Vestnik 1935 03 20

an 5Iovanske Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIII.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 20. biezuo (March) 1935.

OSLO 19.

SVETLA A STINY ROOSEVELTOV Y HOSPODAikSKE, POLITIKY. F. J. Vleek, Cier eland.

OOSEVELT jako politicks i hospodatska, osobnost je v cele Americe velmi R popularni, a to hlavne tim, ze clop°sud neco delal, i kdyi to byly j en pouhe experimenty. Je to pravY opak dtivejAiho presidenta Herberta Hoovera, jemu g se vytYka, ze zavedl- Ameriku do rukou spekulantil, piljeoval do Evropy a ostatnich dilu sveta penize, a ze zru gil reparace, Min g' zaroveri ptestaly vegkere evropske splatky na dluhy v Americe. Bylo velike nebezpeci,ze za dalgiho iltadovani presidenta Hoovera vznikne v Americe socialni revoluce, nebot' ttidni rozdily byly ptilis velke, a krise dotkla se zejmena nej girgich vrstev, zvla gte delnickYch, ktere ztratily duchody z prate, a vedle toho utrpely take znadhe kody na svem drobnern majetku. Mezi nimi je to zejmena asi 27 mi.liond americkYch farmait, jicht kupni sila se nasledkem obrovskeho poklesu cen zemedelskYch plodin velmi Nynej gi president Roosevelt navazal ve sve hospodatske politice na nektere, drive ji g hidsane zasady sveho demokratickeho ptedchOdce, presidenta Woodrow Wilsona. Je sna:d jednim z prvnich americkYch presidentii, kterY ye Sve politice zadina uplatilovati tendence soeialni. Ve svych detnYch ptedna gkach a vYzvach zcela otevtene prohlasil, ze chce pozvednouti zapomenuteho dloveka a dati mu praci. Pii te geni socialnich otazek zasady, tak ze nynej gi americka hospodatska politika proMaya urditY ptechod od dosti znadne vypiateho liberalismu k statnimu intervencionismu. Tento proces je ov gem velmi bolestnY, zejmena pro ony vrstvy, je g byly zvykle na Upinou hospodatskou svobodu. Pro psychologii americkeho ()beam je v gak ptiznafte. ze proti Rooseveltove nove hospodatske polltide neni ye Spoj. Statech piin g velika, oposice, a ge vgichni obdane, ag na male vYjimky, rOzne zasahy presidentovy v °deka-vani, ge se mu podati vratiti americkemu lidu snesitelnej gi pomery socialni a novY ob6ansky blahobyt.

Roosevelt provedl pii provadeni sveho hospodatskeho planu iadu rilznYch pronikavYch hospodatskYch a socialnich reforem. Zreorganisoval na ptiklad na novem zaklade americke bankovnictvi tim, ze zavedl povoleni_pii zakladani novYch pene gnich Ustava zavedl pisisnY dohled na ve gkere americke penegnictvi. V give pameti je jests pied Casem jim natizene vy gettovani nekterYch velkYch americkYch banketil, mezi nimi i zname Morganovy a Kuhn-Loebovy skupiny, ktera pfijdovala penize do Evropy. Rilzne reformni navrhy, ktere provadi president Roosevelt v praksi, nepochazeji pouze z jeho hiavy, nYbrg jsou to take navrhy jeho radcu, zejmena americkYch teoretickYch narodohospodatit a Skupina techto RooseveltovYch spodatskYch poradcil je znama pod jmenem americkY mozkovY trust. (brain-trust).

Pro americke pomery a uplatilovani nekterYch reforem RooseveltovYch je take velmi rharakteristickY vkv americkeho katolicke--

ho duchovniho Patera Coughlina, ktery pravidelne kaZdY tYden miuvi prostiednictvim asi 16 radiovYch stanic o aktualnich americkY0 hospodaiskYch otazkach, tak, Ze se stal nejoblibenefgim reformatorem po. presidentu Rooseveltovi. Cela Amerika eeka kaZdou nedeli na to, o 'dem bude mluviti tento katolickY duchovni, a je mnoho piipadu, ze rftzne jeho namety, vychazejici z techto kazani, byly ye Washingtone uskuteeneny. Coughlinovy nazory mely na pi. veliky vliv na to, ge president Roosevelt se rozhodl pro easteene kryti americke meny stiibrem. Coughlin sam pry si nakoupil pii teto piilezitosti s blizkou mu finaneni skupinou velike ky stkibra, na kterern tato skupina vydelala mnoho penez. Ve svYch nedelnich kazanich odvolava se Coughlin zpravidla na sccialnl encykliku papeZe Lva XIII., hlasa kiest'anskY solidarismus, na zaklade jistych informaci obvinil tez americke delnicke organisa.se, ze ptijaly na 32 milionti dolarii na ruznYch ptispevcich a darech, ani se vi, kam ty to penize ptigy. Pro americke pomery je to obrazek jiste velmi charakteristickY. Po reorganisaci bankovnictvi vrhnul se president Roosevelt uz loriskeho roku s celou svoji energii na novou organisaci americkeho priimyslu. Toho chtel dociliti hlavne zave denim znamYch kodfr, cili dohod mezi zamestnavateli a zamestnanci rtiznYch odvetvi, a zvlagte organisaci, k tomu neelu vybudovanou na podklade zakonfr, zvanYch National Reco very Act (N.R.A.) Tyto kody, jei se mely vztahovati na ve gkera vYrobni odvetvi ve SpojenYch statech, mely obsahovati zvlaAte zdkon o 40ti hodinove pracovni dobe a o minimalni mzde pro delnictvo, jeZ mela einiti nejrnene 40 centit za hodinu. Placeni mezd vygg ich bylo dobrovolne. V delo N.R.A. postaven byl americkY general Johnson, jent se teto akce ujal s velikou energii. Ptili gne razasahy Johnsonovy vzbudily v gak ve likou nevoli mezi nekterYmi americkYmi zamestnavateli, k nim g se na pi. piipojil znamY amer. pramyslnik Henry Ford. AmerickY mysl, pies to, g e nechtel delati Rooseveltovi potige v jeho hospodarske politice, videl v techto zasazich poru g eni americke Ustavy, jeg generalovi johnsonovi vytYkal zvla gte jeho hlavni odpfirce pravnik Darrows. Henry Ford vzepiel se proti JohnsonovYm zasahilm, takg e mu hrozilo nebezpeei zastaveni statnich dodavek.

Cilem Rooseveltovy nove hospodatske po-litiky byla jednak harmonicka spoluprace vYrobnich odvetvi s delnictvem a take po vgechne zvY g eni cen zemedelskYch i priimyslovYch vYrobkii, je g by americkemu hospodaistvi piineslo zvY genou vYnosnost. Ameriati vYrobci byli v gak vychovani ye zcela jinYch zasadach, a zvykli si hlavne na podnikatelskou volnost, co g vyplYva plimo ze staletYch tradic teto zeme. V dlIsledku toho bylo velmi te gko, aby shora uvedene kody vyvinuly takovou einnost, jak si ji president Roose-

velt ye svYch planech piedstavoval. Piedevvznikl velikY nesoulad mezi zastupci jednotlivych vYrobnich odvetvi, kteil si navze.jem konkurovali hlavne nizkYmi mzdami, kte re tinily 18-20 centt za hodinu no, mists RooseveltovYmi zakony po2adovanYch 40 ctn.Heslo "zvygte ceny" vyglo pirvodne od teoretickYch narodohospodatii, hlavne od pro fesort americkYch universit. Ve skuteenosti if§ak se ceny razneho. zboZi podstatne nezvY My a jestliZe v nekterem zboZi nastalo fakticke zvYgeni cen, byly to °pet :Siroke kruhy konsumentske, ktere nechtely toto zdraIene zboZi kupovat. Ve veci kodfr nenarazilo se vgak pouze na potik se strany zamestnavatelft z rianYch odvetvi prilmyslu, nYbr2 take se strany americkYch delnickych unii, ktere ye zfizovani techto kodfr videly vhodnou laitost k ziskani novYch Menu, a piedstavo valy si tak nucenou organisaci veMcereho a merickeho delnictva.

To= se vAak vzepiely nejen amerieti zamestnavatele, nYbrZ' take arrierieti zvykli doposud na obeanskou svobodu a nikoliv na stranicko-politickou dikta,turu, jaka je na pi. znama v nekterYch evropskYch zemich.

Z techto rozporii jak na strane zamestnavatelft, tak i na strane amer. delnickYch 'Chili vznikly pak velike socialni konflikty, je2 vy-vrcholily v nekterYch velikYch stavkach, jako na pi. textilni, ocelalske a jinYch. Stavka, ocelaiskeho delnictva ztroskotala na piiklad na torn, Ze 92 procent delniku bylo proti to-. varnim organisacim. V americkem pramyslu teXtilnim bylo velmi take provesti ustanoveni kodfr nejvykich mzdach, nebot' bylo to nejmene platens odvetvi, kde pracovali vetSInou eernoSi prilmerne za 20 centir denne, kdato kody ukladaly nejniMi mzdu 40 centit za den. Americke delnictvo bylo v dobach konjunktury organisovano pouze odborne, talde, jednotlive tovarni podniky mely svojedelnicke organisace. Naproti tomu Federations of Labour chtely nucenou organisaci delnictva posiliti nejen svoji odbordiskou, nY-bet take politickou moc ye SpojenYch sty-tech.

Kody tuda nepiinesly americkemu prOmyslu ani zdejAimu delnictvu spasu, nYbrZ' znamenaly spik jests dani zvYkni poetu nezamestnanYch, kterY se odhaduje na 10-12 miliond lidi. Stejne a nebo zvfgene ceny prilmyslovYch ani zemedelskYch vYrobkfr nebylo mogno dociliti v dusledku velke konkurence, ktera je zostrovana zmenknou kupni siIou 0-byvatelstva SpojenYch state a stale jests neuteknYmi hospodatskYmi pomery. Kdy2 se ukazala naprosta nemoZnost praktickeho potditi kodil a general Johnson jako hlavni ptedstavitel NRA. byl dokonce nekterYmi politiky obvinen z toho, ze pH tom sledoval i svoje vlastni zajmy, byl vystfidan senatorem Baruchem. Odekav g, se, 2e vgechny kody budou postupne zru geny a ge vakera, Johnsonova natizeni, je g s nimi drive souvisela, padnou pod still. RilznYm4 zasahy presidenta Roosevelta nezlep gily se podstatneji ani po(Pokra6ova ► i na str. 7) .

8tratha 2.

EZKA mradna stahovala se nad Evropcw Troku 1909 anekci Bosny a Herzegoviny Rakouskem, pfedehry to ku valce svetove.

Anexe bylo nove, jaksi slu gnej gi jmeno pro kradeg, ktere se hodilo do humoru. Ku phkladu Pepik povida: "Veno, anektuj ten pytel avestek!" -- Ten na to: "JO, jsou to bosensk‘,, a budou z toho evropskk zapletky."

Bylo to 15ho bfezna, kolem pate hodiny veder,' odklizel jsem prave furu uhli, jet' nu dodano, do dornu na namesti v Klatovech, kdyg celk udkchan ptispechal policejni stra g Polak a stale rychle pfe glapuje, vyta--nikK. huje ze zalotieneho rukavu sveho pla gte listinu se slovy: "Tak ug je to tady. Valka na krku!" a podal mi povolani mobilisadni. Pek ne to nadeleni, a to prave v dobe otevteni sezony, 'ydy mel jsem prace nejvice. Vkjina praci men gich, mel jsem vkzdobu katolickeho kostela ve Stra gove na 8umave, ve slohu barokovem a malbu vnitfku gidovskeho tem-• plu v Klatovech ye slohu maurskem, a do 48 hodin mam narukovat. Celou noc deal jsem nakresy a detaily pro prate zminene, bych mohl rano delnikrim dat dal gi pokyny, a pak jezdit, kolektovat riety a davat v ge do potadku, po okolnich panstvich, nebot' jsem neveqei kdy a jestli se vribec vratim.

Na zamku Bistifici, tiditel panstvi Hohenzollernskkch, tehdy zna.mk decho grout Dr. Fisbach, ulehcil si slovy: (Verdamte Serbien, q ber wir verden dem schon etwas zeigen) zatraceni Srbove, ale my jim uka gem." Tkg byl zaroveri farafem lutheranskkm a v kapli zamecke konal slu gby bogi. V.lateteni na Srby statne mu pomahal kni geci stavitel Adolf Heide, zalogni dristojnik. Netikal jsem na to tile, ac byl jsem antimilitaristou, a site co podristojnik rakouske armady, tedy antimi-litarista z ylagtniho druhu. Sve protivaleene smyslenf nektefi divan vetejne na jevo, a sice tim, pochodovali demonstradne po ulicich s 'ternkm praporem. Byli pozatkkani, a nedoeilili nieeho, ad zda se vefejne vystoupeni to bkti spravne.

Bkval jsem Menem tajne organisace, Mlada Cechie jsme se nazkvali, jich g fieelem by lo, bkti nasledniky Omladinaft, organisace studentske. Na ge protivaleena taktika byla, jak se tika, vyhanet eerta d'ablem; delem zdi neprorazig, pravi ptislovi, proto narukujeme bez protestu a budem na gi myglenku shit mezi mu gstvem jednotlive. Za valky pak vk sledek byl ten, -ge mugstvo hromadne se vzdavalo dobrovolne neptite/i. Co deka, nas, kdyby se to progt'ouchlo, vedeli jsme dobte a byli k tomu take vidy odhodlani.

Kdka dostal jsem mobilisaeni povolani, pravili mi pfatele: "Ty tam musts bkti zatracene dobte poznamenan, '2e to volaji na prvni zvu. Byli jsme toti g z nageho rodniku celeho mesta povolani pouze dva, setae Vaclav Rubds a ja. Mane., ge na eerne tabuli jsem byl, kdo vi. Sloutil jsem u pe giho pluku, tehdy -Mho prinse Saskeho, nyni pluk Palackeho, v kasarnach Albrechtovkch, nyni Stefaniko-vkch na Smichove, u geste setniny. Heitman Karl Steiger, rodem snad z Tachova u Sugice, komisni jako gtrozok, jak se fika, a zarytk Cechogrout. Kdyi daval mu gstvu dovolenou, ptisne natidil, jestli ge v osade neni okresni hejtmanstvi anebo detnicka stanice, tedy se nehlasit nikde u gadneho starosty vribec.

Peg ak Matej Souhrada, v civilu pokrkvad z Cestic u Vodrian, nemecky neumel ani slo-. va, na vojne naudil se nekolik slov, ph cvieeni sttelby do teree v jizbe, kdyi byl jako ciler, hlasil kam sttela se gla: nahoru — dolri — v pravo — v levo (lings abgekommen a nebo rechts) a podobne, a hejtman ho slysel. Druhy den Souhrada stoji u raportu a spusti: "Pane hejtman, poslu gne prosim o novou pod-ra,gkur Pan hejtman zrudl a pravil: "A to si budu bejt vyprosit, von bude bejt jeden vojak, von bude bejt umnet nemecky a von nebude htkt mluvit, to budu bejt p gisne threstat, zehn tage strenger arest. Deset dni tulle vazby, ze neumel nemecky. Tuha, vazba pa zristivala tehdy z toho, ge vezeri mel jeden den prist a druhk den spangle, to jest okovy, pmig mugi, sea na pryer* ptipoutana byla

Ve

Pied 26 rok Jan 8.ulda. prava ruka k leve note. Byl-li jsem v gak veil telem stra ge v trestnici ja, tu ovgem gadnk Spangle nedrg el. Ikekl jsem: Imly g pfijde inspekce, zachra.stirn klieema a okovy si madknete.

Byl jsem pak phdelen ku kazarnimu veiltelstvi jeUe se ttemi mutii, ku malbam kasina, kancelatskkch mistnosti a chocieb. Kdyti dog lo na chodby u me setniny, poutil jsem barev dervene a modre na bilou plochu, ani bych mel jakk zlk rimysl. Drulik den rano, "kapral ode dne" mi hlasi: "Zum rapport be-• folgen". Hodim se do pucu a jdu na leve Kdyi hejtman dogel ke nine, pravi: "Sie bleiben bier,- das andere abtretten!" A nyni se do mne pustil. Prod prave tyto barvy jsem volil a ne pile; prod musely to bYt prave barvy slovanske • a Zaverek byl: "Ich werde schon das nacionaiheit aus ihnen austreiben!

Fuehrzen tage kassernarest!" (Jd u g z nich tu narodnost vy genu. Ctrnacte dni kasarnika (domaci vezeni!) Ph dornacim vezeni mohl si kdykoliv od doby rozkazu do easu budika, inspekeni dfistojnik nechat svolat zatroubenim signalu do kostela, kasarniky, kteti museli se dostavit ye vychazkovern riboru.

Druhk den ale na to bylo v plukovnim rozkazu, ge jsem ptidelen k osmemu sborovemu velitelstvi na Male Strane v Praze a pan hejtman byl bezmocnk. 2e pou gil jsem pti malbe barev slovanskkch, byl pfeein, ale ge ditstoj•nici paradovali po Praze v civilnim obleku s burbly, sami ozdobeni velkonemeckoli trikolorou a s burg aekou eapkou na hlave, to bylo v potadku. Byl mezi nimi porudik od moji setniny, get' povestneho tehdy purkmistra v Ceskkch Budejovicich Tashka a porueik sedme setniny tehog pluku, Nagele. Nemel jsem je ovgem videt, davali mi znameni, abych je neznal, nechtel jsem tomu rozumet, a hezky gtram, aby ka gdY vedel kdo to je, jsem salutoval. Rrizne takove neptistojnosti poslanec Vaclav Klofde obeas v novinach pranytoval a interpelace podaval na fi gske rade, i kolem kasaren byl nekdy viden. A tu vidy nasledovala kufr visita a zimmer visita, hledali se easopisy, ale nic se nenaglo.

Roku 1903 nebyl v eas povolen kontigent novaekt, byli jsme nuceni tedy zristat ye slugbe aktivni o neco dele, a tem, kteti zristanou ku cvieeni doplriovacich nahradnikri, pfislibeno, ge jim bude prvni a t •eti cvideni ve zbrani odpu gteno. Myslel jsem si, mar to v jednom tahu. zristaneS take. Ale sliby, jsou chyby. Roku 1905 cisafske manevry, povolan jsem byl, a roku 1907 mobilisace.

Narukoval jsem do Pisku. Tteti den u g dostal jsem dopis, tie delnici chodi jeden za druhkm a nevi si rady, zvla gte sloh maurskk je u nes malo znam. Delnik, kterk mel fidit druhou praci, vzal si zalohu ci for gus, a preskl do bot, tak ge utrpel jsem ztratu citelnou do-ma.

Na vojne pak byl jsem svedkern, ze nekolik jednotliva. glo k raportu s prosbou, aby jim bylo dovoleno jiti do prvni valedne linie. Videriaci vesmes, lest tak zvankch deutshboehmakt, otcove rodin a nemohli se doekat valeene vtavy. Mu g, ktery yeeer kleeel u kavalce a modlil se desatero, rano gadal aby mohl jit prvni zabijet. Vzal jsem si ho pak na pag kal a domlouval mu tadne a on pravi: "Vig, ja, si myslim, jednou tam musim jit tak jako tak, prijdu tedy raei dtiv. A podivej se jakk je to hezkY, kdy g jsou ph rozkaze 'deny jmena s pochvalou za hrdinstvi a Ornost". A tak pro tu pochvalu byl nekterk ochoten do vlastniho bratra a tteba i do taty a mamy stfilet. Byly to individua, kterk kdyg tu uniformu na 'sebe oblekl, tu nebyl u g ani elovekem. Proto ph cvideni v Purkraticich hied& jsem vgdy s moji detou dostat se za vrgek, polog it na zem a multi na ktidle jsem tekl, vy davejte pozor, az prijde dristojnik, dejte mi vedet. Rozebiral jsem je pak jednoho po druhem a tazal se: "Jste genat? Mate rodinu, deti, bratry, sestry, rodide? Vidite,

C010 20. Ucztio, 1935.

tam on druhe strane je to same, ten tam take zajiste ma germ, deti atd. Vy jaktiv nevidel jeho a on nevidel vas. Vy nikdy neubligil jste jemu a on neubli gil yam. A vy se mate zabijet? Prod'? Pottebovalo Rakousko tech par holkcla yrchri Oerne Flory, na kterou vgdy doplacelo? Doplacela to vlastne vgdy zeme nage Cesko-Morayska; to mala zeme plati dve ttetiny rakouskYch dani. Prod nejdou se bit ti, ktefi ten konflikt zavinili?

Vgdyt' Srbov.e a Cernohorci jsou na gi bratti, jsou Slovane, a mame se vzajemne vragclit?

Bude-li kdo nucen stfilet, muse stfilet do vzduchu a nebo do zeme , a ph pfilegitosti se vzdat, vgdyt' ti yam tam neubligi." Na gtesti nevyskytl se gadnk mrva, nebot' to bych byl za to dostal ne kulku, ale provaz.

Styk s civilisty nebyl ovgem dovolen, ani z kasaren se vzdalit. Kdyg pak ale transport ubiral se na nadra gi, a to za gordonu detnikft, poslanec Klofae ov gem ge byl pfitomen a ani zde nechybel Pak ale Vilem nemecky zadal gavli silne •ineet a rakou gti Nemci jasali a velebili ho za to, ge pry Srbove dostali strach. Zalegitost byla tehdy smirne urovnana a devateho dubna byli jsme poslani domfi. 2e to je jen na eas, veal ka gdk, i ge valedne mradno. ge neni rozehnano ripine, nebot' heslo Nemcii bylo: "Drank nach Osten"! a valka ge bude, jakmile vyskytne se zaminka. Proto ptijda, domt, dohodli jsme se s mangelkou, ge nejlepe bude pustit se do Ameriky, ac profesor V. Beneg, mart akadernickk, kdy g jsem byl v mistrovskein kursu (ph technologickem prrimyslovem museu v Praze) roku 1907, odporueoval nam Ruske, tam ge je budoucnost a giroke pole pfisobnosti.

Cetba. Mnoho rodieri nevi si rady ph volbe eetby pro deti. Jedni nedaji detem poudne knihy do ruky a opattuji je samow beiletrii (romany, povidky, novelly a pod.), jini zas zavrhuji krasnou prosu a \Toll same knihy potudne. Prvni doekaji se zpravidla toho, ge jejich mali etenati vribec ztrati smysl a chut' pro pouenou eetbu, druzi east° shledaji, ge malt' etenat vribec pozbyl chuti ke eteni. Tam kahlk roman nebo povidka byly kamenem Urazu. zde detba belletrie byla pova govana za ztratu dasu. Nejsme nijak nad geni pro to, aby mlade gi prilis zahy davala se do ruky eetba toho druhu, dokonce nejsme pro to, aby se ji davala vkhradne, piece ale nemriteme neuznati jistou drile gitost detby dobrkch roIndira a povidek. Dobrk roman je zrcadlem givota, na jehog prahu stoji mladk dtenat, phblig uje mu sta cennkch pkikladri a jevo ze g ivota zprisobem, jakkm si je muse lehce zapamatovati. Mogna, ge prijde givotem, anig' by nekdy prakticky potteboval vyugitkovati znalosti hvezdatstvi, yksledkri cestovani &gungli a pod., ale jiste prijde givotem, kde nebude mu lze postradati lasky ptatel, kde nevyhne se nenavisti neptatel, nedorozumeni nebezpedi. Dobrk roman pomahe, vyznati se v lidech a toto poznani je v givote mnoherl platnej gi negli eetba sebe cennej giho dila vedeckeho. Casto vrhne detba knihy svetlo na nektereho ptitele, ktereho jsme celk givot znali, jemu g jsme vgak nikdy porozumet nedovedli, jindy odhali nam licomernika, ROZUmi se samo sebou, ge se nepoeitaji mezi dobre romany a povidky knihy, ktere du gi a givot naplriuji odporem a hnusem, ktere jsou vy-poeteny jen na draid'eni nerve a nemaji uglechtileho jadra ani formy. Je dobre, Ima geii se tato eetba ptedne omeziti jen na dobu ureitou, k tomu vhodnou, aby mladk etenat neupadl do va g ne etenatske, ktera hlta knihu za knihou bez valneho u gitku, a maze-li se vystkidati detbou pouenou. Proto ji g od mladi maji rodide eteni dobrkch knih, povidek a romanil vedle knih pouenkch podporovati.

Vyvine-li se v diteti cit pro dobrou knihu, nebude potom gpatne knihy vyhledavati.

