Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th 1922 ROONiK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS, y e stredu,
(Wednesday) 13. tinora (February) 1935.
tino
U !MANY INDIE. Dr. Karel Hujer. C JIZ vice dni uplynulo od prvniho dne pfijezdu do Bombaye a mnoho dolma se nakupilo ye dnech nasledujicich, v&ly jasne si ptipomenu sluneene jitro Sesteho dne meside prosince. Ffistali jsme u Ballard Pieru. Jsem pfekvapert, Ind o Bombayi rika, 2e je mesteni kosmopolitickYm; oproti jinYm pfistavam v Europe i .v Americe, bombayske docky se hemzi indickYmi delniky v malebnYch krojich, je2 jsou east째 zpestfeny raznobarevnYmi turbany. Po kratieke, formalni pasove procedute dostavem se do peee a pohostinstvi indickYch pfatel a maj pfimY styk s Evropany na delg dobu uzavfen. Pfista y, lod', ktera 25 dni na mori byla mYrn domovem, anglicka spoleenost, to vge razem zmizi z obzoru, vjialim do ulic orientalniho mesta, vstupuji do jineho sveta s novYmi, netuSenYmi obzory. Ba.zary indickeho mesta se yyznaeuji neutuchajicimi zastupy jez snad ponekud profidnou pH 2artt poled-niho slimoe, aby jen tim vice se vystupnily za veoera. Propletame se smesici ulic obchodni etvrti Fort, vja'dime do chud gi east mesta, kde proudy lidi jsou detnefai. To v ge pfeletne pied zraky spi ge jako vidina, a:2 teprve v ulici Vaehegandhi, v domove pfitele Trivediho, zaeinam z cele Sae i hloubky si uvedomovati: Jsem v Indii. PlnYch 25 dni kolem rig s byl nesmirnY obzor mofskYch plani, nad nimi vetSinu noci hotelo tisice nebeskych svetel; bylo jakobych letel prostorein mezihvezdnym a dosahl jedne z tech hvezd ye vesmiru. Kolem Trivediho domu je stinna zahrada, v nix zrak byl nejvice upoutan na mohutnY strom magnolie. Vane kveta, zaf jitimich paprska slunce probouzi tichou, savou radost due nad vzneSenYm projevem krasy, kterY opetovne dokazuje pfitomnost vygich, dokonalejSich hodnot nad vSednim 'Zivotem. Nastupuji sam prvni yYzkumnou cestu orientalnim mestem kdy2 jsem byl ujistil sve indicke pfatele, ze main spolehlivy plan, podle nehoZ" bezpeene najdu kahlY smer. Jen v samote mohu pine prati tu nejprvnejSi chvili u bfehil Indie, kam vedlo mne tolik sna. Jsem zase v ulicich a jako ty tisice, jdu pesky. Pozoruji ten veliky rozdil. Setkani .s bilYm Evropanem je vzacnosti; Evropan je stiedein pozornosti a yyznaeuje se tropic-. kou helmou "topi", ktera v ()Loh Indii je symbolem yS'eho, co pfichazi ze zapadu a je zdrojem mod a vlady v Indii. Povest chudoby Indie skyta prvni svedectvi v ulicich nejmonumentalnejSich budov, v ulici Fort a Apollo, ktere mne vedou k proslule Brane Indic na samem -bfehu more pied nadhernym hotelem Taj Mahal. U brany Indie... . Kolik raznYch lidi razilo si sem cestu od clavnYch dob, od Alexandra Velikeho, Vasco de Gama az po dneSni. dobu! Av'Sak nikdy to bran y nezaiila takove otfesy jako dnes, nikdy dobYvani nebylo tak rozhodne a aeinne jako dnes. Zapadni civi-
lizace vytrvale lomcuje branou a pH vedorni pfiznaeneho pozapadneni Japonska vaane se taieme: Povoli jednou dela Indie? Zateaou se stroje do massy 350 milionti obyvatel In-die, aby s sebou ptinesly novou variaci neuteeenYch socialnich problemil Evropy a Ameriky? Ci probudi se tato ohromna zeme a s vedomim odveke moudrosti vedickych mahariki udini zdravou synthesi kladnYch hod-not zapadni i vYchoni kultury? Na tyto tazky milaeme dostati velmi ruzne odpovedi. Jinak bude odpovidati indickY stoupenec Islamu, jinak, vladnouci Anglican, jinak pravo vernY brahmanista. Od nejnadSenejSich stoupenca apine industrializace Indie do vSech dusledka mechanizace, potkame se s nejrozhodnejSimi obhajci nezavisleho 2ivota indicke vesnice, ktera, s vyjimkou soli, si vee sama vyrobi. To jest take co pfikladnYm Zivotem zdarazriuje Mahatma Gandhi, kterY Indii varuje pfed industrializaci. Indie se svymi 350 miliony obyvateli je nopochybne duleLtou sloLcou svetovYch pro-. blema. J'eji sta y, jeji pomery mely, maji a budou miti rozhocinY vliv na vYvoj svetovYch udalosti. Jen s postupnYm seznanienim due Indie mUeme si pfiblane Odpovedeti na 0-tazky, ktere pied nami vystupuji u brany Indie. Pro mne bylo St'astnou okolnosti, '2e jsem se stal hostem studenta bombayske university. Dostal jsem se pfimo do stfedu horeenYch