m
ANŽELÉ Roo,~cvelto\'i js.·ou uií, dva cet měsíců: vůdcí ameríckčtio 11ú roda v jícnu nejmodernější revo , íuce. Pravím manželé, neboť jejich vzálemný poniěr je stejně význnmny, jako všechny u statní sLťánlty americké revoluce, V ostatních zemích žena vládce, ať už .it' král, president nebo diktátor, představuje nezbytně méně významnou postavu. Její o sobnosr je pohlcována a zastíněna osobnosti manželovou. Stoji na pokraji jeho stavozáře, nebo mizí úplně ve stínu. Tak tomu však není u Rooseveltových. První dáma Ameriky není pouhým doplůkem svého manžela, nýbrž zvlá .. štním a velice činným jedincem vlastních zájmů a názorů. Má skoro stejnou váhu [a · ko president, což není- aní v nejmenším podlhh1ě110 tín1, je jeho ženou. .Nébot• paní Rooseveltová je moderní že nou, jež 111á syoji pl'aci u dovede si ji udr · ~et. President nemá ničeho společného s je- jimi továrnaú1i nu 'nábytek, jejím vyučová ním, jejími dívčími kluby a orchestry pro zchudlé hudebníky. Paní Rooseveltová si za- jede do některého města a rozhodné že by v něm mělo býti zlepšeno bydlení, vzdělání nebo veřeiná 'službu. Řekne: "Doporuéím ta kovou a takovou pomoc," a když se vrúLí chl Washingtonu, ihned to provede. Není to starý pfiběh pracovnice, rozclěJ·,né mezi domov a povoláni. Je to typ indh:i- duální ženy, jež chce býti osobnosti i man želkou, '.fato zásada převrací dnes po celém světě . poměl' mužů a žen A ve stavozáří, kte rá nu ně oba ustavičné dopadů, president a pí. Rooseveltova vvtvořn; pracovní spoje1w-· ctví, v němž každý má plnou volnost vyja dřovat svoje názory, Jeden nepf'el,áži druhému, Jesrnžc pí. Roo~ seveliová vedla svého muže za jeho dlouhá choroby le. široké lásce k lidem, kterou mo nedostatek pflléh::i.vějšího jména nazveme ~'lo eíallsmem, on nyní zašel jel;tě dále než ona. Avša~ jeho l.\ena se s ním o to nepi·e, uni hi; nenapodchí. Vyživá vlastni život;, který .ie clo-· konale ph)ý a jehož zodiJOVědnost se bm,í zodpovědnosti presidentovi!. Jako nrnnželsld dvojice Rooseveltovi tndíž ph\ch,tnvui í něr,> · je:;tě modernějšího, než NRA. Indlvidtní.lní:)se ste,in6 liší juko se 11eboť je-li Roosevtllt Jedinou nernzh,šcmou zá.hadou naší genera<.:e, jeho ženó dokonal;~ roztm1í masy, k nimž se ~;a urěiLým cílem o- braci. Disraeli Hkával: ''Uvidíme, jak o toin smýšlí kralovnn," když se jednalo o návl'h zákona, dotýkajícího se sti·cdních tNd a po dle toho, falt ona reagovala, posuzoval smý šlení každé hospOdyně v Ang·liL Stejně m.íně ní pani Rooseveltové pi'edstavnje 11úzoi·y r•. merické str-.ední ti'ídy. President je originálnější. Než Jsem. ztrá vila osmačtyřicet hodin ve Washingtoně, sela jsem ho nazvat anarchistou. rudým rn cialistou, aristokratem, agráníkem so všemi předsudky a etickými nedostatky své tHdy. v .. Bí.Iéin dqmě, , Gla~.s.tonsl~ým liberó.lcm ,1 nl'!jprohna11ěJšlm politikem, který kdy vl.'tdl 1
"bud' nejlepším !t·m An1eriky."
nebo posledním
presidt'n-
<:e!ou zemi federúlními zákony. V tom jsme ve výhodě pfod Anglií''. , p1·vní dojem byl: lidské dynamo, vy Paní Rooseve!tovú dělá skol'o všechno, co cnergii na neoéekú vaných inistech. je pro ženu lidsky možné, aby, dělala.: Létá, protože tím uspoi'i času. Když není žúdné 10· President Roosevelt sedí za svým tadlo po ruce, cestuje nočním vlakem, aby zí·stolem v Bílém domě, zdá se pfovy- 1,'kala osmnáct denních hodin pro práci. Žá· fovn ti všechny pNLomné. Kolem stojí dych dá větší výdnje na nezaměstnané. Zúčasttli tiví, mnohomluvní politikové a reportéfl a se konferencí o pi'íčinách a znemožnění vál . házejí mu lákavá vnadidla otázek, ale vždy ky, pfodsedá nekonečným schilzim, drží ško cky zvítězí ten sedící muž. Neboť .Roose,·e!t ly, rozmlouvá s každým,· kdo mu ně.itikou slov ·jako uzavírací palby, za níž zft stá vá rn~zranitelným. myšlenku, jak pomoci chudým, výchově ne bo prospěchu dětí. je tázána na radu kdylm Prc~ddr::ntova o:mbnost je úžasná, jeho e li by její míněni mohlo prospěti pracujícím nergie neomezená. V jeho mohutné hrudi a muži\m nebo ženám., mluví na vefoj. sch~izích tleta se nahl'omadila energie dvou mužťl, tak nebo do radia nebo i na plátně, píše odborně, že nemocí zkrušené nohy jsou jen dokladem ale bez. originality o věcech, které dokonale .