Entered as second class m ft0eN1K (VOL.) XXII.
matter, January 31a, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 WEST, TEXAS, ye stiedu
(Nifecincsda y) 7. listopadu (November) 1934. ANIMININAIMMINelims.raalbanese.
OSLO 52.
BUDE STAROBN1 POJITENi POD PORN I' JEDNOTANI PROSPE8NO? ROBLEM starobniho pojigteni anebo pojigteni proti nezamestnanosti stup studovan byl narodohospodati,. yndei delnictva u g pied mnoha lety, ndobi tigive hospodatske tisne ho posunulo do poptecli. Problem stal se ogehavYm a bude v ptigtim zasedani kongresu tak onak te g en, protoge na jeho ptiznivem vykizeni zavisi z nemale miry ulehdeni postupu obrodneho programu presidenta Roosevelta. ITYroba trpi nedostatkern odbytu na hotove ,y,Yroblcy. a lide nemohou kupovat pro nedostatek prosttedka. To je ten zadarovank kruh, kolem neho g se my vgichni motame u g nekolik let. Jedni navrhuji omezeni strojove prace, za ni g dostalo by se zahalejicim lidem zamestnani, druzi odporuduji vytazeni star gich zamestnancu z prate, jim g by se dostalo starobniho pojigteni.. Mezi tyto plany tadi se navrh kalifornskeho lekate F. E. Townsenda, kterk vyvolal po cele zemi mimotadnY zajem i hnuti fedrovam": easopisem "The Modern Crusaders" (Moderni ktigaci). Townsend& navrh odporuZ,: uje 60 let starYm pensi $200 mesiene s podininkou, ge tyto penize 'do posledniho centu v mesici utrati. Dle statistiky yypodteno, 'Se tato zem m( ptes 10 miliona lidi pies 60 let starch a z tech nejmene 8 miliona osob by bylo opravneno k teto starobni pensi. Dr. Townsend ma yypodteno, ge osm milionn pensistil rortrougenYch po cele Unii utratilo by mesidne $1,600,000.000, dill $19,200.000.000 (devatenact bilionn.) merle, tato utracend sumo, by ptivo dila ostatnim obyvatelnin takovY blahobyt, e ti lehee by mohii plata 10 procentni dan 'z Aratu, ktera by do vladni pokladny ptivedla dostateenk ptijem na vyplaceni starobni pense. Dr. Townsend vypracoval si rozpotet vydani pro stare man gele s ptijmem $400 roene. Rozpodet je zajimavY a uvadi: Najem a bytu $40.00 grocerii 30.00, zabavy 10.00, kostelni ptispevky 20.00, odev 17.50, splatka auta 50.00, gasolin, olej, spravky 20.00, slugne gOfera 75.00, cestovani 25.00, knihy 5.00, zboa koupene ptatelam 50.00, lekat 10.00, plyn. elekttina. '5.00, klubovni ptisp. 10.00, pradlo 20.00, pohosteni a zabavy 12.50 — celkem $400.00. Navrh tento poldadame za velkolepY, ale neproveditelny sen. Narodni jmeni Spoj. Sttitti bylo loni odhadnuto na 247 biliontl, starobrii pense die navrhu dr. Townsenda by pohltila celou desetinu tohoto jmeni (ne dachodu — vYnosu). President Roosevelt u g loni povetil povolane odborniky, by studovali ruzne systemy starobniho poji gteni, jak bylo ug zavedeno v nekterkch statech evropskYch, a jeho poselstvi bude zahrnovat take odporudeni ohledne zaopatteni v gech v praci sestarlYch lidi. Mimo toho kongres ma na svem kalenclati Lundenovu osnovu zakona o starobnim pojigteni takge problem bude tak di onak tegen a zale gi na masach lidu, by nalehanim na sve kongresniky zdaraznil svaj poiadavek spravedlivY i opravnenST. • Bude to ku prospechu na geho lidu, kdy2 starobni pojigteni a pojigteni v nezamestna.
1914
1919.
Rudolf Medek.