Jsou-li prvni knihy, ktere decko cello, dobre, rozezna, brzy dobrou knihu od gpatne a neopusti toho, co bylo mu v mladi vgtepovano.

Zrni'elto: V§echno &Are pamatovat, vieehno ipatne zapomenout•

VtSTNix

Ve xt edu, due 20. bi'ezna 1935.

Oddil dopisovateiskf Dopisy, jeg by obsahovaly nefeene, neb z vadne polerniky, po •adatel ptedk1Ada vo army aln gamy TiAoyerna Vftorn k vlastramn rogliodauti.

d.

Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

K napsani tohoto dopisu mne pohnul dopis pana Hujera, v poslednim Vestniku. Kaide jeho slovo jest apine pravdive. V tak mladqa veku ma, jig tolik zkugenosti a poznani to ,• lidske bidy a Iltrap. At' zaviti do kterekoliy gene, vgdy navgtivi chudou tkidu lidi, aby znal, maji-li se lepe ne g v jinS,ch zemich. Jak videt z jeho dopisu, je to dim dale, tim horgi, neb i v Indii, nemaji chudaci ani stkechy nad hlavou, gadneho nabytku, tak ze must spat na hole zemi a takovy"ch ubogaka jest vgude po celem svete. Kdo je v gi to lidske bidy a atrap vinen?

Jest mi divne, ge se gaden nezminil ani slovem o poslednim divadle u Stefanika no.

Cottage Brove. Byl to velmi peknSt dej: "Kdyi ma teta nebezpeene. leta". Kus byl sehran vStorne. lepe by to nikdo nedovedl.

Vgichni herci zbavili se s ySlch aloh znamenite, vgecka tee promluvena na jevi gti byla jadrni a hlasita, tak ge bylo vge dobte slyg et az v poslednich sedadlech. Za to si zaslouti herci uznani a vtelji . dik a obeho se jim v hojne mike doStalo. I hudebnici pana Michalskeho hrali pekne, udr govali celoa spoleenost v dobre a vesele nalade.

Dos1S7cham se, ge naStoodewod, v nove 'Ceske narodni budove, tadu Cis. 88, Pokrok Houstonu, chystaji se potadat velkou slav nost, nekdy v kvetnu. Kveten jest ten nejkrasnej gi mesic v roce, take to slavnost bude jed nou z nejkrasnej gich. Bude se slavit Sttibrne Jubileum tamniho tadu.

Jest ted' jaksi v mode einit pozvanky ye verg ich, tak i ja yam chci zazpivat moji piseri, jako pozvanku na onu slavnost, a muse se zpivat na nape y pisne: "Jestli mne rada mar". °pet slavnost velika ✓ Houstone se chysta, ✓ narodni Ceske budove, vgech bratra, sester domove, pro vgecky dost mista.

Z celeho Texasu, krajane prijedit, pobavit a rozveselit, s pkateli radosti ugit, tady se shledaja.

Mladenci i panny, budou zde pkitomny, by se poznali navzijem, lasku sdelil jeden druhemu. mnohSr bude St'a,sten.

Tet vdovy a vdovci, ze vgech eeskSlch obci, meli by k nam jisto pkijit, gtesti svoje tady zkusit, na nagi slavnosti.

Toto jest ten stanek, zabav radovanek, aby druh druha si nagel, ✓ gtesti, lasce na svete pinSr krasnS,ch vzpominek.

S pozdravem na v gecky etouci, J. Janut.

Rosenberg, Texas.

Ctene sestry a bratti:— Zadine, jig 13SIti jarni poeasi, vane dosti vitr od jihu a je mogne ge se zase otobi na sever. Nekteti rolnici maji jii skoro v gech nu kukutici zasetu a jini teprve zaeinaji siti.

Dnes, (10. bfezna ), bude galvestonskST bi-skup Byrne svetit katolickS7 kostel v Richmondu. Je to pekna, dosti velika budova z bervenSTch, drsOch cihel. Bude stati $10,000.

Domnivam se, ge tam budou aniti polskeho kneze, neb vaude dale na jih pii Crabb, Booth a Thompson je mnoho Polakit, a dale se do mnivam, ze mnoho Polakfi z okoli Rosenbergu se k nim pkida.

Mestu Rosenberg nestaeila stara vodarn:, a proto postavilo novou za $22,000, tudi g nAJ nyni dye, ktere asi postael na del gi dobu.

Panove Hugo Ondtej a Ktenek z Pleak, pfestehuji svoji taneeni taneirnu do Fair View, mezi Richmond a Rosenberg.

Pan Gus. Ulrich Stabler, ze Sugarland, bude staveti pet velikSlch obydli v Rosenberg, nedaleko vysoke gkoly pki silnici; na dvouch jig price zapoeala.

Na "Camp grounds" maji taboti gte (stany, trucky a kary) vladni metiei, kteii buduji yege k vymetovani vS,glry krajiny (geodetic surway); jedna ve g je postavena u vysoke gkoly v Richmond a jedna v Tavener.

Pan Geo. Baker z Richmondu bude staveti velkou cihelnou budovu v Rosenberg vedle sve stare cihedne dvouposchod'ove budovy, kde se nachazi obchod p. Sam Daily-ho.

V Houston Post se doeitam, ge jedna lod' pkivezla z Ruska do Houstonu 800 tun oleje z bavIneneho semene a jinx lod' ji g druh naklad oleje ze sluneenic. NemDim-li se lod' byla danska ale jestli olej ze sluneenic byl Dauska, to zprava nepravi. Velke mnogstvi oleje z kokosa se sem dovagi beg' cla z Filipin a halugkovS, olej ze 8panelska. Je otazka, kde se podel olej z toho na geho lacineho bavineneho semena? Dova geni rostlinneho oleje z cizich zemi by melo byti Upine zastaveno, neb je to ku nail Skode. Jestli je na geho do maciho oleje malo, tak at' nas nechaji seti vice baviny a necht' nam plati aspon tti ag dtyki centy za libru semene, pak by nam bylo mogno prodavat libru baviny za osm centil a mimo toho bychom mohli sa geti zemni ofi g es ' path:dna cena.

-ky, diby lazri Br. Sta ga jaksi mne nema ge dobte "vystat".

Nevim co je toho ptieinou, myslim, ge jsem se dobte nevyslovil, kdy g jsem napsal, ge jsem jeho prvni dopisy, pojednavajici o mne, neCeti, mel jsem napsa,ti, ge jsem je nevidel neb pfehledl, cog je i pravdou. V jeho poslednim dopise je jakasi neduslednost, neb pile, ge kdo mini zavadet kolonisaci, ma odbirat vgechny easopisy, to mini, ge vgechny neodbiram, ale ku konci pi ge: "Tak" j ako Vy, P. br. B, kterS, si rnag ete dovolit odebirat vgechny easopisy co je jich v na g em statu Texas." — Paneeku, to bych musel byti opravdu bohael Ze bych si neco z toho delal, kdyi nekdo o mne pire v novinath, to je mSdka, na to jsem ug moc stall'? a ostfilenSr. Myslim, ge "polemika" tohoto drahu nema gadnST prospegn* eel, proto neminim v tomto smeru na ptigte pokradovat. Prvni Cast dopisu br. S. ohledne moteni kukutieneho semene k seti je na, na "terovini" kukukice neni nic pozde.

Naleje se na ni trochu "fern" a zamicha, pak nasype se na ni popel o dobte smisi, zrnka jsou pak sucha a mohou se hned siti. Za re kou Brazos v "botni", kdyi se seje kukukice ku konci dubna neb v kvetnu, kdyby se takto neptipravila, tak by ji mali mravenci segrali.

Cena baviny asi pked mesicem byla v Houstonu middling 12.95, tedy skoro 13 cent y. V pondeli, dne 11. btezna spadla na 11.35 cta.

To je rozdil $8.25. Baylnalg ti spekulanti chteji cenu sni git, tak aby se rovnala cene v cigine.

Vie jsem napsal o katolickem kostele v Richmond. Nyni mohu napsat,ze jsem tam byl, jak jej svetili. Byl tam biskup a 12 kneii, mnoho keholnic a mnotstvi lidu. ACkoliv o sadnici jsou vet ginou sami Polaci a Moravane, bude vie kizeno v anglidtine. V Richmondu je prS, lest rodin anglickSich a dve dernog -ske,cojuatliky.Kdjechtlisave tak hledali misto a nevedeli, ge misto maji, Prasatik, kterSr Po nekolik rola" bydlel vedle ati jim to povedel tamnej gi meg t'an p. Frank toho mista. Misto to pro katolickS r kostel da-royal jig pked 65 roky tamni jeden Francouz a to 3 1/2 lotu. V tu samou dobu daroval bud' ten samY neb jinST Francouz misto pro ten samS7 iteel (3 loty) na tak zvanem Babtist Hill, tam maji Cerni baptiste s y tij kostel. My--

Strana 3 slim, se asi za 20 rolcil tam budou mit kostel eerni katolici. Reholnice S y. Franti gka, budou v Richmondu vyuCovati deti katolickemu nabogenstvi.

Jegte neco o to baviny. Domnivam. se , ge na si i cizomgti kupci a spekulanti s baylnou na si vladu a 'las rolniky zamyslne bojkotuJi. Dali si moc price s keenenim a placenim jak redakenich a tak i jinSich elanka v easopisech proti programu vlady a kdyi na ge hlasovani jim ukazalo, ge to nebylo nic platne, tak dovag eli a dovaii sem bavinu z ciziny. 0vg em oni pravi, ie to je jejich baylna, kterou do ciziny vyvezli. Dale asi mini cenu snigit tak, aby vlada na bavine ztratila a proto aby rolniky v budoucnosti nepodporovala. Jak neday no bylo ve Vestniku podotknuto. 2e p.

Clayton a Spolek najimaji zde delniky, kteti jsou obeznali s pestenim baviny a posila je do Brazilie na sve velke ba,v1nene plantage, aby pro ne pestovali bavinu. Kdyi tady nechti rolnici lacin g na ne otrooit, tak cht'eji, aby na ne Tide otrodili v jinSrch zemich.

Vlada by mela vykoupit vg echny olejarny, kompressy a dginy, ktere vlastni velci kapi taliste, kteti odiraji rolniky a kdyi by sve "kramy" nechteli prodati za slu gnou cenu, tak by vlada mela postavit nove. Taktet i piadelny, ktere jsou vlastneny velkS/mi kapitalisty, by mela vlada vykoupit, tak aby delnici a rolnici byli slu gne odmeneni za svou praci.

V Houston Post je redakeni dlanek nadepsanSr : "Pottebujeme plan McDonaldav". Pisatel elanku pravi, ge ten "crash" v cene ba viny dokazuje, g e je tkeba McDonaldfry plan ohledne vSrroby baviny, toti g aby rolnik dostal pkidavek za tu bavinu, ktera se spotkebuje ye Spoj. Sta.tech, ostatne by mohli seti, kolik by kdo chtel ,ale dostal by za ni cenu jaka pkey lade. v cizine Tak ku pkikladu ja bych mohl sklidit 50 bala, ale jen asi za 10 bala bych dostal tu vladni cenu. Za tech ostatnich 40 bait bych dostal cenu, jake, panuje na svetoqch trzich, toti g asi 3 neb 4 centy, cog by bylo $600 ag $800. Za vladni po 12 neb 14 centech by ptig lo $600 ag $800, dohromady $1200 ag $1600. Za diinovini bych musel doplaceti. asi $3.00, coti by na 50ti balech Maio $150.

-Kdyby pikovani -stela jeden bal $6, to by bylo za 50 ball $300 a tech $150 ptiplatek za novani, by dohromady einilo $450. Kdyi bych tech $450 odeital od $1200, tak by mne zbylo $750 a kdy od 1600 tak $950. To se mageme domyslit, ge kdyi by baviny bylo mnoho, cena na svetovem trhu by byla, velmi nizki, takteg i cena semen, a to prave ti nagi "dobrodinci" chteji. Mysli, se jsme tak hloupi a ge jim budeme vetiti co nam pomoci zaprodankch dasopisa namluvi. A to se take mateme domysleti, ge ta, domaci spotkeba baviny by byla velmi mala neb by se to dalo jig nejak "sfixovat". Die toho mt ge kagdS7 seznat, ge ten plan nageho statniho komisate je leeka na chytani hloupSrch S bratrskSrm pozdravem, J. L. Brenner.

Pokrok Sweet Home cis. 63.

Swet Home, Tex. Abych vypinil, co jsem slibil v mojim po slednim dopisu, ze zase budeme ptijimat no-ye Cleny do na geho kadu. Uvedeni v posledni schazi byli nasledujici: 0. F. Ka gparek, pojistku B. jeden tisic dolara, Rudolf Seitz, pojistku B. jeden tisic dolara, a nadeje je, ge v pfigti schazi bude zase nejakSt eekanec. Musim tici, ge na ge schaze jsou navgtevovany dosti eetne a eleni berou zo.jem na spolkovem ivote. Posiedni zabava, co byla odbS7vana 24. imora, byla uspokojujici, malt' vStte gek byl ziskan a pkibylo do tadove pokladny.

Joe N. Morris, taj.

Na zdar! Va g /Lid Slovan cis. 9.

Cteni bratti a sestry!

Timto se yam oznamuje, ge br. a sestra Jan jr. a Albina Valu gek byli ptijati dne 3. bkezna 1935 k kidu Slovan Cis. 9 s ptestupni listinou od kadu Pokrok Mlacleie eis. 100.

S bratrskS7m pozdravem, Dr. J. H. Kozar, taj,

Strana 4.

VESTNiK

NA VEKY ZTRACENt. Jan Moravek.

U Driny to bylo, v Srbsku, v pustem kraji mezi Salaei a Radon na pokraji opadavajici zahrady; za podzimni tklive nalady .

Kamaradi v sade vykopali jamu, na dno clan listi, rakosi a slamu, aby hochu, jen tu pohroben, uleheili v cizi zemi sen...

Vystlali mu hrob, veak chud'ounce malo, Srdce nad tou bidou hoice zaplakalo.

Do hlav kfiiek z vetvi zabodli — kdo se u nej zitra pomodli?!. .

Polni pater sepjal ruce k "ote.:enaei" Usti s povzdechem se z vetvi k semi snaei.

Slunce teskne zati po plant. . .

Ticho — tako zrovna k zoufani..

U Driny to bylo v truChle podjeseni, na pokraji sadu — vie tr2 ale neni!

Vitr rozval rov a ktaek pad' — tady 'lade sni maj kamarad!. . .ittid, Woodrow Wilson cis. 146.

Galveston, Texas.

Pad nas bude potadati zabavu v nedeli 24.'biezna v "Red Mens Hall" na 23, ul. a Mechanic (C) Hudba Baea's Orchestra z Fayetteville.

Vstupne: Pan 45c — Dama_ . 25c. Zadatek v 8:00 hodin veder.

Zveme veechny eleny sbrattenYch tada a veechny naeince, by se s nami pfieli pobavit a vytanclit.

Zabavni vYbor.

Damon, Texas.

Ctend redakce. Vestniku!

Tak jak se zda, ptiletlo jaro z daleka a v nem pino touhy, jestli nam vic mrznout nebude, mato bYt kloudnY. Tak se b mlhavYch dna zaeatku mesice biezna pane vyeasilo, rolnici seji kornu, ua aby byla v semi. Co dal bude, ma to b't kloudnY. Tak se za mlhavYch jsme letos dostali vic jak piked rokem a tak mo'Zrt , Ze rannejei pohoda pro veechny plodiny by nasledovala.

Obdriel jsem posledni dislo Vestniku shlednul jsem tam obrazek manZela pan a pi.

John StalmachavYch z Nelsonville, Tex. Zna jsme se dobte s br. John Stalmachem, dtiye, kdy jsem bYval v okresu Austin, a pfeji ti bratte mnoha leta jeete tveho ziti tieba to dosahnee to demantave, k radosti tvYch spolublanich. Te2 vystihnul jsem zpravu o amrtj br. lifiho Machaly, s kterYm jsem se dasto stYkal, kdyz pfebYval pii Sealy. PozfistalYm projevuji soustrast.

Posledni nedeli uspofadali Guyeti sokoli divadelni ptedstaveni pod nazvem "Hasiei jedou". Naveteva byla dosti sluena, a obecenstvo se dosytosti smichem pobavilo, tilohy byly v dobrYch rukou, a Z"e hrali dobte dokazoval Casty potlesk v hledisti. Jak jsem doslechl, v brzku se nam zase nee° pekneho chysta.

S pozdravem, Frank Kvetoit.

Houston, Texas.

Ctend redakce w.etenati:— Jsem zde zas, ale neni to moji vinou. Myslela jsem, ze jiz yam dam pokoj na chvili, ale jak vidite, jsem zde zas. Moji vinou veal< ne, jak jsem fekla. Abycho to na nee° svedla, tak tedy na "jaternice"; koukate,co?

Nemyslete si, ae snad je to k smichu. To se mYlite, neb jest to docela va'Zne mineno. Tedy abych Olga k yea, hezky z kraje vam to vyloZim, jakYm padem, Ze to jaternice maji na svedomi.

V posledni schazi sester jsme se usnesly, '2e dokud jest jeete chladne podasi, abychom 'uspotadaly "jaternicovou" vedefi. Tato myelenka, ktera vyela z rozumne hlavy, byla s jasotem ptijata. Cas jest ureen na sobotu, dne 23teho veder. Tedy matieky. a Zenueky, tu sobotu si hezky odpoditite a nevaite do-

Ve sttedu, dne 20. bfezna 1935,

ma vedei•i, a ptijdle k nam do sine na Stude- tanec na hlavnich ulicich mesta, kde tandilo wood, a jaternid,ky budou na vas dekat, hezky na tisice pare, ze tito dva panove opet letos do dervena upeeene a zeli k tomu, a tatapcirbudou miti fikol pii potadani a stalo se. Nae Pete Raeka jest fiditelem a nas pravnik Moce stoji 25c. Vim, Ze budete spokojeni, a to se vi, ze pivedko chutna vYborne k takove veeeti. tis ape povede eeskou hudbu, kontest a eeskY I rohlieky riapeoeme ku kafieku, a to se vi, tanec.. A o libeznou eeskou hudbu bade tedy ze "sandwiche" take budou, v ptipade, kdo neopet dobte postarano na 24. kvetna zde v ma rad to prvni. Pakli si budete chtit skoYoakum, kdy bude opet CeskY Den pii letoedit, tedy bude tanedni zabava nahofe.. Zverne ni Tom-Tom slavnosti LoriskY fiditel, Meyer vas mezi nas a jsme jisti, ze se dobte pobaHandelman, kterY ten ma na srdci, aby se devite. Snad teknete, to je • ktiku k vuli jater• ska, hudba opet uskutednila, je vYpomocnYm nicim, ale jaternice nejsou jako jaternice; pii letoei slavnosti a on to byl, kte se se mnou ale to jsou, no, veak uvidite. Vim jenom, zajimal o deskau hudbu na radio YOKM, ph mame nekolik sester, co tomu rozumi, tak kontestu, v prtivodu a pH poulienim tanci, zdsnad nezadaji. raven s p. Raekou.„ Pan Motis pozve feechny Ceske' kapely, co mel na radio YOKM, aby se Take chci jeete podotknouti, pakli bUdete. sadastnily slavnosti a kontestu letos, a tech mit hlad, tedy nemusite eekat do 8 neb 9 hobylo .24. Maly Jerry Dobbs, kterY zpival s dedin. Chcete-li dfive jisti, tedy jenom pfijdeskYmi kapelami plies radio na eeskYch prote, vedefe bude hotova a bude se podavat od gramech pravnika Motise a ph loriskem kon7 hodin. Jenorn jak povidam, nejezte doma, testu deskYch kapel opet mezi kusy hudby, neb zkazili byste si "apetit" a as byste uvidezazpiva nekolik kusa pii letoei Tom-Tom h jaternieky, litovali byste do nejdelei smrti. slavnosti. Mimo toho bude jako jindy koru-.

Jeete jednou vas zveme veechny vespolek: novani kralovny, pak jeji tanec, znamY po ceptijdte si mezi nami posedet a pobavit, nelem Texasu jako "Queen's Ball", detskY budete litovat a nas to velmi poteei. Tedy v vod, velkY pravod prvni den, hasidske zavody, sobotu veder, dne 23. biezna. Pozvala bych rodeo, karneval a mnoho jinYch zajimavosti. take vydavatelstvo "Vestniku", veak je to Poslednich rokti jsem hodne zdfiraznil trochu daleko a pak kdovi, radi jaTom-Tom slavnost a to pro tu pheinu, ternice. naei rolnici nyni hodne pestuji rajska Prosim br. redakto •a o opravu jmena. v ka s Uspechem ye velkem pasmu okolo Yoaposlednim dopise. Misto ses. Pavlikova, ma kum a mole Ceske kapely z radio YOKM bYti •Polivkova. mite pomohly dati slavnosti Tom-Tom deskY Na shledanou! lesk a z toho povstal z prvniho dne CeskY Za sestry i'adu clis. 88: Den. Vldp. Klobouk z Fayetteville bude Frank J. Olexova ml. tanec Ceskott Besedu hned po kontestu, dne 24. kvetna. Kolony ktere se chteji saeastnit, Rabstown, Texas. necht' laskave hned dopiei na vldp. KlobouMusim sclelit neco noveho od naeeho tadu. ka„ do Fayetteville. Zvu veehny kolony by se V p • ieti schazi budeme pkijimati dva nove, sadastnily. mlade eleny, jsou to synove naeeho taj., br.

Vas, a ses. J. F. VeselkovYch. Jest Zadoucno. aby se Emil J. Motis. k takove fidke uddlosti u naeeho tadu veichni bratti a sestry seeli a nove eleny dastojne ilad Ennis, cis. 25. do sveho stiedu pfijali.

Ennis, Texas.

Divadlo, sehrane divadelnim sborem RozCtena, redakce! kvet Agua Dulce, zde v naei sini, dne 10. aSdeluji same smutne zpravy a site o amrti nora a. opakovane 5. biezna, melo dobrY a sestry Marie W. Vrlove, ktera nam odeela a veestrannY fispech. Ja sam vlivem okolnosti, vice se nevrati. Zminend sestra byla zaklada= jsem ptitomen nebyl, ale bylo mne sdeleno jici dlenkyni tadu Ennis, ale ji2 dlouhy das hodnovernou osobou, ze divadlo bylo sehrano byla upoutana na ltako, po mnoho rokt. Ze pane, aZ nad odekavani dobfe. Teeim se na byla vaZena, to dokazuje velka *east osadnikft, ptieti ptedstaveni, neb jsem slyeel, ze pant kteti doprovodili ji na posledni ceste. ochotnici maji u'Z novY kus v praci.

V ten sam' den mela pohteb dceruela br.

Take bych rad veal, jak to dopadlo s tint Franka E. Spanhela. Zminend dceruela byla darovanYm pivem, pit slavnosti v Houstone. j12 dlouhy eas nemocna a rodide obetovall Br. Rulik totit oznamil, Ze ti, kteti jsou tam veechno co jen mohli aby jeji bolesti zmir ptitomni z nejvetei dalky, obdr'Zi bednu piva nili ale veechny obeti byly marne a Morana darem. Ja, se chtel hned hlasit; dle sestra Jaji vyrvala z jejich naruei. Proto2 pkijmete ronovska z Dallas, hned mne vypoditala, ze 'oni dide nejvtelejei soustrast. maji dal dome neZzli my. Na to jsme se razeV sobotu asi ye 12 hodin zerntel nejmladei eli a vice itadnou fee jsem o torn neslyeel, synek znamYch, br. a sestry J. M. Trojadkomom ale za to, 'Ze kdyby byli oni pivo dostali, vYch, a site zemfel v dallaske nemocnici. Zmi.liste by byli take poeastli nenY syndeek onemocnel asi pfed 14 dny na Frantieka J. Moravka. chlazenirn a k tomu se ptidrntila jinei nemoc.

Mistni lekati .jej neettovali, ale syndekovi se Yoakum, Texas.

