Or ari 51ovartske Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 OSLO 22. (Wednesday) 10. dubna (April) 1935. WEST, TEXAS, ye stiedu, ROtNiK (VOL.) XXIII. ■■■■•••••■•■
AUTORITA CI SVOBODA? "Po EDNATE s lidmi dues jinak, ptal jsem se, net v dobe sveho pilsobeni vie teoretickeho? A vidate ted' jine lidi? "V politice je znalost lidi naprosto nezbytno.; hlavne vadci musi vedet, s kjrm jednaji, musi si vybirat spravne podvildce a ptidelovat jim hkoly podle jejich povahy. Mluvil jsem o vjrznamu lasky blitnimu v politice; v praxi to znamend znat lidi a sebe, pomery jednotlivcit i celku — jak muteme blitnimu pomahat, nezname-li lidi, nemarne-li zkuk nosti, nejsme-li obratni? Zna.I jsem velmi dobreho dloveka, kterjr se hodne napsal o potadavku filanthropie, ale nepti gel na to, ze jeho dobrY znamY, s kterjrm se velmi dasto stykal, =Ira skoro hlady. Humanni politika vytaduje take: mit trpelivost, protote ye yetejnem Zivote demokraticke republiky je mnoho hlav, a z nich piece jich vie dobte mysli. Opravdova tolerance je ctnosti demokracie. Dtiv jsem Oast() tikaval • nelhat a nekrast; ted' k tomu ptipojuju tireti. mit kurat! ye Vidni, na Josefskem namesti, je na brand napis: Justitia regnorum fundamentum! Videnazi to ptekladaji: Just regnet's aufs Fundament! Ale tadnemu de gti se nepodatilo splachnout tuto spravnou formulku!" Small jsme se, a ja, jsem zadal o torn, jak dovede najit lidi, kteii zprosttedkuji prave mineni lidu. "V torn musim' spolehat sam pa sebe. Pozoruju lidi vtude a pozoruju, co se deje; a slygim, co q tom tikaji jini. Noviny, ty dtu cienne„ nejduletitei gi listy stran. Dostavam denne zpravy ministru a nejrozmanitejgich Made, vyslancii a konsultl, a z toho ze vgeho si delam svilj itsudek o situaci doma i v cizine. — tea jsem vase motor "Pravda vitezi!". To je nadeje, vira. Je take devise pro to, jak jednat s lidmi? "Je. mam jen jedno pravidlo: bYt k syYm bliznim uptimnY. Stare Uslovi obracim: Mundus vult decipi, ergo ne decipiatur!" ftekl to krasne slovo s mutnYm dtrazem. Lids v svYch rozlidnYch organisacich potiebuji vudcu, autority, rozkazt, komanda. A konec koncu je radi pkijimaji. Diktatoki vtech forem a denominaci mohou na to ukazovat. A take v demokracii tale& piece velice na vYchove k demokraticke initiative; fatismus a Pangermanismus davaji velice spravne diiraz na vYchovu — all right, ale to neni argument pro politickou nesvobodu a absolutismus. Civilisace a kultura, Hite. se, jest ovladani pkirody — tkeba, zahrnujeme-li do pkirody take eloveka. Pkiroda a zvlatte ziato, ne Tide, musi bYt ovladany zlato nesmi ovladat dloveka. Zvlatte neodekayanY, nezasloutenY zisk, zisk nahodnY, demoralisuje slabs lidi. "Jak nabyl, tak pozbyl." Nemate-li nic proti tomu, povim yam anekdotu. Zatil jsem to jako chiapec. Jdu jednou po silnici historka se oclehrava v mem roditti --- a vidim najednou tahnout chumel. chlapcn. a Nil; uprostked nich slovackY se-
Masazyk hovoki s Ludwigeni dlak ze sousedni vsi. Vic net rozjaten, potacel se ten dlovek ode zdi ke zdi, jak se u nas Micava. Vyhral v tehdefk lotynce malou eastku; neoeekavane gtesti ho zavedlo do hospody, a tarn si koupil vetk mnotstvi cerbulatn, ktere si povesil jako perlovy nahrdelnik kolem krku a prsou — chlapci a psi se mu snatili kus po kuse jeho ozdobu strhavat. Jak east° si musim potichu tikat: Aha,, zas jeden cerbulatnik! Povaleana konjunktura revoluci zrodila vLsude parvenues, zbohatliky. Nejenom demokracie; Moliere byl piece dvornim hercem Ludvika XIV. Oka tenkrat se u dvora vysmival zbohatlikhm. Demokracie je tetra vgelijakYch aristokratil. Svoboda, rovnost, brats stvi je pi.ece heslo demokracie; mohlo by se myslit, ze staCi bratrstvi, ale neprodali bratrstvi, neprodali bratti sveho bratra Jo.sefa a nezadinaji se dejiny zjeveni bratrovraidou? Rovnost lids si nejsou od ptirody rovni, proto vznikla aristokracie, politicks zneutiti ptirozene nerovnosti. Proto je tak dfiletite pro demokracii heslo svoboda; svobodni lids mohou bYt bratry a mohou Uspe g -neusilovatrns.Lidevobni,trci, rebeluji — doba nova; zvlatte epochy od velkjrch revoluci, je revoluce v permanence. Take reakce je revoluce, reakcionati chteji Nyhanet d'abla belzebubem. Tragikomedie. K tomu komedie tak zvaneho juste milieu, zlate stiredni testy. Vulgarni liberalismus, kterjr piredpokla.da revoluci a reakci napravo i nalevo, opatrne se plazi mezi obema extrer my. Ne! Ja nejsem radikalni, nejsem konservativni myslici statnik a politik, kteremu bylo sveteno vedeni statu, pajde podle znalosti ptitomnosti a minulosti za positivnim proexamem neustaleho zlep govani, neustale reformace. Ovgem — neustala drobna, prate! Lids si nalhavaji prilis mnoho velkYch einh, hrdinstvi. 