tci Jedn
n 51ova.nskeP
R AT R. 5 TV Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at Walt, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROCNIK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS, ye stiedu
(Wednesday) 9, ledna (January) 1935.
6.S1.0
PROC SE MAME UNIT tESKY? LOVEK, ktery miuvi dvema reemi, jest dvakrat elovekem pravi davne ph_ slovi, je2 je nyni pi'eklackano do mnoha jazykri. 'Zee jednotlivYch lidi je jejich zvldetni methoda vyjadrovani, jeZ milZe napodobena, ale nikdy presne duplikovana v kterekoli jine redi.Proto ten, kdo ovlacia, dva jazyky, rozeiruje svou rozumovou a citovou sferu, naskyta se mu manost dueevniho vYvoje a novYch chaDani. kee dava znak totoZnosti lidu grave tak jako charakterisuje jednotlivce. Naslouchejte pozorne modulad lidskeho hlasu, jeho vYberu slov, kadenelm a rytmickemu spadu jeho fedi! Nepovidaji nom neeeno o jeho individualite? Jak vrchni soudce Hughes tak - Franklin Roosevelt jsou mistry anglidny, ale jejich tee je tak rozdilna jako jejich povahy. Prof se mime /reit' eesky? Predne — abyste obohatili svfij Zivot o poznani nejlepeiho umeni a kultury stareho sveta. Oveem, jsou jeete mnohe jine pheiny. Co si pomyslite o muZi, kterY se hanbi za svrij ptivod? Neni jednim z tech, kdo by takte2 zapomneli na rodinu, pratele a po dobne svazky, kdy'2 by jim to bylo pohodnejel? Hrdost narodniho privodu je elechetny cit a ztratou jeho byli bychom povaZlive ochu-zeni nejen my sami, ale stejne i americkY narod. NejvetS1 svetove postavy byly prvnimi, kdo se priznavali ke svYm krevnim svazkfn. JestUe vehlasnY anglicky filosof Herbert Spencer s pYchou upozorrioval na Ceskou kre ve svYch zilach, jak daleko vete/. prieinu mail amerieti Clechoslovaci, aby poukazali na svilj privod! Je zapotrebi, aby rasa, ze ktere vzeeli KomenskY, Jan Hus, Zizka, Tyre a Masaryk, sklanela hlavu pied rasou jinou? Ude se mluviti jazykem, jen vas jeete vice p •ipouta, k narodu, kterY je velen po celem svete. Psychologove-dokazali, jak daleko leheeji lze dociliti prizprisobeni ye skupine, ktera ma spoleene zajmy, tradice a idealy. Prod lid ztotoZriuje se s klubem, nabolenskou sektou, universitou nebo mestem? Protole toto spaledenstvi odpovida hlubokemu ustalenemu cltovemu popudu. Jest mono bYti loyalnim arnerickYm obeariem, vernYm a uZiteenYm zemi, kde jsme se zrodili a dospeli a soueasne bYti loyalnim Oechoslovakem, pyenYm na sve predky. Jsou Americana anglo-saskeho privodu, jich priklad mel by zanhanbiti jiste Amerieany privodu eeskeho kteri se odcizili svemu rodu. ' Charlotte Garrigueova, manZ'elka Tomaee Masaryka, ktera pochazela ze stareho americkeho rodu, prijala eeskoslovensky lid za svflj, naueila se ho milovati a dokonale naudila se mluviti jeho reel. Mr. Lewis, nynejei hlavni firednik Y M. C. A. v Praze, ovladl za sveho sedmileteho pobytu eeetinu a uZiva, ustaviane, i kdy2 miuvi s lidmi, kteri mohou s nim hovoriti anglicky. Dr. Livingstone Porter, ktery vystudoval universitu harvardskou, miuvi Cesky obdivuhodne a miluje Cechoslo-
Viktor E. Vraz profesor na stat. universite v Lincoln, Nebr. vaky jako svou vlastni rasu. Podobne pfipady jsou veinal detne. Zajimavo jest poznarnenati, Ze na universite texaske, kde vytfeuje dr. Eduard Mi6ek, Cetni Americana jineho pflvodu ne2 eeskeho, dali se zapsati do deskYch kursil a v nekterYch pripadech uCinili skvelY pokrck. V roce 1930 nejlepeim studentem Dr. Mieka byl mladik, jmenem Radcliffe, kter: byl eiste anglickeho privodu.
Matka Zeme. Viktor
Dyk.