(Tail° dim dale, tim hate, tak Ze se rodieove Navzdor silnYm severakam a taktka pra•ozhodli odvezti jej do Dallas do nemocnice. naei rolnici posledni tYden vysadili Ale ani tam se mu neulevilo, jenom Ze se mu jejich rajska jablidka. Tato je desaty rok, co jeete ptidruZil zapal plic, a tim se mu ulevilo, se zde pestuji rajska jablidka a ka2dY kveten, 2e jiz neciti nic, nebot odeeel, aby se ji2 ni-kdy se davai do trhu, se odtud odeele do sekdy nevratil, ale svYm odchodem mnoho vernich trhu nekolik set Zeleznienich kar, tak lu rodidam, bratram a sestram zpasobil. V ne zvanYch "green wraps" a trZi se za ne dosti dne 17. biezna za velike adasti pfatel dobte. Letos budeme miti tu vYhodu, 2e co jsme ho doprovodili a do luna zeme rolnikovi zbyla zrala jablidka po jina, leta, leByl pochovan na katolickerh hfbitove velebtos vykoupi tyto zdejei canning factory, ktera nYm pattern Kowalskim, bylo asi 14 midden-do mesice zadne pracovati. Po sedm rokft nage ca. a 14 drulidek. Spi sladce, malt' Arnolde, mesto Yoakum oslavuje tento pramysl raja odpodivej v pokoji a budi2 ti seine lehka. skYch jablieek tak zvanou slavnosti, znamou A vy radicle, pfijmete naei nejuptimnejel soudaleko eiroko jako ride TOM-TOM. I letos strast. bude tato slavnost a ji.Z" jsou vYboti ustanovePodruhe napiei nee() jineho. ni. Jak jsem pfedpovedel loni, kdy nas pra ySe srdeenYm pozdravem na redakci, jsem nik, p. Emil J. Motis a Pete Raeka vedli hlavVas, ni, alohu v potadani • loriskeho Tom-Tom a John Hrabina. bylo pfitomno asi 25,000 lidi a WI& 20,000 nageho deskeho lidu, kdy pii pravodu aclinFysikalni zjev. kovalo vice neZ tucet deskYch kapel, ktere Profesor pH fysikalnim pokuse: hraly libeznou deskou hudbu v. prilvocle rano, "Podivejte se, abyste videli, ae nic neuvia pak zas v kontestu naeeho pravnika p. Modite. Za okam2ik pak budete videt, prod jste tise na hlavni ulici, kde poslouchalo na 15,000 lidi a pak kagdY veaer pa dva dni pro desk' nic nevidth,"

1/0 W:edu,

Boje v prirode.

DRVNI boje vedli jednotlivei. Vyvolalo je sobectvi — Kain zabil bratra ze sobectvi. Plynuly easy a v nich tekla krev Ten boj, ktery podal Kainem, ten neustal, ale stal se temet naru2ivosti. Na tisice Kainti stale proti sobe — a rozhledneme se SauvekYmi dejinanii, stab-li se jen jediny krok k ustoupeni od bezuzdne 'Leto vaene?

Polo2me si otazku: Jak se vedly a posud vedou takove boje? Mocnejei potlaeoval slab eiho a urval mu vYte2ek prate jeho. Z bezpeeneho tkrytt vrhal se Ilan a bral mu, neli aspofl jeho majetek, ovoce to snad dlouholeteho namahani, dobyte mozoly, slzami a potem. Kdy2 se zdal sobe slabYm; hledal spolku s jinYmi sobe, rovnYmi. Vrana sedla k vrane a tu Spoleene vychazeli na lup nepkatelskou krvi znamenajice stopu svou. SvobodnY 2ivot libel se, pokradovali dale bojt-jice v eiky setadeni. Ta,kYm zpfisobem vyeinula se valka •ma stupen, v jakem stoji nyni.

Zvyk valeeni pteeel z pokoleni lidi na druhe zemske pokoleni — z yikata. Oeekavali bychom sice, 2e nee° takoveho u neschopnYch tech tvorti ani mo2nym neni, ale ma se to s nimi piave jako s temi, ktere jsme uvykli nazYvati rozumnYm - stvotenim a kteti piece valei.

Bojuji tedy bide i. zvitata. Veak kclyby take skaly a kameny mohly se hYbat, i.. ty by zdpasily mezi sebou v2dyt' boj vrozen jest \Tee-mu svetskemt! Silnejei tvorove vrhaji se na z fikrytu pkepadavaji zvitata potra• vu nesouci; poji se u velike tlupy a ptepadaji jinY zastup — videti z toho, jak vteleho ohlasu nalezia valka lidi mezi zvitectvem.

Pro doklady netkeba daleko choditi; jediny pohled na domaci pfidu ptesvedi rtas o pra yde toho. Kohouti do krve potYkaji se o rradvladu mezi sebou a mnohdy doznavaji WT. 'Kelm poraneni.

Zname jsou boje vlaetovek a vrabcft, ktere lze v ka2de vsi videti. 0 eapech a volavkach pravi se, 2e tak silne tlukou se zobaky, a2 te2ce se porani, neb dokonce zabiji. A jak zutive doraleji na se jeleni v eas tijeni a parohy mnohdy tak se zakonei, 2e hynou i oba, sokove. Jina zvitata •eihaji, aby vyrvala oko-lojdoucim jejich kotist. Na ostrovech guanskYch ziji vodni ptaci, kteti velmi te2ce Iitaji. Aby sami lovem nemuseli se namahat, eekaji pokojne za skalou, a2 se vrati ptaci motet. majici volata napinena, rybami rfiznelio . druhu. Tu vyrazi z nenadani z tkrytu a tak mocne vrhnou se na ne, ke strach nahle ptepadnuti nuti ptaky, aby - ryby vyvrhli a rychlYm odletenim se zachranili. Kdotby tu nevzpomenul sttedovekYch loupe2nYch jima nedobytne hrady slou2ily za bez• peene fikryty?

Caste se spoji mnoha zvitata-k loupe2ivYm yYpadtim. Vlci a medvedi tvoti Caste tlupy as 400 elent eitajici. A mnohdy dostane-li se jim hojne kotisti, bojuji o ni jeete mezi . sebou. V hojnejei mite shledano spoleovani se u zvikat menaich. Tak potkani pkeplavivee Volhu poeali zahubnou vojnu s krysami, a2 je tem & . vaechny vyhubili. Jest znamo. ae potkani netrpi v sousedstvi ani. myei ani • ba ani moreat. , Zajic neni prave velkYm rek.em, ale ' viddme mezi nimi boje, ktere poka2de anoho obeti vy2aduji. 0 dikobrazu pravi ua ?linius, ac v boji, jeft s neptateli vede' na divot a na sant, ostre sve trny nastavuje. Turetiove mivaji eetne a teZke boje mezi sebou. Zylaele," zajimave jsou souboje jejich. Postavi se v kadach proti sobe na ptedni nohy, najednou teini jako na povel vYpad a zakousn.ou se-do sebe, pki eem2 oveem zubO- ani obi se neeetti. Boje takove vedou jenom saincove, samice pak z dali patti noRojne na zapas. 0 arabskYch opicich se vypra7.rje, 2e chteji-li pleniti zahrody, -vyelou posly, aby vypatrali, je-li vaechno v jistote. Pak bli2i. se saclUm tak tiee, ze piskne-li jen nektere ralade, bYvd od rodieir nernilosrdne tYrano. A kdyZ koe.

Hai sVorne dobudou, WW1 (pet pki jeji cie1!”1J: V prale,$e oplce p re t.rCr'

VESTNiS jednou vrhaji se na slona neb na tygra a usinrcuji ho, za.brariuje-li re jim mod ptistupu k ovoci neb cukrove tktine.

Pavouci mivaji mezi sebou tulle zapasy, a.2 pry 'samice kolikrat zabiji samce. Nejvetei pomstou pavoukovou je, vtrhnouti do siti neptitelovYch a pak veta po jeho stavbach!

Vit' ptedobte, s jakYm nemahanim byly zbudovany. Brouk hrobat, nalezne-li mrtvou mye, krtka a p., neni mu poptano, pochutnat si na kotisti — v okam2eni vyskytne se tu tlupa soudruhit a boj poe.ina.

V deet'ove kapce kolik se skrYva zvitatek, ktera teprve mikroskopem vidime! a take tu jsou boje! Jedno skate pies druhe, silne pohIcuje slabe a s temi, ktera, se nove rodi, rodi se i novY boj.

Velmi zajimave jsou tea boje veel. Naskytia se mi jedenkrate ptilaitost, divati se na zapas mezi oulem veel a mezi rojem zlodejek. Zukive vrhly se zlod'ejky na oul a cela prostora v brzce byla pokryta mrtvYmi veelami. Zlodejky vei silou pokoueely se vniknouti do oulu, ale vady marne, nebot' domaci veely branily se urputne. Boj jejich byl takovY: zakously se do chrupu a ptekously jej; zviPe se zktivilo a kleslo k zemi. Castto padly mrtvy °be sokyne. Jako skoro obyeejne zvitezily koneeno i zde zlodejky, ac s velikYmi ztrtitami. V okam2eni odletaly.

Koneene ptichazime inravencuni, ternto zmu2ilYin bojovniktm v ptirode. Znamo, 2e mravenci v belch svYch 2iji zcela spotadane po zptisobu lidi. A pc) zpusobt techto take mezi sebou bojuji. Mnoho se sice psalo o bojich mraveneich, ale mnoho bylo take vymyeleno..P(xlavame zde struene, ale pravdive vylieeni boje mraveneiho. Neely stoji dye flee jejich vedle sebe, jsou ale lakesnYmi hranicemi oddeleny. Pkekrodovani techto a pti torn zbehle earvatky jsou na dennim potad.ku. Setkavaji se po upravenYch cestach, kudy nosi potravy. Mravenci, jejich2 testy stYkaji se s cestami mraventete ciziho, zapletaji se ustaviene se sousedy v neptijemne hadky, ktere ze sykotu pkechazeji v kousani. Nouze o potravu nuti 'Caste cele tlupy k vytahnuti, obyeejne z rana, aby ptepadli druhe mraveniete. Jakmile objevi se tak daleko, aby je nekterY z nepkatelskYch mravencil shlednouti mohl, ihned setadi se tlu pa druha a se vaech stran ptibYva, stale novYch mravencti. S nejvetei prudkosti poeina boj, v nema je jim pravidlem: mud proti muti, nikdo neu2ivej lsti. Casto vrhnou se tfi nebo etyti na jednoho neptitele. Zapasi tak utputne, ze radeji daji si z tela kosti, vyrvati, net' aby se vzdali. Mladi zakusuji se do nohveteich, stati ekrti opet male. Pametihodest, 2e ptitel zna, v boji ptitele east° i jest, bez hesla a je-li jeden z nich v nebezpeei, jest svatou jeho povinnosti, aby mu ptispel pinou silou ku pomoci. Citi-li nastavajici bouti, rozprchnou se sami do pevnosti. Sotva zaene svi tati, jsou znova k boji ptipraveni a tu zapasi mnohem pruddeji, aby nemuseli boj odkladat na tketi den. Mezitim ti, co zUstali doma, spravuji vee, jako by se mimo ne nic nedalo.

Vybrali jsme jen nektera zvitata z onoho velikeho mnoastvi, abychom pojednali o bojich v pkirod'e. Veak prohledneme struena, Cato udani, a jia techto nekolik dokladii dostadi k poznani to smutne pravdy, ae valka je kletbou sveta. Vidimet' obzvlaete nyni, to posud jest krvaNYm heslem naei doby vidime rovne2, ae neni ani pramale jiskry na.deje na koneene otupeni zloeinnYch tech rnedu. Pied tisici bety, kdy pomery socialni nebyly tak spotadany jako dues, kdy elovek 0 svou existenci musil bojovati pest:, tu daly se boje spice omluviti; ale za dob naeich, kdy se nath hlasa, ae civilisace dosahla vrcholneho bodu, a elove,.k tepr y v techto dnech doeel nale2iteho ualechteni, tu bych aspoti ja dovolil- si pronesti skromne mineni, 2e tam nevladne 2adna civilisace, kde bratr vraldi bratra! Jak to ktikla,vY kontrast, hlasat vzdelani a neustavat od veeneho boje! Te2ka, to otazka budo p enosti, kdy ustane "ten velikY 2apa,s!"

Strana,

Knihy, doba a etenaii ELMI bohata jest ieri v proleeronaanoVe v a to jak v pfivodni, tak i vpte192ene.

U pteklada tteba vitati, ae se objevuji hodnotnejei. Hojne se pfeklada roman psychologickY, jen2 oveem vyaaduje velmi inteligentniho etenate. Mistrnou kresbt hrdinky v jejich umeleckYch tuabach a citovYch krisich podala Undsetova v romane "Jeny".

Take Chistiansentiv "Mrtvy mezi dvema 2ivymi" jest vynikajici psychologie eloveka, jent se chce ospravedlniti sam pied sebou. Sigurd Heel v romane "Jednoho due v tijnu" zachytil , vnittni dramata obyvatela jednoho domu.

Rusk spisovatel Sinn liei v "Lenive smrti" s opraydovYm soucitem smutnY osud malomocnych. Hlubokou lasku matetskou a odtikavou starost pro rodinu pozname v Aschove romane "Matka", tklivy ptibeh opueteneho deveatka zachytil spisovatel Fabricius v knize "Jeli tudy komedianti"." Zajimave figurky svYch krajana vykreslil Joyce v "Dublifraneth," americke prosttedi ptedvadi nam Catherova y e "Farmati Rosickem." Ve francouzske literatute dali dokonaly vYra.z novemu pojeti lidske osobnosti Marcel Proust, Andre Gide, Andre Maurois, Jean Girandoux, Jules Romains a j. Psychologicke romany ptinaei naee literatura Vachek v knize "Krev nevoid. o pomstu", sleduje vinu a jeji oeistu, Olbracht v "Nikolu Suhajovi" podal typ, v nema se jevi rysy podkarpatoruske lidove povahy, Dvo •akovskeho chlapce yYznam vYchovy, Tilschova, v "Alma mater" zobrazuje svet lekakskY, Matulova v "Slunioku. keel problem bezdetnosti, Ron v romane "Neco vydr2ime" ukazuje pekny ptiklad svepomoci. Tyto romany muse eisti i prirmernY etenak. Celkem dosti skrovnejai jsou ukazky romanu historichobo- (Vaneura, Humberger, Ni2nansky, HrueovskY). Jeete svetova, valka naleza stale 0hlas v slovesne tvorbe (Munthe "Cerveny a ZeleznY kti2", Thomasova, "Katrm vojakem), v nazi literatute Zeman zpodobnil postavu plukovnika 8evce a K. Konrad vyjadkuje v romane "Rozchod" protest proti valce.

Daleko vice jest v literarnich novinkach zastoupen roman dobovY a spoledenskY. Jsou tu dila, silne realna, teeici problemy dneeka a davajici etenati na,hlednouti do aivota rtznYch narodil. V americke a anglicke literatute ptedstavuji tento surer . spisovatele Huxley, Pristley, Dreiser, Sinclair Lewis. V Nemecku obratne u2iva, soueastnosti pro romanovou tvorbu Feuchtwangler (11Tspech, Oppermannovi) a Schoenstedt (Zasttelen na -ateku.) Take v sovetske literatute se zrcadli novY vYviajovY proces.

Uspech jejich si vysvetlime Um, 2e lide hledaji v knihach ptedeveim pomer k sve do-be orientaci v jejiin zmatku. V naeem refmane Karel Novi' "Chceme Zit" liei te2kY boj o chleba. Benjamin Klieka v knize "Ejhle °bean!" provadi kritiku soudobeho tadu vztahu spoleenosti k nezamestnanYm. Problemem 2idovske rasy na Slovensku obira se Gejza Vamoa (Odlomena, haluz).

V . posledni dobe mil2eme i pozorovati zajimavY zjev literarni, kterY true souvisi se soueasnYm denim socialnim a politickYm. Jest to neYeenY zajem, kterY venuje krasna literatura -venkovu. Pronika tu zfejme poznani, ze seiskY sta y ptedstavuje silu, ktera v socialnich ptitomnosti ma znaenY y Yznam. V Ceske literatute o vesnicke narriety v stareim obciobi neni nouze. Jest to oveem ponejvice realismus Caste s folkloristickYm zajmem..

V tomto pojeti zobrazu j i venkov prostemu etenati dosud Vrba, Nor, Jahoda, HronskY, Bear, Pittnerova a j. DneS vtak mladei autari eeeti i sloveneti Jeep, Knap, . Moravek, JilemnickY, Frano Kral, Milo' Urban a j•) sahli k vesnici jako k zrcadlu deni ptitomnest: a ukazali jeji soueasnY vYvoj. Podobny dkaz vidime i v evropskYch literaturach, V romane dobrodru2nem setkavame se se znamYrni jmeny autort, jako jsou Curwood, Conrad, Ossedovski, Michaeliso v a, Grey, u nas a jini, kteti vyhO' A roj an, Roelek,Favlasa ,^114 1-'1,'"?.FF1.(M‘..7k/7.1r1 TrOmArTrcrch ten4tti.,

Strana 6.

HIADKA ZEN Dallas, Texas.

Milk Vestniku a v gichni etenati!

Musite ' miti se mnou tit trochu trpelivosti, neb my Tide zde v Dallas jsme zabavy milovnY lid. Ale piece jen tak kapanek lep gi, jako ti, co jen drepdi, my si na program eas od easu dame z eeho poudeni mame. Tak jako dne 24teho btezna, v nedeli odpoledne o 4 hod. omladina Telecviene Jed. Sokol Zigka, zve celou vetejnost ku nav gteve jejich pravidelne ,vzdelavaci, telocvidne hodine, odbYvane s peknYm ptilehavYm programem.

Nastup se zpevem, prostna, c yieeni na zpev, hudba, ptedna gka: "Sokol a jeho povinnosti". Odpoledni program, vstup zdarma, Po programu spoleena veeete, po vedeti tanedni vinek.

V ptiprave divadlo, dne 31. btezna, zatatek pfesne o 5 hod. odpol. Hrati se bude: "Tulackrev", lidova hra o ttech jednanich se zpe vy a tatici. Cela hra jest promisena tou nagi milou pisniekou, celY dej velmi panY, bude se yam libiti.

Verunka sirotek, hezounke deveatko, ktere se toula svetem sem a tam, yam svYm eistYm hlaskem zazpiva: "Opu gtena, bez domova, svetem bloudim sem a tam, Adelem mym strast' a nouze, tivot mtj tot' pouhY klam."

Slejfit, jeji ochrance: "Dejte brousit ntigky, note, btitvy nebo vidliely, co je tupe, nabrousim yam, Halo! — sly gte lidieky!" Jenik, 'sedlak, Verunein milovnik: "Na vesnici zrodili se nagi velikani, proto ,respekt pied venkovein mejte, prosim pani." tTlohy jsou v rukou -tech nejlep gich herd' a ty na ge dallaske divadla katidY chvali, proto zvu vas z blizka i zdali. Po divadle nage sesttieky, Venue a Anieka, ptichystaji yam papanidka, oblizne se hubieka. Paprika g, yeptova, knedlik, tbanek piva s penou na vrchu, tizna polka, valeik kolebavY, chcete je gte neco vic?

V nedeli jsme men dve pane schtze, napeed tadova, po ni schtize Sokola. Navgteva nebyla ta nejvet gi, za to postup schtize tim zajimavej gi. PodpoIili jsme krasne heslo nage: Podpora, lidskost, bratrstvi — darem ovdovele bYvale spolusestte. Na program i pti gel nag ptigti spolednY CeskY den a pianovane, vYstavka deskYch vYrobkii. Tedy ctene damy, 'panimamy, schtiti dodelat peace rozdelane: At' v ge mate do pti gtiho roku lane. V sokolskYch schuzich jsou mnohdy teggi problemy. Nyni zajezd do Clevelandu, dopravu tam, &stile umisteni na gich cvidencti. Pomery jsou dosud gpatne, penize tad-ne, hlavy bratrilm z toho eedivi. V gak sokoli• ka nezdar neleka, at dosud jsme svYm povinnostem dostali, snad i tentokrate je zdo-lame. Pomide nage girgi vetejnost navgtevou na gich podnikti?

Siteji jsme se rozhovotili o planovane stolete aslave. Nalada neni dosud moc povzna.gejici, jakYsi strach z toho vane. Kam se po• dela nage cltivej gi odvaha, tolikrat nam bylo teknuto: "K varn se obraceji na ge °di. Vy v Dallas nam jdete ptikladem!" — Myvali jsme pane hudebni programy, divadla, yetejea, cvieeni, siety, zavody, sta a sta nav gtev nikti ptiglo a kagdY odchazel spokojenY. i nyni vgichni ruce k dilu, bez rozdiln pii stoletYch oslavach, pak se dfio nage padati a my v Dallas zase odneseme si trochtt tech vavtint. Pravda, budeme-li stale tikat, co se kdesi, kdysi stalo, navzajem se otravovat, pak lep gi ustaneme-li ihned, by jsme dobrou vec nekazili. Citi-li se nekdo odstreenY, lidicky, prate 'deka na v gech stranach. Nebylo by bohade, kdyby nebylo hope.ee, a kopad take musi jisti.

Cetla jsem jednou obhajobu tulakovu soudu. Soudce povida tulakovi: "Ut kolikrat jsem ti povidal, dej se na pravou cestu; co si myslig , te je slasti stale se za tebou ha-

VESTNIK chytat te, zavirat a odsuzovat? Nemag citu ani svedomi?" Tulak se litostive diva, na soudce a odpovida: "Vite, slavny soude, to je tak: ut kolikrat jsem si uminil, pljdeg po prave ceste. Ptijdu na kti govatku, rozhlitim se, ktera je ta prave,, a at'. zkusim jiti po to neb one, vtdy je neprava. A tak jim slavnY soude slibuji, to ode dne gla pied kag. dou ktitovatkou zavatu si obe oCi." A tak je to i. s nami, mnohY z nas chodi kolem veci s oeima otevtenYma a nevidi, pti jde jiny, me, je zavazarre a uvidi. Jest to jeho vina neb nas, kteti jsme chodili a nevideli. Divim se mnohYm, jak yeti lti a ptetvatce, a ptece pravda jest pted nimi jako eerstve napadany snih.

Dne 2. kvetna bude v Dallas davati koncert svetoznamy mistr housli, p. Jan Kubelik a syn. Nag e Ceske, vetejnost se tit te gi, ge se koncertti zneastni.

Na zdar!

Ant. Ondriigkova, dop.

Rogers, Texas.

Mile etenatky!

Jak je to krasne: cela strana dopisti. Ptece ten nadpis "Hlidka ten" neni nadarmo. No. vg ak ut bylo na Case, aby jste se sestry trochu rozepsaly. Kde pak je Anieka Krampotova, take Anieka Orsakova a sestry Ci gvagrove Mogonie. Snad tam jeg te malo sluneelo hra• lo v tom mokrem Crosby, to jste je gte zamotane jako ti motYli? Snad take sejete a zase sejete do zahradek a pan Severak to zase slizne a neni nic. Alespon my to tady tak mame. Veera veder pti gel zase, ale mokrY. To ale prgelo! Tern ale asi do smichu nebylo, co se jell rog loudit s dupandami na tech gest Paneeku, ty to pokitilo, ale jette vice ty Lizinky; ty se nastonaly. BlYskalo se a hrom bil, a lilo jako z boketu, ale tern mlaOm to nevadilo, tancovali at se Buckoltska sin tfasla. Ja jsem byla v posteli a zhlavec na hlave jak se blYsklo a zase jsem naslouchala jestli to buraci nad Buckholts; paneeku tam by bylo maeky! Ale snad i Pan Bah tem mladYin to veselosti pteje, totit, kdy g je slue ne vedena. Botinku, v gdyt' my jSme nebyli lepgi! No, a jeg te nyni 'lady ten kloubovY revmatismus vyhanime, kdyti zahraji "U studankY, hned mne paty svrbi a tak si ptejl, kdyby nejakY gvihak ptisel, ba necht' si je jak je, jenom kdyby byl. Ha, ha-ha!

Je moc psano a mluveno, jak je mladet zkag ena. Ja, si delam sve tisudky o torn. A yetg inou, kdyt rodide jsou gikovni a jdou s detmi, tak se deli chovaji slu gne. Ony museji miti neco, nejake zabavy. Ov gem, kdyg vidi dcera neb, syn, to rodiee holduji v gelijakYin neslugnYrn zpOsobilm, co maji ty deti cielat? Ovgem, ge jsou take vYj•mky. Za myth mladYch let chlapci bYvali tak opiti jako jsou nyni, totit nekteti, a tvYkali tabak at to tleskalo a kde se ohledl v gude sam dtistanec.

Ano, nyni medo uhlednete mladiky tivYkat tabak, neb eigarety zaujmuly jeho mist, a aby se chlapec neptekoutil, dcerka mu pomute, a je to take vYhoda. A jestli jste, mile etenatky pti gly na to, to take dcerky zau-jmuly misto tern star gim tetkam J basom.

Br. Barton by nam mel o tom neco povedet.

