Qr an SlovanskePodpo altci J ednoty &Wu Texs.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 (VOL.) XXIII.
WEST, TEXAS, ve st •edu, (Wednesday)
listopadu (November) 1934.
POHIIEB KRA - LE R. TI 01110 UGOSLAVIE louei se se svYm kralem hrdinou. 13y1 synem velkeho otce, Pedi tra osvoboditele, z rodu Karad'ordeviet), potomkem "Oerneho Jiti", udatneho srbskeho bojovnika proti Turkfim. Kral Alexander byl Srb, a Srb znamend udatnY, v utrpeni nezlomnY. Z rozvratne doby ptedvaleeT natio Srbska mlady kralevie rozvinur novou. heroickou etapu v historii sveho naroda. Byl mladY lety, ale zku genY z valeenYch strast: halkanskeho odboje proti Turkinn, kdy v predveder svetove valky pte yzal panovnickoa pravomoc ye jmenu sveho nemocneho otce. Stal se velitelem nejpronasledovanej giho lidu. nejvice zkou genYch bojovnikil na cele valeene fronte. Historie srbskeho utrpeni je nejsmutnejAi a nejslavnej gi kapitolou v eernych dejinach evropsicYch. JakY to narod! A jakY jejico vinice! Velkou ptesilou jsou vyhnani z vlastni zeme, vojsko i lido jsou nuceni ustupovati pied vpadem neptitele. Protivnik nabizi smir vzda-ii se srbskY narod. PamatnYm ziistane depege kraleviee Spojencfn: "Srbsko ptestalo existovati ale jeho armada je tu.To mohi poslati velitel hrcieho naroda a nej lepgich vojakft v utrpeni. NezbYvalo pak nee opustiti zem se zbytky armady, prevesti je do Albanie, pies hory k molt Pod prapor spechaji synove jinYch slovanskYch kmenft. Je to ptedzvest narodniho sjednoceni. Stra.gnY je rok 19l7 ale srbska armada je piece nezlomena. Zahajuje Utak v horskYch Usecich s nedostatkem vY givy i vody mezi eernou Rekou a Vardarem; zde bojuji proti voja,kinn vynikajicich vlastnosti, Bulharam. Kdy g hlavni velitel spojenecke vYchodni armady general Franchet d'Esperey obava se oeekava ne ptesily bUlharskYch a nemeckYch novYch plukti a tage se srbskYch velitelft, piljdou-li vpted aneb ma-li se zastaviti postup proti neptiteli. rozhodne princ srbskY, "Vpted k sla. ve nebo k multi!' A Srbove gli k slave a givotu. Po viteznem ukoneeni valky vykopana byla pontbena srbski koruna v bohosloveckem seminati v Prizrenu, uschovana tam v dobe kdy mladY princ opougtel vlast se svou armadou do hor Albanie. Vybojoval si korunu srbskou zpet a byla mu tegkou. Znamenala tolik prate a nepoehopeni pro uchovani miru v sjednocenych zernich slovanskYch. Te gica je to koruna, zhotovend z dela prvniho Karad'ordeviee. Z de-la, kterYin vypalil prvni ranu proti Turkfim. Ale kral bohatYr byl i nejvet gim bojovnikern v mini pro vnittne sjednocenou Jugoslavii. "Chtel Jugoslavii jednotnou duchem, vnittne silnou a schopnou obrany i proti nejsilnej gimu nep,riteli." Kdy g nenalezl podiapeni a nena gel pomocniku, prevzal vgechnu zodpovecinost do vlastnich rukou. Zdalo se, g e doh se mu ohromne dilo. Zavedl pottebne reformy, scelil stat a pomalu vracel state parlamentarism. Neminil trvale dr geti vgechnu mac u sebe, zkou gel a doufal, ge vfidcoye lidu pochopili ji g sve povinnosti. Utu'goval pta.telstvi s eeskoslovenskem, Malou Dohodou, nejvetgim einem v posledni dobe jeho pariovani bylo sbli geni se s Bulhary, Byl nej -
pevnej gim ochrancem slovanstvi. Bead e dnes Jugoslavie, beduje i eeskoslovensko na,f, ztratou velkeho elovelca bohatYra, velike nadeje Slovanstva. Prato v Praze v den jeho pohrbu, rozZata jsou Y§echna svetla a vlaji eerne prapory. Dojati- posiouchame co hlasi nam Belehrad v den kdy opou gti panovnik naposledy sidelni mesto. Radost citime jen v one velk•3 chvili, kdy naiad bourlive vita sveho maliekeho krale Petra II. Jeho prijezd v doproyodu kralovny matky a eleny rodiny do pravoe slavne kateciraly je znamenim zahajeni slavneho requiem. Naslouchame smuteonim sbornm . , dojemnYin a,korclum varhan, pak su patriarcha Varnavy. To evangeliu oslov: patriarcha narod a odkazuje jim dedictvi krale, Jugoslavii. "Ouvajte Jugoslavii." strezte Jugoslavii, tot' byla posledni slava umirajiciho krale muaednika Alexandra I. Sjednotitele. 