gariSlovartskePodpor itciJednoty Std u Texas.
ka
T
e0
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W3st., Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROONIK (VOL.) XXIII.
WEST. TEXAS ve' st:r.edu (Wednesday) 12. prosince (December) 1934.
ESKOSLOVENSKOU AME
e4._
A. VELICcr ZIT EK.
Rudolf Nekola. 06ATKY nagich lid! v Americe byly
P
male a velmi pfizemni. Krajane ne-
ptichazeli tam jako vYkvet naroda, ani jako bohatYti ducha , nybr2 jako nejnit-N sila, ktere bylo zapotiebi pki hospodaiskem a prilmyslovem rozmachu Ameriky. To neni Fadnou hanbou. Uplatnili se a jako chIsledek jejich prate pfiFlo zlepFeni,,jejich ilvotniho standartu. V novem prostiedi, v zlepFenYcli tivotnich podminkach, nemohli se spokojiti s osudem, se kterSrm 'Sli do Amefiky. 'Jest pHrozenYm zjevem, Fe touNli, aby jejich (tett nemely tak telkY Fivot. 2 ivot pfistehovalce sam sebou je Fivotem, kterSi se podobal itivotu ''tvari.e zvete. Osudy prvnlch pilgrims -a pionyrti mnohdy nedaji se srovnati se zapasy pfistehovalcii. TiebaFe vSechno bile obyva.telstvo Ameriky jest piistehovaleckYm, tim povYFeneji jednaji prvni pfistehovalci a jejich potomci s phstehovalci pozciejFimi. Pfichod esl. p •istehovalc* spada do doby podcenovani pfistehovalcal, z ylaFte tech, kteri ptichazeji ze slovanskYch zemi. Doti naFich lidi mnohem trpeeji nesli osud svych _rodieft. kteii, i kdyi v zemi Fill desitky let, nemohli a nestali se docela Ameridany. Z neuveclomelYch hofkosti mlade generace, potomkta pristehovalcal, vyriasta teF neoceneni rodid al a podceriovani jejich prace. Proto druha generace tak ost •e se postavila proti s yYm vlastnim rodidam. Pro ni to byl svet menecennY, neamerickY. Nectnosti Evropy zdedene po rodiCich spojily se s odposlouchanYmi nectnostmi Ameriky a tak se stalo, Fe sociologove tak nechutne se vyjacitovali o druhe generaci pfistehovalc*. Namnoze se stale, ze prosttedi pfistehovalcu stahlo i &Ai ziozene v Amerke a osud jejich byl jako osud jejich ate& Tim veai byla hotkost v &tech a tim cizejAi byly deti k tem, kteii je zplodili a vychovali. Tam, kde uF v prvnim kolene se podatilo dosahnouti blahobytu, pfistehovalci chystali syYm potomkfun sna2S1 existenci. DUI naFich lidi poealy piniti americke Fkoly. V nich — pokud byly na poeatku kultury — dovidal se o vzneFenem poslani Ameriky a skuteenYch Ameridanil. Pokud deti byly doma, mluvily keel rodiet, jednaly jejich cestami mygleni. Americke Fkoly formovaly nave lidi pro sve.; uaely Menecennost Fivlu, z nicht vyAly deti natich lidi v plenkach vAeobecneho vzdelani, zaeala se jeviti jako hanba. Proto tak Caste sly geli jste a slyFite natky rodieft na deti, jak se jim odzizuji. Doti mluvily anglicky a fee rodied bidne ovladaly a ani se nesnaFily nauditi se ji tolik, aby se se s rodiei domluvily. Nepottebovaly toho. Mezi prvni a druhou generaci vzrostla propast. Druha generace, povFechne vzdelana, pielaliFela generaci prvni s obvyklou, nevkusnou povYFenosti nedoulal a parvenu. Vysmivala se jejich nedostatkum ve znalosti teei, jejich porn& ru k zemi, z na vyFla, nepochopitelnemu 1peni na, zvycich a na obyeejich pfivezenYch ze stare vlasti, ktere druhe generaci byly prazdnYm pojmem. Jest pfirozenYm zakonem, Fe elovek touN po lepFim a tak druha generace
chystala s yYm patomkdm je'Ste snaMi minky existence. Potornci naFich lidi se podali objevovati na vyFFich Fkolach a universitach. A to prase v• (lobe, kdy sociologie podala bYti duleFitau 810.kou americkeho Fivota. Stoprocentni . AmeriCane Masan sve "America First". TfebaFe toto hello ma hodne trhlin, piece jen mei° jeden dobrY dusledek. V sociologii objevila- se snaha: uctivati dedictvi otcu. PoCalo se mluviti o vYznamu ptedkft, o hodnotach; ktere. vyriistaly z jejich prace; byt'. prace jen rukou.. IviladYm Ameridanfim podala se oficielne vStepovat laska k ptedkfim. To znamenalo i pro - • hloubeni iivota a zlepFeni nazoru na rodiee, kteti namnoze byli poznamenani FlutYm Ito leekem. Mladi paean se zajimati o einnost svYch rodidt. Kluby inladYch, kluby dorosteneft, iiCast mladSTh v organizadnim Fivote je. toho dokiadem. I kdy se natika. ie mla cle2e ve spolkovem Fivote ubYva, - ye skutednosti neni tomu tak. VSimnete si,statistiky,spolkft uvidite, ze mladi se organizuji. vstupuji do dorosteneckYch klub y . Mezi nimi objevuji se jedinci s vysokou duSevni firovni, s vysokoSkolskYrn vzdelanim, ktefi pro gli branami hesla; uctivejte dedictvi otcu. -Ohledy a sta.rost o