Tak pied 20ti roky, kdyg si ty nage tetiely vyluply nekterou toho peniveho, paneeku, mladi jim museli nechat solo. Byly to vesmes ptatelske zabavy a spilt se lids porovnali net nyni. No, nejlepgi, kdyg si katdY zamete peed sySur ralahem a teprve se diva, maji-li druzi zametene. vidim dost take tech mladYch, ha yetginu tech mladYch mantelstvi jit cestou, ktere. vede — no zkratka k peklu. Ale mam take deti a pokavad jsou : Janko a ohneg je mamko, tak to ujde, ale ony vtdycky se mnou nebudou, a tak nevim, co se z nich vykiube. Musime to nechat tak, a bleat si syYch rodin.

Br. Barton, napi gte nam neco do na gi Hlid ky! Nezda, se yam, to nyni jsou same eerno°ice? Muj start pravi, kdyby se jests jednou tenil, to by si jinou nevzal neg Cernookou.

Ty ge se ye tine sviti prosim mohu to napsat? — lake, Itc)rouravi. A ty pry ttd6-

Ve stiedu, dne 20. bi:ezna 1935. laji dobre teny. Melt by nam neco o tom napsat ti, co u g je zkusili. M j tate, te pry se zapornel podivat jake mam oei. Oni se dtive Chlapci divavali joke jsou — no, tekneme postava. Jestli byla jako piksla, to nebylo na .paradu ani do prate, co s tim? Ty byly 'name, ktere mely ktite yard gitky, a vite, to prase to zahynulo? Proto, to genske dostaly pra y°. A tak drive bil mu g, a ted' bije term Jestli ne tak jazykem, a kdyby si vzal mut vetgi term ne g je sam, tak mu bud' gtestena napomocna.

Co pak, mile babky, kdybychom si povedely radeji neco o vateni, tam pry je cesta k chlaPcovemu srdci! Ja davam navrh, bude ho kdo podporovat? Take bychom si mohly vymenit dekove mustry. Ja myslim, to kdyt nam pan redaktor dal "Hlidku ten", to take nas necha se podepsat smy glenYm jmenem, nebot' hOdne gen by psalo, ale boji se klepen: Oh beda, u g se aji v novinach blYska, rat flyby si ucistila. Podobne jsem u g kolislygela, a talc i zajde chut'. Ze ano?

Jestli toto ptijde na svetlo, budu pstit zase, neb se mi Vestnik zamlouva. No sestry, hybajte k peru!

Ja budu Vage, Johanka.

(Pozn. red. — Je ptipustno podepsati dopis pseudonymem (smyglenYm jmenem), net redakce musi znati prave jmeno i adresu pisa.tele).

Burlington, Tex. Ctena redakce Vestniku!

Zase se jdu na vas podivati s par tadky, a pti to ptilegitosti bych si ptala, byste byli tak laskavi a zmenili mi adresu Vestniku.

Ut je tome chvile, co nebYvam na zapade a a bych i byla psala do Vestniku, ale nemela jsem pkiletitost psit. Asi pted ttemi tydny byla jsem na zapade si pro nabytek odstehovaia jsem se totit do Bell Co. k rodietim p. a pi. RepkovYm. Take musim napsat, to jsem byla tYden u sestry a gvagra, u p. pi. Vilem DukatnikovYch, kteti 1. btezna byli obdateni hezkou dceru gkou. Byla 4 dni sta ra., co jsme ji vatili a vatila 9 libel'.

No, ut nevim co bych psala. Se zahradkou jsem se letos opozdila, nemame jette nic, Myslela jsem si, to bych gila pro tenske a' deti, za, dost levnou cenu. Zaletelo by na torn, jak ktere daji mnoho giti. Tteba domaci gaty za 45c a na deti lacineji. No tak ji g necham misto pro druhe.

S pozdravem na v gecky bratry a sestry nageho tadu, Albina Reznicek.

Iowa Colony, Tex. Vag ena redakce Vestniku!

Mile sestry a bratti! Take mne napadla chut' napsati par tadkil do Vestniku; budeli se Vain pane redaktore zdat, ae to motno uvetejnit, tak to uvetejnete a jestli ne, talc. to radeji zahod'te. Ja nejsem Castou dopiso vatelkou do novin, tak to moc neumim.

Ude zde vgichni seji jako o zavod, tak kdoti vi, budeme-li z toho neco mit, a nebo nam to zas zmrzne.

UCitele to mame v na gi gkole Ceske, pana ueitele Miku gku, kterY uci ty vy gg'i ttidy vyuduje take vet gi deti de gtine. Nitgi ttidy uCi pani Josefina Janek, a uei take deti po vyudovani anglickern nabotenstvi, deti, ktere si toho ptaly. Je dobra a pfeje v gem detem, aby se co nejvime vgemu nautili; mame ji tady radi.

Wilde zde kolem na gi osady otou na ryti, kde jak kousek prerie. Zda se, ge zde budeme miti moc divokYch kaCen a husi a i komarti.

Co zde pied neda,vnem vrtali d ye studne na olej, tak pti jedne se stalo velke negtesti.

Vybuchnul jim kotel a jeden elovek, jmeno jeho neznam, ktery na nem cosi spravoval, byl vYbuchem vyhozen dvacet sttevic do vzduchu a pak spadnul do to vatici vody, a byl zabit na mists. Explosi jsme slygeli a mysleli jsme to to olej vyrazil, ale zatim takove negtesti. V to druhe nena gli nic, tak manic

Ve stkedu, due 20. brezna 1035. po radosti, ale pry se rntlieme zas teeit, neb budou v lete vrtat zas.

Vzpominam, jak to bYvalo ',fed svetovou valkou, kdy bYvala bavina lacin g a vYdelky v meste take male a lide byvali spokojenejei ne2 jsou ted'. Zenske se tenkrate tak nestrojily draze, zabavy bYvaly v odmetenY eas, ani v deskYch novinach nebYvaly oznainky hludnYch zabav jak bYvaji ted 'v poste. V nedeli se nepracovalo jako ted', kdy je mnoho lid: bez zamestnani, a nekteti mail zase tolik prace, ze musi cleat i v nedeli. Tenkrate lide bYvali stfidmejei ye vSem, a nelaYvalo tolik bidy jako je ted'. Po valce byla bavina draha a ye mestech take velke vYdelky, tak to zadalo veude bYti jinake. 2enske se zadaly velice strojit, jedna vice ne2 druha, hludne zabavy se potadaly a po •adaji doposud, leekdy necht' je svatek nebo pkek, nebo advent nebo Vat, jenom Krismus vedi kdy je. Myslim jim to ptiparninaji ty da.rky. Nejednou jsem slyeela od nekterych lidi tehdy, ze to jednou bude Pan Btu trestat, a zda, se, ze se jim to proroctvi pini. Ted' je jakesi ,bidy na zu, ale napravit se nechteji; jak jim chybi, po2adaji o podporu a je dobte. Oveem veichni lide nejsou stejni.

Take rada vzpominam na starou vlast, ne bot' tam se odehravala pohkika meho mladi, na Velke Karlovice na Morave, tenkrat jsem bYvala Valuekova. Mo2na,, '2e nekoho, kdo je odtamtud, bude zajimati nee° noveho. Maji tam novou velkou MeSt'anskou ekolu a velkY novY kostel, a ye Frantielsove Huti(sklenne tovarny, co se v nich tak dlouho nepracovalo, jit se nyni °pet pracuje. Muj otec tam delaval. My jsme bYvali tarn u tech velikYch lip.

To tam jsou stalete lipy, stoji d ye proti sobe a mezi nimi stoji ktfa, a ze je to te2 pamatka od vojny. Ty lipy kdyt na jate rozkvetly ,to bylo krasne i libezna viine se rozeitovala po celem okoli. Kdo je odtamtud, neb z tamnej eiho okoli a vi nee° noveho, pike o torn, neb z tamnejeiho kraje je zde leckde dosti lidi a ty jiste bude kakieho zajimat.

Roman: "Chram fisvitu" mne zajima a taky "Bloudeni vedy" od Dr. Karla Hujera rada Ctu. Pteji panu Janu Huberiakovi se sl. Rozie Polanskou etesti a zdravi na to nove ceste tivotem. Meji svatbu v tu nejvetSi zimu, co letos byla. J.sme si na Vas v tu dobu mysleli.

Fiozdravuji yeecky, kdo mne znaji a ty co mne neznaji.

Pi. Emilie Macik.

JARO. Josef Capek.

Ptichazi jaro poinalu, krokem mirnYm, pevnYm, neomYlenYm, jako kat'da dobra.

Je mnoho fiteeeneho v bezpedenem stfida.•ni roenich east; ustaviene menivY a .nekdy imaynY je obraz 2ivota, a bez neochoty pocit'ujeme tu pevnou ptitomnost zakona.

I kdybych byl viibec nepozvedl hlavy a ne poodeeel ad pram poznal bych hned jaro v hvizdani kosa venku na hole vetvi akatu a na libosti kodky, ktera useda do zativeho dtverce svetla, rYsovaneho na podlaze sluncem, je2 slavne se vznaei nad stkechami.

Vzdy jsem si velmi pfaval moci stopovati kr& za krokem ptichod jara. Rozpukle ledy a chladne bfidlicove skaly, potici se vodou, hlinu tboein, brazdenou stem '2ilek, proudi male strk,e dolii do brazdy a do potoka; rozkvetajici sne2enky, sasanky a petrkliee.

PHA bych si sledovati hnedY pupenec, jak se den ode dne rozzelenava a stava se trsem listla ale v2cly byly tu pak stromy nahle zelene a hned nato Unava mestskeho leta; jaro mi uniklo, co jsem doma vykonal trochu ne jake nalehave prate.

Bylo by nutno pro2iti to venku, dohlidati se toho veeho, kdy se otviraji bleda listnata poupata, jez yeera prodrala se hlinou; kdy zpod sucheho listi povyleze prvni broueek, a drobna mueka na ozatene lade topolu drbe se nobekami, aby pak v jasnem ranu vyzkou 'Sala sviij let; jak mall dravei v k•oviskach chytaji prvni kofist a v kameni had syleka si ION a nezhadatelnou cestoti tibira se ne

Strana 7

VESTNIK my derv.

Zahledl jsem to sire a ptejemne divadlo v knihach pkirodopisnYch; v obecne lidske zna losti a pozornosti je ulaeno veechno, co ne bylo dano °dim upoutanYm na praci mezi stenami. Tam je uloieno yee od prvniho, nesmele a nesmirne hotdevnate probouzejiciho se klidku ati po pinou symfonii leta a podzi-mu. Co jsem poznal a totail videti, je hOdno povzdechu.

Stale jasneji; zeme Wig se` ke slunci, blaim se, sklonen nad papirem, rvouci se na dla2be, za due, za noci, omrdeen tentYm a neklidnym spankem.

Ma testa vede jen nekdy zativou kotlinou Vltavy, pyene teky, az za vyeehradskY most.

Reka ttpyti se hedvabna mezi btehy, na nich drobnYmi pramenky sleva, se mirny zivot. Na vode rackove a parnidliy, na btehu hrajici si deti, pestrY mid, robatka, stati lide; nakladadi pisku, trpelivy par koni a dlunat vysmoluje lod'ku. Vse skoupano v pfeeistem jasu; v azuru yznak se pteskvela denni hvezda a pod ni podel teky sveli van, kterY sotva zdeti hladinu, utkvelou v blahe volnosti.

Mestske jaro neni mene pilvabne a opoj ne, ne2 to tam venku. Tata slunce, je2 tam rozestlalo jasne paprsky z novella snopu diste a rovne slamy; zatne rovne paprsky, a na konci ka2deho uchytily se dychtiva ka, semenko, klidek, pupenec, kukla, broueek a male zvitatko. Tisic rovnYch sluneenich nitek a na kahle z nich se nee° zavesilo: skein' stkipek a m2ourajici batole v koearku, milenci, elunat vysmolujici lod'ku, baba s cukrovim, racek, stati lide, poletujici pestrY mie, i ten samotat, dlouze nazirajiel v skvouci obzor a cyklista, odjadejici za branu. A na kaMe sluneene nitce neco: letma radost a butika utrpeni, kukla touhy, hrbdeek, souchotinat, vezeii, vyzirajici za mti2i i elovek, sklonenY nad vezdejSi praci; dobre i zle; pupenec kosatce i bedna slupieka malty, od chlipujici se, zanikajici do zitkka na piste mestske zdi.

SVETLA A STiNY ROOSEVELTOVY HOSPO-DARSKE POLITIKY. (Dokondeni ze strany 1.) mery v americkem farmafstvi, a nebyla veude uplatnena vladni nakizeni o zmeneenem osevu obili a baviny.

Hlavnim diem Rooseveltovy politiky je, a-by do americkeho hospodatstvi ptivedl vetei demokracii a aby odstranil, zejmena pokud jde o velike kapitaly, soustfedene po cela desitileti v rukou nekolika bohatych tak zvanY bezpracnY dilchod. Poeita se s tim, ze Spojene staty zavedou dasem pc) evropskem zpilsobu povinne nemocenske a starobni pojieteni a jine socialni reformy ve prospech americkeho delnictva. Tato socialni politika nebyla ye SpojenYch statech doposud uplatriovana a je velmi nezvykla. Lze proto chapati, ze proti territo pokusilm presidenta Roosevelta vznikla oposice a to nejen u renYbr2 take u jeho stoupencii, Ve SpojenYch statech tvoti se d y e demokraticke strany, z nichz jedna je representovana presidentem Rooseveltem a druha znamYin demokratickYm kandidatem presidentstvi Smi-them. BYvalY pres. Hoover zadina rovne2 vyvalavati proti Rooseveltovi kampari, pri den2 poukazuje na jeho velike plYtvani statnimi penezi. Americke delnictvo neni rovnet s nynejei Rooseveltovou politikou piilis spokojeno pies to, ze chce zavadeti riane socialni reformy, nebot' jeho snahou je, miti ptimo v ruce americke tovarny 'Zelezakske, textilni jine a netou'ii piin g po dohode se zamestnavateli. Pti sve agitaci, zejmena ye stavkach, odvolava se veak zpravidla tato delnic yto na to, ze nucene organisovani je pfanim RooseveltovYm. Americke hospodatske pomery nejsou doposud tak vyjasneny, aby bylo mono ueiniti si Usudek o tom, kdy skonei nynejei hospodatska krise y e SpojenYch statech a kdy nastanou ptiznivejSi pomery. Terminem Rooseveltova fitadovani jsou jeete dva roky a do to doby nelze pravdepodobne take eekati, by nastaly vYznadnejei.zmeny v politickem

VYKAZ NOVICH CLENt ZA

111ESIC

UNOR 1935.

die

ti-idy pojiiteni, stali a obnos Ti Ida St1i 1 Obnos eislo fadu B C D E F G H 4

13 13 17 17 23 24 24 24 25 25 28 40 40 63 63 67 '67 79 83 88 88 88 88 88 88 88 88 88 88 93 110 111 118 130 142 153 153 153

1

1

24 43 16 27 22 26 20 20 32 48 48 32 32 46 16 25 18 44 28 28 21 27 30 34 21 21 21 53 37 17 21 26 26 37 36 28 16 16 18 24 24 35

500 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 500 500 1000 1000 500 500 1000 1000 500 1000 1000 1000 1000 1000 500 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000 500 500

11 21 2 5 Pojitteno v tticle B 11 e/ent Pojieteno v ttide C 21 elenti Pojteteno v thole D 2 dleni Pojieteno v tilde G 5 elenti Pojieteno v tilde H 1 'den Prtimerne stati 29 let, 6 Mesicu, vice.

Prilmerna, pojistka $888 men& Ptipojieteni: 130 1 20 1000 DETSKY ODBOR Rad Do 16 let 20-leta. Spl. v 18 let.

24 1 84 1 88 2 142 1 4 oleni Pojieteno v 20-lete do2ivot.

1 lien Pojieteno v splatne v 18 letech Jsem s br. pozdravem Edward L. Marek.

Due 28. :Mora. 1835.

Z1vote Ameriky. Pokud jde o americkY dolar, - je pfanim veteiny obyvatelstva USA., zejmena bankovnich kruhu, aby byl na nynejei vYei stabilisovan, co't oveem souvisi velmi ilzce se stabilisaci anglicke libry. Doposud nejsou take vyjasneny nektere zasadni ()talky americke obchodni politiky, nebot' jsou hlasy, ktere tadaji, aby Amerika podle dkivejeich zasad republikanske strany delala politiku vysokYch ochrannYch cel, kde2to druha strana, k niz path nekteti demokrate a konsumentske vrstvy, pfeje si zlevneni cen nutnYch Nvotnich potkeb, deho2 lze dociliti pouze levnejeim dovozem z Evropy. Vykeeeni obchodne-politickych otazek zavisi take na konednem vyteeeni fipravy mezispojeneckYch a ostatnich dluhit mezi Evropou a SpojenYmi staty a to je problem nejen americke, nYbrt i evropske finandni i mocenske ky.

strana

VESTNIK

< AZ.4 +

Organ Slovanske Podporujici Jednots Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDABTOR—FRANTA MOULKI—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOV.A.IK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne 65c roene. Do stare vlasti *1.65 roene.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Ufadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, piedplatne, oznalnky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas —— Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Probuaeni jara. Neni na svete nic krasneThtiho net jaro. Tak hluboko clotYka se nitra eloveka jarni vzduch, pisen ptaei a prvy rozpult listovi. Tu nezkatenY elovek citi. ae ho neco vela, probouzi, ottasa jim, jima ho vzruteni, citi se v zajeti to zmeny venku, musi s iii jiti, ptitakati ji, vejit sam celou svou bytosti v ten netutenY, neVysloVitelny pies!

KatdY zisk a moudrost, ktere kdekoliv jinde mutes ted' ziskat jsou nic, jsou Prazdnota a zbytednest proti tomu zisku a to moudrosti. kterou pkinati jaro. Jarni jitro aifi ovzduai blaha a zapomenuti. eloveku chce se tit, po- znava, fe chybil, ptestaval-li nekdy yetit ye vytti duchovni Pivot, za jarniho jitra odpada "vie hmotne s eloveka jako tupiny, vtechna ptetvatka a nepravy pomer eloveka k ptiror• de — nebot' jaro je vzktiteni, oeisteni, znovuzrozeni: Katdy noVy list na strome, katde za aeveleni ptaka vole,: Raduj se! Nehtet vice!

Nevinnost rodi se jen v pfirode a jeji opravdovou dilnou je mladi. Jen deti, pacholata udrtuji vtecku mravnost na svete. Jak by brzo pfestali lido \refit v prostou a eistou radost bez nich. A zda, se, ae je tomu tak v cele rode. Ty mlade vYhonky na strome chteji zkusiti Pivot sveai a netnY, jako ma rostlinka, ktera prave vyklieila ze semene. Kde je kvet, tam je piseri! Jaro vole, Ir • novemu aivotu .. .

Otevfte vaichni duke na volani jara!

Dfileaite upozornini: Cinovnici vaech tacie a zvlatte tech, ktere vlastni spolkovou budovu jsou timto upozorneni na ptedlohu. zakona, podanou v natfi legislatute, jit se zapovida prodavani piva ve vzdalenosti 300 yardt od venkovnich spolkovych taneenich sini. Spolky a jednotlivci vlastnici sine meli by tadat sveho zastupce v zakonodarne, aby hlasoval proti takovemu zakonu aneb aby v ptedloze stanovena vzdalenost byla zkracena. Tichotlapkove vystrkuji rfitly; jim nejde o poctive ftsili v boji proti nesttidmosti, kde nikoli kaz nYbrt cilevedoma vYchova dociluje vYsledku — fanatieti 'suchati v suknich a kalhotech chteji stfij co sttj znasilriovat, porou Cet — vettine. Dobie vychovand miadea dovede se chovati slutne a Olt sklenieku piva kdekoliv, take v taneeni sini nth vedle n5, tpatne vychovana °path sobs stimulant byl k prodeji na mile od sine.

MalY, zapomenutY elovek dosud zapornenut.

Tteti rok Rooseveltova noveho Udelu zapoeal s temnYmi stilly. Amerika pod jeho vedenim udinila krok vpked na ceste k ozdraveni; produkce je eilejsi, risky vetSi, zamestnanost se nem zleptlla, net mzdy . z da.leka neudrtuji krok s produkci. Pied. dvema roky Celil rothodnY president ROosevelt krisi finandni, dne:-3 opet eeli krisi za.konodarne — kongres at do sud mnoho vaane prate v tomto zasedani nevykonal. Mezinarodni bankeki a Wall Street skryte jako eervi zevnitt proti Novemu fidelu Inalornysini nerg to prot o vrta% ztratil d6veru v prosidenta, ale ,rOtd, k 11nOv jell() pov6t40, proti $ituP 1 40: Wr,

obklopuje Baruch, mezinarodni banketi, kteti mu nateptavaji filosofii zkazy. —•Zadost milionft americkeho lidu po starobnim poll= ateni, proti nezamestnanosti a nemoci dosud viset ye vzduchu. Jsou d ye pfedlohy zahrnujici o socialnim zajiateni — Townsendova a Lundeenova; nalezajici se v phsluanYch vYborech kongresu. Townsendova ureuje $200 mesidne osobam 60ti letYm. Neni z finaneniho stanoviska proveditelna, jeji navrhovatel ptistoupil na kompromis $100 mesiene a fond pro vyplaceni teto starobni pense opatfila by 2 procentni dari z prodeje a vzestupna dari z dedictvi. Nez i tato pense zda, se vysoka a nebude zavedena. Lundeenova piedloha majici presidentovo schvaleni, navrhuje $30—$40 me'siene, vYlohy spojene se zavedenim a vydrtovanim administrativy pojitteni hradila by federalni vlada a dalti nutne penize budou eerpany z dani, ulotenych na dedictvi, dary a pkijmy jednotlivet a korporaci Cinicich rodne $5.000 a vice. Starobni pense die Lundeenova navrhu dala by se uskuteeniti. Dosavadni spoleeenska nevyrov.nanost, jejit vyteteni opatiilo by penetni prosttedky k vyplaceni pojiateni. Kam se pod:\tame, vaude void nas to nevyrovnanost. Mame tadu multimilionatt, na rfanYch vodech se promrhavaji statisice, nekteki za svou praci jsou odmeriovani nezaslouaene (presidenti aeleznic, tovaren, utilit, filmove hvezdy atd.), nesmirne sumy jsou vynakiadany . na soudni lieeni, vydraovani trestancti stoji obrovske sumy . . . a tak milteme uvadet do nekoneena, jak pyramidy penez se propadavaji do bezednYch jam mrhavosti a ztraty. Kdyby tato nevyrovnanost mohla byti vyrovnana — men bychom tu penize k thrade starobniho pojitteni a dal° by na zapomenuteho mute bez dlouhYch priltaht.

Trvaly pramen sebevzdelani — kniha. — VYznam a tradice knihy v narodnim tivote, deskem moano shrnouti: narodni snahy utvately se vlivem knihy; o ni tlo v dobe husitske; d ye stoleti po Husovi stoji ye znameni boje proti Ceske knize; na jejich osudech metime hloubku eeskeho utrpeni a tpadku; ska ke knize ptechazela s pokoleni na pokoleni; kniha utvati narodni charakter; z ni vyrusta cit nabotenskY, narodni i socialni; narodni nate vzktiteni je take dilem knihy; od dob osvicenskYch zakladaji kulturni spolky knihovny; vzdelanost naroda meti se tet podle tvorby literarni; po obchodu ze tkoly je kniha velmi mnohYm jedinYm pramenem sebevzdelani; se zfetelem k tomu a ke stalete tradici knihy vydan ve svobodne republics eeskoslovenske zakon o zfizovani knihovny v katde obci (knihovnicky zakon, obecni knihovny a eitarny).

Vystraha pre paaeraky pojiateni. Sdruaeni pro zlepteni obchodu vydava vlastnim nakladem tYdenik maleho formatu, jehot teelem je peelivY dozor nad nekalYmi praktikami potmetilYch firem, raketyrstvim, podvadenirn vydiranim ze strany nesvedomitYch, nepoctivYch zastupct vtech druht obchodu. V poslednim aisle uvedeneho "tYclenieku" ze dne 8. biezna docitame se o posledni vYstraze yefejnosti, vydane rozhlasem stanice WRR v Dallas v patek veeer, dne 1. btezna. Trest' dotydneho varovani ptinatime k ponaudeni nati bratrske vetejnosti s dttklivou tadosti, by ye svem vlastnim zajmu vYstrahu vzala ku vedomi a v katde nahodile chvili, kdy tu a tam zjevi se neznamY agent, prodavajiei ne zname pojittenf na Pivot, nikdo nedal se sebelakavejtimi vYhodami nachytat a nekupova,l, nepodepisoval nidehot, ania by se pfedem o pojitt'ovne dostateene informoval. Co tedy bylo rozhlasem texaske vetejnosti zdurazneno? "KterYkoli drtitel aivotni pojistky neb obean ochotnY k vhodnemu uloteni svYch spor — mei by si uvedomit, ae jsou solidni, poctive firmy a mezi nimi sem tam i nepoctiye. Nesmime se domYaleti, ae kaadST certefikat pojiateni ma postaeitelnou zakonitou zalohu a je svedeetvim spravne uzavfene stnlouvy.

