Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNiK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS,
y e stiedu, (Wednesday) 20. fulcra (February) 1935
eiSLO 15.
JIM WASHINGTON PRI/V PRESIDENT AIVIERIC16" LOUCENt tkinacti malYch zemedelskych kolonii -- navzajem si nednvetujicich S a svarlivYch — v jedinY narod, bylo snad nejobtitinejairn vYkonem • Jitiho Washingtona, prveho presidenta ameickeho, vYkonem, rovnajicim se snad i jeho druhemu historickemu einu — vedeni armady farmatndobrovolcil do vitezneho odboje proti britske velmoci a vydobyti neodvislosti pro Spojene Staty. Koncem revolueni valky nafezalo se ttinact americkYch kolonii v nanejvYSe zubotienem stavu. Osm let krutYch potyeek s britskym vojskem vyiadalo si krvavou dari na lidskYch tiivotech a finananich prosttedcich. Pokladnice koritinentalniho kongresu zela prazdnotou t valeene dluhy musely bYti zaplaceny. RevoWein armada musela bYti rozpuetena, penez na yYplatu voja.kiirn VS'ak nebylo. Moc kongresu byla prazdnou frali. V mladem na rode panovala nesvornost, a jednotlive kolonie snatily se nabYti sve vlastni neodvislosti. Washington tehdy psal, tie "nee° musi by ti ueineno, nebo cela budova se did, jell koi jii zjevne kolisa". Zdalo se, tie revoluce skondi smutnYm nezdarem. Kdyti vSak Cast armady ptiela k Washingtonovi s navrhern prohlasiti ho za krale, Washington tento plan resolutne odmiti. Tato doba byla jiti svedkerr! pozvolneho formulovo.ni federalni ustavy, spojujici ttinact stavu v jedinY narod. tstava byla koneene ptijata v dervenci 1788, temei- osm let po vzciani se Cornwallise, jeho poratikou byla valka rozhodnuta ye prospech kolonii. Ve shode s touto nstavou byl Wash-ington zvolen prvYm presidentem a 30. dubna 1789 dosazen v New. Yorku do utadu. Tento den oznaeuje poeatek narodniho vybudovani. SpojenYch Statt. V nove vznikle Unii bylo ttinact statil s celkovou populaci necelYch atyt milionii. Otyti petiny v§ech belochu byly anglickeho pn.vodu, pies to v gak byly i mezi timto obyvatelstvem velke rozdily v nabotienstvi i v eel-kovem nazirani na tiivot. Ve statech Massachusetts a Connecticut ptevladal stale jests puritanismus, ttebatie piivodni nabotienske nesna genlivost byla ponekud potladena. Vir ginie- byla statem velkYch panstvi a spolu s jinYmi etytmi jiinimi staty — Marylandem, Severni a Jitini Karolinou a Georgii ‘-- utiivala jiti tou dobou na s yYch plantatiich prate eernYch otrokii. Za tekou Delaware, v Pensylvanii, tvotili n'emeati usedlici celou ttetinu populace, druhou ttetinu pak angliati kvaketi. Mezi jednotlivYmi koloniemi, jen vstoupily nyni do ranku statu, panovala zavist a spoleend vkm byla nedavera k federalni autorite. I samotni revolueni viidci byli mnohdy velini se rozchazejicibh nazoril o torn, jakYrni smernicemi by se mega nova federalni via da fiditi. Jedna Cast pfedakil, vedeni Alexandrem Hamiltonem, nabadala k ustaveni silne federalni autority, obdatene taktka neobmezenou moci na poll politickeho i narodohospodatskeho tiivota. Jini, pod viidcov-
stvim Tomak Jeffersona neschvalovali teto extremni centralisace mod, podezirajice sve odpurce z touhy, 'Zavesti do Unie tuteti mo--. narchistickou fistavu proti niti se kolonie vzboutily. MI Washington tegl vnittni problemy s toutet svedomitosti a proziravosti, kterou se osvedeil jiti jako nejvyiii velitel revoluani armady. Hamilton a Jefferson byli vudci dvou extremnich stran sve doby; Washington je viak ptes to povolal do sveho kabinetu, spatinje v nich obou mute, kteti mohou nema-
Soucit Jde soucit svetem, jde a hleda, kde pottebi jest pomoci, kde netit'astnYm hlad spat necl•!, kde plaai bedni sirotci. U bednYch tech se tiie stavi, kde plaid a vzdechy usly81, pohladi vlidne take hlavy a ubohYch plat usedavY polibkem netinYm Kdo opufteni jsou a chudi, on s laskou k nim se nachyli, nadeje nove v srdcich vzbudi a strasti jejich rozptYli. On chore vyhleda i bidne, vynajde vezne v a kde jen koho trpet shlidne, vtidy kouzlem ntechy sve vlidne jak sluncem tiivot vyzati. Jde soucit, k netit'astnYm se sklani, vkm pomaha vtidy ze v§ech sil, a za nim tithe potiehnani v§ech, kterYm slzy Hle, v jeho stopach rune zkvetly, jak eel pies udupanY Ian, modlitby vrouci k nebi vzletly. Ty, lidskYch duel hosti svetlY, kam vejdei, buditi potiehnan! • V. M B.