dorost nutily •dospele, aby zreformovali sva hlediska k celemu organizadnimu Fivotu. V fade ptipadil cely Fivot zasahnutim inladYch nabyl jine podoby, zrychlil tempo a — zvroucnel. Heslovitost a prazdna slova spolkateni rozbila se o svou nefidelnost. tivot se zamerikanisoval, misty jazyk zamenil se za anglickY, ale vnittne zUstal veren nove vyrftstajici tradici: uctivati dedictvi otctit. Svet starchv anglidtine poznal hlavniho neptitele. Sve oeFstvi pojimal jen lokalne a tak, doFlo na nekolika mistech k vefejnemu stfet T -nutisarchmldY.Obetnysvou pravdu. Ale ze vFech tech pfehanek dalo se souditi jedno: kdyby mladi nemeli zajem o veci, ktere se tYkaji stare vlasti, nevenovali by jim tolik pozornosti. I kdyF se ptou, i kdy jsou v riiznYch mistech kyselosti, znamena to, Fe maji zajem o zaleFitosti svYch ptedku a spory, ktere existuji, jsou znamenim, Fe mladi rostou a neztrati se. Pracuji, a to je to hlavni. eska Amerika odbojem . za svetove valky vydala mnoho ze sve sily. tnava a lhostejnost, ktera ji zaplavila po svetcive valce, byla a je jen ptirozenYm vYvojem pochodovYna. Nafek, Fe deska Amerika umira., neni tadnYm novYm steskem, to uF rlkali nafikalkOve v 70. letech minuleho stoleti a tenkrate vlastne oeska Amerika neexistovala. Nafikalkore Fiji dale a pokles celeho Fivota po valce paskytl jim mnoho vdeeneho materialu. Hospodalska krise, ktera ztemnila mysli cele Ameriky, data jim za pravdu. Lee dneFni era, kterou deska Amerika prochazi, jest viastne etapou po yypeti a pied novYmi tiny. Prvni ptistehovalci promluvili velike slovo v odboil. Jejich deti se tiny teprve uCinl. Interegnum je nabito. beznadeji a nikdo se. heohledne kolem, aby uklidnil deske Ainerieany:
Fe existence Ceske Ameriky jest stale yellka a bude nejen veal., ale hlub gi a rozsahiejF!. kterSlin deska Amerika Fla, tomu nasvedduje. Podestnost jest vklycky jell zevproblemern, ale ani v tomto ptipade Ceska. Amerika nemusi miti obay. Kdyby bylo pravdou, co natikalkove daji, pak by dnes v Arnerice nebylo ani jedineho Oechoslovaka. A piece je to cola tteti. etvrta generace, na kterou piece jen bude mo2no se spolehnouti. Arcit', Fe jeji prace bude jind ye forme a zpiisobu postupu i v jednani, ale v zakladech bude eeskoslovenska v2dy pa.metliva toho, Fe ji konaji potomci tech, ktefi pfiFli z na gich zemi. Oeska. Amerika odvaFuje se na podniky, ktere jsou zjevnYm dokladem dostatku sily piiE:tehovaleckeho Fivlu a znamenim, Fe mlade generace rovna pracuji se s yYmi otci. Zyla.Fte rok 1933 byl bohatSr ptekvapenimi. Kdyby deska Amerika mlela jiF z posledniho. bezpodminedne by i sebemensi podnik ztroskotal. A piece ten rok ukazuje, Fe deska Amerika zaujima dosud yYznadne postaveni bee a Fe je schopna Fit a uFivit i SokolskY stet v Chicagu v Cervnu 1933 byl obrazem clumyslneho organizovani narodniho deskoslovenskeho Nvota. To nebyla jen piehlidka prace sokolske. NaFi krajane nemohott si dovoliti pfehlidky nic nefikajici. Byla to manifestace, kterou bylo moFno mejak hluboko a jak Firoko je deska my§lenka vklinena do Fivota mladYch a do jaIce miry stalo se dedictvi TyrSovo majetkem mladYch Ameridanft. Nebylo by motno odvaFovati se do takovYchto slettit, kdyby kaidit jednota, to nejmenFi, nekonala pine sve poslim!. A slet v Chicagu dokazal, Fe se nic nezmenilo, nic neubylo na nadAeni, na yedomi Ceske Ameriky. Byla to ukazka slotena z nekoneene tady drobnYch prat!, ktera vyznela v obrovske slavnosti representujici nasi vetev jako zelenajici se a slibne rozkvetajici. Svetava vYstava v Chicagu nebyla jen pod-rikem Ameridanii. A kdyby byla, byla by troskou, odsouzenou k velke zdrcujici kritice. — Cele Chicago si podalo ruce a techoslova.kfam dostalo se nemaleho uznani, uF jen tim, aby nagi lido hroli v organizaci vYstavy znainnou roli. NIS prtimysl, obchod, kultura a cely Fivot jest zde dobfe representovan. Ceske Chicago zorganizovalo silny vYsta.vni vYbor, kterY spolupracoval se vFeini sloikami narodniho Fivota v Americe a vytvotil di-lo obdivu Cesta senatora dra. Fr. Soukupa, pfedsedy senatu Narodniho shromakleni republiky eeskoslovenske, jest dalFi ukazkou, Fe deska Amerika ma mnoho sily a chuti k Fivotu. Za jima se stale o starou vlast, o jeji osudy a zve representanty naFeho Fivota, aby jim povedeli, co se u nas deje, hledaji nove vzory pro svou praci, ye svYch Usilich. Velika cesta poslance Vojty BeneFe v rote 1928 a nyni cesta dra Soukupa sveddi o stalem roz(Pokradovani na strane 9.)