Jsou pokfit'ovpy, zpVujici 8e vslvecinouti 8titnihd poy olehi, opr6.vtaljici k provozovbi v irt.vm, IttleOf r)rn. fr$

Ve stfedu, dne 20. biezna 1935.

Statni odbor Pojiateni dohlecla na vedeni, hospodateni pojiat'oven i bratrskYch podpfarnYch organisaci, alma chrani pojiatence, ae vyhody jejich pojistek budou zarueene spineny. Komisat Pojiateni nema ale prava, patadovati vYkazy finaneniho stavu pojiat'oyen mimostatnich t. j. nemajicich pro na:,' Texas zakoniteho povoleni. Chapete Certovo kopytko v paaovani pojiateni spoleenosti v Texasu nelicensovanYch? Sednete na lep mnohomluvnYm, nesvedomitYm, mazanYm raketYrtim, koupite sobe pojistku, ania byste men bezpeenou zaruku, jistotu, ae platite, stfadate — by vaai drazi v padu yak smrti skolektovali pojistne?

Piiati valka rozpouta se v pine sile a britze ne v nekolika tYcinech, ale hodinach. Francouzati vojenati odbornici navrhuji, aby se utvoiila vzorna utodna armada a 10.000 muaich, celkem asi 6 divisi motorisovanych a modernimi prostfedky krytYch, jea by s ohromnou vYzbroji mohla vniknouti • na desitky mil na fizemi nepiltelske as do zad nepfatelske armady. Pohranidni opevneni by v tako\Tem ptipade pozbyla vYznam, leda ae by by la trvale jiti od nynejSka obsazena dostateenYmi silami v pine valeene vYzbroji a ae by se utvoiila za tim fieelem armada vybranYch vojakii z povolani. Pfiati valka vniukne nenadani a to nahlYmi fitoky leteckYmi, spojenYmi s bombardovanim, plynovYmi fttoky a pod. Proto evropske staty usiluji mit stale pfipravenou armadu a k tomu byly jia v nekterYch zemich udineny nabehy. Kam speje, lidstvo?

Uslygri sond hlupcii a smich davii . . . Kdo nezahubil toho neb onoho? To vaecko moano — a tfeba i snaaeti, a kdo nil:lac, at' opovrhuje. Ale jsou rany, ktere bolestne biji v same srdce. Clovek vykonal vaecko, see byl: pracoval fisilovne, s laskou, poctive, lee "poctive" tvete pii zvuku jeho jmena planou nelibosti.

"Odejdi! Ven odsud!" volaji nan "poctive" mlade hlasy. "Netteba nam ani tebe ani tvoji prate. Ty nas neznaa, ty nam nerozumia, ty jsi naa neptitel". Co si ma elovek takovY poeiti? Nic, neali dale pracovati, a ospravedlneni se nepokouaeti a spravedliveho posudku neoeekavati. Hotkou je site nespravedliva hana z fist lidi, ktere milujet, ale snesti lze i tu . . reel knihy zabarne. Kniha zabavna neni jen pro zabavu, pro ukraceni chvile, ona zutlecht'uje mravne, vzdelava, utvafi duchovni slotku aivotni, vzbuzuje touhu po vyttich hodnotach sveta. Clovek poctivY, dobreho srdce je v dneanim vefejnem aivote mnohdy vYznaenejaim Cinitelem neali bezohledny chamtivec, tfebas s velkYm ureitYm vzdelanim. Jak manic Cisti? Dej knihy je pouze prostfedkern, nikoli diem; Cteme celou knihu, eteme i mezi faclky. Hodnotime osoby podle Cinu, posuzufeme je podle diislednosti Ci vrtkavosti v jednani; srovnavame teinky vyplYvajici z jednani destneho Ci podleho, hledame skrytou myalenku a dtivod, prof byla kniha napsana. Steaejne myalenky si znamenarne. k dobre knize se po Case vratime. Noviny struene zpravuji o rozmanitYch vecech dneaka, poueuji odborne, jinde vaeobecne, tea do jiste miry pkinageji pobaveni. Noviny jen zpravuji, vzdelavaji melee, doeasne; kniha vaak hluboce a trvale. Noviny nikdy nenahradi dobre knihy! Kdo ma dobre knihy, neni sam, ma pkatele, kteti ho neopusti, neoklamou, nezradi.

Kulturrn price je spoluprace veldt. Ctim v kaadem eloveku jeho dual. To je moje demokracie. Ja si kaade dune vaaim, to znamena, ae byeh nedovedl rozhodne odporovat zlemu.

Duae k dual, novel k eloveku pii vai pfirozene nerovnosti. Individualnost (osobitost) znaMena mit silnou osobnost ye smeru mravnim.

Rovnost hospodataka neni • kotnunismem.

Spoleene vlastnictvi je neco jineho nea rewnost. Rovnost neexistuje nikde, ani vYvojem historic, ani od prirody. Ve skuteenosti je vaude, v cele pfirode a take ye spoleenosti nerovnost. Ale alovek • prase proto ma ideal rOvnostl. Prakticlty ?,nalftenfL to‘illOSt t4Df8iteir0 stupor! peroVflogi.

T, 0, 'Mawr&

Ve tkedu, dile 20. brczna 1 5. jr MLUVENI mame site od piirody uree.na; lista, ale pro zamilo yane, pro ty, jet byli raneni Amoroy Yrri S".ipem, at' jit v rozpuku mlacli, pokroeilejaim veku a nekdy i ve velmi pokrodilem, nekdy to sedne i na plesniyell° dedka a babku, existuje take hovor lineho telesneho Ustroji, kotviciho v hlubina.ch hrudniho koS'e. A paneeku, kdyt to tad-ne mluviti, tu svou vYraznosti ptemaha i zdravy rozum. VS'ak vite, co ti zamilovani v'Sechno delaji, to se to at vymyka, z hranic motnosti. A to srdce hovoh mluvou tajemnon, pro jineho net jeho majetnika nevnimay ou, leda u toho, jen je tim etherickYm Dui-dem spojen el ptipoutan ku osobe, jet' je pied,metem jeho tuteb a nadeji. Nekdy to srdee ko v neyYsloy nem blahu jen si pobrouka.va jako spokojene nemlu ynatko, jindy vyrati la kes neureite tluky a tepoty, jako by bylo zachvaceno nejakYin druhern jakehos deliria tremens a easem to zas v nem viii jako supe ni rozhnevaneho, vetrem bieovaneho more nebo jako rachot v Utrobach sopticiho hornateho obra. Vy to mluve zamilovaneho srdce nerozumite, nechapete ji, zamilovani v'aak ano. Kdyt je takorY mladiekY snilek u spanile diveinky y ptizni, kdyt se navzajem churn laji, maekaji a delaji druhe hlouposti zamilovanym ylastni, zpivaji jejich srdeeka v'Sech motnYch toninach. Dovoli-h takovemu mladenci majitelka srdeeka lehounke pkitisknuti na prsa, na kypici nadra, dmouci se v rozech yeni jako ylny rozedmuteho mote, netteba mu ani, aby stethoskopu pro postteh jejiho srdeaka, aby zjistil ae v jeho ptitomnosti se jeho biti uchyluje od pravidelneho behu, ze jeho tepot je boutlivejkm. y yraznejaim a v souzvuku s tepem jeho srdce. Dnes to mail ti hok mnohem lepk, eas a okolnosti jsou jim mnohem pliznivejSimi pro poslech. Nebot' je hrudni koS' volnejkm, nejsa sevien tou ohavnou klickou, kdys vyrobe-nou z velrybich kostic, zvanou anerovaekou. jet' diktum mody po dlouha leta ureovala jako Cast nezbytne tenske garderoby, jejimt teelem bylo zyYSeni ptivabil ktiyek a obrysii one easti tenskeho tela. A mut', zvlake ti jsou pine spokojeni s touto zmenou tenskeho ithoru, neni vice false a kla,mu, jak tomu kdys bYvalo, kdy mohla deva skrblivost piirody nahraditi gumovYmi vyrobky a jinYmi surogaty a tak mladencesiditi, net ve, plula do ptista yu mantelskeho. Ridila se ph torn' potekadlem, to v lasce je vS"e dovoleno a tedy i takovY malt' Uskok. Dnes lehounka tenska toga mluvi mluvou ptimou, neodhaluje site dosud, ale naznaeuje obrysy a rozmery.

Jsou morousove a S'karohlidbve, kteti pro miloyani a rUzne ty slastne yYleyy lasky maji jen opovrteni, 'SkodolibY posmech a kteti torn vidi jakysi druh smysloveho omameni, ba do konce blaznoystvi. Rozbiraiy ptiainy a stay lasek rtizne velieiny. Filosofo ye usuzuvali tak, psychologo y e jinak a biologove to .pokladali za nee°, co ptiroda ye sve moudrosti vehroutila v souhrn tivoeianYch pudi, aby specie se uchovaly aspori at do to cloby, net yytvoti neco lepkho, jak nam to povidaji geologicke zaznamy. Ale zamilovani Berta daji na vSechny filosoficke a jine kriticke twahy o lasce, tiji jen pro ni, pro sebe, jakoby ostatni svet pro ne neexistoval. Laska ta hYbala od nepameti svetern, jako ta nejmocnejk paka. Archimedes, ten stark tecky filosof byl tolik obeznamen s naukami intenYrstyi, ze mohl "Dejte mi pevnY bad, ov§em ve vesmiru a pohnu zemi". Laska site nema tad-neho operneho bodu Ye vesmiru, ale pied hYbe svetem, svetem v nemt tijeme. Laska skYta motivy k tern nejkrasnejaim meni, lee je take podkladem i hroznYch eine ✓ dejich kriminoiogie. Laska tvoti, dava vzpruhu k tivotu, ale take nekdy cynicky sle-pe vratdi, nici, vyhlazuje. 0 tom mame z historie sveta mnoho doklaciti. NekdiT Lena miluje vroucne, neziStne, oddane, da yajic v:§e ✓ 'Sane a neohlitejic se na obeti, jet musi phnesti. Jsou v'Sak take teny, jet miluji vypoelta y e, je neaRt ten tovar lasky n jeji 8 elziadnott a, vypct'itoon halkulad, vii`.'

M*011 404

t'la

'1:dm

Strana 3

VESTN1K

, 9, "Kdyi srdce prom uvi. mati. Laska vybudovala kite, laska je znieila, stavela trany a take je botila. 2ena se neleka obeti, dovede jiti za svkin diem odhodlane, nadtene, fanaticky. Beda tomu, jen ji stavi ptekatky, zniei jej. Nic ji neodradi, pfekatek se neleka. To povidaji nejfepe analy svetove valky, kdy tenske vyzveclaelty pattily k tem nejnebezpeanejtim a nejobavanejtim.

Laska davala, vdeenST motiv pro hudbu, od prostych lidovvch zamilovanS/ch pisni milostnSTh, od nejjemnejtich vroucich vylevn po ty nejvulgarnejti. Ty lidove pisnieky hezky pekne vysttehly naladu zamilovanSlch srdci a na jeji ruzne lase byly skladany i kuplety, trochu cynicky hrube, ale hodne zrnedek drsne pravdy ize v nich nalezti. "Laska a arsenik jsou d ye mocnosti, jedna ere srdce, druha vnittnosti".

Laska je osou mnoha novel, povidek a nomann, pohadek a povesti. Divadlo by se snad ani neobetlo bez motivu lasky, je pro dramaturgy veseloher skoro nepostradatelnYm. Veselohra, do nit je vpleten nejakST zamilovanjr namet je hezei, priiznefai a libivejti. Je vice po chuti divaktm, jako dobte kotenene a upravene jidlo.

Kroutek Hlahol tadu Pokrok Houstonu, s ptichodem jara, kdy vte pooktiva, kdy se vSe raduje z probouzejicicho se tivota pod tajemnou mod obrozujicich paprskt sluneenich, ptivadi na prkna sveho noveho, krasneho a moderne vypraveneho jevitte veselohru, jejit podmet tvoti thema lasky. Ma nazev: "Kdyt' srdce promluvi." Je z pera Ferd. Olivy, pestra pina, sveaesti a veselosti, jak ani jinak bYti nemnte, kdy rekyne ntoeici na srdce muau jsou mlad'ounke kancelalske diveiny, povestne komptoiristky a hned etyti. To vite, co takove rortomile telmieky dovedou. AC jsou te pem v kancelati, duchem bloudi loth vi kde a je-li v kancelati ten, o kterem sni, tu je teprve boti doputteni. Takova komptoiristka rna vlastne na starosti podvojne vedeni kneh, ty obchodni, zavodu a pak onu neviditelnou, do ktere zanati si vte, tS/eici se ji a jejiho vyvoleneho. Ma v to knitce v jejim srdeeku take sve rubriky —Dal— a —Ma &Iti—. V rubrice dotyene mute stati ptikladne: —VCera veeer na prochazce parkem tti hubieky — Dlutna, pohledavka pul tuctu nevracemich hubieek— a tak dale. Jaka jim hezka uttedfil autor — Martieka, Botenka, Hildieka a Manieka. Tyto nlohy byly ptideleny hezlOm jejim representantkam, Martieku hraje sestra H. gvestkova, Hildieku M. Kalouskova, Botenku E. Kotrlova a Mamieku M. Winklerova. To je vtak jen Cast tenske-ho personalu hry. Autor tam take vsunul mladou vdovieku a tim dal h ri e trochu pikanterie. Vtak vime, co vteehno ty mlade a hezke vdovieky dovedou. Tou vdovieku je Milada Satranova, vdova po obchodniku, hraje ji ochotnice, tive letory, sestra W. Kelnarova.

Nahledna zbetne do knitky, seznal jsem, Stazinka, Lena sluhy Vaclava neni tak nevinoueke stvotenieko, bylo tarn cosi, 'to to Stazi, kdosi pusy sazi, slouti-li mi dosud dobte pamet. Ale kdo byl ten smelec, to nefeknu, ptijd'te v nedeli, dne 31. btezna do nati nove sine a chytite jej, jak pravi zakon "in fla-granti", ph einu. Stazinku hraje sestra E. Kalouskova.

Jak ani jinak bYti nemtde, je ye hie zastoupeno mutske pohla yi. Svet by vtibec v nynejai vysoce vyvinute fasi nemohi bez dvou pohlavi existovati, aspon ne na dlouho, vymi. el by. Vyvinutejsi formy tivoedstva se jit nemohou mnotiti pouhYrn delenim jak Astrojenci nejprimitivnejkch forem. Proe to tak ptiroda ustrojila, to je jeji veci a tajemstvim.

Ve hie vystupuje Jindiich Satran, majitel tovarny, bude jim bratr B. Walla, pak je tu neetni Ryneg , jeji hraje bratr J. Kahanek, riditel Jireak, jeji hraje bratr Al. Ho'Sek, Rcr kos, Satrantiv tajemnik, bude jim bratr Lad. mut Stazinky , sluha Vaelav, toho piedvcde bratr A. Walla a p08e1, snad nCiaky alOtt: 'p&6111ioti ti'amOte, tIbi bt'dd btatr !4k MOti/ri. qra Coil te!I•10 k ltdVt

reeky ensemble vypsal, tu mutete jit tutiti, to to bude neco, co bude pekne sehrano ate se pobavite- velMi . mile. Nove, moderni; pekne vybavene jeVitte, to se to bude hercOm hrati. Aby ta, herecka chasa neplavala, o to se postara jako obyeejne jit ofcielni napovedka, sestra R. Hanusova. Ted' je ji botinku jit hej, vysloutila si jit trochu pohodlieka, eehot jit bylo nejvice zapottebi, dtiv se musela v to kukani pro napovedu tisniti jak herinek v s.oudku. Ftitte povime si o divadle vice. Dnes jen ptipomenu, ze po divadle bude volna, zabavenka pti hudbe Navratilova Orcestru z Brenham.

A take se nemusi navttevnici k nam zavitavti bati, te leknou jak ryby na suchu Mame tarn peknou filialku zavodu, ktere vyrabi dobre a pomerne lacine mediciny pro podobne kalamity. Nu a co sestry maji ten jejich soukromy budoirek, citi se tam jak doma a v kuchyni, tak pekne zatizene take provadi vtelijake experimenty, tak hladem u nas tet nikdo zemtiti nemusi. Pobaveni tam bude dost, tak neni tadne vy'mluvy, to byste museli ziistati doma. Pobavenieka bude dust, miltete tam brat i kuleenik, ptejeteli si, ale ne "seben, `leben", nebot' jit stall Cechove hru v kostky, Ci "vrhcaby", jak oni je zvali, zavrhovali. Rovnet tam neni tadn:c7 "chambre separe" pro misounky, kteti maji tak radi nejake telmovske "tete a tete" s nejakou kiehotinkou v tistrani.

Na na av l tadovou sini vzpominaji krajane odevtad. Z dalneho Idaha, tam kde vali sve viny reka Snake, jsouc napajena tajicimi snehy horskVch temenn Rocky Mountains, tam kde je eetne natich krajanti usazeno blite mesta Buhl, zavlatujicich sve rodne pozemky vodou ze jmenovane ieky, vzpomenul na nas bVvaU. Texas, bratr J. J. Pkilueik, poslav za sebe a za svou chot', jelikot se nemohli dostaviti na slavnost otevieni sine peknY darek, v obnosu peti dolarn k rukoum pisatele techto tadkii, cot timto jmenem naecho taclu vdeene kvituji. Piisiibil v dopise, bude-li mod, to se na nas ptittirn rokem podiva pti to "Centennial Fair". Jit jej pie-dem vitame.

A jette neco! Nate omladina, sdrutena v Junior Club se eini, sdelic mi prostkednictvim bratra A. A. Letikara, Ce budou miti slavnostni banket dne 6. dubna v nati tadove bu-dove. Neco podobneho, co miva take ta sinetanka v natich zdejtich velkS rch hotelich. Budon k nemu pozvani ntednici nati Hlavni Utadovny-a tet hodnostati nati samospravy, okresu a mesta. Fromluvi krome bratra A. A. Letikara, jent bude miti funkci jako "toastmaster", ptedseda Hlavniho Eadu, bratr soudce C. H. Chernosky. Vstupne bude $1.25 za osobu. Ptejeme mnoho zdaru nati eile omladine ku teto novince.

S. P. Studnien57.

Oznameni timrti a dildivzdani.

V chladne limo matky zeme slozili jsme nejdratti bytost pro nas na svete tijici, milu-jiciho mantela a otce, P. STEPANA SKRLU.

Predeel nas do neznama v pomerne jette mladera veku, po hrozne, dlouho trvajici nemod.

Jsou ra.ny v tivote, jet nam katdemu smrtelniku osud v cestu postavi, nejvetti, nejbolestnejti, raffia, kterou ani ptatele nedovedou zacelit, jest ztrata bytosti nam nad vte drahe. Ta znstane oteviena po cely dalti tivot nat.

Diky vain ptatele drazi a rodino, kteti jste se snatili nak bolest zmirniti a projev soustrasti na jevo nam dali.

Dale dekujeme p. farati Kupci, za dojemnon- tee v dome smutku i na htbitove, a zpevaktim za zapeni pisni v dome smutku i na htbitove, hrobattim, nosittim rakve a neastniktm, kteti nateho draheho zesnuleho k poslednimu odpoeinku doprovodili.

Ty's ptecleasne nas opustil, nas milovaiV rntai a °tee ptedrah. Wak prijde Bas, to se Tebou 6,ktioVd, ! enk; to

ZOf.:71M,

Strana 10.

VESTNiK

VICHRICE Jan Vrba ROMAN

Pfece nebylo v g ecko v poka,clku. To citil stejne jako ostatni, ale podstaty se dopatra ti nemohl. Proto take myslil svoji radu upfrinne. Nepochyboval, te bystre oei pani did by pronikly hloubeji, net jeho. Ale take mush s ni souhlasiti, te by o jeji nav gtey e bylo s druhe strany vyvinuto nejhorlivejgi aby postfehla co nejmene.

Bylo to hloupe, velmi hloupe, velmi hloupe zejmena pro neho. Potkeboval yyjasneni pomera, aby se mohl podle nich zafiditi. Pied nekolika mesici, kdy ho Karel pfijal do syYch sluteb, prohlitel v g e jasneji, net nyni. Bylo mu zkejme, te — jakmile se Karel ateni, na stane boj mezi obema tchynemi — a nepochyboval, ktera strana bude fitoeriej gi. Prato take se snatil posiliti pani iidici, poradiv ji, jak by mela zariditi, aby Riltena -byla, skutednou pani od chvile sveho y krodeni do domu TupYch. Vedel, 'te se snatila jeho rad uposlech-flout', ale narazila na netu geny odpor se strany Karlovy. Rodove tradice se ukazaly silnej gi, net pfedpokladal. A tak se na dosavadnich, pomerech nic nezmenilo. Stara pani zfistavala majetnici poloviny-zboti, jeji zasta. -• valo i naspofene hotove jmeni — a Rfitena byla vlastne cizi osobou na statku, nebot' Karel ji nepripsal ani poloviny ze sve pale, ani neobdrtela obvykleho venneho daru. Tradice rodu byla skutedne telezna.

Jenom dvoji mohlo zmeniti tento sta y. Smrt stare pani, ye kterou v g ak leda blazon mohl doufati, ponevadt byla v nejlep gich letech a kypela zdravim — anebo narozeni dedice.

Druha udalost by byla razem v gecko promeni_ la, nebot' jeg t'e" piede dnem kftu by byla panim.ama postoupila svaj dil synovi, obvenila nevestu, zasloutivei se o rod, ode gla na skuteenY vYmenek. Ale prave zde vrtel Brotek hlavou, nebot' znal po te stranoe nazory pani fidici a nepochyboval, te je v gtipila i dcefi.

Proto mu bylo, jako by gel hustou mlhou, ktera, nedovoluje prohlednouti. Tu gil, te zde je pfidina nepochopitelneho dusna, ktere naplriovalo TupYch dam. Znervosrioval ho ten stay , nebot' se potacel jako taneenik mezi vejci v pfitmi, kdy nevi, kam by mel nohu lotit, aby nektere nerozglapl...

Ale prave, kdyt byla jeho nejistota nejvet-g i, dostavil se onen prosincovY den, ve kterem se zadalo jasniti, aekoli dosud snih nepadi na krajinu.

Tma uz byla, kdyt skoneil praci v kancela zhasl svetlo, progel dvorem i brankou a pustil se cestou ke vsi. Neu gel jests polovinu vzdalenosti, kdyt zpozoroval, to kdosi jde pied nim. Podle zvukti kroka byla to Lena. Udivilo ho, kdo by tak pozde gel ze mlYna. Zrychlil krok, ale jdouci pied nim jej zrychlila take.

Zfejme nechtela bYti dostitena. Podnitila tim jests vice jeho zvedavost, takte chaze obou se ,promenila v chodecke dostihy. PH vchodu do vsi se mu zdalo, te je to Ratena; jist si vgak nebyl. Ani na na ysi nedospel tak blizko, aby mohl ureite poznati. Ale byla to 'ona, musila bYt, nebot' vklouzla do gkoly...

V te chvili se zarazil, ale nedalo mu, aby se neugklibl. Jiste se domnivala, te jde za ni Karel. Proto tak utikala. A utikala-li v torn domneni, potom ureite mezi nimi do glo k rozmike, a mladi pani utekla doma si potalovat.

Vykrodil zase, krokem v gak jit pomalYm, Take limey rychle s jeho tvake zmizel, nebo pojednou bylo, jako by se ona hloupa mlha pied nim trhala...

Ano, nemYli-li se, hada-li spravne• pak je tu podatek ujasneni. Takoveho sice, ktere ye svYch • dohadech vyloueil, ale ktere pies to neni nemotne. Utekla-li skuteene, provedia nejhloupej gi kousek jakY \T aboo mohla pro%/esti. Natolik jit nahledl do zpasobia my gle-

ni i citeni TupYch, aby vedel, te bude pkijato nejen starou pani, riSibrti i Karlem jako tetka. uralka. Ani eeledi pod trestem propusteni nebylo dovoleno vynesti cokoli z domu, natot pak Menu rodiny, at' byl kdokoli.

