aitcliednotyale.tu texas.
g
Entered as second class mail matter. January 3rd, 1933 at W ROPNIK (VOL.) XXIII. ■•■■•■•■■,,
WEST, TEXAS,
g
y e stiedu,
Texas.
Imdwr the Aet
of Congress of August, 24th, 1922
(Wednesday) 26: prosince (December) 1934.
CISLO
tASTIsli" A VESEL'i NOVi ROIL. 1935!
MILE BRATAI A SESTRY! RO vetginu lidi je dfilelitYm Nov• rok tim, ze podine. ye znameni sibil P a dobrYch Umyshi. Lido, ktefi si utvofili jakYs takYs 2ivotni plan, dovedou toho dne posoudit, jak jde jejich vYvoj, zda dosahuje vyteeneho tile, nebo ne, jakYm sinerem se nutno pustit, aby z toho male schopnosti, jei elovek si pfines1 na svet, bylo pro dobro lidstva vytvofeno co moZna nejvice, jakY program nutno sesta y.it, aby Zivot byl obsainY vrchovate. Svet se nezmenil mnoho, ma sve krasy stale, je tak mladY, jako bYval piked tisici lety. Rok pro nej neznamend nic. Touto mirou metime jen smrtelnY Zivot. Je to malieke, meta, k ni2 chceme dojit, abychom pak gli o rok dale a zas. Plan na celY 2ivot Ize delat teZko. Na rok to jde. Staei jen zamyslit se, zaposlotichat se do 21vota, opustit pfilignou bazlivost — a dovite se, 2e i dnes moth() it pro nejeist gi idealy, molno najit Uspech, lze se veselit, ize bYt Menem lidske
spoleenosti, ktere. neeeka uplakane, az ji nekdo cizi pomfiZe, nYbr2 si sama lame hlayu, rozdird si ruce a probiji si cestu. Je zbyteeno dekat. 2e nejaka tajemna, mot najednou odvali balvan krise a svet bude najednou vykoupen. Ne, do tisne jsme se dostali sice, aniZ bychom yeah jak (to proto, ze jsme o torn neuvaZovali nikdy), ale z ni se musime prokousat sami. Kdy 2. se elo yek octne v jake-koli krisi, musi si sam najit vYchodisko, nechce-li padnout. Cizi mohou jen poradit ani na to nelze v2dy spolehat. A v tisni .se pozna, co je v eloveku. ToteZ plati o lidske spoleenosti. Tedy do noveho roku s chuti. Jsme piece pini sily. Mame schopne mozky! A ruce dovedou hbite pracovat! Necht' novY rok nalez-ne nas v odhodlanosti a pohotovosti It pre.ci pro sebe, rodinu a tady na gi mohutne S. P. J. S. T. Na prahu roku 1935 pfichazime vam s upfimnYm ptanim, aby dal gi neutuchajici nadg eni a laska k praci spoleene rozhostily se v tadech na gich, aby ease naboro-
CO OtEKAVAME OD E VESTNIKU ze dne 12. prosince t. r. byl uvefejnen elanek s ohlavim "CeV skoslovenskou Arneriku deka velky zitfek", psanY Rudolfem Nekblou. Clanek je vyjimkou nejen tim. ze spravedlive a jasne vystihuje pomery Ceske Ameriky, nYbr'Z je nadmiru zajimavym svym proroctvim, jakou U.lohu bude miti eeska, Amerika v budoucnosti. Obyeejne se setkavame s pesimistickYm nazorem, Ze Ceske Amerika pomalu doklepava. Oteme o 'tom v easopisech, sly gime o torn pii slavnostech, ba i pH' banketu deskYch stn.denta zni tyto pohfebni keel. Jakoby desko. Amerika dokonala svilj tikol za 'c reaky lvim podilem na osvobozovaci akci, jakoby pfinesla, sve posledni ovoce, a nyni nic jineho ji nezbYva ne2 spokojiti se s rychlYm a neodvratnYm umiranim, tim rychlej gim, kdy ph.stehovaleckS7 iivel byl zastaven. Nekdy to vyhlili jako umele vyvolavani smuteeni nalady, aby se posluchadi sami nad sebOu rozplakali, aby sami sebe politovali. A tide radi podlehaji sentimentalne romantickYm nizorfirri jen kdy to trochu zavani bud' osobnini hrdinstvim nebo kouzlem osobniho utrpeni. Clanek ueitele Nekoly je tedy vzacnou vYjiinkou. Vysvetluje nam, ze neni dilvodu It podobne trudnomysinosti. Jde o pfirozenou pternenu ameridlcYch eechtt v dobro Ameridany. Toto vza.jemne splynuti deskeho duchovniho bohatstvi s americkou demokracii je nejen pfirozene, nYbrt i nutne a prospegne. Musime v uptimnosti pfiznati, ze do Ameriky stehovali se vetginou nagi lido z deskeho venkova s prilmernYm, ba nekdy i podprOmernYin vzdelanim. Nebylo to jejich vinou a nemilie se jim to vyeitat. Neni to tedy sni2ovani nas ptistehovalcii, — jsem take
eESKOA /l
va kampan, ktera behem uplynuleho roku vykazala se vYsledkem zaloteni dal gich novych fadou stovek noveho elenstva a potegitelnYm pkirustkem do na g eho Detskeho Odboru, neochabovala, naopak, by nage spoleene dilo a cil, stalY rozvoj a rust nagi Jednoty pokraeoval a nacre S. P. J. S. T. — deskoslovenske podpiirne Bratrstvo Texasu, sdru2eni naprosto neutralni (nestranicke), m.ohlo si udriet dosavadni dobrou povest a zvuene jmeno jako jedna z nejpfednej gich a nejlepgich podpurnYch jednot bratrskYch. Slibme si , sestry a bratti, 2e s' tim opravdovYm ptedsevzetim pajdeme do noveho roku, ze druh podle druha a vaici spoledne usilovati budeme o dobro a prospech na gi Jednoty. yam vespolek pfejeme ze srdce — aby po obdobi let hubenYch, zavitaly It Vam a trvale se usadily dny svitu a radosti. Mnoho zdaru a Stesti v novena rote pfeje yam REDAKCE
a .7,CKftfl DETI.