problema, :Jake mute vytvofiti ovzduSi universitni. PfipouStim, je to zatim jedna z cest poznani velke zerne, ale cesta velmi yyznamna. Bydlel jsem pkimo se studenty a sdilel s nimi kaLlY den, ktery pfekypoval pfilivy doj-ma a zkuSenosti. Upoutala mne jedna Yee. Byli to studenti z raznYch konca Indie a mluvili tedy ruznYmi jazyky, tak rozdilnymi, jako u /las v Evrope. A piece spojovalo je yedomi, ze maji jednu spoleenou matku Indii. JakY to ohromnY rozdil od Evropy, ktera sve civilizaci je tak u2asne rozkouskovand, pina skryte nenavisti naroda jednoho proti druhemu. Jiz na tomto miste musim zdarazniti, ze vzacnou vlastnosti, ktera se pro zrazuje v 2ivote indickem a ktera ma sve koteny v nesmrtelnYch Upanieadach a Bhagavat Gite a ktera musi bYti oznadena jako poselstvi Indie dneenimu svetu, je duchovni bratrstvi. To jsem poznal nejen u brany Indi mezi studenty indickYmi, ale poznavam to v dark ceste Indii. Nemeekam, abych odpovedel na tadu namitek, ktere eini pied pojatY turista nebo vladnouci ntednik a jednosmernY Glen diplomaticke sluaby: "A co jsou boje mezi brahminy a mohamedany, co indicke kasty? Indie byla by motem krve kdyby tu nevladli Evropan y ." To jest asi, co nejeasteji slyeime od tech, kteti maji velikou starost o Indii. Dobte vim o techto namitkach vladnouciho Evropana, kterY asi se diva s ureitou omluvou na mote krve svetove valky nasi "ktest'anske" civilizace, kterY zda, se, ze nevi si, vedom svoji zaslepenosti, jakYm so-
becstvim, zlobou, jektnosti a malichernosti je napineno evro'pske ovzduk a jeho diplomacie. Na to jeho "zdravy rozum" asi jinak cdpovi. PH veech zjevech dosud trvajiciho ka.stovnictvi a ttenicich naboaenskYch nevaham zdurazniti ee obsahem Indie je duchovni bratrstvi v takove silo jakou nepoz-nal jsem v Evrope. V Indii se mr'raeme setkati se yeemi stup-ni lidSke spoleenosti a piece nesetkame se tam se socialnim problemem. Zni to prapodivne, ale piece je to fakt. Indove si ten problem nevytvoni a proto ho nemaji. EvroP-ske ismy, at' to byl socialismus, kapitalismus, komunismus nebo faeismus budovali na bectvi, nenavisti, osobni jektnosti a proto mohou miti dlouhe trvani. V Indii je 30 milionn lidi, kteti nejen, ze nemaji vlastni sttechu, ale ani pod stfechou bYti nemohou, ponevade si na sebe chudei ptibytek nevydelaji. Co tisicti lidi spi na ulicich bombayskYch! To asi nejvice utkvi v pameti turisty evrop skeho nebo americkeho, ktorY se zastavi krasnem pfistavu bombayskem. Chudoba tech lidi je zase takova, jaka s nieim se necia u nas pfirovnati. Mohl jsem jiti po ulici Mahomad All nebo HornbY, ale zy laSte do tech zapadlYch ulic, ktere nedostaly jmeno a jsou otevfenou stokou pomeji, setkaval jsem se se sty nocleaniky ulice, kteti ji po obou stranach vroubili. A piece nahledneme-li do oei tech lidi, marne-li moZnost poznati jejich srdce, duSi, nenajdeme tam nejmenSiho stinu nenavisti proti tern, kterYm "osud" vice dophil, nenajdeme tam naprosto aadne stopy zloby proti Bohu, ale nejhlubH pokoru a smifeni. Ti si problem socialni nevytvofili a proto ho nemaji.. Takovy chudak, at' procitne kdekoliv, nezapomene na modlitbu, kterou provadi se stejnou vroucnosti a clakladnosti, jako Lova zamoZnY. Neco mocneho, silneho je spojuje. NaboZ"enskY prvek je vaddi silou denniho Lvota Indie a piece cirkev se tu nevytvotila. U brany Indie, kde v horeenem viru misi se dy e rozdilne kultury, Zapad i VYchod, aeme sledovati prvni obrysy Budoucich .pterodn, ktere zasahnou svet do kotenn jeho ai-vota. Popularni rdeni, ze VYchod je VYchod a Zapad je Zapad, ktere nikdy se nesejdou, ukaae svoji domYelivou povrchnost. Svet po zna velike poselstvi odveke moudrosti Indio v jejich nevyeerpatelnYch 'Mach. Boaska hodnota aivota kterY ztratil svoji cenu zbloudilou civilizaci zapadu, vyroste v pine krase jako bilY lotus nad vedou a elovek s ptilivem nove sily si uvedomi posvatnost neosobni sluaby jedinemu nejvyeeimu piano, jeja Tviirce urdil svetu i vesmiru, od nejmeneiho k nejveteimu. Rovnost, volnost a bratrstvi, jea jsou obsahem revolizenich hnuti zapadniho lidstva od XVIII. stoleti, musela konec koncii selhati, ponevada nevyela z vrouciho prociteni duce a stale ziastavaji neuskutednenYmi idealy. Byl to jen fantom, za kterYm Pokradovani na strane 12.