Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 2 itaNiK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 16. ledna (January) 1935.
01■1111111•32112..:
ZHROUT SE CIV1L1SACE? v "Pictorial Review" TECHTO dnech finanenich ottesit, kdy se zda, Ze se se svetem stele nee° velV mi vaIneho, neryosni lide se tali, jestli se snad cela civilisace nezhrouti. A podraZdena fantasie jim kresli rozechvivajici obraz mail a Zen, zapasicich o sousto, obraz vzpoury a chaosu ve mestech, rozpadavajicich se v trosky. KdyZ vgak dnes mluvime o moderni civilisaci, manse vlastne na mysli kmrakodrapy, automobily, letadla, telefon, radio, veaerni ubory atd. Nemyslime tim mravni sta y spoleenosti, smetujici k vYvoji zlep geni, ktere nazYvame civilisaci, co2 v ge se zhroutilo v minulosti, kdy2 je nepodpirala skuteend civilisace — totiZ humanni pomery, osvicene my gleni, spravedlnost, socialni nazory. Ale vylma ptipadis kdy neptitel rozbotil hlavni mesto a vyplenil zemi, jejich npadele a zhrouceni byly velmi ponenahle, vlastne tak porna le, Ze je nebylo ani moZno dobte sledovati. Mimo to se vZdycky naskYte. mnoho manosti zastavit rozklad statu, nee je u't ptili g pozde. Zpravidla se v nekolika generacich ukazuji varovne symptorny. Nahle zhrouceni, nasledovane naprostYm chaosem, neni ye svetevYch dejinach taktka wabec znamo. StarY Rim je vYznadnYm p •ikladem padu civilisace; ale tiebas jeji rozpad byl uspigen vpadem barbarfs mesto jen velmi pomalu upadalo, net koneene ptestalo brat' nejdnleLtefai alohu v Evrope. Chatrani budou bylo zpilsobeno spi ge lhostejnosti majitelu nebo nedostatkem penez pro opravy, neZ nieivou rukou dobyvateln. him se zhroutil tehdy, kdy pohromy doma i za hranicemi se staly piin g caste a bida a bez• mocnost vykonaly svoji praci; teprve kdyi vlada zdanila podnikani, Ze je Uplise vymYtila, chtejic zlskati za kaZdou cenu penize ns obranu proti nepriteli, a kdy nplatkatstvi a korupce kvetly po cele generate. Pad Athen byl je gte zdlouhavej gi. Athenanum se uZ gpatne vedlo po vzestupu Macedonie ye etvrtem stoleti pt. Kristem. Ale teprve kdy ktest'angti cisatove byzant gti zavteli stare athenske filosoficke gkoly v gestem stoleti po Kristu — asi 900 let pote, kdy mesto zadalo upadati — staly se Atheny bezvYznamnYm mesteekem. Alexandrie, skvele hlavni mesto teckeho Egyptu, jet byla nekolik staleti st •ediskem 'teeke kultury a po Emu nejvettim mestem sve"ta, zaeala upadat po timske anexi, nekolik let pied zaoatkem ktest'anske cry. Ale pies vgechnu neptizeri doby a neseetne pohromy, mela jegte 4000 palace. 4000 lazni a 400 divadel a zabavnich mist, kdy2 ji po 700 letech ukotistili Mohamedani a srazili ji do bezvYznamnosti. Babylon se zaeal rozpadat, kdy jej znieili Asytane roku 689 pied Kristem; a tiebas byl opetovne zbudovan a znovu poboten, nezliroutil se al po 400 letech, kdy obyvatele byli p •evedeni do blizkeho noveho mesta. A Ups dkovy proces v pozdej gich letech &Int
byl zase ponenahly. Spanelsku, na ptiklad, trvs.lo cela d ye stoleti, nee kleslo s dominujiciho postaveni na velmoc druheho tadu, prave jako Holandsko. Upadani obchodniho yYznamu a blahobytu Janova bylo jeSte po -
Dech zeine% (Aloisu Jiraskovi) St. Lom: "Neni vetgi bolesti, net v dobach zlYch vzpominat lepgich Ne! V dobach zlYch si ptipominat lep gich ease jen oplodnujici je bolesti, kdy elovek vzpomina, jen yeti v nove jaro. Tou virou napinen jste vypravoval. Lhostejni zvedli blavu„ praci zmoteni a chudi duchem a vgichni ti, jimZ pottebi je slova Zivneho, by nezhynuli touhou v prazdnote, tivelci prostni, kteti vZdycky nesli eeskeho nebe rozpeti. To nechOdil kral zlatY po zemi, to chodil po ni eeskY sedldeek, at' v bajnYch dobach Ptemyslova poselstvi svou moudrou vladou obec spravoval, at' za pra y° se na sve hroude bil, el v giky bojovne se tadil pod kalichem, by jako Mistr svate pameti sve ptesvedeeni stvrdil Zivotem. To malt' pismak byl a desky bratr, jenZ radeji jak zvet se skrYval po lesich, by srdce nezradil a gije neponilil panskYm rozka.zrim. My jsme to byli, my! My s Ptemysiem i bojovniky husitskymi, my s Janem Kozinou, my psanci Habsburkil umdleni ale vetici, v labyrintu sveta bude zachovan raj srdce nageho. Litomyglgti studenti, vlastenci z probuzeni s F. L. Vekem, my, kterYm z cizich sluZeb mzda se zhnusila a kteti napineni silou svate zeme poznane jsme poladali vlastni dil. A stalo se! Hle, nage lipa svobody se zazelenala zas po tiech stoletich, a v roji veelich jisker krouZicich v med promenuje zemi! A mute-li nas nee° ubezpeeit, ze nebudeme poniZeni v neplodnost, je to dech zeme stoupajici z kotenu a vgemi listy gumejici ye vetvich, jak davno gumely a jak jste sly gel staletimi gumet, kdy vetve s uschlYm listim lalovaly a temno bylo rozestteno nad zemi, kde zagle ptibehy jste vypravel, vy silny virou, velkY dull vgech, i nejmengich.
