of August, 24th, 1922
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress RON1K (VOL.) XXIIL
WEST, TEXAS, ve stfedu,
(Wednesday) 13. biczna (March) 1935.
OSLO 18.
DETI ZLOIVIEWCH SRDC DY2 kikam deti zlomenYch srdci, myslim to doslovne, nebot' chci psati o K detecb, jejicht srdce je zkruSeno nebo odumird revmatickYrni bolestmi, ktere je dini smutnYmi a skleslYmi. Je pravda, i jejich domovy, z nicht tyto deti pochazeji, strava, kterou jedi a gaty, ktere nosi, seviou i varn bolestne srdce, kdyt na ne popatfite. A piece, kdybyste se mnou ve gli do fistavu, kde se lea byli byste radostne dojati, at by-ste videli, jak se usmivaji v okamticich, kdy je netrapi bolesti. A veseli malych bratrii a sester tech nebotaeka, ktefi nedavno zemfeli na srdeeni revmatismus, by vas moind pfesveddilo, to je snad citlivustkatske ye seti hlavu nad jejich" osudem. Toto nepotlaeitelne uprostied dojemneho detskeho utrpeni bylo zvlo.8t' krasne posledniho dne tivota etyflete Joany z Grand Havenu v Michiganu — kejit pamatce venuji tento pfibeh vedeckeho boje proti srdednimu revmatismu. Byla dovezena automobilem ze vzdalenosti 250 mil do nemocnice sv. Anny, ve snehu a mrazu, ktere ueinily lofisky listopad nezapomenutelnYm pro tolik obyvatelft Michiganu, kteki nemeli dostatek odevu a ji-. dla. Aby zjistil, je-li tiva, otec podrtel malou Joanu v prudkem cnehovern viru pied re flektory vozu. A co tomu pfedchazelo, to dini nejskveleiboje se smrti trivialnimi. Dokazuje, to ne vypoditatelnou zaludnost smrti. A piece Joanina stateenost one listopadove noci budi ye vas °paone city, net je zbotna resignace. Vpaluje yam do mozku bolestnou pravdu, to velka. Cast fimrti, zpOsobenYch srdednim rev matismem, neni nidim jinYm, net zloeinem spolednosti na svYch nejbezmocriej8ich elenech — detech. Neda yam zapomenout, to zhoubne srdeeni kfeee jsou vetknou zbytednYm utrpenim, kdybychom chteli a byli ochotni poutiti, asPon tech vedeckYch prostfedku, ktere ut zname. Kdybychom meli dosti inteligence vyutit toho co nam dava pfiroda ye spojeni s yedou. Joanina pamatka zada, abych vypravel vic net pouhy detektivni ptibeh o torn, jak se dru Alvinu .Coburnovi podatilo dopadnout docela obyeejneho mikroba, jent j.e vrahem nevinnYch deti. Ale jake vYmluvy mame my. obeane, kteti zname zaketneho vraha a nechavame ho dale volne •adit? Pamatka Joany da, abych prohlasil, to is i kaldY jinY obCan jsme stejne zocrpovedni za facieni hemohtickeho bacila, jen zpiisobuje zhoubnY, srdednY revmatismus. My v8ichni neseme podil na to vine, tie trpime exittenci tiny, hladu a zimy, ktere pfipravuji tomuto straSlivemu mikrobu nejvetk hekatombu °bed. Jsou lide, ktefi neradi slySi o lidskem utrpeni a ti pokrel rameny nad pfibehem malieke Joany. Reknou, se tohle je jen pladtivy pfibeh, kterY odporuje v geobecne se lepMcimu zdravotnimu stavu naSich deti, jejicht rodiee
Paul de Kruif. Autor knihy "Bojovnici , se smrti." ut nemaji tolik penez jako kdysi mivali. A je podivnou pravdou, to Joanin zhoubnY srdeeni revmatismus se vyskYta hlavne tam, kde fide nejsou obeznameni s touto bidnou chorobou. Musime dale pfiznati, ze srdeeni revmatismus ve sve akutni forme, zvane revmatickou horedkou, neni prilis osudnY. I udenY Alvin Coburn, kterY nejlepe zna jeji hrOzy, zjistil, to v newyorske Presbyterianske nemocnici neumiraji na tuto nemoc ani tfi pacienti ze sta. A pfece je stejne stratiliva ve s yYch poslednich projevech, jako je mirna na samern podatku. Mnohe dite pfetije prvni zachvaty, aby se pozdeji stalo na zaeatku mutnYch let srdee nim mrzakem. Tato nemoc je trpelivY vrah. Napacia sve abet v rannem veku a piece sedmdesat ze sta se jich dotiije vice jak ceti let. Je arcinepkitelem v§ech detskYch srdci v severnich statech Ameriky. V Bostonu Richard Cabot zjistil, to mezi 600 ptipady srdednich nemoci, 270 bylo revmatickYch. V Chicagu roku 1925 trpelo touto chorobu patnact z tisice deti. A tento revmatick"ji vrah zabiji skoro _jedno z deseti deti, umirajicich ve stati desett at etrnacti let. Tato nemoc nemusi byti podle zakona 1116.Sena a proto se lze pouze dohadovat kolik mladYch americkych srdci je ji stiteno. Ale pfesto moano bezpedne tvrdit, to cela ttetina z milionu nemocnYch srdcem v severnich sta.