Toho nikdy nezapomene rodne mesto, nesmi nikdy zapomenout! Toho nikdy nezapomenou moje °di! Hotke a smutne jsou dni pozdniho leta neblahk sklon stin te gkY po semi tesknota, secla v dome tvem — ale hotel a srnutnej gi stin tehda byl veder, kdy v cynickem himotu vojenske hudby gel mestem tad mojich bratti a ptatel a drukra z detstvi; jich °di zam gene ke v gemu miuvily kletbu, ztajenY natek na inladYch chvel se jim rtech, tu zoufalstvi ptisvit jsi vide' i ma •neho vzdoru blesk, rozluky tegkk gal i nesmirne potupy mrak: rakousk' margbatalion! Toho jsi nevidelo nikdy jegte„ stare husitske mesto! Neslygeli jste nikdy jegte vy stare patricijske domy, ty stare namesti s dervenou kathedralou ironittejSi hudby. ja ale — ptitomne dite tve dla gby, garlivk ctitel tvYch odbornYch tradlc s hoticim srdcern a ranenou pYchou — jak nikdy dtive dnech nejhorgi bidy jsem nenalez' jedine ME6ive slay: ted' v Cernou a pustou jsem ulieku za gel a plakal. . . 6, moci pokorne na sebe vziti vgecku zlou sudbu, hne y vgechen i trest, bezmernou potupu meho lidu! Ja vidim vga.k: mrak stoji na.d eecha.mi, v hrozivY souinrak se potapeji zeme, kvapem se ptipozdivo.. . Nebylo due tak trpkeho smutku, zoufalej gi Bile Rory, truchlivej giho vgech hibitovu na gich dejin, jak tento den pozdniho ?Ali! A na stanici kdy potom jste sedali, vy, moji bratti, v ponure vagony, kdy chvejnYmi hlasy Isle *Nati hymnu, kdy g v kagdern "s bohem" ja sly gel jsem temnou, prokletou, osudnou otaaku "prod?" Kdyg vlak se ji g hnul a v odich v gech blizkyeh tithe se jevily slay, tu nahle v trne noel jak kdosi by vedle nine stanul, star' a znamY, v gak davno jig nemY, a tie mi iekl: Neboj se, synu muj maloverny, ten umird pouze, u koho nebylo viry, ten umird pouze, kdo nedosti vetil v givot, v givot, jen g ben hranie,.veenY a vitezny vYvoj, vednY a krasnY a spravedlivY. Pozn. red. — Toutou krasnou basni Rudolf Medek hued pii poeatku valky vypacItil svoji pevnou viru ye viterstvi pravdy a prays.
nosti bude v to one forme zavedeno? Zajiste. Bride ku prospechu ka gcleho jednotlivce, kdy bude aspen eastedne zaopatien pro s ynj podzim givota, pro sve stain anebo po ptipad ne dobrovolne nezamestnanosti. K poznani toho ptispely sinutne zku genosti poslednich nekolika roku, kdy mladi i stain lide byli krute tegkou depresi posti geni. Stain lide strati-. li sve nspory, mlad gi ztratili ptilegitost k praci a v.Ydelku. Vgichni byli nuceni si pologit vag nou otazku: jak bude dal, co nas teka? Z tohoto stavu mysle u lidu vzniklo lavinoye hnuti v zajmu zaji gteni starch lidi v podobe starobni pense pro 'ty, kteti na stars kolena nemohou vice pracovati. Zaroven mei vrstvami pracujiciho lidu Milo se mocne hnuti o zajmu pojigterii v padu nedobrovolne nezamestnanosti. Ji g pied roky bylo pou kazovano na nutnou potiebu zavedeni techto dvou vymogenosti„ ktere se v jillSrch statech vice mene osvedtily a bylo tieba hrozne, nekolikalete krise aby lid poznal ge must byti zavedeno nove zatizeni pro budoucnost. K tomuto poznatku do gla i Rooseveltova administrace. Starobni pense bude miti nemal' vliv na celY spoledensky givot a ovgem i na na ge bratrske podparne organisace. Mnieme v gak s ureitosti tici ge starobni poji gteni i pojigteni proti nezamestnanosti bude mitt dobrk vliv a vliv 'vgestranne u gitednY. Bylo by pogetilYm to domneni, ne kdy g lide budou zajigteni pro ptipad nezamestnanosti anebo pro sve stain, ge by snad nepottebovall pojigteni pro piipad smrti. Naopak! Na g lid v torn ptipade bude miti lisle prostiedky k udrieni si oehrany sveho pojigteni pro rodinu, bude mod odvadet mesieni poplatky na svaj certifikat, v gdyt' rodina bude pottebovat ochrany i po zavedeni poji gteni v nezamestnanosti i starobniho. Neni snad pravdou, ge veliky podet dlenn mohl laYti pro na. ge bratrske podpurne organisace zaChranen v poslednich letech, kdyby tito byli meli penize k odvadeni mesidnich poplatka? Hla,vni ptieina odstoupeni di vylouteni elenn byl pokles cen farmatskYch pro. d.uktii, nezamestnanost mestskeho lidu, ze ktereho hlavne se vgechny na ge jednoty skladaji. Je to proto v nejlep gim zajmu jak na.7 gich podpfirnYch organisaci tak jejich Nenstva, a,bycliorn hnuti o zavedeni .starobniho pojigteni i pojigteni v nezamestnanosti v gemogne podporovali. • Bratrske podparne jednoty prohlasily Sc zasadne pro zakon o starobnim pojigteni, Jednota OSA. ye svem sjezdu tohoto roku takteg hnuti schvalila a sjezd natidil, aby elenove CSA. vgemogne podporovali snahy o zavedeni poji gteni starobniho i v nezamestnanosti. Na ge tady jiSte neznstanou pozadu. Nedayno ucinili jsme na v gechny tady yYzvu, aby se dlenove ye schtizich touto otazkou obirali a usnesli se na resoluci, v ni g by sveho kongresnika gadali, by pracoval a hlasoval pro zakon, jimi by se uvedlo v einnost spolkove pojigteni starobni i v nezamestnanosti.