Kdyby melo bYti napraveno, musila by se vratiti pokorne a kajicne...

Potrhl posmegne koutky fist a zavrtel hla vou. A to se nikdy nestane; to by vedle Rateny nesrnela stati pani fidici, ktera nikdy nepochopi, ze byl udinen gkrt pies vgechny jeji vYpo es ty. Naopak, bude se domnivati, to prave je na koni. A zhorgi tak a zaplete vgecke, do nemotnosti rozuzleni. — Jedine Tvrdik by jegte mohl napraviti... Ale jen ta myglenka mu kmitla hlavou, mavl rukou. -Mohl by, pravda, ale nesmel by bYti takova baekora...

Dogel doma — a doma pustil z hlavy.

Vgak ho zittek poudi..

A pouch ho didv, net se den do svetla rozbreskl.

Po svem zvyku byl v kancelati pied sedmou, za•im co novopedenY pan fidetni dodrtoval nadmiru pfesne atedni hodiny. Slutebni jeho horlivost mela ov gem sve davody, nebot' mush o sa,mote vytiditi innohe, do de ho nesmel bYti zasvecen nikd y jinY. Jsou tiredte meze v davernosti mezi podfizenYm a nadfizenYm, kterYch nutno dbati.

Heg take bydlel ye vsi — u starosty, ale toho dne se nejak zdrtel. Ut bylo davno osm, kdy>: do dveki jako puma...

"To jsou noviny" — spustil, sotva zaviel za "Nage mlada, pani utekla sebou doma. Ut je toho pina yes. A prave ted' gel se mnou pan fidici, aby to narovnaval...

Brotek se podival na hodiny, ale ponevadt pod nimi visel atrtkovY kalendaf, neprotekl hiouposti, ktera se mu tlaeila na jazyk. Zapochyboval totit o spravnosti sveho veerej giho soudu strany pani kidici. Ale ne, nebylo to takove — nedonutilo ho, aby nechal gkoly a let& horempadem do statku. Byl etvrtek, proto mel pan fidici volno...

Rortrtitost v gak na neho padla piece. Usedl site k praci, ale papir pod rukou zastaval papirem — a napsand slova i cislice byly udinenYmi hieroglyfy — k jicht lu gteni ho nic neponoukalo. Pies chvili strelil pohledem z okna, nebot' prave prot kancelati byl vchoci do obytneho domu. Pal hodiny ubehlo, a nikdo nevy gel. Pfemohlo ho posleze, te vstal postavil se k oknu. Oihal na pana Hdiciho veril, to z jeho postoje pfiblitne uhodne, kolik udefilo...

Trvalo vgak jegth etvrt hodiny, net se doekal, deho naprosto neodekaval...

Nevygel pan iddici sam, gel s nim Karel a stall pani je doprovodila at za branku.

A kdyt se vracela, utirala si ve zfejrnem poh-nuti oei.

Davno zag la do staveni, a Brotek stal pokad u okna jako solnY sloup. V hlave se mu motalo pate pies devate — a ona zatracena mlha byla hust g i, net kdy dHv. Neco se uddlo, o tom nemohlo bYti pochyb, ale nee° tako-yen°, na ceho moanost vabec °hied' se po He govi — a jit jit ho chtel paslati, aby pfezvedel.

Was se vg ak vzpamatoval a mrzute usedl za Bylo jednano mezi temi tiemi, co by se tedy mohl dovedeti... A nae prozrazovati tak okate A piece se mYlil.

Za chvili pate zahreel dvorem kodar, a net uplynula hodina, ptivatel si zatici Karel pa druhe Ratenu do statku.

K polednimu pak tit kdekdo Ode' od slutek, fidelne poudenYch panimamou, 'te mladi eekaji rodinu, to mlada, pani byla proto u maminky — a viibec te v takovem stavu pHchazeji na aenu nejrortodivnej gi vrtochy. . .

Byl prase Heg , kterY donesl Brotkovi do kancelake. Dovedel se od breeici Bety, ktera nebyla uddlosti pohnuta, merle, net sama stapani. A divil se, te Brotek ptijal nejinak, net jako by byl udetii boti posel tesne vedle neho.

Ve s1.3cciu. One 20. bfezna 1935.

Vgak take to , byla motanice, v nit se pan spravce vilbec nevyznal. Byl to gkrt pies jeho rozpodty? Meth, v torn prsty pani -Jak se nyni vgecko zatoei?

Citii jenom, te kdyby byl je gte stokrat ma-zanej g1 staff by v te chvili a pied tem' 002kami stejne hloupe...

XIX. TYden, ktery po te uddlosti zdlouhave mijel, pfesvedeil katcleho, to cestidka od TupYch do gkoly joke nezarostla hlotim. Dvakrat ji v te dobe pfebehla pani Ratena, aby na ygtivila maminku. Ani o j&dine z tech navgtev nezastala jit site ye gkole pies noc, ale pfes to ji neu glo, te Karlovi ani stare pani nejsou jeji pouti pitemne. Samo by bylo stadila, aby ji ponouklo ke vzdoru, ale mnohem vie ji nakvasila jests jina pheina. Ponevadt nyni nechodila dorna za tmy, jako ueinila po prve, postrehla., te se te gi zvlagtni pozorno• sti katdeho, s kYrn se potkala. KatclY, kdo ji zdravil, mel na tvaid protivne `nasladlY Kdyt se zminila matce, neme gkala ji ta vysvetliti..

"To vi i" — zahovoilla jizlive — "kde by byla pYcha TupYch snesla, aby se vypravelo mezi lidmi, te j.si utekla za par nedel po veselce (lama! To musilo bYt zakryto. Proto stare. pani povedela deveekam, aby se dovedela cola yes, v 'dem jsi. Pribehla jsi tenkrat jenom povedeti take doma — kdepak utekla... Neyesta, ktera ma tak rada sveho mute, te je v torn za chvilku po veselce, piece od neho neutika..."

Vratila se Ratena po jejim poueeni domu nakabonend a pki veeeki si postetovala Karlovi, te cola vesnice si ua povida, aekoli ze gkoly nevyglo. VYtka byla zketelna, a .proto upadl do rozpakfr. Ne tak panimama. 2ensky bystke vycitila, to tento gip byl ukut i napojen tluei pani — a prave tak, te nemel zasahnouti Karla, nYbrt ji. Proto take, sotva na ni pohledl, pilkYvla hlavou a stateene se postavila naproti.

"Tomu se neinfite g divit" — zaeala vatne — "te lids ve vsi si vgimaji vgeho, co se deje i u nas, natoa pak aby neprojevili zajmu o takovou uddlost. Vetim ti take, te nevy glo ze gkoly, ale od nas, ponevadt zde nikdy nebylo zvykem tajiti, kdyt se potehnani boti sklonilo nad duet. Celed' upozorniti bYvalo I nutne, a einival tak zpravidla sam hospodaf, ponevadt aadna tem neprozrazuje rada cizim, ale pokud mate, zakrYva a taji. A aby dokonale pkikryla, snati se pracovati jako jin-ay. Neni to poeinani moudre, ponevadt snadno mate ohroziti nejen sve zdravi, ale i ti-vat, kterY nosi pod srdcem. Tebe ov gem charm, protote i mne zahanbovalo s podatku, ale zany jsem pochopila, jak bylo moudre."

Tilsly se site Riitene rty chtivosti odpovecleti, ale dvoji ji umleelo. Jednak se panimama lehce pomraeila, kdyt umlkla -- a bylo to pa prve, ze ji videla rozmrzelou — jednak take zachytila tem& prosebnY pohled Karlity . Smleela tedy pied starou pani, ale mutt neodpustila. Sotva ve gli spolu do lotnice, jit se ji hrnulo z fist . . .

— Davno mu chtela povedeti. Neni po prve, co ji maminka dava najevo, te se sem nehodi. Kdyby iekla prima a otevfene, bylo by ize jests snesti, ale to ne — vtdycky tak bodaye a se strany. Prave jako dneska. U vgech, ktere tu byly pied ni, bylo nutno upozorniti doled'. To tedy proto, ponevadt v gechny pra covaly, jenom ona nepracuje. Ma snad shod:ti do chleva, nostiti nadojene mleko, ei co...

Karla pkimo ohromilo, jak je moano tak zle a kfive rozumeti slovam, v nicht vabec nebylo obsat",eno, ani pod nimi utajeno. Ale jako matka pit vedefi, pochopil nyni i on, kde je ziddlo vg eho nepekneho ponoukani.

Vzkvasil proto spravedlivyrn hnevem...

(Pokraeovani.)

Om to as? at te dela dloveka, jest — pry — pravda odveka; z gigrlat v gak nejvice nadela opice.

Ve streciu, cine 20. brezna 1035.

Chrim U- svi u Roman.

Napsal Bohumil Zahradnik-Brodsky "Ptedstavend hned uhodla, to mat podezteni," vykladala rozjatene a oei ji jasne hokely. "Tolik masla nikdo jen tak neda, a prae ho v siroteinci pottebovali. Zavolala mne a povida, vim-li, kdo po mne patra. Byla jsem ut doma, ptisveddila jsem a v prve chvili nine Uzkost pojala, co mam delati. Napadlo mne, abych ela do Ratyne sama, ale ptedsta vend tikala, abych nejakSr den jeete poekala a hadala, to asi ty pro mne ptijedet.

Mam ji velice rada, protote mi domlouvala, abych ti, budee-li chtiti, abych domil neodporovala, a povidala, to kdybych naela doma zmenene pomery, to se mohu kdykoliv zase vratiti."

"Irt se nika.m vraceti nebudek zde je tyfij domov a zde bude se mnou zits. Nespala jsem celou noc a zvldete jsern se desila, co teknee memu provdani. Mani pouze tebe jsem ochotna obetovati ti cele sve stesti."

"Ty dobra matidko! Dost jsi mi uz obetovala a nyni je rada na mne, abych ti vracela, co jsi pro mne udelala. Ale o jednu vec to prosim, tu mi nesmie odmitnouti."

"Rekni si, co chcee a vyhovim ti od srdce rada," slibovala pohnutes."Dej si ueiti nejake pekne eaty," lichotila se a po rukou ji hiadila. "Bylo by mi hanba, kdybys ela e starch tatech k oltati. Budc to poeatek noveho tveho tivota a ten musi bSrti v katdem smeru krasnS7 " "Celou me zkatie," smala se v radostnS7eh rozpacich.

"Takove zltateni nebude Mich, je to mou povinnosti, •tarati se o maminku, ktera je nejhodnejei a nejhezei na svete."

Zrak pani Janulove zvlhl, objala dceru potom volala do kuchyne, aby jm dali jisti.

Pki eaeti se umlouvaly, -kterou evadlenu do domu zavolati. Milena sice chtela, aby si matka do Prahy zajela a v nekterem ptednim zavode si dala ueiti ptimeteny odev, ale to matka odmitla jako vec, ktera se pro ni ne hodi.

"Rano potlu pro Popelika, on nic nevi a kdyby se nekdo dovedel, to jsi doma, jiste by se take obaval, to se sriatek zmati.

Jsem dychtiva, jak se ti bude libiti."

"Libi-li se tobe, jiste i mne se bude libiti.

Ostatne nemam prava michati se do takove zaletitosti, nejsem tvou pani a jsem ptesveddena, to se za sveho druheho otce nebudu musiti stydeti. Jen abych la mu neptekatela a aby me mel rad. 'race bych nesla, kdybych pozorovala, to mu nejak ptekatim."

"Detino, on nema takovou povahu, on to bude miti jako svou. Bohudiky, bala jsem se tehle rozmluvy, to nemohu ani Mei, ale et'astne to dopadlo. Teprve nyni citim daveru, to snad se doekam lepti budoucnosti. Kdyby byl zesnulSr tvrij otec nernel takove vatne, jak krasne jsme mohli tits. Mohi zde dosud bS ti a doekati se vysokeho veku."

"Ano, on sam byl nejvice potrestan a proto proti nemu nereptam. Ten Madas z Cer venky se ut otenil?"

"Dosud se neotenil a nic se nepovida, by na to myslil. Popelik kdesi se dovedel, byl v Praze a to tam s Gabrielou i s tou pani doktorovou hovotil. Zda se mi, to stale za ni jezdi a kdo vi, nevezme-li si ji na konec sam."

"To by byl bud' slept' nebo epatti elovek." tekla prudce. `live se na ni pamatuji a ted' e mi mnohe jasne, co jsem drive dobke chapala. V prve chvili, kdy jsem se s ni setkala, ueinila na me z ldetni dojem. Po vatovala jsem ji za jemnou a chytrou pani. ktera mnoho vi a ktera utiva sveho vdovstvi, aby se zotavila po svem nett'astnem mantelstvi. Potom jeji yz37vave jednani k mutfim me roznecovalo. Myslila jsem si, jake to musi b3" ti ror■koAne, kcirt" rnnN ve tent/ obletuji,

y

y

y

7

j

y

,

y -

.

y

Strana 11

VLSTNIK koki se ji a o jeji ptizeri tebraji. Ptala jsem si, abych take to protila a byla jsem blizka htichu, ze nyni trnu, vzpomenu-li si na to.

Kdyby me byla Gabriela neptedeela, byla bych, matinko, htetila, jako hketila ona," Zachvela se bezdeenou hrrizou a zakryla si tvat.

"Ty bys byla tak hluboko nepadla., jako padla Gabriela, mela jsi vidy lapel povahu."

"Byla bych padla," tekla darazne, "Dobte jsem si vedoma co povidam. Snad by me bylo pozdeji svedomi pronasledovalo ale to ut bych si byla nemohla pomoci. Ano, to by bkvala byla me, zkaza, protote rada byl zrovna takovY, jako jeho sestra, jente byl obratnejei a dovedl se vice ptetvateti. Byl to epatriST elovek a neboha Gabriela dostala se dostala se do z1j7ch rukou."

"Oba am se, to ani on s ni value nepo-chodil, ona mela velmi epatnou povahu a yee cka otcova vateri pfeela na ni."

"Myslie? Ty oveem veechno lope znae vie vice, net vim ja. Dokud jsem mohla ii klidne pozorovati, byla jsem e vleku otcova vlivu a potom jsem byla prilis rozrutena, a bych byla mohla sttizlive to posouditi. Jed-nou, at budeme miti volnou chvilenku, popoviclame si o tom veem, dues bych si nerada kazila svou dobrou naladu Zde je tak kra sue, nas byt je fitulnk nic nas zde netrapi a &ova teprve vi, co je to raj na zemi. Samusilo ti zde byvati smutno, zyla.ete, kdy je vitr, nebo kdy prei.

"13S alo mi k zoufani smutno, -nejvice minu lou zimu, kdy ke feemu ostatnimu jette vzpominka na tebe me zrariovala. Veeeko je ut zapomenuto a nastane pro nas lepti tivot.

Nechcet si ulehnouti? Clovek je po velltSrch dojmech vice unaven, net po take praci."

"Ano, rada si lehnu."

"Pojd' tedy, ulotim te, aby se tobe i mne dobte spalo."

XII. Spravee Popelik dostal listek pani Januloe bezprosttedne na to, kdy/ mu tafat ozna-moval novinu, to eeledinove, kteti byli v Sy rakove pro razne potte,by, vypravovali, jak se potkali s ItS msi z Ratyne a ten to sdeloval jim novinu o navratu dcery jeptiely do Ra tyne. Zarazilo ho to a ttebate nebyl eloY'ek bazlivk piece pocitil nevolnost Znal dobre srdce Olgino a napadlo ho, to neni vyloueena zmena v jejim nazirani na sriatek.

Listeg Olgin rozptS71i1 jeho obavy. 2adala, aby, motno-li jette dnes do Ratyne jelikot se Milena vratila a obe se na neho teei. Irt tedy o nem hovotily a dcera nic nenamita. Vedel, to by jeho ptitti tenu i v nej-et'astriejeim mantelstvi hnetlo, kdyby ani jedna z obou deer netila s nimi v ptatelskSrch stycich a shledaval to zcela ptirozenSrm. I jemu by se radostneji tilo na Ratyni, kdyby domacnost byla otivena mladou bytosti. Jeho ptieti tena bude veselejei a nebude se mu michati do hospodatstvi, jet bylo jeho Zahy po polednach objevil se e statku prvni mu ptiela nahodou do cesty Milena.

Na okamtik se zaralila, jako by ho nemohla poznati, ale hned se jeji oblieej rozsvetlil a vztahovala mu vstkie svou ruku.

"To je pan Popelik, to?" povidala drutne.

"Ja jsem b3ivala, jeptielta a divoka dcera, ktera zpasobila mamince tolik trampot. Jsem velmi rada, to jste prises, toutim se s vami seznamiti a Mei vain, to vas budu miti rada."

"Velkou radost jste mi svSani slovy udelala," tekl srdeene. "Main nejlepei viili VAi am nejpoctivejtim ptitelem. Matinka je do-ma?"

"Ano, 'deka na vas, pojd'te k ni. Ona chudak bala, to snad budu nejak rutiti jeji rozhodnuti. Skoda, to me znala! Arci, nevi divu, byla jsem velikSr-divoch a main mnoho vroubka na svem svedomi."

Dvete se otevtely a mezi nimi se objevila pani Janulova, patrave se na ne divalic. Vidouc jejieh vesele oblideje, poodstoupila, aby mohli vejiti.

"Vedu ti sveho pkietiho tatinka a bude me ted' proti tobe dva," tertovala Milena ve -

y

y

7y

y

r

y

y

sele. "Smim varn snad kikati tatinku?"

"Hodna za to budete a budu tt'asten, budu li miti takovou hezkou a hodnou deerutku.

Jen me mejte rada, jako vas ja budu miti rad."

Pohnute se nahnul, polibil ji na eel° a potorn ptistoupiv k pani Olze, polibil napped jeji ruku a potom ji polibil na rty. Zara-la se e zmatk-u, ale et'astriS7 fisme prozrazoval, jak je v to chvili nadtena. `Milena- nalehala, abych pro tebe napsala," spechala uvesti e prospech dcery. "Nic nenamita a tvrdi, to jsem dobte udelala."

"Nejen to, matinka byla povinna to ude-lati nejen v zajmu hospodatstvi, ale v zajmu vlastnim. Ona vlastne dosud netila jako Lena a teprve rozkvete novS7m jarem. Ale v n'edem mi musite, tatinku, pomoci."

"Ze srdce rad. Chcete jezdeckeho kone?"

N,auaim vas jezditi a pitvedu am kone krotjako oveeku."

"Vida, to by nebylo otklive, main kone tu-ze rada a hezke by to bylo, kdybych mohla po polich jezditi a dbhlednouti. Ale mana neco jineho na srdci. Matinka nema, tadnSTch sluenS7ch satin a chce jiti ke sriatku e sySreh oeurnelYch eatech. To piece nejde, aby ratyriska milostpani ela k oltati jako bardenice, ktera nema zae si nove koupiti. A jak by to byl ohled na vas? Zena se musi sve-mu musi libiti, jinak se mu zprotivi a bylo by brzY po lasce."

Popelik i pani Janulo a se rozesmali, vidouce rozhorlenou Milenu, ktera hrala hu domaci velitelky a karatelky.

"Spravne je to, co povidate," souhla,sil spravee. "Nechtel jsem dolehati, ale ptizna vam te, mne to take mrzelo. Zadal jsem nateho radu za svedka a Olga mluvila o notai o druhem svedku a divne by se vy jimalo, kdyby videli nevestu chudiece obleeenou. Jsem vatim spojencem, donut'te matinku, aby si eas opattila nove eaty."

"Opattim, jen ut nedolehejte a nekarejte," svolovala vesele. "Zitra si zajedeme do Sy-rakova a poradim se se Avadlenou. Ovtem, Milena musi miti take novSr odev, tohle, co ma, je staromodni a take onoeene." `A ja, tam ptijedu take, opattiti, co je nutno, a potadame ph torn notate o svedee tvi."

"To budu rada, bude nam aspon veseleji.

Budeme delati nejakou smlouvu?"

"Nemyslim, to by toho bylo tteba. Nechame si kattr svilj majetek, vtak se nebudem" brati k rah penezam a na smlouvy je 'east!, dost, az toho bude tteba."

"Nee° bych Vam piece mela dati upsati," prohodila trochu rozpaeite, divajic se neklidne na Milenu, co tomu tekne.

"Samo sebou se rozumi, mut ma pravo bkti pariem v dome. Ja svaj podil ut ni)&m a nic vice nechci. Cot kdyby se mi nejakST brattieek ci sesttieka narodili?"

"Ale Mileno, co to povidat?"'plisnila matka eecka zapftena.

"Je to neco zleho? Nerada bych ti ale vet mi, to bych je rada videla, bylo by nam veseleji a ja bych aspori mela co chovati. Main hrozne male deti rada a zvlatte, kdyby to byly nate deti."

"Dost ut dost," napominala matka v rozpacich. Chtela rici, to tadnSTch deti miti nebude, lekla se vtak sama v sobe, cot kdyby piece se neco takoveho stalo. "Mluvme o ne eem vatnejeim. Main starost, aby ut to bylo odbyto a mohla se venovati domacnosti. Budu miti nyni k ruce Milenu a opravdu tatnu znovu tits. Dlouho jsem si nedrivetovala, mohu-li eekati need leptiho, ale ted' ut zaeinam doufati. Mel jste tu bkti vdera veder, to byste se byl take potetil."

(Pokradovani.)

y

y

y

y

y

y

p

y

y

Zima.

Kdy jest nejlacinejei kouteni?

V time. Katdeinu se od ast kouti a nic ho to nestoji.

Hereeka: "Ale pane tediteli, mne tragedce, date tak smeenou filohu."

Reditel: "Vy sleeno, i v tragedii smetne hrajete."

strana 12.

vEsTNIK

Bloucleni ye

eiTANKA

V9

(Dokondeni) Dr. Karel Hujer.

TEM% technicka, bez hlub:sich mravnich T V zakladu, Viso@ rozkladne i v dobe mire. Lidsky tivot byl velmi znehodnocen pies to, to pied vesmirem ma neskonale vetai ce nu net stroj. Ztracime kouzlo zpevu, pkenechavame jej gramofonove desce, zapominame na kaasu vychazek a svefujeme se dopray e automobilem, a sejdeme-li se, nemame si co iiei a spouetime radio, abychom se nechali bavit tuctovaim, standardisovanYm, lacinym programem pro tisice jinYch, cot z naaich domovil dela vefejne mistnosti a ulice s veekerYm vaednim aivotem. Pozvolna ztracischopnosti vlastniho, individuelniho hle dani, testa varvoje k bodrYm charakteram zarasta, zajem k tvofivosti upada a tim i postfeh praveho umeni. Neuvedomela veda z yY knim hmotneho blahobytu rozmno gla potfeby a zveteila sloaitost nakho aivota. Prave tou merou upadla i radost ze aivota. Se vzrustaiicim tempem techniky poaadujeme, aby Yee bylo pro nas udelano a stale vice zapadame do pusteho alvota vypinadia, pak a automata.

Jedine revoludni zjednodueeni tivota lo by nak zdravi, utiglo nervy a povneslo ducha i upevnilo charakter.

Mravnost a nabotenstvi pf. veekerem cirkevnictvi zastaly v tak primitivnim stavu, ae pki barbarskem vyuaiti ySasledka vedeckYch zkoumani v pramyslove vYrobe jsme hotovi nechat lidi hladovet nebo staveti je ke zdi.

Nelze diniti vecice apine odpovedneho za tento sta y ; je to touha, ktera je vede k usilo y -nemuhldai,jsov ubdaeh ducha a mu.si jiti tam, kam neznamY bias vola. Byli to jini, kteil zaseli koukol mezi pee nici. Nevaham yeak ptipustiti, ae bylo by u• titedne proud vedeckarch vynalezia pozastaviti, abychom mall das se zamysliti nad tajemstvim aivota a vesmiru; pak asi nalezneme, co jest nom vlastne zapotfebi. Rozvoj astronomie v poslednich letech se zdvojnasobenYm nekoneenem vesmiru delve, nejlepai podnet k itvaham o zastupech ailenctii na nepa• trnem praaku na g. planety. kteti v domneni, to svou technikou dosahnou nebes, vedou narody, Evropu a calk svet do katastrofy, jakou suet dosud nikdy nepoznal. A piece neni tato hrozici zkaza dilem tadnYch vyagich sil net tech, ktere rozpoutal mravne neodpovednS7 dlovek, barbar uprostfed stroYr, a tak sobectvim a lsti zaslepenar ztratii kontrolu nad silami, ktere obratily se proti nemu, zatim co mohly bYti obrazem nebes na zemi.