-tech je ohrotena touto tajenou, revmatickou hrfizou. Z toho vidite, to Joana nebyla sa ma. Neni divu, to kdyt Joana po prve onemocnela ve svem Cistern chudem domove v Grand Haven, jeji matka si lamala hlavu tou zahadnou chorobou. Ani zkouSenY- mistni lekak nepochopil pine nebezpeei, ktere se nad yznagelo. Nelze mu to zazlivat, nebot' v dobe jeho studii byla revmaticke horeeka povalovana obydejnou a docela bezvYznamnou nemoc. Dite mei° strakive bolesti v kloubech — rev matismus — a vysokou horeeku, k tomu snad srdedni potite, ale nekdy ani ty ne. A kdo by mohl neco vyditat lekafi, rvoucimu se s ubohou existenci v Grand Havenu, le nesly8e1 nideho o vede srdeeniho revmatismu, kterou prave zadinal namahave hnist dr. Coburn? V roce 1929, kdy Joana byla je8te nemluvnetem v matdine narudi, Coburn zaainal troche rozumet to nepatrne nemoci, jet vedla ke strakive, komplikovane, vratedne revmaticke zahade. Tento svobodnY, mladY doktor, tijici v nedostatku a nieehO si z toho nedelajici, myslel na revmatismus i ve snu. Pozoroval, vyptaval se, dela' si ptesne zaznamy a uvatoval o 3000 revmatickYch detech, mladYch lidech i dospelYch. A-Idyti se tak dival na toto panorama smutne nemoci, zadinalo mu bYti jasno.
2e mnozi men srdeeni zachvaty bez znamek revmatismu. S poctivosti znamou zpravidla jen u matek, Coburn leta sledoval osudy 162 techto trpitelft a jejich podivna, nemoc se rozvije la pied jeho zrakein jako dramatickY film. A tak dospel k podivnemu zaveru. 2e jedinou konstatni znamkou eetnYch symptoma teto revmaticke nemoci je jejich nepravidelnost. Coburnova proziravost mu fekla, to deti, stitene tou podivnou nemoci, budou o ni vie, net on. A tak je udinil svYnai odda.nYmi spolupracovniky. Nektere byly dovateny do Presbyterianske nemocnice v prudke horeece, provazene takovYmi revmatickYmi bolestmi, to pfi nejmenSim pohybu kfieely bolesti, s nebezpeene zanicenYm srdeenim 0balem a svaly; krvacely z nosu, telo mely pokryto modro-dernYmi skvrnami a v bfise jim hlodala prudka bolest; oblidejove svaly se jim stahovaly jako pfi tanci 'sv. Vita a dostavaly zapal plic. Tato revmaticka, nemoc byla zahadna od zadatku do konce. Je side pravda, to existovala stare lekatska bachorka o detech "revmaticky pfedisponovanYch", ktere bYvaji blede a smutne, hubene a chudokrevne, maji v noci podivnY strach a prchave bolesti a easto modi do postele. Ale ja jsem videl fotografii toho ubobeho deveatka a jeho uboze pocitivenYch bratti a sester. A ona z nich vypadala nejlepe! Pri tragickem• konci revmatickYch srdeenich zachvaty , bylo rovnea zahadne, co vlastile zabijelo ty nebohe deti. Byli byste fekli, ae na dne teto vratedne zahady jiste eihal nejakY neviditelnY mikrob. A byl-li v tom mikrob, museli jste jej piece nalezti ye zni• eenYch srdcich mrtyYch AvSak v srdeeni tkani, mozku a krevnich cestach sta ()bet revmaticke horeeky, Coburn nenalezal tadnYch mikrobu. ?Mobil ji snad nejakY neviditelnY virus ei mikrob tak malinkY, to prochazel nejhust gimi filtry? -K dilka zu toho bylo nutno naoekovati tuto nemoc nejakemu zviketi — ale tadneho se nechytala, od myk at po anthropoidni opice. Ay8ak Coburn byl od zaeatku lekafem, nebojicim se marne laboratorni vedy, ani nezkrifgenYm jejimi nefispechy. , A pomalYm, trpelivYm pozorovanim zjistil, to katcle dite, jet bylo stiteno zachvatem revmaticke horedky, deset nebo dtrnact dni pkedtim se silne nachladilo nebo melo kreni katar. Ale nebylo ptimo Silenstvim domnivati se, ae takove nepatrne onemotneni — nota bene, kdyt Upine vymizelo — mohlo v sobe tajit jedovatou zkazu, jet znieila diteti srdce tak, to se stalo mrzakem na cely tivot? A nebyl to nikdo jinY, net dobfe znamY hemolitickY — to jest krev rozkladajici -mikrob. Tento betnY bacil, sidlici east() ne• Skodne v krku zdravYch lidi, vpliti se pitbehem nachlazeni do nitra urditych deti, ktere jsou tajupine nachylny revmatismu. Prvnim projevem choroby mute bYt zanet mandli, na nejt si dite tfeba ani nestetuje. (Pokra6ovani na str. 13.)