple, Rt. 4., Texas. (23) '

potfebene na •adi, kultivatory, sazedley, talifove briny, pluhy chodid a rajtujici, tuplaky chodici a rajtujici, svibovaky, senove presy, taxi senove stroje a jine, ter ZAJIMAVY HUDEBNI muly a kone, coi je vge vymeneno za traktory, proda se za lacino, obzvlak.' kdyt si vyberete vice yeci najednou, uAetkite penize. Mnohe riatadi bylo potfebovano od 1 do 5 let. Hlaste se u UrbiSe a on pfednesou vas ptatelsky obslouti, u Farmers Lumber & Implement Co., East V SIN! KADU VLASTENEC S. P. Bernard. Texas.

(11-dz.)

S. T. PitI SHINER, TEX., DNE PYORRHEA. BOLAVE DASNE 24. DUBNA. NeptijemnY dech, vyklajici ruby neb bolave da,sne, jsou neptijem- V SIN! EADU SLOVAN S.P.J.S.T. nYmi. LETO'S PYORRHEA REME- VE SNOOK, TEX., V NEDELI DNE I DY je vysoce ociporudena delnYmi 28. DUBNA. zubnimi lekati a nikdy nezklame.

Lekarnici vrati penize, kdyt nepomute. U va geho lekarnika neb Le- Vgichni krajane v okoli jsou srdedne to's Remedy Co., Box 15, San Antonio, Texas. gliNWM2fil i'---

Program se zpevem Bratil Havelkove*

ad `Pokrok Houstonu" oznamuje potad spoleeenskYch zabav, jet ad otevf•eni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se byti lakavYm dostaveniekem krajanti a jejich p•atel.

V nedeli, 21. dubna, Velikonoeni zabava. J. R. Baca original orchestra.

Vstupne: pani 40c damy 2-5c.

V sobotu, 27. dubna. Fr. Baea New Deal orchestra, V nedeli 28. dubna. Nesvadbova orchestra...

V nedeli, 5. kvetna - Slavnost 251eteho zaloieni radu. Hraje J. R. Ba ea original orchestra.

Vstupne na divadla a slavnosti spojene s tanedni zabavou, pani: 40c — damy 25c.

Vstupne na vaechny obydejne sobotni a nedelni zabavy. pani 30c — damy 25c.

Zabavni vibor.