Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 RO6NiK (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(Wednesday) 11. iijna, 1934.
5ISLO 49.
ROK ROOSEVELT VA EXPERIMENTU. EBYLO TO nahodou, 2e president SpojenYch state util pti oznadeni dru n • hu politiky, pro nit se rozhodl, slovo "experiment". Chtel tim dat obecne na vedomost, ze Umyslne vede zemi po ceste, na ktere je velmi mnoho obtiti, pfekatek a nebezpedi. S y Ymi proslovy a provolanim se Roosevelt pokoutel v ttipit vetejnemu mineni: "Musime z krise za katclou cenu, musime uvest hospodatstvi do. chodu. 0 tom, jak to nejlepe provest, se nazory udencti rozchazeji. Chci se tedy pokusit sam o cestu, kterou mi moji piatele-odbornici doporueuji a jet se i mne osobne zda. nejspravnejti. Doufam, ze kroky,, ktere podnikam, pomohou semi, jit spravuji. Je to -Oak experiment; ptijde-li to s kopce, musime se pokusit o neco jinehol" Ph experimentu nema smysl pfeni se o thesi, jet ma bYt experimentem dokazana, anebo poptena. Experiment sam musi uktisat, co je pravdive a co ne, co je motile a co nemotne. Jeho cena nebude nikterak snitena tim, Se pclvodce experimentu behem jeho provadeni modifikuje svoji hypothesu, anebo ptejde k jine metode: Patra po pravde, chce ji najit za katdou cenu. Zclstone si proto jedno, zda ji najde tam, kde ji ptedvidal, anebo na jinem miste. Nechceme se zde zabYvat detailnim rozebiranim otazky, do Jake miry byl president Roosevelt ye svem experimentu konservativnim. Pozorovani a oceriovani prtibehu Rooseveltova experimentu jsou neobyeejne ztiteny tim ze se president Roosevelt dostal do otevteneho boje se silami, disponujicimi nejmocnejtimi prosttedky propagadnimi a ovlivriujicimi vetejne mineni Ameriky i Evropy. Jak vypadaji objektivni vYsledky Rooseveltova experimentu? Abychom si o nich ueinili jasnou pkedstavu, musime se uchylit k statistikam vYroby, zamestnanosti, cen, mezd Ve vYrobe SpojenYch statil od bfezna 1933 mtlieme jasne videt tii rozdilne faze, jimit se Roosevelt& experiment vyznaeuje. Na jate roku 1933 byla vyroba, stejne jako vetkera hospoelatska einnost SpojenYch state, na prudkem sestupu. Liberalni Uverova, politika Rooseveltova se Pied nekolika mesici zhroutila; hospodafstvi chybelo jakekoliv v pevne vedeni. V btezriu 1933 dotlo ke krajni tiveroVe krisi a k zavirani bank; to byl nejnitti kritickY bod americke krise. Kratee po pfekonani bankovnich obtiti, ohlasil .novY president svilj program. k jehot uskutedneni prosadil, jako nezbytnost, odhodnoceni dolaru. To byla prvni faze experimentu. Odekavani cenoveho vzestupu vedlo k hromadnemu otiveni a rortiteni vYroby. V prilbehu etyt mesicii vyrostla prilmyslova vYroba celkove asi o dy e ttetiny, satim co produkce telezne rudy a surove oceli se vice jak ztrojnasobiIa. ObecnY vzestup a rozmach vYroby byl tak mocnY, ze na ptiklad prfunysl textilni, ktery pomerne utrpel krisi nejmene, zvYtil svoji vYrobni kapacitu nad rekordni prumer roku 1929. Zdalo se, '2'e nejtratti doba p •inese no-
you eru "prosperity". Ale to bylo jen zdani, ponevadt v podstate sio pouze o spekuladni tah„ ktery musel dfive, di pozdeji "prasknout". Kupni sila obyvatelstva se dostatedne nezvytila. Zboti bylo vyrabeno v rekordnich kvantech, ale nenalezalo ani zdaleka dostadujici poeet kupujicich. Tento nezdravY, ukvapenY vYvoj, ktery budeme nazYvat oznadenim "boom", trial etyfl mesice. V dervenci 1933 se vlada rozhodla, podniknout razne kroky proti spekulaci. IViYdlova bublina "boomu" praskla najednou. Katdemu podnikateli bylo nahle zjevne, ze s rozmachem vYroby bylo piin g pospichano, Se zatlo se pfilit daleko a ze je nej yytti eas zaeit kadne brzdit. . . A zde poeina, druha faze experimentu, kterou mtiteme nazvat erou "rapidniho stupu". Podahlo se v ni site pfedejit zhrouceni velkYch podnikti, ale nezabranilo se znadnemu poklesu vYroby ye vtech prtimyslovych odvetvich. Upadek byl stejne rychlY a nezadrlitelny, jako vzestup, ktery jej ptedchazel. Nikdo v Americe posleze nevedel kdy se fitici iipadek koneene zastavi. Obtite vzrfistaly den ode dne. Dokonce se jit vyno•il plan, dat presidents sesadit kongresem a zamezit tak jeho dartimu pokradovani v experimentu. . . Ale BilY dum odolal vtem pfibojtim a ani trochu nepomftlel na Ustup a na zahozeni putly do tita. S horeenou energii se pracovalo na vybudovani stysteinfr