Mtge bYti, ze mnohY odnese si chmurnY dojem z pfedtuchy uddlosti, jet budou pair° zenYm yYsledkem dneeniho stavu na g civi lisace. Nicmene vaak, cokoliv se stane, bude veci . vYvoje. Budou-li boute kolem rids, ne musime jimi bYti sami zasateni, t. j. v nakm nitru. Nermateme-li lidstvu jako celku aby bylo mravne, aby se duchovne probudilo, materna tak rozhodna ueiniti sami sob& Nehled'me kolem sebe, ale zkoumejme sebe, budeme jednou idasne pfekvapent Bude-li soulad a mir v nakm nitru, nalezneme je i ye svetre, at' je tam sebe vice boufi. Nasili a bouil, budou nalezati ti, kteti je rozsevaji. Duch yyspelYch a probuze nYch nebude naprosto jimi zasaaen, ale pra• ye v taltovY das, kdy svet je nejvice zasaaen mravnim fipadkem, pfichazi doba vaddich geniu, aby svYra vystupnenYm souladem, vnithaim miram a veelidskou laskou zafili v temnotach aivota, byli vedomi vyeaiho smyslu tivota, byli svedomim nejvyaeich idea1u probuzeneho tivota a — bude-li pottebi — aby sve dilo posvetili svrchovanou obeti. vetei iipadek doby, tim vetai mot. krasa a moudrost prakopnika lapel budoucnosti.

PatelatIri poll ho Olovaa je jalco piskov4 stem

Ve stfedu, dne 20. bfezna 1935

FOHADKA JARNICH SVATKi.J. B. Schweigstill.

Byla zima, tuha zima Snih padal a padal, a divokY severak stavel z neho vaude zaveje.

OstrY mraz mu ph torn pomahal a zahanel lidi k teplym kamnam. Ale i tam za nimi lezl a nechtel se dat vyhnat z vesnickYch chalup.

Zie bylo lidem, a jeate haf zvifatkum venku. Vyhladoveli a zkfehli ptaci se sletali k pfibytkam lidskYm v celYch hejnech. Klepali zobaeky na zamrzla, okna a prosili soucitne duae o trochu drobta. Ale i zajici pfemohli vrozenou plachost a !oaten a pfichazeli k dedinam jako aebradkove.

V chalupe za vsi staral se o ne malt' Tomaa. Pro ptaky shledaval drobty a pfidaval k nim ze sveho krajiaku chieba. S Us/nevem fikaval, to mail na to pra y° za sve krasne jarni a letni pisne. Pro zajice loudil pak na otci kousek sena a nosil je do zavetti na zahradu. Tern daval za to, ae otivuji pole i lesy — a ae zimou tolik trpi.

A zvitatka si snad o Tomovi povidala, protoae jich pfichazelo k chalupe stale vice. Pro ptaky se koneane vadycky sehnalo neco, ale pro zvet to nebylo tak snadne. V chalupe sa-mi nerneli mnoho, a byl jim dobry kaadY kousiaek sena pro kozialy. Tomas to vedel a chvel se fizkosti o divot tebraeka uboaaakit.

Ale v nejvyael nouzi ptieel dobrY napad.

Popadl lopatu, tvrde koete a vybehl na zahradu. Tam se pak pachtil a lopotil, at ji zbavil snehu na jednom kousku, kde bYvala, ✓ late nejlepai trava. A ku podivu! V zima a ✓ mrazech se tam potorn zazelenala travieka jako v maji, a zajici-ueaci mall stale dost a dost pica.

Otec i matka kroutili nad tim hlavou a povidali, to jenom laska a soucit plodi takove divy. Otec pak pomohl jeete synkovi v dile, a tak zili u gazi dobfe u chalupy.

Jednou zrana naeel yeak hoch u dvefi schouleneho jednoho zajieka ubotaeka. Byl skoro zmrzlar, a Tomaa prohlasil, to nepotkebuje ani tak potravy jako tepla, a zanesl zajice do svetnice.

Pejsek Vofieek site vreel, kdya ho vide], ale brzy se spfatelil s ueatYm kamaradem, kterY se dival zprvu vyjevene kolem a nosankem stale potahoval. Potom veak hopkoval, panadkoval a alai vaechno jako v lase. S Votiakem lehaval pod teplou peci a za Tomaakem, behaval jako pejsek.

"Tohle jsem nikdy nevidel a snad uz ani neuvidim," fikaval chalupnik a povidal o for sousedum ye vesnici.

"Snad to ani neni zajic," fikali oni, "nebo k vam zabehl odnekud z pohadky," small Sc strYcove a tety.

Tak ail zajieek-neadek v chalupe skoro celou zima a neutekl, ani kdyt mu zamysIne otvirali &eke. Teprve kdya citil, ae se vraci do kraje jaro, vybehl jednou na zahradu a upaloval k lesu, at se mu bile pirko jell taa.slo.

Zatim jaro ua opravdu phjelo na zlatern voze modrYm baldachYnem a 'go polem i hajem. Vaechno se zelenalo, a ptaci zpivali sla.vne aleluja. Stromy i kefe se chystaly ()bled bile a rtiaove eaty, a vane jara tahla, celYm krajem. Z naeeho domova byl °pet raj, a Tide pomalu zapominali na krutou a dlouhou zirnu. Tomat yeak nezapomnel na to, co bylo, a stale vzpominal na sve ptadky i na uedeky.

Cast° se rozhliael po polich a hledel i i lesu, zdali uvidi nekde sveho zajieka ueatevaak nebylo po nem ani stogy. ho.

Ale kdya se bliaily jarni svatky — tu kde se vzal, tu se vzal ueadek na zahrade a hop-koval sem a tam, jako by laical hocha od chalupy.

Tomas ho chvili pozoroval a brzy mu po-rotumel, Pustil se za svSim 6tyknoh3'rn kamaradem a kiusal k nedalekemu haji. Zajic bopkoval a jakp by si s hochem 110,1 na ho,

Veverka...

U ptienika bylo Pin° deli stab° kolem a smelly -se tome, co tropila veverka kleci. Mela pohyblive kola v kleci, v nemi poiad ilapala, a elm vie be hales, tim vice se klec Ai to unavovalo, divati se na ni. Je to viak eiperne zvii,atko. Rezave, dole bile, pohyblive, s -dlouh Srm chvostnatim ocasenr ktere ktere poi-ad kike na horu i dole. Po stromech v lese umi vSiborne lezti a skikati. lased je na hone fined dole. Tu bezi po zemi a jiz zase leti s vetve na vetev.

Ale kuna 'east() na ni vychytra a pie-ce ji dohoni a zadivi. Louska rack olupuje risky o jaderka. We to piednima kanla d velmi obratne. nenou. Kdya potom dobehl naddek k vysoke mezi pod zelenam leubim, sup! do nevelke diry, kde mel asi sve log e: Tomaa stal a dekal, co bude "Snad tam ma mlade," myslil si hoch, "a chce mi 'ukazat, jak jsou mili a. hazel."

Ale vtom yystrail zajieek z diry hla yu a valil nem ze sve skrYae. Tomde se dival jako nechapavY a nea se vzpamatoval z pfekvapeni, svalilo se mu k noham . velike cukrove dervene vejce. Tornde je zvedl, podekoval za hezkY darek, a pospichal doma, aby ukazal rodidam. co dostal.

Zajic pak odbehl na loueku do haje, kde na nej eekal stafec se zlatou korunkou na hlava, v zelenem jemnem rouchu, bohata protkanem staibrem a tfpytnYmi perliokami.

Vanek mu pohraval aedivYm vousem a dechral vlasy. Byl to pan lest i haja z aarovne pohadky, a zvifatk.a byla jeho detmi. Kdya k nemu zajlaek dobehl, zmizeli oba lidskemu zraku za zaclonou utkanou z Zatim Tomde ua dobehl do chalupy a povadal rodietun, co se mu prihodilo. Ti veak pohadce vetat. Ale kdya jim hoch podal darek, a otec se podival dovnita, uvekil a jell inlaaay potfasl hlavou.

V cukrovem vajiaku leaelo male srdieko, cele zlate, s napisem kolem: "Hodna.mu Tor-amy l za lasku k mam detem."

Hoch se dival na, otce a eekal, co fekno.

Tat'ka se na kloueka usmal a daaovedel: "Ten darek ti poslal nekdo z darovnath aby se ti odmenil za vaechnu pci o avitatka,. Darek ti jiste pkinese etesti a Dam radost."

A tak se i stab°. Torada yyrustal jenom y dobru, a dobil mei potom I celSr. tivot,

Ve sti. cdu, clue 20. btezna i9 S. DYZ v roce 1912 najel parnik "Titanic" K na, obrovskY ledovec a kdy se potopil, odnageje s. Sebou ke dnu severniho Atlantiku vice net 1.500 osob, mocne vzruSenY svet Povolati po ochrane proti opakovani takovYch katastrof. DostatednYm dtkazem toho, 2e svetove vlady vyslySely tuto 2adost a vzaly na ni ztetel, je skuteenost, 2e od toho dne nebyla ze stejnYch chivod0 ztracena ani jedine, lod'.

Tam, kde student' labradorskY proud se stYka s teplYm proudem GolfskYm — na jihovYchodnim okraji VelikYch melein novofoundlandskYch — jest jedna z nejnebezpeenejgich oblasti na moti. Mlha zastira.tuto Oblast po etyticet dnu ze sta v zimni sezone a polovinu dnti v lute. A a2 do doby pied nekolika malo lety, musili se kapitani lodi vkly obavati, 2e pied ptidi jejich lodi se vynoti obrovsky ledovec v takove blizkosti, ze sralka se stone nevyhnutelnou.

A ptesto probiha, temito nebezpeenYmi vodami nejfrekventovanefSi obchodni testa sveta a na Meleinach jest nejznamejSi rybatske lovike. 2e osobni parniky a rybatske lodice pottebuji ochrany, bylo znamo dlouho, av§ak az do zahuby Titanicu nestalo se v to smeru nic.

Valedne lod'sto Spojenych state vyslalo teh-dy ihned dva kti2niky do oblasti plovouciho ledu, o2 do doby na sklonku eervna 1912, kdy zmizely posledni ledovce s lodnich cest.

Ptigtiho roku ptevzaly hlidku v teto oblasti dva kuttery pobte2ni stra2e Spojenych sta.to a toho podzimu byla ztliena Mezinarodni sluna hlidkova, na ochranu proti plovoucim troskam a ledu, jeji vedeni pfe yzaly Spojene staty; pH tom se podilem na vYdajich ToastBelgie, Komodo, Dansko, Fronde, Nemecko, V. Britanie, Italie, Holandsko, Norsko a Svedsko.

Hlidkovani bylo ptideleno pobte2ni strati Spojenych state. V imoru ka2cleho roku vyplouva jedna lod' k N Foundlandu, aby prozkoumala sta y ledu, co2 jest ptipravou k pravidelne stralni sluzbe, provadene dvema yelikymi kuttery. Tteti lod' jest ureena k tomu, aby byla po ruce v ptipade potteby. Oba hlidkove kuttery, nastouprv‘Se sluzbe, kdy ledov• ce vyrazily od Gronska na jih, zustavaji na moti vkly po dva tYdny, sttidajice se v hlidkove sluthe. Ka20 z kutterti jest dlouhY 75 yardii a Siroky asi 12.5 yd, ttiska u srovnan: s obrovitYmi horami, s ni.ch2 nespouSli oka od okam2iku, kdy ledovee vstoupi do oblasti lodni dopravy, a2 do chvile, kdy se rozplynou v kus, velikosti tak asl vetSiho psaciho stolu. Ac male, jsou kuttery s to vydr2et boutlive more severniho Atlantiku. Jsou pohaneny elektricky rychlost! asi 16 Na palube nesou itpine radiove zatizeni, slouiici jim ke spojeni s pobte2im a s lod'mi, plujicimi pod vlajkami vtech narodnosti. Jakmile se lod' ocitne dva dny plavby od Bostonu, mitic k ledovYm polim, vySle sve "Jak se mate?" kanadskYm pobte2nim stanicim a Chebukto Head u Holizaru, francouzske stanici na Cape Race pobh2 St. Pierre a namotnim stanicim v Bar Harbour a Chathamu.

Tyto stanice ihned odpovi, zajiSt'ujice tak spolupraci.

Behem hlidkove plavby je ka2cleho jitra o gesti hodinach vyslana prvni zprava radiem: "Hlidkova lod' v blizkosti dvou ledovce; ka 42 stupne 30 minut; deka 48 stuprifi 30 minut, smer, jim2 jsou ledovce un“eny, eini 180 stupnti a rychlost pet desetin mile v hodine: zam2eno, klidne mote." A k tomu je uclana posice tteba i dvaceti jinych Smer a rychlost, jimiZ se ledovce pohybuji, umnifiuji navigatortim lodi, plujicich na blizku, aby zvedeli, 2e oba nejji2neji se nachazejici ledovce se pohybuji na jih udanou rychlosti. Dotazy zaplavuji kutter po cely den.

"Kde je nejjanej gi hranice ledu?" tafge se jeden osobni parnik. "Nachazim se v huste maze na Alfce 47-10 a deice 49-35; v jakem nejvhodnejAim kursu bych se vyhnul ledu?' to-ze se radiem jinx lod'.

Tyto dotazy jsou okam2ite zodpovedeny.

IllidkovS, kutter je skuteerOn dopravni?::

Strana 13

VESTNIK

Dopra.vni Facie Atlantiku Popular Mechanic policistou severniho Atlantiku. Na parnikoy e lince mezi Evropou a Amerikou mijeji neustale osobni parniky, nakladni lodi a "trampove" prase tak, jako probiha provoz na ru• Sne tilde velkomesta. Na lince, zname jako "zapadni", pluji lodi, ptichazejici z Evropy a na "NrYchodni", o S'edesat mil ji2neji polo2ene, nalezaji se lodi, plujici do Evropy. Lodi, ktere sejdou z techto smeru, jsou udavany pro ptestupek tohoto ujednani, nebot' lod', ktera, se nachazi mimo stanovene linky, jest stejne uebezpedna, jako nejakk ledovec. Rychlost na teto tilde je tak upravena, 2e rychle osobni parniky uhaneji za kaideho poeasi "s pinYm plynern". — Kutter stoji na teto namotni silnici jako dopravni stra2nik. firozi-li led blokadou, vyAle kutter svilj signal 'stop" a svede provoz oklikou k jihu. Jako dobrY dopravni policista zodpovida kutter v*Sechny dotazy o pomerech na "silnici" a pomahe, lodim v nesnazich. Za jediny den se tteba kutter dozvi i o tficeti osmi lodich, ktere se nachazeji v jeho nejbliMi blizkosti.

To, ovtem, nejsou v S • echny lodi, ktere tudy prave mijeji, nebot' innohe neodpovi na zpravu o plovoucim ledu.

Kutter dostava tiskove zpravy ka2cleho jitra. v 1 hodinu zrana z Arlingtonu, aby jej vyslal velikYm lodim dale v 6 hodin a menSim v 7 hodin rano.

Ze* zprav, ktere obdr2i od lodi a ktere obsahuji jejich posici, kurs, rychlost, teplotu vody a zpravy o spattenem ledu, sestavuje kutter tti mapy, ureujici "studenou hranici". co2 je hranieni linie, ktera oddeluje labradorskY proud od Golfskeho. Tato ktivka jest linii nebezpeei, proto2e ledovce, znamenajici nebezpeei pro lodni dopravu, ztidka, ji piekrodi. Velika hora, ktera ji pfekroei, zpravidla se do tYdne rozplyne.

Jakmile spatti ledovec, kutter se mu tak ptibli21, aby mohi zachytiti jeho fotografie a naartky se dvou stran. Zaznamend delku, Sitku a vfAku jeho nad vodou. Z techto CI se! maze bYt zhruba ddhadnulta celkova hmota ledovce, nebot' as jedna jeji osmina je viditelna. Pak je zjigtena teplota na povrchu a v peti riiznYch hloubkach, vzaty vzorky vo-dy k ureeni slanosti. Z techto ddaju lze zjistit smer, jim se bude ledovec pohybovat.

Prace s pozorovanim ledovce spoeiva na oceanografovi — vedecky vzdelanem dastojnikovi nebo civilistovi, zamestnanemu u pobtelni strale Spojenych state. Ten zustava na moti po cele obdobi, v nem2 se vyskytuji ledovce a ptelod'uje se s lodi na lod' pomoci maleho Clunu. Oceanograf musi znati posici sve lodi v kaldem okarn2iku, ye dne i za noci. On jest poboenikem dilstojnika, kte-ry veli kutteru iedove hlidky a udr2uje v evidenci pohyby vSech lodi v okruhu 400 mil.

Nad to udr2uje na vS/Si tabulku v§eho ledu, plovouciho v okoli parnikovYch -trati a vysila varovne radiosignaly o podasi, o plovoucich pteka2kach a ledu; ptipravuje povetrnostni mapy a ptijima a zodpovida dotazy lodi prosttednictvim radio.

Obdobi ledovce v r. 1933 bylo pozoruhodne tim, ze se v nem neobjevily 2adne ledovce tak daleko na jihu, aby ohrozily trati, kudy lodi pluji. Tyto okolnosti zpusobily, ze pravidelne, hlidkove kuttery nemusily vyplouti na sever, ntesto vtak "General Greene" se zabYval pozorovanim ledu od 1. btezna do konce dervna a "Champlain" provedl jednu okru2ni plavbu v drtihe dasti 'derma. Pluje za svou povinnosti, vydal se "General Greene" na severni oceanografickou plavbu, pti ni2 byly prozkoumany vody mezi Gronskom a Labradorem v ramci badani o dalkch okolnostech, majicich vliv na ledovcove nebezpeal v severnim Atlantiku.

Pokusy o nieeni ledovce mocnYmi vYbuSninami nebyly ptiliA iispetne, nebot' jeden 0brovskY ledovec vzdoroval dvema mocnYm lotim trinitrotoluolu.

V upominku na chileiitost povinnosti te to "dopravnt pOlicie", -konaji se -katicloroene na palube hlidkoveho kutteru ptistavni stra2e, zpravidla na skuteenem miste, kde se yeHick osobni parnik potopil, parnetni sluiby za ty, kdo ztratili sve iivoty pri zahube.

Tak pobte2ni straz Spojenych sta.stu znovu a znovu ptipomina svilj zavazek, ochrailovati lodi pied "bilYmi pti§erami" mote.

NASI UNIVERSITNi STUDENTI MEZI NEJLEPSIMI. Z Austin, Texas, scieluji nam studenti deStiny na Texaske statni universite, ze devet studentil, kteti se uei Ceske teal a literatute, studuje nejen na§i tee, nYbr.2 i jine ptedmety s vYbornYm prospechm, take jsou na universitni eestne listine koleje umeni a ved za prvni pololeti Skolniho roku 1934-35. Vyznamenani studenti jsou tito: Rosalie Bila z Houstorm, Albin Fojt ze Snook, Mildred Frances Kottnauerove, ze Raginau, Michigan, Frances EliSka Kraftova z Dallas, Carolyn Malinova, z Brenham, Fannie Bell Ondtejova z Rosenbergu, Evelyn Rose Koemelove, z West, Vlasta Mary Tapalova z Fayetteville a Lydia Mary Spaekova. z Granger. VyznamenanYm studenthm a jejich rodieum srdeene blahoptejeme.

Krajany a krajanky jiste tesi, ze na gi studenti patti k nejlep gim na Texaske statni universite.

Z Austinu, Texas, Uvcdeni noveho adu. se sdeluje, ze se tam v nedeli, dne 10. btezna konala ustavujici schtze noveho tadu Hlava Texasu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texasu. Laskavosti man2elti Jan HejlovYch, bylo umo2neno konati schuzi v jejich domoye. Nejdtive Dr. Midek; prozatimni ptedseda, uvitanim ptitomnYch zahajil schuzi, ktere se zueastnili te2 zastupci Hlavni tita.dovny: Ptedseda C. H. ChernoskY, tajemnik J. R. Kubena, a iteetnik Edward Marek. Dal gi tizeni ptevzal ptedseda C. H. ChernoskY, novi elenove vykonali slib, jej plednesl krajan Ed. Marek. Potom byli ptedsedou pfijati do Jednoty. Ke ptijatYm promluvili krome ptedsedy te2 krajan Kubena a Marek. Uvedeni provedeno s pozdravem na zdar. Ka2cleho jiste poteti zprava, 2e S. P. J. S. T. ma ji2 dvanact tisic aerie a elenek. K ptitomnYm elenfun a detnYm hosttun pane promluvila pan! Jan Hejlova, ktera je te2 pohostila vYbornou you a koldei. NovY tad Hlava Texasu je jit eislem 155. Slovanske Podporujici Jednoty Ste.to Texasu. 0 jeho organisovani se velice einil krajan Raymond Prasatik, bankovni tednik v Austinu a krajan F. Kadanka, organisator z Corpus Christi Rozhodnuto bylo za 14 dni potadati volbu stalYch ittednike. Peknd schtize byla ukoneena tee! Dr. Mieka, jen2 podekoval srdeene fSem ptitomnYm za jejich Toast, zajem a podporu a man2e10m HejlovYm za pohcAteni.

My se najdeme. .

Josef Prchal.

Ach, my se najdeme, o2 ptijde doba, my si zas budem rozumet ach, my se najdeme, az prchne zloba, all budou zase srdce znet!

Ach, my se najdeme tak jako kdysi — tady je ruka, kdo chce jit?

Ach. my se najdenie, srdce se vzkfisi, radostno bude zase ..!

"Veera jsem nalezi v lese krasne houby.

Ponevad2 jsem ale nevedel, zda jsou jedle anebo jedovate, be2e1 jsem si donul pro houbai-skou knaku."

"A byly jecile?"

"Ureite."

"Jak jste to zjistil talc bezpedne?"

"Ponevadi je nekdo sebral."

Animmor Naie rovy

Pouze resotuce soustrasti zasilane Hdy nvefejauji se zdarma. Oznimeni imath a dikilvzdani soukroma jakoi i *obi vzpominky innrti mush btti placeny.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor kadu vytrvalost eislo 138 v Ganado, Tex., vyslovujeme jmenem na-eeho tadu uptimne citenou sou strast cele pozustale rodine nad ztratou jejich milovaneho manZela, otce, dedeeka a naeeho spolubratra Aloise Veseleho, kterY dokonal svoji pozemskou pout' po dlouho trvajici nemoci.

ZesnulY bratr byl dlouholetYm dlenem naeeho tadu a v2dy konal sve elenske povinnosti spravne.

Vime, pozestale rodino, ze te2ce nesete ztretu vaeeho mileho, aveak budiZ yam etechou, Ze i my citime s vami Yee zarmutek.

Usneeeno, aby tato resolute byla zaneeena do fedove protokolni knihy a jeden opis byl zaslan pozestale rodine.

Deno v Ganado, Tex., dne 7. bfezna 1935.

Frank Rozner, Fr. Stropek, C. M. 8rubat, resolueni vYbor.

0 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niepsanY resolueni vYbor tadu Svornost Jihu, cis. 15, vyslo-vujeme timto uptimne citenou soustrast pozestale manZelce a ditkam, nad ztratou jejich manZela, a otce, a naeeho spolubratra Jana Babovce, kterY dokonal svou pozemskou pout', dne 11. enora 1935.

ZesnulY bratr byl dlouholet:Ym a tadnym elenem teto Jednoty naeeho tadu Drazi portstali, my Zelime jeho odchodu a budi g jemu zeme lehkou.

Za fad Svornost Jihu eis. 15.: Robert Rtdieka, W. E. KuZel, L. S. Svetlik, resolueni vYbor.

0 RESOLUCE SOUSTRASTI.

stkedu,

VESTNIK

StTana 14.

kY krou'Zek tadu Jaro a Rev. N. H. Korn vykonal smuteeni obtady.

Dra.zi Pozestali, rodino a ptatele zesnuleho, ptijmete ye yaeem zermutku, ktery jest druhou vaei zkouekou v kratke dobe, nasi uptimnou soustrast, buda yam etechou, 2e my, spolkove sestry a bratti Yee' bol na sebe pfejimame, a 'Ze ztratu vaeeho draheho velice ZesnulY necht' nalezne ze-mi lehkou a klidne odpodinuti ve spanku veenem.