0 9. hodine je kralovska rakev s parnatnou korunou z dela vyna gena na delovou lafetu. V eele pruvodu nesen je velikY kri2 a koljivo, vatena zrna obili na stribrne mise. Je to symbol vzkrigeni v pravoslavne Koljivo bude podavano pritomnym v Oplenci, po ulogeni lulle do krypty. Dnstojnici, vojaci a sokolove nesou pak kve.. tinove dary ze v gech konein Evropy. Poeita se, '.g e bylo 15..,000 vencfi, 150 sttibrnych, od presidenta Masaryka zlatY vaned. Mnoho z venal jugosla yskYch je propleteno trnim. Okna dome zahalena eernY-rn suk nem a v nick roz gata veena, svetla. Duchovenstvo zastupuje rfizna nabo genstvi, svorne S11 v prfivodu, bez rozdilft nabo genskeho sveho ptesvedeeni: starokatolieti hodnosta.ti, rabini, musulmagti kne gi v bilYch turbanech, knell rimsko4catolieti, svetske i radOve, kn'e g -stvopralnediuhYcrtza i bohatYch rouchach bohoslu gebnYch, biskupave patriarchalniho zjevu se s yYm patriarchem Varnavou. Generalove - a admiralove nesou kralovske odznaky„ korunu, geglo, ske jablko, kralovskou vlajku a gayli. Rakev. prostou dubovou, na, delove lafete tahnou •vojaci kralovy gardy. Statisice lidi, kteri dlouhe hodiny vystali na ulicich, v noci i za -deSte, aby vzdali posledni poctu krali, sypou kviti pod kola lafety. Klekaji, mocili se, kdyg. objevi se rakev. Hudba„ sinuteeni zpev ie ptehlu gen a my slygirne plat i na •ek mugn a gen, starch vojakil i chistojnikii. Rozhlagovae, kterY a g dosed oznamoval do radia prU.belt obradu a pravodu, zavzlykal a jeho hlas se zlomil. Po chvili sna gi se pokraeovati, ale hlas tone v placi. Chvilemi sly gime jen vziykot a beclovani davu. Za rakvi doprovazi sveho aide inalielcY Petr. Je v sokolskern kroji, vedle neho jdou kralovna Marie, kralovna Rumunska, rumunskY kral Carol II., kni ge Arsen. a,nglicky princ za bulharskeho cara princ Cyril, president frailcouzsice republiky Lebrun. Pak vlacini. delegace, zylitkni mise cizich state. Pomalu ubira se pravod na nadragi, yojenskYm defile louei se mesto se 8141.11 kralem. - A zatim co cestou kviti a trni, za place a
narku, ubira so . priwod, dekuje jugoslayskV hlasatel oeskoslovenskVm posluehaeum za \SOchny projevy soustrasti z (.)eskoslovenska, za onen sriontani projev sesterske zeme, kterA nikdy jim nebyla tak blizka jako dnes. "Nein mezi narni rozdilft". ProhlaAuje o sve Ze dues bylo odstraneno Nr echno nedorozumeni mezi kmeny. "CelY svet se mute dnes presvedolti o vnittni, neznieitelne si le Jug oslavie. Svornost a jednota! Celemu syetu stoji Jugoslavie tvari v tvar. Volame: Ruce pry6 od naS1 Jugoslavie! Posledni naSeho krale "euvajte strezte Jugoslavii vypinime i kdyby do posledni kapky krve. Ano, my uhajime Jugoslavii a to je jedina Utecha v zarmutku — Ze, kralovskY rozkaz vypinime. NaSi drahe 6eskoslovenske republice dekujerne. Vernost za vernost, lasku za vsude uplatriujeme, jenom tak "dospejeme k miru." Na nadraZi kdy2 ustaly bubny a trubky vypaleria . 'delova, salva krali, znovu sly get je pak presne, rychle kroky vojenske v defile podel rakve, a rachot aeroplanft, ktere krou gi a shazuji kvetiny na rakev. Pak ticho! Rakev je pomalu sna gena do vlaku kral navgdy opougti Belehrad. Bude ulolen v rodinne hrobce na Oplenci v mausoleu, ktere zapodar jeho otec kral Petr a ktere Alexandr dostavel a obohatil pro svftj rod. Je to v rodnem kraji Karad'ordevien,, v Sumadiji, osmdesat kilometril ne od Belehradu. Neni to kraj firodnY, je tvrdy jako byl osud srbskY. Nema girych 16, ani stinnYch lesfi, je sluncem vypragen a prachem pokryt. A piece kral jej milovat Na Topole, na kralovskem statku hospodatil, -pestoval vinnou revu, "milovanY hospodat srbskeho naroda." Mausoleum vyzdobil ftgasnYm bohatstvim. Podel cele testy obyvatelstvo„ . zlomene, kleka, aneb kloni se jakmile vlak se blizi. 0braz aim dale chmurnejk. Napisy v gude svedei o velke oddanosti. Kralovo "ouvajte" zmeniii na "euvaeomo" uchranime Jugoslavii". — "Tva posledni slova jsou nam drahYm .odka,zern." — "Stvorill jsme ji, ha,jime ji a uhajime ji Surnadij e." Sum adij e posypala kvitim celou cestu kudy vezen je kral v autu nahoru na Oplenac. eeka tu lid, kter7;7 ptigel zdaleka. Bydlil tu ve . stanech, ye voziekach, pod girYm nebem, aby tu byl na svem miste, a g povezou jejich hrdinu. Ale od brany kralovskeho zamku a g ke katedrale rieni give duge. Tam mrtve ticho. To aby kral moh1 vejiti v mini a klidu — sam. Pak rozhlaholily se zvony, fanfarami vitan je mrtvjr hrdina na Oplenci. Vysoci cirkevni hocinostl.ti vna geji krale do chramu, ale prosty lid sam nese si sveho panovnika a uklacla jej v krypte kralovske. Venkovskemu lidu je dano spiniti posledni slugbu. Posledni saivy z del a zvony ohlaguji celemu narodu, g e telo rytirskeho krale, tviirce, sjednotitele a stra gce Jugoslavie bylo ulogee no k veenemu odpoeinku. Na nahrobni kamen vyryji epitaf: "Zde odpoeiva ten, kterY hrdinsky spinil svou povinnost." (Upraveno die elanku Vlasty A. Vrazove v "Amerikanu".)