Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W. ROCNiK (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS ye stiedu,
fesa:, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 (il'eMirAay) 5. prosince (December) 1934.
OSLO 4.
KDY POCHOPiME? SI TAK pied 30 lety hrnulo se yellke mnotstvi lidu z Evropy do Arneriky, hrnulo se sem i mnoho Oecha. Snad vg ichni jell do teto zeme s ton my glenkou, by stall se svobodnYmi °hearty, aby zlepdill sve tivotni pomery a by mei tet tost, kterti ye stare viasti byla jim odpirana. Amerika vitala v to dobe katdeho. Byla to zeme jako nebylo.rovno a proto neni divu, 'Se stala se atodittem vdech utlaeovanYch, vgech nespokojenca. Tenkrate mel zde jiz katdY nejakeho tele, nejakeho znameho. Byly zde jit cele eeske osady Ceske obchody, eesko, divadla, Ceske noviny a hlavne Ceske spolky. Kter,.!". Cech zavital mezi sve rodaky, bylo o hello ihned postarano. Kde komu ptijel, u toho zastal na byte, ten mu druheho dne nadel praci a v sobotu vedl ho ut do schaze, kde byi v kruh bratrskY neb sesterskY slavnostne ptijat. Od to chvile nastalo seznarnovani se s krajany v dilne. v °behold& v zabave a ye spolcich. Spolky byly lacine a mely tu vyhodu, tie kdyby elovek se rozstonal, dostaval i slutnou podporu. Kdo byl u vice spolku, tomu nemoc se vidycky vyplatila; mnozi neopomneli katdYm rokem nekolik tYdnft si poleteti aby za to, te jim nic nebylo ; par si piivydelali.. 0 takove "bratry" nebylo co stati, neni o ne co stati ani dnes, ale tenkrate byly jine easy a dokud to 'dlo, bylo do • late. Kdo chtel, mohl si zatiditi dilnu kde chtel. na zdravotni pornery a na potada yky delnictva nemusel se SadnY ohliteti a take se neohlitiel, kdo chtel obchod ten otevtel si ob-chod nebo jinY vetti je g te podnik. Pied volbami postarali se o takoveho ptistehovalce sami politikati; ani nevedel a ut byl obda • nem. Nyni byl velikYm elovekem, velikYm Ameridanem, ttebate Ameriku dosud z blizka ani nespattil. Kdo vydelaVal v onom Case osm dollarft tYdne, ten psal hned dome o 40 korunach, dint' poboutil tarn celou vesnici. Tomu se 1)0dtettilo. 2ivotni potieby byly lacine. Dollary byly "vetti" a vice se za ne koupilo. Nekteti lide ptijeli sem jenom vydelati hodne pen& a po nejakem ease zase jell zpet do viasti. Mezi takovYmi Oecha mnoho nebylo. Nejvice snad pomohli si zde lide za Svetove valky. Kde kdo pracoval za velike penize. Bylo to prase ve valce a nekolik let jedte po valce kdy lide nevedeli co s penal a proto kupovali domy, pozemky, auta a kde ja kou vec, kterou pled tim nemeli, ale kterou nyni miti r ruseli. Tolik se staveo a pfece tadnY nemel dosti mista, zadny nemel ani kde bydleti. Stavebni misto z rozdelene farmy stab) par dollara. ale bylo prodano hned za tisic dollara; • chive net bylo zaplaceno, bylo prodano za tti tisice clonal-a a najednou hned za dvanact tisic dollart a tak dale vte stoupalo a bide poCitali stale v samYch yell kYch dislicich ze na obyeejne zlomky docela zapomneli. Kdo by se jimi motil? — V gichni gplhali se po tebtiku do zavratne vfde,
anti by se podivali kde vlastne a na eem btik ten stoji. A tu stalo se jednoho dne, tebtik se pohnul a .vdichni kvapem leteli acinS7 nezastal viseti ve vzduchu, vgichni dopadli na pevnou semi a nothe se potloukli. .1f;1'11:I!,11111I,1111111 ■ ,;j
Tatiekovi T. G. Frafia ramek: Kolikra, kolikrat zmetkal jsi kolikrat hotce potom jsi zalitoval, smetkati tentokrat chranme se, bratti. Jette nam po dome rodnem hospodat chodi, pevn' zni krok a moudrY oteckY prst ukazuje: tot, tohle a tohle, chlapci, to jegte udelame. Jette nam sadem a polem hospodat chOdi, vendenY dumou postoji v strani a clone odi za nals a vnuka vnuky vyhliti v dalku. Ktera by znameni nebes jegte by ptedet? Kde mrakit by postihl hrozbu, kde duhu slibnou? A, zrado, kdekoli eihat, jak pied tvYm varovat sykem? A z mlhy dalek do rodnYch brazd slete. pak pohled: nejista dalek je tvat, ty ale, rodna, ty ke mne jistotou promluv, ty si bud' jist. Melo by b't, mei° by bYt a at by se dnes hospodat vracel naveeerem a v lipach spattil stareho gruntu vykoupaneho zapadem zlaeenY gtit — melo by bYt, 'mei° by bYt: jas jegte vytti na jeho zasvitni eele, jak by tam venku z vetru byl vyslech a ptijal nes i vdech budoucich slib. 111;111111.11/11i111:/111,1.