Matka syna prosina: "Haj si nine! Brari si nine! Neoslye matky! Haj si nine! Brari si mne! At' shori statky, Pole at' udupou, zniei. Zitra zas sime vzkliei. Chystala jsem ti udel, deck°. 1:fdel jsem tobe chystala. Chrari si mne! Haj si nine! V moci tve veecko: aby .ztroskotala lod' anebo pristala. Neoslye slova varujici: neprodej fidel za doeovici. T •eba nine opustie, nezahynu. Ale vie, • kolik sem prijde sting? Kolikrat sem prijde Kolikrat pest bude potomek zaiinat a syn tvilj kolikrat tt,", bude proklinat' Nezahynu, veena jsem, ale zit budu s trapnVin lhasein: kterak jsi zapomnei dedienY na dil?. Kterak jsi vahal? A kterak jsi zradil? Jak mono kletY ein provesti vecloniky? Sebe jsi zradit moh'- ale sve potomky? Dokavad dSTahal jsi, pros ses vzdal? 6eho ses hal? Co je to smrt? Smrt znamend jit ke mne. Tva matka zeme otvird name: mano, bys ji zhrd'? Bald' poznae, jak je zeme- narue mekka proto toho, ktery spinil, co eeka. Prosim te, matka tva: bran si nine, synu! Jdi, treba k smrti teZko jdee! mne, nezahynu, opustie-li mne, zahynee:"
CE' SKOSLOVENSKEHO SD11112ENi. V nedeli, dne 13. ledna kona se vYroani sdruieni v Adolphus schrize Hotelu v Dallas, pokoj Cis. 629 o 2 hod. odpoledne. Ka2dY eechoslovak jest vitan do tett/ schrize, prijd'te v poetu co . nejveteim. Sokolski Omladina, porada, taneeni zabavu v Sokolovne, na 3700 Carl Street, a doufa, Zs navetevnici teto schfize poet/ je svoji naveteyou. Na Shledanou. Will A. Nesucia, SCHT:TZE
eeskeslovenskeho
PouZijte prilaitosa nauelti se lehce Cesky. Cesky se mluvi ve va§"ich domovech a ye vaspoleenosti. I ti amerieti Cesi, kteri. Cesky nemluvi, jsou obeznameni s mnoha slovy._Jejich sluch je na aeg tinu naladen -7- a to je inimoradne dulezite. V-ySSi •S'koly Harrison a J. S. Morton v Chicagu, vyssi skoly v Cedar Rapids. Iowa, a jine nabizeji Ceske kursy, ktere jsou akreditovamy presne tYmZ , zpriso•bern jako jine reel, jim se zde vyueuje. KdyZ mnozi cizinci zapasi, aby se uCili nesnadne red, jeZ-je jim zcela cizi, bylo by vskutku velkou ekodou, kdyby nekdo,_ ma tak olaromne vYhody, pine jich nevyuZil. Znalost eeetiny mute se lehce stati velkYm Cinitelem v obchodu.• VelkY poeet Cechoslovakti Zije v Chicagu a v pfedmestich, a ti vyrizuji svoje zalelitosti nejradeji ye svern 'vlastnim jazyku. V 13 ozemkov3ich firadovnach. automobilovYch agenturach, ph rriznych nostech a y obchodech veeho druhu mnozi muZi priznavaji, Ze znalost eeetiny byla • by jim mimoradne prospeenou. Osoba, mluvici dvema reemi, ma vetiei Zitost ziskati zarnestnani. A co vice fee C.'lechoslovakil jest jednou z velkeho poetu slovanskYch fedi. KdyZ si jednou osvojite deetinu nebo slovenetinu, mate klic ke kaZde-mu jazyku slovanskemu. — Kdato Ameri'dam mluVici pouze anglicky intlZe zapasiti po Leta, aby se naueil rusky, polsky nebo srbsky, Oechoslovak mute se naueiti mluviti tyto 'red za t. YZ poeet meSicii. Terrier 200 Milionri di miuvi ve svete neja.kou slovanskou reei, nebo dialektem a ovladani ktsrekoliv z •nicn velkou obchodni cenu. Nektly slycharne, ze rodiee jsou na rozpa- • cich, maji-li uCiti sve dite Cesky, nebol:' se 0bavaji, ae dite bude miti potiZe, kdy2 bude museti si osvojovati d ye red. Nic nemtIZe vea.k bYti vzdalenejeiho od pravdy. Po vets/ east dne dite bude stejne mluviti anglicky; a ueitele maji to zku genost, ae diteti znalost jine reel v ueeni jen napomaha a nebrzdi nikterak jeho pokrck. Ze sve vlastni zkueenosti mohu Ze na vyeeich ekoldeh a kollejich mezi studenty rozenYmi v Americe, patne mluvili a psali anglicky ti, kteri znali pouze jednu rea. Naproti tomu nekteri z , nej• 7 plodnej,§ich svetovYch spisovatelu v feel ang licke — Conrad, Arlen, Bercovici a j. — naueili se angliaine teprve ve sv?"7ch jinogskYch letech. Anton J. Cermak, kterY mluvil anglicky a Cesky stejne dobre, dosahl nejvy§S'i administrativni posice ve druhem meste SpojenYch Statfr. Statni senatori, kongresnici, soudcove a ni prominentni mu2ove eeskoslovenskeho vodu presvedeili se o torn, fe nebylo jim ni-kterak na Sikodu, kd3t priznali, fe v nich koluje eeskoslovenska kreV, nebo kdyt byli schopni mluviti timto jazykem. Udr‘gujeme v Americe ph tivote jazyk, jen ma krasu, mohutnost, tradici a prospe g -nost!