malejai. Jestliee aplikujeme tyto historicke doklady, zvlaste pak historii Rima a Athen, na americk6‘ pomery, musime ptedpokladat, 2e oba vane zhrouceni — jestli se vubec clostavi— bude procesem, tahnoucim se nekolik stoleti. Je moZne, 2e firianeni tisen teehto stranivYch ciob je opravdu zaaatkem konce, ale jiste odehraje v ptiatich stoletich mnoho vYkyvu nahoru a dol.& ale lide v dobach . blahobytu budou zapominat na zalou bidu a nikdo si nebude vedom, ze vlastne proZiva upadek. Jen jedna vec by mohla urychlit tento proces. Je velmi nepravdepodobno, 'Ze by Ameriku mohla nekdy napadnout /*aka cizi armada, ale nekdy se taZu sama sebe, jestli na-se u2 nejsou v rukou Ootu a Vandal-a. Lupiei, temeslni unosci, korumpovani pclitikove a zloainci vSeho druhu napadajl a--mericka mesta, nice domovy a vraZdi a loupi stejne aspeSne a clakladne, jako stati barbait a mame-li se opravdu divati na civilisaci jako na stat zakonfi dbalYch obeantl, potom musime tento plevel povaZovat za necivilisovane barbary, jejich2 loupeni ptibliZuje konec. VelkY zakonodarce Solon Athensky •ikaval, '2e cibani zalona, je tajemstvim blahobytu a f)spechu. A kdy'Z se ho . otazali, jak chce met lidi, aby dbali zakonti, odpovedel: "Ti, ktere zloein nepoSkozuje, museji bYti vychovavani, aby se citili stejne rozhoteenYmi jako ti, kteti jsou poSkozeni." Udil Athetrany, aby se schazeli a konali rozhoteene schfize, kdykoli Se spacha nejakY zloein, aby byli pini vagniveho hnevu vaei zloeinu a aby si Vynutili poctivost a tadne chovani vSech obeaml, odsuzujic viniky na smrt. Kdy2 obeane dobrovolne plati uplatky vydirane vYkupne, kdy2 kvete korupce, odhlasovane fondy nedosahnou nedoteeny eelu, pro nej2 byly ureeny, potom mute bYti civilisace ohrolena. V takovYch dobach obCane bez paniky a bez zoufalstvi, mohou ti najevo svoji cenu, jdouce zlu na ko•en, Lapravujice spachane S.kody a bezpravi a hledice do budoucnosti pevne rozhodnuti, zabraniti doeasne krisi, ktera maze bYti prvni znamkou dlouheho procesu apadku. Mluve jako Anglidan, nemam nejmenSi pochybnosti o torn, 2e americka civilisace je na vzestupu, nikoliv sestupu. Meli bychom se di-vat na svoje doeasne nesnaze, pokud se tY Ce finatici a zloeinu jako na obdobi ottesu, kterY se dostavil v P,ime po vpaclu barbarft roku 390 pied Kristem, tedy na samem za-eatku slavnYch dejin Alma. Aimane se tellcly domnivali, Ze to je konec, ackoli ye_ skuteenosti to byly teprve porodni bolesti rodici se svetovlady. Vette mi, ze nynejS'i deprese neni zadatkern konce; ale i kdyby jim byla, apadek podle v'Sech historickych pi• klada by postupoval poznenahlu a protahl by se na cela staleti. Nemusime se proto obavat nahleho zhrouceni dneAni Ameriky. Artur Weiss ,