2e jsem se piece stal revolucionatem — jsou revoluce a revoluce: revoluce valky svetove udelala na gi revoluci nezbytnou a ospravedlnuje ji. Demokracie neznamend politickou indolenci, 'lajdactvi, opatrnictvi, lhostejhost, strach. Demokracie je opravneni k osobni initiative, ktera se neda klamat politickou anarchii politickYch blaznil a slabochu — politiku rozumnou a poctivou! Neni v politice jineho prostkedku dostat se dal, net rozum a destnost. Main rad Jetitovou radu o organickem spojeni holubice s hadem — bYt naivni pki velke chytrosti a exaktnim vedeni. Odsud politika vedoucich a vzdelanYch, odstranovani politickYch diletantu. Pravou demokracii, ne kryteckou demagogii. Politickou slutnost. Nejlepti stat, nejlepti politika, prava, demokracie. kde jsou politidti vildcove opatrni, pkedvidaji, nedaji se pfekvapit. A nemusim jiste jette jednou zdfurazriovat, ze pohotovost k miru a laska k miru v repu-
tlice a v demokracii vytaduje site he.jit se proti vnej gim a take proti vnittnim nep •ate'ism, ale netada ittodit. Demokracie ma pravo hajit sebe a pra y() statu." Pozn. red. Leti pied nami nova kni2ka o Masarykovi od Emila Ludwiga, nadepsami. Duch a ein. Vydasra ji k petaosmdesatYm naroteninam presidentovym - nakladelstvi tin. Ma dve aasti. Z jejich dvou set gedesati stran je prvnich padesat sedrn LudwigovYm portretern T. G. Masaryka, dalti east jsou jeho hovory s presidentem. Ludwig je znam jako spisovatel lady tivoz nich je snad nejlepti ten, kterY yenaval Vilemovi II. Pro jeho pojeti je pozoruhodne, te je mu Masaryk protejtkem Mussoliniho, mut svedomi protejtkem mute mod. Stavi je proti sobs i telesnYm zjevem: tam kratka, zavalita postava s kvadratickou lebkou, girokYch takjrch rysu,, tidkjrch gest, zde Stihly vysokY mut, kostnaty, dlouholebY, posunkh. Tarn typ jinni, pathetickY, cyDicky, tvrdY, bez humoru, zde typ severskj-, nepathetickjr, dobrotivy, nabotenskY, humoru. Jejich vzajemnY protiklad je tins cstfejk, se maji mnoho spoleeneho, v svem ptwodu, tetke ceste k vzclelani, ten i onen byl v mladi na Cas uditelem a kovatem. Kapitolka o valeene einnosti Masarykove odhaluje jinY zornY hhel cizinctiv, kdyt Ludwig hodnoti Masarykovu prati v prvni fade jako znieeni posledni theokracie, kterou na rozdil od ostatnich lidi i neptitel chtel zachovat, a teprve v druhe fade jako vytvoteni novel° statu, "kterY konec konciz neottasa, svetern, at' existuje nebo neexistuje". Pro nas je ovgem dfiletitejk to druhe, pokud to lze nebot' by nebylo druheho bez prvniho. Dobte je charakterisovan Masaryktiv po-. stoj a ptevaha virei dohodovjrm statnikum za valky. "VIA& anglickjrm ministrum, kteti neznaji jinjrch jazykil a nikdy necestuji, vuei Francouzum, kteti necestuji ze zasady, 061 Amerieantim, kteti vidi v Evrope mraveniSte narodnosti, stoji jednotlivec, kterjr zna Cislice a data, mravy a literaturu, charaktery a instituce, a vge to nabizi v jazyce, v jakem si kdo pteje." Zaujme dale to, co tika Ludwig, jak si piedstavoval Masaryk svaj navrat. Podital, ze Foch vjede do Berlina, ze on bude svjrmi vojsky pti tom, ze pak potahne jako diktator ptimo do Prahy, ze tam rychle uspotada, nejnutnejk veci a odevzda, svou mot Narodnimu shromatdeni. Ve vlastnich hovorech to opakuje v ptime keel. Masaryk radii i Wilsonovi, aby potadoval pochod na Berlin, ale Fochav adjutant potvrdil Ludwigovi, ze i Foch si netroufal do zrevolucionovaneho Nemecks. Vlastni hovory jsou rozdeleny podle pted metu na tie dasti. Prvni je nadepsana druha, Jednani, tireti Mygleni a jednani. Jit tyto nazvy ukazuji, te Ludwig vial Masarykuv zvlagtni rys v tom, ze byl tvurC1 v dvojim smeru, mytleni a jednani.