jednim z nich — je to pouze upozorneni na nevy yratitelnou skuteenost. Stara vlast byla nagi kolebkou, ziistala v na g ich nejvnittnejgich pojmech trvanlivYm , poutem, nag i jedinou pravou vlasti. kdeZto Amerika byla jen mistem, kde jsme leheeji a tvobodneji Tvorili jsme si v Americe, tak radi jsme fikali "v cizine", narodnostni ostriivky, kde se ptirozene omezovali na nejmen gi styky s Ameridany, ponevadZ bez znalosti jazyka an glickeho nemohli jsme se s nirni dorozumeti jako rovni s rovnYmi.' A dokud jsme si neosvojili jazyk zeme, nemohli jsme zaujmout v americkern Zivote Zadneho vyznamnehe sta. Musime te2 pfiznati, 2e tato ptistehovalecka, generace pomalu vymire, a jeji misto zaujime, generace druha, tfeti, ba ji g i dtvrta. Samortejme, ze je rozdil mezi temi, kdo pHjeli v dospelem veku a tenni, kdo zde rostli od detstvi. Generate, narozena v Americe, a vychovana americkYm gkolstvim, ma docela jine pojmy, ne2 jake ma generace vy gle, z obecnYch g kol deskeho venkova. Tech, kteti. do Ameriky pfigli s vysokog kolskYm vzdelanim, je velmi potidku. Ovg em, musime ptipustiti, 2e detem zde narozenYm bude uz eegtina vedlej gim, tak trochu cizim jazykem, pone vadi se v americke gkole naueili mysleti a vyjadtovati anglicky. To v gak bych nepova2oval za pfilis velke ne gtesti, nebot' musim uznati, ze deti ziskavaji jinym smerem. Uvedu pfiklad z meho soukromeho Zivota. Jak jsem ji2 kekl, jsem take jednim z ptistehovalcit posledniho etvrtstoleti, tedy z doby, kdy zaeala se projevovati neZadoucnost imigrantu. Progel jsem pouze obecnou gkolu v zapadle dedince Vala gska, kde pfijal jsem klady jen toho nejnutnej g iho. NejvYznamnejM, co ptivez1 jsem si z Ceske gkoly do Ameri-
ky, byla jakasi nep •emoiitelna va gefi po _eetbe, po knihach. Kdy2 pfijel jsem do teto zeme, byl jsem- asi toho veku, jako je nyni maj nejstargi hoch. Vgak musim pfiznati, ze gkolnich vedomostech byl jsem daleko omezenejgi. Hoch se nyni uei algebte, geometrii, dejinam statoveku a sttedoveku, kdeZto ja jsem v tech letech gtipaval v lese dfivi. To bylo by vgak vedlej g i, lee ptekvapuje mne, 2e hoch zadina miti take girgi rozhled v ohledu. specielne &skein. Pfikladne, vysvetloval mi vdera, ze bude mit ye akole v hodine destiny zkougku o Nerudovi, Vrchlickem a Jiraskovi. Chtel miti podrobnej gi vysvetleni o basnich "Satanele" a "Hilarionu" od Vrchlickeho, ptal se na "Kosmicke pisne" a "Arabesky" od Nerudy. Pozoruji, ze jiz u druhe generace docha.zi ku zmene, ktere, neni eeske veCi na mu. Mti se udi na vy ggich gkolach eegtine jako jinYm modernim fedem, jako francouzgtine, nemeine a gpanelg tine. Snad nikdy nedojde u nich k jazykove plynnosti, snad jejich deska, vYslovnost bude miti cizi pfizvuk, ale' vzdor tomu nauei se dosti, aby degtinu povaiovali za literarni jazyk, za neco vice ne pouhY dorozumivaci prostiedek jejich v kuchyni a na dvofe. A take musime si zde pfiznati, a netteba to zakrYvati ani zapirati, ze v mnoha ptipadech de gtina nas pfistehovalcii byla a je dosud uboha e Cast° udrZujeme si sve vlastni natedi„ deti to vedi nebo tu gi, a proto tim spi ge pougivaji nerozdilne anglietiny i v Ceske spoleenosti, jen aby ugetteni byli figklebku z nate& red!-CO. Jak kterYsi pozorovatel poznamenal, 2e deStipa pfistehovalcii, kteti byli vetainou bez vyggi jazykove kultury, byla ee gtina pragpatnd, degtina katdodenni, promichane, dechi(Pokradovani na str. 5.)