Mnoho jich pad tento zaplatilo Sivotem; nekteti byli omrdeeni: bez trazu nikdo nevyvaz1 a tebtik — ten se rozbil na padrt'. Vgechny plany byly pojednou ty tam a tak rychle jak bide dtive kupovali, podali nyni prodavati. ale kupca zde nebylo, nebot' na start rozbitY tebtik jit ta,dny nevetil. Co ted'? Katdd, rada byla draha a nic platna. Vte se uzaviralo jako pied koncem sveta, pied koncem tivota,. Zavfely se tovarny, za-
vfely se spotitelny; kaalY ztracel na vgem a co upine neztratil, k tomu nemohl, to bylo i v mete zamrzle. Price ubYvalo, nepracujiciho lidu ptibYvalo a aspory se rychle tendily. Honem stehovaly se rodiny dohromady, za dluhy podepisovaly se papirky, ale ani z domu ani z papiru kousati se nemohlo. Z16 easy pohitily penize a co hlavniho — vedkerou daveru i nadeji. Prosperita schovala se za roh a tadnY ji odtamtud dosed nevytahnul; tadnY snad se ani nepokoudel. Ne 'dem nebylo pohledavek, to nechalo se padnouti, kde jette co zbylo, tam dosazen byl vladni atednik, kterY sveho mista at dosud naletite si hledi. Za techto case 1933 videli jsme lidi titi v derach a boudach, videli jsme i jinak dobre delniky hladove a otrhane. Mohli jsme vgichni sborem si zazpivati: "Pryd, ach, pryC je v geeko. . ." Tak jako jednotlivci a cele rodiny utrp'ely, take na ge obchody, easopisy a spolky vgeho druhu. Nastala tak zvana reorganisace. Se vte muselo se staveti od zakladu. Tam, kde jevil se neja.kY nedostatek, tam nedovolovala vlada vice obchodovati a tu stalo se, Se nase podparne spolky byly nuceny zvYditi teti elenske poplatky, aby mely v odich vlady dosta,tek penez, aby v ptipade nejake neptedvidane katastrofy mohty dostati svYm povinnostem. Musely byti solventnimi. Nutna tato ptiratka na dlenskYch poplatcich zavrilla znaene odstoupeni elenstva. Jen neradi a se smutkem v srdci loudili se nati vfidcove s dlouholetYmi bratry a s obetavYmi sestrami. Citelna a bolestna ztrata tato ma a musi bYti nahratena. S jasotem vita se kaidY jak znovu-ptistupujici Men, tak i dY nova bratr a nova sestra do kterehokoli spolku. Vetime, ze za dnednich nesrovnalYch pomera jest Wilco shaneti nove elenstvo, ale piece jenom musi se tak diti. Vtdyt' na ge Ceske spolky jsou jedinou zachranou nas vgech. Jegte dnes vladnou nate spolky slu gnYm bohatstvim, ktere zitra odkazdno bude nove generaci, bude-li tato ye zminenYch spolcich tadne zastoupena. Jest samortejme, 'Se co 0-tee neb matka dostaval polozdarma, musi bYti nekdy nekYm doplaceno, ale ie.dnS7, neni a nebude svevolne tizen, kahlY dostane to, co do spolku ulotil. Rika se, Se kotile jest blizsi netli kabat a tudit mohlo by se tici, Se deskY bratrskY neb sesterskY spolek ma nam bYti blitdim netli nejaka neznama, ciza a stejne draha neb je gte dratiti pojitt'ujici spoleenost. A piece tak nesoudime. I kdo da se k deskemu spolku pojistiti na $250, jest u cizonarodni spolednosti pojitten na $5,000.00. Tam se plati a platiti se musi. Jestlite na ge podparne spolky podporuji jiste dobroeinne nebo vzdelavaci podniky, pak konaji svoji narodni povinnost a nema jim toho bYti vyeitano. Naopak, mime bYti na to hrdYmi. Ten jeden cent mesiene poplatky na tyto adele jette nikoho neznieil, a take ne. znici. Zylatte v teto doh& kdy vrata Ameriky jsou zaviena vdemu ptistehovalectvu, meli bychom napnouti vgechny sily na udrieni (Pokra6ovani na str. 5.)