í<"ho i:Hy a statečnosti. A mozek, který dil<tuprostudovala. A miluje to všechno, .ie mmúvající. pochybující a žasnoucí Ameri- Vždyť práce je pro paní Rooseveltovou. Pl'i ce, je stejně živelný a činný . rozeným podkladem existence ..Je.:..U její ·muž do bi'ezna roku 1933 bylo hlavním ci slrojevúdcem, .1enž razí nové dráhy, ona je k·m každé vlúdy vnutit ideje předešlé genera nákladním vlakem. pi:'esně jezdícím analože- ee generaci pfitomné, avšals: Roosevelt nejen ným clo plné kapacity. Její sympatie jsou že je y úzl<ém . 1>tyku s moderním myšlením, roké a její city se snadno vzbouN, ro:i;mní--U nýbrž dolrnnce je . kus pi'ed nim. Je rychlý, dobi'e sympton:iím, Jimiž se má podle žádosti upřímný u odvážny, chovaje ryzí sympatie k: jiných obírat. , dčlnikovi, není však idealistou. V celé jeho Sdílejí spolu jistá pi'esvědčenL Oba jsou osobnosti není uni stopy sentimentality. V femhiisty v nejrozumnějším slova innysltL tom se liší od většiny patriotfl, jejichž medem President vyjádř'il svoji, .víru v pracující že· l:eoriů jsou ustavičně v boji s bezo ny, učiniv schopnou Farntišku Perkinsovou hled1.ostí Wall Streetu. ministrem obchodu. P1·e:micnt Roosevelt je v zásadě politikem. Všeobecně mluveno, Rooseveltovi, jako vši .Proto je nejvýš pi'izpúsobivým, Jeho dvoji chni ostatní manžeíé dnešní Ameriky, mají i1mcrika a Roosevelt, umožúuje mu v tomto okamžiku zájem na tom, aby Spoje- bez ztráty upi-ímno:,ti zavrhnouti pondělní né státy mohly mysliti mezinárodně. Jsou ve prospěch pátečních, A jeho polm i, ostatním obyvatelstvem zabráni do r·eše sy jsou osp1:avedlňěny, neboť je prvním pre ní nesmírné obtížných problémťt, ti:mících sidenLem. jenii: jedná se Spojenými státy ja dnešní Amerilm, a mají poměrně múlo 1.áj mu a času pro ostatní svět. ko s kontinentem, nikoliv jen zemí. Podle svých vla:itnich 'slov, našel státní stroj zasta Pl'ostí lidé stoji za nim. lli;nín'ají .jeho U·ven n. jestli ho nespustí jeden popud, tedy pf·ímnost a správný cíl. že bojuje za pú~:kusí Jiný. Za těch okolností je nevyhnutel vodní americlrnu zásadu rovné právo na no. že ho lidé obvil\ují z nestálosti. životní pfiležitosti. Farmái'i snad ma jí jisté podezi'.·ení na marnotratné vydáváni bunt\.. Pi'išel k moci jako vúdce nejmodeměj;:,í l'(' Inflacionisté se snad rozčilují a d.ělnici se voluce. Jeho úsměv vykonal úlohu celého dě bouří, protože ještě nezvykli SVé l10Vě Zl'Oze. losth:ketva a na mistě rudé vlajky vylétl na né moci a síle. Avšak C.elkemvěi:·í v dovednost ford' orel. Byla to ovšem školní revoa neobyčejné politické nadáni presidentovo, lucr. měšL'áky a faráN, chndákterého, jak cítí., znají dolmnalejji než jeho a vlastrnei. Ale byla to revoluce v nej pi'edchudce. Neboť sledují ho prostfodnic- ,·.v~:<:.i:iítn :,lova smy:;lu, neboť omezivši právu tvím novin na každém kroku jeho mnohotvá1'-· Y.asúhl~t kofon ameťické Lrndice. něho života, naslouchají radiem .iello 111ohut,. Loni v fo;topn.dt1mně Roo.1evéiltfokl: "Vyněmu, bodrému hlasu, prodchnut.ému dali jsme ;;e ~:~t dosažením sociální sprave tou a srdečností, jež pi·edstavují zúklad demo. kratlcké autority. dlncsU Dne,,; už je jasno, že několik: lidí krásně vyjde s méně penězi a hodně lidí s Největší výhodou obou Rooseveltových, ktC' trochu Yětšími pI·íJmy"; a dále: "Dnes celý ré stejně užívají, je .iejich dokona.l:i úrn.lo;:;t: s,č•L tíhne :;:a vyrovnáním. poměrit Je pochyhvei'ej11osti. Jsou národně, nikoltv osob11ě, ic.. 1;0, múže-li jedinec nahromadit obrov- solováni. Dvei'e Bílého domu jsou stále otev ské jmění nějnkým obchodním .monopolem i'eny. Není tam žádných zavi'ených dvel'i, kte" jinak. než na útl'aty svých bližních. Je prav ré by dělily presidenta a jeho ženu od. pro. d<'podobno. iím lze dalšího pokroku dosáhnout stých lidí, ktel'i žádají a dostávaji slyšení .i en tak, budou-li všichni lidé spolupracovat lý den až dlouho do noci. Neznají společen-· ke společnému prospěchu. Zkoušíme n.ové ce ských pi'ehrad. Pros~í lidé cítí, že se 111oh9u sty a jestliže 1>e jedna teorie neosvědčí, za obrátit na Rooseveltovy, kdykoliv nevědí, . cc vrhneme ji a zkusíme jinou. Musíte míti mt mají udělat. "Oba jsou t!1,k snadno dostupni!'' paměti, že máme osmaětyl'icet různých stá vykládal mi jeden sociální pracovník Zápa..; tú. takže mť'lžeme novl:i zákony vyzkoušf:lt ve clu. dvoú nebQ ve tí'ech, aniž bychom zatě~ovall
.,,