lou merou ptispeti ke zdarnemu rozvoji nove utvotene vlady. Federalni departmenty byly vytvoteny, nejvyiii soud a nititii federalni tribunaly zapoealy svou einnost. Byly polotieny zaklady k budoucimu rozmachu americkeho prfimyslu a ye shode s plany, yypracovanYmi Hamiltonem, byl ustaven system federalnich dani a financi. Strana, vedeni Jeffersonem, take prokazala sve schopnosti, nebot' vepsa-la do ustavy prvYch deset dodatku, jimit se zarudovala nabotienska a politicka svoboda a zajitit'ovala statni prays.. Zasady americke diplomacie, zalotiene na vzdalovani se zapletek spojenectvi s evropskYmi velmocemi jen tehdy neustale valaily — byly vypracovany Wa.shingtonem ye druhem jeho terminu presidentskem. Na vzdor
ostrYm kritikam svych odpiircia a detnYm provokacim odpiral Washington resolutne zavleOeni mlade republikY do nove valky a snail se dosahnouti urovnani betinych problemil s cizinou vyjednavanim. V dobe, kdyti Washington odeptev presidentem jests fteti. termin, sepsal svoji slavnou tee na rozloudenou, spoeivala via-da SpojenYch Stata jiti na pomerne pevnYch zakladech. Politicks strany propracovaly se z poeateeniho chaotickeho stavu. -Bylo mezi nimi mnoho vzajemne hotkosti. ale pies to nebylo zde duvodu k obavam, tie zeme propadne zmatku, jak' panoval v dobe, kdy se Washington ujal presidenstvi. Po ukoneeni sveho druheho terminu uchYlil se Washington do Mount Vernon ye Virginii, aby tam stravil zbytek sveho iivota "mezi jednoduchymi zajmy vtiedniho tiivota." Zemtel na svern panstvi v Mount Vernon o tti roky pozdeji ye veku tiedesatt sedmi let.
Si lbrne" Jubileum iglu PoIcrok Dallas 6s,, 84. A PRVNI nedeli piiiti rrtesic, ptesne dne ttetiho btezna ptipada nakmu tadu velice radostna a dilletiita, udalost; ktera mu si byti ten radostne a dustojne oslavena. Jest to dvacate-pate vYrodi trvani natieho i'adu, kterY byl zalotien v nedeli dne 20. nnora 1910. V minule schuzi nakho tadu, konane dne 20. ledna. bylo rozhodnuto potadati oslavu tohoto dne prvni nedeli v bteznu. Teti' bylo v teto schuzi jednohlasne rozhodnuto potiado.ti bratra C. H. ChernoskYho, ptedsedu naii Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas k neasti na teto oslave jako hlavni tednik, col bratr Pi-edseda ochotne ptislibil, nebtide-li jeho mala, nemocna dcerueka, ktera musela bYti znovu operovana, v nebezpedi jine bolestne operate. Tetiime se tie jest ji jiti mnohem lepe, a tie nakho bratra Ptedsedu u nas tietiho btezna uvitame. Dale bylo rozhodnuto pozvati k teto oslavo vSechny dosud tiijici zakladajici eleny nati'eho tadu, jimti osobni pozvanky budou dodany tento tYden. Na vypracovani programa zvolen byl v tetie schuzi ttielennY vYbor pozfistavajici z bratril Drobila, Kartouse a .Zastoupila a vYsledek jejich price bude oznamen v ptititim aisle Vestniku. Na eleny nakho tadu mime to snatinou Zadost, aby se do ptiSti schilze, ktera, bude konana v nedeli dne. 24. nnora, dostavili V pinem podtu a podileli se na praci kterou to to oslava bude vytiadovati a ktere bude pro vSechnY dosti. Nak pravidelna schilze a ten s ni spojena oslava musely bYti odlotieny nasledkem nail neasti na schuzi v Temple. Tedy jests jednou costavte se veichni, a hlavne sestry jimti ptipada hlavni -Moho, postarati se o zasobu proviantu do kuchyne a obsluhu hosti. S bratrskYm pozaravem, Frank B. Steiner. (Janovsk;c./.)