Anton. Kos, John Ondreeek, J. F. Kueera, resolueni vYbor.

0 E.ESOLUCE SOUSTRASTI.

POC1NAL CHURAVETI.

dne 20. bi . ezna

1935.

vzbuzeni a tii.ve.ni dra Petra Hoboko je doporueoveno, protbte previdluje einnost Zaludku, .povzbuzuje zaIivani a pomahe einnosti stkev Pouze mistni jednatele ustanove-ni Dr. Peter Fahrney and Sons Co., 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill., mohou jej dodati.

"Pied eesti lety potinal jsem churaveti," pile pan. Frank Fuetterer z New York City, "a zdalo se, ze '2adnY lekat ne yedel co se mnou bylo.- Ceti jsem o Dra Petra Hoboko a opatfil jsem si jednu le-hey ; vYsledek byl uspokojivy a povzbudil mne k daleimu ubvani tohoto leku, a brty jsem se opet citil dobte. Od to doby pol2ivam Porad'te a obrat'te se na nes, tento lek ptiletiitostne a udOmje kdykoliv se zajimate o majetek a mne v dobrem stavu, tak2e se te- pozemky, nalezajici se kolem Littleeim dobremu zdravi pti mem sta.- r field v okolnich okresech. fs sedmdesatid you let." V pokroBox No. 204, West of Post Office Bldg., eilYch letech 'pochod zahveni vymeeovani pottebuje nejakeho poLITTLEFIELD, TEXAS.

Wilson & Firtgica

.7,...."411111.01.0.1110,4111.0.0111../0.1.110111,4110.4. ■■•■■.....1.10...0.11111.0.0.0.110.0411111•0•01111.0■0■11•10.41110,04111111...1•11111., ■•111W.

My, niZepsanY resolueni vYbor, tadu Karel Jonde cis. 28, vyslovujeme timto jmenem tadu uptimne citenou soustrast pozestale rodine nad ztratou jejich mileho otce, dedeeka, bratra a nageho uptimneho spolubratra, Jana Jochce, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 24 enora 1935, a na drub* den, jeho pozestatky ulo2eny byly k yeenemu odpoeinku na katolickem htbitove v East Bernard.

Texas. Odchodem jeho z naeeho bratrskeho kruhu, ztraci nee fed dlouholeteho a svYch povinnosti dbaleho elena. PozestalYm vyslovujeme co nejuptimnejel soustrast a tobe, milt' bratte, budiZ zeme lehkou.

Usneeeno, aby opis teto resolu ce byl zanesen do tadove protokolni knihy, druhY opis aby byl dorueen pozfistale rodine a original aby byl zaslan k uvetejneni do Vestniku.

John Waeieek, John Mayer, John GajevskY, resolueni vYbor.

O

PROJEV SOUSTRASTI. My, ni'ZepsanY resolueni vybor. tadu Cechoslovan, Oslo 40, Hilje.

Tex., vyslovujeme timto jmenem fadu upthnne citenou soustrast pozestale rodine, nad ztratou man2elky, matky a babieky, a naa zaslouZile sestry si Aneiky A. Poligkove, ktera dokoneila svoji Zivotni pout' pa dlouhe a trapne nemoci, ve ste Pi 51 mice. Pohtbena byla za velke fieasti dne 1. bkezna 1935.

Odchodem jejim ztraci fad nee jednu z nejlepeich, obetavYch elen kyri, na kterou nebudeme moci tak brzy zapomenout..

Proto budi g ti sestro, zeme lehka. a odpoeivej v pokoji.

Resolute tato budi2 uvefejnena ye restniku, opis zaslen portista le rodine a zanesen do protokolni knihy.

Deno v Hilje, Tex., dne 10. bi'ezna 1935.

James HradeckY,, E. K. HajevskY, Wm. Tymel, resoludni vybor.

Ceske osade Dallaske jak by osud ani neptal, aby mohla se vzpamatovati z jedne bolestne °Petrie zasahuje neeprosnou svoji aby odrial rodine milovaneho otce, dedeeka, pradedeeka a spolubratra Jiihho Machala, kterY se klidne odebral na yeenost dne 3. bkezna, y ectyhodnem sta Pi 75 let. Zesnuly narozen byl stare' vlasti dne 24. dubna roku 1860. Byl dlouholetYm Menem S. P. J. S. T., sta y se elenem kratce po jeji zalogeni, sy3ich povinno sti byl vg dy dbalY a ziskal si za sveho zits rnnoho ptatel. Pozestatky jeho za yelke edasti ptatel, pkiPRAVNfIC buznYch a znamych byly k yeenemu odpodinku uloieny na htbiVytizuje veekere soudni tove Oakland, kde za tad Jaro a zfilditosti SPJST. rozloueil se s nim piedseda Ufadovna: 821 Bankers Mortgage Padu br. Anton Rotrekl. V kapli Building. Dies ulici nauroti Kraal budove Weilandova smuteeniho d o m u TEXAS. krasne, oblibene Aisne zapel pevec- HOUSTON.

C.H.Chernoskft

DIVADLO OCHOTNICI KROUtKU HLAHOL sehraji

v nedeli, dne 31. biezna 1935 V SiNI EADU POKROK HOUSTONU divadlo pod nazvem 1

OSLO 88.

"KDY2 SRDCE PROIVILLM" Veselohra o 3 jednanich od Ferd. Olivy OSOBY: Jindtich Satran, majitel fil. tovarny br. B. Walla Milada, vdova po obchodniku, jeho sestra, ses. W. Kelnar Jireak, fiditel br. Al. Hoek Rynee, fteetni br J Kahanek Marta, ses. H. 8vestkova Hilda , komptoiristky ses. M. Kalouskovfi Boia, .ses. E. Kotrlova Maria, ses. M. Winklerova Rokos, Satrane y tajemnik br. Lad. BilY br. Ad. Walla Vaclav, sluha Stazi, jeho zena ses. E. Kalouskovd Posel br. M. Kalousek Dej za nasi doby.

Zaeatek ye 3:30 hod. odpol.

Vstupne pani; 40c; damy 25c P0 DIVADLE ZABAVA. hudba Odpoledne i veeer NAVRATILOVA ORCHESTRA Z BRENHAM, TEX. 0 pohodli a obeerstveni bude postarano.

K hojne naveteve zve ViEOR.

4.00.1110.4111.1411111.0.11110.011•0■1•11.0■1.1041•11111141.01.00111.1.0111..•11.041111111.0011.11111•0 ■04111••■■••••041■0411113.0.110.0.1.1114.11111., ■,:.

Stara Vlast Vas Vola NAVTIV TE VASI RODNOU ZEM NEJRYCHLEJI DO CESKOSLOVENSKA

Bremen - Europa RYCHLIK eeka v Bremerhavenu u -loth, odkud jedete ptimo do PRAHY #— Nebo cestujte na oblibenych Expresnich Parnicich

DEUTSCHLAND HAMBURG NEWYORK ALBERT BALLIN VYteene ieleznieni spojeni z Hamburku Informace u mistniho agenta nebo u HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exch. Bldg. Houton, Tex.

Ve

NutnY dtivod.

Strana 15

VESTNIK

(in(' 20. biTZlia I

DELEJTE CO • GEO.E.KACIR CINANE DELAJI! PRAVNtK

Ida: "Tak brio mne chce g zase opustit, Auguste?"

August: "Rad bych dal za to My zdravime se "Jak se mate?", deset let sveho 2ivota, kdybych se ale Oiriane jsou rnoudtej gi. ftikaji: mohl u tebe dele zdrtieti, musim "Je Vag tialudek v potadku?" Vedi, vgak jiti do na geho debatniho klu- ze bu. Kdybych se nedostavil, musil Dobri ialudek znaei bych platit deset centil pokuty." • dokonale zdravi a proto jejich pozdrav jevi spray -nyadivot.AOlanejdou SPRAVNE VYKONANA POjeg te dale: Plati svYm lekaium za HREBNI SLIABA. udr2ovo,ni pti zdravi, ne za jejich V hodine ialu zarmouceni ledeni v dobe nemoci. naleznou Edward Pace PoMy rte/rtilieme do Cloy, htebni fistav pohotovY k symneni to v mode, are miltieme zde depatickemu vykizeni nezbytlati, co delaji Oiliane. Miltieme nYch jednotlivosti a k vypraplatiti za veni dojemneho pohtbu. Levne cent' jsou na gi zasadou.

TRINEROVO HORKE VINO Ambulaneni sluiba ktere udrtii, na g tialudek v dobrem EDWARD PACE potadku a tim zamezi v gechny choroby, pfisobene jeho nepotadkem, Pohtebni kiditel — elenem jako zacpou, plyny, nezelivnost, S. P. J. S. T. — Tel. 3606 nechut' k jidlu, boleni hlavy, neTEMPLE, TEXAS. spavost, nedistoty pleti, ochablost energie. Nad trpeti a hledati ledeni? Neni moudtej gi zameziti chorobu utiivanim Trinerova Hotkeho Vina, doporueovaneho mnoha lekati? Ovg em pH chronickYch potitiich porad'te se s lekatem. Ka2dY lepg i lekarnik ma. Trinerovo Hate Vino na sklade. Jos. Triner Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill. Nf

Ne'

Vviiznie vegkere soudni a brivril zaleiitosti. abstrakt y. nosledni atd.

WEST. Telefon 146. TEXAS

EMIL J. MOTIS tESKit PRAVNiK Office nad NARODNI BANKOU Pik Oty, posledni yule, pfehlili abstrakty, zaststiva soudy vgude.

Porady, pfljely, notalstvi.

Texas.

Yoakum,

kid

SEVEROVIMI PROTI NACHLAZENI MI PROTI

vykonivime velice levne, zvliite' pro fifedniky a pro iidy S. P. J. S. T.

iminutillinummumn

PoeIete nim piiiti objednivku a pfesvedete se. ao1111111111111111111111111111111

Cechosioval WEST, TEXAS. : ■ :::::::::::::::::::::::::::::::::

•••

1206 Texas Ave. TEXAS-

HOUSTON,

Po i ok Houstonu' oznamuje

k* Ilse's Orchestra 24.biezna. - Taneeni zaava Oeinkuje Benders Orch. ze Sealy.

31. biezna Taneeni zabaya• kuje Navratil Orchestra.

ROZBITY PALEC Stuttgart, Ark. 11 im. t. r.

Kus dteva mi geredne . zbilo palec, tie se nedala krev ani zastavit, as kdy2 jsem palec dobie nonatovou naplasti zamotal ptestala teci. Za 3 tydny ji2 to bylo vyledene. Katiciemu nonat odporuduji neb je to nejspolehlivej gi mast na kaMou bolest. My bez ni nejsme ani hodin. Tos. StipskY Rt 1 Box 90.

Vyteka-li z rany mnoho nedistoty, dava, se naplast vicekrat neti dvakrate denne. Pra y& mast je s timto Trade Mark:

Dalgi oznameni bude nasledovati Ptijd'te vSichni, stati i mladi a rudime vam, tie budete od• chazeti domu s uspokojenim a budeme se twit z va gi ptigti navgtevy. V budove naidete v gechno k vagemu pobaveni, vzornou a Aslu2nou obsluhu jak u obderstveni tak i v kuchyni vas sestry s ochotou obsloutii. Te gime se na va gi navglevu.

Jed'te na 20 a Studewood a jste u sine.

NO

Zabayni virbo fa:..iM

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jinth° neberte, radeji piSte ptimo na nagi adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., P. 0. B. 285, Altadena, California

Aid Stefanik Oslo , 142 na Cottage Grove oznamuje

V NEDELI, DNE 24. BIIEZNA y e 4:30 hod odpoledne

Prodavae: "Ruoim yam za dobrotu tohoto pra gku, hlavne proti Stenicim."

Kupec-: "A co kdyby piece nefieinkoi41?"

Prodasad: "No—potom—potom vase g tenice nestoji za nic."

sehraji ochotnici tadu veselohru o 3 jednanich, od K. Foita

S adke Milovani

RED FRONT Zeska, jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelne. jidla a lunge.

Nejleugi soudkove a lahvove pivo, riane druhy vina a doutniky.

Mluvime oesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

AIIIIMINPRINIPIIIIIIMM11111101111111•014.

v Houstonu

DIVADLO

111111111111111111111111/111M

Viechna tiskovi price jest u nas zhotovena rychle a vkusne.

Telefon — Fx. 2345.

Doma telefon — H. 5309

23. biezna Tanecni zabava. (kin-

Smela. odpovet1'.

VAEHO DRUHU

Vytizuje vegkere soudni a pra y yule atd.-nizaltosi,pledni

:1

TISKOV

Plannitwomunimmir;n:

A. A. LEgIKAR, tESKt PRAVNIK,

vgem ptiznivcum, to jeho nova budova jest, odevzdana svemu iffelu. 2adame v gechny ptiznivee u glechtilYch zabav a divadel, by neopomenuli sledovati oznameni ye Vestniku pH ptiletiitosti nas nav gtivili pH programech jak nasleduji:

C.171

NEHRAJTE SI S TIM NACHLAZENIM! Mt2ete-li jej zastaviti rychle bezpedne dasem vyzkougenYmi

Dr' TAROKY midete opet dostati za $1.50 hru, pogtou vyplaObjednesky posilejte na Ce (dz) choslovak, West. Texas.

I

OSOBY: Filip Kudrna, majitel tovarny na aeroplany.... br. Beean, st. ses. Juno Suldovii Bosiena, jeho dcera, br. Ant. 8vestka Ing. Oldtich Novotny ses. Anna Svestkova Andela Novotn y, jeho sestienka br. .8cfeik Vincent Martinek, Kudrnfiv tichY spoleenik br. J. Kahanek Lad'a Martinek, jeho synovec ses. 8evdikovA Laura, Botienina spolednice ses. Hamilton Julie, komorna u Kudrny, br. L. Tepera Josef, sluha u Kudrny, Dej odehrava se v Praze v dobe ptitomne Vstupne: 30 centre osoba.

PO DIVADLE TANECNi ZABAVA Vyhrivat bude vfteeni. kapela VSechny uctive zve ZABAVNI VISOR (17-19)

Straila 16,

Poutiveite k oznamovin

MaIf Oznamovatei r ' Kuiatka vybirame Ica" . d, utery a prodavame za levne ceny.

Objednejte si je do- ptedu. Vajidka nasazujeme kalde pondeli Bartlett Hatchery, F. I. Pavel fed.

(19-22-pd.) '' Hledi sluibu v domacnosti slutna Zena prosttedniho van. mluviCi desky, nemecky a easteone anglicky. Ptipadne ka by otettovati stare lidi. Pitte na "Sluabu", Vestnik, West, Texas.

(19-21pd.) lir Hledam prici. Rozumim farmatske i domaci praci. Jsem starti elovek a rad bych dostal stalou praci. Pitte na Chas. Vanek, Standers Hotel, 44 Milam st., Hou(19-gr.) ston, Texas. ston, a- Prodam coals' house v Dallas

3615 Pine St., v blizkosti Sokolovny a Centennial vYstavitte, vtechny mestske vYhody, eiste papiry, hluboko pod cenu, vyulijte ptilelitosti. Kopeeek, 207 Main, Ennis, Te- , (19-pd) xas.

NABIDNUTI K S.NATKU. SamostatnY vdovec, padesa.tnik inteligentni, vytti postavy, dobreho srdce, svobodomyslnY, pfeje si dopisovati se samostatnou pani — stejneho veku a smytleni. Dopisy zatlete pod znadkou "Ptijemny Domov" c ,, Vestnik Pub. Co. West, 18-19pd.

Texas.

VESTNiK D OBRODRUZSTVI V KRRONO SICK. M. Nezvalova.

"Dobte, vezmu si ho, tati, rekla Mila pa ma em rozmytleni. Seclela u sveho ace, v kancelati, karri si ji po ritednich hodinach pozval, aby ji pkedloZil sviij navrh. Slo a plan stareho obchodniho ptitele, tovarnika Marka, kterY mu pied tekolika dny tekl: "Mame oba stejne artikly; ja starnu, ty uZ skoro taky, ja. mam.syna — ty dceru --dejme to dohromady. At' se staraji mladi!"

Mile bylo petadvacet let, obchodu sveho otce rozumela dokonale, tasky, takove ty "prvni", ty uZ mela davno za sebou, byla to zkratka rozumna, moderni divka. "Jakapak laska dnes," tikala, "dnes mam rada, ale vim, te budu mit za pet, deset let jette? . Neni lepti takove kamaradstvi na cely ItIivot?"

Ale ani toho kamarada Mila jests nenatla a pro samou praci a sport ani nemela eas hledat: V lete za plavani, v zime za ly2e by byla data Zivot. A to bylo take jedine, naa si vzpomnela, kdyZ tekla otci svoje rozhodnuti: "Co takhle sport? Nevi* tati, jestli je mladY Marek aspori ly2at?"

"To nevim nedavno ptijel z Francie z obchodni cesty a snad byl nejakY ptepracovanY, proto2e ho stars' Marek sam ted' poslal na Krkonote. Tak je ted' na VYrovce u2 nekolik dni. Co jinak dela, nevim."

CO JE SOKOLSTVI? Sokolstvim 'vychovavame k braW' Na prodej, z druhe ruky upottebene natadi, kultivatory, sa- trstvi a sesterstvi — k socialnimu zeeky, talitove brany, pluhy cho- souciteni, a nemyslice na politicdid' a rajtujici, tuplaky chodici a ke legitimace — nebojime se hlarajtujici, svibovalcy, senove pre- sit se k §okOlskeinu socialismu.

To je — kratce teeeno — miti sy, iaci senove stroje a jine, tO muly a kone, co2 je lite vymenenc srdce, ne zatt'. Sokolske bratrstvi za traktory, prods se za lacino a sesterstvi clava a nechce brat; obzvlatt' kdyZ" si vyberete vice y e- je srdce a ne kapsa. — K tomu se ci najednou, utettite penize. Mno- musime vychcriavat... Legitimate he /Wadi bylo pottebovano od l z tebe neudela socialne cido 5 let. Hlaste se u Urbite a on ticiho elovelca, ani socialistu...

Sokolstvi je vYchovou k pokrovas ptatelsky obslouti, u Farmer: ku.

Pokrok je zakladni zasadou East , Lumber -8z Implement Co (11-dz.) Tyrtova sokolstvi: "Kuptedu!

Bernard. Texas. ruch, veena nespokojenost! Kdo RAK V ZALUDKU stoji, jde zpet... VednY ruch nam v krku, v 2enskem prsu, tuberkulo- zakonem... Kde stanuti, tam smrt!"

Pokrok je ta ustaviena, kaZdosa, slab& mlhave oei. PostilenYm na tticet dni leeeni leky potlu denni, neokazala-prace, ktera dnes zdarma. Pospette si, zatlete kolek. ptipravuje lepti zittek.. Proto zaJ. Verbina, P. 0. Box 615, Houston, se: legitimace nejake tak zvane (17-19pd). pokrokove strany — neudela z teTexas. be ut' — pokrokate! — it music De . TABAK! Mam na prodej li- a pracovat pokrokove. pokrok stovY tabak. Pike si o vzorky zdar- rodi se ze zapasri idei.

- ma. Cena: 10c, 15c a 20c libra bez Sokolstvi je organisaci ryze pottovneho. John Hridek, Port- , rodni. "Laska k viasti ptedevtim (17-20pd.) svedla nas pod prapor na g , nad land, Tenn., Rt. 2. llirm TABAK LISTOVit, party, nim't lesklY sokol se vznati." Tyrt.

Ovtem: sokolska laska k viasti na prodej: 10c a 15c libra, nevyplacene. Charlie Nesvarba. Rt. 5, a k narodu nepoeita, nefietuje, ne(18-21pd) da se platit.

Franklin, Ky. Sokolstvi vychovava, k vedomi Sklizeri okopanin a prilmyslovYch jednoty naroda, k vedomi spoleeplodin v r. 1934 proti r. 1933 znae- neho osudu nas vtech. Tyrt: "Nate ne stoupla: U brambor o 18 pro- vec sokolska neni pro strany, nYcent, u eekanky o 73 procent, u br2 pro narod vetkery; nepodleha self o 10.5 procent a u nahradnich zmene jako nazory politicks a ndplodin o 19 procent. bolenske, ale je veene pravdiva a cinlelita a stoji v tom smyslu TR2N1 CENY povznesene nad spory doeasnymi. ye Waco, dne 19. biezna 1935. je narodni, ba vtelidska, " Bavina str. middling 10.95-11.25 Netknuty nas musi mijet ta riKukutice v klasech, bull 95c—$1.00 63c-67c porna nevraZivot stranicka, ktera Oves v pytlich, bull 95c—$1.00 tam venku zufi... Ne jenom to Ptenice, butl . 90c-95c — jak tam slytime: "Nate straJeemen, butt 13c na — nate strana"— ale i t2 koTake slepice, libra 14c neene take: nas narod — nas Kutata k smaAeni, lib. stat!

Vejce. tucet

Ve stiedu dne 20, biezna

Cokoliv v budoucnosti potka nas Strany jsou zde jenom pro chvili, narod je veen.Y, a nate prate narod a stat, vtecky nas bez roz-je pro &trod, proto bude yeend. dilu potka... Stesti i nettesti. A Zadne, strand, - ani ta nejvetti, ne- my jsme strajcove sveho ttesti, ni jests narod eel*. Ne politi- Jaany -sveho osudu a osudu na(Vest. sokol.) ku do Sokola, ale sokolske bratr - roda. stvi do vetelheho PROJEV SOUSTRASTI. "Jsme vtichni na jedne a teZe Rad DubovY Haj cis. 126, timto Lodi, a osud teto - lodi je osudem projevuje nati spolusestte pi. Annas vtech," fekl president. — Prone Vavrove, uptimne citenou sou-bouzime proto v to vtave stra- strast nad ztratou manZela, otce a nickYch zapasii, kde mysli se jen dedeeka. a jen na strany, hluboke vedomi Tote2 plati rodine Fr. Girardove. spjeti nas vtech spoleenYm osu- Mile rodiny! BuclfZ vain fitechou, dem. Vtichni, bez rozdilu stran Ze Zal vat jest i Zalem natim. ti id, chudi i bohati, ti napravo, Za tad Dubovy Haj cis. 126: nalevo i uprostked, spjati jsme jaJ .J. Husak, ko narod a stat nerozluene spa-I. Frank Mrkos, leenYm osudem.

Jos. Foit. :414111111.o ■o■041111,041101.11■11Mo•INHANI..1111.0.111.0.1.•1.......0.....o...6211 ■041111.0.0.0•10...1•■•■•71.,■•••04110.0.111.

Do Noveho Taboru a okoli Na 'Zaclost cteneho tadu NovY Tabor cis. 17, bude opetovana OCHOTNiKY ZE SNOOK v sini

v Novim Tabaie, 22. biezna v 7:30 hodin veder veselohra

"ZKROCENi ZLE TCHY'' Es‘r " 1

OSOBY: Karel RajskY, prokurista Jitina, jeho 'gem Dr. Pavel Malas Fridolin Petr Z I ilka, statkat Filomena, jeho Zena Zofinka Malieka Franta outniho, footbolista Tonieka, sluZka

Tindtich Skrabanek Hermina Fojtova Arnold Orsak Julius Lukta Lydia Dresslerova Klara Skrabanek Karel Orsak Elitka Sumtalova Ku hojne navtteve uctive jsou vtichni zvani.

PORADATELE.

DIV sehraje DRAMATICKY ODBOR SOKOLA

v sini i adu Hvezda Texasu v Seaton v nedeli ve6er, dne 31. bier .1935 "FERDA gEFEIVI" (KOZEL ZAHRADNiKEM) Fratka o 3 jednanich OSOBY: emlieka, velkoobchodnik, (clustoj. v zaloze).... br. J.H.Hurta Libute, jeho dcera ses. Zderika Pohl Hanutka, ....eetni br. Jan KlinkovskY ml.

Ferda, sluha (bYvalY vojensky sluha).... br. Karel Kalenda st.

Francka, sluika ses. Kamila Fojtatek Klaps, obchodnik galanternim br. Bohut Zvolanek Rataj, obchodni cestujici br. Frank Kalenda Nett'astnY, neetni bez zamestnani br. Karel Kalenda mi.

Napoveda: Jan Klinkovsky st.

Vstupne: 25c; Ditky 10c.

Zaeatek v 7:30 veder.

Za nepfizniveho poeasi o tyden pozdeji.

Ptipravuje se kus na Velikonoeni nedeli "DYE SRDCE V ZELENEM HAJI" Uctive zve VYBOR.