kolektivnich sinluv (codti), jejicht tikolem meld byt oSiveni kupni sily a zastaveni poklesu vyroby. V listopadu bylo koneene toto rozsahle a komplikovane dilo dokondeno. . . . Z techto iidancl je patrno, ze ye druhe fazi experimentu byly vypracovany podstatne nove metody k zastaveni nezadrtitelneho opodavani konjuktury. Byl udinen pokus zachranit experiment titici se po tikme plote, rortitenim jeho zakladny. Co se nepodatilo clokazat kouzlu penes, mei° bYt dosateno planovitYm vyrovnanim urditYch nadhospodatskYch elementti! Nove metody mely phjit k uplatneni ye tieti fazi experimentu. Pohyb vYroby v posledni periode nas opravriuje otinadit tuto fazi za eru vzestupu. Pomalu, ale nezadrtitell* krok za krckem je dobyvan zpet teren, ztracenY v eke poklesove. Jenomte tentokrat udrtuje — dik z yytovanym mzdam — odbyt zboti krok s vYrobnim tempem. To ptimel° vedouci experimentu, aby se intensivne zabYvali zkracenim pracovni doby. teinna opatteni v tomto smeru byla ueinena v druhe fazi experimentu. Behem poklesu vYroby se zdalo, ze musi dojit ke znadnemu propoutteni delnictvo. Aby se mu peedetlo, byla zavedena zkracena pracovni doba, jit bylo umotneno udrteni stavu delnikti i pti znaene klesajici kapacite„ na temet stejne trovni. Pak ptitly it uplatneni smlouvy NRA., ktere zavedly etyficetihodinovy pracovni tYden. Tim byla na pkiklad dosavadni zkracend pracovni doba vystkidana pracovni dobou normalni. 'Ve tieti fazi experimentu nebylo
jit — oproti fazi prve — ani fedi o prodloutieni pracovni doby. Tato akce mela za nasledek podstatnY vzrust zamestnanosti. Jak znamo, zvolil Roosevelt za teoretickY podklad sve mzdove politiky teorii o kupni sile, ktera mela ye SpojenYch statech po leta eetne stoupence a to jak v kruzich udentak v kruzich hospodatskYch. I v tomto pfipa,cle tlo °pet o pokus, °pet o experiment, soueasne s rortikenim vYroby z yYtit i mzdy a dosahnout tak z yYtenY odbyt a spottebu vyrobeneho zboti. Toto usili je vedouci mytlenkou "codfi", majicich regulovat otazku mezd. Je znamo, ze akce, majici za cil zyYteni mezd, se podatila teprve po odhodnoceni dolaru. Vlastne aft ye tieti fazi experimentu. VYvoj mezd v rode 1933 ukazuje, ze americky delnik si mohl prOvem behem Rooseveltova experimentu stetovat na pokles realne mzdy. Ve skuteenosti mel jette vice dtivodtt k nespokojenosti. No.te Adaje stanovi jenom prtimerne hodnoty pro cely americky prclmysl. Ve skuteenosti vtak vykazoval vYvoj v rclznYch prtunyslovych odvetvich a provoznich disciplinach velke odklony od teto prtimerne hodnoty. Proto dochazelo k detnYm pracovnim konflikttim, Je phrozene, ze tyto konflikty byly mak) pfijemne osobam, dirigujicim NRA.; bylo by vtak velkYm omylem, domnivat se, 'tie staarky, ktere vypukly v rtiznYch kondinach zerne, ye spojeni s revisi pracovnich podminek, byly bojem delnictva proti Rooseveltovi a jeho akci. Bylo site nekolik ptipadcl, ze stavka delniku byla namitena proti akcim NRA., ale neidasteji byl boj delniku namiten proti zamestna,vateltim a iftadclm. Co jsme zde uvedli, tvoki jen malt' vYsek ze tivota SpojenYch state, ye vysoce napjatern, dramatickern obdobi jejich historie, nemt provadeji na vlastnim tele experiment, jehot vysledek motna, ovlivni vYvoj sveta na nekolik desetileti. Ptehled, ktery jsme zde podali, si nijak neosvojuje pra,vo na to, aby byl povatovan za dokonalY a UpinY. Neprobirali jsme zde na ptiklad ani hluboce do americkeho tivota zasahujici reformu bankovnictvi a tivernictvi, ani odvatnou a ne prave zcela bezpednou finandni politiku presidentovu. Neobirali jsme se ani novou agrarni ani zahranieni politikou SpojenYch staAni jsme neprovedli analysu socialnich pomercl y e SpojenYch statech, ani podrobnosti jejich promeny behem experimentu. — Tema Amerika v boji s krisi", je piin g obsahle, net aby mohlo bYt pojato a vyeerpano v ramci pouheho elanku. MYm ukolem bylo jen uvest nekolik betnYch vYsekfi z cry experimeritu. ZavereenY Usudek o experimentu nevi si mono udelat. Hospodatstvi SpoienYch state je site na vzestupu, ale pohybuje se zatirn v umele zajittenem prostoru a ptechod do normalnich koleji„ ktery vytvoti nove problemy, ma teprve pied sebou. Americky lid se domniva, ze se mu podali stat se panem situate a podmanit si slepe a tkodlive sily. VYsledek toho, co jsme dosud videli, opravfmje k ternto nadejim.